Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Do závěrečné etapy vstoupily stavební práce na probíhající realizaci sjednocení autobusového nádraží s vlakovým v Telči. Starosta Roman Fabeš prozradil, že cestujícím začne dopravní terminál sloužit od 1. července. „To bude takový zkušební provoz. Oficiální slavnostní otevření máme v plánu uskutečnit 24. července,„ vypočítal.
Starosta doplnil, že sloučení zázemí pro oba typy dopravy bude pro město významným přínosem. „Telč ročně navštíví statisíce turistů a významný počet z nich sem přicestuje vlakem nebo autobusem,„ přemítal. Přestěhování autobusového nádraží a vybudování dopravního terminálu si vyžádá investici kolem 41 milionů korun. Většinu pokryje dotace z Evropské unie, město se na spolufinancování podílí osmi procenty z této částky.
Další spoluinvestor, České dráhy, vynaložily 8,5 milionu korun na zrekonstruování nádražní budovy. Vladimír Švec, pracovník odboru rozvoje města, doplnil, že v areálu autobusového nádraží se v současné době začínají realizovat chodníky, vznikají zastávkové plochy a také parkoviště.
(Jihlavské listy)
Starosta doplnil, že sloučení zázemí pro oba typy dopravy bude pro město významným přínosem. „Telč ročně navštíví statisíce turistů a významný počet z nich sem přicestuje vlakem nebo autobusem,„ přemítal. Přestěhování autobusového nádraží a vybudování dopravního terminálu si vyžádá investici kolem 41 milionů korun. Většinu pokryje dotace z Evropské unie, město se na spolufinancování podílí osmi procenty z této částky.
Další spoluinvestor, České dráhy, vynaložily 8,5 milionu korun na zrekonstruování nádražní budovy. Vladimír Švec, pracovník odboru rozvoje města, doplnil, že v areálu autobusového nádraží se v současné době začínají realizovat chodníky, vznikají zastávkové plochy a také parkoviště.
(Jihlavské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450782/
Zástupci sdružení Nádraží nedáme! se jednání nezúčastní, považují ho za nepřipravené
Zítra odpoledne se na ústecké radnici uskuteční další kulatý stůl, který má hledat východiska v „kauze„ ústeckého nádraží. Na pravidelné tiskové konferenci vedení města to včera oznámil místostarosta Zdeněk Ešpandr.
Celá zpráva: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/sejdou-se-u-dalsiho-kulateho-stolu20100413.html
Zítra odpoledne se na ústecké radnici uskuteční další kulatý stůl, který má hledat východiska v „kauze„ ústeckého nádraží. Na pravidelné tiskové konferenci vedení města to včera oznámil místostarosta Zdeněk Ešpandr.
Celá zpráva: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/sejdou-se-u-dalsiho-kulateho-stolu20100413.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450780/
Dodává, že památkou by mělo být i proto, že stát takto chrání jen okolo padesátky nádraží v České republice, což je jen zlomek z celkového počtu těchto dopravních staveb.
„Domnívám se také, že nádraží v Ústí má svůj význam pro celou původní Olomoucko-pražskou dráhu," říká Dvořáková. Vysvětluje, že vÚstí jsou vedle sebe dochované dva vývojové typy nádraží někdejší rakouské železnice.
Nedaleko hlavního nádraží z roku 1874 stojí totiž na zastávce Ústí nadOrlicí -město rekonstruovaná budova z roku 1855.
Mluvčí drah ale připomíná, že Ústí na rozdíl od Všetat část své unikátnosti ztratí nezbytnou přestavbou trati.
„Unikátností těchto staveb je jejich umístění mezi dvě kolejiště na "ostrov". Je třeba připomenout, že modernizací nádraží a kolejiště Ústí nad Orlicí o svou unikátnost v každém případě přijde i při zachování budovy, naopak ve Všetatech bude tato jedinečnost zachována,„ upozorňuje Šťáhlavský. Podle drah Všetaty svým významem budovu v Ústí převýší.
Podle Jana Cieslara, mluvčího ministerstva kultury, padne rozhodnutí o tom, zda nádraží bude kulturní památkou ve druhé polovině dubna. Existence stejné budovy ve Všetatech by toto rozhodnutí neměla ovlivnit.
„Ministerstvu kultury je realizace nádraží Rudolfa Freye ve Všetatech známa a překážku v řízení v ní neshledává, ostatně každý objekt je posuzován individuálně,„ řekl Cieslar.
(Mladá fronta DNES)
„Domnívám se také, že nádraží v Ústí má svůj význam pro celou původní Olomoucko-pražskou dráhu," říká Dvořáková. Vysvětluje, že vÚstí jsou vedle sebe dochované dva vývojové typy nádraží někdejší rakouské železnice.
Nedaleko hlavního nádraží z roku 1874 stojí totiž na zastávce Ústí nadOrlicí -město rekonstruovaná budova z roku 1855.
Mluvčí drah ale připomíná, že Ústí na rozdíl od Všetat část své unikátnosti ztratí nezbytnou přestavbou trati.
„Unikátností těchto staveb je jejich umístění mezi dvě kolejiště na "ostrov". Je třeba připomenout, že modernizací nádraží a kolejiště Ústí nad Orlicí o svou unikátnost v každém případě přijde i při zachování budovy, naopak ve Všetatech bude tato jedinečnost zachována,„ upozorňuje Šťáhlavský. Podle drah Všetaty svým významem budovu v Ústí převýší.
Podle Jana Cieslara, mluvčího ministerstva kultury, padne rozhodnutí o tom, zda nádraží bude kulturní památkou ve druhé polovině dubna. Existence stejné budovy ve Všetatech by toto rozhodnutí neměla ovlivnit.
„Ministerstvu kultury je realizace nádraží Rudolfa Freye ve Všetatech známa a překážku v řízení v ní neshledává, ostatně každý objekt je posuzován individuálně,„ řekl Cieslar.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450778/
V Ústí nad Orlicí se vede spor o zachování staré nádražní budovy. Odpůrci namítají, že je to zbytečné, protože obdobná stavba je ve Všetatech. Podle odborníků ale rekonstrukcí ztratila na výjimečnosti.
Na dvou fotografiích položených vedle sebe to vypadá jako časopisový kvíz „Najdi sedm rozdílů„ - nádražní budovy v Ústí nad Orlicí a ve Všetatech na Mělnicku se skutečně hodí pro porovnávání v detailech. Nejpatrnějším rozdílem je možná to, že budova ve Všetatech má obnovenou fasádu a celkově ji daly dráhy do pořádku.
Jaké je tedy nádraží ve Všetatech? Jak upozorňuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský rakouská dráha při jeho stavbě použila plány architekta Rudolfa Freye na stavbu stanice Ústí nad Orlicí, u kterých upravila budovu hlavního traktu. Nádraží ve Všetatech dráha dokončila v roce 1874 stejně jako budovu v Ústí.
Nyní je nádraží po rekonstrukci. „Stanice prošla v letech 2006 a 2007 komplexní rekonstrukcí s nákladem 10,8 milionu korun,„ řekl Šťáhlavský.
Lidé ve Všetatech si svého nádraží cení. „Budova nádraží vypadá po rekonstrukci velice hezky včetně sociálního zařízení, které bylo dříve hrozné. Lidé si to moc pochvalují,„ říká Renata Kurzveilová, ředitelka základní školy ve Všetatech. Podle památkářů je ale právě v rekonstrukci všetatského nádraží problém.
„Nádraží Všetaty doznalo v průběhu času několik stavebních změn tak, že ztratilo část svých autentických prvků. Ústecké nádraží má tu výhodu, že se tam téměř všechny autentické prvky zachovaly - počínaje původními dveřmi, okny, hrázděním, vyřezáváním. Právě proto, že se objekt nádraží dochoval v tomto stavu, by status kulturní památky mělmít," říká architektka Eva Dvořáková, z oddělení specializací péče o památkový fond Národního památkového ústavu v Praze.
(Mladá fronta DNES)
Na dvou fotografiích položených vedle sebe to vypadá jako časopisový kvíz „Najdi sedm rozdílů„ - nádražní budovy v Ústí nad Orlicí a ve Všetatech na Mělnicku se skutečně hodí pro porovnávání v detailech. Nejpatrnějším rozdílem je možná to, že budova ve Všetatech má obnovenou fasádu a celkově ji daly dráhy do pořádku.
Jaké je tedy nádraží ve Všetatech? Jak upozorňuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský rakouská dráha při jeho stavbě použila plány architekta Rudolfa Freye na stavbu stanice Ústí nad Orlicí, u kterých upravila budovu hlavního traktu. Nádraží ve Všetatech dráha dokončila v roce 1874 stejně jako budovu v Ústí.
Nyní je nádraží po rekonstrukci. „Stanice prošla v letech 2006 a 2007 komplexní rekonstrukcí s nákladem 10,8 milionu korun,„ řekl Šťáhlavský.
Lidé ve Všetatech si svého nádraží cení. „Budova nádraží vypadá po rekonstrukci velice hezky včetně sociálního zařízení, které bylo dříve hrozné. Lidé si to moc pochvalují,„ říká Renata Kurzveilová, ředitelka základní školy ve Všetatech. Podle památkářů je ale právě v rekonstrukci všetatského nádraží problém.
„Nádraží Všetaty doznalo v průběhu času několik stavebních změn tak, že ztratilo část svých autentických prvků. Ústecké nádraží má tu výhodu, že se tam téměř všechny autentické prvky zachovaly - počínaje původními dveřmi, okny, hrázděním, vyřezáváním. Právě proto, že se objekt nádraží dochoval v tomto stavu, by status kulturní památky mělmít," říká architektka Eva Dvořáková, z oddělení specializací péče o památkový fond Národního památkového ústavu v Praze.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450777/
Je budova nádraží v Ústí nad Orlicí unikátní, když má takřka identické dvojče? Spor o zachování původní výpravní budovy vÚstí nadOrlicí brzdí rekonstrukci mezinárodního železničního koridoru. Stavba přitom není úplně ojedinělá. Ve Všetatech na Mělnicku stojí velmi podobné nádraží.
Na nádražní budově vystavěné v duchu romantického historismu zaujme na první pohled její uspořádání: patrovou a dvoupatrovou budovu spojuje přízemní stavba se zázemím pro železničáře i cestující. Horní patro zdobí hrázděné zdivo. Nádraží postavila ve druhé polovině 19. století Rakouská severozápadní dráha podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Zvláštní je tím, že stojí uprostřed kolejiště.
Takový popis sedí nejen na nádraží v Ústí nad Orlicí, které se už téměř dva roky snaží velmi aktivní sdružení Nádraží nedáme! zachránit před demolicí. Úplně stejně lze popsat i nádražní budovu ve Všetatech na Mělnicku.
Na nádraží v Ústí nad Orlicí se mělo už několik měsíců stavět. Stanice má projít úplnou rekonstrukcí za dvě miliardy korun a po jejím dokončení má začít stavba na trati za dvacet miliard korun v sousedství, ve směru na Choceň. Obě stavby ale stojí. O osud budovy se ale hádá několik stran a ministerstvo kultury se ji snaží prohlásit kulturní památkou. Podle zástupců Českých drah je to zbytečná hysterie. Budova podle nich není nijak cenná. „Pan architekt postavil prakticky stejnou budovu ve Všetatech, která je dnes zachovalá. Z historického hlediska není tedy nijak nezbytné budovu v Ústí chránit,„ uvedl náměstek ředitelství Českých drah Jiří Kolář. Přesto upozornil, že dráhy se nebrání zachování budovy a nabízejí ji k využití případnému zájemci za jednu korunu.
Sdružení Nádraží nedáme! takovou argumentaci odmítá. „Je to nesmysl. Kdo něco takového tvrdí, asi nikdy ve Všetatech nebyl. Tamní budova je po rekonstrukci, při které přišla o všechno, v čem je cenná,„ říká předseda sdružení Martin Kadrman.
(Mladá fronta DNES)
Na nádražní budově vystavěné v duchu romantického historismu zaujme na první pohled její uspořádání: patrovou a dvoupatrovou budovu spojuje přízemní stavba se zázemím pro železničáře i cestující. Horní patro zdobí hrázděné zdivo. Nádraží postavila ve druhé polovině 19. století Rakouská severozápadní dráha podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Zvláštní je tím, že stojí uprostřed kolejiště.
Takový popis sedí nejen na nádraží v Ústí nad Orlicí, které se už téměř dva roky snaží velmi aktivní sdružení Nádraží nedáme! zachránit před demolicí. Úplně stejně lze popsat i nádražní budovu ve Všetatech na Mělnicku.
Na nádraží v Ústí nad Orlicí se mělo už několik měsíců stavět. Stanice má projít úplnou rekonstrukcí za dvě miliardy korun a po jejím dokončení má začít stavba na trati za dvacet miliard korun v sousedství, ve směru na Choceň. Obě stavby ale stojí. O osud budovy se ale hádá několik stran a ministerstvo kultury se ji snaží prohlásit kulturní památkou. Podle zástupců Českých drah je to zbytečná hysterie. Budova podle nich není nijak cenná. „Pan architekt postavil prakticky stejnou budovu ve Všetatech, která je dnes zachovalá. Z historického hlediska není tedy nijak nezbytné budovu v Ústí chránit,„ uvedl náměstek ředitelství Českých drah Jiří Kolář. Přesto upozornil, že dráhy se nebrání zachování budovy a nabízejí ji k využití případnému zájemci za jednu korunu.
Sdružení Nádraží nedáme! takovou argumentaci odmítá. „Je to nesmysl. Kdo něco takového tvrdí, asi nikdy ve Všetatech nebyl. Tamní budova je po rekonstrukci, při které přišla o všechno, v čem je cenná,„ říká předseda sdružení Martin Kadrman.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450776/
Provoz na přerovském nádraží Českých drah komplikuje probíhající rozsáhlá rekonstrukce celého železničního uzlu. Práce pokračují na několika místech současně a nyní i částečně omezily průjezd vlaků.
„Rekonstrukce přerovského železničního uzlu je velmi náročná, protože probíhá za provozu. Cestující musejí v jejím průběhu počítat s řadou výluk,„ řekl Právu Josef Zadina, hlavní inženýr stavby ze Správy železniční dopravní cesty v Olomouci.
Přímo ve stanici se podle něj začal budovat nový podzemní kolektor, do kterého bude z již nepoužívané ocelové lávky pro pěší vedoucí nad nástupišti snesen parovod a další inženýrské sítě. Lávka bude ještě do června rozebrána a skončí ve šrotu. V souvislosti s propojováním výhybek na přednádraží u Lověšic znepříjemňuje nyní pasažérům cestování výluka vlaků ve směru na Brno. Až do pátku musejí mezi Přerovem a dalšími stanicemi na trase využívat náhradní autobusovou přepravu.
Podle vrchního přednosty Správy dopravní cesty v Olomouci Václava Johna ale k největšímu omezení dopravy na nádraží dojde až v průběhu dalších etap rekonstrukce.
„Ta je vůbec největším zásahem za celou dobu existence tohoto významného železničního uzlu,„ poznamenal John.
Přestavba přerovského nádraží je rozdělena vzhledem k značnému rozsahu prací do dvou samostatných staveb. Součástí první stavby bude kromě rekonstrukce kolejí, nástupišť také výstavba druhého podchodu nebo obnova několika podjezdů.
Nejnáročnější akcí bude vybudování nového železničního mostu přes řeku Bečvu. Tato etapa potrvá podle Zadiny až do roku 2014. Během druhé stavby, která by měla navazovat, dojde k obnově trati na druhé straně řeky včetně tzv. dluhonské spojky.
Realizace celého rozsáhlého projektu má stát dohromady více než 4,5 miliardy korun. Po jejím skončení umožní hlavní dvoukolejný průtah průjezd tranzitních vlaků Přerovem rychlostí 80 kilometrů za hodinu.
Přerov je nejvýznamnější železniční křižovatkou v Olomouckém kraji.
(Právo)
„Rekonstrukce přerovského železničního uzlu je velmi náročná, protože probíhá za provozu. Cestující musejí v jejím průběhu počítat s řadou výluk,„ řekl Právu Josef Zadina, hlavní inženýr stavby ze Správy železniční dopravní cesty v Olomouci.
Přímo ve stanici se podle něj začal budovat nový podzemní kolektor, do kterého bude z již nepoužívané ocelové lávky pro pěší vedoucí nad nástupišti snesen parovod a další inženýrské sítě. Lávka bude ještě do června rozebrána a skončí ve šrotu. V souvislosti s propojováním výhybek na přednádraží u Lověšic znepříjemňuje nyní pasažérům cestování výluka vlaků ve směru na Brno. Až do pátku musejí mezi Přerovem a dalšími stanicemi na trase využívat náhradní autobusovou přepravu.
Podle vrchního přednosty Správy dopravní cesty v Olomouci Václava Johna ale k největšímu omezení dopravy na nádraží dojde až v průběhu dalších etap rekonstrukce.
„Ta je vůbec největším zásahem za celou dobu existence tohoto významného železničního uzlu,„ poznamenal John.
Přestavba přerovského nádraží je rozdělena vzhledem k značnému rozsahu prací do dvou samostatných staveb. Součástí první stavby bude kromě rekonstrukce kolejí, nástupišť také výstavba druhého podchodu nebo obnova několika podjezdů.
Nejnáročnější akcí bude vybudování nového železničního mostu přes řeku Bečvu. Tato etapa potrvá podle Zadiny až do roku 2014. Během druhé stavby, která by měla navazovat, dojde k obnově trati na druhé straně řeky včetně tzv. dluhonské spojky.
Realizace celého rozsáhlého projektu má stát dohromady více než 4,5 miliardy korun. Po jejím skončení umožní hlavní dvoukolejný průtah průjezd tranzitních vlaků Přerovem rychlostí 80 kilometrů za hodinu.
Přerov je nejvýznamnější železniční křižovatkou v Olomouckém kraji.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450775/
Ve Vídni vyrostla nejvyšší dřevěná vyhlídková věž v Evropě. Návštěvníci se díky ní budou moci podívat z výšky 66 metrů na stavbu právě vznikajícího komplexu hlavního nádraží.
Celá zpráva: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/viden-postavila-nejvyssi-drevenou-vez-v-evrope_165012.html
Celá zpráva: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/viden-postavila-nejvyssi-drevenou-vez-v-evrope_165012.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450774/
Rozvoj lokality dolního nádraží a přehledný vlastnický systém. To je cíl jednání, které vede magistrát se spoluvlastníky budovy terminálu dolního nádraží a pozemků pod ním. „Dalšími spoluvlastníky jsou České dráhy a Autobusy ČSAD. Účelem těchto jednání je budovu terminálu majetkoprávně vyřešit, aby se dotčený prostor mohl včlenit do velkého projektu Revitalizace prostoru v okolí dolního nádraží,„ vysvětlil mluvčí magistrátu Jan Kopál. Investor, firma Lordship, získal pozemky mezi dolním nádražím a depem Českých drah a v této zóně má vyrůst v podstatě nová čtvrť města.
„Doprava by měla být přemístěna pod zem. Obchodněsprávní centrum města se organicky rozšíří až k nábřeží Ohře,„ dodal ke změnám mluvčí.
(Sokolovský deník)
„Doprava by měla být přemístěna pod zem. Obchodněsprávní centrum města se organicky rozšíří až k nábřeží Ohře,„ dodal ke změnám mluvčí.
(Sokolovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450515/
Po letech se veselské radnici podařilo získat dotaci na vytvoření bezbariérového přístupu k vlakovému nádraží.
Příjemnějšího cestování z veselského vlakového nádraží by se už v příštím roce měli dočkat lidé na invalidním vozíku, maminky s kočárky nebo hůře pohybliví lidé. Veselská radnice totiž získala dotaci na nový bezbariérový přístup. Ten by měl být hotový koncem srpna příštího roku.
„Účelem stavby je přímé a bezbariérové propojení podchodu pod nástupišti s přednádražním prostorem ulice Národních mučedníků. Podchod je kapacitně navržený tak, aby vyhovoval množství osob i v dopravní špičce,„ píše ve Veselských listech Lenka Jahodová z veselského odboru rozvoje a správy města. O bezbariérový přístup se snažila veselská radnice několik let. Komfortní cestování totiž mohli využívat vozíčkáři či méně pohybliví lidé, pouze pokud cestovali z prvního nástupiště.
„Na další nástupiště potřebovali pomoc dalších lidí, aby se dostali přímo přes koleje, kde jsou provizorní přechody pro potřeby Českých drah,„ uvedl veselský místostarosta Vilém Reichsfeld. Nový podchod by měl vzniknout přímo v podzemí vlakového nádraží. Stavba zahrnuje především rekonstrukci stávajících místností, které teď většinou nejsou využívané.
„Vybouráním jednotlivých zdí a stavbou nových vznikne koridor pro budoucí podchod, který bude vybavený zabezpečovacím a kamerovým systémem a poloautomatickým zavíráním rolovacích mříží,„ doplnila Jahodová. Nově chce radnice vyřešit také venkovní rampu, která vede z prostoru před nádražím do jeho vestibulu. Díky rampě bude dostupný bezbariérový prostor pro odbavení cestujících i přístup k prvnímu nástupišti. „Z podchodu do vestibulu nádraží a na obě vlaková nástupiště vybudujeme hydraulické výtahy. Výtahovou šachtu bude tvořit ocelová konstrukce opláštěná průhledným bezpečnostním sklem,„ píše Jahodová a doplňuje, že průhlednost výtahu by měla zpřehlednit prostor kolem něj, a tím i zamezit jeho zneužívání.
Výtah i pro kočárky
Veselské vlakové nádraží je jedním z důležitých dopravních uzlů integrovaného dopravního systému, díky kterému se mohou cestující dostat od Kyjova až po severní hranice Jihomoravského kraje a státní hranice se Slovenskou republikou.
Přítomnost bezbariérových přístupů tedy logicky vítá i společnost Kordis, která je správcem IDS. „Pro naše cestující bude vytvoření těchto přístupů znamenat velký přínos, protože i hůře pohybliví lidé budou moci využívat pohodlněji i železniční dopravu,„ uvedl před časem vedoucí marketingu a rozvoje Kordisu Květoslav Havlík.
Výhodu v bezbariérovém přístupu vidí například i matky s kočárky. „Občas jezdím z Veselí za rodinou do Strážnice, a kdybych mohla kočárek vyvézt výtahem, tak by mi to ulehčilo hodně práce,„ potvrdila maminka, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Práce, které začnou v květnu letošního roku, by měly skončit nejpozději třicátého srpna 2011.
(Hodonínský deník)
Příjemnějšího cestování z veselského vlakového nádraží by se už v příštím roce měli dočkat lidé na invalidním vozíku, maminky s kočárky nebo hůře pohybliví lidé. Veselská radnice totiž získala dotaci na nový bezbariérový přístup. Ten by měl být hotový koncem srpna příštího roku.
„Účelem stavby je přímé a bezbariérové propojení podchodu pod nástupišti s přednádražním prostorem ulice Národních mučedníků. Podchod je kapacitně navržený tak, aby vyhovoval množství osob i v dopravní špičce,„ píše ve Veselských listech Lenka Jahodová z veselského odboru rozvoje a správy města. O bezbariérový přístup se snažila veselská radnice několik let. Komfortní cestování totiž mohli využívat vozíčkáři či méně pohybliví lidé, pouze pokud cestovali z prvního nástupiště.
„Na další nástupiště potřebovali pomoc dalších lidí, aby se dostali přímo přes koleje, kde jsou provizorní přechody pro potřeby Českých drah,„ uvedl veselský místostarosta Vilém Reichsfeld. Nový podchod by měl vzniknout přímo v podzemí vlakového nádraží. Stavba zahrnuje především rekonstrukci stávajících místností, které teď většinou nejsou využívané.
„Vybouráním jednotlivých zdí a stavbou nových vznikne koridor pro budoucí podchod, který bude vybavený zabezpečovacím a kamerovým systémem a poloautomatickým zavíráním rolovacích mříží,„ doplnila Jahodová. Nově chce radnice vyřešit také venkovní rampu, která vede z prostoru před nádražím do jeho vestibulu. Díky rampě bude dostupný bezbariérový prostor pro odbavení cestujících i přístup k prvnímu nástupišti. „Z podchodu do vestibulu nádraží a na obě vlaková nástupiště vybudujeme hydraulické výtahy. Výtahovou šachtu bude tvořit ocelová konstrukce opláštěná průhledným bezpečnostním sklem,„ píše Jahodová a doplňuje, že průhlednost výtahu by měla zpřehlednit prostor kolem něj, a tím i zamezit jeho zneužívání.
Výtah i pro kočárky
Veselské vlakové nádraží je jedním z důležitých dopravních uzlů integrovaného dopravního systému, díky kterému se mohou cestující dostat od Kyjova až po severní hranice Jihomoravského kraje a státní hranice se Slovenskou republikou.
Přítomnost bezbariérových přístupů tedy logicky vítá i společnost Kordis, která je správcem IDS. „Pro naše cestující bude vytvoření těchto přístupů znamenat velký přínos, protože i hůře pohybliví lidé budou moci využívat pohodlněji i železniční dopravu,„ uvedl před časem vedoucí marketingu a rozvoje Kordisu Květoslav Havlík.
Výhodu v bezbariérovém přístupu vidí například i matky s kočárky. „Občas jezdím z Veselí za rodinou do Strážnice, a kdybych mohla kočárek vyvézt výtahem, tak by mi to ulehčilo hodně práce,„ potvrdila maminka, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Práce, které začnou v květnu letošního roku, by měly skončit nejpozději třicátého srpna 2011.
(Hodonínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450514/
Před několika roky byla opravena železniční zastávka Střelnice v České Lípě. Včetně vydláždění nástupiště, zateplení budovy a nové fasády. Konečně jsme se mohli přestat stydět za to, jakým dojmem asi působí na návštěvníky města jedna z jeho vstupních bran.
Bohužel, ne nadlouho. Za krátký čas byla jedna ze stěn nasprejována. Samozřejmě ta, na níž nebylo vidět z místnosti obsluhy. Na víc si zatím vandalové netroufli. Jenže pak dráhy začaly šetřit, a personál tu už slouží jen ve dne. Důsledky na sebe nenechaly čekat.
Trafika v budově byla vykradena tolikrát, až to nakonec nájemci vzdali. Její místnosti jsou dnes prázdné, a doplácejí na to cestující i další zákazníci. Sprejerská prašivina se postupně rozlezla po všech stěnách, částečně poškozeno je také zateplení. A nedávno dokonce někdo vyloupil prodejnu jízdenek. V porovnání s tím vším je nejnovější vandalský čin, poničená lavička, už jenom detail.
Nelze si nepoložit otázku, jestli se takové šetření může vyplatit. Opravy jistě stály řádově milióny korun, nemálo budou stát i ty nové. Tedy, aspoň doufám, že zastávka v tomto stavu nezůstane. Také škody z krádeží musel někdo zaplatit, ať už pojišťovna nebo někdo jiný. A to je jen jedna jediná zastávka. Kolik takových opravených a následně, v důsledku nedostatečného dohledu zbytečně zase poničených zastávek je asi po celé republice?
(Českolipský deník)
Bohužel, ne nadlouho. Za krátký čas byla jedna ze stěn nasprejována. Samozřejmě ta, na níž nebylo vidět z místnosti obsluhy. Na víc si zatím vandalové netroufli. Jenže pak dráhy začaly šetřit, a personál tu už slouží jen ve dne. Důsledky na sebe nenechaly čekat.
Trafika v budově byla vykradena tolikrát, až to nakonec nájemci vzdali. Její místnosti jsou dnes prázdné, a doplácejí na to cestující i další zákazníci. Sprejerská prašivina se postupně rozlezla po všech stěnách, částečně poškozeno je také zateplení. A nedávno dokonce někdo vyloupil prodejnu jízdenek. V porovnání s tím vším je nejnovější vandalský čin, poničená lavička, už jenom detail.
Nelze si nepoložit otázku, jestli se takové šetření může vyplatit. Opravy jistě stály řádově milióny korun, nemálo budou stát i ty nové. Tedy, aspoň doufám, že zastávka v tomto stavu nezůstane. Také škody z krádeží musel někdo zaplatit, ať už pojišťovna nebo někdo jiný. A to je jen jedna jediná zastávka. Kolik takových opravených a následně, v důsledku nedostatečného dohledu zbytečně zase poničených zastávek je asi po celé republice?
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450513/
„Je to výborná věc. Nejenže to hezky vypadá, ale i od dalších lidí slýchám, že jsou spokojení,„ komentoval Antonín Brož ze Smržovky novou vlakovou zastávku Smržovka – Luční, která už několik měsíců slouží cestujícím. V dohledné době vyrostou na trase Liberec – Tanvald – Harrachov další tři zbrusu nová vlaková stání – dvě v Desné a jedno ve Velkých Hamrech. Všechna už se začala stavět.
„Na našem území jde o zastávky Riedlova vila a Pustinská. Hotové by měly být na podzim letošního roku,„ řekl Deníku starosta Desné Marek Pieter.
Ve Velkých Hamrech vyroste nová zastávka přímo v centru města.
„V pondělí se začíná stavět. Hotová by měla být do dvou měsíců. Nádraží je u nás úplně stranou, takže necháváme postavit zastávku tam, kde je nejvíc potřeba. Byl to náš letitý záměr a říkali si o to i sami cestující,„ poznamenal starosta Velkých Hamrů Josef Pala.
(Českolipský deník)
„Na našem území jde o zastávky Riedlova vila a Pustinská. Hotové by měly být na podzim letošního roku,„ řekl Deníku starosta Desné Marek Pieter.
Ve Velkých Hamrech vyroste nová zastávka přímo v centru města.
„V pondělí se začíná stavět. Hotová by měla být do dvou měsíců. Nádraží je u nás úplně stranou, takže necháváme postavit zastávku tam, kde je nejvíc potřeba. Byl to náš letitý záměr a říkali si o to i sami cestující,„ poznamenal starosta Velkých Hamrů Josef Pala.
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450512/
Bezdomovci doslova okupují bývalé městské nádraží, které ještě v roce 2001 sloužilo k odstávce prázdných vlakových souprav, a k vykládání vagonů. Hlavně v noci, kdy v okolních přístřešcích nocují.
Celá zpráva: http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/chodby-pouzivaji-jako-toalety20100410.html
Celá zpráva: http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/chodby-pouzivaji-jako-toalety20100410.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450511/
Ve spolupráci s krajem navrhujeme oživit dosud nepřístupné terasy v nádražní hale.
Novofunkcionalistická budova hlavního nádraží v Pardubicích od architektů Dandy a Řepy staršího byla dokončena koncem 50. let 20. století. V očích cestujících sice půlstoletí provozu se ale vynořují myšlenky na určité změny či možná oživení. První konzultace s architektem Miroslavem Řepou, který je dědicem autorských práv tvůrce budovy, proběhly před pár týdny. Inicioval je hejtman Radko Martínek a k jednání přizval také ředitele RSM i KCOD.
Výsledek je nad očekávání příznivý. Hned na jednání se dohodla témata k řešení a postup zpracování dokumentace.
Již nyní vzniká studie o možné náhradě omšelých fotografi í z původních československých zákoutí za novější, tentokrát s motivy z Pardubického kraje.
V běhu je též příprava studie na novou grafi ckou mapu regionu. S magistrátem začínají jednání o možném řešení dopravní situace přednádraží, aby zde mohla být zřízena autobusová stání.
Architekt Řepa nejenže souhlasil se zpřístupněním teras ochozů haly pro veřejnost, ale sám přinesl náčrty toho, jak elegantně a lehce by mohl být vyřešen přístup na ně. Aktivity změn tak byly odstartovány. Bez potřebných studií a kvalitních projektů totiž není možné konat v rozhodujícím úsilí, kterým je zajištění financování. Jednou z cest je také možnost čerpání dotací z fondů.
O autorovi| Michal štěpán, ředitel KCOD Pardubice
(Železničář)
Novofunkcionalistická budova hlavního nádraží v Pardubicích od architektů Dandy a Řepy staršího byla dokončena koncem 50. let 20. století. V očích cestujících sice půlstoletí provozu se ale vynořují myšlenky na určité změny či možná oživení. První konzultace s architektem Miroslavem Řepou, který je dědicem autorských práv tvůrce budovy, proběhly před pár týdny. Inicioval je hejtman Radko Martínek a k jednání přizval také ředitele RSM i KCOD.
Výsledek je nad očekávání příznivý. Hned na jednání se dohodla témata k řešení a postup zpracování dokumentace.
Již nyní vzniká studie o možné náhradě omšelých fotografi í z původních československých zákoutí za novější, tentokrát s motivy z Pardubického kraje.
V běhu je též příprava studie na novou grafi ckou mapu regionu. S magistrátem začínají jednání o možném řešení dopravní situace přednádraží, aby zde mohla být zřízena autobusová stání.
Architekt Řepa nejenže souhlasil se zpřístupněním teras ochozů haly pro veřejnost, ale sám přinesl náčrty toho, jak elegantně a lehce by mohl být vyřešen přístup na ně. Aktivity změn tak byly odstartovány. Bez potřebných studií a kvalitních projektů totiž není možné konat v rozhodujícím úsilí, kterým je zajištění financování. Jednou z cest je také možnost čerpání dotací z fondů.
O autorovi| Michal štěpán, ředitel KCOD Pardubice
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450237/
Jižně od města bude vybudován 9,5 km dlouhý tunel Filderstadt, u jehož jižního portálu najdeme nové nádraží pro rychlovlaky ICE a regionální vlaky, kde bude možný přestup na letiště a výstaviště. Toto nádraží bude z hlavního dosažitelné asi za osm minut – namísto dnešních 27 minut.
Ale to není všechno. Doba jízdy mezi Stuttgartem a Ulmem se díky devadesát kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati zkrátí téměř na polovinu, přesně na 28 minut! Nová vysokorychlostní trať, která je součástí výstavby vysokorychlostní trati Paříž – Méty – Mnichov – Budapešť, povede souběžně s dálnicí A8.
Na trati se plánuje deset tunelů a 37 mostů, soupravy ICE zde budou moci jet rychlostí až 250 km/h. To je v ostrém protikladu proti dnešku, kdy vlaky po trati přes Geislingen jezdí rychlostí okolo 60 až 70 km/h. Regionální doprava následně získá další kapacity, které umožní přejít z hodinového na půlhodinový interval.
Výstavbou nádraží v podzemí se uvolní pozemky v centru města
Projektu předcházely dlouhé diskuze, které započaly v devadesátých letech minulého století. Město a spolková země byly pro, ale vysoké náklady a dimenze projektu vyvolávaly i kritiku. Proto byla požadována jen pouhá modernizace stávajícího nádraží. V roce 2009 nechala společnost DB AG znovu spočítat náklady, než se s konečnou
platností rozhodlo, že projekt bude realizován. V současnosti se již ví, že by přestavba stuttgartského uzlu měla vyjít na 4,1 miliardy eur, výstavba vysokorychlostní tratě bude stát další dvě miliardy. Projekt Stuttgart 21 předpokládá přemístit ze silnice na železnici přepravu až 18 milionů osob, čímž se uspoří 350 milionů kilometrů jízd osobních automobilů.
Stavby se převážně skládají z tunelů, ochranných zdí a opěr, veškerý vytěžený materiál bude odvážen za pomoci pásové dopravy na centrální úložiště a odtud pak nákladními vlaky mimo Stuttgart. Zabrání se tak tisícům jízd nákladních automobilů centrem města. Počítá se i s ochranou minerálních pramenů, kterých se ve Stuttgartu nalézá několik. Ty bude možné díky rozsáhlým opatřením využívat i během výstavby. Projekt Stuttgart 21 by neměl zatížit životní prostředí, ale naopak je chránit.
(Železničář)
Ale to není všechno. Doba jízdy mezi Stuttgartem a Ulmem se díky devadesát kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati zkrátí téměř na polovinu, přesně na 28 minut! Nová vysokorychlostní trať, která je součástí výstavby vysokorychlostní trati Paříž – Méty – Mnichov – Budapešť, povede souběžně s dálnicí A8.
Na trati se plánuje deset tunelů a 37 mostů, soupravy ICE zde budou moci jet rychlostí až 250 km/h. To je v ostrém protikladu proti dnešku, kdy vlaky po trati přes Geislingen jezdí rychlostí okolo 60 až 70 km/h. Regionální doprava následně získá další kapacity, které umožní přejít z hodinového na půlhodinový interval.
Výstavbou nádraží v podzemí se uvolní pozemky v centru města
Projektu předcházely dlouhé diskuze, které započaly v devadesátých letech minulého století. Město a spolková země byly pro, ale vysoké náklady a dimenze projektu vyvolávaly i kritiku. Proto byla požadována jen pouhá modernizace stávajícího nádraží. V roce 2009 nechala společnost DB AG znovu spočítat náklady, než se s konečnou
platností rozhodlo, že projekt bude realizován. V současnosti se již ví, že by přestavba stuttgartského uzlu měla vyjít na 4,1 miliardy eur, výstavba vysokorychlostní tratě bude stát další dvě miliardy. Projekt Stuttgart 21 předpokládá přemístit ze silnice na železnici přepravu až 18 milionů osob, čímž se uspoří 350 milionů kilometrů jízd osobních automobilů.
Stavby se převážně skládají z tunelů, ochranných zdí a opěr, veškerý vytěžený materiál bude odvážen za pomoci pásové dopravy na centrální úložiště a odtud pak nákladními vlaky mimo Stuttgart. Zabrání se tak tisícům jízd nákladních automobilů centrem města. Počítá se i s ochranou minerálních pramenů, kterých se ve Stuttgartu nalézá několik. Ty bude možné díky rozsáhlým opatřením využívat i během výstavby. Projekt Stuttgart 21 by neměl zatížit životní prostředí, ale naopak je chránit.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450236/
S přestavbou hlavního nádraží získá německý Stuttgart nejen moderní napojení na železniční síť, včetně vysokorychlostní tratě do Ulmu, ale také novou městskou čtvrť.
V hlavním městě spolkové země Bádensko-Württembersko, Stuttgartu, byly začátkem února zahájeny stavební práce na jednom z největších infrastrukturních projektů Evropy. Kvůli geografi ckým podmínkám se město tísní v úzkém údolí. Příjezd a odjezd všech vlaků je v případě zdejšího hlavního nádraží možný jen úzkým hrdlem ze severovýchodu. Jde o historickou železniční hlavovou stanici s rozsáhlým kolejištěm, což však neodpovídá potřebám mobility 21. století.
Práce na projektu začaly již před 20 lety
Tato situace se však má brzy změnit. Realizace projektu s názvem Stuttgart 21, na kterém se začalo pracovat již před dvaceti lety, se již rozběhla. V oblasti Stuttgartu má vzniknout nejmodernější železniční infrastruktura v Evropě. Během deseti let zmizí z centra města pod zem, a uvolní tak místo pro sto hektarů volného prostoru. Z obrovské plochy bude dvacet hektarů náležet zámeckému parku, na zbytku bude po roce 2020 postavena nová čtvrť Rosenstein, kde získá bydlení 12 tisíc lidí, v novém komplexu pak vznikne asi dvacet tisíc nových pracovních míst.
Z dnešního širokého hlavového nádraží vznikne nová podzemní průjezdná stanice, která bude sice postavena na stejném místě, ale otočena o devadesát stupňů. Typická historická budova hlavního nádraží z roku 1928 si ponechá svoji původní funkci. Aby mohly být stavební práce zahájeny, musí být koleje posunuty o 120 metrů na sever, mnoho výhybek a návěstidel bude přeloženo. Hlavní nádraží projektovalo renomované studio architektů Ingenhoven z Düsseldorfu.
Budoucí stanice bude mít čtyři nástupiště s osmi kolejemi, která budou překryta tak, aby byla osvětlena denním světlem. Stanice bude přístupná ze všech směrů přes vnitřní železniční okruh. Ten bude veden převážně v tunelech a zaústí do něj železniční tratě ze všech směrů.
(Železničář)
V hlavním městě spolkové země Bádensko-Württembersko, Stuttgartu, byly začátkem února zahájeny stavební práce na jednom z největších infrastrukturních projektů Evropy. Kvůli geografi ckým podmínkám se město tísní v úzkém údolí. Příjezd a odjezd všech vlaků je v případě zdejšího hlavního nádraží možný jen úzkým hrdlem ze severovýchodu. Jde o historickou železniční hlavovou stanici s rozsáhlým kolejištěm, což však neodpovídá potřebám mobility 21. století.
Práce na projektu začaly již před 20 lety
Tato situace se však má brzy změnit. Realizace projektu s názvem Stuttgart 21, na kterém se začalo pracovat již před dvaceti lety, se již rozběhla. V oblasti Stuttgartu má vzniknout nejmodernější železniční infrastruktura v Evropě. Během deseti let zmizí z centra města pod zem, a uvolní tak místo pro sto hektarů volného prostoru. Z obrovské plochy bude dvacet hektarů náležet zámeckému parku, na zbytku bude po roce 2020 postavena nová čtvrť Rosenstein, kde získá bydlení 12 tisíc lidí, v novém komplexu pak vznikne asi dvacet tisíc nových pracovních míst.
Z dnešního širokého hlavového nádraží vznikne nová podzemní průjezdná stanice, která bude sice postavena na stejném místě, ale otočena o devadesát stupňů. Typická historická budova hlavního nádraží z roku 1928 si ponechá svoji původní funkci. Aby mohly být stavební práce zahájeny, musí být koleje posunuty o 120 metrů na sever, mnoho výhybek a návěstidel bude přeloženo. Hlavní nádraží projektovalo renomované studio architektů Ingenhoven z Düsseldorfu.
Budoucí stanice bude mít čtyři nástupiště s osmi kolejemi, která budou překryta tak, aby byla osvětlena denním světlem. Stanice bude přístupná ze všech směrů přes vnitřní železniční okruh. Ten bude veden převážně v tunelech a zaústí do něj železniční tratě ze všech směrů.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450235/
Téměř miliardovou investici do městského vlakového nádraží v Jihlavě, aby se stalo hlavní osobní stanicí, podporuje i ministerstvo dopravy.
Uvedl to náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas: „Pro město určitě bude výhodné, aby mělo jedno hlavní nádraží, lépe spojené s ostatní hromadnou dopravou.„ Otázkou podle něj je jen upravit pět let starý projekt přestavby peronů a kolejiště, což je záležitost Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
O stamilionovou opravu nádražní budovy a okolí se však mají podělit České dráhy (ČD) a město. Buď žádost o dotaci podá každý zvlášť, anebo oba společně – o tom mají rozhodnout zastupitelé. „Jsem spíše pro první variantu, ale problém je, že ČD jako státní podnik nemohou být žadatelem o dotaci,„ říká náměstek primátora Petr Pospíchal (ČSSD).
Město podle něj ještě má možnost si od ČD na splátky koupit pozemky a také za symbolický nájem provozovat budovu (např. s infocentrem). Před nádražím by se otáčel trolejbus i linkové autobusy, čímž by se podle Pospíchala snížil handicap Jihlavy jako města, které nemá soustředěné vlaky, autobusy a MHD do jednoho uzlu. Přestavba začne nejdřív příští rok.
„Naše dopravní uskupení všude podporuje integraci nádraží, tzn. autobusového a vlakového. Je to logické, ekonomické a pro cestující maximálně pohodlné,„ podporuje myšlenku předsedkyně představenstva ICOM transport Kateřina Kratochvílová. I kraj se ústy náměstka pro dopravu Libora Joukla (ČSSD) vyjádřil, že by se asi 20 procentům osobních vlaků – hlavně spojům z Třebíče či Havl. Brodu - „přesunula„ konečná z hlavního na městské nádraží. Tím by na něm ještě vzrostla frekvence cestujících, která dnes činí asi 500 lidí denně.
(Jihlavské listy)
Uvedl to náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas: „Pro město určitě bude výhodné, aby mělo jedno hlavní nádraží, lépe spojené s ostatní hromadnou dopravou.„ Otázkou podle něj je jen upravit pět let starý projekt přestavby peronů a kolejiště, což je záležitost Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
O stamilionovou opravu nádražní budovy a okolí se však mají podělit České dráhy (ČD) a město. Buď žádost o dotaci podá každý zvlášť, anebo oba společně – o tom mají rozhodnout zastupitelé. „Jsem spíše pro první variantu, ale problém je, že ČD jako státní podnik nemohou být žadatelem o dotaci,„ říká náměstek primátora Petr Pospíchal (ČSSD).
Město podle něj ještě má možnost si od ČD na splátky koupit pozemky a také za symbolický nájem provozovat budovu (např. s infocentrem). Před nádražím by se otáčel trolejbus i linkové autobusy, čímž by se podle Pospíchala snížil handicap Jihlavy jako města, které nemá soustředěné vlaky, autobusy a MHD do jednoho uzlu. Přestavba začne nejdřív příští rok.
„Naše dopravní uskupení všude podporuje integraci nádraží, tzn. autobusového a vlakového. Je to logické, ekonomické a pro cestující maximálně pohodlné,„ podporuje myšlenku předsedkyně představenstva ICOM transport Kateřina Kratochvílová. I kraj se ústy náměstka pro dopravu Libora Joukla (ČSSD) vyjádřil, že by se asi 20 procentům osobních vlaků – hlavně spojům z Třebíče či Havl. Brodu - „přesunula„ konečná z hlavního na městské nádraží. Tím by na něm ještě vzrostla frekvence cestujících, která dnes činí asi 500 lidí denně.
(Jihlavské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449682/
Investorem nového objektu za desítky milionů korun budou České dráhy
Zchátralá budova Horního nádraží v Karlových Varech se nebude rekonstruovat, ale bourat. Italští investoři měli v plánu budovu opravit a předělat na komerční centrum, jenže od smlouvy nakonec odstoupili. Nyní hodlají České dráhy vybudovat na Horním nádraží zcela novou budovu za několik desítek milionů korun.
„Budova nádraží v Karlových Varech je v hrozném stavu. Proto jsme se rozhodli, že ji zbouráme. Nejprve měli v plánu italští investoři budovu zrekonstruovat. Konala se i nějaká jednání, ovšem Italové se poté rozhodli, že budovu opravovat nebudou a od smlouvy odstoupili,„ uvedl Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. Ovšem vlakové nádraží je v Karlových Varech nutností a také proto se České dráhy rozhodly, že novou budovu začnou stavět co nejdříve.
„Na projektu samozřejmě už pracujeme. Výstavba nové moderní budovy na vlakovém nádraží by měla začít ještě letos. Konkrétně na konci roku. Náklady na tento projekt by měly být několik desítek milionů korun,„ dodal mluvčí.
Do stavebních prací se zapojí také město Karlovy Vary. „Stavba budovy hlavního nádraží je věcí Českých drah. Město připraví rekonstrukci lávky pro pěší přes kolejiště a také upravíme některé přednádražní prostory, jako jsou například chodníky. Samozřejmě jsme velice rádi, že se dráhy rozhodly pracovat na Horním nádraží a zmodernizovat hlavní budovu,„ konstatovala Michaela Kousalová, mluvčí karlovarského magistrátu. Upravit se také budou muset například kolejiště. „Momentálně zpracováváme projekty, které se týkají nástupišť a kolejišť. Samozřejmě máme k dispozici více variant. Ale počítáme, že bude trvat zhruba dva až tři roky, než se přistoupí k zrealizování projektu,„ řekl Pavel Halla, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Nynější budova Horního nádraží sloužila návštěvníkům Karlových Varů i během války. „Horní nádraží bylo ve druhé světové válce téměř zničeno. Nyní má budova minimální historickou hodnotu. Co si pamatuji, tak za posledních šest let se na budově nic neopravovalo,„ uvedl Květoslav Kroča, karlovarský historik a kronikář.
Současný stav Horního nádraží v Karlových Varech kritizují i místní občané, kteří se shodují, že budova se měla opravit již mnohem dříve. „Vlakem moc nejezdím, ale občas mi nic jiného nezbyde a když pak přijedu na nádraží, tak jsem zděšena. Hlavní budova je v hrozném stavu a připadám si jako někde na vesnici, kde se zastavil čas. Myslím si, že i když nádraží není města, tak právě to mělo apelovat na České dráhy s tím, aby budovu alespoň zrekonstruovali,„ řekla Monika Štefanová z Karlových Varů.
„Myslím, že lázeňské město si zaslouží mnohem lepší nádraží, protože když sem turisti přijedou vlakem, zrovna moc dobrá reprezentace města to opravdu není,„ dodala.
(Chebský deník)
Zchátralá budova Horního nádraží v Karlových Varech se nebude rekonstruovat, ale bourat. Italští investoři měli v plánu budovu opravit a předělat na komerční centrum, jenže od smlouvy nakonec odstoupili. Nyní hodlají České dráhy vybudovat na Horním nádraží zcela novou budovu za několik desítek milionů korun.
„Budova nádraží v Karlových Varech je v hrozném stavu. Proto jsme se rozhodli, že ji zbouráme. Nejprve měli v plánu italští investoři budovu zrekonstruovat. Konala se i nějaká jednání, ovšem Italové se poté rozhodli, že budovu opravovat nebudou a od smlouvy odstoupili,„ uvedl Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. Ovšem vlakové nádraží je v Karlových Varech nutností a také proto se České dráhy rozhodly, že novou budovu začnou stavět co nejdříve.
„Na projektu samozřejmě už pracujeme. Výstavba nové moderní budovy na vlakovém nádraží by měla začít ještě letos. Konkrétně na konci roku. Náklady na tento projekt by měly být několik desítek milionů korun,„ dodal mluvčí.
Do stavebních prací se zapojí také město Karlovy Vary. „Stavba budovy hlavního nádraží je věcí Českých drah. Město připraví rekonstrukci lávky pro pěší přes kolejiště a také upravíme některé přednádražní prostory, jako jsou například chodníky. Samozřejmě jsme velice rádi, že se dráhy rozhodly pracovat na Horním nádraží a zmodernizovat hlavní budovu,„ konstatovala Michaela Kousalová, mluvčí karlovarského magistrátu. Upravit se také budou muset například kolejiště. „Momentálně zpracováváme projekty, které se týkají nástupišť a kolejišť. Samozřejmě máme k dispozici více variant. Ale počítáme, že bude trvat zhruba dva až tři roky, než se přistoupí k zrealizování projektu,„ řekl Pavel Halla, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Nynější budova Horního nádraží sloužila návštěvníkům Karlových Varů i během války. „Horní nádraží bylo ve druhé světové válce téměř zničeno. Nyní má budova minimální historickou hodnotu. Co si pamatuji, tak za posledních šest let se na budově nic neopravovalo,„ uvedl Květoslav Kroča, karlovarský historik a kronikář.
Současný stav Horního nádraží v Karlových Varech kritizují i místní občané, kteří se shodují, že budova se měla opravit již mnohem dříve. „Vlakem moc nejezdím, ale občas mi nic jiného nezbyde a když pak přijedu na nádraží, tak jsem zděšena. Hlavní budova je v hrozném stavu a připadám si jako někde na vesnici, kde se zastavil čas. Myslím si, že i když nádraží není města, tak právě to mělo apelovat na České dráhy s tím, aby budovu alespoň zrekonstruovali,„ řekla Monika Štefanová z Karlových Varů.
„Myslím, že lázeňské město si zaslouží mnohem lepší nádraží, protože když sem turisti přijedou vlakem, zrovna moc dobrá reprezentace města to opravdu není,„ dodala.
(Chebský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449681/
Už zase čtu v tisku o miliardách, které přitečou (nebo nepřitečou) z evropských peněz a o všelijakých projektech za ně. Nechci se teď věnovat užitečnosti europrojektů a efektivitě vynaložení přidělených peněz, i když by to byla pěkná sbírka horrorů.
Celý povzdech: http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=328562
Kouzelné na tom je, že právě toto píše podivný privatizátor Knižního velkoobchodu a aktér dalších příběhů, za které naše děti budou platit také.
Celý povzdech: http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=328562
Kouzelné na tom je, že právě toto píše podivný privatizátor Knižního velkoobchodu a aktér dalších příběhů, za které naše děti budou platit také.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449680/
skusim aj ja Ctrl+C a Ctrl+V :)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449430/
Stařečský starosta Čestmír Linhart si prý na nedávné poradě starostů s představiteli Českých drah položil otázku: „Když může vzniknout nová zastávka v Sudicích, proč by nemohla vzniknout na Červené Hospodě?„
Na trati Brno – Třebíč, u níž se v budoucnu počítá s elektrifikací, vybudováním zastávky v Sudicích a Přibyslavicích, by tak přibyla na trati Třebíč – Okříšky ještě zastávka u Červené Hospody.
„Spousta lidí by tak využívala regionální spoje a měli by to blíž, protože na zastávku do Červené Hospody dojdou za deset minut. Bylo by to bezpečnější i pro školáky,„ objasnil Linhart. Stařeč má již jednu železniční zastávku – nádraží za obcí (ve směru na Čechočovice) na trati Okříšky – Znojmo a ta by zůstala zřejmě zachována i v budoucnu.
Nová zamýšlená zastávka u Červené Hospody by byla na trati z Okříšek do Brna. „Myslím, že lidé ze Starče trať Jihlava – Brno využívají daleko více, než trať Okříšky – Znojmo,„ zdůraznil Linhart.
K úvahám o využívání vlakového spojení mezi Starčí a Třebíčí jej prý nutí i neustále se navyšující příspěvky obce na autobusovou dopravu. „Letos nám příspěvky zase zvedli. Z rozpočtu jsme zase vytáhli další peníze, doplácíme na autobusové linky čím dál víc. To nelze dělat donekonečna,„ zlobil se Linhart.
Byla by kousek od přejezdu
Novou zastávku, v podobě betonového perónu s přístřeškem, by starosta rád viděl kousek od nechráněného přejezdu směrem k centru Červené Hospody. „Teď budu zjišťovat, nakolik je to reálné, a zda by bylo ještě možné zapracovat novou zastávku do projektu, jež řeší elektrifikaci a kolejové úpravy na trati Brno – Třebíč. Kde by mohla zastávka stát, bude záležet také na tom, jaké jsou podmínky pro vzdálenost zastávky od přejezdu,„ nastínil aktuální situaci Linhart.
Novou zastávku v Červené Hospodě by přivítali mnozí obyvatelé Starče. „Možná by to bylo vhodné. Myslím si, že zastávka na Červenou Hospodu by byla určitě blíž,„ zamýšlela se prodavačka Věra Kaderová ze Starče. „Je mi to úplně jedno, protože stejně vlakem nejezdím,„ přidala další názor Karla Vahilová, občanka Starče.
(Třebíčský deník)