Mestská hromadná doprava

Praha postaví náhradní tramvajovou trať přes Letnou, která spojí Hradčanskou s Holešovicemi. Náklady se odhadují na sto miliónů korun. V pátek o tom rozhodl krizový pracovní tým primátora Pavla Béma (ODS), který se začal scházet poté, co v úterý naprosto zkolabovala doprava v této části města. Za potížemi stojí stavba tunelů Blanka, kvůli níž byly nahrazeny tramvaje autobusy.

Celý článek:
http://www.novinky.cz/clanek/140094-pres-letnou-povede-nahradni-tramvajova-trat-za-sto-milionu.html

Tramvaje na odklízení sněhu a převážení nákladu můžete občas potkat v ulicích metropole. Dnes už však na kolejích určitě neuvidíte vůz na převážení zemřelých či speciální vůz na čištění tramvajových žlábků
Na iDNES.cz si můžete prohlédnout speciální vozy, které ve více než stoleté historii tramvajové dopravy po městě jezdily.
Než se změnily v tramvajové speciály, vozily cestující. Pak je dopravce přestavěl tak, aby s jejich pomocí zajistil provoz běžných vozů.
Nákladní tramvaj svým vzhledem velmi připomíná velký automobil. Její zadní plošina je odkrytá. „Původně byla na zadní plošině hydraulická ruka, která z ní udělala ideální opravárenský vůz, říká Radovan Kaprálek, který byl u zrodu speciálu ve vozovně na Pankráci.
„Obsluha naložila sama třeba i kompletní podvozek v jedné vozovně a projela s ním relativně rychle přes celou Prahu až k porouchanému vozu, kde náklad opět sama vyložila,„ dodal Kaprálek.
„Bohužel v roce 1992 začal platit nový drážní zákon a my jsme jeho požadavkům nebyli schopni vyhovět. Hydraulickou ruku jsme museli demontovat,„ povzdechl si Kaprálek.

Odklízejí sníh a kropí ulice

Dalším speciálem na kolejích je sněžný pluh. Má namontovánu elektroniku, která automaticky přestavuje výhybky podle naplánované trasy. Pluhy se pohybují mnohem pomaleji než běžná tramvaj.
V ulicích můžete spatřit také oranžovou tramvaj s prosklenou nástavbou, ve které sedí dva lidé a hledí vzhůru. Že se nejedná o snobské turisty v luxusní vyhlídkové tramvaji, kteří si objednali zvláštní jízdu, poznáte snadno - na boku tramvaje je velký nápis Měřící vůz.
Salon vozu je rozdělen příčkami na tři části: stanoviště řidiče s místem pro druhého člena posádky, prostor pro měření hodnot a vyvýšené stanoviště pod střešní nástavbou.
Obsluha mimo jiné měří napětí v troleji, její klikatost a výšku nad kolejí. Techniky zajímají i další elektrické vlastnosti vrchního vedení. Speciální tramvaje nevozí cestující. Proto je kabina otevřená. Další specialitou je pátá náprava, kterou najdete za zadním podvozkem. Je to měřicí náprava, která se dá na koleje hydraulicky zvedat a spouštět ze stanoviště řidiče.
Speciální vozy mají dlouhou historii. Elektrické podniky měly za úkol pečovat o čistotu. Už v roce 1905 si proto pořídily vlečný kropicí vůz. Od roku 1921 i provoz kropicích tramvají, které umývaly a osvěžovaly ulice v letním vedru. V době jejich největší slávy jich v Praze jezdilo devět. Provoz posledních kropicích tramvají skončil kolem roku 1960.
Převezly statisíce zraněných Aby se kropicí vozy využily i v zimním období, byly k nim přimontovány radlice. Sloužily tak jako sněhové pluhy. V době 1. světové války v letech 1914-1918 jezdily v Praze zvláštní sanitní tramvaje, které zabezpečovaly přepravu zraněných vojáků z dnešního hlavního nádraží do lazaretů. Byly to běžné vozy adaptované pro nový účel jednoduchým způsobem. Pouze byla vyjmuta okna a držadla nosítek se kladla přímo na rámy.
Celkem „tramvajové sanitky„ přepravily bezmála tři čtvrtě milionu raněných. Zcela neobvyklá byla pohřební tramvaj, kterou Elektrické podniky zřídily pro vojenské potřeby v roce 1917. Vznikla adaptací běžného motorového vozu a mohla přepravit až osm rakví najednou. Do roku 1919 přepravila na hřbitovy 1 042 mrtvých vojáků.
Po válce se uvažovalo o využití pohřebních tramvají pro občanské pohřby po vzoru některých evropských metropolí, ale ze záměru nakonec sešlo.
Nedostatek koňských potahů během první světové války si vynutil náhradní řešení i při odvozu domovního odpadu, především popela a smetí.
Omezeným množstvím potahů se smetí přepravilo do areálu bývalé vodárenské přečerpávací stanice na Karlově a odtud nákladními tramvajovými vlaky na skládku ve Vysočanech u Rokytky.

(Mladá fronta DNES)

Prohlédněte si:

19.5.2008 11:50

No, vyskakování a naskakování za jízdy určitě. A to jsem měl na mysli.
Když někdo nastoupil do tramvaje stojící mimo zastávku, tak se v podstatě nic nedělo. Pokud nebyl orgán hyperaktivní.
Někdy v polovině 50. let pro přestupky chodců (kam i toto spadalo) vymysleli zvláštní postih - místo pokuty musel dotyčný do nedělní (sobota byla pracovní) dopravní školy.

Zbyněk: v súvislosti s tým, nastupovanie mimo zastávku bolo zakázané?

Historickou tramvaj vyvezli z depa pracovníci brněnského Dopravního podniku. Od soboty znovu brázdí ulicemi města. Na tramvaj desítku můžou zájemci nasednout o víkendu a ve svátek, jezdit bude šestkrát denně.

Celý článek:
http://zpravy.idnes.cz/obrazem-brnenske-ulice-brazdi-historicka-tramvaj-f73-/brno.asp?c=A080517_202448_brno_atk

Dnes historická a ojedinělá, v mém mládí zcela běžná a četná. Taková šalina měla své výhody: dalo se nastupovat a vystupovat kdekoliv. Tedy když tam zrovna nestál esenbák.

Objednat si SMS jízdenku na tramvaj a dohnat Prahu. I taková přání padla v on-line rozhovoru se šéfem brněnského Dopravního podniku Bedřichem Prokešem. Ten novinku v Praze sleduje. Kdy se cestující dočkají pohodlnějšího nákupu jízdenek, neprozradil, zato však slíbil nové nízkopodlažní vozy.

Celý článek:
http://zpravy.idnes.cz/cestujici-chteli-po-sefu-dpmb-prokesovi-sms-jizdenky-jako-v-praze-p93-/brno.asp?c=A080513_174031_brno_atk

Električka sa preferovala, umelo ! Keď by sa tak nestalo, tak by skončila až za cyklistom !

Myšlienka zaujímavá, len treba podotknúť, že trasa bola zjavne schválne vybratá tak, aby "zvíťazil" ten "správny" spôsob dopravy - v tomto prípade električka. V skutočnosti nikto nepotrebuje cestovať z električkovej zastávky na električkovú zastávku, obe čisto "náhodou" ležiace na trase jednej priamej linky a presne v čase odchodu spoja. Pri ceste autom navyše zjavne nebol zarátaný čas na nájdenie miesta na zaparkovanie. Vzhľadom k pomerne malým časovým rozdielom v zverejnenom prípade sa da predpokladať, že ak by podobnú "súťaž" urobili priaznivci bicyklov medzi bodmi ležiacimi mimo zastávok MHD a s potrebou prestupu, vyhral by na celej čiare práve bicykel...

http://dnes.atlas.sk/slovensko/195759/sutazny-test-rychlosti-vyhrala-elektricka

pretek : Kto skôr dobehne , v meste Košice, od kina Družba po žel. stanicu :
http://dnes.atlas.sk/slovensko/doprava/195545/kosice-otestuju-najrychlejsi-dopravny-prostriedok

Obyvatelé Chomutova a Jirkova opět budou jezdit autobusy a trolejbusy městské hromadné dopravy levněji. Poté, kdy na konci loňského roku dopravce zdražil měsíční kupony, se zvedla vlna odporu veřejnosti, která donutila akcionáře - radnice obou měst -zlevnit. Tlaku pak Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova ustoupil.
Od 1. června se cena měsíčních občanských kuponů změní ze současných 500 na 450 korun. Kupony přitom podražily ze 400 korun na začátku letošního roku.
„Nebráníme se přiznat určitou chybu, zvýšení cen kuponu se odrazilo v poklesu zájmu o ně. Po zdražení prodáváme jen asi 2 000 kuponů měsíčně, tedy o 500 méně,„ uvedl generální ředitel dopravního podniku Jiří Melničuk. Vedení podniku přehodnotilo i rozhodnutí o zrušení noční linky číslo 11. „Od pátečního pozdního večera do nedělního brzkého rána počínaje 1. červnem budou znovu jezdit mezi Chomutovem a Jirkovem tři spoje každým směrem. Neplatí však na nich kupony ani čipové karty, jednorázové jízdné je stanoveno na 20 korun. Provozování linky je také podmíněno chováním cestujících. V případě ohrožení zdraví řidiče či majetku podniku linku opět zrušíme,„ doplnil Melničuk.

I děti mají slevu Podnik se už od 1. března vzdal pod nátlakem veřejnosti i další novinky. Žákovské měsíční kupony začaly k tomuto datu znovu platit i o víkendech, svátcích a prázdninách. První dva měsíce v roce si přitom žáci v mimoškolní dny museli jízdné hradit zvlášť.
Ceny jízdného s výjimkou občanských měsíčních kuponů zůstaly v platnosti. Při platbě v hotovosti dá dospělý od 1. ledna 13 korun.

(Mladá fronta DNES)

Po srážce tramvají jsou odbory v klidu

Necelý měsíc po tramvajovém neštěstí v Ostravě dnes odboráři dopravního podniku uzavřeli smír s vedením firmy. Vymohli o 14 procent vyšší mzdy a zrušili stávkovou pohotovost.
S bezpečností cestujících i svých zaměstnanců jsou odbory spokojené a nikdy proti ní neměli vážnější výhrady. Na svém postoji trvají i přesto, že v dubnu zahynuli při srážce tramvají v Ostravě tři cestující a téměř padesát lidí utrpělo zranění."Nemůžeme stávkovat kvůli ničemu. Když podnik splňuje bezpečnostní normy a provoz schválí drážní inspekce, tak kvůli tomu nepůjdeme do stávky. Co by na to řekli cestující," odpověděla členka dozorčí rady a předsedkyně odborů Eva Kubíčková na otázku, proč odbory nestávkovaly kvůli nebezpečné trati.

Celý článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=604438

Praha 8.5.2008 - Po třiceti čtyřech letech od zahájení provozu bude bude dnes odpoledne popáté prodloužena nejstarší trasa pražského metra a to do stanice Letňany. Podívejte se na časosběrnou fotoreportáž. Nový úsek prodlouží céčko o 4 602 m, přibudou tři nové stanice - Střížkov, Prosek a Letňany. Po prodloužení bude mít trasa celkem 20 stanic a délku necelých 22,5 km. Historicky jde o páté prodloužení. První soupravy vyjely 9. května 1974 mezi stanicemi Florenc (Sokolovská) a Kačerov. V roce 1980 začalo metro jezdit do stanice Háje. Na Nádraží Holešovice jezdíte od roku 1984. O dvacet let později byl zahájen provoz do stanice Ládví. Základní kámen stavby nové trasy metra IV.C2 byl položen 24. 5. 2004 na pražském Proseku. Trať naváže na úsek IV.C1 (Nádraží Holešovice - Ládví). První etapa IV.C1 byla zprovozněna v roce 2004.

Dvě nové stanice, Střížkov a Prosek, mají boční nástupiště podobně jako stanice Vyšehrad nebo Hlavní nádraží. Konečná má klasické ostrovní nástupiště. Každá nová stanice má svůj charakteristický vzhled. Stanici Střížkov vytvořil architekt Patrik Kotas. Další stanice vytvořili architekti Metroprojektu. Autorkou Proseku je Alena Martínková a konečnou Letňany projektoval Miroslav Mroczek. Všechny stanice spojují hloubené a ražené tunely o délce 4 602 metrů.

Základní údaje o stavbě
Stavební délka: 4 602 m
Maximální spád: 39,5 ‰
Minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí : 500 m
Minimální poloměr zakružovacího oblouku traťových kolejí 1 600 m
Počet stanic : 3 stanice (Střížkov, Prosek, Letňany)

mfDnes


Celý článok aj podrobnými popismi úsekov a staníc tu:

http://technet.idnes.cz/dnes-se-otevira-nova-trasa-metra-do-letnan-podivejte-se-jak-se-stavela-123-/tec_reportaze.asp?c=A080420_222836_tec_reportaze_rja

Policie už má úředně potvrzenu havárii tramvají na jednokolejné trati mezi Ostravou-Porubou a Vřesinou v roce 1975, o které první už před třemi týdny informovalo Právo na základě svědectví tehdejší průvodčí Karly Šmahlíkové. Ta sice cestovala v jednom z vozů, ale nepamatovala si přesné datum nehody.
Na rozdíl od srážky z roku 1969 na dnes už zrušeném pokračování stávající linky č. 5, o které ležel spis v městském archivu, o nehodě z roku 1975 se oficiálně nevědělo.
„Všechno se asi ututlalo a nic se nevyšetřovalo, nebyla jsem na žádném výslechu,„ řekla Právu již dříve Šmahlíková. Nyní se už ví, proč. Do redakce Moravskoslezského deníku anonym poslal kopii usnesení o zastavení trestního stíhání, z něhož vyplývá, že nehoda se stala 5. května 1975. O tři dny později řidič dostal prezidentskou amnestii a vyšetřování bylo zastaveno. I dispečer tak unikl trestu.
Protože jde o nehodu, která se stala na úplně stejném místě jako tragická srážka z letošního 11. dubna, vyrazí její vyšetřovatelé už podruhé do archivů. „Mohu potvrdit, že máme už dva písemné dokumenty, které hovoří o dvou nehodách z historie. První je spis z roku 1969, nyní máme i kopii usnesení z roku 1975. Budeme se snažit zjistit, ve kterém archivu je uložen další spis a i ten si potom vyžádáme,„ řekla mluvčí severomoravské policie Soňa Štětínská.
Nehoda z roku 1975 se stala v zatáčce u porubského koupaliště. Ve směru z Vřesiny do Poruby tehdy jela prázdná souprava a v zatáčce došlo ke srážce s protijedoucí, plně obsazenou tramvají. V policejním usnesení se hovoří o 17 lehce zraněných cestujících.
Zastupující ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek řekl, že informace o srážce z roku 1975 nemá. „Nahlédl jsem pouze do spisu k nehodě z roku 1969, která se ale nestala na trati číslo 5, jak všichni tvrdili, ale na jiné jednokolejce v Porubě. O další nehodě z roku 1975 nemám informace, proto se mi k tomu těžko zaujímá nějaké stanovisko,„ řekl.
Jisté je, že na lince č. 5 už několikrát srážka tramvají hrozila a dopravní podnik to neoznámil, i když to byla jeho povinnost. Drážní inspekce proto v nejbližších dnech zahájí s DPO správní řízení. Hrozí mu až desetimiliónová pokuta.

(Právo)

Pražané i turisté se dočkali! Už zítra kolem 16. hodiny se metro na trase C rozjede až do Letňan. Kromě nové konečné přibyly i stanice Střížkov a Prosek. Vlakové soupravy navíc budou jezdit v kratších intervalech. Velké změny čekají cestující i v budoucnu. Trasa A se o téměř 13 kilometrů prodlouží až na letiště Ruzyně. Práce na výstavbě začnou v roce 2010 a do roku 2018 by měly vzniknout stanice Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílá Hora, Dědiny, Dlouhá Míle a Letiště Ruzyně. Do roku 2018 by měla být hotova i zcela nová trasa D. Ta povede z Písnice přes Pankrác a náměstí Míru na Hlavní nádraží.

(Aha!)

Fotografie pozostatkov nedostavaneho bratislavskeho metra:

http://lisinovic.blog.sme.sk/c/144689/Stopami-nedostavaneho-metra-v-Bratislave.html

Do pražských ulic zanedlouho vyjedou nové nízkopodlažní tramvaje 15T. Dopravní podnik by je rád nasadil do provozu od příštího roku. Jízda v nich má být komfortnější než v tramvajích Porsche. O tom, jaké budou v těchto vozech sedačky, můžete rozhodnout prostřednictvím ankety iDNES.cz.

Více na zpravy.idnes.cz.

Už týden jezdí znovu tramvaje po jednokolejce v Ostravě. Obyvatelé města se ptají: Muselo k takovému neštěstí dojít? Radiožurnál přitom zjistil, že času k nápravě měl ostravský dopravní podnik dost. Tramvaje se tam čelně střetly už před 39 lety.
Jednokolejka a systém, který závisí jen na řidičích tramvají. Zdá se, že až děsivá srážka odhalila na 21. století poněkud nemoderní systém. Jenže je to jinak. Nehoda na této jednokolejce nebyla první."Najednou jsme pochopili, že je to stejná situace jako s naší švagrovou. Zase se najde jeden viník. Už se dávno mělo něco udělat, vymyslet - signalizace a další věci," uvedla Jarmila Petrovská.Podařilo se mi získat neuvěřitelné svědectví. Příbuzná této ženy na jednokolejce zavinila prakticky stejnou nehodu, čelní srážku dvou tramvají. I důvod je stejný, nepočkala, až se minou. Úděsné je, že k této srážce došlo už na podzim roku 1969."Jezdila jako řidička tramvaje číslo 5 a stalo se, že se tramvaje srazily. Bylo to ráno kolem půl nebo tři čtvrtě na osm. Vím, že tam tenkrát jely i nějaké děti do školy. Byl to čelní náraz. V poslední chvilce se švagrová snažila vyskočit z kabinky dozadu," doplnila Jarmila Petrovská.Pro objektivnost musím vysvětlit že v roce 1969 měla jednokolejka delší trasu, pokračovala až ke svinovskému nádraží, a ke srážce došlo právě v místech, kde už nyní tramvaje nejezdí. Milena Drastichová udělala stejnou chybu jako řidič, který na jednokolejku vyjel v pátek 11. dubna."Přehlédla v jízdním řádu, že má zůstat stát na křižování. Myslela si, že má být křižování až v další stanici, a vyjela," upřesnila Jarmila Petrovská.Poté, co jsem si vyslechla toto šokující svědectví, mě zajímá jediné: Proč dopravní podnik trať lépe nezabezpečil? "O této nehodě mi v tuto chvíli není vůbec nic známo. V té době mi bylo asi 10 let, tak nechtějte po mně, ať si pamatuji, že k něčemu podobnému došlo," řekl náměstek ředitele dopravního podniku František Kořínek.Vydávám se proto do Archivu města Ostravy. Trvalo mi pouze jeden den, než jsem zjistila, že soudní spis je právě tady. Vypisuji takzvaný badatelský list a po chvilce mám před sebou objemný zaprášený spis.Ve spise jsou záznamy o tom, jak celou událost viděli svědci. Jeden z nich tu událost popisuje takto: "Viděl jsem, že oba brzdí. Došlo ke střetu. Ihned jsem pomáhal zraněným. Byly to hlavně děti." Na několika černobílých fotografiích je značně vidět, jak k nehodě došlo. Tramvaje tehdy byly dřevěné, takže kolem není tolik plechů. Je ale vidět, že ze souprav zůstaly jen vraky.Řidičce bylo v době nehody 28 let, dnes už nežije. "To by jí tchýně pořád nemohla odpustit. Celé okolí se na vás dívá, že něco udělal," svěřila se Jarmila Petrovská.Hrůza, bolest, smutek, to vše se na jednokolejce odehrálo už v roce 1969, řidička za to šla na rok do vězení. Dlouhých 39 let se ale nic nezměnilo. Staré neštěstí nepřimělo nikoho k tomu, aby zabránil neštěstí novému.

(ČRo - izurnal.cz)

Prodloužit tramvaj linky číslo osm až k brněnské bohunické nemocnici. Takový plán teď zpracovává odbor dopravy brněnského magistrátu.
Úředníci vypracovali studii, která počítá s tím, že by město mohlo vést „osmičku„ od zastávky Osová ve Starém Lískovci pod Mikuláškovým náměstím k budoucí hale v Západní bráně až k bohunické nemocnici.
„Trať bychom prodloužili o devět set metrů. Vznikly by tak dvě zastávky. U ulice Labská a u současného parkoviště u bohunické nemocnice. Pod Mikuláškovým náměstím by vedl tunel. Přes ulici Jihlavská by tramvaj jezdila pod plánovanou mimoúrovňovou křižovatkou, kterou má zaplatit soukromý investor,„ uvedl předseda dopravní komise Rady města Brna Josef Veselý.
Úředníci podle něj teď pracují na detailnějším plánu. Zatím totiž nevědí, kolik bude nová trať stát. Pokud by ale vedení Brna nezačalo tento problém řešit, tak by podle Veselého mohla hromadná doprava v této části brzy zkolabovat. Nejen že do Bohunic a Starého Lískovce bude mířit stále více studentů a zaměstnanců, ale město musí počítat i s pacienty, kteří budou chodit do přestěhované úrazové nemocnice.
„Tramvaj, která by k nemocnici a univerzitnímu kampusu jezdila každé čtyři minuty, by hodně pomohla,„ myslí si Veselý. Pokud úředníci nebudou muset řešit výrazné komplikace, pak by podle něj mohla „osmička„ jezdit k nemocnici za dva až tři roky.

Komárov počká

O něco klidnější mohou být lidé, kteří míří tramvají do Komárova. Dopravní podnik se totiž nakonec rozhodl více než pětiletou výluku ze zastávky Zvonařka do konečné v Komárově odložit o rok. Původně vedení firmy plánovalo, že ji zahájí už v polovině května. Nakonec se ale představenstvo podniku rozhodlo opravit koleje, které jsou v havarijním stavu. Teprve za rok pak koleje zmizí, aby uvolnily cestu budoucí silnici. „Jsem rád, že se to ještě odložilo. Stejně ale nechápu, co tam pak tolik let budou dělat,„ myslí si například Vladimír Hošek, který bydlí v Komárově. Tramvaj tak nahradí autobusy pouze o prázdninách. Až dělníci trať opraví, budou řidiči jezdit od zastávky Zvonařka přes Dornych do Komárova ještě jeden rok.
Výluka na minimálně čtyři a půl roku začne ve chvíli, kdy se budou přestavovat silnice okolo ulice Plotní, ve které pak bude nově jezdit tramvaj. „Teď zatím počítáme kolik budou nejnutnější opravy stát,„ uvedl člen představenstva dopravního podniku Jan Holík.

(Brněnský deník)

Drážní inspekce zahájí správní řízení

Dopravní podnik Ostrava podcenil nebezpečí na lince číslo 5, kde se přesně před dvěma týdny srazily dvě tramvaje a v jejich troskách umírali lidé.
Také tak se dá vyložit dnešní závěr Drážní inspekce, která se rozhodla zahájit s dopravním podnikem správní řízení.
Inspektoři zjistili, že dopravce porušil zákon, když jim v roce 2007 neoznámil dvě mimořádné události, při kterých se už tehdy dostaly dvě tramvaje proti sobě na jedné koleji.

Celý článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=603534