Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Josef MARŠÁL, moderátor
--------------------
Bez strojvůdce bude brzy jezdit norimberské metro. Provoz automatických vlaků bude zahájen v červnu, ale už teď lze novinku vyzkoušet o víkendech. Nový systém vznikal sedm let a stál víc než sto milionů eur. Přinese ale úspory, za personál i ekologičtější provoz.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------"Ukončete nástup, dveře se zavírají." Tahle scéna bude v Norimberku stále vzácnější. Strojvůdce brzy nahradí počítače. V tunelech duní od května první automatické vlaky, zatím jen o víkendech, aby si lidé zvykli.
Andreas MAY, vedoucí projektu automatice metra
--------------------
Dosud jezdily vlaky každých dvě stě sekund, s automaty ale můžeme jezdit dvakrát častěji, s nižšími náklady přepravíme víc lidí.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Jízda metrem je tak pro norimberské po třiceti letech zase atrakcí. Pohled do tajemných zákrut tunelu, to je novinka, ne každého ale výkřik techniky potěšil.
cestující
--------------------
Moje matka řekla, že do vlaku bez řidiče v životě nenastoupí.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Management chce ale o důvěru cestujících bojovat, třeba informační kampaní a taky heslem - Bezpečnost nade vše. Kolejiště hlídá systém vysokofrekvenčních vln, když do něj spadne větší předmět, nebo dokonce člověk, blížící se vlak ihned zabrzdí. Čidla ve dveřích zas povolí, když v nich něco nebo někdo uvízne.
Elisabeth SEITZINGEROVÁ, mluvčí dopravního podniku VAG
--------------------
Dveře jsou navíc vybaveny zvukovou a světelnou signalizací pro nevidomé a neslyšící. Ve stanici vždy vyjede automatický práh kvůli dětem a vozíčkářům.
Reiner MÜLLER, technický ředitel dopravního podniku VAG
--------------------
Tady je knoflík tísňového volání a támhle kamera, kdyby se něco dělo, cestující se může ihned spojit s řídícím střediskem.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Odtud se lze podívat a promluvit do každého vlaku a na každé nástupiště. Po většinou ale s lidmi hovoří pouze automat. Norimberk není jediným městem, jehož cestující se svěří robotům. Automatické metro mají také v Paříže, Londýně nebo Lyonu.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a od nás z Událostí je to všechno. Svoje novinky ale mají taky regiony a pokud chcete tip na výlet, tak si je nenechte ujít. Třeba v písku jsou k vidění nádherné sochy, jak jinak, než s písku.
Josef MARŠÁL, moderátor
--------------------
My vám přejeme krásný večer a těšíme se u zítřejších Událostí na shledanou.
(ČT 1)
--------------------
Bez strojvůdce bude brzy jezdit norimberské metro. Provoz automatických vlaků bude zahájen v červnu, ale už teď lze novinku vyzkoušet o víkendech. Nový systém vznikal sedm let a stál víc než sto milionů eur. Přinese ale úspory, za personál i ekologičtější provoz.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------"Ukončete nástup, dveře se zavírají." Tahle scéna bude v Norimberku stále vzácnější. Strojvůdce brzy nahradí počítače. V tunelech duní od května první automatické vlaky, zatím jen o víkendech, aby si lidé zvykli.
Andreas MAY, vedoucí projektu automatice metra
--------------------
Dosud jezdily vlaky každých dvě stě sekund, s automaty ale můžeme jezdit dvakrát častěji, s nižšími náklady přepravíme víc lidí.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Jízda metrem je tak pro norimberské po třiceti letech zase atrakcí. Pohled do tajemných zákrut tunelu, to je novinka, ne každého ale výkřik techniky potěšil.
cestující
--------------------
Moje matka řekla, že do vlaku bez řidiče v životě nenastoupí.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Management chce ale o důvěru cestujících bojovat, třeba informační kampaní a taky heslem - Bezpečnost nade vše. Kolejiště hlídá systém vysokofrekvenčních vln, když do něj spadne větší předmět, nebo dokonce člověk, blížící se vlak ihned zabrzdí. Čidla ve dveřích zas povolí, když v nich něco nebo někdo uvízne.
Elisabeth SEITZINGEROVÁ, mluvčí dopravního podniku VAG
--------------------
Dveře jsou navíc vybaveny zvukovou a světelnou signalizací pro nevidomé a neslyšící. Ve stanici vždy vyjede automatický práh kvůli dětem a vozíčkářům.
Reiner MÜLLER, technický ředitel dopravního podniku VAG
--------------------
Tady je knoflík tísňového volání a támhle kamera, kdyby se něco dělo, cestující se může ihned spojit s řídícím střediskem.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Odtud se lze podívat a promluvit do každého vlaku a na každé nástupiště. Po většinou ale s lidmi hovoří pouze automat. Norimberk není jediným městem, jehož cestující se svěří robotům. Automatické metro mají také v Paříže, Londýně nebo Lyonu.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a od nás z Událostí je to všechno. Svoje novinky ale mají taky regiony a pokud chcete tip na výlet, tak si je nenechte ujít. Třeba v písku jsou k vidění nádherné sochy, jak jinak, než s písku.
Josef MARŠÁL, moderátor
--------------------
My vám přejeme krásný večer a těšíme se u zítřejších Událostí na shledanou.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/267766/
Parní tramvaj Caroline včera v ulicích Brna
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/267483/
Stalo se včera:
Metro nemohlo jezdit v jednom z úseků
Zatoulaný pes, který se dostal do tunelu, kde volně pobíhal, zastavil v dopravní špičce metro ve vytíženém úseku trasy A.
Cestující strávili po šesté večer dlouhé minuty v zastávce Náměstí Míru, kde je dispečeři nenechali ani nastoupit do vlaku ve směru na konečnou v zastávce Hostivař, ani vyjet nad zem."Později jsme všichni museli nastoupit do metra a vrátit se zpátky na Můstek. Z amplionů zní, že spojení z Náměstí Míru do zastávky Strašnická bylo přerušeno, ať využijeme posílené tramvajové spoje," zavolal do redakce Aktuálně.cz jeden ze čtenářů.
Podle jednoho z dispečerů výluku způsobil zatoulaný pes, který pobíhal tunelem mezi zastávkami. "Nedaří se ho nějak chytnout," řekl.
(bleskove.centrum.cz)
Metro nemohlo jezdit v jednom z úseků
Zatoulaný pes, který se dostal do tunelu, kde volně pobíhal, zastavil v dopravní špičce metro ve vytíženém úseku trasy A.
Cestující strávili po šesté večer dlouhé minuty v zastávce Náměstí Míru, kde je dispečeři nenechali ani nastoupit do vlaku ve směru na konečnou v zastávce Hostivař, ani vyjet nad zem."Později jsme všichni museli nastoupit do metra a vrátit se zpátky na Můstek. Z amplionů zní, že spojení z Náměstí Míru do zastávky Strašnická bylo přerušeno, ať využijeme posílené tramvajové spoje," zavolal do redakce Aktuálně.cz jeden ze čtenářů.
Podle jednoho z dispečerů výluku způsobil zatoulaný pes, který pobíhal tunelem mezi zastávkami. "Nedaří se ho nějak chytnout," řekl.
(bleskove.centrum.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/267101/
Vyšetřování srážky tramvají, při níž zemřeli tři lidé, pokročilo a soud s obviněným řidičem se blíží. Obhájce se pro něj bude snažit vybojovat podmíněný trest. Státní zástupce už sdělil, že neuvažuje o tom, že by z nehody byl obviněn ještě někdo jiný.
Obhájce Petra Hrocha, řidiče, který je obviněn ze zavinění tragické srážky tramvají u Vřesiny, bude u soudu bojovat o podmínečný trest pro svého mandanta.
„To by bylo samozřejmě ideální, podle mého názoru není vyloučeno, že se nám to může podařit,„ řekl Tibor Rovňák, právník čtyřiadvacetiletého řidiče tramvaje Petra Hrocha.
Obhájce hodlá postavit obhajobu především na tom, že kdyby dopravní podnik lépe zabezpečil trať, nemusela se tragická nehoda stát.
„Sbíráme pečlivě podklady pro zadokumentování všech případů, kdy na tramvajovou trať vyjely tramvaje proti sobě. Kromě známých dvou nehod zjišťujeme další případy,„ řekl Tibor Rovňák. Dopravní podnik podle jeho názoru selhal, když trať, na které se již dříve tramvaje srazily a kde už vícekrát vyjely proti sobě, lépe nezabezpečil.
Dokáže si tedy představit, že by si k Petru Hrochovi „přisedl„ na lavici obžalovaných ještě někdo z dopravního podniku? „Kdepak, to je nesmysl, možnost nějakého potrestání dopravního podniku je maximálně v rovině nějakého kárného či správního řízení.„
Právník však přesto bude upozorňovat na to, že jde o nedbalostní delikt dopravního podniku, který měl na havárii velký vliv.
„Budeme argumentovat tím, že se na zmíněné trati tolik let porušovaly předpisy a nikdo s tím nic nedělal.„ Obhájce Petra Hrocha připouští, že podmínečný trest by byl u procesu velkou výhrou.
„Další, méně ideální, ale pořád ještě dobrou možností, by byl trest na dolní hranici celkové sazby.„ Petru Hrochovi hrozí za trestný čin obecného ohrožení vězení na dobu od tří do deseti let.
Dopravní podnik Ostrava odmítá, že by něco na trati u Vřesiny zanedbal. „Platil tam jasný jízdní řád a pokyny, kterými se zaměstnanci měli řídit,„ uvedl František Kořínek, ekonomický náměstek pověřený řízením Dopravního podniku Ostrava.
Vedení podniku také odmítlo, že by dva loňské případy, kdy na trať skutečně vyjely tramvaje na několik metrů proti sobě, ale po chvíli se vrátily, byly mimořádnými událostmi, které by bylo nutné hlásit.
Drážní inspekce má ale jiný názor. „V nejbližší době zahájíme s dopravním podnikem správní řízení, ty události nám měl hlásit a kdyby to udělal, možná se tragická nehoda nemusela stát,„ řekl mluvčí inspekce Zdeněk Neusar.
Dopravnímu podniku hrozí v případě zahájení správního řízení až milionová pokuta. Pokud mu ji inspekce udělí, může se podnik odvolat a pak by o potrestání rozhodovalo ministerstvo dopravy.
Při srážce tramvají 11. dubna zahynuli tři lidé, desítky jich byly vážně zraněny. Zítra se ve vřesinském kostele svatého Antonína Paduánského uskuteční ekumenická bohoslužba pro všechny, kteří byli nehodou nějak postiženi.
Začátek bohoslužby je v 18 hodin, o hodinu později se ve společenském sále u místní mateřské školy koná setkání s rozpravou na téma Prožili jsme dopravní nehodu: jak dál?
(Mladá fronta DNES)
Obhájce Petra Hrocha, řidiče, který je obviněn ze zavinění tragické srážky tramvají u Vřesiny, bude u soudu bojovat o podmínečný trest pro svého mandanta.
„To by bylo samozřejmě ideální, podle mého názoru není vyloučeno, že se nám to může podařit,„ řekl Tibor Rovňák, právník čtyřiadvacetiletého řidiče tramvaje Petra Hrocha.
Obhájce hodlá postavit obhajobu především na tom, že kdyby dopravní podnik lépe zabezpečil trať, nemusela se tragická nehoda stát.
„Sbíráme pečlivě podklady pro zadokumentování všech případů, kdy na tramvajovou trať vyjely tramvaje proti sobě. Kromě známých dvou nehod zjišťujeme další případy,„ řekl Tibor Rovňák. Dopravní podnik podle jeho názoru selhal, když trať, na které se již dříve tramvaje srazily a kde už vícekrát vyjely proti sobě, lépe nezabezpečil.
Dokáže si tedy představit, že by si k Petru Hrochovi „přisedl„ na lavici obžalovaných ještě někdo z dopravního podniku? „Kdepak, to je nesmysl, možnost nějakého potrestání dopravního podniku je maximálně v rovině nějakého kárného či správního řízení.„
Právník však přesto bude upozorňovat na to, že jde o nedbalostní delikt dopravního podniku, který měl na havárii velký vliv.
„Budeme argumentovat tím, že se na zmíněné trati tolik let porušovaly předpisy a nikdo s tím nic nedělal.„ Obhájce Petra Hrocha připouští, že podmínečný trest by byl u procesu velkou výhrou.
„Další, méně ideální, ale pořád ještě dobrou možností, by byl trest na dolní hranici celkové sazby.„ Petru Hrochovi hrozí za trestný čin obecného ohrožení vězení na dobu od tří do deseti let.
Dopravní podnik Ostrava odmítá, že by něco na trati u Vřesiny zanedbal. „Platil tam jasný jízdní řád a pokyny, kterými se zaměstnanci měli řídit,„ uvedl František Kořínek, ekonomický náměstek pověřený řízením Dopravního podniku Ostrava.
Vedení podniku také odmítlo, že by dva loňské případy, kdy na trať skutečně vyjely tramvaje na několik metrů proti sobě, ale po chvíli se vrátily, byly mimořádnými událostmi, které by bylo nutné hlásit.
Drážní inspekce má ale jiný názor. „V nejbližší době zahájíme s dopravním podnikem správní řízení, ty události nám měl hlásit a kdyby to udělal, možná se tragická nehoda nemusela stát,„ řekl mluvčí inspekce Zdeněk Neusar.
Dopravnímu podniku hrozí v případě zahájení správního řízení až milionová pokuta. Pokud mu ji inspekce udělí, může se podnik odvolat a pak by o potrestání rozhodovalo ministerstvo dopravy.
Při srážce tramvají 11. dubna zahynuli tři lidé, desítky jich byly vážně zraněny. Zítra se ve vřesinském kostele svatého Antonína Paduánského uskuteční ekumenická bohoslužba pro všechny, kteří byli nehodou nějak postiženi.
Začátek bohoslužby je v 18 hodin, o hodinu později se ve společenském sále u místní mateřské školy koná setkání s rozpravou na téma Prožili jsme dopravní nehodu: jak dál?
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266945/
Také zdejší provozovatel městské hromadné dopravy uvažuje po vzoru Prahy a Ústí nad Labem o možnosti placení jízdného mobilním telefonem. Potvrdil nám to ředitel Dopravního podniku města Hradce Králové Miloslav Kulich s tím, že by se však jednalo o doplňkovou službu. „Základem zůstanou i nadále čipové karty,„ uvedl. Dodal, že termín případného zavedení virtuální jízdenky zaplacené mobilem zatím nedokáže uvést. „Záleží na výsledcích jednání s poskytovateli těchto služeb,„ prohlásil. V ideálním případě by to podle něho teoreticky mohlo být ještě letos.
(Hradecký deník)
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266548/
Doby, kdy opavskými ulicemi vedly koleje a jezdily tramvaje, žijí už jen ve vzpomínkách. Před sto lety, když tramvajová doprava v Opavě začínala, byl automobilový průmysl ještě v plenkách a v ulicích měst bylo vidět víc kočárů a koňských povozů než aut. Tomuto trendu odpovídalo řešení prvních tramvajových vozů. Řidič tramvaje stojící venku na nekryté plošině připomínal spíš kočího.
Už brzy opustí dílny krnovského Olpasu přesná replika opavské tramvaje. Přestože tramvajová doprava fungovala v Opavě padesát let, konkrétně od roku 1905 do roku 1956, dlouho se mělo za to, že se žádný vůz do dnešních dní nedochoval. Až v roce 2004 jistý opavský stavitel koupil dům, který měl na zahradě shnilé kurníky, králíkárny a kůlny. Když mezi nimi našel polorozpadlé torzo opavské tramvaje, kontaktoval brněnské Technické muzeum, zda jeho nález má nějakou historickou hodnotu. „V muzeu mu řekli, že nemají dost sil ani prostředků, aby dokázali jedinou známou opavskou tramvaj zachránit, ale současně mu poradili, že v Krnově existují blázni, kteří dokážou dát do kupy kdejaký historický vagon a dali mu kontakt na nás. Hlavní zásluhu na tom, že se podařilo sehnat peníze na vytvoření repliky tramvaje s originálními prvky, má Hynek Woitek z opavského dopravního podniku, který pro tuto myšlenku dokázal Opaváky nadchnout. Mnozí sice namítali, že v Opavě už koleje neexistují a že z hlediska atraktivnosti by bylo lepší opravit spíš historický trolejbus. Nakonec se tramvaj podařilo prosadit,„ uvedl jednatel krnovské formy Olpas Moravia Jaromír Foltýn.
Tramvaj, podle které Olpas vyrobil repliku, měla číslo sedm. Vyrobila ji vagónka ve Studénce asi před sto lety. Shodou okolností se podařilo najít ještě exemplář opavské tramvaje čtyřky, bohužel opět jen prohnilé torzo. Díky nálezu čtyřky je ale replika přesnější a má víc originálních prvků. „Problém je v tom, že opavské koleje měly zvláštní rozchod, přesně metr. Není to ani úzkokolejka 760 milimetrů, ani standardní trať 1435 milimetrů. Kdybychom postavili přesnou kopii tramvaje, nikde už nenajdeme vhodnou trať, takže by to byl sice funkční, ale v podstatě nepojízdný exponát s využitím leda tak na podstavec. Teoreticky se dala tramvaj přestavět i na normální rozchod, což by znamenalo zvětšit vzdálenost mezi koly o polovinu. Kola na samém okraji vozu by ale vyhlížela podivně, a navíc lehká konstrukce z dubového dřeva na širokém podvozku způsobí špatné jízdní vlastnosti. Nakonec padlo rozhodnutí pro úzkorozchodnou tramvaj,„ popsal základní problém Foltýn, podle kterého se opavská tramvaj může projet například osoblažskou úzkokolejkou.
Bohužel se ani v jedné z tramvají nedochoval originální elektromotor, takže replika z Olpasu bude jen vlečný vůz. Než ji ale drážní inspektoři pustí na trať, musí projít složitým schvalovacím řízením a zkouškami provozu bez cestujících. „Dnes už je tramvaj vyzdobena dobovými ornamenty a polepená reklamou jako kdysi. Jsou tam lavice, okna, montují se lampy. Dodržet přesné historické detaily nám pomáhal především badatel v oblasti kolejové dopravy Miroslav Bureš,„ uzavřel Foltýn.
____________
Tramvaj číslo 7 jela Opavou po Krnovské ulici naposled v roce 1956. Opavané sedmičku znovu uvidí 27. května, na Osoblažsku bude k vidění 21. června. Krnovská firma Olpas podle nalezeného torza vyrobila přesnou repliku slavné tramvaje. Opavské koleje měly vzdálenost jeden metr, což je naprostá kuriozita. Nikde v republice se metrové koleje nedochovaly, takže tramvaj byla přestavěna na úzkokolejku s rozpětím 76 centimetrů.
(Týdeník Krnovské noviny)
To poslední tvrzení o kurióznosti a nezachovalosti metrového tramvajového rozchodu v tomto státě si jistě se zájmem přečtou Liberečáci.
Už brzy opustí dílny krnovského Olpasu přesná replika opavské tramvaje. Přestože tramvajová doprava fungovala v Opavě padesát let, konkrétně od roku 1905 do roku 1956, dlouho se mělo za to, že se žádný vůz do dnešních dní nedochoval. Až v roce 2004 jistý opavský stavitel koupil dům, který měl na zahradě shnilé kurníky, králíkárny a kůlny. Když mezi nimi našel polorozpadlé torzo opavské tramvaje, kontaktoval brněnské Technické muzeum, zda jeho nález má nějakou historickou hodnotu. „V muzeu mu řekli, že nemají dost sil ani prostředků, aby dokázali jedinou známou opavskou tramvaj zachránit, ale současně mu poradili, že v Krnově existují blázni, kteří dokážou dát do kupy kdejaký historický vagon a dali mu kontakt na nás. Hlavní zásluhu na tom, že se podařilo sehnat peníze na vytvoření repliky tramvaje s originálními prvky, má Hynek Woitek z opavského dopravního podniku, který pro tuto myšlenku dokázal Opaváky nadchnout. Mnozí sice namítali, že v Opavě už koleje neexistují a že z hlediska atraktivnosti by bylo lepší opravit spíš historický trolejbus. Nakonec se tramvaj podařilo prosadit,„ uvedl jednatel krnovské formy Olpas Moravia Jaromír Foltýn.
Tramvaj, podle které Olpas vyrobil repliku, měla číslo sedm. Vyrobila ji vagónka ve Studénce asi před sto lety. Shodou okolností se podařilo najít ještě exemplář opavské tramvaje čtyřky, bohužel opět jen prohnilé torzo. Díky nálezu čtyřky je ale replika přesnější a má víc originálních prvků. „Problém je v tom, že opavské koleje měly zvláštní rozchod, přesně metr. Není to ani úzkokolejka 760 milimetrů, ani standardní trať 1435 milimetrů. Kdybychom postavili přesnou kopii tramvaje, nikde už nenajdeme vhodnou trať, takže by to byl sice funkční, ale v podstatě nepojízdný exponát s využitím leda tak na podstavec. Teoreticky se dala tramvaj přestavět i na normální rozchod, což by znamenalo zvětšit vzdálenost mezi koly o polovinu. Kola na samém okraji vozu by ale vyhlížela podivně, a navíc lehká konstrukce z dubového dřeva na širokém podvozku způsobí špatné jízdní vlastnosti. Nakonec padlo rozhodnutí pro úzkorozchodnou tramvaj,„ popsal základní problém Foltýn, podle kterého se opavská tramvaj může projet například osoblažskou úzkokolejkou.
Bohužel se ani v jedné z tramvají nedochoval originální elektromotor, takže replika z Olpasu bude jen vlečný vůz. Než ji ale drážní inspektoři pustí na trať, musí projít složitým schvalovacím řízením a zkouškami provozu bez cestujících. „Dnes už je tramvaj vyzdobena dobovými ornamenty a polepená reklamou jako kdysi. Jsou tam lavice, okna, montují se lampy. Dodržet přesné historické detaily nám pomáhal především badatel v oblasti kolejové dopravy Miroslav Bureš,„ uzavřel Foltýn.
____________
Tramvaj číslo 7 jela Opavou po Krnovské ulici naposled v roce 1956. Opavané sedmičku znovu uvidí 27. května, na Osoblažsku bude k vidění 21. června. Krnovská firma Olpas podle nalezeného torza vyrobila přesnou repliku slavné tramvaje. Opavské koleje měly vzdálenost jeden metr, což je naprostá kuriozita. Nikde v republice se metrové koleje nedochovaly, takže tramvaj byla přestavěna na úzkokolejku s rozpětím 76 centimetrů.
(Týdeník Krnovské noviny)
To poslední tvrzení o kurióznosti a nezachovalosti metrového tramvajového rozchodu v tomto státě si jistě se zájmem přečtou Liberečáci.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266442/
Po tragické srážce tramvají z 11. dubna v Ostravě na jednokolejné trati v úseku Vřesinská-Zátiší nabídla společnost AŽD Praha Dopravnímu podniku Ostrava nový zabezpečovací systém, který dokáže řídit provoz na trati a zamezit tak dalším tragickým nehodám.
Do tragické nehody systém řízení a zabezpečení v Ostravě řídil svými pokyny dispečer, který sídlí na konečné tramvajové linky v Porubě. V praxi na sebe řidiči protijedoucích tramvají museli čekat před vjezdem na jednokolejnou trať ve výhybně. Poté, co se minuli, pokračovali dále v jízdě. K dispozici byl pro krizové situace traťový telefon.
AŽD Praha před časem řešila podobnou situaci na tramvajové trati v úseku Liberec-Jablonec, kde od instalace zabezpečovací technologie k žádné nehodě nedošlo. Zabezpečovací systém, který AŽD může do Ostravy dodat, je modernější než liberecký. „Systém počítačů náprav, který jsme ostravskému dopravnímu podniku nabídli, spolehlivě funguje na síti českých železničních tratí nebo třeba ve frekventovaném provozu pražského metra,„ říká generální ředitel AŽD Praha Ing. Zdeněk Chrdle. Počítače náprav fungují na základě vyhodnocování volnosti či obsazenosti kolejového úseku. Pomocí tzv. počítacích bodů, které jsou rozmístěny na trati, systém situaci průběžně vyhodnocuje a informuje strojvedoucího o aktuálním stavu pomocí signálu na světelných návěstidlech. Doprava se tak stává maximálně bezpečnou a také mnohem plynulejší a energeticky méně náročnou.
(Logistika)
Do tragické nehody systém řízení a zabezpečení v Ostravě řídil svými pokyny dispečer, který sídlí na konečné tramvajové linky v Porubě. V praxi na sebe řidiči protijedoucích tramvají museli čekat před vjezdem na jednokolejnou trať ve výhybně. Poté, co se minuli, pokračovali dále v jízdě. K dispozici byl pro krizové situace traťový telefon.
AŽD Praha před časem řešila podobnou situaci na tramvajové trati v úseku Liberec-Jablonec, kde od instalace zabezpečovací technologie k žádné nehodě nedošlo. Zabezpečovací systém, který AŽD může do Ostravy dodat, je modernější než liberecký. „Systém počítačů náprav, který jsme ostravskému dopravnímu podniku nabídli, spolehlivě funguje na síti českých železničních tratí nebo třeba ve frekventovaném provozu pražského metra,„ říká generální ředitel AŽD Praha Ing. Zdeněk Chrdle. Počítače náprav fungují na základě vyhodnocování volnosti či obsazenosti kolejového úseku. Pomocí tzv. počítacích bodů, které jsou rozmístěny na trati, systém situaci průběžně vyhodnocuje a informuje strojvedoucího o aktuálním stavu pomocí signálu na světelných návěstidlech. Doprava se tak stává maximálně bezpečnou a také mnohem plynulejší a energeticky méně náročnou.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266441/
I když nás Zbyňek pravidelně informuje o stavbě, tat zde je něco o budoucnosi autobusového a vlakového nádraží v Hradci
Z hradeckého autobusového nádraží by lidé mohli projít obchodní pasáží na nádraží železniční
Hradec Králové - Stavba terminálu hromadné dopravy a rekonstrukce Riegrova náměstí za pár měsíců změní okolí hlavního nádraží v Hradci Králové. Architekti však jdou v plánech na modernizaci části Pražského Předměstí ještě dál.
Kromě nové kruhové křižovatky U Koruny a sousedního víceúčelového centra Aupark Koruna by mohlo dojít i na propojení autobusového a železničního nádraží novou budovou na dnes jen částečně zastavěných pozemcích Českých drah při Sladkovského ulici.
Zástavbu mezi železničním nádražím a autobusovým terminálem jsme navrhli v urbanistickém záměru, který se zabývá využitím širšího okolím nádraží. Jde sice o nezávazný výhled, který pouze určuje mantinely, kam by se mohla výstavba ubírat, nicméně v případě zájmu města a Českých drah by se tato myšlenka brzy mohla stát aktuální,“ míní architekt Patrik Kotas.
Od vlaků k autobusům suchou nohou Podél Sladkovského ulice by mohla vzniknout jedna nebo i více budov a přízemím by lidé procházeli od vlaků k autobusům.
„Mělo by jít o vícefunkční budovy s obchody a službami v přízemí, využití vyšších podlaží by záleželo na investorovi. Devadesát procent trasy mezi terminálem a nádražím by lidé procházeli takzvaně suchou nohou,“ uvedl Kotas.
Cestou od terminálu k železničnímu nádraží by podle náměstka hradeckého primátora Josefa Malíře mělo v budoucnu procházet až 20 tisíc lidí denně. Hradecká radnice výstavbu mezi nádražími podporuje a čeká na výsledky soutěže, ve které by měly České dráhy vybrat budoucího investora.
„Diskutujeme o této možnosti delší dobu. Zajímala se o to dokonce i firma, která si chtěla nádraží od drah pronajmout, ale nakonec z toho sešlo. Čekáme na výsledky výběrového řízení na dlouhodobý pronájem nádraží a přilehlých pozemků. Půjde samozřejmě o velký projekt. Stavba dlouhé pasáže by znamenala demolici několika současných budov, kde jsou sklady či kanceláře. Bude záležet hlavně na budoucím partnerovi drah, jak se bude projekt vyvíjet,“ řekl Malíř.
„Výběrové řízení v současné době probíhá, zasedá výběrová komise, která svou činnost zatím neukončila. Předpokládáme, že první informace k výběrovému řízení bude možno zveřejnit v červnu,“ sdělil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.
Architekti se v urbanistické studii zabývali změnami v širokém okolí nádraží. Kromě probíhající stavby autobusového terminálu a rekonstrukce Riegrova náměstí se nyní chystají další dva významné záměry. Prvním bude stavba víceúčelového centra Aupark Koruna na místě dosavadního autobusového nádraží a parkoviště U Koruny. Několikapatrové obchodní centrum s pasáží, obchody, byty a garážemi za zhruba jednu a půl miliardy korun by soukromý investor měl začít stavět v březnu 2009. S dokončením se počítá v říjnu následujícího roku. Příští rok by mohla začít také stavba okružní křižovatky Gočárovy třídy, Puškinovy a Habrmanovy ulice. S
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)
Z hradeckého autobusového nádraží by lidé mohli projít obchodní pasáží na nádraží železniční
Hradec Králové - Stavba terminálu hromadné dopravy a rekonstrukce Riegrova náměstí za pár měsíců změní okolí hlavního nádraží v Hradci Králové. Architekti však jdou v plánech na modernizaci části Pražského Předměstí ještě dál.
Kromě nové kruhové křižovatky U Koruny a sousedního víceúčelového centra Aupark Koruna by mohlo dojít i na propojení autobusového a železničního nádraží novou budovou na dnes jen částečně zastavěných pozemcích Českých drah při Sladkovského ulici.
Zástavbu mezi železničním nádražím a autobusovým terminálem jsme navrhli v urbanistickém záměru, který se zabývá využitím širšího okolím nádraží. Jde sice o nezávazný výhled, který pouze určuje mantinely, kam by se mohla výstavba ubírat, nicméně v případě zájmu města a Českých drah by se tato myšlenka brzy mohla stát aktuální,“ míní architekt Patrik Kotas.
Od vlaků k autobusům suchou nohou Podél Sladkovského ulice by mohla vzniknout jedna nebo i více budov a přízemím by lidé procházeli od vlaků k autobusům.
„Mělo by jít o vícefunkční budovy s obchody a službami v přízemí, využití vyšších podlaží by záleželo na investorovi. Devadesát procent trasy mezi terminálem a nádražím by lidé procházeli takzvaně suchou nohou,“ uvedl Kotas.
Cestou od terminálu k železničnímu nádraží by podle náměstka hradeckého primátora Josefa Malíře mělo v budoucnu procházet až 20 tisíc lidí denně. Hradecká radnice výstavbu mezi nádražími podporuje a čeká na výsledky soutěže, ve které by měly České dráhy vybrat budoucího investora.
„Diskutujeme o této možnosti delší dobu. Zajímala se o to dokonce i firma, která si chtěla nádraží od drah pronajmout, ale nakonec z toho sešlo. Čekáme na výsledky výběrového řízení na dlouhodobý pronájem nádraží a přilehlých pozemků. Půjde samozřejmě o velký projekt. Stavba dlouhé pasáže by znamenala demolici několika současných budov, kde jsou sklady či kanceláře. Bude záležet hlavně na budoucím partnerovi drah, jak se bude projekt vyvíjet,“ řekl Malíř.
„Výběrové řízení v současné době probíhá, zasedá výběrová komise, která svou činnost zatím neukončila. Předpokládáme, že první informace k výběrovému řízení bude možno zveřejnit v červnu,“ sdělil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.
Architekti se v urbanistické studii zabývali změnami v širokém okolí nádraží. Kromě probíhající stavby autobusového terminálu a rekonstrukce Riegrova náměstí se nyní chystají další dva významné záměry. Prvním bude stavba víceúčelového centra Aupark Koruna na místě dosavadního autobusového nádraží a parkoviště U Koruny. Několikapatrové obchodní centrum s pasáží, obchody, byty a garážemi za zhruba jednu a půl miliardy korun by soukromý investor měl začít stavět v březnu 2009. S dokončením se počítá v říjnu následujícího roku. Příští rok by mohla začít také stavba okružní křižovatky Gočárovy třídy, Puškinovy a Habrmanovy ulice. S
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266326/
Provoz metra na Černém mostě odpoledne na chvíli zastavil muž v kolejišti. Přijíždějící vlak mu způsobil lehké zranění, vylezl ale sám. Z místa se pokusil utéci, policisté si ho však všimli a zavolali mu záchranku. Metro stálo jen několik minut a od půl šesté opět jezdí."Zatím není jasné, zda se v kolejišti muž ocitl nešťastnou náhodou, nebo úmyslně. Budeme to zjišťovat přes svědecké výpovědi," řekl iDNES.cz mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek.
(iDnes)
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266203/
Praha postaví náhradní tramvajovou trať přes Letnou, která spojí Hradčanskou s Holešovicemi. Náklady se odhadují na sto miliónů korun. V pátek o tom rozhodl krizový pracovní tým primátora Pavla Béma (ODS), který se začal scházet poté, co v úterý naprosto zkolabovala doprava v této části města. Za potížemi stojí stavba tunelů Blanka, kvůli níž byly nahrazeny tramvaje autobusy.
Celý článek:
http://www.novinky.cz/clanek/140094-pres-letnou-povede-nahradni-tramvajova-trat-za-sto-milionu.html
Celý článek:
http://www.novinky.cz/clanek/140094-pres-letnou-povede-nahradni-tramvajova-trat-za-sto-milionu.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266087/
Tramvaje na odklízení sněhu a převážení nákladu můžete občas potkat v ulicích metropole. Dnes už však na kolejích určitě neuvidíte vůz na převážení zemřelých či speciální vůz na čištění tramvajových žlábků
Na iDNES.cz si můžete prohlédnout speciální vozy, které ve více než stoleté historii tramvajové dopravy po městě jezdily.
Než se změnily v tramvajové speciály, vozily cestující. Pak je dopravce přestavěl tak, aby s jejich pomocí zajistil provoz běžných vozů.
Nákladní tramvaj svým vzhledem velmi připomíná velký automobil. Její zadní plošina je odkrytá. „Původně byla na zadní plošině hydraulická ruka, která z ní udělala ideální opravárenský vůz, říká Radovan Kaprálek, který byl u zrodu speciálu ve vozovně na Pankráci.
„Obsluha naložila sama třeba i kompletní podvozek v jedné vozovně a projela s ním relativně rychle přes celou Prahu až k porouchanému vozu, kde náklad opět sama vyložila,„ dodal Kaprálek.
„Bohužel v roce 1992 začal platit nový drážní zákon a my jsme jeho požadavkům nebyli schopni vyhovět. Hydraulickou ruku jsme museli demontovat,„ povzdechl si Kaprálek.
Odklízejí sníh a kropí ulice
Dalším speciálem na kolejích je sněžný pluh. Má namontovánu elektroniku, která automaticky přestavuje výhybky podle naplánované trasy. Pluhy se pohybují mnohem pomaleji než běžná tramvaj.
V ulicích můžete spatřit také oranžovou tramvaj s prosklenou nástavbou, ve které sedí dva lidé a hledí vzhůru. Že se nejedná o snobské turisty v luxusní vyhlídkové tramvaji, kteří si objednali zvláštní jízdu, poznáte snadno - na boku tramvaje je velký nápis Měřící vůz.
Salon vozu je rozdělen příčkami na tři části: stanoviště řidiče s místem pro druhého člena posádky, prostor pro měření hodnot a vyvýšené stanoviště pod střešní nástavbou.
Obsluha mimo jiné měří napětí v troleji, její klikatost a výšku nad kolejí. Techniky zajímají i další elektrické vlastnosti vrchního vedení. Speciální tramvaje nevozí cestující. Proto je kabina otevřená. Další specialitou je pátá náprava, kterou najdete za zadním podvozkem. Je to měřicí náprava, která se dá na koleje hydraulicky zvedat a spouštět ze stanoviště řidiče.
Speciální vozy mají dlouhou historii. Elektrické podniky měly za úkol pečovat o čistotu. Už v roce 1905 si proto pořídily vlečný kropicí vůz. Od roku 1921 i provoz kropicích tramvají, které umývaly a osvěžovaly ulice v letním vedru. V době jejich největší slávy jich v Praze jezdilo devět. Provoz posledních kropicích tramvají skončil kolem roku 1960.
Převezly statisíce zraněných Aby se kropicí vozy využily i v zimním období, byly k nim přimontovány radlice. Sloužily tak jako sněhové pluhy. V době 1. světové války v letech 1914-1918 jezdily v Praze zvláštní sanitní tramvaje, které zabezpečovaly přepravu zraněných vojáků z dnešního hlavního nádraží do lazaretů. Byly to běžné vozy adaptované pro nový účel jednoduchým způsobem. Pouze byla vyjmuta okna a držadla nosítek se kladla přímo na rámy.
Celkem „tramvajové sanitky„ přepravily bezmála tři čtvrtě milionu raněných. Zcela neobvyklá byla pohřební tramvaj, kterou Elektrické podniky zřídily pro vojenské potřeby v roce 1917. Vznikla adaptací běžného motorového vozu a mohla přepravit až osm rakví najednou. Do roku 1919 přepravila na hřbitovy 1 042 mrtvých vojáků.
Po válce se uvažovalo o využití pohřebních tramvají pro občanské pohřby po vzoru některých evropských metropolí, ale ze záměru nakonec sešlo.
Nedostatek koňských potahů během první světové války si vynutil náhradní řešení i při odvozu domovního odpadu, především popela a smetí.
Omezeným množstvím potahů se smetí přepravilo do areálu bývalé vodárenské přečerpávací stanice na Karlově a odtud nákladními tramvajovými vlaky na skládku ve Vysočanech u Rokytky.
(Mladá fronta DNES)
Prohlédněte si:
Na iDNES.cz si můžete prohlédnout speciální vozy, které ve více než stoleté historii tramvajové dopravy po městě jezdily.
Než se změnily v tramvajové speciály, vozily cestující. Pak je dopravce přestavěl tak, aby s jejich pomocí zajistil provoz běžných vozů.
Nákladní tramvaj svým vzhledem velmi připomíná velký automobil. Její zadní plošina je odkrytá. „Původně byla na zadní plošině hydraulická ruka, která z ní udělala ideální opravárenský vůz, říká Radovan Kaprálek, který byl u zrodu speciálu ve vozovně na Pankráci.
„Obsluha naložila sama třeba i kompletní podvozek v jedné vozovně a projela s ním relativně rychle přes celou Prahu až k porouchanému vozu, kde náklad opět sama vyložila,„ dodal Kaprálek.
„Bohužel v roce 1992 začal platit nový drážní zákon a my jsme jeho požadavkům nebyli schopni vyhovět. Hydraulickou ruku jsme museli demontovat,„ povzdechl si Kaprálek.
Odklízejí sníh a kropí ulice
Dalším speciálem na kolejích je sněžný pluh. Má namontovánu elektroniku, která automaticky přestavuje výhybky podle naplánované trasy. Pluhy se pohybují mnohem pomaleji než běžná tramvaj.
V ulicích můžete spatřit také oranžovou tramvaj s prosklenou nástavbou, ve které sedí dva lidé a hledí vzhůru. Že se nejedná o snobské turisty v luxusní vyhlídkové tramvaji, kteří si objednali zvláštní jízdu, poznáte snadno - na boku tramvaje je velký nápis Měřící vůz.
Salon vozu je rozdělen příčkami na tři části: stanoviště řidiče s místem pro druhého člena posádky, prostor pro měření hodnot a vyvýšené stanoviště pod střešní nástavbou.
Obsluha mimo jiné měří napětí v troleji, její klikatost a výšku nad kolejí. Techniky zajímají i další elektrické vlastnosti vrchního vedení. Speciální tramvaje nevozí cestující. Proto je kabina otevřená. Další specialitou je pátá náprava, kterou najdete za zadním podvozkem. Je to měřicí náprava, která se dá na koleje hydraulicky zvedat a spouštět ze stanoviště řidiče.
Speciální vozy mají dlouhou historii. Elektrické podniky měly za úkol pečovat o čistotu. Už v roce 1905 si proto pořídily vlečný kropicí vůz. Od roku 1921 i provoz kropicích tramvají, které umývaly a osvěžovaly ulice v letním vedru. V době jejich největší slávy jich v Praze jezdilo devět. Provoz posledních kropicích tramvají skončil kolem roku 1960.
Převezly statisíce zraněných Aby se kropicí vozy využily i v zimním období, byly k nim přimontovány radlice. Sloužily tak jako sněhové pluhy. V době 1. světové války v letech 1914-1918 jezdily v Praze zvláštní sanitní tramvaje, které zabezpečovaly přepravu zraněných vojáků z dnešního hlavního nádraží do lazaretů. Byly to běžné vozy adaptované pro nový účel jednoduchým způsobem. Pouze byla vyjmuta okna a držadla nosítek se kladla přímo na rámy.
Celkem „tramvajové sanitky„ přepravily bezmála tři čtvrtě milionu raněných. Zcela neobvyklá byla pohřební tramvaj, kterou Elektrické podniky zřídily pro vojenské potřeby v roce 1917. Vznikla adaptací běžného motorového vozu a mohla přepravit až osm rakví najednou. Do roku 1919 přepravila na hřbitovy 1 042 mrtvých vojáků.
Po válce se uvažovalo o využití pohřebních tramvají pro občanské pohřby po vzoru některých evropských metropolí, ale ze záměru nakonec sešlo.
Nedostatek koňských potahů během první světové války si vynutil náhradní řešení i při odvozu domovního odpadu, především popela a smetí.
Omezeným množstvím potahů se smetí přepravilo do areálu bývalé vodárenské přečerpávací stanice na Karlově a odtud nákladními tramvajovými vlaky na skládku ve Vysočanech u Rokytky.
(Mladá fronta DNES)
Prohlédněte si:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266083/
No, vyskakování a naskakování za jízdy určitě. A to jsem měl na mysli. 
Když někdo nastoupil do tramvaje stojící mimo zastávku, tak se v podstatě nic nedělo. Pokud nebyl orgán hyperaktivní.
Někdy v polovině 50. let pro přestupky chodců (kam i toto spadalo) vymysleli zvláštní postih - místo pokuty musel dotyčný do nedělní (sobota byla pracovní) dopravní školy.
Když někdo nastoupil do tramvaje stojící mimo zastávku, tak se v podstatě nic nedělo. Pokud nebyl orgán hyperaktivní.
Někdy v polovině 50. let pro přestupky chodců (kam i toto spadalo) vymysleli zvláštní postih - místo pokuty musel dotyčný do nedělní (sobota byla pracovní) dopravní školy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265810/
Zbyněk: v súvislosti s tým, nastupovanie mimo zastávku bolo zakázané?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265809/
Historickou tramvaj vyvezli z depa pracovníci brněnského Dopravního podniku. Od soboty znovu brázdí ulicemi města. Na tramvaj desítku můžou zájemci nasednout o víkendu a ve svátek, jezdit bude šestkrát denně.
Celý článek:
http://zpravy.idnes.cz/obrazem-brnenske-ulice-brazdi-historicka-tramvaj-f73-/brno.asp?c=A080517_202448_brno_atk
Dnes historická a ojedinělá, v mém mládí zcela běžná a četná. Taková šalina měla své výhody: dalo se nastupovat a vystupovat kdekoliv. Tedy když tam zrovna nestál esenbák.
Celý článek:
http://zpravy.idnes.cz/obrazem-brnenske-ulice-brazdi-historicka-tramvaj-f73-/brno.asp?c=A080517_202448_brno_atk
Dnes historická a ojedinělá, v mém mládí zcela běžná a četná. Taková šalina měla své výhody: dalo se nastupovat a vystupovat kdekoliv. Tedy když tam zrovna nestál esenbák.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265804/
Objednat si SMS jízdenku na tramvaj a dohnat Prahu. I taková přání padla v on-line rozhovoru se šéfem brněnského Dopravního podniku Bedřichem Prokešem. Ten novinku v Praze sleduje. Kdy se cestující dočkají pohodlnějšího nákupu jízdenek, neprozradil, zato však slíbil nové nízkopodlažní vozy.
Celý článek:
http://zpravy.idnes.cz/cestujici-chteli-po-sefu-dpmb-prokesovi-sms-jizdenky-jako-v-praze-p93-/brno.asp?c=A080513_174031_brno_atk
Celý článek:
http://zpravy.idnes.cz/cestujici-chteli-po-sefu-dpmb-prokesovi-sms-jizdenky-jako-v-praze-p93-/brno.asp?c=A080513_174031_brno_atk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265295/
Električka sa preferovala, umelo ! Keď by sa tak nestalo, tak by skončila až za cyklistom ! 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264706/
Myšlienka zaujímavá, len treba podotknúť, že trasa bola zjavne schválne vybratá tak, aby "zvíťazil" ten "správny" spôsob dopravy - v tomto prípade električka. V skutočnosti nikto nepotrebuje cestovať z električkovej zastávky na električkovú zastávku, obe čisto "náhodou" ležiace na trase jednej priamej linky a presne v čase odchodu spoja. Pri ceste autom navyše zjavne nebol zarátaný čas na nájdenie miesta na zaparkovanie. Vzhľadom k pomerne malým časovým rozdielom v zverejnenom prípade sa da predpokladať, že ak by podobnú "súťaž" urobili priaznivci bicyklov medzi bodmi ležiacimi mimo zastávok MHD a s potrebou prestupu, vyhral by na celej čiare práve bicykel...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264705/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264671/
pretek : Kto skôr dobehne , v meste Košice, od kina Družba po žel. stanicu :
http://dnes.atlas.sk/slovensko/doprava/195545/kosice-otestuju-najrychlejsi-dopravny-prostriedok
http://dnes.atlas.sk/slovensko/doprava/195545/kosice-otestuju-najrychlejsi-dopravny-prostriedok
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264556/
Obě mimořádné události předcházely letošní tragické nehodě, kdy se v Ostravě-Vřesině v plné rychlosti čelně srazily dvě tramvaje a přišli přitom o život tři lidé. Za to, že Dopravní podnik Ostrava nebezpečí na trati po dvou loňských incidentech podcenil, mu nyní ve správním řízení hrozí až desetimiliónová pokuta.
Podle mluvčího Drážní inspekce podnik porušil čtyři paragrafy drážního zákona - tím, že události inspekci neoznámil, nezdokumentoval je a dostatečně nevyšetřil příčinu obou incidentů a především pak nepřijal opatření, aby se nic podobného neopakovalo.
„Správní řízení bude zahájeno okamžikem převzetí oznámení Dopravním podnikem Ostrava,“ řekl Neusar. Dodal, že na podle zákona musí být správní řízení ukončeno do třiceti dnů.
Dopravní podnik již dříve uvedl, že podle názoru jeho právníků nepochybil. Oba incidenty totiž nepovažoval za takzvané mimořádné události, které by bylo nutné hlásit, protože tramvaje se nepotkaly v plné rychlosti na trati, ale řidič, který výhybnu neoprávněně opustil, zůstal stát ještě na výhybce.
Právo