Mestská hromadná doprava

Obyvatelé Chomutova a Jirkova opět budou jezdit autobusy a trolejbusy městské hromadné dopravy levněji. Poté, kdy na konci loňského roku dopravce zdražil měsíční kupony, se zvedla vlna odporu veřejnosti, která donutila akcionáře - radnice obou měst -zlevnit. Tlaku pak Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova ustoupil.
Od 1. června se cena měsíčních občanských kuponů změní ze současných 500 na 450 korun. Kupony přitom podražily ze 400 korun na začátku letošního roku.
„Nebráníme se přiznat určitou chybu, zvýšení cen kuponu se odrazilo v poklesu zájmu o ně. Po zdražení prodáváme jen asi 2 000 kuponů měsíčně, tedy o 500 méně,„ uvedl generální ředitel dopravního podniku Jiří Melničuk. Vedení podniku přehodnotilo i rozhodnutí o zrušení noční linky číslo 11. „Od pátečního pozdního večera do nedělního brzkého rána počínaje 1. červnem budou znovu jezdit mezi Chomutovem a Jirkovem tři spoje každým směrem. Neplatí však na nich kupony ani čipové karty, jednorázové jízdné je stanoveno na 20 korun. Provozování linky je také podmíněno chováním cestujících. V případě ohrožení zdraví řidiče či majetku podniku linku opět zrušíme,„ doplnil Melničuk.

I děti mají slevu Podnik se už od 1. března vzdal pod nátlakem veřejnosti i další novinky. Žákovské měsíční kupony začaly k tomuto datu znovu platit i o víkendech, svátcích a prázdninách. První dva měsíce v roce si přitom žáci v mimoškolní dny museli jízdné hradit zvlášť.
Ceny jízdného s výjimkou občanských měsíčních kuponů zůstaly v platnosti. Při platbě v hotovosti dá dospělý od 1. ledna 13 korun.

(Mladá fronta DNES)

Po srážce tramvají jsou odbory v klidu

Necelý měsíc po tramvajovém neštěstí v Ostravě dnes odboráři dopravního podniku uzavřeli smír s vedením firmy. Vymohli o 14 procent vyšší mzdy a zrušili stávkovou pohotovost.
S bezpečností cestujících i svých zaměstnanců jsou odbory spokojené a nikdy proti ní neměli vážnější výhrady. Na svém postoji trvají i přesto, že v dubnu zahynuli při srážce tramvají v Ostravě tři cestující a téměř padesát lidí utrpělo zranění."Nemůžeme stávkovat kvůli ničemu. Když podnik splňuje bezpečnostní normy a provoz schválí drážní inspekce, tak kvůli tomu nepůjdeme do stávky. Co by na to řekli cestující," odpověděla členka dozorčí rady a předsedkyně odborů Eva Kubíčková na otázku, proč odbory nestávkovaly kvůli nebezpečné trati.

Celý článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=604438

Praha 8.5.2008 - Po třiceti čtyřech letech od zahájení provozu bude bude dnes odpoledne popáté prodloužena nejstarší trasa pražského metra a to do stanice Letňany. Podívejte se na časosběrnou fotoreportáž. Nový úsek prodlouží céčko o 4 602 m, přibudou tři nové stanice - Střížkov, Prosek a Letňany. Po prodloužení bude mít trasa celkem 20 stanic a délku necelých 22,5 km. Historicky jde o páté prodloužení. První soupravy vyjely 9. května 1974 mezi stanicemi Florenc (Sokolovská) a Kačerov. V roce 1980 začalo metro jezdit do stanice Háje. Na Nádraží Holešovice jezdíte od roku 1984. O dvacet let později byl zahájen provoz do stanice Ládví. Základní kámen stavby nové trasy metra IV.C2 byl položen 24. 5. 2004 na pražském Proseku. Trať naváže na úsek IV.C1 (Nádraží Holešovice - Ládví). První etapa IV.C1 byla zprovozněna v roce 2004.

Dvě nové stanice, Střížkov a Prosek, mají boční nástupiště podobně jako stanice Vyšehrad nebo Hlavní nádraží. Konečná má klasické ostrovní nástupiště. Každá nová stanice má svůj charakteristický vzhled. Stanici Střížkov vytvořil architekt Patrik Kotas. Další stanice vytvořili architekti Metroprojektu. Autorkou Proseku je Alena Martínková a konečnou Letňany projektoval Miroslav Mroczek. Všechny stanice spojují hloubené a ražené tunely o délce 4 602 metrů.

Základní údaje o stavbě
Stavební délka: 4 602 m
Maximální spád: 39,5 ‰
Minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí : 500 m
Minimální poloměr zakružovacího oblouku traťových kolejí 1 600 m
Počet stanic : 3 stanice (Střížkov, Prosek, Letňany)

mfDnes


Celý článok aj podrobnými popismi úsekov a staníc tu:

http://technet.idnes.cz/dnes-se-otevira-nova-trasa-metra-do-letnan-podivejte-se-jak-se-stavela-123-/tec_reportaze.asp?c=A080420_222836_tec_reportaze_rja

Policie už má úředně potvrzenu havárii tramvají na jednokolejné trati mezi Ostravou-Porubou a Vřesinou v roce 1975, o které první už před třemi týdny informovalo Právo na základě svědectví tehdejší průvodčí Karly Šmahlíkové. Ta sice cestovala v jednom z vozů, ale nepamatovala si přesné datum nehody.
Na rozdíl od srážky z roku 1969 na dnes už zrušeném pokračování stávající linky č. 5, o které ležel spis v městském archivu, o nehodě z roku 1975 se oficiálně nevědělo.
„Všechno se asi ututlalo a nic se nevyšetřovalo, nebyla jsem na žádném výslechu,„ řekla Právu již dříve Šmahlíková. Nyní se už ví, proč. Do redakce Moravskoslezského deníku anonym poslal kopii usnesení o zastavení trestního stíhání, z něhož vyplývá, že nehoda se stala 5. května 1975. O tři dny později řidič dostal prezidentskou amnestii a vyšetřování bylo zastaveno. I dispečer tak unikl trestu.
Protože jde o nehodu, která se stala na úplně stejném místě jako tragická srážka z letošního 11. dubna, vyrazí její vyšetřovatelé už podruhé do archivů. „Mohu potvrdit, že máme už dva písemné dokumenty, které hovoří o dvou nehodách z historie. První je spis z roku 1969, nyní máme i kopii usnesení z roku 1975. Budeme se snažit zjistit, ve kterém archivu je uložen další spis a i ten si potom vyžádáme,„ řekla mluvčí severomoravské policie Soňa Štětínská.
Nehoda z roku 1975 se stala v zatáčce u porubského koupaliště. Ve směru z Vřesiny do Poruby tehdy jela prázdná souprava a v zatáčce došlo ke srážce s protijedoucí, plně obsazenou tramvají. V policejním usnesení se hovoří o 17 lehce zraněných cestujících.
Zastupující ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek řekl, že informace o srážce z roku 1975 nemá. „Nahlédl jsem pouze do spisu k nehodě z roku 1969, která se ale nestala na trati číslo 5, jak všichni tvrdili, ale na jiné jednokolejce v Porubě. O další nehodě z roku 1975 nemám informace, proto se mi k tomu těžko zaujímá nějaké stanovisko,„ řekl.
Jisté je, že na lince č. 5 už několikrát srážka tramvají hrozila a dopravní podnik to neoznámil, i když to byla jeho povinnost. Drážní inspekce proto v nejbližších dnech zahájí s DPO správní řízení. Hrozí mu až desetimiliónová pokuta.

(Právo)

Pražané i turisté se dočkali! Už zítra kolem 16. hodiny se metro na trase C rozjede až do Letňan. Kromě nové konečné přibyly i stanice Střížkov a Prosek. Vlakové soupravy navíc budou jezdit v kratších intervalech. Velké změny čekají cestující i v budoucnu. Trasa A se o téměř 13 kilometrů prodlouží až na letiště Ruzyně. Práce na výstavbě začnou v roce 2010 a do roku 2018 by měly vzniknout stanice Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílá Hora, Dědiny, Dlouhá Míle a Letiště Ruzyně. Do roku 2018 by měla být hotova i zcela nová trasa D. Ta povede z Písnice přes Pankrác a náměstí Míru na Hlavní nádraží.

(Aha!)

Fotografie pozostatkov nedostavaneho bratislavskeho metra:

http://lisinovic.blog.sme.sk/c/144689/Stopami-nedostavaneho-metra-v-Bratislave.html

Do pražských ulic zanedlouho vyjedou nové nízkopodlažní tramvaje 15T. Dopravní podnik by je rád nasadil do provozu od příštího roku. Jízda v nich má být komfortnější než v tramvajích Porsche. O tom, jaké budou v těchto vozech sedačky, můžete rozhodnout prostřednictvím ankety iDNES.cz.

Více na zpravy.idnes.cz.

Už týden jezdí znovu tramvaje po jednokolejce v Ostravě. Obyvatelé města se ptají: Muselo k takovému neštěstí dojít? Radiožurnál přitom zjistil, že času k nápravě měl ostravský dopravní podnik dost. Tramvaje se tam čelně střetly už před 39 lety.
Jednokolejka a systém, který závisí jen na řidičích tramvají. Zdá se, že až děsivá srážka odhalila na 21. století poněkud nemoderní systém. Jenže je to jinak. Nehoda na této jednokolejce nebyla první."Najednou jsme pochopili, že je to stejná situace jako s naší švagrovou. Zase se najde jeden viník. Už se dávno mělo něco udělat, vymyslet - signalizace a další věci," uvedla Jarmila Petrovská.Podařilo se mi získat neuvěřitelné svědectví. Příbuzná této ženy na jednokolejce zavinila prakticky stejnou nehodu, čelní srážku dvou tramvají. I důvod je stejný, nepočkala, až se minou. Úděsné je, že k této srážce došlo už na podzim roku 1969."Jezdila jako řidička tramvaje číslo 5 a stalo se, že se tramvaje srazily. Bylo to ráno kolem půl nebo tři čtvrtě na osm. Vím, že tam tenkrát jely i nějaké děti do školy. Byl to čelní náraz. V poslední chvilce se švagrová snažila vyskočit z kabinky dozadu," doplnila Jarmila Petrovská.Pro objektivnost musím vysvětlit že v roce 1969 měla jednokolejka delší trasu, pokračovala až ke svinovskému nádraží, a ke srážce došlo právě v místech, kde už nyní tramvaje nejezdí. Milena Drastichová udělala stejnou chybu jako řidič, který na jednokolejku vyjel v pátek 11. dubna."Přehlédla v jízdním řádu, že má zůstat stát na křižování. Myslela si, že má být křižování až v další stanici, a vyjela," upřesnila Jarmila Petrovská.Poté, co jsem si vyslechla toto šokující svědectví, mě zajímá jediné: Proč dopravní podnik trať lépe nezabezpečil? "O této nehodě mi v tuto chvíli není vůbec nic známo. V té době mi bylo asi 10 let, tak nechtějte po mně, ať si pamatuji, že k něčemu podobnému došlo," řekl náměstek ředitele dopravního podniku František Kořínek.Vydávám se proto do Archivu města Ostravy. Trvalo mi pouze jeden den, než jsem zjistila, že soudní spis je právě tady. Vypisuji takzvaný badatelský list a po chvilce mám před sebou objemný zaprášený spis.Ve spise jsou záznamy o tom, jak celou událost viděli svědci. Jeden z nich tu událost popisuje takto: "Viděl jsem, že oba brzdí. Došlo ke střetu. Ihned jsem pomáhal zraněným. Byly to hlavně děti." Na několika černobílých fotografiích je značně vidět, jak k nehodě došlo. Tramvaje tehdy byly dřevěné, takže kolem není tolik plechů. Je ale vidět, že ze souprav zůstaly jen vraky.Řidičce bylo v době nehody 28 let, dnes už nežije. "To by jí tchýně pořád nemohla odpustit. Celé okolí se na vás dívá, že něco udělal," svěřila se Jarmila Petrovská.Hrůza, bolest, smutek, to vše se na jednokolejce odehrálo už v roce 1969, řidička za to šla na rok do vězení. Dlouhých 39 let se ale nic nezměnilo. Staré neštěstí nepřimělo nikoho k tomu, aby zabránil neštěstí novému.

(ČRo - izurnal.cz)

Prodloužit tramvaj linky číslo osm až k brněnské bohunické nemocnici. Takový plán teď zpracovává odbor dopravy brněnského magistrátu.
Úředníci vypracovali studii, která počítá s tím, že by město mohlo vést „osmičku„ od zastávky Osová ve Starém Lískovci pod Mikuláškovým náměstím k budoucí hale v Západní bráně až k bohunické nemocnici.
„Trať bychom prodloužili o devět set metrů. Vznikly by tak dvě zastávky. U ulice Labská a u současného parkoviště u bohunické nemocnice. Pod Mikuláškovým náměstím by vedl tunel. Přes ulici Jihlavská by tramvaj jezdila pod plánovanou mimoúrovňovou křižovatkou, kterou má zaplatit soukromý investor,„ uvedl předseda dopravní komise Rady města Brna Josef Veselý.
Úředníci podle něj teď pracují na detailnějším plánu. Zatím totiž nevědí, kolik bude nová trať stát. Pokud by ale vedení Brna nezačalo tento problém řešit, tak by podle Veselého mohla hromadná doprava v této části brzy zkolabovat. Nejen že do Bohunic a Starého Lískovce bude mířit stále více studentů a zaměstnanců, ale město musí počítat i s pacienty, kteří budou chodit do přestěhované úrazové nemocnice.
„Tramvaj, která by k nemocnici a univerzitnímu kampusu jezdila každé čtyři minuty, by hodně pomohla,„ myslí si Veselý. Pokud úředníci nebudou muset řešit výrazné komplikace, pak by podle něj mohla „osmička„ jezdit k nemocnici za dva až tři roky.

Komárov počká

O něco klidnější mohou být lidé, kteří míří tramvají do Komárova. Dopravní podnik se totiž nakonec rozhodl více než pětiletou výluku ze zastávky Zvonařka do konečné v Komárově odložit o rok. Původně vedení firmy plánovalo, že ji zahájí už v polovině května. Nakonec se ale představenstvo podniku rozhodlo opravit koleje, které jsou v havarijním stavu. Teprve za rok pak koleje zmizí, aby uvolnily cestu budoucí silnici. „Jsem rád, že se to ještě odložilo. Stejně ale nechápu, co tam pak tolik let budou dělat,„ myslí si například Vladimír Hošek, který bydlí v Komárově. Tramvaj tak nahradí autobusy pouze o prázdninách. Až dělníci trať opraví, budou řidiči jezdit od zastávky Zvonařka přes Dornych do Komárova ještě jeden rok.
Výluka na minimálně čtyři a půl roku začne ve chvíli, kdy se budou přestavovat silnice okolo ulice Plotní, ve které pak bude nově jezdit tramvaj. „Teď zatím počítáme kolik budou nejnutnější opravy stát,„ uvedl člen představenstva dopravního podniku Jan Holík.

(Brněnský deník)

Drážní inspekce zahájí správní řízení

Dopravní podnik Ostrava podcenil nebezpečí na lince číslo 5, kde se přesně před dvěma týdny srazily dvě tramvaje a v jejich troskách umírali lidé.
Také tak se dá vyložit dnešní závěr Drážní inspekce, která se rozhodla zahájit s dopravním podnikem správní řízení.
Inspektoři zjistili, že dopravce porušil zákon, když jim v roce 2007 neoznámil dvě mimořádné události, při kterých se už tehdy dostaly dvě tramvaje proti sobě na jedné koleji.

Celý článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=603534

Sledoval jsem televizní pořad „Události, komentáře...“ dne 14. dubna, ve kterém byl v souvislosti se srážkou tramvají v Ostravě ostře napaden Drážní úřad za to, že povoluje provoz na jednokolejných tratích (včetně ČD) bez automatického zabezpečovacího zařízení, které by vyloučilo lidské selhání. Bylo tam údajně řečeno něco o nejméně deseti traťových úsecích, ať tramvajových či vlakových, kde je doprava provozována podobně nebezpečným způsobem, a jak prý to je možné?

Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_17tyde.htm

V Prahe pribudaju trate, v Kosiciach by najradsej zrusili aj tie, ktore su. Hlavna vec, ze budeme EHMK.

Tramvaj do Radlic zaplatí Evropská unie

Tramvají do Radlic se svezeme ještě letos. Nová trať ze zastávky Laurová bude dokončena na podzim.
Náklady na její výstavbu jsou 568 milionů korun, ale pražský a státní rozpočet pokryje pouze patnáct procent z této částky. Zbytek zaplatí Evropská unie. Právě pražský systém tramvajových tratí je jednou z oblastí, do které tečou peníze z Evropské unie v řádu desítek milionů korun.

Moderní Sokolovská

Pražskému magistrátu se v případě radlické trati podařilo uspět s Operačním programem Praha – Konkurenceschopnost. Podobně úspěšné bylo i ministerstvo pro místní rozvoj, když před čtyřmi lety získalo přes Evropský fond regionálního rozvoje téměř šedesát milionů korun na rekonstrukci tramvajové trati v Sokolovské ulici v Praze 9.
kterými koleje vedou, byly jako první v metropoli vybaveny automatickým zavlažovacím zařízením,„ sdělil Deníku Ondřej Pečený z dopravního podniku.
Město a dopravní podnik počítá i do budoucnosti s tím, že se na rekonstrukcích stávajících a výstavbách nových tramvajových tratí budou podílet unijní peníze.
„Je to pro nás poměrně významný zdroj financování,„ připustil Pečený.

Tramvaj povede až k vlaku

Příští rok rozšiřování tramvajové sítě Prahu sice nečeká, v následujících letech by však měl rozvoj pokračovat.
V roce 2010 začnou jezdit tramvaje z Barrandova do Slivence a přibližně o tři sta padesát metrů se prodlouží tramvajová trať z Podbaby. Novou konečnou by se měla stát nová železniční zastávka Praha – Podbaba.
Podle plánů pražského dopravního podniku by do roku 2016 mělo vzniknout celkem asi patnáct kilometrů nových tramvajových tratí za více než osm miliard korun.

(Pražský deník)

Správní řízení proti Dopravnímu podniku Ostrava, na jehož konci může být pokuta až do výše deseti miliónů korun, zahájí příští týden Drážní inspekce. Důvodem je skutečnost, že na tramvajové jednokolejce z Ostravy do Vřesiny, kde se stala 11. dubna tragická nehoda se třemi mrtvými, v minulých letech už několikrát srážka tramvají hrozila a dopravní podnik to neoznámil, i když to byla jeho povinnost.

Celý článek:
http://www.novinky.cz/clanek/138547-dopravnimu-podniku-hrozi-po-srazce-tramvaji-pokuta-10-milionu.html

Dopravní podnik hlavního města Prahy nemá podle opozičního zastupitele a člena dozorčí rady podniku Karla Březiny (ČSSD) dost peněz na naplánované investice. Chybí téměř šest miliard korun, přičemž na čtyři z nich už jsou podepsány smlouvy, řekl Březina. Podle radního a předsedy představenstva podniku Radovana Šteinera (ODS) ale není situace nikterak kritická. Podnik se s ní potýká posledních osm let každoročně.
Investiční plán podniku činí letos podle Březiny asi 11 miliard korun, pokryto je pět miliard korun. Podle něj je letošní rok kritický. "Celková investiční dotace z rozpočtu hlavního města je na letošní rok velmi podhodnocena," uvedl Březina.
Chybí podle něj například 1,5 miliardy na nákup nových tramvají, 800 milionů na modernizaci vlaků metra, 750 milionů korun na výstavbu metra z Ládví do Letňan, 394 milionů na výstavbu tramvajové trati ke stanici metra Radlická a 165 milionů na doplatek loňské opravy tramvajové trati na Moráni. Stav bude mít dopad i do dalších let, tvrdí Březina.
Podle Šteinera ale není investiční plán podniku naplněn při schvalování městského rozpočtu stoprocentně každý rok. Podnik pak během roku hledá další peníze. "Není na tom nic dramatického. Stoprocentně představy podniku nebudou naplněny nikdy," řekl ČTK Šteiner.
Podobně jako podnik jsou na tom podle něho České dráhy, které představily plán obnovy vozového parku, chybí jim ale více než polovina částky na náklady. Jednají s vládou, zákonodárci i s Evropskou unií, podotkl radní.
Například na obnovu vozového parku by mohlo podle něho přispět stát, podnik dostane také peníze z přebytku hospodaření města za loňský rok. Může si vzít i úvěr nebo změnit současné půjčky. Radní zdůraznil, že provoz hromadné dopravy je do konce roku pokryt a nehrozí například to, že by se kvůli nedostatku peněz zastavilo třeba v září metro.
Březina poukázal na to, že v Praze je asi 140 kilometrů tramvajových tratí. Vzhledem ke třicetileté životnosti by se mělo každý rok opravit asi 4,7 kilometru. Rozpočet pro letošek ale umožňuje rekonstruovat jen 570 metrů tratí, dodal.

(Pražské noviny)

Na trať ostravské jednokolejky, kde se 11. dubna při tragické nehodě srazily dvě soupravy, dnes opět vyjely tramvaje. Dopravní podnik provoz po dohodě s Drážní inspekcí obnovil krátce před 16:00. Trať je nyní proti dalším srážkám o něco více zabezpečena. Jde ale o provizorní řešení. To konečné dopravce chystá do konce roku. První tramvaj vyjela asi s 20 cestujícími ze stanice Vřesinská směrem do Kyjovic. Při cestě tam ji nečekalo žádné křižování. Při cestě zpátky bude muset řidič ve Vřesině počkat na protijedoucí vůz, řekl mluvčí podniku Miroslav Albrecht. Právě to se ale před časem nestalo a čtyřiadvacetiletý řidič na jednokolejku vjel. V protisměru se pak srazil s druhou soupravou.
Celý článek:
http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=308616

Kvůli havarijnímu stavu kolejí a odkladu stavby v Plotní ulici nepojedou tramvaje od Zvonařky na konečnou minimálně pět let
Pozor! Projíždím úsekem, který je v kritickém stavu. Víc než dvacítkou jet nemůžu. To si musí každý den říkat řidiči tramvají mezi zastávkami Svatopetrská a Zvonařka na trase linek číslo devět a dvanáct. Už za několik týdnů budou možná řidiči klidnější. Cestující ale zřejmě znervózní, tramvaje totiž přestanou od Zvonařky na konečnou zastávku v Komárově jezdit úplně. A to zřejmě na více než pět a půl roku. I když dopravní podnik s omezením tramvajové dopravy v tomto úseku počítal, měla být výluka původně o rok kratší.
„Věděli jsme, že tento úsek musíme zrušit kvůli stavbě v ulici Dornych, která měla začít letos. Proto jsme do kolejí dlouho neinvestovali. Teď víme, že se na Dornychu začne stavět nejdříve za rok, ale tramvajová trať je na konci své životnosti. Zvažujeme, zda ji za několik milionů ještě opravíme, nebo zavedeme náhradní autobusovou dopravu ze zastávky Zvonařka až do Komárova,„ uvedl technický ředitel brněnského dopravního podniku Jiří Valníček.
Podle informací brněnského Deníku Rovnost se už ale dopraváci rozhodli. Peníze na opravu dát nechtějí a plánují výluku, která má začít už v polovině května. Koleje jsou totiž v tak havarijním stavu, že městská firma nechce riskovat, že na nich tramvaje vykolejí. Někteří Brňané nejsou nadšeni z toho, že poslední tři zastávky do smyčky v Komárově budou trávit v autobusech. Do Komárova kromě více než pěti tisíc lidí, kteří tam bydlí, míří především studenti a zaměstnanci firem sídlících na jihu města. „To bude masakr. Už teď si lidi stěžují, že se někdy nedostanou do tramvají přeplněných studenty. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat v autobusech,„ obává se starosta městské části Brno-jih Josef Haluza.
Cesty do školy se obává student sportovní fakulty Jan Hailich. „Umím si živě představit, jak kvůli pár zastávkám budu trčet na škaredé zastávce na Zvonařce a čekat na přípoj narvaného autobusu,„ myslí si Hailich.
Poškozené koleje mají stejně zmizet v souvislosti s přestavbou ulic v okolí Zvonařky a ulice Plotní. Trať vedoucí po Dornychu bude zrušena. Vedení města Brna chce, aby tam už v roce 2013 jezdila po víceproudé silnici auta. Tramvaje pak do Komárova pojedou ulicí Plotní.
Rekonstrukce se ale začíná komplikovat. Původně měla stavba za více než jeden a půl miliardy korun začít už letos. Kvůli složitému výkupu pozemků a změně hygienických norem týkajících se hladiny hluku se ale oprava protahuje.
„Chceme začít příští rok v září. Stavba pak potrvá čtyři a půl roku. Pokud se však vyřeší problémy, které se teď nečekaně objevily,„ uvedl technický ředitel Brněnských komunikací Josef Luňáček.
Dopravní podnik ale už nemůže déle čekat. Navíc investovat do kolejí, které by se musely za rok vytrhat, vedení podniku moc nechce. Oprava trati mezi Zvonařkou a Komárovem by stála osm milionů korun. Náhradní autobusy jsou podle zjištění brněnského Deníku Rovnost levnější.

(Brněnský deník)

Hlavnímu městu začíná být zřejmé,že nebude schopno investovat výstavbu metra D z vlastních prostředků,a to zejména kvůli opozicí kritizované výstavbě pokračování trasy A na Ruzyň,jež povede v podstatě paralelně se železnicí. Město proto zadalo studii,jež prověřuje možnost financování stavby trasy pražského metra D.
Odborníci se shodují na tom,že největším byznysem nejsou již pomalu stavby jako takové,ale neustálé vypracovávání nejrůznějších studií. Jen tyto studie budou stát zhruba deset milionů korun. Tato prozatím ukázala čtyři způsoby získání peněz. A to prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP),pomocí úvěru,úvěrem Evropské investiční banky (EIB)nebo z rozpočtu hlavního města Prahy. Magistrát ještě nechává vypracovat oponentní posudek,který vypracuje ČVUT.
PPP projekt má nevýhodu v tom,že úrok je v takovém případě podstatně vyšší než u úvěru. Na druhou stranu by magistrát nemusel začít platit hned,ale až po dokončení metra. Doba splácení by byla poměrně dlouhá,40 let.»To považuji za holý nesmysl,,zadlužili bychom tím nejen naše vnuky,ale spíše již pravnuky,«bouří se proti podobnému nápadu zastupitel Petr Zajíček (KSČM). Navíc by se podle něj jednalo zřejmě o nejdražší způsob financování, který by navíc padl na bedra dalšších zastupitelstev. Podle Zajíčka by bylo proto optimální pokračovat v úvěrování EIB,což jsou »nejlevnější úvěrové peníze«. Zatímco cesta přes PPF by v konečném důsledku stála okolo 230 miliard,přes EIB pouze 170. Za optimální Zajíček považuje takzvané veřejné zdroje.»Pak by výstavba stála 150 miliard,«podotkl Zajíček s tím,že například linku v Drážďanech investuje z poloviny spolková vláda,ze čtvrtina saská a jen 25 procent dodává město samotné.
Vybudování metra D samotné podle studie bude stát řádově 60 miliard korun. Tuto částku však například Zajíček nepovažuje za reálnou,neboť počítá s použitím takzvaných lehkých vozů.»Náklady na výstavbu by sice měly být asi o desetinu nižší,než v případě linek typu stávajících tras. Vozy by také snáze překonávaly výškové rozdíly,které jsou velmi značné -z náměstí Míru trať padá na náměstí Bratří Synků,stoupá na Pankrác a zase klesá do Krče. Také eskalátory by byly nižší a spotřebovaly by méně elektřiny. Nevýhod je však daleko více,«říká Zajíček. Tunely »lehkého metra« by měly menšší profil,byla by zde také nižší a kratší nástupiště. Tím by ovšem linka byla definitivně »odříznuta« od možnosti je-jího jiného než mimoúrovňového propojení se stávajícími trasami.
Výstavba nové linky by měla začít podle odhadů v roce 2010. První úsek z Pankráce přes stanice Olbrachtova,Nádraží Krč,Nemocnice Krč do Nových Dvorů by měla být v provozu o čtyři roky později. Vdalších dvou letech by měla výstavba pokračovat do Písnice. Severní část trasy,která povede z Pankráce do stanice Náměstí Míru a Hlavní nádraží,by měla být v provozu v roce 2018.

(Haló noviny)

obnovuje prevádzku na jednokoľajnej trati :
http://zpravy.idnes.cz/na-ostravskou-jednokolejku-po-nehode-znovu-vyjedou-tramvaje-ptr-/domaci.asp?c=A080421_074941_domaci_jte

okrem toho, až za výhybkou = zab. zariadenie na jednokoľajke :

Jednokolejku jistila rezavá tabulka

Rezavá tabulka o velikosti 40x40 centimetrů s nápisem: Pozor na křižování, upevněná na sloupu, je jediným výstražným znamením řidičům na nejkritičtějším místě tratě.
Dvě koleje se zde sbíhají do jedné a právě před výhybkou, u bíle obarveného kamene, měl 24letý řidič v pátek před 18. hod. počkat na protijedoucí soupravu. Bezpečnost cestujících byla jištěna jen jeho odpovědností a pozorností. Nepočkal, ze zastávky vyjel, brzy dokonce mírně překročil povolenou šedesátku a když v zatáčce uviděl rychle se blížící čelo protijedoucí tramvaje, bylo na záchranu pozdě.
Pochybnosti o její účinnosti vyvolává už její umístění. Zastupující ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek nedokázal odpovědět, proč je cedulka upozorňující na křížení tramvají až za výhybkou.
„Měla by tam být ještě předtím nějaká značka nebo cedule, ale nedokážu na to odpovědět,“ uvedl pouze. Podle něj má tramvaj zastavit při křížení před bílým značením, které je nakresleno v prostoru kolejiště. „Tak nějak mi to bylo vysvětleno,“ dodal s tím, že řidič má navíc v kabině jízdní řád, na kterém má barevně zvýrazněno křižování.
Redaktor Práva však na místě jiná značení nebo upozornění na možné křížení nenalezl. „Slyšel jsem, že několikrát lidé v tramvaji řidiče upozornili, že musí počkat na protijedoucí tramvaj, takže jiné zabezpečení tady nebude. V pátek toho mladého nikdo nevaroval a viděli se fakt v nejhorším místě v zatáčce,“ řekl jeden z občanů Vřesiny.


(jog, kij)

pravo.cz