Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zchátralá budova Horního nádraží v Karlových Varech se nebude rekonstruovat, ale bourat. Objekt byl několik let v majetku italských investorů, kteří ho chtěli opravit. Nakonec ale od tohoto plánu upustili a od smlouvy odstoupili. A protože je vlakové nádraží v Karlových Varech opravdu zapotřebí, České dráhy se rozhodly, že novou budovu začnou stavět co nejdříve. Řekla mluvčí společnosti Radka Pistoriusová.
Radka PISTORIUSOVÁ, mluvčí Českých drah
--------------------
Vše nasvědčuje tomu, že stávající budova se zbourá a postaví se nový moderní objekt, který bude odpovídat požadavkům pro cestování v jednadvacátém století. Můžu říci, že České dráhy velmi úzce spolupracují s městem Karlovy Vary, protože město Karlovy Vary připravuje rekonstrukci lávky pro pěší přes kolejiště právě vlastně nedaleko objektu Horního nádraží a bude rovněž město upravovat přednádražní prostory, které mu patří. Takže jsme velmi rádi, že můžeme spolupracovat, protože ta součinnosti projekčních týmů při revitalizaci toho celého území bude určitě přínosná a především je logická.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Studie nové podoby Horního nádraží v Karlových Varech by měla být dokončena do konce července a poté bude představena veřejnosti. Náklady na tento projekt jsou odhadovány na několik desítek milionů korun.
(ČRo Plzeň)
--------------------
Zchátralá budova Horního nádraží v Karlových Varech se nebude rekonstruovat, ale bourat. Objekt byl několik let v majetku italských investorů, kteří ho chtěli opravit. Nakonec ale od tohoto plánu upustili a od smlouvy odstoupili. A protože je vlakové nádraží v Karlových Varech opravdu zapotřebí, České dráhy se rozhodly, že novou budovu začnou stavět co nejdříve. Řekla mluvčí společnosti Radka Pistoriusová.
Radka PISTORIUSOVÁ, mluvčí Českých drah
--------------------
Vše nasvědčuje tomu, že stávající budova se zbourá a postaví se nový moderní objekt, který bude odpovídat požadavkům pro cestování v jednadvacátém století. Můžu říci, že České dráhy velmi úzce spolupracují s městem Karlovy Vary, protože město Karlovy Vary připravuje rekonstrukci lávky pro pěší přes kolejiště právě vlastně nedaleko objektu Horního nádraží a bude rovněž město upravovat přednádražní prostory, které mu patří. Takže jsme velmi rádi, že můžeme spolupracovat, protože ta součinnosti projekčních týmů při revitalizaci toho celého území bude určitě přínosná a především je logická.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Studie nové podoby Horního nádraží v Karlových Varech by měla být dokončena do konce července a poté bude představena veřejnosti. Náklady na tento projekt jsou odhadovány na několik desítek milionů korun.
(ČRo Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456557/
Obě ostrovní nástupiště klatovského nádraží jsou v novém. Druhý peron prošel rekonstrukcí již dříve, nyní otevřela Správa železniční dopravní cesty po opravě i třetí nástupiště. Původní podobu z konce 50. let má stále první nástupiště u nádražní budovy. Při rekonstrukci byla obě ostrovní nástupiště zvýšena, dostala novou dlažbu i nové zastřešení.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/89256-klatovske-nadrazi-ma-zrekonstruovana-nastupiste/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/89256-klatovske-nadrazi-ma-zrekonstruovana-nastupiste/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456556/
V rámci projektu bylo použito unikátní řešení elektronického zabezpečení se dvěma elektronickými stavědly ESA11 umístěnými ve dvou nových technologických budovách. V jedné z nich se nachází Stavědlo 2 – dopravní kancelář se třemi obslužnými pracovišti a velkoplošným zobrazením situace ve stanici. „Nově vybudované zařízení umožňuje ovládat z jednoho počítače více než 1 700 vlakových a posunových cest, je zde instalováno přes 200 návěstidel, ovládáno je 160 výhybek a položeno bylo více než 300 km kabelů,„ uvedl Pavel Halla, mluvčí SŽDC.
Stavební ruch nekončí
Železniční uzel v Kolíně je po měsících stavby za plného provozu a v mnohdy stísněných městských podmínkách tedy nejen moderní, ale také maximálně bezpečný. V současnosti stavební ruch v Kolíně ale nekončí. Navazuje na něj stavba s cílem zvýšit splavný profil na Labi, díky níž se povede opravit zbývající nástupiště.
Průjezd železničním uzlem Kolín v datech
• Rozsah: km 343,700–350,071 trati Česká Třebová – Praha • Umožňuje průjezd rychlostí 120 km/h klasickým soupravám a 155 až 160 km/h jednotkám s naklápěcí technikou • Členové sdružení: Eurovia CS (lídr), OHL ŽS, Metrostav a AŽD Praha • Mimo jiné rekonstruováno: 8 mostních objektů, 10 propustků, 923 metrů zárubních zdí a 833 metrů opěrných zdí, nástupiště 1,1A, 2 a 3.
(Železničář)
Stavební ruch nekončí
Železniční uzel v Kolíně je po měsících stavby za plného provozu a v mnohdy stísněných městských podmínkách tedy nejen moderní, ale také maximálně bezpečný. V současnosti stavební ruch v Kolíně ale nekončí. Navazuje na něj stavba s cílem zvýšit splavný profil na Labi, díky níž se povede opravit zbývající nástupiště.
Průjezd železničním uzlem Kolín v datech
• Rozsah: km 343,700–350,071 trati Česká Třebová – Praha • Umožňuje průjezd rychlostí 120 km/h klasickým soupravám a 155 až 160 km/h jednotkám s naklápěcí technikou • Členové sdružení: Eurovia CS (lídr), OHL ŽS, Metrostav a AŽD Praha • Mimo jiné rekonstruováno: 8 mostních objektů, 10 propustků, 923 metrů zárubních zdí a 833 metrů opěrných zdí, nástupiště 1,1A, 2 a 3.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456090/
Na již dříve provedenou modernizaci přilehlých úseků nyní navázalo dokončení přestavby samotného uzlu v Kolíně.
Celou řadu nej má stavba nazvaná Průjezd železničním uzlem Kolín, která byla přestřižením pásky slavnostně ukončena ve čtvrtek 29. dubna. Nestalo se tak na samotném kolínském nádraží, nýbrž u bělostné klasicistní budovy zámku Kačina poblíž Kutné Hory.
Pochvaly a slova díků zazněly z úst snad všech řečníků. Byli mezi nimi ředitel odboru drah MD Jan Fiedler, ředitel SFDI Jaroslav Krauter či předseda představenstva a generální ředitel společnosti EUROVIA CS Martin Borovka.
Náměstek generálního ředitele SŽDC Miroslav Konečný zdůraznil, že dokončením stavby se významně zrychlila jízda vlaků přes stanici, neboť ta byla v hlavních kolejích limitována kolejovými křižovatkami s rychlostí 50 km/h. Náměstek středočeského hejtmana pro dopravu Robin Povšík popřál železnici, aby jí nové zastávky a modernizovaná nádraží přilákaly další cestující. „Když na radnici oddávám, už nemusím zavírat před hlukem vlaků okna!„ pochlubil se ve své projevu starosta města Kolína Jiří Buřič a připomněl, že díky modernizaci tohoto významného uzlu pěti tratí se podařilo opravit přilehlé komunikace nebo třeba fasádu pivovaru, a nezapomněl zavzpomínat i na to, že stavbu sledoval takříkajíc z obou stran bitevního pole, protože než roku 1990 odešel do komunální politiky, pracoval 17 let v kolínském závodě AŽD.
Stavba na úseku dlouhém 6,4 km znamenala mimo jiné pokládku nového svršku UIC 60 v délce skoro 12 km či instalaci 34 nových výhybek. Byla zahájena v listopadu roku 2006 a ukončena v dubnu letošního roku. Investorem byla SŽDC, finanční prostředky poskytl SFDI. Celkové náklady činily 1,78 miliardy korun.
(Železničář)
Celou řadu nej má stavba nazvaná Průjezd železničním uzlem Kolín, která byla přestřižením pásky slavnostně ukončena ve čtvrtek 29. dubna. Nestalo se tak na samotném kolínském nádraží, nýbrž u bělostné klasicistní budovy zámku Kačina poblíž Kutné Hory.
Pochvaly a slova díků zazněly z úst snad všech řečníků. Byli mezi nimi ředitel odboru drah MD Jan Fiedler, ředitel SFDI Jaroslav Krauter či předseda představenstva a generální ředitel společnosti EUROVIA CS Martin Borovka.
Náměstek generálního ředitele SŽDC Miroslav Konečný zdůraznil, že dokončením stavby se významně zrychlila jízda vlaků přes stanici, neboť ta byla v hlavních kolejích limitována kolejovými křižovatkami s rychlostí 50 km/h. Náměstek středočeského hejtmana pro dopravu Robin Povšík popřál železnici, aby jí nové zastávky a modernizovaná nádraží přilákaly další cestující. „Když na radnici oddávám, už nemusím zavírat před hlukem vlaků okna!„ pochlubil se ve své projevu starosta města Kolína Jiří Buřič a připomněl, že díky modernizaci tohoto významného uzlu pěti tratí se podařilo opravit přilehlé komunikace nebo třeba fasádu pivovaru, a nezapomněl zavzpomínat i na to, že stavbu sledoval takříkajíc z obou stran bitevního pole, protože než roku 1990 odešel do komunální politiky, pracoval 17 let v kolínském závodě AŽD.
Stavba na úseku dlouhém 6,4 km znamenala mimo jiné pokládku nového svršku UIC 60 v délce skoro 12 km či instalaci 34 nových výhybek. Byla zahájena v listopadu roku 2006 a ukončena v dubnu letošního roku. Investorem byla SŽDC, finanční prostředky poskytl SFDI. Celkové náklady činily 1,78 miliardy korun.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456089/
V těchto týdnech ovládly odbavovací halu stanice Olomouc hl. n. stavební firmy pod záštitou místní RSM. Vedle řady změn tu probíhá například výměna dlažby. Cestující byli na omezení provozu upozorňováni dostatečně dopředu prostřednictvím vývěsek a médií. Vedle toho se ČD snažily zajistit provoz tak, aby negativní dopady na cestující byly co nejmenší.
Například v období od 3. do 17. března probíhala pokládka dlažby v prostoru před vnitrostátními pokladnami a byl omezen i vstup do ČD centra. Provoz byl zajištěn vždy na třech přepážkách a ve dnech zvýšené frekvence cestujících pomáhaly posily v podobě vlakových revizorů s přenosnými pokladnami. „Ve vestibulu se pohybovala informátorka, jež koordinovala přístup zákazníků k přepážkám. Bohužel v druhém týdnu musely být odstaveny prodejní automaty jízdenek UNIPAJ,„ vysvětluje Hana Motykoúpravy vá, náměstkyně ředitele KCOD Olomouc.
Omezení se dotkla i čekajících lidí, protože vzhledem k částečnému zastavění prostoru zbylo málo místa, kde by se cestující mohli zdržovat. Ale i to se obešlo bez větších problémů. „I když jednu stížnost jsme zaznamenali,„ vzpomíná Hana Motyková, „jistý muž si stěžoval, že nemůže zakoupit jízdenku přes UNIPAJ. Osobně jsme se mu omluvili a vysvětlili situaci. Automat je napojen na optický kabel, takže ho nelze libovolně přemístit. Stavebníci se snažili zvládnout pokládku před pokladnami ve zkráceném termínu, což se podařilo.„
V současnosti probíhá výmalba celé haly a po jejím dokončení bude ve vestibulu umístěn nový moderní mobiliář. Až skončí rekonstrukce vestibulu stanice, mělo by proběhnout i slavnostní otevření přednádražního prostoru a terminálu městské hromadné dopravy.
(Železničář)
Například v období od 3. do 17. března probíhala pokládka dlažby v prostoru před vnitrostátními pokladnami a byl omezen i vstup do ČD centra. Provoz byl zajištěn vždy na třech přepážkách a ve dnech zvýšené frekvence cestujících pomáhaly posily v podobě vlakových revizorů s přenosnými pokladnami. „Ve vestibulu se pohybovala informátorka, jež koordinovala přístup zákazníků k přepážkám. Bohužel v druhém týdnu musely být odstaveny prodejní automaty jízdenek UNIPAJ,„ vysvětluje Hana Motykoúpravy vá, náměstkyně ředitele KCOD Olomouc.
Omezení se dotkla i čekajících lidí, protože vzhledem k částečnému zastavění prostoru zbylo málo místa, kde by se cestující mohli zdržovat. Ale i to se obešlo bez větších problémů. „I když jednu stížnost jsme zaznamenali,„ vzpomíná Hana Motyková, „jistý muž si stěžoval, že nemůže zakoupit jízdenku přes UNIPAJ. Osobně jsme se mu omluvili a vysvětlili situaci. Automat je napojen na optický kabel, takže ho nelze libovolně přemístit. Stavebníci se snažili zvládnout pokládku před pokladnami ve zkráceném termínu, což se podařilo.„
V současnosti probíhá výmalba celé haly a po jejím dokončení bude ve vestibulu umístěn nový moderní mobiliář. Až skončí rekonstrukce vestibulu stanice, mělo by proběhnout i slavnostní otevření přednádražního prostoru a terminálu městské hromadné dopravy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456088/
„Stavební práce také jistě znepříjemňují cestování našim zákazníkům, kteří čekají pod přístřeškem a jsou nuceni snášet prach a hluk, které rekonstrukci provázejí. Škoda, že se nenašly peníze na kamerový systém, neboť v Holešově je mnoho sprejerů,„ doplňuje náměstek Bortel.
Přednostka Hrdinová zdůrazňuje, že díky této stěžejní rekonstrukci ve Zlínském kraji dojde nejen ke zkvalitnění služeb zákazníkům ČD, ale současně i k vylepšení pracovního prostředí vlastních zaměstnanců. „Zvelebí se nejen veřejné prostory, vestibul, ale i řada služebních místností, včetně osobních pokladen a zavazadlového tranzita. Oceňuji i vstřícný přístup cestujících, kteří se do nádraží momentálně dostávají provizorním příchodem kolem celé budovy. Po dokončení prací v polovině května dostane Holešov důstojné nádraží, které navazuje na sousední autobusový terminál veřejné dopravy.„
Pavel Macek, zástupce stavbyvedoucího zhotovitelské firmy, říká, že tým jeho kolegů uvádí výpravní budovu do historizujícího stavu z konce 19. století. „Podle originálních plánů natřeme fasádu do původních barevných odstínů a dodáme některé ozdobné prvky, které za minulého režimu z budovy zmizely. Stavba probíhá podle plánu, jedinou těžkostí jsou práce za plného provozu, kdy musíme brát ohled jak na cestující, tak i zaměstnance Českých drah. Ve většině případů ale žádné problémy nemáme,„ říká s úsměvem.
Koordinátorem a stavebním dozorem všech prací, které realizuje firma Ptáček Kojetín, je Regionální správa majetku ČD Olomouc. Výpravní budova byla postavena již v roce 1880. Původní stav byl změněn roku 1951, kdy došlo k první velké opravě, ta poslední se uskutečnila v letech 1992 a 1993. Nyní se provádí kompletní rekonstrukce elektroinstalace, rozvodů vody a vnější kanalizace a nové dispoziční úpravy. Zároveň dojde k rekonstrukci prostorů restaurace a veřejných WC. Finanční náklady na stavbu dosahují výše 19,8 mil. Kč, z vlastních zdrojů ji financují České dráhy.
(Železničář)
Přednostka Hrdinová zdůrazňuje, že díky této stěžejní rekonstrukci ve Zlínském kraji dojde nejen ke zkvalitnění služeb zákazníkům ČD, ale současně i k vylepšení pracovního prostředí vlastních zaměstnanců. „Zvelebí se nejen veřejné prostory, vestibul, ale i řada služebních místností, včetně osobních pokladen a zavazadlového tranzita. Oceňuji i vstřícný přístup cestujících, kteří se do nádraží momentálně dostávají provizorním příchodem kolem celé budovy. Po dokončení prací v polovině května dostane Holešov důstojné nádraží, které navazuje na sousední autobusový terminál veřejné dopravy.„
Pavel Macek, zástupce stavbyvedoucího zhotovitelské firmy, říká, že tým jeho kolegů uvádí výpravní budovu do historizujícího stavu z konce 19. století. „Podle originálních plánů natřeme fasádu do původních barevných odstínů a dodáme některé ozdobné prvky, které za minulého režimu z budovy zmizely. Stavba probíhá podle plánu, jedinou těžkostí jsou práce za plného provozu, kdy musíme brát ohled jak na cestující, tak i zaměstnance Českých drah. Ve většině případů ale žádné problémy nemáme,„ říká s úsměvem.
Koordinátorem a stavebním dozorem všech prací, které realizuje firma Ptáček Kojetín, je Regionální správa majetku ČD Olomouc. Výpravní budova byla postavena již v roce 1880. Původní stav byl změněn roku 1951, kdy došlo k první velké opravě, ta poslední se uskutečnila v letech 1992 a 1993. Nyní se provádí kompletní rekonstrukce elektroinstalace, rozvodů vody a vnější kanalizace a nové dispoziční úpravy. Zároveň dojde k rekonstrukci prostorů restaurace a veřejných WC. Finanční náklady na stavbu dosahují výše 19,8 mil. Kč, z vlastních zdrojů ji financují České dráhy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456087/
Nádraží v Holešově ve Zlínském kraji prochází v současné době zásadní rekonstrukcí. V polovině května by mělo opět začít sloužit cestující veřejnosti.
Náměstek Provozního obvodu Otrokovice Jan Bortel nás hned v úvodu informuje, že k rekonstrukci holešovského nádraží došlo až v letošním roce, neboť se na stavbu musely najít nejdříve finanční prostředky. „Díky ní se naši výpravčí dočkají pěkného pracovního prostředí,„ dodává. On sám v Holešově sloužil pět let jako přednosta stanice, takže zná místní poměry velmi dobře. „Pamatuji si, že poslední rekonstrukce proběhla ve stanici začátkem devadesátých let. Tehdy se zmodernizovaly toalety pro cestující, opravila střecha, natřela fasáda a hlavně vyměnilo původní, špatně fungující parní topení za plynové. Všechno ostatní muselo počkat ještě dalších takřka dvacet let,„ vysvětluje Bortel.
Lenka Hrdinová, přednostka osobního nádraží Otrokovice, do jehož obvodu Holešov náleží, doplňuje, že nové pracoviště dostanou i osobní pokladníci Krajského centra osobní dopravy Zlín. „V současné chvíli pracují v provizorních stísněných prostorách v dopravní kanceláři společně s výpravčími. Pracovní výkon musí podávat bezchybně, a to i přes trvalé narušování intenzivní stavební činností. Musím ale ocenit kolegiální přístup jak našich pokladních, tak i výpravčích, kteří se snaží vzájemně si vyhovět,„ říká přednostka.
Jeden z holešovských výpravčích, Jaroslav Branžovský, našemu listu potvrdil, že stavební práce ho sice zatěžují, ale s vidinou nového, pěkného pracovního prostředí se dají vydržet. „Pochopitelně nás trápí všudypřítomný prach z bouracích prací či výpary z nátěrových hmot. Musím ale zdůraznit, že zaměstnanci stavební firmy jsou velmi vstřícní a snaží se nás zatěžovat svojí činnosti co nejméně. Určitě není ani optimální chodit na toaletu do speciální buňky na peronu, neboť naše WC je v rekonstrukci, ale pochopitelně i to se dá vydržet. Do dopravní kanceláře dostaneme například klimatizační jednotku, do opravené šatny také kuchyňskou linku, nové bude i sociální zařízení,„ těší se na blízkou budoucnost výpravčí.
(Železničář)
Náměstek Provozního obvodu Otrokovice Jan Bortel nás hned v úvodu informuje, že k rekonstrukci holešovského nádraží došlo až v letošním roce, neboť se na stavbu musely najít nejdříve finanční prostředky. „Díky ní se naši výpravčí dočkají pěkného pracovního prostředí,„ dodává. On sám v Holešově sloužil pět let jako přednosta stanice, takže zná místní poměry velmi dobře. „Pamatuji si, že poslední rekonstrukce proběhla ve stanici začátkem devadesátých let. Tehdy se zmodernizovaly toalety pro cestující, opravila střecha, natřela fasáda a hlavně vyměnilo původní, špatně fungující parní topení za plynové. Všechno ostatní muselo počkat ještě dalších takřka dvacet let,„ vysvětluje Bortel.
Lenka Hrdinová, přednostka osobního nádraží Otrokovice, do jehož obvodu Holešov náleží, doplňuje, že nové pracoviště dostanou i osobní pokladníci Krajského centra osobní dopravy Zlín. „V současné chvíli pracují v provizorních stísněných prostorách v dopravní kanceláři společně s výpravčími. Pracovní výkon musí podávat bezchybně, a to i přes trvalé narušování intenzivní stavební činností. Musím ale ocenit kolegiální přístup jak našich pokladních, tak i výpravčích, kteří se snaží vzájemně si vyhovět,„ říká přednostka.
Jeden z holešovských výpravčích, Jaroslav Branžovský, našemu listu potvrdil, že stavební práce ho sice zatěžují, ale s vidinou nového, pěkného pracovního prostředí se dají vydržet. „Pochopitelně nás trápí všudypřítomný prach z bouracích prací či výpary z nátěrových hmot. Musím ale zdůraznit, že zaměstnanci stavební firmy jsou velmi vstřícní a snaží se nás zatěžovat svojí činnosti co nejméně. Určitě není ani optimální chodit na toaletu do speciální buňky na peronu, neboť naše WC je v rekonstrukci, ale pochopitelně i to se dá vydržet. Do dopravní kanceláře dostaneme například klimatizační jednotku, do opravené šatny také kuchyňskou linku, nové bude i sociální zařízení,„ těší se na blízkou budoucnost výpravčí.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456086/
Výpravní budova ve stanici Písek město je dalším objektem, který České dráhy rekonstruovaly v jižních Čechách. Nová střešní krytina, okna a nátěr fasády, to vše jsou změny, kterých si cestující všimnou na první pohled. V rámci výměny krytiny byl také revidován krov. Rekonstrukce objektu si podle ředitele Regionální správy majetku Plzeň Jiřího Stuny vyžádala částku 3,1 milionu korun.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456085/
Od 30. dubna mohou cestující využívat nově zrekonstruovanou čekárnu na přerovském nádraží. Nachází se ve dvoraně u 1. nástupiště. Prostory čekárny byly vymalovány, položila se nová podlahová krytina, nový je i mobiliář. V čekárně je i nová obrazovka s informačním systémem a brzy bude vyměněn starší rozhlas. Celkové náklady na rekonstrukci činily necelých 200 tisíc korun. Slavnostní otevření proběhlo za účasti ředitele KCOD Olomouc Petra Holánka.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456084/
Vozíčkář Miloš Franc dojel k nástupišti na invalidním vozíku bez potíží. Překvapil ho však komplikovaný přístup na bezbariérové toalety. Zástupci Českých drah slíbili nápravu
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/zdicke-nadrazi-proslo-testem-telesne-postizeneho.html
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/zdicke-nadrazi-proslo-testem-telesne-postizeneho.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455717/
V prostorách zdevastovaného „kulturního střediska„ v Přerově zřejmě vznikne kolárna
Pasažéři, pro které je Přerov přestupní stanicí, si můžou konečně počkat na příjezd vlaku v důstojnějším prostředí. Na prvním nástupišti nádraží byla totiž otevřena zbrusu nová čekárna, která nahradí stávající zchátralé „kulturní středisko„. Tímto honosným názvem se už léta pyšní malá místnost s kamny a několika židlemi, kam se v zimě stahují bezdomovci. „Lidé si už delší dobu stěžují na to, že na vlakovém nádraží chybí čekárna pro cestující a takzvané kulturní středisko je v neutěšeném stavu. I z námitek obyvatel jsme vycházeli, když jsme rozhodovali o této investici,„ řekla regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Čekárna se nachází ve dvoraně prvního nástupiště a její zbudování přišlo na dvě stě tisíc korun. „Prostory byly vymalovány, je zde nová podlahová krytina, kovové sedačky a nechybí ani informační systém, tedy tabule s příjezdy a odjezdy vlaků,„ doplnil Petr Doseděl z Regionální správy majetku Českých drah v Olomouci. Dráhy chtějí časem vyměnit starší rozhlas za kvalitnější a v čekárně by neměla chybět ani květinová výzdoba.
Změny svého využití se dočká i kulturní středisko, které zřejmě nechají České dráhy po dohodě s jeho správcem uzavřít, aby nehyzdilo vzhled železniční stanice. „Další využití prostor zatím zvažujeme, ale mohla by zde být například úschovna kol,„ nastínila regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Pasažéři, kteří projíždějí Přerovem, jsou s novou čekárnou spokojeni. „Určitě je to lepší než to, co bylo dříve. I když za těch padesát let, co jezdím přes Přerov, mi připadá, že se zase tak moc nezměnilo,„ řekla jedna s cestujících Marie Kubová z Hranic. „Přes nádraží vždycky jen tak přeběhnu. Tady se mi ale líbí, protože je tu všechno čisté,„ podotkl také Dan Hasalík z Vidče u Rožnova pod Radhoštěm.
(Přerovský deník)
Pasažéři, pro které je Přerov přestupní stanicí, si můžou konečně počkat na příjezd vlaku v důstojnějším prostředí. Na prvním nástupišti nádraží byla totiž otevřena zbrusu nová čekárna, která nahradí stávající zchátralé „kulturní středisko„. Tímto honosným názvem se už léta pyšní malá místnost s kamny a několika židlemi, kam se v zimě stahují bezdomovci. „Lidé si už delší dobu stěžují na to, že na vlakovém nádraží chybí čekárna pro cestující a takzvané kulturní středisko je v neutěšeném stavu. I z námitek obyvatel jsme vycházeli, když jsme rozhodovali o této investici,„ řekla regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Čekárna se nachází ve dvoraně prvního nástupiště a její zbudování přišlo na dvě stě tisíc korun. „Prostory byly vymalovány, je zde nová podlahová krytina, kovové sedačky a nechybí ani informační systém, tedy tabule s příjezdy a odjezdy vlaků,„ doplnil Petr Doseděl z Regionální správy majetku Českých drah v Olomouci. Dráhy chtějí časem vyměnit starší rozhlas za kvalitnější a v čekárně by neměla chybět ani květinová výzdoba.
Změny svého využití se dočká i kulturní středisko, které zřejmě nechají České dráhy po dohodě s jeho správcem uzavřít, aby nehyzdilo vzhled železniční stanice. „Další využití prostor zatím zvažujeme, ale mohla by zde být například úschovna kol,„ nastínila regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Pasažéři, kteří projíždějí Přerovem, jsou s novou čekárnou spokojeni. „Určitě je to lepší než to, co bylo dříve. I když za těch padesát let, co jezdím přes Přerov, mi připadá, že se zase tak moc nezměnilo,„ řekla jedna s cestujících Marie Kubová z Hranic. „Přes nádraží vždycky jen tak přeběhnu. Tady se mi ale líbí, protože je tu všechno čisté,„ podotkl také Dan Hasalík z Vidče u Rožnova pod Radhoštěm.
(Přerovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455502/
S největší pravděpodobností železniční zastávka v Lyžbicích bude již v roce 2011. Starostka města Věra Palkovská o tom bude jednat 20. května v Olomouci. Materiály k této záležitosti hodlá předložit zastupitelům na červnovém zasedání zastupitelstva.
Koncem dubna proběhlo jednání na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje. Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, starostka Třince a představitel Správy železničních a dopravních cest (SŽDC) Olomouc spolu jednali o časovém a technickém souladu stavby Via Lyžbice a třetího rychlostního koridoru.
Právě s touto stavbou je spojen i vznik železniční zastávky. V minulosti se hovořilo o tom, že by při tomto železničním díle mělo být kolejiště položeno tak, aby v případě výstavby zastávky v budoucnu nebylo třeba do jeho profilu zasahovat. „Představitelé SŽDC nás na poslední schůzce upozornili na to, že pokud zastávku nebudeme realizovat do konce roku 2011, kdy budou probíhat výluky, tak se nám v budoucnu stavba prodraží,„ řekla starostka. Proto také jednání o charakteru zastávky a jejím financování budou probíhat už teď.
Nádraží, nebo zastávka?
V minulosti byly podepisované petice pro i proti zastávce. Její zastánci poukazovali hlavně na dlouhou vzdálenost mezi nádražím a centrem města. Lidé, kteří bydlí v bezprostřední blízkosti, se zase obávali zvýšení hluku.
„V minulosti byla představa, že tam vyroste nádraží, kde budou zastavovat i rychlíky. V tomto případě se musí počítat s 300 m dlouhým perónem. Pak je problémem krátká vzdálenost od zastávky ve Vendryni. Musí být vyřešena i další obslužnost, odpovídající autobusová stanoviště, parkoviště,„ říká starostka města. Na realizaci této verze také chyběly finanční prostředky. Investice byla odhadována na 100 – 150 milionů korun. „Byla představa, že to hlavně potáhne na svých bedrech město,„ vysvětluje starostka.
Podle jejich slov během posledních jednání s představiteli kraje a SŽDC vyplynula ještě jedna možná varianta, železniční zastávka. „Zastávka neohrožuje stávající nádraží. Jestliže rychlíky budou zastavovat právě na něm, peron u zastávky může být poměrně kratší a navazující obslužnost není zapotřebí, protože zastávka bude sloužit pro ty, co chtějí vystoupit v centru města,„ vysvětluje starostka. Do stavby zastávky by bylo třeba investovat také podstatně méně, kolem 20 – 25 milionů korun.
(Horizont)
Koncem dubna proběhlo jednání na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje. Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, starostka Třince a představitel Správy železničních a dopravních cest (SŽDC) Olomouc spolu jednali o časovém a technickém souladu stavby Via Lyžbice a třetího rychlostního koridoru.
Právě s touto stavbou je spojen i vznik železniční zastávky. V minulosti se hovořilo o tom, že by při tomto železničním díle mělo být kolejiště položeno tak, aby v případě výstavby zastávky v budoucnu nebylo třeba do jeho profilu zasahovat. „Představitelé SŽDC nás na poslední schůzce upozornili na to, že pokud zastávku nebudeme realizovat do konce roku 2011, kdy budou probíhat výluky, tak se nám v budoucnu stavba prodraží,„ řekla starostka. Proto také jednání o charakteru zastávky a jejím financování budou probíhat už teď.
Nádraží, nebo zastávka?
V minulosti byly podepisované petice pro i proti zastávce. Její zastánci poukazovali hlavně na dlouhou vzdálenost mezi nádražím a centrem města. Lidé, kteří bydlí v bezprostřední blízkosti, se zase obávali zvýšení hluku.
„V minulosti byla představa, že tam vyroste nádraží, kde budou zastavovat i rychlíky. V tomto případě se musí počítat s 300 m dlouhým perónem. Pak je problémem krátká vzdálenost od zastávky ve Vendryni. Musí být vyřešena i další obslužnost, odpovídající autobusová stanoviště, parkoviště,„ říká starostka města. Na realizaci této verze také chyběly finanční prostředky. Investice byla odhadována na 100 – 150 milionů korun. „Byla představa, že to hlavně potáhne na svých bedrech město,„ vysvětluje starostka.
Podle jejich slov během posledních jednání s představiteli kraje a SŽDC vyplynula ještě jedna možná varianta, železniční zastávka. „Zastávka neohrožuje stávající nádraží. Jestliže rychlíky budou zastavovat právě na něm, peron u zastávky může být poměrně kratší a navazující obslužnost není zapotřebí, protože zastávka bude sloužit pro ty, co chtějí vystoupit v centru města,„ vysvětluje starostka. Do stavby zastávky by bylo třeba investovat také podstatně méně, kolem 20 – 25 milionů korun.
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455501/
moderátor
--------------------
Náročná přestavba vlakového nádraží ve Staré Pace letos nezačne. Důvodem je nedostatek peněz. Českému rozhlasu to potvrdil Tomáš Fiala z krajského centra osobní dopravy.
Tomáš FIALA, krajské centrum osobní dopravy
--------------------
Tato akce je vázaná na peníze z Evropské unie. Bohužel se trošku opozdila, takže přípravné práce by měly začít na konci letošního roku. A příští rok již by stavba nebo přestavba nádraží ve Staré Pace měla uskutečnit.
(ČRo Hradec Králové)
--------------------
Náročná přestavba vlakového nádraží ve Staré Pace letos nezačne. Důvodem je nedostatek peněz. Českému rozhlasu to potvrdil Tomáš Fiala z krajského centra osobní dopravy.
Tomáš FIALA, krajské centrum osobní dopravy
--------------------
Tato akce je vázaná na peníze z Evropské unie. Bohužel se trošku opozdila, takže přípravné práce by měly začít na konci letošního roku. A příští rok již by stavba nebo přestavba nádraží ve Staré Pace měla uskutečnit.
(ČRo Hradec Králové)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455500/
Město chce získat dotaci z Regionálního operačního systému NUTS II Severovýchod na druhou etapu projektu Integrovaný terminál veřejné dopravy Turnov. Celkové náklady na realizaci druhé etapy činí zhruba 41,5 milionů korun. „Systém hodnocení je náročný a následné doplnění žádosti ho ještě prodlužuje. Výsledek se tak dá očekávat nejdříve v září tohoto roku, protože podle posledních informací zasedne monitorovací výbor v srpnu,„ podotkl Martin Féna, referent odboru správy majetku z turnovské radnice, a pokračoval: „Pokud bude žádost o dotaci úspěšná, může město získat maximálně 92,5 procenta z částky, tedy 38 milionů korun. Příspěvek města na projekt bude pak činit minimálně 3,5 milionu. Budeme se snažit dosáhnout na dotaci v maximální výši.„
V rámci projektu bude revitalizována část výpravní budovy železničního nádraží, aby se vytvořilo nejnutnější zázemí pro cestující i přepravce. Bude plnit funkci informačního a odbavovacího centra pro veřejnost využívající železniční a autobusovou dopravu ve městě.
Projekt je součástí komplexního investičního záměru, jehož cílem je vytvořit integrovaný uzel veřejné dopravy v Turnově. Na jednom místě tak bude umožněn přestup mezi individuální a veřejnou dopravou (autobusovou a železniční) pro občany i návštěvníky města.
V současnosti byla zahájena první etapa výstavby. „Budeme instalovat informační billboard, probíhají přípravné vytyčovací zaměřovací práce a zhotovitel zajišťuje realizační dokumentaci,„ dodal Féna. Vlastní stavební činnost bude zahájena na přelomu června a července.
(Krkonošský deník)
V rámci projektu bude revitalizována část výpravní budovy železničního nádraží, aby se vytvořilo nejnutnější zázemí pro cestující i přepravce. Bude plnit funkci informačního a odbavovacího centra pro veřejnost využívající železniční a autobusovou dopravu ve městě.
Projekt je součástí komplexního investičního záměru, jehož cílem je vytvořit integrovaný uzel veřejné dopravy v Turnově. Na jednom místě tak bude umožněn přestup mezi individuální a veřejnou dopravou (autobusovou a železniční) pro občany i návštěvníky města.
V současnosti byla zahájena první etapa výstavby. „Budeme instalovat informační billboard, probíhají přípravné vytyčovací zaměřovací práce a zhotovitel zajišťuje realizační dokumentaci,„ dodal Féna. Vlastní stavební činnost bude zahájena na přelomu června a července.
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455498/
Jaké jsou nádražní toalety v obcích a městech na Hranicku? Někde jen pro velmi otrlé. Chybějící tolatní papír je vpodstatě maličkost, mnohde se na záchody ani nedostanete, jinde byste byli mnohem radši kdybyste je bývali nikdy nenašli.
Celý článek: http://www.denik.cz/regiony/tak-to-je-sila-nadrazni-wc-na-hranicku20100503.html
Celý článek: http://www.denik.cz/regiony/tak-to-je-sila-nadrazni-wc-na-hranicku20100503.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455497/
České dráhy připravují kroky, které povedou ke zlepšení stavu nádražních budov v Karlovarském kraji.
V případě karlovarského horního nádraží jsme převzali pozici investora a připravujeme projekční zadání nového řešení výpravní budovy tak, aby během roku 2011 mohla být zahájena výstavba objektu, který bude splňovat aktuální i výhledové přepravněprovozní požadavky.
Vítáme iniciativu města vedoucí ke zřízení nového nadúrovňového přechodu kolejiště a k přípravě úprav přednádraží pod výpravní budovou pro terminál autobusové dopravy.
Ve Františkových Lázních odstoupil před podpisem smlouvy od svého záměru vybraný revitalizační partner. Současně zde dochází k významnému poklesu počtu cestujících. V současnosti chystáme zpracování projektové dokumentace s předpokladem podání žádosti o čerpání z dotačních titulů umožňujících následnou investici do zateplení a vnějšího vzhledu budovy, včetně řešení úpravy veřejně přístupných prostor.
Podobná situace nastala v případě stanice Cheb. Optimalizací železničních činností došlo k situaci, kdy je výpravní budova pro provozní potřeby značně předimenzována.
Její veřejně přístupné prostory budou po dokončení výstavby terminálu fungovat pro zajištění služeb souvisejících s veřejnou dopravou (bezbariérová WC apod.).
Zmíněnými kroky chceme přispět k naplnění plánu rozvoje Karlovarského kraje pro období 2007–2013.
(Železničář)
V případě karlovarského horního nádraží jsme převzali pozici investora a připravujeme projekční zadání nového řešení výpravní budovy tak, aby během roku 2011 mohla být zahájena výstavba objektu, který bude splňovat aktuální i výhledové přepravněprovozní požadavky.
Vítáme iniciativu města vedoucí ke zřízení nového nadúrovňového přechodu kolejiště a k přípravě úprav přednádraží pod výpravní budovou pro terminál autobusové dopravy.
Ve Františkových Lázních odstoupil před podpisem smlouvy od svého záměru vybraný revitalizační partner. Současně zde dochází k významnému poklesu počtu cestujících. V současnosti chystáme zpracování projektové dokumentace s předpokladem podání žádosti o čerpání z dotačních titulů umožňujících následnou investici do zateplení a vnějšího vzhledu budovy, včetně řešení úpravy veřejně přístupných prostor.
Podobná situace nastala v případě stanice Cheb. Optimalizací železničních činností došlo k situaci, kdy je výpravní budova pro provozní potřeby značně předimenzována.
Její veřejně přístupné prostory budou po dokončení výstavby terminálu fungovat pro zajištění služeb souvisejících s veřejnou dopravou (bezbariérová WC apod.).
Zmíněnými kroky chceme přispět k naplnění plánu rozvoje Karlovarského kraje pro období 2007–2013.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454476/
Venkovsky vyhlížející nádraží na okraji Prahy stále plní významnou funkci v rekreační dopravě obyvatel hlavního města.
Železniční stanice Praha-Braník leží na trati číslo 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš. V jejím místě bylo již v roce 1882 v provozu malé nádraží.
Dalšího rozvoje se stanice dočkala se stále větší oblibou rekreace zejména v oblasti Posázaví po 2. světové válce a díky dobré dostupnosti hromadnou dopravou.
Nádraží v minulosti neprošlo výraznou modernizací a zachovalo si původní ráz. Výpravní budova s dopravní kanceláří není určena cestujícím. Čekárna s výdejnami jízdenek je umístěna v novější, samostatné přízemní budově.
Branické nádraží bylo v roce 2006 zařazeno do projektu Živá nádraží. Jelikož ale zahájení revitalizace naráželo na různé překážky, rozhodl úsek náměstka pro správu majetku, že stanice bude opravena z vlastních zdrojů s cílem vytvořit nádraží určené jako výchozí zejména pro jízdy historických vlaků.
Letní čekárna ožila
V rámci této iniciativy byly opraveny střechy na odbavovací hale i výpravní budově, vybudována obě schodiště, včetně bezbariérového přístupu, zčásti nově vydlážděny a zčásti opraveny nástupní plochy. Nový nátěr dostaly i odpočinkové lavičky. Nádraží bylo osazeno betonovými nádobami pro květinovou výzdobu. Součástí prací bylo i vyčištění všech zákoutí od dlouholetých vrstev odpadů a uvolnění původní dřevěné, tzv. letní čekárny k dalšímu využití. Práce budou pokračovat nátěrem střechy, konzervace se dočká dřevo letní čekárny.
Dosud bylo na tyto práce vynaloženo téměř 5 mil. Kč, další peníze plánuje RSM Praha i pro letošní rok. Vložené prostředky určitě přispějí k dobrému dojmu cestující veřejnosti z tohoto malého, příjemného nádraží.
(Železničář)
Železniční stanice Praha-Braník leží na trati číslo 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš. V jejím místě bylo již v roce 1882 v provozu malé nádraží.
Dalšího rozvoje se stanice dočkala se stále větší oblibou rekreace zejména v oblasti Posázaví po 2. světové válce a díky dobré dostupnosti hromadnou dopravou.
Nádraží v minulosti neprošlo výraznou modernizací a zachovalo si původní ráz. Výpravní budova s dopravní kanceláří není určena cestujícím. Čekárna s výdejnami jízdenek je umístěna v novější, samostatné přízemní budově.
Branické nádraží bylo v roce 2006 zařazeno do projektu Živá nádraží. Jelikož ale zahájení revitalizace naráželo na různé překážky, rozhodl úsek náměstka pro správu majetku, že stanice bude opravena z vlastních zdrojů s cílem vytvořit nádraží určené jako výchozí zejména pro jízdy historických vlaků.
Letní čekárna ožila
V rámci této iniciativy byly opraveny střechy na odbavovací hale i výpravní budově, vybudována obě schodiště, včetně bezbariérového přístupu, zčásti nově vydlážděny a zčásti opraveny nástupní plochy. Nový nátěr dostaly i odpočinkové lavičky. Nádraží bylo osazeno betonovými nádobami pro květinovou výzdobu. Součástí prací bylo i vyčištění všech zákoutí od dlouholetých vrstev odpadů a uvolnění původní dřevěné, tzv. letní čekárny k dalšímu využití. Práce budou pokračovat nátěrem střechy, konzervace se dočká dřevo letní čekárny.
Dosud bylo na tyto práce vynaloženo téměř 5 mil. Kč, další peníze plánuje RSM Praha i pro letošní rok. Vložené prostředky určitě přispějí k dobrému dojmu cestující veřejnosti z tohoto malého, příjemného nádraží.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454475/
Nedávno uplynulo smutné výročí od demolice jednoho z nejkrásnějších nádraží ve střední Evropě.
Těšnov byl teprve čtvrtým pražským nádražím. Za jeho výstavbou stála c. k. privilegovaná Rakouská severozápadní dráha, dceřiná společnost Jiho-severoněmecké spojovací dráhy, která vznikla za účelem stavby a provozování dráhy Vídeň – Mladá Boleslav s odbočkami. Přesně od 4. října 1873 vlaky jezdily na prozatímní nádraží Praha-Rohanský ostrov, kde vyrostlo mimo jiné seřaďovací nádraží se skladovými areály či překladištěm do vltavského přístavu. Výstavba severozápadního nádraží, jak se mu tehdy říkalo, se zpozdila až do roku 1875. Výsledek ale stál za to.
Tvůrce novorenesanční budovy Carl Schlimp, rodák z českých Veletic a odchovanec architektů van der Nülla a Siccardsburga, se uchýlil k římskému triumfálnímu oblouku, za nímž se ukrývala vstupní hala. Už prostá křídla ukončená hranolovými budovami ukrývala kanceláře, byty, poštu, restaurace či císařský salonek. Za netradiční řešení mohl dílem i nedostatek prostoru – původně se uvažovalo o klasickém hlavovém nádraží. Vlastní osobní nádraží mělo pouhé tři dopravní koleje, ostatní technologie včetně výtopny, vodárny nebo třeba četných vleček byly situovány až u Negrelliho viaduktu a za ním. Vlaky na Těšnov jezdily bohužel jenom necelých sto let. Osud nádraží začal být nejistý v 50. letech, kdy se prosazoval návrh na jeho vymístění a vybudování centrálního pražského nádraží. Skutečná hrozba však přišla na začátku 70. let s výstavbou severojižní pražské magistrály.
Budova v sutinách
Dne 2. července 1972 sem přestaly zcela jezdit vlaky. Výpravní budova ještě mohla být zachráněna. Objevily se plány na její pootočení, budova byla zapsána jako kulturní památka. Nic nepomohlo. V ranních hodinách 16. března 1985 byla nádražní budova pohřbena v sutinách. O pár dní později se Mladá fronta odvážila vydat aprílový vtípek, že do povětří byla vyhozena i budova Národního muzea. Zbývá dodat, že stopy po částech zrušené trati lze sporadicky nalézt dodnes.
(Železničář)
Těšnov byl teprve čtvrtým pražským nádražím. Za jeho výstavbou stála c. k. privilegovaná Rakouská severozápadní dráha, dceřiná společnost Jiho-severoněmecké spojovací dráhy, která vznikla za účelem stavby a provozování dráhy Vídeň – Mladá Boleslav s odbočkami. Přesně od 4. října 1873 vlaky jezdily na prozatímní nádraží Praha-Rohanský ostrov, kde vyrostlo mimo jiné seřaďovací nádraží se skladovými areály či překladištěm do vltavského přístavu. Výstavba severozápadního nádraží, jak se mu tehdy říkalo, se zpozdila až do roku 1875. Výsledek ale stál za to.
Tvůrce novorenesanční budovy Carl Schlimp, rodák z českých Veletic a odchovanec architektů van der Nülla a Siccardsburga, se uchýlil k římskému triumfálnímu oblouku, za nímž se ukrývala vstupní hala. Už prostá křídla ukončená hranolovými budovami ukrývala kanceláře, byty, poštu, restaurace či císařský salonek. Za netradiční řešení mohl dílem i nedostatek prostoru – původně se uvažovalo o klasickém hlavovém nádraží. Vlastní osobní nádraží mělo pouhé tři dopravní koleje, ostatní technologie včetně výtopny, vodárny nebo třeba četných vleček byly situovány až u Negrelliho viaduktu a za ním. Vlaky na Těšnov jezdily bohužel jenom necelých sto let. Osud nádraží začal být nejistý v 50. letech, kdy se prosazoval návrh na jeho vymístění a vybudování centrálního pražského nádraží. Skutečná hrozba však přišla na začátku 70. let s výstavbou severojižní pražské magistrály.
Budova v sutinách
Dne 2. července 1972 sem přestaly zcela jezdit vlaky. Výpravní budova ještě mohla být zachráněna. Objevily se plány na její pootočení, budova byla zapsána jako kulturní památka. Nic nepomohlo. V ranních hodinách 16. března 1985 byla nádražní budova pohřbena v sutinách. O pár dní později se Mladá fronta odvážila vydat aprílový vtípek, že do povětří byla vyhozena i budova Národního muzea. Zbývá dodat, že stopy po částech zrušené trati lze sporadicky nalézt dodnes.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454421/
Prostor před olomouckým hlavním nádražím, který od roku 2001 prochází rekonstrukcí, bude ve své konečné podobě hotov v polovině června. Poslední fáze prací tak skončí zhruba s měsíčním předstihem, náklady na ni dosáhnou asi 260 milionů korun, 100 milionů získal olomoucký magistrát z Evropské unie.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/88489-prace-u-olomouckeho-nadrazi-skonci-v-cervnu/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/88489-prace-u-olomouckeho-nadrazi-skonci-v-cervnu/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454394/
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/drahy-opravi-budovu-hlavniho-nadrazi-v-usti-nad-labem/475230