Nádraží, zastávky, dopravny

Investorem nového objektu za desítky milionů korun budou České dráhy

Zchátralá budova Horního nádraží v Karlových Varech se nebude rekonstruovat, ale bourat. Italští investoři měli v plánu budovu opravit a předělat na komerční centrum, jenže od smlouvy nakonec odstoupili. Nyní hodlají České dráhy vybudovat na Horním nádraží zcela novou budovu za několik desítek milionů korun.
„Budova nádraží v Karlových Varech je v hrozném stavu. Proto jsme se rozhodli, že ji zbouráme. Nejprve měli v plánu italští investoři budovu zrekonstruovat. Konala se i nějaká jednání, ovšem Italové se poté rozhodli, že budovu opravovat nebudou a od smlouvy odstoupili,„ uvedl Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. Ovšem vlakové nádraží je v Karlových Varech nutností a také proto se České dráhy rozhodly, že novou budovu začnou stavět co nejdříve.
„Na projektu samozřejmě už pracujeme. Výstavba nové moderní budovy na vlakovém nádraží by měla začít ještě letos. Konkrétně na konci roku. Náklady na tento projekt by měly být několik desítek milionů korun,„ dodal mluvčí.
Do stavebních prací se zapojí také město Karlovy Vary. „Stavba budovy hlavního nádraží je věcí Českých drah. Město připraví rekonstrukci lávky pro pěší přes kolejiště a také upravíme některé přednádražní prostory, jako jsou například chodníky. Samozřejmě jsme velice rádi, že se dráhy rozhodly pracovat na Horním nádraží a zmodernizovat hlavní budovu,„ konstatovala Michaela Kousalová, mluvčí karlovarského magistrátu. Upravit se také budou muset například kolejiště. „Momentálně zpracováváme projekty, které se týkají nástupišť a kolejišť. Samozřejmě máme k dispozici více variant. Ale počítáme, že bude trvat zhruba dva až tři roky, než se přistoupí k zrealizování projektu,„ řekl Pavel Halla, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Nynější budova Horního nádraží sloužila návštěvníkům Karlových Varů i během války. „Horní nádraží bylo ve druhé světové válce téměř zničeno. Nyní má budova minimální historickou hodnotu. Co si pamatuji, tak za posledních šest let se na budově nic neopravovalo,„ uvedl Květoslav Kroča, karlovarský historik a kronikář.
Současný stav Horního nádraží v Karlových Varech kritizují i místní občané, kteří se shodují, že budova se měla opravit již mnohem dříve. „Vlakem moc nejezdím, ale občas mi nic jiného nezbyde a když pak přijedu na nádraží, tak jsem zděšena. Hlavní budova je v hrozném stavu a připadám si jako někde na vesnici, kde se zastavil čas. Myslím si, že i když nádraží není města, tak právě to mělo apelovat na České dráhy s tím, aby budovu alespoň zrekonstruovali,„ řekla Monika Štefanová z Karlových Varů.
„Myslím, že lázeňské město si zaslouží mnohem lepší nádraží, protože když sem turisti přijedou vlakem, zrovna moc dobrá reprezentace města to opravdu není,„ dodala.

(Chebský deník)

Už zase čtu v tisku o miliardách, které přitečou (nebo nepřitečou) z evropských peněz a o všelijakých projektech za ně. Nechci se teď věnovat užitečnosti europrojektů a efektivitě vynaložení přidělených peněz, i když by to byla pěkná sbírka horrorů.

Celý povzdech: http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=328562

Kouzelné na tom je, že právě toto píše podivný privatizátor Knižního velkoobchodu a aktér dalších příběhů, za které naše děti budou platit také.

skusim aj ja Ctrl+C a Ctrl+V :)

Město odkoupí zanedbaný areál Pak ho přenechá soukromé firmě

Karlovy Vary se chtějí stát jediným majitelem areálu Dolního nádraží včetně pozemků, které k němu náležejí. Město má nyní v této nemovitosti podíl kolem 33 procent. Přibližně 60 procent vlastní státní podnik České dráhy a zbytek ČSAD Autobusy Plzeň. Nyní vznikají znalecké posudky, z nichž vyplyne cena. Měla by se ale pohybovat mezi pěti a sedmi miliony korun.
„Jakmile se staneme jedinými vlastníky areálu Dolního nádraží, podle dohody ho prodáme společnosti Gama Property za stejnou cenu, jakou jsme na odkoupení vynaložili,„ poznamenal náměstek primátora Tomáš Hybner.
Gama Property už vlastní u Dolního nádraží 80 procent pozemků. Získala je díky projektu na revitalizaci území mezi Chebským mostem a čtvrtí Tuhnice. Do areálu zanedbaného Dolního nádraží hodlá firma investovat stovky milionů korun. „Investor plánuje objekty pro obchody, služby, ubytování i nový promenádní prostor,„ řekl Hybner.

(Metro)

Revitalizace vlakového nádraží v Havlíčkově Brodě se naplno rozběhne od počátku května. Akce probíhá v rámci projektu Živá nádraží.
V první fázi z objektu zmizí staré pokladny a rekonstrukcí projde sociální zařízení. Projekt respektuje současnou ekonomickou situaci v České republice. Na nádraží již působí agentura, která dohlíží na bezpečnost cestujících.
K vyřešení nezbytných provozních záležitostí, které v minulosti vedly k pozastavení probíhající rekonstrukce, přispěla uzavřená dohoda mezi Českými drahami, které jsou majitelem výpravní budovy, a společností AŽD Praha, která získala nádraží v rámci projektu Živá nádraží na 30 let do pronájmu. „Smlouva musela být upravena podle doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,„ uvedl generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.
Do obnovy železniční stanice investovala společnost AŽD Praha k dnešnímu dni 20 milionů korun. V následujícím období se počítá s další investicí ve výši deset milionů korun.
Pozastavení stavební činnosti, které bylo vyvoláno připomínkami Úřadu pro hospodářskou soutěž, povede k posunu termínu dokončení revitalizace z roku 2012 na rok 2014.
Starostka Brodu Jana Fischerová konstatovala, že město se na celé akci peněžně nepodílí. „Samozřejmě máme zájem o pravidelné informace,„ zdůraznila. Vedení města se proto pravidelně schází se zástupci AŽD, kde se probírají například otázky bezpečnosti. „Na rekonstrukci máme velký zájem a doufáme, že se nám podaří prosadit i opravu perónů,„ dodala starostka Fischerová.

(Jihlavské listy)

Vlakové nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí, které je důležitým dopravním uzlem zejména pro turisty cestující do Beskyd, se bude letos opět rekonstruovat, přibude u něj i nový podchod na nástupiště, uvedl mluvčí...

Celá zpráva: http://zpravy.kurzy.cz/218660-ve-frydlantu-nad-ostravici-pokracuje-rekonstrukce-vlakoveho-nadrazi/

Dobrá zpráva pro kuřáky, špatná pro ty, co tabáku rozhodně neholdují. Oč jde? Podle novely zákona bude od 1. července zakázáno kouřit jen v zastřešených zastávkách a na nástupištích. Doposud nebylo povoleno si zapálit na žádném.

Celá zpráva: http://www.denik.cz/z_domova/novela-zmirni-zakaz-koureni-na-zastavkach20100404.html

Pavlu Halovi ze SŽDC se to moc nelíbí: „Nejsem si jistý, jak to na peronech od prvního července bude vypadat, ale myslím si, že moc dobře ne..." Kdyby tam byly, jako třeba na DB či ÖBB, kuřácké zóny, tak by vajgly nebyly po celém nádraží (teď jsou hlavně všude tam, kam není, hlavně kamerami, vidět).

České dráhy a společnost Grandi Stazioni ostře odmítly plánovaný přesun pražských narkomanů do parku u hlavního nádraží, kterého se snaží docílit městská policie Prahy 1. Obě firmy považují nápad městské policie za maření svých plánů na obnovu stanice a jejího okolí.

Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/85887-ceske-drahy-a-grandi-stazioni-odmitaji-presun-narkomanu-k-nadrazi/

Právě přišlo:

Cestující se už nebudou potkávat s bezdomovci či drogovými dealery. O bezpečnost se postarala společnost AŽD Praha

Výpravní budova nádraží v Havlíčkově Brodě nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, kterou realizuje společnost AŽD Praha v rámci projektu Živá nádraží. Ta se, vzhledem k velkému výskytu bezdomovců a drogových dealerů ohrožujících bezpečnost cestujících, rozhodla zajistit ostrahu objektu dočasně na vlastní náklady.
Zajištění bezpečnosti je zatím rozděleno do tří fází. Úvodní tzv. „zahajovací“ akce proběhla již koncem března. Během jejích prvních dnů tým profesionální bezpečnostní agentury o deseti mužích v doprovodu tří psů zbavil výpravní budovu a její nejbližší okolí bezdomovců, drogových dealerů a dalších sociálně nepřizpůsobivých občanů. Zatímco bezdomovci a sociálně nepřizpůsobiví občané opustili prostory nádraží prakticky po prvním upozornění, drogoví dealeři se rozhodli k fyzickému útoku, který ale bezpečnostní agentura zvládla. Od 1. dubna jsou k zajištění bezpečnosti nasazeni 2–3 muži na 21 hod. denně, od května by pak měla nádraží hlídat dvojčlenná hlídka v nejrizikovějších časech v celkovém rozsahu cca 12 hod. denně. Dohled nad bezpečností ve výpravní hale zajišťuje firma AGENCY RIEGER SECURITY s.r.o., která hlídá několik dalších nádraží v Praze a středních Čechách.
„Pokud budou uzavřeny příslušné dohody, tak by postupně rekonstruovaná výpravní hala měla cestujícím nabídnout nejen pohodlí, ale i bezpečnost cestujících,“ uvedl generální ředitel AŽD Praha Ing. Zdeněk Chrdle. „Do zajištění bezpečnosti nádraží jsme během posledních deseti březnových dnů, kdy byla bezpečnostní akce nejintenzivnější, investovali více jak čtvrt milionu korun,“ vyčísluje náklady Chrdle a dodává: „V dubnu pak počítáme s dalši částkou ve výši 150 000 korun a od května by měsíční náklady mohly klesnout na zhruba 100 000 Kč.“
Vzhledem k tomu, že náklady na bezpečnostní agenturu jsou neúměrně vysoké, připravuje společnost AŽD Praha s Českými drahami, od kterých získala budovu do pronájmu na 30 let v rámci projektu Živá nádraží, a dalšími zainteresovanými společnostmi, které nádraží či jeho části využívají, servisní smlouvu. Ta by měla jasně stanovit, jakým procentem se která organizace bude podílet na zajištění bezpečnosti prostor nutných pro jejich činnost a prostor pro komerční využití. Stanoveným termínem pro podepsání smlouvy je 30. duben 2010.

(Tisková zpráva AŽD Praha)

Je libo kafé?
http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=409805.jpg&httpref=28/11553

Rekonstrukce hlavního libereckého nádraží komplikuje cestování po železnici. Kvůli stavebním pracím, které začaly už loni v prosinci, je uzavřen hlavní vchod do nádražní haly a cestující musí chodit bočním vstupem. Do provizorních prostor se přestěhovala úschovna zavazadel a také informace.

Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/rekonstrukce-nadrazi-v-liberci-komplikuje-cestovani-po-zeleznici/458817

„Pokladnu jsme otevírali loni 13. listopadu. Máme tu všechno nové a krásné. Nábytek jsme si navrhovaly samy s přednostkou osobní stanice Alenou Kučarovou. Zlepšení samozřejmě přivítali i cestující. Občané Bílovce si to po tolika letech opravdu zasloužili,„ chválila rekonstrukci osobní pokladní Věra Horáková.
Do práce dojíždí z Fulneku a vůbec není znát, že vstávala už ve tři ráno, aby cestujícím byla k dispozici úderem půl páté. „Ve všední dny nám končí směna ve čtyři odpoledne, o víkendech o dvě hodiny později,„ vysvětluje pokladní Horáková v krátkých přestávkách, kdy se zrovna nevěnuje zákazníkům. Největší nával cestujících tu mají vždy kolem pěti hodin ráno. „Zákazníkům, kteří nás navštíví mimo provozní špičky, se můžeme věnovat podrobněji. Měsíčníky ODIS na autobus si lidi raději kupují u nás než u řidiče autobusu, protože to mají pohodlnější,„ dodala Věra Horáková.

Lidé si oblíbili Regionovy

Nakonec jsem se vypravil za strojvedoucím DKV Olomouc Miroslavem Škrekem. „Lidé si pochvalují zdejší Regionovy. V letošní tuhé zimě sice zlobila vzduchotechnika, ale po většinu roku je to v pohodě. Jezdíme po trati, jejíž trasa vede v jiné poloze jen v délce asi tři sta metrů, jinak je v původním trasování jako před 120 lety,„ usmívá se strojvedoucí Škreko, který je u dráhy už od roku 1976.
Spoje jsou vedeny ve zvláštním režimu odbavení cestujících, proto má strojvedoucí na starosti dopravní i komerční část přepravy. To znamená, že v případě potřeby prodává blokové jízdenky a provádí revizi cestovních dokladů. Ale na tuto činnost při pobytech na zastávkách kolem minuty není příliš času. Souprava je proto vybavena i prodejním automatem na výdej jízdenek pro případ, kdyby cestující nestihl koupit jízdenku v osobních pokladnách ve Studénce nebo Bílovci. „Ujišťuji, že jízda na černo se může silně prodražit. Tyto spoje totiž dost často navštěvují revizoři,„ říká Škreko.

(Železničář)

Nádražní budova v Bílovci prošla nedávno zásadní rekonstrukcí. Vydal jsem se proto na místo zjistit, jak jsou s ní spokojeni zdejší zaměstnanci i cestující a jaké zde mají problémy.
Trať Studénka – Bílovec oslaví letos v říjnu 120. výročí zahájení provozu. Výpravní budova v Bílovci, která prošla rekonstrukcí, je o šedesát let mladší. Byla v provozu od 15. června 1950 a neměla zvláštní architektonickou hodnotu. Mohla tudíž změnit vzhled a více se přizpůsobit současným podmínkám.
Objekt si po rekonstrukci zachoval z větší části původní půdorys, získal ale modernější podobu. Zcela odlišné je dispoziční řešení vycházející ze záměru oddělit provozní prostory od komerčních bez vzájemného ovlivňování. Cestující nyní mohou v provozní části využívat služeb výdejny jízdenek a čekárnu. V komerční části se nachází prodejna tiskovin a bufet, jehož součástí je i bezbariérové WC. Provozní a komerční komplex je oddělen průchodem, který spojuje přednádražní prostor s autobusovým terminálem a vlakové nástupiště.
„Mohla by tu být větší čekárna, někdy tu je dost plno. Na druhou stranu si myslím, že ten průchod je až zbytečně velkorysý,„ řekla mi vesele studentka Pavla z Bítova za souhlasného přikyvování své vrstevnice Marie z Ohrady nedaleko Bílovce. Měly právě po vyučování a vracely se domů. V příjemném teple prosklené čekárny s výdejním oknem osobní pokladny spokojeně čekaly na svůj autobusový přípoj.
Rozhlížím se po objektu a zjišťuji, jak je zajištěn proti nenechavcům bezpečnostním systémem. Dveře čekárny se ovládají automaticky s otevřením nebo zavřením osobní pokladny. Stahovací rolety po obou stranách průchodu uzavírá v noci po odjezdu posledního vlaku a ráno před příjezdem prvního vlaku otvírá hlídka městské policie, která při tom kontroluje stav zařízení. Jak jsem se dozvěděl od zaměstnanců, policisté pohotově reagují na signalizaci bezpečnostního systému a mohou být na nádraží do několika minut.

(Železničář)

Železniční stanice Mimoň se nachází v okrese Česká Lípa v podhůří Lužických hor v Ralské pahorkatině.
První železniční spojení získalo město v roce 1883 vybudováním 18 km dlouhé místní dráhy Česká Lípa – Mimoň. Následně bylo vybudováno nedaleko původní stanice zcela nové nádraží s názvem Mimoň město (později pouze Mimoň). Jeho výpravní budova byla dokončena v roce 1900.

Návrat k původní podobě

Výpravní budova nepatří mezi památkově chráněné objekty. Členitost fasády, kombinace červeného cihelného neomítnutého zdiva s kamennými římsami a ostěními oken a dveří činí objekt zajímavým. Jedním ze záměrů rekonstrukce bylo i navrácení vzhledu do původní podoby.
Hlavní část budovy je třípodlažní. Na straně kolejí je umístěn krytý přístřešek. Před rekonstrukcí byla součástí nádraží i nevhodně začleněná přístavba kulturní místnosti a WC pro cestující. Oba objekty byly v havarijním stavu a při rekonstrukci zcela odstraněny. Bezbariérové veřejné toalety byly zbudovány přímo v objektu výpravní budovy.
Rekonstrukce stanice byla dokončena v září 2008. Během oprav byla demontována původní střešní krytina a nahrazena novou. Krov byl zčásti vyměněn a ošetřen proti dřevokazným houbám a plísním. Přestavba zahrnovala oživení barvy zdiva i opravu poničené cihelné a pískovcové fasády. Došlo k výměně oken a dveří.
V interiéru byly provedeny úpravy zejména v prostorách pro cestující, vestibul získal bezbariérový přístup. Staré zpevněné plochy jsou nahrazeny zámkovou dlažbou. Na místě odstraněných veřejných toalet bylo vytvořeno příjemné odpočinkové místo pro hosty nádražní restaurace.
V současné době se připravuje výstavba přestupního terminálu a úprava prostor přednádraží, které jsou ve vlastnictví města.

(Železničář)

04.04.2010, 12:46 (aktualizované: 04.04.2010, 13:16)

Podtatranská obec Vernár má vskutku kurióznu železničnú stanicu. Je od dediny tak ďaleko, že pre miestnych jednoducho nemá zmysel cestovať vlakom. Na stanicu to majú dve hodiny pešej chôdze a navyše cez kopec, na ktorom sa zapotia aj zdatní športovci.
video: http://www.ta3.com/sk/playlist/reportaze/149372

ŽSR 01.04.2010, Vyjadrenie pre: TV TA3
Do redakcie prišlo niekoľko mailov ohľadom „šetrenia na železničných staniciach“. Podnikatelia a prevádzkovatelia sa sťažujú, že musia doplácať peniaze za energie a to preto, lebo údajne sa na staniciach kúri aj napriek tomu, že vonku už je viac ako 20 st. a tiež bývajú údajne rozsvietené všetky svetlá – aj keď ich vôbec počas dňa netreba.
Preto som sa chcel opýtať:
1. Dodržiava sa nejako šetriaci režim na staniciach ( je nejaká kompetentná osoba, ktorá to má na starosti?)
Na železničných staniciach, kde je dodávka tepla uskutočňovaná z tepelno–technologických zariadení (TTZ) ŽSR (kotolne) sú na tieto TTZ stanovené prevádzkové režimy. O prevádzkový chod TTZ sa starajú vyškolení kuriči. TTZ na plyn sú vybavené tzv. vonkajším termostatom, ktorý v závislosti od vonkajších teplôt reguluje prevádzkový chod TTZ. U uvedených plynových TTZ ide o reguláciu teploty vykurovacej vody v závislosti od vonkajšej teploty. Regulácia prebieha podľa ekvitermických kriviek, ktoré udávajú závislosť medzi vonkajšou teplotou a dobou vykurovania. U železničných staníc , ktoré sú vykurované z TTZ na pevné palivo sledujú kuriči stav vonkajších teplôt (prevádzkový denník TTZ) a v náväznosti na stav počasia zabezpečujú prevádzkový chod TTZ.
V súčasnosti sa kúri iba v nočných hodinách keď teplota klesá pod 13 stupňov (v zmysle vyhlášky č. 152 MH SR z roku 2005) a taktiež v severných oblastiach, kde je vždy nižšia priemerná teplota ako na južnom regióne.
Na staniciach sa šetriaci režim v oblasti elektrickej energie dodržiava - dodržiavanie tohto režimu sa vykonáva kontrolnou činnosťou vedúcich zamestnancov ŽSR.
2. Je v záujme železníc šetriť energie,... aby nevznikali zbytočné náklady?
Samozrejme. ŽSR sa veľmi dôkladne zaoberá problematikou šetrenia.
V prípade vonkajšieho osvetlenia (ďalej len VO) železničných priestranstiev sa prevádzka VO riadi interným predpisom, ktorý stanovuje záväzné požiadavky na racionálnu a bezpečnú prevádzku VO.
Podľa vyššie uvedeného predpisu sa používa nasledujúci spôsob zapínania:
- ústredné (programové)
- časovou automatikou (spínacími hodinami)
- fotobunkovým spínačom
- ich kombináciou
V prípade, že zapínanie a vypínanie VO nie je zrealizované jedným z vyššie uvedených spôsobov, zapínanie a vypínanie VO vykonáva poverený dopravný zamestnanec.
Pre zapínanie a vypínanie osvetlenia v daných železničných priestoroch platia intervaly podľa časového plánu osvetlenia tzv. osvetľovací kalendár. Časový plán je súčasťou prevádzkového poriadku ŽST.
Zmenou zimného času na letný 27.-28.03.2010 je v prípade časových automatík potrebné vykonať prestavenie času časových spínačov.

ŽSR 01.04.2010, Vyjadrenie pre: TV TA3
Nakoľko tieto úkony môžu vykonať iba poverení zamestnanci údržby je možne, že vzhľadom na rozsiahlosť spravovaných VO neboli tieto úkony vykonané na všetkých zariadeniach.
V prípade, že VO svieti celý deň považujeme to za poruchu VO, po nahlásení takejto situácie v konkrétnej stanici zabezpečíme jej odstránenie v čo najkratšom čase.
Vzhľadom na záujem ŽSR šetriť energie (elektrická energia) dochádza k postupnej výmene klasických svetelných zdrojov za nové, ktoré majú nižšiu spotrebu elektrickej energie a vyššiu životnosť (trieda energetickej hospodárnosti minimálne C) a to vo všetkých oblastiach - VO, prijímacie budovy, osvetlenie podchodov, osvetlenie nástupíšť, administratívne priestory, dielne a pod. Táto postupná výmena je v súlade s plnením požiadaviek európskej legislatívy.
3. Je pravda, že nájomníci – teda prevádzkovatelia bufetov a zariadení sa podieľajú na platení energií (že sa im to odráža na výške nájmu, alebo platia za energie zvlášť?)
Externý nájomca musí uzatvoriť nájomnú zmluvu na nebytový priestor s organizačnou jednotkou ŽSR – SHM (Stredisko hospodárenia s majetkom). Nájom sa určuje v zmysle platných interných predpisov ŽSR. V nájomnej zmluve okrem iných ustanovení sú aj podmienky.
Nájomca si buď musí uzatvoriť zmluvy s príslušnou organizačnou jednotkou (pod ktorú stanica spadá) na poskytovanie dodávok tepla, TÚV, vodné - stočné a pod. – ceny sú buď stanovené cez refakturáciu (ceny od dodávateľa pre ŽSR), resp. pri teple a TÚV cez ÚRSO Bratislava. Na základe týchto zmlúv sa nájomníci – prevádzkovatelia bufetov podieľajú na platení dodaného tepla pre celý objekt nasledovne:
- v prípade nainštalovaných určených meradiel v priestoroch nájomníka - prevádzkovateľa bufetu podľa skutočne odoberaného množstva tepla,
- v prípade, že nie sú nainštalované určené meradlá v priestoroch nájomníka - prevádzkovateľa bufetu sa vyrobené teplo rozpočíta podielom na vykurovacom priestore (percento z celého objektu).
Alebo, nájomca si uzatvorí samostatnú zmluvu s organizačnou jednotkou Železničná energetika Bratislava (príslušné regionálne pracovisko) na dodávku elektrickej energie.
V konečnom dôsledku sú na nájomcu vystavované faktúry každá zvlášť.

Ale na hlavním nádraží by si nechali šesták do kolena vrtat, než aby levně pronajali někomu na mnoho let zavřenou jídelnu. V Rakousku takové nevyužité prostory nejsou, když se nenajde zájemce, prostor se pronajme za symbolickou částku. V Gmundenu nabízí stánek nejlevnější jídla ve městě. Záchody? Balkán! Ano, v Ostravě skoro čisté, když se bábě chce. Občas se pokouší vybírat při příchodu i při odchodu, co kdyby to náhodou vyšlo a tu další desetikačku vyhádala, když se nevydávají stvrzenky. (Osobní zkušenost.) Některé z pisoárů nefungují... a to vše za deset korun! V Rakousku? Toalety všude zdarma! A to jsem zíral ve Vocklabrucku, že toaletu za použití zcela zdarma každou hodinu uklízela uklízečka.(Platí to OBB) V Gmundenu totéž. V Ostravě poměr kvality k ceně 5!!! Možnost parkování? Naprosto otřesná. Každé rakouské nádraží poskytuje svá parkoviště zcela zdarma. Stačí jen nápis „nur fur kunden OBB„. To by ČD ani nenapadlo! Na Čechy musí být bič! Chceš přijet na nádraží a jet vlakem? Tak Ti nasadíme takovou pálku, aby sis to příště rozmyslel a příště jel autem na místo určení, protože co ušetříš za benzín, zaplatíš za parkování. Kdyby bylo parkování ke každé zpáteční jízdence zdarma, to by bylo něco! Dráhy by mohly ke zpáteční jízdence vydávat parkovací lístky, které by stačilo hodit za přední sklo pro kontrolu. Sedačky ve vestibulu v Ostravě, no otřes, strach si sednout, protože kdo ví, jestli na nich nespal před malou chvílí nějaký tuberák. V evropském srovnání jsou naše nádraží hodně pozadu, snad se mohou srovnávat jedině s Rumunskem, Maďarskem a bohužel také Itálií. Ale srovnávejme se raději s Rakouskem než s jihem a Balkánem.

Jiří Vobecký

(Mladá fronta DNES)

Nechce se mi ani věřit, jak vstřícně test nádraží dopadl. Je to snad asi tím, že se srovnávají jenom česká nádraží mezi sebou. Myslím, že bychom se měli vcítit třeba do kůže občana Rakouska, který přijede do Ostravy poprvé. Píši o tom z důvodu, že jsem se mnohokrát vrátil do Ostravy z nádraží, jako jsou Wien, Linz, Gmunden nebo Vocklabruck. Tak tedy, bezpečnost, samozřejmě, všude v Rakousku jsem se na nádražích cítil bezpečně a nepotkal jsem jediného bezdomovce. Čistota, v Rakousku asi taková, že by se z podlahy dalo jíst. V Ostravě bych to nedoporučoval. Čistota v čekárnách - nevím, všude v Rakousku absolutní pohodlí, v Ostravě jenom umakartové stolky a tvrdé židle. Čistota na nástupištích? Možná snad jen ve Svinově, než se zámková neudržovaná dlažba zcela zničí. Dlouhou dobu tam nesvítil ani nedávno instalovaný neon s názvem nádraží, dráhy jednají jenom ve stylu postav, neudržuj a zapomeň.
V Rakousku všude perfektní a čistá zámková dlažba, pravidelně udržovaná. V Ostravě na hlavním starý asfalt, zničený a neudržovaný. Nemluvě o rezavějícím přístřešku, z kterého za deště padá voda na cestující. Dráhy nemají peníze na človíčka se štětkou, kbelíkem barvy a žebříkem. V Rakousku perfektně udržované nádražní přístřešky každý rok na jaře natírané. Kulturnost, asi srovnatelná.

(Mladá fronta DNES)

Základní kámen stavby nového moderního dopravního terminálu byl včera položen v Sokolově. Obyvatelé města i turisté tak budou moci využívat všech typů veřejné dopravy v jednom dopravním uzlu a plynule se přesouvat podle potřeby z autobusu na vlak nebo městskou hromadnou dopravu. Rekonstrukcí celé Nádražní ulice navíc, podle sokolovského starosty Karla Jakobce, získá střed města úplně novou podobu.

Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/714738