Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Náměstek generálního ředitele Drážní inspekce Jan Kučera říká:
Že by si tramvaj vyrazila na výlet bez řidiče? To se v historii tramvajové dopravy, kterou sledují inspektoři z Drážní inspekce, dosud nestalo. Brněnský dopravní podnik se tak případem ujeté tramvaje z vozovny v Medlánkách zapíše do dějin. „Opravdu si nepamatuji, že by se něco podobného někde jinde stalo,„ říká náměstek generálního ředitele Drážní inspekce Jan Kučera v rozhovoru pro brněnský Deník Rovnost.
* Je normální, aby se tramvaj samovolně rozjela?
To je velmi výjimečný případ. Nestává se, aby se souprava, která je navíc zabrzděná, znenadání sama rozjela. To, co se stalo v Brně, je ojedinělý případ a nepamatuji si, že by se podobná věc kdy udála.
* Jaká drážní vozidla se tedy sama rozjíždějí?
Nejčastější případ jsou železniční vagony. Hlavně při jejich posunování se stává, že se stanou pro železničáře nekontrolovatelnými a jedou po kolejích samovolně.
* Kdy se podobný případ stal na jihu Moravy?
Zhruba před dvěma třemi lety se u nádraží ve Vyškově uvolnil nákladní vagon. Zastavil se až o projíždějící rychlík, který se s vagonem srazil. Škoda byla vysoká, ale nehoda se obešla bez vážných zranění.
* Ujetý vagon a tramvaj v pohybu - co je nebezpečnější?
Samozřejmě že tramvaj. Už kvůli tomu, že vagony se pohybují po tratích, které jsou mimo silnice. Tramvaj, jež se dá samovolně do pohybu, se dřív nebo později dostane do rušného městského provozu. A následky při srážce s auty mohoubýt katastrofální.
(Brněnský deník)
Že by si tramvaj vyrazila na výlet bez řidiče? To se v historii tramvajové dopravy, kterou sledují inspektoři z Drážní inspekce, dosud nestalo. Brněnský dopravní podnik se tak případem ujeté tramvaje z vozovny v Medlánkách zapíše do dějin. „Opravdu si nepamatuji, že by se něco podobného někde jinde stalo,„ říká náměstek generálního ředitele Drážní inspekce Jan Kučera v rozhovoru pro brněnský Deník Rovnost.
* Je normální, aby se tramvaj samovolně rozjela?
To je velmi výjimečný případ. Nestává se, aby se souprava, která je navíc zabrzděná, znenadání sama rozjela. To, co se stalo v Brně, je ojedinělý případ a nepamatuji si, že by se podobná věc kdy udála.
* Jaká drážní vozidla se tedy sama rozjíždějí?
Nejčastější případ jsou železniční vagony. Hlavně při jejich posunování se stává, že se stanou pro železničáře nekontrolovatelnými a jedou po kolejích samovolně.
* Kdy se podobný případ stal na jihu Moravy?
Zhruba před dvěma třemi lety se u nádraží ve Vyškově uvolnil nákladní vagon. Zastavil se až o projíždějící rychlík, který se s vagonem srazil. Škoda byla vysoká, ale nehoda se obešla bez vážných zranění.
* Ujetý vagon a tramvaj v pohybu - co je nebezpečnější?
Samozřejmě že tramvaj. Už kvůli tomu, že vagony se pohybují po tratích, které jsou mimo silnice. Tramvaj, jež se dá samovolně do pohybu, se dřív nebo později dostane do rušného městského provozu. A následky při srážce s auty mohoubýt katastrofální.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/257159/
Přehled pražských tramvají s mnoha obrázky je na Novinkách.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256991/
Nikdo ji neřídil, přesto si vyjela na výlet. Z vozovny v brněnských Medlánkách vyjela služební tramvaj bez řidiče. Po dvou stech metrech narazila do dalšího vozu. Inspektoři, kteří nehodu vyšetřují, vyčíslili škodu na víc než milion korun.
Jako první na nehodu upozornil Denik.cz. "Tramvaj byla ve vozovně už dva dny. Čekala na opravu. Ve čtvrtek tři minuty po půl sedmé ráno ale z vozovny vyjela. Ujela asi 200 metrů. V rychlosti 25 kilometrů za hodinu vrazila do další tramvaje, a tak se zastavila," popsal nehodu mluvčí drážní inspekce Zdeněk Neusar.
Tramvaj narazila do linky číslo jedna, která právě vyrazila na svou trať směr Řečkovice. Ve vozech nebyli cestující, nikdo nebyl zraněn."Škodu jsme ale zatím vyčíslili na více než milion korun. Předpokládáme, že při bližším prozkoumání vozů částka ještě poroste," uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.
Dopadlo to ještě dobře
Tramvaj bez řidiče narazila do "jedničky" v Hudcově ulici. Podle Neusara nehoda dopadla ještě dobře. "Kdyby se tramvaj o nic nezastavila a jela dál, mohlo to dopadnout mnohem hůře," odtušil Neusar.
Kvůli srážce si tak řidiči i dispečeři dopravního podniku prožili krušné ráno. "Bylo to velmi hektické. Tramvaje blokovaly koleje a mnoho spojů tak nemohlo vyjet. Ihned jsme proto za linky 12, 1, 6, a 8 vyslali náhradní spoje. Zpoždění se tak minimalizovalo," dodala Pohanová.
Vyšetřovatelé z Drážní inspekce teď řeší, zda za nehodu nemohl někdo z pracovníků."Víme, že jde o technickou závadu, zkoumáme ale, jestli nehodě nemohl někdo zabránit. Zatím je vše v začátcích šetření," uzavřel Neusar
(iDnes)
Jako první na nehodu upozornil Denik.cz. "Tramvaj byla ve vozovně už dva dny. Čekala na opravu. Ve čtvrtek tři minuty po půl sedmé ráno ale z vozovny vyjela. Ujela asi 200 metrů. V rychlosti 25 kilometrů za hodinu vrazila do další tramvaje, a tak se zastavila," popsal nehodu mluvčí drážní inspekce Zdeněk Neusar.
Tramvaj narazila do linky číslo jedna, která právě vyrazila na svou trať směr Řečkovice. Ve vozech nebyli cestující, nikdo nebyl zraněn."Škodu jsme ale zatím vyčíslili na více než milion korun. Předpokládáme, že při bližším prozkoumání vozů částka ještě poroste," uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.
Dopadlo to ještě dobře
Tramvaj bez řidiče narazila do "jedničky" v Hudcově ulici. Podle Neusara nehoda dopadla ještě dobře. "Kdyby se tramvaj o nic nezastavila a jela dál, mohlo to dopadnout mnohem hůře," odtušil Neusar.
Kvůli srážce si tak řidiči i dispečeři dopravního podniku prožili krušné ráno. "Bylo to velmi hektické. Tramvaje blokovaly koleje a mnoho spojů tak nemohlo vyjet. Ihned jsme proto za linky 12, 1, 6, a 8 vyslali náhradní spoje. Zpoždění se tak minimalizovalo," dodala Pohanová.
Vyšetřovatelé z Drážní inspekce teď řeší, zda za nehodu nemohl někdo z pracovníků."Víme, že jde o technickou závadu, zkoumáme ale, jestli nehodě nemohl někdo zabránit. Zatím je vše v začátcích šetření," uzavřel Neusar
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256882/
Záchranáři vyjížděli včera k hromadné nehodě v centru Prahy. Nedaleko Karlových lázní, na Křižovnickém náměstí se totiž srazila tramvaj linky 18 se čtyřmi auty. Celá havárie se naštěstí obešla bez vážných zranění.
„Jednu řidičku jsme na místě ošetřili s naraženou krční páteří, poté byla převezena do nemocnice,„ řekla Právu krátce po nehodě mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová.
Mluvčí drážní inspekce Zdeněk Neusar Právu potvrdil, že nikdo z cestujících v tramvaji zraněn nebyl. „K nehodě došlo těsně po šestnácté hodině, provoz se nám podařilo obnovit už přibližně patnáct minut po srážce vozidel. Škoda na automobilech zřejmě přesáhne půl miliónu korun,„ řekl Právu Neusar.
(Právo)
„Jednu řidičku jsme na místě ošetřili s naraženou krční páteří, poté byla převezena do nemocnice,„ řekla Právu krátce po nehodě mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová.
Mluvčí drážní inspekce Zdeněk Neusar Právu potvrdil, že nikdo z cestujících v tramvaji zraněn nebyl. „K nehodě došlo těsně po šestnácté hodině, provoz se nám podařilo obnovit už přibližně patnáct minut po srážce vozidel. Škoda na automobilech zřejmě přesáhne půl miliónu korun,„ řekl Právu Neusar.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256872/
Stovky lidí spěchají na I. P. Pavlova do podzemí. K nástupišti přijíždí souprava, náhle do kolejí padá muž.
Pod zemí nastává panika. Vlakvedoucí duchapřítomně stíhá zabrzdit. Přesto ještě muž mezi kolejemi nemá vyhráno.
„Jedna z nich je totiž pod vysokým napětím,„ upozorňuje v souvislosti se včerejším případem Eva Dydová z dopravního podniku.
Náhoda nahrává nešťastníkovi alespoň v tom, že padá do kolejí přímo u eskalátorů. Získává mu to metry brzdné dráhy k dobru. Po několika vteřinách se většina cestujících odvažuje podívat, co se dezorientovanému muži v kolejišti stalo. Žije, není vidět žádné zranění. Obsluha metra mu dává pokyn, aby zůstal ležet, dokud nevypnou elektřinu.
„V takové situaci je nutné lehnout si mezi koleje a nehýbat se. Mohlo by dojít k úrazu proudem,„ varuje Dydová. Tentokrát se povedlo a nešťastník k úlevě náhodných svědků vylézá po přistaveném žebříku. „Podruhé se narodil,„ shodují se někteří. Muž je cizinec, odmítá přivolání záchranářů a vzápětí nastupuje do vlaku, který mu před chvílí mohl přinést smrt. „Jedu do Kobylis,„ opakuje.
Loni tolik štěstí v podobných situacích nemělo sedm lidí. „Pád do kolejiště, pokud nedojde ke střetu s vlakem, řešíme jen jako mimořádnou událost,„ vysvětlila Eva Dydová. „V každé stanici metra jsou tlačítka určená k varování při pádu člověka do kolejí. Mohou pomoci zabránit neštěstí,„ připomněla.
(Metro)
Pod zemí nastává panika. Vlakvedoucí duchapřítomně stíhá zabrzdit. Přesto ještě muž mezi kolejemi nemá vyhráno.
„Jedna z nich je totiž pod vysokým napětím,„ upozorňuje v souvislosti se včerejším případem Eva Dydová z dopravního podniku.
Náhoda nahrává nešťastníkovi alespoň v tom, že padá do kolejí přímo u eskalátorů. Získává mu to metry brzdné dráhy k dobru. Po několika vteřinách se většina cestujících odvažuje podívat, co se dezorientovanému muži v kolejišti stalo. Žije, není vidět žádné zranění. Obsluha metra mu dává pokyn, aby zůstal ležet, dokud nevypnou elektřinu.
„V takové situaci je nutné lehnout si mezi koleje a nehýbat se. Mohlo by dojít k úrazu proudem,„ varuje Dydová. Tentokrát se povedlo a nešťastník k úlevě náhodných svědků vylézá po přistaveném žebříku. „Podruhé se narodil,„ shodují se někteří. Muž je cizinec, odmítá přivolání záchranářů a vzápětí nastupuje do vlaku, který mu před chvílí mohl přinést smrt. „Jedu do Kobylis,„ opakuje.
Loni tolik štěstí v podobných situacích nemělo sedm lidí. „Pád do kolejiště, pokud nedojde ke střetu s vlakem, řešíme jen jako mimořádnou událost,„ vysvětlila Eva Dydová. „V každé stanici metra jsou tlačítka určená k varování při pádu člověka do kolejí. Mohou pomoci zabránit neštěstí,„ připomněla.
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256862/
Čakanie na zastávkach MHD nemusí byť práve zdravým spôsobom trávenia času...
http://www.bleskovky.sk/cl/10/233812/Lupic-bodol-mladu-zenu-do-krku-na-zastavke-MHD
... a cestovanie autobusmi bratislavskej MHD takisto...
http://www.imhd.sk/ba/index.php?w=3825242e29ef252932252c2127ef1f&idt=u&idg=3038
http://www.bleskovky.sk/cl/10/233812/Lupic-bodol-mladu-zenu-do-krku-na-zastavke-MHD
... a cestovanie autobusmi bratislavskej MHD takisto...
http://www.imhd.sk/ba/index.php?w=3825242e29ef252932252c2127ef1f&idt=u&idg=3038
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256105/
Tři nové stanice metra, které budou Pražanům sloužit od května, jsou téměř hotové. Stanice Střížkov a Prosek nabídnou cestujícím ojedinělý pohled na přijíždějící vlaky, cesta z jednoho nástupiště na druhé vede lávkou nad kolejemi. Konečná stanice Letňany má prostorné nástupiště, které by mělo zvládat větší počet návštěvníků různých akcí. S otevřením nového úseku se zkrátí interval na lince C a prodlouží odpolední špička, řekl novinářům Ladislav Urbánek z pražského dopravního podniku.
Článek s fotogalerií na
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_view.php?id=306224
Článek s fotogalerií na
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_view.php?id=306224
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256085/
Stanice pražského metra Hlavní nádraží byla večer zhruba na půl hodiny uzavřena. Na místě byl ve čtvrt na sedm nalezen balíček, který musel prozkoumat pyrotechnik. Vlaky v této době stanicí jen projížděly, provoz na vlakovém nádraží zůstal neomezený.
(iDnes)
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256083/
Dílo architekta Patrika Kotase bude náročné na údržbu, čímž se značně prodraží provoz této nové zastávky
Zhruba za měsíc začne metro dopravovat cestující až na Prosek a do Letňan. Obyvatelé těchto čtvrtí budou mít do centra pár minut. Tři nové stanice, o které se trasa C prodloužila, spolykaly z městského rozpočtu zhruba 15 miliard korun.
Je však otázkou, zda v některých případech nešlo o zbytečné utrácení, zda zejména stanice Střížkov, přezdívaná velryba, nemohla být skromnější. Názory na její vzhled, který má na svědomí architekt Patrik Kotas, se liší. „Stavba je zajímavá, ale nehodí se tam,„ tvrdí jedni. „Sídliště se tak rozsvítí,„ míní zastánci. Historik architektury Zdeněk Lukeš novou stanici na vlastní oči neviděl.
„Na modelu vypadala docela zajímavě, zdálo se, že by to mohlo působit svěže,„ řekl Právu. Připustil ale, že ve skutečnosti může mezi panelákovými domy působit úplně jinak.
Místostarosta Prahy 9 Jaroslav Tomšů (ODS) není nadšen. Jestli si prý někdo chtěl postavit pomník, mohl to udělat na konečné metra v Letňanech. Tam by se podle něho prosklená konstrukce hodila lépe. Ředitel dopravního podniku Martin Dvořák je Kotasovým fandou. „Je to jediná kvalitní architektura tamní lokality,„ řekl. Kotasovým dílem je například i stanice Lužiny, vlaky metra C i trať na Barrandov.
Faktem je, že stanice metra Střížkov bude velmi náročná na údržbu. „Z hlediska provozních nákladů bude znamenat nadstandard,„ míní Dvořák. Podle mluvčího DP Ondřeje Pečeného jsou náklady na údržbu vyvolány zejména tím, že na některé práce bude třeba najímat horolezce.
Také údržba ocelové konstrukce se neobejde bez použití horolezecké výzbroje. „Nutné je provádět každoročně prohlídky, cena jedné je zhruba 10 tisíc korun,„ sdělil Pečený. Pokud se vandalové pustí do ničení skel, poleze to rovněž do peněz.
DP počítá s tím, že skleněné plochy se budou čistit dvakrát ročně. Pro konkrétní plochu je vždy uveden přístup, způsob a postup mytí, zdroj vody a speciální požadavky na pracovníky údržby. Obdobně je tomu i při údržbě svítidel.
Proslýchá se, že samotná nadzemní stavba stanice Střížkov stála 600 miliónů. DP se ale přímé odpovědi vyhýbá a uvádí jen celkovou pořizovací cenu stanice, tedy se vším všudy. Z toho pohledu přišla stanice Střížkov na 1,270 miliardy, Prosek na 1,070 miliardy a stanice Letňany, u níž je autobusový terminál a záchytné parkoviště, na 1,566 miliardy korun.
(Právo)
Zhruba za měsíc začne metro dopravovat cestující až na Prosek a do Letňan. Obyvatelé těchto čtvrtí budou mít do centra pár minut. Tři nové stanice, o které se trasa C prodloužila, spolykaly z městského rozpočtu zhruba 15 miliard korun.
Je však otázkou, zda v některých případech nešlo o zbytečné utrácení, zda zejména stanice Střížkov, přezdívaná velryba, nemohla být skromnější. Názory na její vzhled, který má na svědomí architekt Patrik Kotas, se liší. „Stavba je zajímavá, ale nehodí se tam,„ tvrdí jedni. „Sídliště se tak rozsvítí,„ míní zastánci. Historik architektury Zdeněk Lukeš novou stanici na vlastní oči neviděl.
„Na modelu vypadala docela zajímavě, zdálo se, že by to mohlo působit svěže,„ řekl Právu. Připustil ale, že ve skutečnosti může mezi panelákovými domy působit úplně jinak.
Místostarosta Prahy 9 Jaroslav Tomšů (ODS) není nadšen. Jestli si prý někdo chtěl postavit pomník, mohl to udělat na konečné metra v Letňanech. Tam by se podle něho prosklená konstrukce hodila lépe. Ředitel dopravního podniku Martin Dvořák je Kotasovým fandou. „Je to jediná kvalitní architektura tamní lokality,„ řekl. Kotasovým dílem je například i stanice Lužiny, vlaky metra C i trať na Barrandov.
Faktem je, že stanice metra Střížkov bude velmi náročná na údržbu. „Z hlediska provozních nákladů bude znamenat nadstandard,„ míní Dvořák. Podle mluvčího DP Ondřeje Pečeného jsou náklady na údržbu vyvolány zejména tím, že na některé práce bude třeba najímat horolezce.
Také údržba ocelové konstrukce se neobejde bez použití horolezecké výzbroje. „Nutné je provádět každoročně prohlídky, cena jedné je zhruba 10 tisíc korun,„ sdělil Pečený. Pokud se vandalové pustí do ničení skel, poleze to rovněž do peněz.
DP počítá s tím, že skleněné plochy se budou čistit dvakrát ročně. Pro konkrétní plochu je vždy uveden přístup, způsob a postup mytí, zdroj vody a speciální požadavky na pracovníky údržby. Obdobně je tomu i při údržbě svítidel.
Proslýchá se, že samotná nadzemní stavba stanice Střížkov stála 600 miliónů. DP se ale přímé odpovědi vyhýbá a uvádí jen celkovou pořizovací cenu stanice, tedy se vším všudy. Z toho pohledu přišla stanice Střížkov na 1,270 miliardy, Prosek na 1,070 miliardy a stanice Letňany, u níž je autobusový terminál a záchytné parkoviště, na 1,566 miliardy korun.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255967/
Plzeňan tvrdí, že při nastupování do tramvaje málem přišla jeho dcera o život. Dopravce to popírá
Každodenní cesta tramvají domů, která mohla skončit smrtí dítěte v kočárku, tak vzpomíná Plzeňan Michal Dyntar na poslední únorovou středu.
Čekal tehdy na tramvaj s roční dcerou Aničkou v kočárku na zastávce v sadech Pětatřicátníků. „Při příjezdu tramvaje jsem použil signál pro nástup cestujícího s kočárkem a požádal jsem jednoho z čekajících o pomoc při naložení kočárku,„ popisuje Michal Dyntar. Následující okamžiky podle jeho slov připomínaly záběry z hororu. „Část kočárku i s mojí spící dcerou byla ve voze, když se souprava dala do pohybu. Muž, který mi pomáhal, kočárek naštěstí pustil a já ho vytrhnul za jízdy ze sevření dveří na nástupiště,„ vypráví Dyntar.
Šokovaný otec po pár minutách zavolal na policejní tísňovou linku, kde mu doporučili, aby se se stížností obrátil na dispečera dopravních podniků. „Nebyla to dopravní nehoda. Nikdo nebyl zraněn a nevznikly žádné škody, proto to nešetříme jako trestný čin,„ vysvětlila policejní mluvčí Michaela Altmannová.
Dopravce: Tak se to nestalo!
Podle dispečera Plzeňských městských dopravního podniků (PMDP) byla tramvajová souprava po skončení jízd zatažena do vozovny, kde byl zkontrolován systém blokování dveří. Řidič tramvaje dostal dýchnout. „U řidiče jsme v dechu nezjistili žádný alkohol a mechanismus dveří byl v pořádku,„ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Václav Zikmund. Tvrdí, že k události tak jak ji popsal stěžovatel, nemohlo dojít.
Dotyčná souprava typu T3, který patří v Plzni k nejpoužívanějším, sice není vybavena automatickým zařízením, které při sevření cestujícího nebo předmětu opakovaně pootvírá dveře. Má však systém automatického blokování rozjezdu s otevřenými dveřmi.
„Všechna drážní vozidla včetně tramvají v České republice musí být povinně vybaveny tímto zařízením. Bez něj nesmějí vyjet,„ říká drážní inspektor Miloslav Sojka.
Ředitel Zikmund trvá na tom, že tramvaj se určitě nerozjela a pokud při zavírání dveří skřípla kočárek, pak jen jednoznačně vinou otce.
„Řidič uvedl, že tramvaj byla přeplněná, protože končil hokejový zápas a o nástupu kočáru ho nikdo neinformoval. To je podle přepravního řádu povinné,„ řekl Václav Zikmund. Dále podle něj cestující neopustil prostor dveří při zaznění zvukového signálu, který nelze přeslechnout.
Cestující: Tramvaj jela s kočárkem ve dveřích
Otec Aničky jednoznačně odmítá, že by si celou událost vymyslel. Zatím žádné vyjádření od dopravních podniků nedostal. Na další jednání s dopravcem se Michal Dyntar chystá v doprovodu právníka. Dopravce čeká na vyjádření drážní inspekce a také zvažuje další právní kroky.
Nebylo by to poprvé, kdy se s cestujícími soudil. Asi nejznámější je případ z ledna 1997, kdy byla studentka Andrea Kohoutová zasažena elektrickým proudem při nástupu do trolejbusu, když došlápla na mokré schody. Andree tehdy zachránil život přítel, když ji s dvěma dalšími cestujícími odtrhl od probíjejících schodů. Studentka skončila v nemocnici s popáleninami druhého stupně, šokem a srdeční aritmií stejně jako dalších pět Plzeňanů. Jejich zranění nebyla naštěstí tak vážná.
Andrea Kohoutová po dvouletém dokazování dostala odškodnění za zničené oblečení a podařilo se jí vymoci i bolestné.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Každodenní cesta tramvají domů, která mohla skončit smrtí dítěte v kočárku, tak vzpomíná Plzeňan Michal Dyntar na poslední únorovou středu.
Čekal tehdy na tramvaj s roční dcerou Aničkou v kočárku na zastávce v sadech Pětatřicátníků. „Při příjezdu tramvaje jsem použil signál pro nástup cestujícího s kočárkem a požádal jsem jednoho z čekajících o pomoc při naložení kočárku,„ popisuje Michal Dyntar. Následující okamžiky podle jeho slov připomínaly záběry z hororu. „Část kočárku i s mojí spící dcerou byla ve voze, když se souprava dala do pohybu. Muž, který mi pomáhal, kočárek naštěstí pustil a já ho vytrhnul za jízdy ze sevření dveří na nástupiště,„ vypráví Dyntar.
Šokovaný otec po pár minutách zavolal na policejní tísňovou linku, kde mu doporučili, aby se se stížností obrátil na dispečera dopravních podniků. „Nebyla to dopravní nehoda. Nikdo nebyl zraněn a nevznikly žádné škody, proto to nešetříme jako trestný čin,„ vysvětlila policejní mluvčí Michaela Altmannová.
Dopravce: Tak se to nestalo!
Podle dispečera Plzeňských městských dopravního podniků (PMDP) byla tramvajová souprava po skončení jízd zatažena do vozovny, kde byl zkontrolován systém blokování dveří. Řidič tramvaje dostal dýchnout. „U řidiče jsme v dechu nezjistili žádný alkohol a mechanismus dveří byl v pořádku,„ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Václav Zikmund. Tvrdí, že k události tak jak ji popsal stěžovatel, nemohlo dojít.
Dotyčná souprava typu T3, který patří v Plzni k nejpoužívanějším, sice není vybavena automatickým zařízením, které při sevření cestujícího nebo předmětu opakovaně pootvírá dveře. Má však systém automatického blokování rozjezdu s otevřenými dveřmi.
„Všechna drážní vozidla včetně tramvají v České republice musí být povinně vybaveny tímto zařízením. Bez něj nesmějí vyjet,„ říká drážní inspektor Miloslav Sojka.
Ředitel Zikmund trvá na tom, že tramvaj se určitě nerozjela a pokud při zavírání dveří skřípla kočárek, pak jen jednoznačně vinou otce.
„Řidič uvedl, že tramvaj byla přeplněná, protože končil hokejový zápas a o nástupu kočáru ho nikdo neinformoval. To je podle přepravního řádu povinné,„ řekl Václav Zikmund. Dále podle něj cestující neopustil prostor dveří při zaznění zvukového signálu, který nelze přeslechnout.
Cestující: Tramvaj jela s kočárkem ve dveřích
Otec Aničky jednoznačně odmítá, že by si celou událost vymyslel. Zatím žádné vyjádření od dopravních podniků nedostal. Na další jednání s dopravcem se Michal Dyntar chystá v doprovodu právníka. Dopravce čeká na vyjádření drážní inspekce a také zvažuje další právní kroky.
Nebylo by to poprvé, kdy se s cestujícími soudil. Asi nejznámější je případ z ledna 1997, kdy byla studentka Andrea Kohoutová zasažena elektrickým proudem při nástupu do trolejbusu, když došlápla na mokré schody. Andree tehdy zachránil život přítel, když ji s dvěma dalšími cestujícími odtrhl od probíjejících schodů. Studentka skončila v nemocnici s popáleninami druhého stupně, šokem a srdeční aritmií stejně jako dalších pět Plzeňanů. Jejich zranění nebyla naštěstí tak vážná.
Andrea Kohoutová po dvouletém dokazování dostala odškodnění za zničené oblečení a podařilo se jí vymoci i bolestné.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255962/
Již 117 let jezdí po Praze elektrické tramvaje. A za tu dobu už se stačily srazit s kdečím.
Nejen s auty či jinými tramvajemi, ale také s koňským povozem, vlakem nebo domem.
Vůbec nejtragičtější nehodu zažila Praha 17. února 1982. „Šestadvacítka„ tehdy třináct minut před pátou hodinou vykolejila na křižovatce na Špejcharu.
Řidič, který měl kolem tamní smyčky projet rovně, si nevšiml, že výhybka je přehozená ve směru do smyčky - jel rychle a vykolejený vůz převrátil na bok.
„Ta tramvaj měla jen jeden vůz. Přetočila se. Jak se otevřely nějaké dveře, nevím už které, tak se z ní vysypali lidi. Přitom vůz padl na bok a roloval je,„ vzpomínal Jan Havrda, který u nehody jako hasič zasahoval.
Na místě zůstalo šest mrtvých, sedmý zemřel v nemocnici. Mezi oběťmi bylo i šestileté dítě.
Zřejmě nejkurióznější nehoda tramvaje se stala 10. září 1944. To se totiž tramvajová souprava v Českomoravské ulici srazila s parní lokomotivou.
Zní to neuvěřitelně, ale v tehdejší době to nikoho až tak nepřekvapilo. Praha totiž byla protkána sítí kolejových vleček, po nichž vlaky zásobovaly pražské továrny surovinami. V Českomoravské ulici se železniční koleje křížily s kolejemi tramvajovými. Zajímavostí je, že tehdy „zbořený„ vůz byl opraven a v Praze vydržel až do dnešních dnů. V současné době se v něm po městě prohánějí turisti při nostalgických jízdách.
Křižík srazil pekaře s koňmi
Kuriózní nehoda se nevyhnula ani průkopníkovi pražské tramvajové dopravy Františku Křižíkovi. V roce 1891 při zkušební jízdě na trati mezi Letnou a Stromovkou najela tramvaj na pekařský povoz. Ten vjel na koleje poté, co se mu splašil kůň.
Křižík tehdy nehodu „vyřešil„ tím, že pekaři nabídl 20 zlatých odškodného. Výjimkou nejsou ani situace, kdy se vykolejená tramvaj zastavila až o dům. V letech 1950 a 1962 vjela tramvaj do obchodu s potravinami. Nejprve v Moskevské ulici, podruhé na Strossmayerově náměstí.
Při nehodě v roce 1950 nikdo nezemřel, ale byl zraněn rekordní počet lidí - celkem 112.
O dům se před několika lety zastavila i prázdná tramvaj ve vozovně Kobylisy. Vrazila do budovy, kde čekali na směnu řidiči.
Metro v oranici
Nehody se nevyhnuly ani pražské podzemní dráze. Před třemi lety se naskytl řidičům jedoucím po Rozvadovské spojce na Zličíně netradiční pohled na soupravu metra zapíchnutou do pole. Metro tehdy při zkušební jízdě projelo zábranami na konci trati a vyjelo z ní do oranice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Nejen s auty či jinými tramvajemi, ale také s koňským povozem, vlakem nebo domem.
Vůbec nejtragičtější nehodu zažila Praha 17. února 1982. „Šestadvacítka„ tehdy třináct minut před pátou hodinou vykolejila na křižovatce na Špejcharu.
Řidič, který měl kolem tamní smyčky projet rovně, si nevšiml, že výhybka je přehozená ve směru do smyčky - jel rychle a vykolejený vůz převrátil na bok.
„Ta tramvaj měla jen jeden vůz. Přetočila se. Jak se otevřely nějaké dveře, nevím už které, tak se z ní vysypali lidi. Přitom vůz padl na bok a roloval je,„ vzpomínal Jan Havrda, který u nehody jako hasič zasahoval.
Na místě zůstalo šest mrtvých, sedmý zemřel v nemocnici. Mezi oběťmi bylo i šestileté dítě.
Zřejmě nejkurióznější nehoda tramvaje se stala 10. září 1944. To se totiž tramvajová souprava v Českomoravské ulici srazila s parní lokomotivou.
Zní to neuvěřitelně, ale v tehdejší době to nikoho až tak nepřekvapilo. Praha totiž byla protkána sítí kolejových vleček, po nichž vlaky zásobovaly pražské továrny surovinami. V Českomoravské ulici se železniční koleje křížily s kolejemi tramvajovými. Zajímavostí je, že tehdy „zbořený„ vůz byl opraven a v Praze vydržel až do dnešních dnů. V současné době se v něm po městě prohánějí turisti při nostalgických jízdách.
Křižík srazil pekaře s koňmi
Kuriózní nehoda se nevyhnula ani průkopníkovi pražské tramvajové dopravy Františku Křižíkovi. V roce 1891 při zkušební jízdě na trati mezi Letnou a Stromovkou najela tramvaj na pekařský povoz. Ten vjel na koleje poté, co se mu splašil kůň.
Křižík tehdy nehodu „vyřešil„ tím, že pekaři nabídl 20 zlatých odškodného. Výjimkou nejsou ani situace, kdy se vykolejená tramvaj zastavila až o dům. V letech 1950 a 1962 vjela tramvaj do obchodu s potravinami. Nejprve v Moskevské ulici, podruhé na Strossmayerově náměstí.
Při nehodě v roce 1950 nikdo nezemřel, ale byl zraněn rekordní počet lidí - celkem 112.
O dům se před několika lety zastavila i prázdná tramvaj ve vozovně Kobylisy. Vrazila do budovy, kde čekali na směnu řidiči.
Metro v oranici
Nehody se nevyhnuly ani pražské podzemní dráze. Před třemi lety se naskytl řidičům jedoucím po Rozvadovské spojce na Zličíně netradiční pohled na soupravu metra zapíchnutou do pole. Metro tehdy při zkušební jízdě projelo zábranami na konci trati a vyjelo z ní do oranice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255961/
Když řidič omdlí, funkce „mrtvý muž„ sama vůz zastaví
Každý den se stanou čtyři nehody tramvají. Škody rok od roku rostou. Nové vozy jsou dražší, ale i bezpečnější.
Patnáct set pražských tramvají musí každý rok na „návštěvu„ do opravny. Průměrně totiž každý vůz Dopravního podniku jedenapůlkrát za rok havaruje.
Nejčastěji mohou za srážku s tramvají řidiči osobních aut, když jí nedají přednost. Když je viníkem tramvaják, zpravidla proto, že neodhadl šířku mezi kolejemi a stojící kolonou aut a otřel tramvaj o boky vozidel. Zřejmě by bylo nehod ještě víc, kdyby na koleje městský dopravce neposílal moderní vozy. Ty jsou totiž natolik „inteligentní„, že dokážou mnoha střetům samy zabránit.
O tom, jak udělat tramvaj bezpečnou, vědí v plzeňské továrně Škoda Transportation, která dodává hlavnímu městu tramvaje Škoda 14T s designem Porsche.
Kupříkladu když před třemi lety vykolejila tramvaj na Karlově náměstí, byl za to odpovědný tramvaják. Podle Drážní inspekce jel dvakrát rychleji, než směl.
To se prý nové tramvaji stát nemůže, ani kdyby chtěl řidič přidat plyn sebevíc. Vůz je totiž vybaven zařízením, které v obloucích tramvaj samo zpomalí a řidiči umožní přidat až v momentě, kdy poslední článek vozu zatáčku opustí.
„Vozidlo pozná poloměr kolejového oblouku, do kterého vjíždí, a podle toho sníží rychlost jízdy bez vůle řidiče,„ potvrzuje zkušenosti tramvajáků Ondřej Pečený z Dopravního podniku. To však není jediná „vychytávka„, jíž je vůz vybaven. Tramvaj třeba také sama pozná, že jede do kopce, a dokáže zajistit, aby nezačala samovolně couvat. Nehrozí ani to, že by se vůz neovladatelně řítil ulicemi, kdyby řidič zkolaboval.
Porsche mění interiér, aby byl bezpečnější pro cestující „Pokud řidič vůbec nepohne pákou, kterou ovládá vůz, po dobu jedné minuty a padesáti sekund, je aktivován automaticky takzvaný ,mrtvý muž‘. To je bezpečnostní funkce, která zastaví tramvaj samočinně bez zásahu řidiče,„ popsal Pečený.
Podle něj se nyní pracuje i na vylepšování interiéru vozu tak, aby byl bezpečnější pro cestující, kdyby se tramvaj třeba srazila s autem.
Pro větší bezpečnost budou u nových vozů upraveny tyče a také se pracuje na tom, aby byly širší uličky ve voze. Vozy mají mít také pevná skla, aby se po prasknutí nevysypala.
(Mladá fronta DNES)
Každý den se stanou čtyři nehody tramvají. Škody rok od roku rostou. Nové vozy jsou dražší, ale i bezpečnější.
Patnáct set pražských tramvají musí každý rok na „návštěvu„ do opravny. Průměrně totiž každý vůz Dopravního podniku jedenapůlkrát za rok havaruje.
Nejčastěji mohou za srážku s tramvají řidiči osobních aut, když jí nedají přednost. Když je viníkem tramvaják, zpravidla proto, že neodhadl šířku mezi kolejemi a stojící kolonou aut a otřel tramvaj o boky vozidel. Zřejmě by bylo nehod ještě víc, kdyby na koleje městský dopravce neposílal moderní vozy. Ty jsou totiž natolik „inteligentní„, že dokážou mnoha střetům samy zabránit.
O tom, jak udělat tramvaj bezpečnou, vědí v plzeňské továrně Škoda Transportation, která dodává hlavnímu městu tramvaje Škoda 14T s designem Porsche.
Kupříkladu když před třemi lety vykolejila tramvaj na Karlově náměstí, byl za to odpovědný tramvaják. Podle Drážní inspekce jel dvakrát rychleji, než směl.
To se prý nové tramvaji stát nemůže, ani kdyby chtěl řidič přidat plyn sebevíc. Vůz je totiž vybaven zařízením, které v obloucích tramvaj samo zpomalí a řidiči umožní přidat až v momentě, kdy poslední článek vozu zatáčku opustí.
„Vozidlo pozná poloměr kolejového oblouku, do kterého vjíždí, a podle toho sníží rychlost jízdy bez vůle řidiče,„ potvrzuje zkušenosti tramvajáků Ondřej Pečený z Dopravního podniku. To však není jediná „vychytávka„, jíž je vůz vybaven. Tramvaj třeba také sama pozná, že jede do kopce, a dokáže zajistit, aby nezačala samovolně couvat. Nehrozí ani to, že by se vůz neovladatelně řítil ulicemi, kdyby řidič zkolaboval.
Porsche mění interiér, aby byl bezpečnější pro cestující „Pokud řidič vůbec nepohne pákou, kterou ovládá vůz, po dobu jedné minuty a padesáti sekund, je aktivován automaticky takzvaný ,mrtvý muž‘. To je bezpečnostní funkce, která zastaví tramvaj samočinně bez zásahu řidiče,„ popsal Pečený.
Podle něj se nyní pracuje i na vylepšování interiéru vozu tak, aby byl bezpečnější pro cestující, kdyby se tramvaj třeba srazila s autem.
Pro větší bezpečnost budou u nových vozů upraveny tyče a také se pracuje na tom, aby byly širší uličky ve voze. Vozy mají mít také pevná skla, aby se po prasknutí nevysypala.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255960/
Cyklisté se dočkali doslova revolučního rozhodnutí pražského Dopravního podniku. Zatímco dosud mohli s bicykly po městě jezdit pouze metrem a vlaky Českých drah, od prvního dubna se mohou svézt i tramvají. Ovšem pozor. Ne ve všech, ne vždy a ne všude.
Kola na plošině tramvají budou k vidění v pracovních dnech jen v určité hodiny a pro cyklisty se "otevře" jen pět tras. V Modřanech, na Barrandově, ve Vokovicích, Kobylisích a v Troji."Tyto trasy jsme vytipovali spolu s magistrátem a Dopravním podnikem a od 1. dubna na nich bude zaveden zkušební provoz přepravy jízdních kol," potvrdil Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která organizuje pražskou dopravu.
Cyklisté budou moci v těchto čtvrtích nastoupit do tramvaje kdykoli, ale jen o víkendech a o svátcích. Ve všední dny pak pouze mezi 20. a 5. hodinou.
Stejně jako v metru nebo přívozech si nemusí kupovat jízdenku. Vítají to hlavně rodiny s dětmi. Přestože cyklisté zatím nebudou mít v tramvajové dopravě takové možnosti jako například rodiče s kočárky, považují postup Dopravního podniku za obrovský úspěch."Je to první krok. Pomůže to hlavně rodinám, které vyrazí na výlet s malými dětmi. Ty totiž tolik kilometrů neujedou. Místo aby musely nějakou trasu zvládnout tam i zpátky, takhle se jedním směrem svezou tramvají," vítá změny Jiří Odehnal z Braníka.
S koly mohou jejich majitelé nastoupit pouze na plošinu vozu označenou symbolem kočárku. Dopravce povoluje jen dvě kola na plošinu.
Na zjednodušení jízdy mohou ale milovníci kol zapomenout v garantovaných nízkopodlažních spojích, vyznačených v jízdním řádu symbolem invalidního vozíku.
Těmi totiž jezdí rodiče s dětskými kočárky a tělesně postižení cestující. Pokud však v zastávce zastaví nízkopodlažní tramvaj, která v jízdním řádu není vyznačena jako garantovaný spoj, cyklisté do ní nastoupit mohou."Majitelé kol musí před nástupem i výstupem dát znamení řidiči, že hodlají nastupovat nebo vystupovat. Na rozdíl od metra je nutné při jízdě tramvají očekávat náhlejší změny rychlosti či směru, proto musí kolo jistit po celou dobu přepravy," vyčetl z pravidel Tomáš Prousek, odborník Ropidu na cyklistickou dopravu.
(MF DNES)
Kola na plošině tramvají budou k vidění v pracovních dnech jen v určité hodiny a pro cyklisty se "otevře" jen pět tras. V Modřanech, na Barrandově, ve Vokovicích, Kobylisích a v Troji."Tyto trasy jsme vytipovali spolu s magistrátem a Dopravním podnikem a od 1. dubna na nich bude zaveden zkušební provoz přepravy jízdních kol," potvrdil Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která organizuje pražskou dopravu.
Cyklisté budou moci v těchto čtvrtích nastoupit do tramvaje kdykoli, ale jen o víkendech a o svátcích. Ve všední dny pak pouze mezi 20. a 5. hodinou.
Stejně jako v metru nebo přívozech si nemusí kupovat jízdenku. Vítají to hlavně rodiny s dětmi. Přestože cyklisté zatím nebudou mít v tramvajové dopravě takové možnosti jako například rodiče s kočárky, považují postup Dopravního podniku za obrovský úspěch."Je to první krok. Pomůže to hlavně rodinám, které vyrazí na výlet s malými dětmi. Ty totiž tolik kilometrů neujedou. Místo aby musely nějakou trasu zvládnout tam i zpátky, takhle se jedním směrem svezou tramvají," vítá změny Jiří Odehnal z Braníka.
S koly mohou jejich majitelé nastoupit pouze na plošinu vozu označenou symbolem kočárku. Dopravce povoluje jen dvě kola na plošinu.
Na zjednodušení jízdy mohou ale milovníci kol zapomenout v garantovaných nízkopodlažních spojích, vyznačených v jízdním řádu symbolem invalidního vozíku.
Těmi totiž jezdí rodiče s dětskými kočárky a tělesně postižení cestující. Pokud však v zastávce zastaví nízkopodlažní tramvaj, která v jízdním řádu není vyznačena jako garantovaný spoj, cyklisté do ní nastoupit mohou."Majitelé kol musí před nástupem i výstupem dát znamení řidiči, že hodlají nastupovat nebo vystupovat. Na rozdíl od metra je nutné při jízdě tramvají očekávat náhlejší změny rychlosti či směru, proto musí kolo jistit po celou dobu přepravy," vyčetl z pravidel Tomáš Prousek, odborník Ropidu na cyklistickou dopravu.
(MF DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255950/
K teme Mostu a Litvinova: Najstarsie tram su z roku 1982? myslel som, ze su starsie. Najstarsria prevadzkovana T3 v Kosiciach je tiez z roku 1982. Nazdaval som sa, ze mame najmladsi vozidlovy park v byvalej federacii.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255740/
Nezranitelný zemědělec Drápalík, kterého ve slavném filmu Vesničko má středisková přejel kombajn, má zdatného následovníka. V Plzni přejela v sobotu ráno tramvaj přes jednadvacetiletého Slováka, který si ustlal v kolejišti.
Když záchranáři spícího opilce vytáhli zpod tramvaje, nevěřili svým očím. Opilec měl jen pár boulí na hlavě.
Možná vyvázl úplně bez šrámu, protože nad ránem se údajně nedalo poznat, jestli boule neměl na hlavě už před kolizí s tramvají.
Kuriózní nehoda se stala před půl šestou na Palackého třídě v centru Plzně. Mladý a opilý Slovák spal v kolejišti před obchodním centrem Plaza.
Tramvaják už nestačil zabrzdit před spáčem. "Řidič tramvaje zastavil nad spícím mužem a okamžitě přivolal pomoc," řekl ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Michal Kraus.
Podle krajského řídícího důstojníka hasičů Miroslava Mouleho muž zůstal pod přední částí tramvaje. "Ven ho dostali záchranáři bez nutnosti nadzvedávat tramvaj těžkým jeřábem,“ upřesnil Moule.
Všichni po zkušenostech z podobných havárií očekávali, že muž pod tramvají bude těžce zraněný. "Muž si ale ničeho nevšiml a spal dál," líčil neuvěřitelný příběh šéf dopraváků Michal Kraus.
Cizinec po první prohlídce neměl žádnou zlomeninu, nekrvácel, měl vlastně jen pár boulí na hlavě."Vypadá to, že tramvaj ho jen lehce 'lízla', možná se ho ani nedotkla. Lékaři při prvním vyšetření nezjistili žádné zranění," potvrdila Lenka Ptáčková ze záchranné služby. Kvůli boulím na hlavě záchranáři muže přesto raději převezli na vyšetření, i když není jisté, zda mu je udělala tramvaj.
Opilec měl neuvěřitelné štěstí, že si ustlal v úseku tramvajové trati, kde mezi kolejemi nejsou vysoké betonové panely, ale jen dřevěné pražce.
Po poledni policisté ještě neznali verzi přejetého cizince. "Je na protialkoholní záchytné stanici," vysvětlila Jolana Číhová ze západočeské policejní správy. Krátce po nehodě totiž nadýchal 2,03 promile alkoholu.
Slovák zřejmě bude muset kromě pobytu na záchytce zaplatit i výjezd záchranářů, protože podle informovaného zdroje není v ČR pojištěný.
(iDnes)
Když záchranáři spícího opilce vytáhli zpod tramvaje, nevěřili svým očím. Opilec měl jen pár boulí na hlavě.
Možná vyvázl úplně bez šrámu, protože nad ránem se údajně nedalo poznat, jestli boule neměl na hlavě už před kolizí s tramvají.
Kuriózní nehoda se stala před půl šestou na Palackého třídě v centru Plzně. Mladý a opilý Slovák spal v kolejišti před obchodním centrem Plaza.
Tramvaják už nestačil zabrzdit před spáčem. "Řidič tramvaje zastavil nad spícím mužem a okamžitě přivolal pomoc," řekl ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Michal Kraus.
Podle krajského řídícího důstojníka hasičů Miroslava Mouleho muž zůstal pod přední částí tramvaje. "Ven ho dostali záchranáři bez nutnosti nadzvedávat tramvaj těžkým jeřábem,“ upřesnil Moule.
Všichni po zkušenostech z podobných havárií očekávali, že muž pod tramvají bude těžce zraněný. "Muž si ale ničeho nevšiml a spal dál," líčil neuvěřitelný příběh šéf dopraváků Michal Kraus.
Cizinec po první prohlídce neměl žádnou zlomeninu, nekrvácel, měl vlastně jen pár boulí na hlavě."Vypadá to, že tramvaj ho jen lehce 'lízla', možná se ho ani nedotkla. Lékaři při prvním vyšetření nezjistili žádné zranění," potvrdila Lenka Ptáčková ze záchranné služby. Kvůli boulím na hlavě záchranáři muže přesto raději převezli na vyšetření, i když není jisté, zda mu je udělala tramvaj.
Opilec měl neuvěřitelné štěstí, že si ustlal v úseku tramvajové trati, kde mezi kolejemi nejsou vysoké betonové panely, ale jen dřevěné pražce.
Po poledni policisté ještě neznali verzi přejetého cizince. "Je na protialkoholní záchytné stanici," vysvětlila Jolana Číhová ze západočeské policejní správy. Krátce po nehodě totiž nadýchal 2,03 promile alkoholu.
Slovák zřejmě bude muset kromě pobytu na záchytce zaplatit i výjezd záchranářů, protože podle informovaného zdroje není v ČR pojištěný.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255683/
Nákup tramvají z prostředků Evropské unie plánuje Dopravní podnik města Mostu a Litvínova. Zda ale bude vůbec mít možnost, to nelze dnes s jistotou říci. Vypadá to totiž, že „přednost„ budou mít vlaky.
Dopravní podnik by chtěl čerpat finance z takzvaného Regionálního operačního programu Severozápad. Až do vyhlášení výzvy ale žije v nejistotě. „Pokud to bude podle pravidel regionálního operačního programu možné, jedna z žádostí bude směřovat na nákup tramvají,„ potvrdil ředitel dopravního podniku Milan Dundr, že obnova vozového parku je pro mosteckého dopravce prioritou. Hovoří se ale o tom, že tramvaje a také trolejbusy možná nebudou mít takové šance jako vlaky. O existujícím omezení ve prospěch Českých drah na posledním jednání Hospodářské a sociální rady Mostecka mluvil Bořek Valvoda, asistent ředitele Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova. „Původně prý existovala dohoda, že 30 procent financí půjde na městskou hromadnou dopravu a 70 procent Českým drahám,„ zmínil skutečnost, která dopravcům vadí. „To jsme ještě nedávno nevěděli,„ kroutil hlavou primátor Mostu Vlastimil Vozka, podle kterého se kvůli měnícím se pravidlům musí také upravovat připravovaný Integrovaný plán rozvoje města. „Protože se pravidla stále mění, bude mít město dva až tři plány,„ dodal primátor.
Mostecký dopravní podnik prý bude žádat finanční prostředky i v jiných prioritách podpory, než je v takzvané Prioritě 3. „Půjde o to, jaká bude výše podílu spolufi nancování,„ dodal Bořek Valvoda. Spolufi nancování projektů ze strany Evropské unie je až do výše 85 procent nákladů. Podíl dopravního podniku by tak byl 15 procent. Avšak pouze v případě, že nejde o veřejnou podporu. V takovém případě by musel být podíl dopravního podniku až 60 procent. „V případě Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova by nemělo jít o veřejnou podporu, protože 2,5 procenta podniku vlastní soukromník,„ domnívá se Bořek Valvoda.
Nejstarší tramvaje, které mostecký dopravce provozuje na Mostecku, mají rok výroby 1982. Jediné dvě novější tramvaje Astra mají rok výroby 2001, respektive 2002. Celkem nyní na Mostecku jezdí 57 tramvají T3 a dvě tramvaje Astra.
(Homér)
Dopravní podnik by chtěl čerpat finance z takzvaného Regionálního operačního programu Severozápad. Až do vyhlášení výzvy ale žije v nejistotě. „Pokud to bude podle pravidel regionálního operačního programu možné, jedna z žádostí bude směřovat na nákup tramvají,„ potvrdil ředitel dopravního podniku Milan Dundr, že obnova vozového parku je pro mosteckého dopravce prioritou. Hovoří se ale o tom, že tramvaje a také trolejbusy možná nebudou mít takové šance jako vlaky. O existujícím omezení ve prospěch Českých drah na posledním jednání Hospodářské a sociální rady Mostecka mluvil Bořek Valvoda, asistent ředitele Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova. „Původně prý existovala dohoda, že 30 procent financí půjde na městskou hromadnou dopravu a 70 procent Českým drahám,„ zmínil skutečnost, která dopravcům vadí. „To jsme ještě nedávno nevěděli,„ kroutil hlavou primátor Mostu Vlastimil Vozka, podle kterého se kvůli měnícím se pravidlům musí také upravovat připravovaný Integrovaný plán rozvoje města. „Protože se pravidla stále mění, bude mít město dva až tři plány,„ dodal primátor.
Mostecký dopravní podnik prý bude žádat finanční prostředky i v jiných prioritách podpory, než je v takzvané Prioritě 3. „Půjde o to, jaká bude výše podílu spolufi nancování,„ dodal Bořek Valvoda. Spolufi nancování projektů ze strany Evropské unie je až do výše 85 procent nákladů. Podíl dopravního podniku by tak byl 15 procent. Avšak pouze v případě, že nejde o veřejnou podporu. V takovém případě by musel být podíl dopravního podniku až 60 procent. „V případě Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova by nemělo jít o veřejnou podporu, protože 2,5 procenta podniku vlastní soukromník,„ domnívá se Bořek Valvoda.
Nejstarší tramvaje, které mostecký dopravce provozuje na Mostecku, mají rok výroby 1982. Jediné dvě novější tramvaje Astra mají rok výroby 2001, respektive 2002. Celkem nyní na Mostecku jezdí 57 tramvají T3 a dvě tramvaje Astra.
(Homér)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255075/
DNES VYRAZÍ DO PARDUBICKÝCH ULIC historický trolejbus číslo 353, který patří Pardubickému spolku historie železniční dopravy. „Letos uplyne deset let od chvíle, kdy vůz členové spolku opravili a zprovoznili. Od té doby trolejbus najezdil několik tisíc kilometrů, a to nejen po Pardubicích,„ uvedl jednatel spolku Oldřich Čížek. Během Aprílových jízd se odpoledne budete moci projet na trase nádraží – třída Míru – Pardubičky a zpět. Vstupné je dobrovolné a vybírá se do originální „kasy“ u zadních dveří.
(Pardubický deník)
(Pardubický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254498/
Áno to je ona 
,ale majú niečo spoločné.
,ale majú niečo spoločné.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254299/
Sice nejsem Vašek, ale snad vím:
http://prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006082001
http://prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006082001
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254291/
(iDnes)
Tam je jednokolejná trať nebo se novinářům zalíbilo slovo "čelně"?