Nádraží, zastávky, dopravny

Budova nádraží v Chocni, která získala titul v celostátní anketě o nejkrásnější nádraží, je nevyužitá. Stejný osud může potkat nádraží v Ústí nad Orlicí
CHOCEŇ, ÚSTÍ NAD ORLICÍ Je krásné, ale tak trochu k ničemu. Nádražní budova v Chocni získala hlavní cenu v letošní celostátní soutěži o nejkrásnější nádraží v zemi. Hlasovalo pro ni více než 900 lidí. Investici do rekonstrukce novorenesančního nádraží sem poslal stát a Unie před pěti lety. Ale velká budova má dnes jen malé využití.
„Budova nádraží v Chocni je nevyužitá a prakticky chátrá, protože nejsou prostředky na udržování jejího rekonstruovaného stavu,“ říká mluvčí Správy železniční dopravnícesty Pavel Halla. Tato státní organizace budovu opravila a vlastní ji. Stavba stála bezmála sto milionů korun. Cestujícím přinesla rekonstrukce pohodlí: u nádraží se dá bez problémů zaparkovat, z parkoviště vstoupíte do nových přízemních prostor, kde si koupíte lístek a které přímo navazují na podchody k vlakům, a to v jedné úrovni podlahy. Cestující ale sotva navštíví původní nádražní budovu.
„V části budovy je technologické zázemí, ale jinak je nádraží v Chocni dnes prakticky zamčené. Prostory jsou pro dnešní potřeby cestování na železnici zbytečně velké,“ říká Halla. Lidé v Chocni jsou rádi, že mají reprezentativní vstup do města, ale co dělat s prázdnou budovou, nevědí. „Libilo by se nám, kdyby v budově byly byty, jak dříve. Ale prý to kvůli hlukovým normám nejde. Je to škoda. My žádné využití ani navrhovat nemůžeme, není to náš majetek,“ říká starosta Chocně Miroslav Kučera.
Osud budovy v Chocni je teď jedním z argumentů odpůrců rekonstrukce nádražní budovy v Ústí nad Orlicí. „Choceňské nádraží je precedens. Stejný osud může potkat i nádraží v našem městě. Ze sto milionové investice je využitých jen deset procent,“ říká starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek. Město prosazuje stavbu nové, menší výpravní budovy.
O záchranu původní budovy se snaží sdružení Nádraží nedáme! Podle jeho předsedy Martina Kadrmana budova své využití najde, když pomůže město a České dráhy. „Pokud k tomu všechny strany nezačnou přistupovat dospěle, může to v Ústí také dopadnout jako v Chocni. Město a Dráhy ale teď zvolili taktiku trucování a říkají: vy jste to chtěli zachránit, tak se starejte. S nadějí vzhlížíme ke komunálním volbám,“ řekl Kadrman
FAKTA Nádraží v Chocni Rekonstrukce nádraží s novorenesanční výpravní budovou stála 998 milionů korun. Skončila v roce 2005. Velká část původní budovy je dnes bez využití. Nádraží v Ústí nad Orlicí O záchranu či demolici původní budovy postavené v duchu historického historismu se vede dvouletý spor. Ministerstvo kultury vydalo opakovaně rozhodnutí, že budova má být kulturní památkou. České dráhy se proti tomu odvolaly.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Na 31 milionů korun přišla oprava a modernizace hlavního vlakového nádraží v Jablonci nad Nisou. Budova postavená na přelomu 19. a 20. století se zbavila všech nevzhledných přístaveb a přílepků a vrátila se do původní podoby.

Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/oprava-a-modernizace-jabloneckeho-nadrazi-stala-31-milionu-kc/495547

Na nekrytých nádražních nástupištích se bude smět od 1. července kouřit. Umožní to novela antikuřáckého zákona, která právě toho dne nabude účinnosti. Ti, kteří si při čekání na vlak zapálí cigaretu, tedy už nebudou riskovat až tisícikorunovou pokutu.

Celá zpráva: http://www.novinky.cz/domaci/204197-kuraci-se-od-1-cervence-vrati-na-nekryte-perony-bez-obavy-z-pokuty.html

A pak že se u nás nic pozitivního neděje....

Nádraží v Cholticích na Pardubicku lehlo v úterý ráno popelem. Při požáru utrpěla jedna bezdomovkyně těžké popáleniny a musela být transportována do nemocnice na pražských Vinohradech. Žena utrpěla popáleniny na čtyřiceti procentech těla, která si způsobila pádem do ohně. Právě bezdomovci, kteří zde pobývali, mohli budovu zapálit.

Celá zpráva: http://www.novinky.cz/krimi/204001-nadrazi-na-pardubicku-zachvatily-plameny-do-ohne-spadla-zena.html

Podobná je sice už delší dobu v naší Černé kronice, ale když se jedná o osud jedné staniční budovy, zaslouží si to zmínku i tady.

Vítězem letošního ročníku soutěže o nejkrásnější nádraží v České republice se stala stanice Choceň, která leží v Pardubickém kraji na hlavní trati z Prahy do České Třebové. V Senátu to dnes oznámili pořadatelé z občanského sdružení Asociace Entente Florale - Souznění.

Celá zpráva. http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/nejkrasnejsim-nadrazim-byla-vyhlasena-stanice-chocen/492877

Ak by kraje povedali, ze za take linky VVZ platit nebudu, tak by takmer ziadne neboli.

neexistovali ČSAD. A autobusy mali ČSD, len na tých tratiach a spojoch, kde to bolo pre ne výhodné a mali za účel dopĺňať riedku a nekompletnú žel. sieť. A nebolo toľko súkromných autobusov a dopravcov ako teraz.

metal779:
Chcelo by to system z 30-tych rokov "Popri kolajach busy nejazdia" ...

Rekonstrukce není u konce

Neměli bychom zapomenout, že rekonstrukce hlavního nádraží ještě zdaleka neskončila. Nejen cestující, ale také zaměstnanci se dnes a denně potýkají s hlukem a prašností, které rekonstrukci provázejí. Problémy jsou mimo jiné s orientací cestujících. Zejména se jedná o částečné uzavření jižního podchodu, který v současnosti slouží jen pro přestup mezi jednotlivými nástupišti. Na nádraží jsou sice ve spolupráci s investorem pravidelně aktualizovány provizorní informační tabule, ale časté změny provázející rekonstrukci pochopitelně působí cestujícím nemalé problémy.
Pro trvalé zlepšení orientace na nádraží zpracovává v současnosti Krajské centrum osobní dopravy Praha materiál, který si klade za cíl jednoznačné rozlišení mezi severní a jižní částí nádraží v hale i na nástupištích. „Tato situace nastala po rekonstrukci prvního až čtvrtého nástupiště, kdy některé vlaky nově zastavují jen v jedné polovině nástupiště, které bývá označeno buď jako severní, nebo jižní. Pro leckteré naše zákazníky je momentální systém méně přehledný, proto v součinnosti se Správou železniční dopravní cesty hledáme urychleně vhodné řešení,„ říká Prokop.
Přednosta pražského hlavního nádraží dodává, že vedení KCOD Praha si uvědomuje zvýšenou náročnost práce všech zaměstnanců na pražském hlavním nádraží. „Touto cestou bych chtěl poděkovat všem našim pokladníkům, informátorům, dozorčím přepravy i skladníkům přepravy za jejich profesionalitu a vstřícnost a za zvládání řady krizových situací.„

Osobní stanice Praha hl. N. * 75 pokladníků na 23 běžných a čtyřech záložních osobních pokladnách. * Pět terénních a 13 přepážkových informátorů osobní dopravy včetně čtyř, kteří mají na starosti ČD Lounge. * 32 skladníků přepravy na pracovišti ČD Kurýr, kteří zajišťují manipulaci se zásilkami, ale i servis pro imobilní cestující. * Pět skladištních dozorců - organizují a řídí práci v ČD Kurýru. * Pět dozorčích osobní přepravy.

(Železničář)

Zhruba před rokem začala na pražském hlavním nádraží akce Kulový blesk. Řada pracovišť se přestěhovala do moderních prostor odpovídajících 21. století.

Jak říká přednosta Osobní stanice Praha hl. n. Jan Prokop, na hlavním nádraží se přestěhovaly osobní pokladny, informační kanceláře a pracoviště ČD Kurýr. „Stěhování definitivně skončilo na konci loňského roku přestěhováním Kurýru, ale ČD centrum je plně funkční již od září. Cestující, provozní zaměstnanci i vedení KCOD Praha se shodují, že úroveň odbavení cestujících i pracovní podmínky zaměstnanců se změnily mnohonásobně k lepšímu.„
Přednosta dodává, že nové ČD centrum zvládlo za svoji krátkou existenci už několik kritických situací. „Nejdříve jsme museli naučit naše zákazníky, že se do fronty budou stavět do té doby nezvyklým uspořádáním v takzvaných hadech. Dnes už ale cestující oceňují, že jedna společná fronta vede ke společnému odbavení, kde si je pak přebírají jednotliví volní pokladníci. Tím je tento systém mnohem spravedlivější. Je pravda, že páteční fronty k přepážkám základního odbavení, tedy vnitrostátním pokladnám, vypadají někdy hrozivě, nicméně naši zaměstnanci spočítali, že průměrná doba čekání nebývá delší jak sedm minut.„

ČD centrum zvládlo i bezletové dny

Zaměstnanci ČD centra stanice Praha hl. n. také zvládli tradiční předvánoční nápor cestujících. „A právě k takovým účelům lze v ČD centru otevřít až čtyři posilové pokladní přepážky. Před Vánocemi ale všechno dobře dopadlo a nemuselo být zavedeno odbavování cestujících ve vlaku bez přirážky. Zatím největší nápor ale zažilo ČD centrum v polovině letošního dubna, kdy oživla islandská sopka Eyjafjallajökull. Zastavení letového provozu prakticky v celé Evropě znamenalo obrovský tlak na naše mezinárodní pokladny, které současně tržily mnohonásobně více, než je v tomto období zvykem. Ve spolupráci s vlakovými revizory KCOD Praha se podařilo zaměstnancům ČD centra masy zájemců zvládnout, a nedošlo tak k žádným velkým zmatkům. Odbavení cestujících probíhalo sice pomalu, ale plynule,„ vysvětluje přednosta.

Náklady na výstavbu sníží podjezd

Řešení našli na historickém jednání na Stavební správě v Olomouci 20. května 2010 starostka města Třince, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu, ředitel Stavební správy SŽDC v Olomouci a ředitel SDC Ostrava. Kompromis představuje etapu, kdy v centru města vyroste zastávka s minimálním vybavením a nástupišti o délce 300 metrů. Není třeba budovat podchod, využit bude nově budovaný podjezd. V této etapě se předpokládá zastavování pouze regionálních vlaků, možné však bude i u tranzitních rychlíků, zatím ovšem bez možnosti odbavení cestujících před nástupem do vlaku.
Následně by zastávka měla poskytovat veškeré služby pro cestující veřejnost, bude zde vybudováno parkoviště P+R, stojany na jízdní kola a další služby.

Stodolní slouží za vzor

Naplnění mnoho let sledované dobré myšlenky se podařilo pouze díky vytrvalosti a trpělivému jednání všech, kteří sledovali vytvoření podmínek pro kvalitní obchodní podnikání na železnici. Můžeme předpokládat, že se po realizaci nové zastávky v Třinci zvýší zájem o cestování železnicí.
Podobný příklad, který toto očekávání podporuje, máme z nedávné minulosti v Ostravě, kdy byla po mnohých jednáních, trvajících několik let, vybudována původně městem nechtěná zastávka Ostrava-Stodolní. Cestující si tuto zastávku díky dobré poloze vůči centru města velmi rychle „našli„ a v současné době se zde dosahuje při osmihodinovém provozu osobní pokladny jen v pracovní dny tržeb okolo 200 000 Kč měsíčně.
Podobné výzvy nás čekají i v jiných místech ČR, mezi nejpřínosnější patří například záměr vybudování železniční zastávky Praha-Rajská zahrada s přímou vazbou na stejnojmennou stanici pražského metra. Věřme, že zapojením všech zainteresovaných se v brzké době podaří převést tyto další výzvy do reality.

ANTONÍN BLAŽEK Náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu Jako dopravce jednoznačně podporujeme výstavbu nové zastávky v hustě zastavěné části Třince. Přinese nám nové cestující, kteří získají kvalitní vlakové spojení s řadou významných center Moravskoslezského kraje.

(Železničář)

Jednou z okolností, která má vliv na atraktivitu železnice, je umístění nádraží vzhledem k místu přepravní poptávky.

Historicky však některé stanice a zastávky vznikaly z tehdy podstatných důvodů zcela mimo tato místa. Tak tomu bylo i v Třinci, kde tehdejší soukromá společnost Košicko-bohumínské dráhy (KBD) vybudovala železniční stanici v těsné blízkosti právě vznikajících železáren. Bylo potřebné vybudovat přípojovou stanici pro nákladní dopravu na vlečku železáren a svážet dělníky na směny ze širokého okolí. Třinec byl tehdy jen malou vesnicí.

Dlouhá cesta k vlakům

Rozvíjející se železárny však zákonitě vyvolaly i rozvoj přilehlé obce. Ta se vyvinula do podoby středně velkého města hlavně v 50. a 60. letech minulého století. Ačkoliv železniční trať bývalé KBD vede v těsné blízkosti centrální části města, socialističtí plánovači ani při elektrizaci tratě zastávku ve městě nevybudovali. A tak stovky cestujících jsou nuceny již desítky let dojíždět k vlakům autobusy městské dopravy na nádraží vzdálené více jak 2 km od města.
Náhled na místní dopravní politiku se nezměnil ani po změně politického systému v roce 1989. Dopravní odborníci, politici i obyvatelé města si sice stále více uvědomovali, že úloha třineckého nádraží spočívá v dopravní obsluze železáren a že toto nádraží samotnému městu příliš neslouží, chyběla však politická vůle k potřebnému rozhodnutí. Otázka nové zastávky v centru se dostala do širokého povědomí až v poslední době v souvislosti s modernizací 3. tranzitního železničního koridoru. Byla vyprojektována a byla pro ni vytvořena územní rezerva. Základním problémem bylo její financování výstavby.
V případě Třince nebylo možné zrušit nádraží pro osobní dopravu a za peníze ušetřené v rámci modernizace postavit nástupiště v Třinci-Lyžbicích. Nová zastávka je investicí navíc, a proto byla potřebná finanční spoluúčast města Třinec. Byla uskutečněna řada jednání, jejichž výsledkem bylo přehodnocení názoru všech zúčastněných.

Žádná schůzka zástupců Českých drah a města se však zatím neuskutečnila. Apokud by proběhla, starosta Velešína Josef Klíma příliš nevěří variantě, že by se místní radní nakonec rozhodli budovy koupit. K možnému odkoupení nádražních budov se starosta Velešína Josef Klíma staví zdrženlivě především kvůli stavebnímu stavu objektů. „Obytné budovy jsou vesměs staré, byty jsou hlavně druhé kategorie, a tak bychom do oprav budov zřejmě museli investovat nemalé peníze. Tudíž je otázka, zda by to pro město bylo efektivní,„ zauvažoval starosta.
Na nabídku Českých drah by podle něj zastupitelé mohli kývnout v případě, že by kupní cena objektů byla víceméně symbolická.
Otázkou zatím zůstává i to, jak by město objekty, v nichž jsou kromě dalších prostor i nájemní byty, případně využilo. „Předpokládám, že bychom v těchto domech zachovali byty,„ usoudil starosta Josef Klíma.
K tomu, aby výpravní budovy byly v budoucnu využity k bydlení, se přiklání i obyvatelka Velešína Nádraží Jana Stejskalová. „Podle mě by to bylo nejlepší řešení, vždyť například hostince máme v obci už dva. A jiné využití mě nenapadá,„ řekla.
Otázka, zda by město po odkoupení nádraží zachovalo čekárny pro cestující, je v případě Velešína i Holkova bezpředmětná. Podle mluvčí drah Radky Pistoriusové jsou totiž čekárny v obou nádražních budovách již uzavřeny a cestující se tady před nepřízní počasí mohou ukrýt pouze pod přístřešky.

(Českokrumlovský deník)

Dráhy se zbavují objektů, které nepotřebují. Ke koupi je nabídly i Velešínským

Prodáme nepotřebné budovy ve Velešíně Nádraží a Holkově.
Tak by mohl znít inzerát Českých drah, které se postupně zbavují svého nemovitého majetku. Elektrifikace tratí s sebou totiž kromě vyššího komfortu pro cestující přináší i nižší nároky na početnost personálu, a tak nádraží, kde dříve dávali zelenou na odjezd vlakům výpravčí, osiřela.
Obdobný osud postihl i drážní objekty podél trati z Českých Budějovic do Horního Dvořiště. Mezi nimi jsou také stavby ve Velešíně Nádraží a Holkově, které České dráhy nedávno nabídly k využití Velešínu.
„Před několika týdny jsme se starostou Velešína vstoupili v jednání o možnosti pronájmu či prodeje pozemků, popřípadě i výpravních budov ve zmíněných obcích,„ potvrdila tisková mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová. Doplnila, že pokud by město o využití objektů projevilo zájem, teprve pak by obě strany jednaly o dalších podmínkách spolupráce.

Ano zřejmě nezazní

„Kromě ceny by bylo třeba dohodnout také například otázku věcných břemen,„ naznačila Radka Pistoriusová a podotkla, že nabídka Velešínským je v souladu s obecnou politikou Českých drah, které se postupně chystají prodat většinu zbytného majetku, zejména opuštěných výpravních budov včetně pozemků.
Nabídkou drah se již zabývali velešínští zastupitelé. Z jejich rokování vyplynul závěr, že dalšímu jednání o podmínkách odkoupení či pronajmutí budov u trati se město nebrání.

addams: lenže Drahovce aj Madunice sú tak odveci zastávky ďaleko od dediny, že takmer nikto odtiaľ necestuje.

metal779:
No mozno niekto, kto dufal, ze sa modernizaciou cosi zlepsi (nie GVD) ...

by ma zaujímalo, kto sa sťažoval z Maduníc a Drahoviec veď tam akurát tak traťováci nastupujú niekedy a poprípade nejaký zblúdený občan...

ŽSR – 14.06.2010, Vyjadrenie pre: Trnavské noviny
Pripravujem tému ohľadne nových staníc v menších obciach ako napríklad Brestovany, Madunice, Drahovce....stanice zrenovovali, ľudia sa však sťažujú, že v rámci staníc nie sú vyhradené miesta na sedenie....to jest, že tam nie sú lavičky...
Dôvod prečo ste do projektu nezapracovali aj lavičky na nástupištiach?
Podľa čoho sa lavičky zahŕňajú do projektu a kedy nie?...závisí to od veľkosti stanice?
Neuvažujete o umiestnení lavičiek, resp...miest vyhradených na sedenie aj na menších staniciach?
Hlavným účelom stavieb modernizácie úsekov Trnava – Piešťany a Piešťany – Nové Mesto nad Váhom, bolo riešiť modernizáciu železničnej trate ( železničný zvršok, spodok, trakčné vedenie, oznamovacie a zabezpečovacie zariadenia, mimoúrovňové križovania a pod.)
Z dôvodu požiadavky zástupcov Európskej komisie, nebolo možné drobnú architektúru - lavičky a ostatné zariadenia, zahrnúť do stavieb modernizácie financovaných z fondov EÚ. Preto ŽSR museli riešiť uvedený problém v rámci svojich investičných nákladov. Bola objednaná a spracovaná projektová dokumentácia na drobnú architektúru a piktogramy (vybavenie nástupíšť lavičkami, rôznymi informačnými tabuľkami a pod.) v predmetnom úseku modernizovanej železničnej trate, ktorá je v súčasnosti v schvaľovacom konaní. Termín realizácie závisí od rozhodnutia vedenia ŽSR v rámci investičného plánu, predpoklad je v r. 2011-2012.
Napriek vyššie uvedenému, v dopravniach (Brestovany, Madunice, Drahovce ...) do času realizácie „drobnej architektúry a piktogramov“ boli provizórne zriadené lavičky v predmetných zastávkach. Avšak ak si pozriete v tomto čase napr. zastávku Madunice je zrejmé, ako sa k majetku, ktorý má slúžiť verejnosti, správajú niektorí nezodpovední občania (torzo zničenej lavičky a rozbité ochranné sklenené steny prístrešku...).

ŽSR – 11.06.2010, Vyjadrenie pre: Plus 7 dní
Koľko hradlárov - hradlárok ŽSR ešte v aktívnej službe zamestnávajú?
V obvode Oblastného riaditeľstva Trnava je v súčasnosti zamestnaných vo funkcii hradlár:
- Mlynárce - 5 zamestnancov
- Sihoť - 5 zamestnancov (v 3.štvrťroku 2010 je plánované zrušenie hradla)
V obvode Oblastného riaditeľstva Košice pracuje 5 hradlárov.
Ako najjednoduchšie sa dá verejnosti práca hradlárov predstaviť?
Hradlo je dopravné stanovisko budované v minulosti na dlhších medzistaničných úsekoch za účelom rozdelenia trate na viac úsekov. Toto rozdelenie trate zvýši jej priepustnosť tým, že v každom úseku trate môže byť jeden vlak, t. j. na trati medzi dvoma železničnými stanicami (ŽST) môže byť vďaka hradlu viac vlakov.
Hradlár je zamestnanec podieľajúci sa na riadení vlakovej dopravy v spolupráci s výpravcami susedných ŽST obsluhou poloautomatického traťového zabezpečovacieho zariadenia, t. j. dovoľuje (ak je traťový úsek voľný), resp. zakazuje (ak je traťový úsek obsadený iným vlakom) jazdu vlaku do nasledujúceho traťového oddielu.
Majú ŽSR k dispozícií informácie, koľko objektov bývalých železničných staníc, kadiaľ už vlaky nejazdia, na Slovensku existuje? (podobných ako v Malom Tŕní)?
V prvom rade treba podotknúť, že objekt v Malom Tŕní nebol objektom bývalej železničnej stanice, ale to bolo hradlo. Realizáciou preložky trate v rámci modernizácie došlo k odklonu trate od tohto hradla. Aj keď sa na prvý pohľad zdá, že uvedené bývalé hradlo už nemá nič spoločné s prevádzkou vlakovej dopravy, nie je to tak. V časti uvedeného hradla sa naďalej nachádzajú určité technologické zariadenia, ktoré slúžia i naďalej na zabezpečenie železničnej prevádzky. V ďalšej časti sa nachádza bytová jednotka. Oblastné riaditeľstvo Trnava v súčasnosti eviduje vo svojom obvode zrušenú trať Devínske Jazero - Stupava, dočasne zastavenú prevádzku na trati Komárno - Kollárovo. Taktiež evidujeme trate, kde je prevádzka len pre nákladnú dopravu.
V obvode Oblastného riaditeľstva Košice je 56 budov bývalých železničných staníc a zastávok na tratiach, kde nie je osobná doprava, resp. kde nie je už vôbec žiadna železničná doprava.
Ako sú využité?
V prípade, že príde na základe stanovísk jednotlivých zložiek ŽSR k jednotnému stanovisku, že predmetný objekt je dočasne nepotrebný k využitiu pre dopravnú cestu je uvedený objekt cestou Strediska hospodárenia s majetkom ponúknutý na čiastočný, prípadne celý na prenájom . V prípade, že príde na základe stanovísk jednotlivých zložiek ŽSR k jednotnému stanovisku, že predmetný objekt je trvale nepotrebný k využitiu pre dopravnú cestu je uvedený objekt cestou Strediska hospodárenia s majetkom ponúknutý na odpredaj.
V niektorých budovách bývalých železničných staníc a zastávok sú stále služobné byty. Prevádzkové priestory sú však uzamknuté a nevyužívajú sa.

ŽSR 11.06.2010, Vyjadrenie pre: PRAVDA
Je pravda, že s vedením obce Staškov sa ŽSR dohodli a domček bol predaný obci? Za akú cenu? Či je v zmluve zakotvené napríklad niečo o tom, čo v prípade, keby obec dom chcela predať niekomu ďalšiemu, sú tam nejaké záväzné ustanovenia pre obec (netvrdím, že sa to stane, len či je to ošetrené)? Či môže alebo nemôže predať, ako s tým nakladať?
ŽSR sa s obcou Staškov dohodli na odpredaji domu. Dňa 23. 4. 2010 bola podpísaná výnimka MDPT na predmet kúpnej zmluvy vo výške 2 770,- € + DPH. Kúpna zmluva a zmluva o zriadení vecného bremena bola podpísaná 19. 5. 2010. Obec Staškov vykonala úhradu kúpnej ceny 2. 6. 2010.
Predmetom kúpnej zmluvy boli nehnuteľnosti:
· stavba /domček/ so SČ 308 s kúpnou cenou 1.279,- € + DPH
· priľahlé pozemky s kúpnou cenou 1.491,- € + DPH
Zmluvou sa zriaďuje vecné bremeno na predmet zmluvy na zabezpečenie záväzku na predávané nehnuteľnosti v prospech kupujúceho. V prípade nedodržania vecného bremena bude uplatnená zmluvná pokuta.