Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
„Stavba již měla letos probíhat, ale jsme rádi, že její zahájení bylo posunuto na únor 2011. Do července letošního roku se totiž v úseku Mariánské Lázně – Cheb koná nepřetržitá výluka koleje v rámci modernizace třetího koridoru s náročnou náhradní autobusovou dopravou, jejíž zastávky jsou umístěny právě v chebských přednádražních prostorech. V době výstavby autobusového terminálu se s touto lokalitou počítá pro zastávky městské dopravy a některých linkových autobusů,„ potvrzuje Omelka.
Celkové náklady tohoto projektu činí 117 milionů Kč, do užívání by měl být terminál předán v roce 2012, kdy bude shodou okolností dokončen i celý úsek třetího železničního koridoru Plzeň – Cheb.
Mariánské Lázně
Loni v prosinci byla zkolaudována revitalizovaná výpravní budova v Mariánských Lázních, což je další krok k dobudování dopravního terminálu, který má vzniknout na přilehlém Nádražním náměstí. „Nyní se dokončuje výstavba podchodu mezi odbavovací halou a ostrovním nástupištěm, jehož součástí má být i výtah pro imobilní občany. Po dokončení bude v celém areálu nádraží zabezpečen bezbariérový pohyb. Terminál určitě využijí i cestující, kteří budou dále přesedat například na městské trolejbusy, které jsou v lázeňském městě již zcela bezbariérové,„ sděluje Omelka.
Součástí nově budovaného terminálu budou i společné odbavovací prostory a například již dnes otevřené nadstandardní toalety, které se nacházejí v revitalizované budově ČD. Jedna z částí je zpřístupněna pomocí euroklíče, mimochodem jednoho z prvních v Karlovarském kraji.
Vzhledem k úpravě projektu by měla stavba terminálu začít v únoru příštího roku, s termínem dokončení na jaře 2012. Celkové náklady dosahují částky 75 mil. Kč.
(Železničář)
Celkové náklady tohoto projektu činí 117 milionů Kč, do užívání by měl být terminál předán v roce 2012, kdy bude shodou okolností dokončen i celý úsek třetího železničního koridoru Plzeň – Cheb.
Mariánské Lázně
Loni v prosinci byla zkolaudována revitalizovaná výpravní budova v Mariánských Lázních, což je další krok k dobudování dopravního terminálu, který má vzniknout na přilehlém Nádražním náměstí. „Nyní se dokončuje výstavba podchodu mezi odbavovací halou a ostrovním nástupištěm, jehož součástí má být i výtah pro imobilní občany. Po dokončení bude v celém areálu nádraží zabezpečen bezbariérový pohyb. Terminál určitě využijí i cestující, kteří budou dále přesedat například na městské trolejbusy, které jsou v lázeňském městě již zcela bezbariérové,„ sděluje Omelka.
Součástí nově budovaného terminálu budou i společné odbavovací prostory a například již dnes otevřené nadstandardní toalety, které se nacházejí v revitalizované budově ČD. Jedna z částí je zpřístupněna pomocí euroklíče, mimochodem jednoho z prvních v Karlovarském kraji.
Vzhledem k úpravě projektu by měla stavba terminálu začít v únoru příštího roku, s termínem dokončení na jaře 2012. Celkové náklady dosahují částky 75 mil. Kč.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451839/
Na území Karlovarského kraje vzniknou během několika let významné dopravní terminály navazující na vlaková nádraží. V Sokolově se již začalo se stavebními pracemi, Mariánské Lázně a Cheb, tedy zbývající dvě místa, kde mají terminály vzniknout, musí zatím počkat na realizaci do příštího roku.
Sokolov
„V nedávné době vybudovala Správa železniční dopravní cesty v Sokolově nová nástupiště, včetně podchodu a výtahu pro imobilní občany. Další zkvalitnění veřejné dopravy ve městě umožní terminál, jehož výstavba byla slavnostně zahájena 31. března za účasti hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného, jeho náměstka pro dopravu Petra Navrátila a dalších osobností podílejících se na realizaci tohoto projektu,„ říká ředitel KCOD Karlovy Vary Vladimír Omelka.
Nyní je již v těsné blízkosti sokolovské výpravní budovy zbořeno původní skladiště, příprava staveniště pokračuje v celé frontě za prvním nástupištěm. Na místě nevyhovujících prostor bude postaveno nové autobusové nádraží pro linkovou i městskou hromadnou dopravu. „Město Sokolov se dohodlo s Českými drahami na odprodeji části budovy ČD, která by měla sloužit pro potřeby autobusového terminálu. Tím se naplní náš zájem, aby zdejší nádraží sloužilo i zákazníkům autobusových dopravců,„ popisuje situaci ředitel KCOD.
Cheb
Rovněž na největší železniční uzel Karlovarského kraje v Chebu bude vbrzku navazovat nový autobusový terminál. Má být umístěn v těsné blízkosti železniční stanice, v místě současných autobusových zastávek. Půdorysně terminál tvoří centrální polygon s šestibokým zastřešeným prstencem autobusových stání, kde bude uprostřed budova autobusového dispečinku, včetně zázemí řidičů.
(Železničář)
Sokolov
„V nedávné době vybudovala Správa železniční dopravní cesty v Sokolově nová nástupiště, včetně podchodu a výtahu pro imobilní občany. Další zkvalitnění veřejné dopravy ve městě umožní terminál, jehož výstavba byla slavnostně zahájena 31. března za účasti hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného, jeho náměstka pro dopravu Petra Navrátila a dalších osobností podílejících se na realizaci tohoto projektu,„ říká ředitel KCOD Karlovy Vary Vladimír Omelka.
Nyní je již v těsné blízkosti sokolovské výpravní budovy zbořeno původní skladiště, příprava staveniště pokračuje v celé frontě za prvním nástupištěm. Na místě nevyhovujících prostor bude postaveno nové autobusové nádraží pro linkovou i městskou hromadnou dopravu. „Město Sokolov se dohodlo s Českými drahami na odprodeji části budovy ČD, která by měla sloužit pro potřeby autobusového terminálu. Tím se naplní náš zájem, aby zdejší nádraží sloužilo i zákazníkům autobusových dopravců,„ popisuje situaci ředitel KCOD.
Cheb
Rovněž na největší železniční uzel Karlovarského kraje v Chebu bude vbrzku navazovat nový autobusový terminál. Má být umístěn v těsné blízkosti železniční stanice, v místě současných autobusových zastávek. Půdorysně terminál tvoří centrální polygon s šestibokým zastřešeným prstencem autobusových stání, kde bude uprostřed budova autobusového dispečinku, včetně zázemí řidičů.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451837/
K oživení poklidného života Třeboně došlo v polovině 19.století, kdy se stala okresním městem. Novým impulsem k rozkvětu celé oblasti bylo vybudování důležitých komunikací, a to zejména v roce 1871 výstavba železnice s návazností na Vídeň. Její součástí se stala i výpravní budova, která byla dokončena v roce 1885.
Větší oprava v roce 1990
Město se postupně stalo významným turistickým a lázeňským místem. Jako takové si samozřejmě zaslouží pěknou vstupní bránu pro své hosty přijíždějící do města po železnici, a to v podobě hezkého vlakového nádraží s důstojně vyhlížející výpravní budovou.
Větší oprava nádražní budovy byla provedena v roce 1990 se zaměřením na opravu střešní krytiny a fasády. Použití nevhodných barev se však časem negativně projevilo na samotném vzhledu budovy.
Nehezký pohled na nádražní budovu volal po nápravě. Proto byla do plánu investic Českých drah pro rok 2009 zahrnuta rekonstrukce objektu v celkové hodnotě téměř 3 mil. Kč. Šlo o největší stavební akci Regionální správy majetku Plzeň, realizovanou loni na majetku ČD v Jihočeském kraji.
Vedle fasády a výměny oken byla provedena oprava střešní krytiny, klempířských prvků, osvětlení a prostor sloužících cestující veřejnosti. Výpravní budova tak nyní splňuje náročné požadavky kulturního cestování. RSM Plzeň se za zdárně zhotovené dílo dostalo i poděkování ze strany představitelů města v místním tisku. Udržení upraveného vzhledu objektu však není pouze v rukou ČD, ale též závisí na přístupu cestujících.
Další etapou jednání mezi zástupci RSM Plzeň a města Třeboň je prodej pozemků v prostoru před nádražím. Jedná se o zbytný majetek Českých drah, který z části slouží dopravním potřebám města.
(Železničář)
Větší oprava v roce 1990
Město se postupně stalo významným turistickým a lázeňským místem. Jako takové si samozřejmě zaslouží pěknou vstupní bránu pro své hosty přijíždějící do města po železnici, a to v podobě hezkého vlakového nádraží s důstojně vyhlížející výpravní budovou.
Větší oprava nádražní budovy byla provedena v roce 1990 se zaměřením na opravu střešní krytiny a fasády. Použití nevhodných barev se však časem negativně projevilo na samotném vzhledu budovy.
Nehezký pohled na nádražní budovu volal po nápravě. Proto byla do plánu investic Českých drah pro rok 2009 zahrnuta rekonstrukce objektu v celkové hodnotě téměř 3 mil. Kč. Šlo o největší stavební akci Regionální správy majetku Plzeň, realizovanou loni na majetku ČD v Jihočeském kraji.
Vedle fasády a výměny oken byla provedena oprava střešní krytiny, klempířských prvků, osvětlení a prostor sloužících cestující veřejnosti. Výpravní budova tak nyní splňuje náročné požadavky kulturního cestování. RSM Plzeň se za zdárně zhotovené dílo dostalo i poděkování ze strany představitelů města v místním tisku. Udržení upraveného vzhledu objektu však není pouze v rukou ČD, ale též závisí na přístupu cestujících.
Další etapou jednání mezi zástupci RSM Plzeň a města Třeboň je prodej pozemků v prostoru před nádražím. Jedná se o zbytný majetek Českých drah, který z části slouží dopravním potřebám města.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451835/
Společnost AŽD Praha se rozhodla zajistit na vlastní náklady ostrahu výpravní budovy v Havlíčkově Brodě, kterou nyní rekonstruuje v rámci projektu Živá nádraží. Dohled nad bezpečností ve výpravní hale zajišťuje firma AGENCY RIEGER SECURITY, jež hlídá několik dalších nádraží v Praze a ve středních Čechách.
Zajištění bezpečnosti je zatím rozděleno do tří fází. nejprve koncem března tým profesionální bezpečnostní agentury o deseti mužích v doprovodu tří psů zbavil výpravní budovu a její nejbližší okolí bezdomovců, drogových dealerů a dalších sociálně nepřizpůsobivých občanů. Od 1. dubna jsou k zajištění bezpečnosti nasazeni 2 až 3 muži na 21 hodin denně, od května by pak měla nádraží hlídat dvojčlenná hlídka v nejrizikovějších časech v celkovém rozsahu přibližně 12 hodin denně.
„Do zajištění bezpečnosti nádraží jsme během posledních deseti březnových dnů, kdy byla bezpečnostní akce nejintenzivnější, investovali více jak čtvrt milionu korun,„ vyčísluje náklady generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle a dodává: „V dubnu pak počítáme s další částkou ve výši 150 000 korun a od května by měsíční náklady mohly klesnout na zhruba 100 000 Kč.„
(Železničář)
Zajištění bezpečnosti je zatím rozděleno do tří fází. nejprve koncem března tým profesionální bezpečnostní agentury o deseti mužích v doprovodu tří psů zbavil výpravní budovu a její nejbližší okolí bezdomovců, drogových dealerů a dalších sociálně nepřizpůsobivých občanů. Od 1. dubna jsou k zajištění bezpečnosti nasazeni 2 až 3 muži na 21 hodin denně, od května by pak měla nádraží hlídat dvojčlenná hlídka v nejrizikovějších časech v celkovém rozsahu přibližně 12 hodin denně.
„Do zajištění bezpečnosti nádraží jsme během posledních deseti březnových dnů, kdy byla bezpečnostní akce nejintenzivnější, investovali více jak čtvrt milionu korun,„ vyčísluje náklady generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle a dodává: „V dubnu pak počítáme s další částkou ve výši 150 000 korun a od května by měsíční náklady mohly klesnout na zhruba 100 000 Kč.„
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451834/
Jak pokračuje rekonstrukce nádražní budovy v Liberci a jaká omezení tam čekají na cestující?
Rekonstrukce nádraží v Liberci byla zahájena v prosinci 2009. Dotýká se zázemí KCOD, například pokladen, sociálního zařízení a ČD centra, a dále vlastní odjezdové haly, kde počítáme s komplexním řešením interiéru, včetně podlah, izolací, veškerých sítí a instalací, vstupu do budovy a služeb pro cestující (bankomat, automaty na jízdenky atd.).
V závislosti na finančních možnostech proběhne rekonstrukce souvisejících komerčních prostorů. Celá přestavba má podle projektu stát asi 64,3 milionu korun. Oprava vlastní haly by měla skončit v prosinci 2010.
Kvůli stavebním pracím lze bohužel očekávat některá omezení pro cestující.
Prostor v hale je zúžený, jízdenky se nyní prodávají v původních pokladnách mimo ČD centrum. Došlo také k uzavření hlavního vchodu, takže cestující nyní chodí provizorním vstupem z boku budovy. Po rekonstrukci vstupní části haly bude uzavřena zadní, přístup na nástupiště bude dočasně příjezdovým podchodem. Během oprav také dojde k omezení prodeje v komerčních prostorách. Naopak stále zachován bude prodej jízdenek a poskytování informací pro cestující.
Ještě dodávám, že v Liberci již v minulosti došlo k dílčím renovacím. Rekonstruoval se především vnější plášť budovy a vzniklo WC pro cestující v podchodu. Dále se provedla rekonstrukce příjezdové haly a výtahů v příjezdovém tunelu. Kromě toho SŽDC renovovala podchody.
(Železničář)
Rekonstrukce nádraží v Liberci byla zahájena v prosinci 2009. Dotýká se zázemí KCOD, například pokladen, sociálního zařízení a ČD centra, a dále vlastní odjezdové haly, kde počítáme s komplexním řešením interiéru, včetně podlah, izolací, veškerých sítí a instalací, vstupu do budovy a služeb pro cestující (bankomat, automaty na jízdenky atd.).
V závislosti na finančních možnostech proběhne rekonstrukce souvisejících komerčních prostorů. Celá přestavba má podle projektu stát asi 64,3 milionu korun. Oprava vlastní haly by měla skončit v prosinci 2010.
Kvůli stavebním pracím lze bohužel očekávat některá omezení pro cestující.
Prostor v hale je zúžený, jízdenky se nyní prodávají v původních pokladnách mimo ČD centrum. Došlo také k uzavření hlavního vchodu, takže cestující nyní chodí provizorním vstupem z boku budovy. Po rekonstrukci vstupní části haly bude uzavřena zadní, přístup na nástupiště bude dočasně příjezdovým podchodem. Během oprav také dojde k omezení prodeje v komerčních prostorách. Naopak stále zachován bude prodej jízdenek a poskytování informací pro cestující.
Ještě dodávám, že v Liberci již v minulosti došlo k dílčím renovacím. Rekonstruoval se především vnější plášť budovy a vzniklo WC pro cestující v podchodu. Dále se provedla rekonstrukce příjezdové haly a výtahů v příjezdovém tunelu. Kromě toho SŽDC renovovala podchody.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451833/
Od konce března je znovu otevřena čekárna v železniční stanici Švihov na Klatovsku. Letos v únoru se totiž stala terčem vandalů, kteří založili oheň, a zničili tak její interiér. České dráhy investovaly do opravy 40 tisíc korun a čekárna už zase může nabídnout cestujícím příjemné prostředí.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451832/
ŽSR 16.04.2010, Vyjadrenie pre: TV Markíza - ŽSR v roku 2009 spustili projekt Moderná stanica, cieľom ktorého je revitalizácia vybraných železničných staníc: Bratislava Nové Mesto, Žilina, Prievidza a Trenčín. Na obnovu týchto staníc bola vyhlásená verejná obchodná súťaž.
O ŽST Prievidza prejavil záujem taliansky subjekt, ktorý však napokon zo súťaže odstúpil. Pripisujeme to celkovej nepriaznivej situácii v realitnej oblasti a problémom potenciálnych investorov so získavaním úverov a bankových garancií.
Napriek týmto skutočnostiam plánujeme v priebehu tohto roka súťaže na stanice zopakovať a zaradiť do súťaže aj ďalšie stanice.
O ŽST Prievidza prejavil záujem taliansky subjekt, ktorý však napokon zo súťaže odstúpil. Pripisujeme to celkovej nepriaznivej situácii v realitnej oblasti a problémom potenciálnych investorov so získavaním úverov a bankových garancií.
Napriek týmto skutočnostiam plánujeme v priebehu tohto roka súťaže na stanice zopakovať a zaradiť do súťaže aj ďalšie stanice.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451553/
Vestibul stanice Praha Smíchov,00.45.Takto to vyzerá na stanici,kde pracujem v čase,keď stanicu opustili poslední cestujúci,metro tiež ukončilo prevádzku.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451505/
Tak mne napadá otázka, jak vlastně cestovali železnicí naši předkové. Podle zdravotních statistik byly postavy menší, železniční vozy měly schůdky výš, krom velkých nádraží nikde žádná zvýšená nástupiště nebyla a staniční rozhlas neexistoval.
Asi národ zpohodlněl a navíc není schopen existovat bez dálkového řízení pomocí všelijakých varování. Ale zato na rozdíl od těch předků má plno času psát stížnosti do novin.
Asi národ zpohodlněl a navíc není schopen existovat bez dálkového řízení pomocí všelijakých varování. Ale zato na rozdíl od těch předků má plno času psát stížnosti do novin.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451319/
Korida mezi kolejemi
Bez přehánění horor zažívají lidé na nádraží v Rosicích nad Labem. Čekají na přípoj a vlaky kolem nich doslova sviští. Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského by se podle předpisů vůbec nemělo stát, aby cestující čekající na nástupišti odřízly vlaky z obou stran. To se však v Rosicích děje.
„Před příjezdem každého vlaku přece zazní jasné hlášení, aby cestující nevstupovali do kolejiště před zastavením vlaku,„ uvedl mluvčí drah Šťáhlavský.
„Není to tak, v hlášení zazní, aby lidi dbali své bezpečnosti. Navíc čas k přestupu je velice krátký,„ nesouhlasí Alena Pokorná, která na této trati jezdí denně.
„Neměla by nastat ani situace, že by lidé šli k nástupišti k již stojícímu vlaku, případně na něj na úzkém nástupišti již čekali a ohrozil je vlak přijíždějící z druhé strany na nástupiště, které je bližší nádražní budově,„ tvrdí mluvčí Šťáhlavský.
„V Rosicích nás ohrožuje přímo vlak, kterým chceme jet. Výzva nevstupujte do kolejiště, dokud vlak nezastaví, tak se tam určitě neozývá,„ rozhořčuje se Pokorná.
Průvodčí prý do vlaku vysadí
„Všechna modernizovaná nástupiště v současné době vybavujeme, kromě standardní výšky 550 milimetrů nad temenem kolejnice pro snadnější nástup a výstup cestujících, a také dalšími moderními prvky (navigační systémy, výtahy, bezbariérové přístupy apod.) V oblastech, které ještě neprošly rekonstrukcí, jsou zatím nástupiště méně pohodlná, toho jsme si samozřejmě vědomi. Co se týče vozíčkářů, je povinností dopravce zajistit jejich nástup (v místech, kde není nástupištní hrana v rovině s nízkopodlažní jednotkou). Tento proces podléhá například dostatečné oznamovací povinnosti, apod. I naši zaměstnanci ale pomáhají s nástupem imobilních spoluobčanů tam, kde jsou zatím podmínky složitější.„ Pavel Halla, tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty
(Hradecký deník)
Bez přehánění horor zažívají lidé na nádraží v Rosicích nad Labem. Čekají na přípoj a vlaky kolem nich doslova sviští. Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského by se podle předpisů vůbec nemělo stát, aby cestující čekající na nástupišti odřízly vlaky z obou stran. To se však v Rosicích děje.
„Před příjezdem každého vlaku přece zazní jasné hlášení, aby cestující nevstupovali do kolejiště před zastavením vlaku,„ uvedl mluvčí drah Šťáhlavský.
„Není to tak, v hlášení zazní, aby lidi dbali své bezpečnosti. Navíc čas k přestupu je velice krátký,„ nesouhlasí Alena Pokorná, která na této trati jezdí denně.
„Neměla by nastat ani situace, že by lidé šli k nástupišti k již stojícímu vlaku, případně na něj na úzkém nástupišti již čekali a ohrozil je vlak přijíždějící z druhé strany na nástupiště, které je bližší nádražní budově,„ tvrdí mluvčí Šťáhlavský.
„V Rosicích nás ohrožuje přímo vlak, kterým chceme jet. Výzva nevstupujte do kolejiště, dokud vlak nezastaví, tak se tam určitě neozývá,„ rozhořčuje se Pokorná.
Průvodčí prý do vlaku vysadí
„Všechna modernizovaná nástupiště v současné době vybavujeme, kromě standardní výšky 550 milimetrů nad temenem kolejnice pro snadnější nástup a výstup cestujících, a také dalšími moderními prvky (navigační systémy, výtahy, bezbariérové přístupy apod.) V oblastech, které ještě neprošly rekonstrukcí, jsou zatím nástupiště méně pohodlná, toho jsme si samozřejmě vědomi. Co se týče vozíčkářů, je povinností dopravce zajistit jejich nástup (v místech, kde není nástupištní hrana v rovině s nízkopodlažní jednotkou). Tento proces podléhá například dostatečné oznamovací povinnosti, apod. I naši zaměstnanci ale pomáhají s nástupem imobilních spoluobčanů tam, kde jsou zatím podmínky složitější.„ Pavel Halla, tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451318/
Jste malého vzrůstu a bojíte se? Českými drahami raději nejezděte! Lidé pravidelně cestující vlakem asi nevyhledávají relaxaci při adrenalinových zážitcích. Vědomé nebezpečí chtě nechtě podstupují na docela prozaickém nástupišti. Téměř horolezecký výstup nebo seskok do neznámé hlubiny jim připraví nástup a výstup do vagonu. Koridou by se zas dalo nazvat proplétání na úzkém nástupišti mezi soupravami, které jsou navíc v pohybu.
Vlak jen pro siláky
„Jezdím do práce vlakem. Jinou možnost nemám,„ říká Vendula Bártová z Rychnovska. „V Týništi nad Orlicí přestupuji. Nástupiště nejsou vůbec vyvýšená a třebaže jsem poměrně zdatná, dělá mi to problémy. Cestování musím přizpůsobit i oblečení, v úzké sukni do vlaku prostě nenastoupím. Častokrát jsem pomáhala starším lidem, taková svépomocná solidarita je tam naprosto běžná,„ svěřuje se mladá žena Deníku.
„Nemohu jezdit vlakem, mám artrózu a těžko se mi chodí, do vlaku nenastoupím,„ přiznala Marie B. z Týniště.
Situace na této poměrně významné železniční křižovatce je obtížná i pro lidi cestující s dětmi, s větším zavazadlem, ortopedickými holemi, pro ženy ve střevíčkách nebo prostě jen pro lidi méně vzrostlé. A není to jen problém Týniště.
„Nastoupit do vlaku v Chrudimi je snadné jen pro vysoké a zdravé muže,„ potvrdil podobnou zkušenost Petr N. „Nástupiště je úzké a nízké. Se vzdáleností kolejí se asi nic nedá dělat, ale navýšit nástupiště přece nemůže být z technického hlediska žádný problém?„diví se Petr N.
„Cestoval jsem vlakem s takzvaně rozšířenou přepravou zavazadel, zejména jízdních kol,„ přidává historku Pavel Dobroslav. „Vlak končil v Doudlebách a zajel až daleko za nástupiště. Měl jsem vystoupit s bicyklem a pode mnou zela asi metrová díra.„
Správa železniční dopravní cesty o problému ví. „Železniční infrastruktura byla poslední desetiletí socialismu značně podhodnocena,„ vysvětluje dvacet let po pádu socialismu mluvčí Pavel Halla.
„Intenzita postupu modernizace je přímo úměrná roční výši prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, které jsou ale v posledních letech stále snižovány,„ dodal Halla.
(Hradecký deník)
Vlak jen pro siláky
„Jezdím do práce vlakem. Jinou možnost nemám,„ říká Vendula Bártová z Rychnovska. „V Týništi nad Orlicí přestupuji. Nástupiště nejsou vůbec vyvýšená a třebaže jsem poměrně zdatná, dělá mi to problémy. Cestování musím přizpůsobit i oblečení, v úzké sukni do vlaku prostě nenastoupím. Častokrát jsem pomáhala starším lidem, taková svépomocná solidarita je tam naprosto běžná,„ svěřuje se mladá žena Deníku.
„Nemohu jezdit vlakem, mám artrózu a těžko se mi chodí, do vlaku nenastoupím,„ přiznala Marie B. z Týniště.
Situace na této poměrně významné železniční křižovatce je obtížná i pro lidi cestující s dětmi, s větším zavazadlem, ortopedickými holemi, pro ženy ve střevíčkách nebo prostě jen pro lidi méně vzrostlé. A není to jen problém Týniště.
„Nastoupit do vlaku v Chrudimi je snadné jen pro vysoké a zdravé muže,„ potvrdil podobnou zkušenost Petr N. „Nástupiště je úzké a nízké. Se vzdáleností kolejí se asi nic nedá dělat, ale navýšit nástupiště přece nemůže být z technického hlediska žádný problém?„diví se Petr N.
„Cestoval jsem vlakem s takzvaně rozšířenou přepravou zavazadel, zejména jízdních kol,„ přidává historku Pavel Dobroslav. „Vlak končil v Doudlebách a zajel až daleko za nástupiště. Měl jsem vystoupit s bicyklem a pode mnou zela asi metrová díra.„
Správa železniční dopravní cesty o problému ví. „Železniční infrastruktura byla poslední desetiletí socialismu značně podhodnocena,„ vysvětluje dvacet let po pádu socialismu mluvčí Pavel Halla.
„Intenzita postupu modernizace je přímo úměrná roční výši prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, které jsou ale v posledních letech stále snižovány,„ dodal Halla.
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451317/
Na cestující hromadnou dopravou čekají v Jihlavě radikální změny: autobusové nádraží má přejít k vlakovému.
Plánovaná miliardová investice do městského vlakového nádraží v Jihlavě dostává nový rozměr. Dominantní autobusový dopravce v kraji, ICOM transport, k němu chce přesunout své nádraží.
„Znamenalo by to mj. jednu halu pro všechny cestující, ať už přijedou autobusy nebo vlaky. I v Jihlavě tím chceme podpořit logický trend integrace vlakové a autobusové dopravy,„ uvedla předsedkyně představenstva ICOMu Kateřina Kratochvílová.
Podle ní se jedná o dlouhodobou záležitost, takže je zároveň předčasné hovořit o využití dosavadního autobusového nádraží na rohu ulic Fritzova a Jiráskova. O tento pozemek už projevily v minulosti zájem některé řetězce supermarketů.
Jihlavští zastupitelé měli ve středu rozhodnout, zda se město bude čtyřmi miliony – zbytek do 50 milionů zaplatí EU – podílet na úpravě přednádražního prostoru. V úvahu přicházela i spolupráce na opravě nádražní budovy s Českými drahami.
Studie zahrnovala vybudování semaforů na křižovatce Fritzova, třída Legionářů, točnu a vedení pro trolejbusy a parkoviště pro auta. Na základě vyjádření ICOMu se ale vše stahuje a město musí začít uvažovat o mnohem větších rozměrech.
„Už dávno se uvažovalo o rozvoji prostoru podél městského nádraží směrem k Feroně, který byl kdysi částečně blokován požadavky armády. Projektem přesunu nádraží by celá lokalita mohla ožít,„ uvedl náměstek jihlavského primátora Petr Pospíchal (ČSSD).
Vysvětlil, že autobusy např. na Prahu a Pelhřimov by pak z nově přesunutého nádraží vyjížděly u Ferony na Jiráskově ulici, tím by neblokovaly přetíženou Fritzovu ulici. A druhým směrem by se zase vybudovala spojnice z nádraží ke kruhovému objezdu na Havlíčkově ulici u viaduktu, takže by dopravní zácpou netrpěla křižovatka u bývalé Tesly.
(Jihlavské listy)
Plánovaná miliardová investice do městského vlakového nádraží v Jihlavě dostává nový rozměr. Dominantní autobusový dopravce v kraji, ICOM transport, k němu chce přesunout své nádraží.
„Znamenalo by to mj. jednu halu pro všechny cestující, ať už přijedou autobusy nebo vlaky. I v Jihlavě tím chceme podpořit logický trend integrace vlakové a autobusové dopravy,„ uvedla předsedkyně představenstva ICOMu Kateřina Kratochvílová.
Podle ní se jedná o dlouhodobou záležitost, takže je zároveň předčasné hovořit o využití dosavadního autobusového nádraží na rohu ulic Fritzova a Jiráskova. O tento pozemek už projevily v minulosti zájem některé řetězce supermarketů.
Jihlavští zastupitelé měli ve středu rozhodnout, zda se město bude čtyřmi miliony – zbytek do 50 milionů zaplatí EU – podílet na úpravě přednádražního prostoru. V úvahu přicházela i spolupráce na opravě nádražní budovy s Českými drahami.
Studie zahrnovala vybudování semaforů na křižovatce Fritzova, třída Legionářů, točnu a vedení pro trolejbusy a parkoviště pro auta. Na základě vyjádření ICOMu se ale vše stahuje a město musí začít uvažovat o mnohem větších rozměrech.
„Už dávno se uvažovalo o rozvoji prostoru podél městského nádraží směrem k Feroně, který byl kdysi částečně blokován požadavky armády. Projektem přesunu nádraží by celá lokalita mohla ožít,„ uvedl náměstek jihlavského primátora Petr Pospíchal (ČSSD).
Vysvětlil, že autobusy např. na Prahu a Pelhřimov by pak z nově přesunutého nádraží vyjížděly u Ferony na Jiráskově ulici, tím by neblokovaly přetíženou Fritzovu ulici. A druhým směrem by se zase vybudovala spojnice z nádraží ke kruhovému objezdu na Havlíčkově ulici u viaduktu, takže by dopravní zácpou netrpěla křižovatka u bývalé Tesly.
(Jihlavské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451316/
Budova vlakového nádraží v Poděbradech, která byla postavena v roce 1931 ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha, bude zřejmě do konce letošního roku opravena. Pro mnoho turistů je totiž nádraží prvním zajímavým místem, se kterým se v lázeňském městě seznámí. „Budova není v ideálním stavu, navíc je to architektonický skvost a památkový ústav měl zájem ji zapsat mezi kulturní památky. Takže jsme rádi, že se něco děje,„ říká místostarostka Poděbrad Jiřina Soukupová.
Začátkem letošního roku začala rekonstrukce nádražní restaurace, kterou České dráhy plánovaly asi dva roky. „Chceme, aby splňovala hygienické podmínky a byla vhodnou součástí lázeňské kolonády, kterou nádraží zakončuje,„ podotýká mluvčí Českých drah Petr Sťáhlavský.
Provozovatele restaurace budou dráhy teprve hledat, otevřená by měla být v létě.
Opravy nádražní budovy vyjdou na více než 10 milionů korun, záležet bude na rozsahu prací. Nyní se opravuje střecha, která byla ve špatném stavu a kterou ještě více poškodila letošní zima. „V zimě střecha nad peronem prosakovala a voda tekla až do podchodu,„ popisuje situaci František Kupec, vedoucí poděbradského odboru dopravy. Na nádraží bude opraven i systém vytápění a fasáda, vymění se okna a dveře, ale i výmalba nebo dlažba.
Zavřená je restaurace i záchody
Podle Českých drah nebude mít oprava budovy žádný vliv na provoz vlaků. A kromě uzavření restaurace a dočasného omezení pohybu v některých částech nádraží se nemusí cestující žádného dalšího omezení obávat.
Téměř tři měsíce jsou však kvůli opravě uzavřené záchody a cestující si stěžují. „Není to ideální, pokud je člověk zrovna potřebuje využít,„ říká obyvatelka Poděbrad, která jezdí vlakem do hlavního města.
Stejný problém řeší cestující v Nymburku, kde nájemce záchodů ukončil činnost. A protože je předal poškozené a bez části vybavení, nový nájemce je nemůže otevřít. České dráhy připravují opravu i dalšího nádraží na Nymbursku, staré výpravní budovy v Lysé nad Labem. Začne na jaře tím, že se zbourají přístavby, aby se uvolnily a vyčistily pozemky.
FAKTA
Budova nádraží byla dokončena v roce 1931 ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha. Jde o první skutečnou funkcionalistickou stavbu na českých železnicích.
(Mladá fronta DNES)
Začátkem letošního roku začala rekonstrukce nádražní restaurace, kterou České dráhy plánovaly asi dva roky. „Chceme, aby splňovala hygienické podmínky a byla vhodnou součástí lázeňské kolonády, kterou nádraží zakončuje,„ podotýká mluvčí Českých drah Petr Sťáhlavský.
Provozovatele restaurace budou dráhy teprve hledat, otevřená by měla být v létě.
Opravy nádražní budovy vyjdou na více než 10 milionů korun, záležet bude na rozsahu prací. Nyní se opravuje střecha, která byla ve špatném stavu a kterou ještě více poškodila letošní zima. „V zimě střecha nad peronem prosakovala a voda tekla až do podchodu,„ popisuje situaci František Kupec, vedoucí poděbradského odboru dopravy. Na nádraží bude opraven i systém vytápění a fasáda, vymění se okna a dveře, ale i výmalba nebo dlažba.
Zavřená je restaurace i záchody
Podle Českých drah nebude mít oprava budovy žádný vliv na provoz vlaků. A kromě uzavření restaurace a dočasného omezení pohybu v některých částech nádraží se nemusí cestující žádného dalšího omezení obávat.
Téměř tři měsíce jsou však kvůli opravě uzavřené záchody a cestující si stěžují. „Není to ideální, pokud je člověk zrovna potřebuje využít,„ říká obyvatelka Poděbrad, která jezdí vlakem do hlavního města.
Stejný problém řeší cestující v Nymburku, kde nájemce záchodů ukončil činnost. A protože je předal poškozené a bez části vybavení, nový nájemce je nemůže otevřít. České dráhy připravují opravu i dalšího nádraží na Nymbursku, staré výpravní budovy v Lysé nad Labem. Začne na jaře tím, že se zbourají přístavby, aby se uvolnily a vyčistily pozemky.
FAKTA
Budova nádraží byla dokončena v roce 1931 ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha. Jde o první skutečnou funkcionalistickou stavbu na českých železnicích.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451315/
Okolí pardubického nádraží čekají změny. Má tam vzniknout moderní dopravní terminál a zmizet rušná ulice.
Dvanáct let čekali Pardubičané na nový územní plán. Klíčový dokument pro rozvoj města je konečně schválený. Pardubice se tak mohou dočkat obchvatů i nového dopravního terminálu před nádražím.
Pro lidi je místo před nádražím uzlovým bodem města. Setkávají se zde vlakové a autobusové linky, MHD a navíc kolem nádraží vede dopravní tepna, včetně kamionové dopravy. „Z hlediska dopravy je tento prostor zcela nevyhovující. Nový územní plán proto mění trasu hlavního tahu a posouvá ho za lihovar. Přes současné autobusové nádraží prochází mezi obchodními centry OBI a Albertem a napojuje se na křižovatku U Trojice,„ vysvětluje hlavní architektka města Pardubice Petra Nacu. Přeložení silnice zruší současné autobusové nádraží.
Uvolní se ale rozlehlý prostor před nádražím. Vzniknout by zde měl nový moderní dopravní terminál, který by vytvořil vazbu mezi vlakovým a autobusovým nádražím a linkami MHD.
„Máme obrovskou výhodu v umístění vlakového nádraží, které není napasované v zástavbě. Prostor je řešen velkoryse, člověk se tam může nadechnout. Tato část města ale musí být reprezentativní, abychom mohli být na město pyšní,„ myslí si architekt Aleš Klose.
Jak bude prostor před pardubickým nádražím nakonec vypadat, naznačí studie, kterou si město nechá zpracovat.
(Sedmička)
Dvanáct let čekali Pardubičané na nový územní plán. Klíčový dokument pro rozvoj města je konečně schválený. Pardubice se tak mohou dočkat obchvatů i nového dopravního terminálu před nádražím.
Pro lidi je místo před nádražím uzlovým bodem města. Setkávají se zde vlakové a autobusové linky, MHD a navíc kolem nádraží vede dopravní tepna, včetně kamionové dopravy. „Z hlediska dopravy je tento prostor zcela nevyhovující. Nový územní plán proto mění trasu hlavního tahu a posouvá ho za lihovar. Přes současné autobusové nádraží prochází mezi obchodními centry OBI a Albertem a napojuje se na křižovatku U Trojice,„ vysvětluje hlavní architektka města Pardubice Petra Nacu. Přeložení silnice zruší současné autobusové nádraží.
Uvolní se ale rozlehlý prostor před nádražím. Vzniknout by zde měl nový moderní dopravní terminál, který by vytvořil vazbu mezi vlakovým a autobusovým nádražím a linkami MHD.
„Máme obrovskou výhodu v umístění vlakového nádraží, které není napasované v zástavbě. Prostor je řešen velkoryse, člověk se tam může nadechnout. Tato část města ale musí být reprezentativní, abychom mohli být na město pyšní,„ myslí si architekt Aleš Klose.
Jak bude prostor před pardubickým nádražím nakonec vypadat, naznačí studie, kterou si město nechá zpracovat.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451314/
Prodej jízdenek pro cestující bude zachován po celou dobu rekonstrukce budov
Kompletní rekonstrukcí prochází v těchto dnech nádražní budova v Bojkovicích. Dokonce se tam bourá i část výpravního objektu.
„Nádraží kompletně přestavíme. Součástí změn je i zmenšení výpravní budovy. Nyní dochází ke snížení budovy, odbourání části objektu a k dispozičním změnám,„ popsala rekonstrukci tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Nádraží má také získat novou střechu, fasádu, okna a také dveře.
Změny se dotknou i samotných cestujících. Rekonstrukci totiž absolvují také prostory pro veřejnost, tedy vestibul, veřejné WC a přístřešek. „Toto nové prostředí přinese zákazníkům výrazně vyšší komfort a zvýší kulturu cestování. Nová dlažba, výmalba, osvětlení, okna i dveře, to znamená méně studených ploch v zimě a tím pádem menší únik tepla i méně průvanu,„ uvedla Šubová.
Přestavba, která by měla trvat do konce letošního roku, neovlivňuje zásadním způsobem provoz nádraží. „Prodej jízdenek je zachován po celou dobu rekonstrukce. Bohužel vzhledem k rozsáhlým opravám nešly zajistit náhradní toalety,„ informovala Šubová. Podle místostarostky Bojkovic Květoslavy Ogrodníkové si obyvatelé města na přestavbu nestěžují.
„Nemáme žádné problémy například s opravou. Ty očekáváme spíše v souvislosti s náhradní cestou, kterou musíme zřídit kvůli opravám mostu přes řeku Olšavu,„ řekla Ogrodníková. Původní nejstarší část nádražní budovy byla postavena v roce 1943 a v roce 1972 pak byla přistavena její další část. „Pro dnešní potřeby je velmi naddimenzovaná, opotřebovaná a fyzicky zastaralá. S tím také úzce souvisejí výrazně vyšší náklady na údržbu, opravy, vytápění a podobně,„ vysvětlila Šubová, proč se České dráhy odhodlaly k rekonstrukci, která je bude stát přibližně patnáct milionů korun.
(Slovácký deník)
Kompletní rekonstrukcí prochází v těchto dnech nádražní budova v Bojkovicích. Dokonce se tam bourá i část výpravního objektu.
„Nádraží kompletně přestavíme. Součástí změn je i zmenšení výpravní budovy. Nyní dochází ke snížení budovy, odbourání části objektu a k dispozičním změnám,„ popsala rekonstrukci tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Nádraží má také získat novou střechu, fasádu, okna a také dveře.
Změny se dotknou i samotných cestujících. Rekonstrukci totiž absolvují také prostory pro veřejnost, tedy vestibul, veřejné WC a přístřešek. „Toto nové prostředí přinese zákazníkům výrazně vyšší komfort a zvýší kulturu cestování. Nová dlažba, výmalba, osvětlení, okna i dveře, to znamená méně studených ploch v zimě a tím pádem menší únik tepla i méně průvanu,„ uvedla Šubová.
Přestavba, která by měla trvat do konce letošního roku, neovlivňuje zásadním způsobem provoz nádraží. „Prodej jízdenek je zachován po celou dobu rekonstrukce. Bohužel vzhledem k rozsáhlým opravám nešly zajistit náhradní toalety,„ informovala Šubová. Podle místostarostky Bojkovic Květoslavy Ogrodníkové si obyvatelé města na přestavbu nestěžují.
„Nemáme žádné problémy například s opravou. Ty očekáváme spíše v souvislosti s náhradní cestou, kterou musíme zřídit kvůli opravám mostu přes řeku Olšavu,„ řekla Ogrodníková. Původní nejstarší část nádražní budovy byla postavena v roce 1943 a v roce 1972 pak byla přistavena její další část. „Pro dnešní potřeby je velmi naddimenzovaná, opotřebovaná a fyzicky zastaralá. S tím také úzce souvisejí výrazně vyšší náklady na údržbu, opravy, vytápění a podobně,„ vysvětlila Šubová, proč se České dráhy odhodlaly k rekonstrukci, která je bude stát přibližně patnáct milionů korun.
(Slovácký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451313/
Na železnicích vznikají betonové nezničitelné zastávky, na nástupištích je jen minimum laviček. To vše kvůli řádění vandalů.
Na železniční zastávce Pyšely je Petra Škeříková jako doma. Nastupuje tu téměř každý víkend, když se vrací ze své chaty ve stejnojmenné středočeské obci zpátky do Prahy. Na podzim nově zrekonstruovanou zastávku ale nemá ráda. „Na nástupišti ve směru na Prahu tu po přestavbě není ani jedna lavička,„ zoufá si Škeříková. A není divu. Z chatové osady na nádraží chodí totiž skoro čtyřicet minut a nějaké místo k sezení by tak docela uvítala. Smůla.
Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) na zastávku namontovala lavičky jen v protisměru, a to ještě v mnohem menším počtu, než jich tu bylo původně. Důvodem je strach z vandalismu. „Odstranit lavičky je jedno z nejjednodušších a nejlevnějších opatření vůči vandalismu. Pokud tam ta lavička nebude, tak nám ji nikdo nezničí,„ říká mluvčí SŽDC Pavel Halla. Podle něj si lidé mohou o lavičky zažádat. „Stačí svou prosbu nahlásit výpravčímu na nejbližším nádraží a ten už pak osloví našeho krajského správce, který může zjednat nápravu,„ vysvětluje.
Vandalismus je podle Hally stále větším úskalím. SŽDC odhaduje škody na desítky milionů korun ročně. Kromě laviček trpí hlavně skleněné výplně protihlukových stěn, které vandalové pravidelně rozbíjejí. SŽDC tak začíná přecházet na jakousi protivandalskou architekturu. Na nejproblémovějších místech, tedy na periferiích velkých měst, vznikají takzvané zastávky typu antivandal. Tyto celobetonové konstrukce se sedadly zalitými do zdí se nedají zničit.
Přibývají i zastávky, kde skleněné části nahrazují odolnější plechy. Jednou z nich je pražská stanice Měcholupy. Skleněné přístřešky tu vznikly při kompletní přestavbě před třemi lety. Od té doby je už vandalové několikrát rozbili. Správci železnic za opakované opravy zaplatili 655 tisíc korun. Výsledek je prostý. Od letoška už se cestující schovávají před deštěm pod plechovou střechou. Podobně je na tom i zastávka Plzeň-Skvrňany. I tu čeká kvůli častému zasklívání oplechování. „Takových stanic bude přibývat. Hledáme stále odolnější konstrukce, které útok vandalů snesou,„ říká Halla.
(Lidové noviny)
Na železniční zastávce Pyšely je Petra Škeříková jako doma. Nastupuje tu téměř každý víkend, když se vrací ze své chaty ve stejnojmenné středočeské obci zpátky do Prahy. Na podzim nově zrekonstruovanou zastávku ale nemá ráda. „Na nástupišti ve směru na Prahu tu po přestavbě není ani jedna lavička,„ zoufá si Škeříková. A není divu. Z chatové osady na nádraží chodí totiž skoro čtyřicet minut a nějaké místo k sezení by tak docela uvítala. Smůla.
Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) na zastávku namontovala lavičky jen v protisměru, a to ještě v mnohem menším počtu, než jich tu bylo původně. Důvodem je strach z vandalismu. „Odstranit lavičky je jedno z nejjednodušších a nejlevnějších opatření vůči vandalismu. Pokud tam ta lavička nebude, tak nám ji nikdo nezničí,„ říká mluvčí SŽDC Pavel Halla. Podle něj si lidé mohou o lavičky zažádat. „Stačí svou prosbu nahlásit výpravčímu na nejbližším nádraží a ten už pak osloví našeho krajského správce, který může zjednat nápravu,„ vysvětluje.
Vandalismus je podle Hally stále větším úskalím. SŽDC odhaduje škody na desítky milionů korun ročně. Kromě laviček trpí hlavně skleněné výplně protihlukových stěn, které vandalové pravidelně rozbíjejí. SŽDC tak začíná přecházet na jakousi protivandalskou architekturu. Na nejproblémovějších místech, tedy na periferiích velkých měst, vznikají takzvané zastávky typu antivandal. Tyto celobetonové konstrukce se sedadly zalitými do zdí se nedají zničit.
Přibývají i zastávky, kde skleněné části nahrazují odolnější plechy. Jednou z nich je pražská stanice Měcholupy. Skleněné přístřešky tu vznikly při kompletní přestavbě před třemi lety. Od té doby je už vandalové několikrát rozbili. Správci železnic za opakované opravy zaplatili 655 tisíc korun. Výsledek je prostý. Od letoška už se cestující schovávají před deštěm pod plechovou střechou. Podobně je na tom i zastávka Plzeň-Skvrňany. I tu čeká kvůli častému zasklívání oplechování. „Takových stanic bude přibývat. Hledáme stále odolnější konstrukce, které útok vandalů snesou,„ říká Halla.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451177/
Město Karlovy Vary plánuje koupi areálu Dolního nádraží a přilehlých pozemků. Nyní má v nemovitosti podíl zhruba 33 procent, o zbytek se dělí České dráhy a ČSAD Autobusy Plzeň.
Radnice předpokládá, že za pozemky zaplatí pět až sedm milionů korun. Záhy je chce za tutéž částku prodat developerovi Gama Property ze skupiny Lordship. Ten už v okolí nádraží vlastní přibližně 80 pozemků a hodlá investovat do areálu Dolního nádraží stovky milionů korun.
(Ekonom)
Radnice předpokládá, že za pozemky zaplatí pět až sedm milionů korun. Záhy je chce za tutéž částku prodat developerovi Gama Property ze skupiny Lordship. Ten už v okolí nádraží vlastní přibližně 80 pozemků a hodlá investovat do areálu Dolního nádraží stovky milionů korun.
(Ekonom)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451176/
.. a majú lacno.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451150/
Dnesna relacia Prve noviny JOJ ( http://televizia.joj.sk/prve-noviny-tv-archiv.html - v tejto chvili zatial dnesne video nedostupne) sice zase klame, ze cely projekt Moderna stanica skoncil, ale blizsie k pravde je clanok v SME z 6. 4. 2010:
Prievidzská železničná stanica zatiaľ neožije
Michal Piško - Pilotný projekt železníc na modernizáciu schátraných staníc zo súkromných zdrojov krachuje. Prievidza sa tak čoskoro zrekonštruovanej stanice nedočká.
PRIEVIDZA. Miestami stretnutí a príjemne stráveného času. Takými sa už onedlho mali stať železničné stanice v Žiline, Trenčíne, Prievidzi a bratislavskom Novom Meste. Projekt ŽSR Moderná stanica, ktorý mal do schátraných staníc priniesť súkromný kapitál, sa však skončil fiaskom.
Železnice vypísali súťaž na rekonštrukciu štyroch staníc vlani v lete. Stanice mali premeniť investori na „moderné multifunkčné komplexy" za vlastné, železnice im za to núkali zvýhodnený dlhodobý prenájom časti priestorov.
Čítajte viac: http://prievidza.sme.sk/c/5315990/prievidzska-zeleznicna-stanica-zatial-neozije.html#ixzz0l5qToRLK
Prievidzská železničná stanica zatiaľ neožije
Michal Piško - Pilotný projekt železníc na modernizáciu schátraných staníc zo súkromných zdrojov krachuje. Prievidza sa tak čoskoro zrekonštruovanej stanice nedočká.
PRIEVIDZA. Miestami stretnutí a príjemne stráveného času. Takými sa už onedlho mali stať železničné stanice v Žiline, Trenčíne, Prievidzi a bratislavskom Novom Meste. Projekt ŽSR Moderná stanica, ktorý mal do schátraných staníc priniesť súkromný kapitál, sa však skončil fiaskom.
Železnice vypísali súťaž na rekonštrukciu štyroch staníc vlani v lete. Stanice mali premeniť investori na „moderné multifunkčné komplexy" za vlastné, železnice im za to núkali zvýhodnený dlhodobý prenájom časti priestorov.
Čítajte viac: http://prievidza.sme.sk/c/5315990/prievidzska-zeleznicna-stanica-zatial-neozije.html#ixzz0l5qToRLK
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451007/
(Brněnský deník)