Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
DPHMP do ale vidí jinak:
Pražští revizoři se v nejbližší době zaměří na poslance a senátory. Pražský dopravní podnik se totiž rozhodl, že jim maximálně do týdne přestane tolerovat bezplatné jízdy městskou hromadnou dopravou.
„Je to otázka několika dní,„ reagoval ředitel dopravního podniku Martin Dvořák na otázku, kdy začnou revizoři vymáhat po poslancích cestovní doklady. „Pokud je nebudou mít, dostanou pokutu jako kdokoliv jiný,„ dodal Dvořák.
Praha se tak stane prvním městem v zemi, které poslancům upře jednu z řady jejich výhod. Odvolává se přitom na loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, který stanovil, že soukromí dopravci nejsou povinni „sponzorovat„ zákonem stanovené bezplatné cestování poslanců a senátorů. Soud tehdy vyhověl stížnosti ředitele dopravní společnosti Student Agency Radima Jančury, k němuž se i přidali někteří zástupci strany SNK Evropští demokraté.
Pražský dopravní podnik si nyní spočítal, že takto přichází ročně o 1,3 milionu korun. „Poslanci a senátoři jsou vlastně elitní skupinou mezi černými pasažéry,„ tvrdí dokonce náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová. Na základě její iniciativy městští radní vyzvali dopravní podnik, aby se choval tržně a nerespektoval dosud vžitou praxi, kdy revizoři lidi s poslaneckým průkazem obloukem obcházejí. Podle Dvořáka je to krok správným směrem.
Pokud ale poslanci budou chtít i nadále jezdit zadarmo, existuje možnost, jak mohou na revizory vyzrát. Stačí, když si objednají SMS jízdenku přes svůj mobilní telefon. Stát jim totiž telefonické hovory hradí až do výše 6 tisíc korun měsíčně. Podle Reedové je to však v pořádku. Pražští radní totiž nechtějí poslancům zrušit výhody jako takové, pouze chtějí, aby na ně nedoplácel dopravní podnik hlavního města.
(Lidové noviny)
Pražští revizoři se v nejbližší době zaměří na poslance a senátory. Pražský dopravní podnik se totiž rozhodl, že jim maximálně do týdne přestane tolerovat bezplatné jízdy městskou hromadnou dopravou.
„Je to otázka několika dní,„ reagoval ředitel dopravního podniku Martin Dvořák na otázku, kdy začnou revizoři vymáhat po poslancích cestovní doklady. „Pokud je nebudou mít, dostanou pokutu jako kdokoliv jiný,„ dodal Dvořák.
Praha se tak stane prvním městem v zemi, které poslancům upře jednu z řady jejich výhod. Odvolává se přitom na loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, který stanovil, že soukromí dopravci nejsou povinni „sponzorovat„ zákonem stanovené bezplatné cestování poslanců a senátorů. Soud tehdy vyhověl stížnosti ředitele dopravní společnosti Student Agency Radima Jančury, k němuž se i přidali někteří zástupci strany SNK Evropští demokraté.
Pražský dopravní podnik si nyní spočítal, že takto přichází ročně o 1,3 milionu korun. „Poslanci a senátoři jsou vlastně elitní skupinou mezi černými pasažéry,„ tvrdí dokonce náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová. Na základě její iniciativy městští radní vyzvali dopravní podnik, aby se choval tržně a nerespektoval dosud vžitou praxi, kdy revizoři lidi s poslaneckým průkazem obloukem obcházejí. Podle Dvořáka je to krok správným směrem.
Pokud ale poslanci budou chtít i nadále jezdit zadarmo, existuje možnost, jak mohou na revizory vyzrát. Stačí, když si objednají SMS jízdenku přes svůj mobilní telefon. Stát jim totiž telefonické hovory hradí až do výše 6 tisíc korun měsíčně. Podle Reedové je to však v pořádku. Pražští radní totiž nechtějí poslancům zrušit výhody jako takové, pouze chtějí, aby na ně nedoplácel dopravní podnik hlavního města.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250537/
Poslanci a senátoři dál mohou šetřit 26 korun za jízdenku v pražské dopravě. Dokud se nezmění zákon, nesmějí je revizoři zkasírovat. Takový je závěr sněmovních legislativců, který Právu tlumočil předseda mandátového a imunitního výboru Miloslav Kala (ČSSD).
Jak jsme si všichni rovni, akorát někteří rovnější, čtěte na Novinkách.cz.
Jak jsme si všichni rovni, akorát někteří rovnější, čtěte na Novinkách.cz.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250485/
Stop kapesním krádežím se jmenuje projekt, který má letos znovu upozornit cestující na místa, kde mohou být okradeni.
Městská policie tak chce navázat na hlášení, které se v tramvajích ozývalo kolem loňských Vánoc.
Akce tehdy město stála zhruba 50 tisíc korun.
„Kromě zvukové smyčky chceme dát do tramvají také samolepky, které budou na krádeže upozorňovat,„ řekl Jan Šmelař z městské policie. Zatím není jisté, kdy přesně se hlášení objeví, ani zda přibude i slibovaná verze v angličtině. „Vše záleží na tom, zda nám magistrát projekt schválí,„ vysvětlil Šmelař.
Magistrát je pro. „Má to smysl, rozhodně by se mělo ozývat v angličtině. Pokud je pro někoho užitečné, pak pro turisty,„ říká náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS).
Obrázek, který před sebou cestující uvidí, má podle Blažka stejnou hodnotu jako zvuková informace. Ne-li větší. „Když je slyšet každou stanici stejná smyčka, lidé to přestanou vnímat,„ upozornil Blažek.
Problémem může být také nově zavedené hlášení Českých drah. Smyčka s upozorněním na zloděje by se totiž ozývala i ve stanicích, kde zní informace o možném přestupu na železnici. „Dopravní podnik se bojí, že by spolu s anglickou verzí byla smyčka příliš dlouhá,„ vysvětlil Šmelař.
Upozornění na zloděje by se mělo objevovat zejména o svátcích nebo v době vrcholící turistické sezony. Týkat se má oblastí, kde se shromažďuje velké množství lidí, tedy v přestupních uzlech.
„Hlásit chceme na Palmovce, na Masarykově nádraží, na Senovážném náměstí nebo na náměstí Bratří Synků,„ vyjmenoval možná místa Šmelař.
(Mladá fronta DNES)
Městská policie tak chce navázat na hlášení, které se v tramvajích ozývalo kolem loňských Vánoc.
Akce tehdy město stála zhruba 50 tisíc korun.
„Kromě zvukové smyčky chceme dát do tramvají také samolepky, které budou na krádeže upozorňovat,„ řekl Jan Šmelař z městské policie. Zatím není jisté, kdy přesně se hlášení objeví, ani zda přibude i slibovaná verze v angličtině. „Vše záleží na tom, zda nám magistrát projekt schválí,„ vysvětlil Šmelař.
Magistrát je pro. „Má to smysl, rozhodně by se mělo ozývat v angličtině. Pokud je pro někoho užitečné, pak pro turisty,„ říká náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS).
Obrázek, který před sebou cestující uvidí, má podle Blažka stejnou hodnotu jako zvuková informace. Ne-li větší. „Když je slyšet každou stanici stejná smyčka, lidé to přestanou vnímat,„ upozornil Blažek.
Problémem může být také nově zavedené hlášení Českých drah. Smyčka s upozorněním na zloděje by se totiž ozývala i ve stanicích, kde zní informace o možném přestupu na železnici. „Dopravní podnik se bojí, že by spolu s anglickou verzí byla smyčka příliš dlouhá,„ vysvětlil Šmelař.
Upozornění na zloděje by se mělo objevovat zejména o svátcích nebo v době vrcholící turistické sezony. Týkat se má oblastí, kde se shromažďuje velké množství lidí, tedy v přestupních uzlech.
„Hlásit chceme na Palmovce, na Masarykově nádraží, na Senovážném náměstí nebo na náměstí Bratří Synků,„ vyjmenoval možná místa Šmelař.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250353/
Dopravní podnik hlavního města Prahy se přiklání k znovuzavedení turniketů do pražského metra. Studie, kterou si nechal podnik vypracovat totiž říká, že návrat k systému, který z metra zmizel v polovině 80. let, je reálný po finanční i technologické stránce, řekl mluvčí podniku Ondřej Pečený. Dopravní podnik si od případného zavedení turniketů slibuje vyšší výběr jízdného.
Celý článek na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=302230
Celý článek na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=302230
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249767/
Dopravní podnik hlavního města Prahy loni vydělal zhruba sedm milionů korun z pronájmu tramvají. V průměru vychází na jeden den téměř čtyři výjezdy vozů, které podnik pronajal k různým soukromým akcím. Řekla to Eva Dydová z dopravního podniku. Zisky z pronájmů jsou za poslední roky téměř shodné a v porovnání s celkovými příjmy podniku téměř zanedbatelné.
Celý článek na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=302227
Celý článek na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=302227
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249766/
V KLDR pochopitelně už naše tramvaje jezdí, dokonce modernější než ony T 3. Jednak dodané přímo, druhak "pasírované" přes německá města.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248562/
Vyřazené pražské tramvaje budou zřejmě jezdit v komunistické Severní Koreji. Dopravní podnik hlavního města Prahy chce totiž do této asijské země prodat dvě desítky vozů typu T3, Severokorejci za ně zaplatí celkem 13 milionů korun, řekl dnes ČTK mluvčí podniku Ondřej Pečený."Jednání se blíží ke zdárnému konci v podobě podpisu smluv. Korejští zástupci se byli na tramvaje osobně podívat," uvedl Pečený. Ústřední dílny dopravního podniku navštívila korejská delegace začátkem března.
Podle Pečeného jde o tramvaje, které jsou připravené k vyřazení. "Tyto tramvaje nahrazují buď dodávky nových nebo rekonstruovaných vozů, tedy odprodejem nehrozí žádné omezení v dopravě," dodal Pečený.
Za jednu tramvaj severokorejský dopravní podnik zaplatí 650.000 korun včetně úprav pro nového uživatele. Dopravu hradí Korejci. Pro dopravní podnik je podle Pečeného výhodnější tramvaje prodat než nechat sešrotovat. Jejich likvidace by podnik stála dva miliony korun, takto 13 milionů korun získá.
Podle Jana Šurovského z dopravního podniku je v Evropě obvyklé, že se vozy prodávají na východ. Například berlínské tramvaje nyní jezdí v polském Štětíně, dodal Šurovský. "Děláme to, co všechny západní země posledních 15 let," uvedl. Pražský dopravní podnik by chtěl v tomto trendu pokračovat. "Určitou naději skýtá východoevropský trh, kde je ještě reálná šance nějaké tramvaje určené k vyřazení do bývalých zemí sovětského bloku odprodat," uvedl Pečený.
Podnik nyní nakupuje tramvaje typu T14, takzvané Porsche, jedna stojí zhruba 57 milionů korun. Do roku 2009 by město mělo mít všech objednaných 60 tramvají. Po nich by měly být Praze dodány nízkopodlažní model T15.
Vozy T3, kterými budou už brzo možná jezdit obyvatelé Pchjongjangu, jezdí stále i v Praze. Dopravní podnik investuje do jejich modernizací, rekonstrukce jedné stojí 5,7 milionu korun. Do některých vkládají pracovníci nízkopodlažní střední část. Letos podnik plánuje obnovit tři desítky těchto vozů. Pražský dopravní podnik má celkem zhruba 970 tramvají, Pražany vozí také modely typu T6A5 a KT8.
Pokud se pražskému dopravnímu podniku podaří dvě desítky pražských tramvají do komunistické KLDR prodat za 13 milionů korun (zhruba 800.000 dolarů), tak Česku výrazně vzroste vývoz do této asijské země. Obchodní výměna mezi ČR a KLDR je totiž minimální a pohybuje se v několika milionech dolarů, přičemž Česko má pasivní bilanci. Například za deset měsíců loňského roku české firmy vyvezly do KLDR zboží v hodnotě 96.000 dolarů (1,6 milionu korun), naopak dovoz z KLDR do Česka obnášel čtyři miliony dolarů (65 milionů korun).
Ze Severní Koreje se do Česka dováží hlavně plastové výrobky, elektronika a oděvní doplňky a naopak z Česka se do KLDR vyváží kotle, různé nástroje, ocet a lihové nápoje a elektronika.
(Autor: ČTK)
Podle Pečeného jde o tramvaje, které jsou připravené k vyřazení. "Tyto tramvaje nahrazují buď dodávky nových nebo rekonstruovaných vozů, tedy odprodejem nehrozí žádné omezení v dopravě," dodal Pečený.
Za jednu tramvaj severokorejský dopravní podnik zaplatí 650.000 korun včetně úprav pro nového uživatele. Dopravu hradí Korejci. Pro dopravní podnik je podle Pečeného výhodnější tramvaje prodat než nechat sešrotovat. Jejich likvidace by podnik stála dva miliony korun, takto 13 milionů korun získá.
Podle Jana Šurovského z dopravního podniku je v Evropě obvyklé, že se vozy prodávají na východ. Například berlínské tramvaje nyní jezdí v polském Štětíně, dodal Šurovský. "Děláme to, co všechny západní země posledních 15 let," uvedl. Pražský dopravní podnik by chtěl v tomto trendu pokračovat. "Určitou naději skýtá východoevropský trh, kde je ještě reálná šance nějaké tramvaje určené k vyřazení do bývalých zemí sovětského bloku odprodat," uvedl Pečený.
Podnik nyní nakupuje tramvaje typu T14, takzvané Porsche, jedna stojí zhruba 57 milionů korun. Do roku 2009 by město mělo mít všech objednaných 60 tramvají. Po nich by měly být Praze dodány nízkopodlažní model T15.
Vozy T3, kterými budou už brzo možná jezdit obyvatelé Pchjongjangu, jezdí stále i v Praze. Dopravní podnik investuje do jejich modernizací, rekonstrukce jedné stojí 5,7 milionu korun. Do některých vkládají pracovníci nízkopodlažní střední část. Letos podnik plánuje obnovit tři desítky těchto vozů. Pražský dopravní podnik má celkem zhruba 970 tramvají, Pražany vozí také modely typu T6A5 a KT8.
Pokud se pražskému dopravnímu podniku podaří dvě desítky pražských tramvají do komunistické KLDR prodat za 13 milionů korun (zhruba 800.000 dolarů), tak Česku výrazně vzroste vývoz do této asijské země. Obchodní výměna mezi ČR a KLDR je totiž minimální a pohybuje se v několika milionech dolarů, přičemž Česko má pasivní bilanci. Například za deset měsíců loňského roku české firmy vyvezly do KLDR zboží v hodnotě 96.000 dolarů (1,6 milionu korun), naopak dovoz z KLDR do Česka obnášel čtyři miliony dolarů (65 milionů korun).
Ze Severní Koreje se do Česka dováží hlavně plastové výrobky, elektronika a oděvní doplňky a naopak z Česka se do KLDR vyváží kotle, různé nástroje, ocet a lihové nápoje a elektronika.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248561/
Opava byla prvním městem Rakouska-Uherska, kde bylo zavedeno samoobslužné placení jízdného v tramvajích
Repliku nejstaršího typu opavské tramvaje zhotovují krnovští řemeslníci podle výrobní fotografie z továrny ve Studénce. V roce 1905 jich tady pro opavskou dráhu vyrobili celkem devět. Byly to menší vozy s namontovanou elektrickou výzbrojí AEG Vídeň.
„Když jsme s renovací začali, neměli jsme ani výkres. Jediné čím jsme se mohli řídit byla tovární fotografie s bočním pohledem na tramvaj a pozůstatky z vozu číslo 4 a 7. Původní tramvaje měly rozchod kol jeden metr, nyní jsme ji změnili na úzkorozchodnou, abychom ji mohli zapojit do výletního vlaku na trati z Třemešné do Osoblahy,„ prozradil odborník na kolejová vozidla a ukazoval na dokončenou dřevem vonící kostru historické tramvaje.
Hotové už bylo i podávací okénko kryté síťovaným plechem, přes které řidič komunikoval s cestujícími. Jízdné bylo v roce 1905 jednotné a činilo 14 haléřů. Zajímavý byl také způsob, jakým se prodávaly jízdenky.
Jízdné se platilo žetony
Opava byla totiž prvním městem Rakouska - Uherska, kde bylo zavedeno samoobslužné placení jízdného pomocí kovových známek.
„Tyto žetony si mohli cestující zakoupit buď v trafice poblíž zastávek, nebo přímo u řidiče. Ty pak vhazovali do pokladny umístěné u dveří do tramvaje. Peníze dopadly přes příčky do vestavěné kazety, takže řidič poznal zda byl vhozen správný žeton podle sluchu a cestujícího kontroloval ve zpětném zrcátku přes sklo,„ popisoval systém placení jízdného Foltýn a ukazoval kopii jedné ze známek, podobné dnešní dvoukoruně.
Na konečné stanici nechal řidič mince propadnout do spodní kazety. Cestující mohli využít i bezplatný přestup na zastávce na nynějším opavském Náměstí republiky.
K tomu požádali řidiče o přestupní známku, kterou pak odevzdali v druhém voze.
Vozy byly časem postupně přestavovány na uzavřené, přesto se museli řidiči i průvodčí teple oblékat. Kožichy, beranice, teplé svetry, spodky, palčáky a plstěné boty zvané filcáky patřily k jejich nedílnému vybavení.
Hotová tramvaj vyjede v červeno bílé barvě
Aby mohla tramvaj v dubnu vyjet v celé své kráse, musí ji řemeslníci ještě zvenčí oplechovat a natřít. Uvnitř osadí podél stěn sedadla pro 15 až 20 cestujících.
„Konečná barevná úprava bude v originální červeno bílé barvě. Bohužel se již nezachoval originál tabule s nápisem Städtische - Strassenbahn, kterou byly tramvaje označovány až do první republiky. Pak už se plocha využívala na reklamu,„ doplnil šéf krnovského železničního depa, ve kterém zručné ruce řemeslníků tramvaj uvádí do původní podoby. Celá oprava přijde celkem na 1,5 milionu korun.
Slibný rozvoj opavské tramvajové sítě přerušil závěr 2. světové války. Bylo poškozeno trolejové vedení a tratě v centru zavalily trosky budov. Přesto byl provoz tramvají v roce 1947 znovu otevřen.
V roce 1948 se dokonce tramvajová síť rozšířila až do Kateřinek a do Jaktaře. O dva roky později se ale Opavští rozhodli postupně nahradit tramvaje trolejbusy.
V neděli 22. dubna 1956 mezi 16. a 17. hodinou projely Opavou naposled čtyři opavské tramvaje. Poslední vůz s číslem 7 řídila žena -Marie Pavelková.
Veškerá tramvajová vozidla byla vyřazena z vozového parku. Jeden z nejnovějších vozů putoval do Mostu, ostatní byly rozebrány. Karoserie tramvají si odkoupili soukromníci a sloužily jako kůlny nebo dílny.
„Ještě v osmdesátých letech se jich několik zachovalo v docela slušném stavu, i když v nich lidé chovali králíky nebo prasata. Tenkrát se uvažovalo o zřízení městského muzea v nynějším Schinzelově domě. Tamtaké měly být vystaveny i historické tramvaje. Bohužel z toho pak sešlo,„ vzpomínal Jaromír Hinčica, opavský fanda zajímající se o kolejovou dopravu.
Dnes opavské tramvaje připomíná jen krátký úsek koleje, zadlážděné na pěší zóně v Hrnčířské ulici a tabulka s textem: „Vzpomínka na tramvaje v Opavě 1905 - 1956.„
(Regionální mutace| M
Repliku nejstaršího typu opavské tramvaje zhotovují krnovští řemeslníci podle výrobní fotografie z továrny ve Studénce. V roce 1905 jich tady pro opavskou dráhu vyrobili celkem devět. Byly to menší vozy s namontovanou elektrickou výzbrojí AEG Vídeň.
„Když jsme s renovací začali, neměli jsme ani výkres. Jediné čím jsme se mohli řídit byla tovární fotografie s bočním pohledem na tramvaj a pozůstatky z vozu číslo 4 a 7. Původní tramvaje měly rozchod kol jeden metr, nyní jsme ji změnili na úzkorozchodnou, abychom ji mohli zapojit do výletního vlaku na trati z Třemešné do Osoblahy,„ prozradil odborník na kolejová vozidla a ukazoval na dokončenou dřevem vonící kostru historické tramvaje.
Hotové už bylo i podávací okénko kryté síťovaným plechem, přes které řidič komunikoval s cestujícími. Jízdné bylo v roce 1905 jednotné a činilo 14 haléřů. Zajímavý byl také způsob, jakým se prodávaly jízdenky.
Jízdné se platilo žetony
Opava byla totiž prvním městem Rakouska - Uherska, kde bylo zavedeno samoobslužné placení jízdného pomocí kovových známek.
„Tyto žetony si mohli cestující zakoupit buď v trafice poblíž zastávek, nebo přímo u řidiče. Ty pak vhazovali do pokladny umístěné u dveří do tramvaje. Peníze dopadly přes příčky do vestavěné kazety, takže řidič poznal zda byl vhozen správný žeton podle sluchu a cestujícího kontroloval ve zpětném zrcátku přes sklo,„ popisoval systém placení jízdného Foltýn a ukazoval kopii jedné ze známek, podobné dnešní dvoukoruně.
Na konečné stanici nechal řidič mince propadnout do spodní kazety. Cestující mohli využít i bezplatný přestup na zastávce na nynějším opavském Náměstí republiky.
K tomu požádali řidiče o přestupní známku, kterou pak odevzdali v druhém voze.
Vozy byly časem postupně přestavovány na uzavřené, přesto se museli řidiči i průvodčí teple oblékat. Kožichy, beranice, teplé svetry, spodky, palčáky a plstěné boty zvané filcáky patřily k jejich nedílnému vybavení.
Hotová tramvaj vyjede v červeno bílé barvě
Aby mohla tramvaj v dubnu vyjet v celé své kráse, musí ji řemeslníci ještě zvenčí oplechovat a natřít. Uvnitř osadí podél stěn sedadla pro 15 až 20 cestujících.
„Konečná barevná úprava bude v originální červeno bílé barvě. Bohužel se již nezachoval originál tabule s nápisem Städtische - Strassenbahn, kterou byly tramvaje označovány až do první republiky. Pak už se plocha využívala na reklamu,„ doplnil šéf krnovského železničního depa, ve kterém zručné ruce řemeslníků tramvaj uvádí do původní podoby. Celá oprava přijde celkem na 1,5 milionu korun.
Slibný rozvoj opavské tramvajové sítě přerušil závěr 2. světové války. Bylo poškozeno trolejové vedení a tratě v centru zavalily trosky budov. Přesto byl provoz tramvají v roce 1947 znovu otevřen.
V roce 1948 se dokonce tramvajová síť rozšířila až do Kateřinek a do Jaktaře. O dva roky později se ale Opavští rozhodli postupně nahradit tramvaje trolejbusy.
V neděli 22. dubna 1956 mezi 16. a 17. hodinou projely Opavou naposled čtyři opavské tramvaje. Poslední vůz s číslem 7 řídila žena -Marie Pavelková.
Veškerá tramvajová vozidla byla vyřazena z vozového parku. Jeden z nejnovějších vozů putoval do Mostu, ostatní byly rozebrány. Karoserie tramvají si odkoupili soukromníci a sloužily jako kůlny nebo dílny.
„Ještě v osmdesátých letech se jich několik zachovalo v docela slušném stavu, i když v nich lidé chovali králíky nebo prasata. Tenkrát se uvažovalo o zřízení městského muzea v nynějším Schinzelově domě. Tamtaké měly být vystaveny i historické tramvaje. Bohužel z toho pak sešlo,„ vzpomínal Jaromír Hinčica, opavský fanda zajímající se o kolejovou dopravu.
Dnes opavské tramvaje připomíná jen krátký úsek koleje, zadlážděné na pěší zóně v Hrnčířské ulici a tabulka s textem: „Vzpomínka na tramvaje v Opavě 1905 - 1956.„
(Regionální mutace| M
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248396/
Odklízení následků útoků vandalů stojí Dopravní podnik města Pardubice ročně kolem milionu korun. Nejnákladnější jsou opravy čekáren a poničených prodejních automatů na jízdenky, řekl ČTK ředitel městské společnosti Tomáš Pelikán. Dopadnout pachatele a vymoci z nich náhradu škody se podaří jen v menší části případů."Ročně nás stojí výměna rozbitých skleněných výplní zastávkových přístřešků řádově statisíce korun. Občas musíme také nahradit vypálený jízdenkový automat, který má hodnotu čtvrt milionu korun," řekl Pelikán. Oproti jiným velkým městům se v Pardubicích příliš nerozmohlo ničení sedadel či oken autobusů a trolejbusů. "Rozřezané sedačky a poškrábané okenní tabule se zatím vyskytují jen málo. Snad je to i tím, že vozidla jsou v poměrně slušném stavu. Nový vůz hodně dlouho vydrží nedotčený, pak ale stačí jedna poškozená sedačka nebo šmouha a už se všechno rozjíždí," míní Pelikán. Celkové roční škody odhaduje až na milion korun.
Dopravní podnik trpí také aktivitami sprejerů, i když ne v takové míře, jako České dráhy. Barevné obrazce se objevují hlavně na mostních konstrukcích a železničních vagonech, autobusy a trolejbusy jsou od nich uchráněny, neboť je firma garážuje v uzavřeném a střeženém areálu. Sprejeři občas ozdobí zastávky městské dopravy na konečných stanicích, někdy se umělecky projeví na zadních plastových dílech sedadel.
Počet útoků vandalů rok od roku mírně přibývá. Nejčastěji si vybírají odlehlá místa v okrajových částech města, kde je zvláště večer a v noci malá šance, že budou dopadeni. Přesto beztrestnost zaručenu zdaleka nemají. "Policie dopadne asi čtvrtinu těch, kteří něco poničí, hodně jim k tomu napomáhá kamerový systém. Většinou se nám podaří vymoci náhradu škody," uvedl ředitel společnosti. Část poškozeného vybavení uhradí pojištění.
Dopravní podnik města Pardubic je stoprocentně vlastněn městem, vloni přepravil zhruba 30 milionů cestujících. Na jeho provoz i investice musí magistrát každoročně doplácet, vloni asi 120 miliony korun, letos ještě sedm milionů přidá. Předběžně podnik za rok 2007 očekává při tržbách 318,6 milionu korun desetimilionovou ztrátu, která je z velké části způsobena odpisy majetku za pořízené nové vozy.
(Zpravodajství ČTK)
Dopravní podnik trpí také aktivitami sprejerů, i když ne v takové míře, jako České dráhy. Barevné obrazce se objevují hlavně na mostních konstrukcích a železničních vagonech, autobusy a trolejbusy jsou od nich uchráněny, neboť je firma garážuje v uzavřeném a střeženém areálu. Sprejeři občas ozdobí zastávky městské dopravy na konečných stanicích, někdy se umělecky projeví na zadních plastových dílech sedadel.
Počet útoků vandalů rok od roku mírně přibývá. Nejčastěji si vybírají odlehlá místa v okrajových částech města, kde je zvláště večer a v noci malá šance, že budou dopadeni. Přesto beztrestnost zaručenu zdaleka nemají. "Policie dopadne asi čtvrtinu těch, kteří něco poničí, hodně jim k tomu napomáhá kamerový systém. Většinou se nám podaří vymoci náhradu škody," uvedl ředitel společnosti. Část poškozeného vybavení uhradí pojištění.
Dopravní podnik města Pardubic je stoprocentně vlastněn městem, vloni přepravil zhruba 30 milionů cestujících. Na jeho provoz i investice musí magistrát každoročně doplácet, vloni asi 120 miliony korun, letos ještě sedm milionů přidá. Předběžně podnik za rok 2007 očekává při tržbách 318,6 milionu korun desetimilionovou ztrátu, která je z velké části způsobena odpisy majetku za pořízené nové vozy.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248387/
Električka má ísť po moste v roku 2011
Pôvodne mala električka po Starom moste jazdiť už v roku 2010. O príčinách meškania výstavby trate v rámci nosného systému MHD sme sa pozhovárali s mestským poslancom a splnomocnencom primátora pre dopravné systémy Tomášom FABOROM (SDKÚ-DS).
http://www.bratislavskenoviny.sk/77754/doprava/elektricka-ma-ist-po-moste-v-roku-2011
Pôvodne mala električka po Starom moste jazdiť už v roku 2010. O príčinách meškania výstavby trate v rámci nosného systému MHD sme sa pozhovárali s mestským poslancom a splnomocnencom primátora pre dopravné systémy Tomášom FABOROM (SDKÚ-DS).
http://www.bratislavskenoviny.sk/77754/doprava/elektricka-ma-ist-po-moste-v-roku-2011
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247941/
Temperamentní metropole Balkánu se dusí ve smogu kvůli hádkám z dob bývalé Jugoslávie
Nastupte si do drnčícího vlaku, který se podobá dosluhujícím českým pantografům na kolejích mezi Prahou a Benešovem.
Při velké představivosti jste se právě vžili do pocitu Srba z metropole Bělehradu. Metro tam nikdy kvůli hádkám mezi republikami bývalé Jugoslávie neměli. Podzemní dráhu chtěli Chorvati v Záhřebu, Srbové v Bělehradu a přemýšleli o ní i Slovinci pro Lublaň. Peníze byly nanejvýš na jednu, a tak metro nakonec nepostavili nikde.
Srbové se snaží svůj handicap omlouvat. Mrzí je, že v pulsující metropoli Balkánu s 1,8 milionu obyvatel nemají takovou vymoženost jako jiné evropské metropole. „Máme tři stanice pod zemí, na rozdíl od Chorvatů,„ snaží se mě přesvědčit Srbka Marija Markovičová, že rezavé pantografy Bělehradské dráhy zastavující mimo jiné na třech místech pod zemí, jsou jakýmsi bělehradským metrem.
„Srbů se radši na metro neptejte, jsou na to alergičtí,„ varuje mě Markovičová. Má pravdu. Každá zmínka o chybějící podzemní rychlodráze Bělehraďany dráždí. Ve městě je totiž zácpa ve všech hlavních ulicích nonstop od pěti ráno do jedenácti večer. Občas se stane, že nedojede do cílové stanice ani trolejbus.
„Ucpané jsou hlavní bulváry a k hnutí není ani v tramvaji či trolejbusu. Dva miliony lidí se musí nějak přesouvat. Bez metra je to horor,„ stěžuje si student Steva Dropljanin.
Když přijedete do moderního Bělehradu v létě, dusíte se nejen vedrem, ale i smogem. I když jsou vedle semaforů značky prosící řidiče, aby na chvíli vypnuli motor, není to nic platné. Spousta řidičů to po balkánsku ignoruje nebo jezdí ve starých automobilech značky Zastava. „Tam se nevyplácí zhasnout motor.
Nemuselo by se povést ho znovu nastartovat,„ vtipkuje Steva.
Existují i prozaičtější výmluvy. Srbové jsou temperamentní, vstřícný a usměvavý národ. „Nemají rádi temnotu. Když jedu metrem a temnotou v cizí zemi, snažím se představovat si Bělehraďany v jejich vlastním pomyslném metru. Jsme stvořeni pro denní život, denní světlo. Pokud bychom měli metro, chytali bychom deprese, jako příslušníci národů, kteří metro mají,„ píše srbský fejetonista Momo Kapor z deníku Politika. Možná má při pohledu na uspěchaný život Pražanů nebo Londýňanů pravdu.
I tak ale dal Bělehrad letos lidem naději. Do roku 2009 chce začít stavět metro z předměstí Zemun.
„Plán je už na stole,„ potvrdila Deníku pracovnice Srbských železnic.
„Otázkou zůstává, na co vlastně potřebujeme metro, když je stejně více Srbů pod zemí než nad ní,„ ptá se depresivně Kapor.
(Moravskoslezský deník)
Nastupte si do drnčícího vlaku, který se podobá dosluhujícím českým pantografům na kolejích mezi Prahou a Benešovem.
Při velké představivosti jste se právě vžili do pocitu Srba z metropole Bělehradu. Metro tam nikdy kvůli hádkám mezi republikami bývalé Jugoslávie neměli. Podzemní dráhu chtěli Chorvati v Záhřebu, Srbové v Bělehradu a přemýšleli o ní i Slovinci pro Lublaň. Peníze byly nanejvýš na jednu, a tak metro nakonec nepostavili nikde.
Srbové se snaží svůj handicap omlouvat. Mrzí je, že v pulsující metropoli Balkánu s 1,8 milionu obyvatel nemají takovou vymoženost jako jiné evropské metropole. „Máme tři stanice pod zemí, na rozdíl od Chorvatů,„ snaží se mě přesvědčit Srbka Marija Markovičová, že rezavé pantografy Bělehradské dráhy zastavující mimo jiné na třech místech pod zemí, jsou jakýmsi bělehradským metrem.
„Srbů se radši na metro neptejte, jsou na to alergičtí,„ varuje mě Markovičová. Má pravdu. Každá zmínka o chybějící podzemní rychlodráze Bělehraďany dráždí. Ve městě je totiž zácpa ve všech hlavních ulicích nonstop od pěti ráno do jedenácti večer. Občas se stane, že nedojede do cílové stanice ani trolejbus.
„Ucpané jsou hlavní bulváry a k hnutí není ani v tramvaji či trolejbusu. Dva miliony lidí se musí nějak přesouvat. Bez metra je to horor,„ stěžuje si student Steva Dropljanin.
Když přijedete do moderního Bělehradu v létě, dusíte se nejen vedrem, ale i smogem. I když jsou vedle semaforů značky prosící řidiče, aby na chvíli vypnuli motor, není to nic platné. Spousta řidičů to po balkánsku ignoruje nebo jezdí ve starých automobilech značky Zastava. „Tam se nevyplácí zhasnout motor.
Nemuselo by se povést ho znovu nastartovat,„ vtipkuje Steva.
Existují i prozaičtější výmluvy. Srbové jsou temperamentní, vstřícný a usměvavý národ. „Nemají rádi temnotu. Když jedu metrem a temnotou v cizí zemi, snažím se představovat si Bělehraďany v jejich vlastním pomyslném metru. Jsme stvořeni pro denní život, denní světlo. Pokud bychom měli metro, chytali bychom deprese, jako příslušníci národů, kteří metro mají,„ píše srbský fejetonista Momo Kapor z deníku Politika. Možná má při pohledu na uspěchaný život Pražanů nebo Londýňanů pravdu.
I tak ale dal Bělehrad letos lidem naději. Do roku 2009 chce začít stavět metro z předměstí Zemun.
„Plán je už na stole,„ potvrdila Deníku pracovnice Srbských železnic.
„Otázkou zůstává, na co vlastně potřebujeme metro, když je stejně více Srbů pod zemí než nad ní,„ ptá se depresivně Kapor.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247773/
Nosný systém mestskej hromadnej dopravy v Bratislave
http://sk.wikipedia.org/wiki/Nosn%C3%BD_syst%C3%A9m_mestskej_hromadnej_dopravy_v_Bratislave
http://sk.wikipedia.org/wiki/Nosn%C3%BD_syst%C3%A9m_mestskej_hromadnej_dopravy_v_Bratislave
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247639/
Príprava na prepojenie koridorov TEN –T 17
Zmluva o spolupráci a o budúcej zmluve na výstavbu združenej investície úseku Bosákova ulica – Janíkov dvor je tesne pred podpisom, skonštatoval dnes Tomáš Fabor, splnomocnenec primátora Bratislavy na výstavbu nosného dopravného systému hlavného mesta SR Bratislavy.
http://www.bratislava.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700000&id=11016680&p1=59584
Zmluva o spolupráci a o budúcej zmluve na výstavbu združenej investície úseku Bosákova ulica – Janíkov dvor je tesne pred podpisom, skonštatoval dnes Tomáš Fabor, splnomocnenec primátora Bratislavy na výstavbu nosného dopravného systému hlavného mesta SR Bratislavy.
http://www.bratislava.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700000&id=11016680&p1=59584
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247638/
Príprava na prepojenie koridorov TEN –T 17
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247637/
Bratislava pozná víťaza verejného obstarávania na Nosný systém MHD
Hlavné mesto SR Bratislava v júli 2007 vypísalo verejné obstarávanie na Nosný systém MHD, prevádzkový úsek Janíkov dvor - Šafárikovo námestie v Bratislave, 1. časť Bosákova ulica - Šafárikovo námestie. Predmetom zákazky bolo spracovanie a dodanie projektovej dokumentácie na vydanie rozhodnutia o umiestnení stavby, projektovej dokumentácie na stavebné povolenie všetkých stavebných objektov vyplývajúcich z platného rozhodnutia o umiestnení stavby, dokumentácie na realizáciu stavby, dokumentácie na výber zhotoviteľa a výkon odborného autorského dohľadu.
http://www.bratislava.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700000&id=11016604&p1=59584
Hlavné mesto SR Bratislava v júli 2007 vypísalo verejné obstarávanie na Nosný systém MHD, prevádzkový úsek Janíkov dvor - Šafárikovo námestie v Bratislave, 1. časť Bosákova ulica - Šafárikovo námestie. Predmetom zákazky bolo spracovanie a dodanie projektovej dokumentácie na vydanie rozhodnutia o umiestnení stavby, projektovej dokumentácie na stavebné povolenie všetkých stavebných objektov vyplývajúcich z platného rozhodnutia o umiestnení stavby, dokumentácie na realizáciu stavby, dokumentácie na výber zhotoviteľa a výkon odborného autorského dohľadu.
http://www.bratislava.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700000&id=11016604&p1=59584
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247636/
Pražský Dopravní podnik bude možná muset vysvětlovat své kroky antimonopolnímu úřadu. Na podzim vypsal výběrové řízení na úklid vozů hromadné dopravy. Velmi přísné podmínky ale byly pro úklidové firmy na trhu nesplnitelné. Kromě jedné společnosti - ta je tak dopředu jasným vítězem.
(...)
Aby se mohla úklidová firma soutěže zúčastnit, musela například doložit, že posledních dvanáct měsíců uklízela minimálně 1 500 vozů hromadné dopravy denně. Firem, které by se mohly pochlubit takovým rozsahem prací, v Česku mnoho není. Vlastně zřejmě jen jediná – společnost Zenova services, která čistí vagony Českých drah.
Celý článek je na stránce iDnes.
(...)
Aby se mohla úklidová firma soutěže zúčastnit, musela například doložit, že posledních dvanáct měsíců uklízela minimálně 1 500 vozů hromadné dopravy denně. Firem, které by se mohly pochlubit takovým rozsahem prací, v Česku mnoho není. Vlastně zřejmě jen jediná – společnost Zenova services, která čistí vagony Českých drah.
Celý článek je na stránce iDnes.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247593/
Zaměstnanci Dopravního podniku města Brna zatím do stávky nevstoupí, stávková pohotovost ale nadále platí. Vyplynulo to z dnešního jednání zástupců odborů s primátorem Brna. Odbory požadují navýšení mezd o deset procent, dopravní podnik i nezávislý zprostředkovatel navrhují o několik procent méně, řekl Otakar Mokrý z Odborového svazu dopravy. Při desetiprocentním navýšení by průměrný plat v podniku vzrostl asi o 2000 na 22.000 korun. "Oproti minulým vyjednáváním došlo k určitému posunu, zatím ale nebudu konkrétnější, další jednání proběhnou příští týden," řekl Mokrý.
Primátor Roman Onderka (ČSSD) dnes ČTK řekl, že jednání přinesla posun. "Jsem optimista a jsem přesvědčen o tom, že kolektivní smlouva bude podepsána s platností od 1. dubna," uvedl.
Primátor neupřesnil, zda kvůli požadavkům odborářů bude muset město navýšit letošní dotaci podniku. Na hromadnou dopravu je v rozpočtu roku 2008 vyčleněno stejně jako loni, tedy bezmála 1,2 miliardy korun. Částka překračuje desetinu příjmů Brna. Podle primátora však jen kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty vzrostou dopravnímu podniku letos náklady o 25 milionů korun. Další desítky milionů korun firma zaplatí navíc na dražších energiích a naftě. "Dostáváme se na částku 75,3 milionu korun. To je balík peněz, který Dopravní podnik města Brna musí řešit. Nejsem schopen říct, zda nároky budou na rozpočet Brna a v jaké výši," řekl Onderka.
Primátor se zároveň zastal ekonomické ředitelky Hany Černochové, která letos přešla do dopravního podniku z postu generální ředitelky Letiště Praha a jíž dříve kritizovala brněnská opozice. Politici z ODS a KSČM uvedli, že manažerka patrně špatně hledá ve firmě rezervy, když podnik vydává za 600.000 korun měsíčně časopis Šalina. Později se náklady na vydávání časopisu snížily na čtvrtinu. "Ekonomická ředitelka je opravu profesionálka, jestli je někdo schopen vnést světlo, je to právě ona," řekl k tomu dnes Onderka.
V Dopravním podniku města Brna fungují čtyři odborové organizace, které v pátek projednají výsledky setkání s primátorem. Rovněž také zasedne představenstvo podniku.
Dopravní podnik zaměstnává kolem 1400 řidičů tramvají, trolejbusů a autobusů a zhruba stejný počet dalších zaměstnanců. Většina z nich je ochotna kvůli zvýšení platů vstoupit do stávky. Pod návrh na zvýšení mezd se zatím podepsala více než polovina všech zaměstnanců.
(Autor: ČTK)
Primátor Roman Onderka (ČSSD) dnes ČTK řekl, že jednání přinesla posun. "Jsem optimista a jsem přesvědčen o tom, že kolektivní smlouva bude podepsána s platností od 1. dubna," uvedl.
Primátor neupřesnil, zda kvůli požadavkům odborářů bude muset město navýšit letošní dotaci podniku. Na hromadnou dopravu je v rozpočtu roku 2008 vyčleněno stejně jako loni, tedy bezmála 1,2 miliardy korun. Částka překračuje desetinu příjmů Brna. Podle primátora však jen kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty vzrostou dopravnímu podniku letos náklady o 25 milionů korun. Další desítky milionů korun firma zaplatí navíc na dražších energiích a naftě. "Dostáváme se na částku 75,3 milionu korun. To je balík peněz, který Dopravní podnik města Brna musí řešit. Nejsem schopen říct, zda nároky budou na rozpočet Brna a v jaké výši," řekl Onderka.
Primátor se zároveň zastal ekonomické ředitelky Hany Černochové, která letos přešla do dopravního podniku z postu generální ředitelky Letiště Praha a jíž dříve kritizovala brněnská opozice. Politici z ODS a KSČM uvedli, že manažerka patrně špatně hledá ve firmě rezervy, když podnik vydává za 600.000 korun měsíčně časopis Šalina. Později se náklady na vydávání časopisu snížily na čtvrtinu. "Ekonomická ředitelka je opravu profesionálka, jestli je někdo schopen vnést světlo, je to právě ona," řekl k tomu dnes Onderka.
V Dopravním podniku města Brna fungují čtyři odborové organizace, které v pátek projednají výsledky setkání s primátorem. Rovněž také zasedne představenstvo podniku.
Dopravní podnik zaměstnává kolem 1400 řidičů tramvají, trolejbusů a autobusů a zhruba stejný počet dalších zaměstnanců. Většina z nich je ochotna kvůli zvýšení platů vstoupit do stávky. Pod návrh na zvýšení mezd se zatím podepsala více než polovina všech zaměstnanců.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247470/
Konečně to vypadá, že v budoucnu dojedeme na ruzyňské letiště nejen metrem, ale také dvěma trasami rychlodráhy. Jenže i při letmém pohledu na mapu musí napadnout snad každého – a co tramvaj?
Konečně to vypadá, že v budoucnu dojedeme na ruzyňské letiště nejen metrem, ale také dvěma trasami rychlodráhy. Jenže i při letmém pohledu na mapu musí napadnout snad každého – a co tramvaj?
MF Dnes přinesla 18. února v pražské příloze článek Petra Švece, který velmi optimisticky informuje o vývoji situace ve stavbě nových kapacitních kolejových spojení centra Prahy s letištěm. Metro se sexy zavlní přes Petřiny, Motol a Bílou Horu, aby profrčíc Dědinou a historickou Dlouhou mílí přiznalo barvu a skončilo u těch správných letištních terminálů. Ze stanice Dejvická měří tato trasa třináct kilometrů a má deset zastávek.
Nebo vyrazíme snad přece jen zrekonstruovanou vlakovou tratí z Masarykova nádraží? Za zastávkou Ruzyně, ještě než se zanoří do Kladna, odvážně odbočí na letiště – tady pojedeme poměrně přímo z centra sedmadvacet kilometrů a zastavíme devětkrát.
Romantici, a těch do Prahy přilétá také pěkných pár miliónů, si budou moci zvolit extrémně zajímavou trať s krásnými výhledy, lehce příjezd dramatizující a matoucí. Metropole se totiž bude stále cudně skrývat a vykukovat mezi ďábelsky zvlněnou krajinou se zastávkami Vyšehrad, Smíchov, Žvahov, Cibulka, Stodůlky, až cestující dorazí na snad zrekonstruované Hlavní nádraží. Zastaví jedenáctkrát a ujedou třicet čtyři kilometrů!
Taxikáři lehce ostrouhají – ale zase ne tak moc, protože všechny tři trasy jsou zajímavé, ale bohužel dlouhé, i když poměrně rychlé a levné (myslím tím cenu jízdenky MHD).
A teď pozor! Přichází můj fantastický nápad, který tímto dávám světu i vám na vědomí. Proč bychom na letiště nemohli jezdit tramvají?
Vždyť z konečné zastávky Divoká Šárka je to přímo před vrata terminálu Sever II, toho hlavního a největšího, pouhých 4 527 metrů, čili čtyři a půl kilometru. Zatímco stavba metra bude trvat ode dneška v nejlepším případě patnáct let a přestavba rychlodráhy, když vše dobře dopadne, skončí nejdříve v roce 2013, je možno tramvajovou trať postavit v čase daleko příznivějším. A pokud se podaří pro Prahu objednat řádově lepší tramvaje, než ony podivné rachotící pokusy, může být přeprava nejen pohodlná, ale také rychlá, levná a takřka zítra. Až potom se nám milí smluvní přepravci opravdu polekají a své služby patrně přehodnotí.
Ve finále by pak Praha mohla mít nejen hezké a stále rostoucí letiště, ale oproti jiným velkoměstům čtyři druhy kapacitního kolejového spojení – dvě rychlodráhy, metro a tramvaj. Dohromady světová senzace, a tramvají bychom mohli začít.
(Reflex)
Konečně to vypadá, že v budoucnu dojedeme na ruzyňské letiště nejen metrem, ale také dvěma trasami rychlodráhy. Jenže i při letmém pohledu na mapu musí napadnout snad každého – a co tramvaj?
MF Dnes přinesla 18. února v pražské příloze článek Petra Švece, který velmi optimisticky informuje o vývoji situace ve stavbě nových kapacitních kolejových spojení centra Prahy s letištěm. Metro se sexy zavlní přes Petřiny, Motol a Bílou Horu, aby profrčíc Dědinou a historickou Dlouhou mílí přiznalo barvu a skončilo u těch správných letištních terminálů. Ze stanice Dejvická měří tato trasa třináct kilometrů a má deset zastávek.
Nebo vyrazíme snad přece jen zrekonstruovanou vlakovou tratí z Masarykova nádraží? Za zastávkou Ruzyně, ještě než se zanoří do Kladna, odvážně odbočí na letiště – tady pojedeme poměrně přímo z centra sedmadvacet kilometrů a zastavíme devětkrát.
Romantici, a těch do Prahy přilétá také pěkných pár miliónů, si budou moci zvolit extrémně zajímavou trať s krásnými výhledy, lehce příjezd dramatizující a matoucí. Metropole se totiž bude stále cudně skrývat a vykukovat mezi ďábelsky zvlněnou krajinou se zastávkami Vyšehrad, Smíchov, Žvahov, Cibulka, Stodůlky, až cestující dorazí na snad zrekonstruované Hlavní nádraží. Zastaví jedenáctkrát a ujedou třicet čtyři kilometrů!
Taxikáři lehce ostrouhají – ale zase ne tak moc, protože všechny tři trasy jsou zajímavé, ale bohužel dlouhé, i když poměrně rychlé a levné (myslím tím cenu jízdenky MHD).
A teď pozor! Přichází můj fantastický nápad, který tímto dávám světu i vám na vědomí. Proč bychom na letiště nemohli jezdit tramvají?
Vždyť z konečné zastávky Divoká Šárka je to přímo před vrata terminálu Sever II, toho hlavního a největšího, pouhých 4 527 metrů, čili čtyři a půl kilometru. Zatímco stavba metra bude trvat ode dneška v nejlepším případě patnáct let a přestavba rychlodráhy, když vše dobře dopadne, skončí nejdříve v roce 2013, je možno tramvajovou trať postavit v čase daleko příznivějším. A pokud se podaří pro Prahu objednat řádově lepší tramvaje, než ony podivné rachotící pokusy, může být přeprava nejen pohodlná, ale také rychlá, levná a takřka zítra. Až potom se nám milí smluvní přepravci opravdu polekají a své služby patrně přehodnotí.
Ve finále by pak Praha mohla mít nejen hezké a stále rostoucí letiště, ale oproti jiným velkoměstům čtyři druhy kapacitního kolejového spojení – dvě rychlodráhy, metro a tramvaj. Dohromady světová senzace, a tramvají bychom mohli začít.
(Reflex)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247316/
Dvacetiletá žena v Berlíně napadla o rok mladšího muže ve stanici metra. Bila ho a nakonec jej shodila do kolejiště. Křičela na něj rasistické nadávky. Je zatčena pro pokus o vraždu. Mladíka z kolejí vytáhli ostatní lidé.
(Novinky)
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246147/
„Přitom máme být osloveni při každém řízení. Dříve tomu tak bylo, ale od října jako když utne. Jako by podnik nevypisoval žádné soutěže,„ konstatoval člen rady a zastupitel Karel Březina (ČSSD).
„Dozvídáme se o nich přes internet,„ dodal. Mluvčí podniku Ondřej Pečený tvrdí, že o stížnostech na špatnou komunikaci s dozorčí radou nic neví. „Je na ní, zda nominuje či nenominuje svého člena do výběrové komise,„ řekl.
Pochybné zakázky
Mnohé zakázky DP přitom vzbuzují pochybnosti. Jako například soutěž na vymáhání pokut od černých pasažérů, kterou podnik zrušil a vzápětí uzavřel na tuto zakázku smlouvu s konsorciem Tessille ditta.
To napadají účastníci zrušené soutěže. Také řízení na úklid v prostředcích MHD otevírá řadu otázek. Vypsáno bylo tak, že mohla zvítězit pouze jediná firma. Společnost čistící vagóny českých drah Zenova services s V Trade.
Pečený na dotaz, jaký má smysl takovéto řízení, řekl, že ten, aby podnik dostal službu v požadovaném rozsahu a nejvyšší kvalitě.
Chtějí služby ve vyšší kvalitě
„V tomto konkrétním případě jsme tak přísné podmínky stanovili s ohledem na množící se stížnosti na čistotu našeho vozového parku. Obecně je snahou podniku komunikovat s jedním partnerem, který nám zaručí kvalitu v celém rozsahu poskytované služby, a nikoliv aby kvalita kolísala dle jednotlivých vozoven a garáží,„ uvedl mluvčí.
V současné době je v běhu soutěž na ostrahu majetku DP, soutěž na likvidaci odpadů, která byla zrušena, ale po vypořádání námitek chce podnik podle Pečeného přistoupit k jednacímu řízení s účastníky, aby mohli své nabídky napravit. Dále se soutěží o nákup 620 autobusů.
„V přípravě jsou pak soutěže na úklid zastávek MHD, nákup kolejnic, čištění a opravy sedaček,„ řekl Pečený.
(Právo)