Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat .
Podradené diskusné témy
ŽSR , 19.05.2010, Vyjadrenie pre: Trnavský hlas
Chcem Vás poprosiť o informáciu k stanici Madunice (trať Leopoldov - Piešťany). Po dažďoch ostáva zaplavený podchod (včera cca 40 centimetrov vody), ktorým sa dá dostať na druhú stranu nástupišťa - cestujúci chodia cez koľaje. (Veľa ľudí tu síce nenastupuje, ale predsa). Vedia železnice o tomto probléme? Bude sa riešiť? (podobná situácia sa opakuje aj v Piešťanoch - podchod pod traťou do časti Kanada).
V súčasnosti, vzhľadom na nepriaznivé počasie, ktoré pretrváva na celom Slovensku sa, žiaľ, vyskytujú aj takéto situácie. ŽSR prostredníctvom svojich zložiek ihneď po nahlásení takýchto závad začali s odčerpávaním vody zo šácht.
Madunice zastávka - dňa 14.5.2009 po silnej prívalovej búrke bolo po vykonanej mimoriadnej kontrole v podchode 4-6 cm vody. Ihneď bolo nasadené čerpadlo a voda odčerpaná. To isté bolo zistené nariadenou mimoriadnou kontrolou dňa 18.5.20010 po búrkach a vytrvalom daždi a opäť zabezpečené odčerpanie vody čerpadlom. Išlo o vodu z prívalových dažďov.
ŽST Piešťany: - voda sa z podchodu vôbec nemusela čerpať, nakoľko cez víkend ( posledné dva týždne) žiadna nebola. Môže sa občas pri silnej búrke stať, že dôjde k zatečeniu, ale vzniknutý stav je riešený čerpadlom.
Chcem Vás poprosiť o informáciu k stanici Madunice (trať Leopoldov - Piešťany). Po dažďoch ostáva zaplavený podchod (včera cca 40 centimetrov vody), ktorým sa dá dostať na druhú stranu nástupišťa - cestujúci chodia cez koľaje. (Veľa ľudí tu síce nenastupuje, ale predsa). Vedia železnice o tomto probléme? Bude sa riešiť? (podobná situácia sa opakuje aj v Piešťanoch - podchod pod traťou do časti Kanada).
V súčasnosti, vzhľadom na nepriaznivé počasie, ktoré pretrváva na celom Slovensku sa, žiaľ, vyskytujú aj takéto situácie. ŽSR prostredníctvom svojich zložiek ihneď po nahlásení takýchto závad začali s odčerpávaním vody zo šácht.
Madunice zastávka - dňa 14.5.2009 po silnej prívalovej búrke bolo po vykonanej mimoriadnej kontrole v podchode 4-6 cm vody. Ihneď bolo nasadené čerpadlo a voda odčerpaná. To isté bolo zistené nariadenou mimoriadnou kontrolou dňa 18.5.20010 po búrkach a vytrvalom daždi a opäť zabezpečené odčerpanie vody čerpadlom. Išlo o vodu z prívalových dažďov.
ŽST Piešťany: - voda sa z podchodu vôbec nemusela čerpať, nakoľko cez víkend ( posledné dva týždne) žiadna nebola. Môže sa občas pri silnej búrke stať, že dôjde k zatečeniu, ale vzniknutý stav je riešený čerpadlom.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/459140/
Trochu odborněji:
Slavnostně ukončena dnes byla první část náročné rekonstrukce železničního uzlu Břeclav. Ten je pro železniční síť České republiky strategicky důležitý, protože jím prochází I. a II. tranzitní železniční koridor. Zároveň se jedná o hraniční přechodovou stanici do Rakouska a na Slovensko. Investorem projektu „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, I. stavba„, byla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), státní organizace.
Celý článek: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/prvni-etapa-rekonstrukce-zeleznicniho-uzlu-breclav-dokoncena/
Slavnostně ukončena dnes byla první část náročné rekonstrukce železničního uzlu Břeclav. Ten je pro železniční síť České republiky strategicky důležitý, protože jím prochází I. a II. tranzitní železniční koridor. Zároveň se jedná o hraniční přechodovou stanici do Rakouska a na Slovensko. Investorem projektu „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, I. stavba„, byla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), státní organizace.
Celý článek: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/prvni-etapa-rekonstrukce-zeleznicniho-uzlu-breclav-dokoncena/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458936/
Po dvou a půl letech rekonstrukcí a ztíženého provozu je hotové nové břeclavské nádraží se vším, co k němu patří. Nová nástupiště, koleje a mosty mají výrazně usnadnit cestování do celé střední Evropě. Stavba za 2,5 miliardy korun dnes byla dokončena a předána do užívání.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/brno/90484-nove-breclavske-nadrazi-je-konecne-hotove/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/brno/90484-nove-breclavske-nadrazi-je-konecne-hotove/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458935/
Výpravní budova vlakového nádraží ve Žďáru nad Sázavou se dočká rekonstrukce zřejmě letos na podzim. Práce za více než 40 milionů korun by měly být dokončeny během příštího roku, uvedla mluvčí Českých drah (ČD) Kateřina Šubová.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/90313-ve-zdaru-nad-sazavou-se-bude-modernizovat-nadrazi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/90313-ve-zdaru-nad-sazavou-se-bude-modernizovat-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458769/
Ústí n. O. – Podle informací, které Deník získal včera odpoledne, bylo ústecké vlakové nádraží již počtvrté vyhlášeno kulturní památkou. Ministerstvo kultury vydalo meritorní rozhodnotí ve prostěch budovy z roku 1874 minulý týden. Nyní běží patnáctidenní lhůta, během níž se mohou účastníci řízení proti rozhodnutí rozkladové komise odvolat. Budoucí využití historického objektu nádraží je ale stále nejasné.
(15.5.2010 - Orlický deník)
(15.5.2010 - Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458075/
Roku 1975, přesně 16. května, dostali železničáři i cestující „dárek„ v podobě nové výpravní budovy na berounském nádraží. Přestavba železničního uzlu Beroun tehdy probíhala už od roku 1960, prašná stavba zatěžovala město a přispívala ke zhoršení ovzduší. Ukončení prací tedy bylo pro obyvatele úlevou.
Původní dvoupodlažní nádražní budovu, kterou si mnozí pamatují jako žlutou, dělníci zbořili v prosinci roku 1971. O čtyři roky později byla zprovozněna nejenom nová výpravní budova, ale i nové kolejiště s podchodem a s novými perony. Do této doby sloužila jako nástupiště pro vlaky směr Rakovník, Zdice a Praha převážně udusaná zem.
Berounské nádraží je dnes bohužel odtržené od centra města dálnicí D5. Přednádražní prostor působí šedivě a na někoho i depresivně. Z tohoto důvodu se vedení Berouna snaží získat peníze z Evropské unie na to, aby sem mohlo z místní čtvrtě Závodí přestěhovat autobusové nádraží, kam má vést nová příjezdová silnice i cyklostezky. Počítá se i s novými nástupními ostrůvky pro místní i dálkové autobusy. Pokud EU dotaci schválí, stavba začne na jaře 2011.
(Železničář)
Původní dvoupodlažní nádražní budovu, kterou si mnozí pamatují jako žlutou, dělníci zbořili v prosinci roku 1971. O čtyři roky později byla zprovozněna nejenom nová výpravní budova, ale i nové kolejiště s podchodem a s novými perony. Do této doby sloužila jako nástupiště pro vlaky směr Rakovník, Zdice a Praha převážně udusaná zem.
Berounské nádraží je dnes bohužel odtržené od centra města dálnicí D5. Přednádražní prostor působí šedivě a na někoho i depresivně. Z tohoto důvodu se vedení Berouna snaží získat peníze z Evropské unie na to, aby sem mohlo z místní čtvrtě Závodí přestěhovat autobusové nádraží, kam má vést nová příjezdová silnice i cyklostezky. Počítá se i s novými nástupními ostrůvky pro místní i dálkové autobusy. Pokud EU dotaci schválí, stavba začne na jaře 2011.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457784/
Kulturu cestování na ústeckém hlavním nádraží negativně ovlivňovalo v minulých letech hned několik rozsáhlých staveb.
Jednalo se zejména o práce prováděné v rámci dvou projektů. Tím prvním byla investice Správy železniční dopravní cesty nazvaná Průjezd uzlem žst. Ústí nad Labem. Velký vliv měla také Revitalizace městského centra Ústí nad Labem, II. etapa, investora Města Ústí nad Labem, která v roce 2009 zásadně změnila přednádraží a opět do něj přivedla městskou hromadnou dopravu.
Pro cestující i personál zajišťující provoz této významné železniční stanice je nutno konstatovat, že i v letech 2010 a 2011 bude nadále docházet k určitým omezením. Důvodem je pokračující revitalizace centra města, jež po svém dokončení umožní nový přístup pod nástupišti až k nábřeží řeky Labe s tím, že podchod bude vyúsťovat u nových parkovacích ploch a vyhlídkové terasy s prostorami pro zajištění služeb občanům.
V rámci této stavby, zahájené na konci roku 2009, zmizel objekt nazývaný místně Dopravní pavilon. Ten v posledních letech poskytoval ne zcela vyhovující zázemí pracovníkům RCP a především VDOD. Objekt byl Českými drahami prodán městu a demolován v prosinci 2009. Nezbytnou podmínkou demolice bylo vytvoření odpovídajícího sociálního zázemí pro naše zaměstnance, které zajistila RSM Ústí nad Labem v křídle výpravní budovy. Zde byly v období od září do prosince 2009 zřízeny rozsáhlou rekonstrukcí šatny, WC a umyvárny, tranzito, denní místnost, kanceláře, zázemí pro dopravní kancelář a nový zdroj vytápění pro výpravní budovu – výměníková stanice.
Zcela nové prostory pro 70 pracovníků zejména VDOD a RCP byly upraveny nákladem 3,25 mil. Kč. Přestože byly použity standardní materiály, vzhled sociálních zařízení dokumentuje nový trend aplikovaný RSM při všech obdobných rekonstrukcích se zaměřením na účelnost a estetiku.
Zásahy do výpravní budovy budou pokračovat i nadále, dojde k otevření podchodu i přes výpravní budovu, ze strany SŽDC budou v podchodu zřízena nová WC pro cestující. Předpokládá se celková rekonstrukce objektu a zásadní změna vzhledu výpravní budovy tak, aby odpovídala standardům 21. století. Dokončením rekonstrukce výpravní budovy budou završeny závěry společného memoranda o spolupráci z roku 2005.
(Železničář)
Jednalo se zejména o práce prováděné v rámci dvou projektů. Tím prvním byla investice Správy železniční dopravní cesty nazvaná Průjezd uzlem žst. Ústí nad Labem. Velký vliv měla také Revitalizace městského centra Ústí nad Labem, II. etapa, investora Města Ústí nad Labem, která v roce 2009 zásadně změnila přednádraží a opět do něj přivedla městskou hromadnou dopravu.
Pro cestující i personál zajišťující provoz této významné železniční stanice je nutno konstatovat, že i v letech 2010 a 2011 bude nadále docházet k určitým omezením. Důvodem je pokračující revitalizace centra města, jež po svém dokončení umožní nový přístup pod nástupišti až k nábřeží řeky Labe s tím, že podchod bude vyúsťovat u nových parkovacích ploch a vyhlídkové terasy s prostorami pro zajištění služeb občanům.
V rámci této stavby, zahájené na konci roku 2009, zmizel objekt nazývaný místně Dopravní pavilon. Ten v posledních letech poskytoval ne zcela vyhovující zázemí pracovníkům RCP a především VDOD. Objekt byl Českými drahami prodán městu a demolován v prosinci 2009. Nezbytnou podmínkou demolice bylo vytvoření odpovídajícího sociálního zázemí pro naše zaměstnance, které zajistila RSM Ústí nad Labem v křídle výpravní budovy. Zde byly v období od září do prosince 2009 zřízeny rozsáhlou rekonstrukcí šatny, WC a umyvárny, tranzito, denní místnost, kanceláře, zázemí pro dopravní kancelář a nový zdroj vytápění pro výpravní budovu – výměníková stanice.
Zcela nové prostory pro 70 pracovníků zejména VDOD a RCP byly upraveny nákladem 3,25 mil. Kč. Přestože byly použity standardní materiály, vzhled sociálních zařízení dokumentuje nový trend aplikovaný RSM při všech obdobných rekonstrukcích se zaměřením na účelnost a estetiku.
Zásahy do výpravní budovy budou pokračovat i nadále, dojde k otevření podchodu i přes výpravní budovu, ze strany SŽDC budou v podchodu zřízena nová WC pro cestující. Předpokládá se celková rekonstrukce objektu a zásadní změna vzhledu výpravní budovy tak, aby odpovídala standardům 21. století. Dokončením rekonstrukce výpravní budovy budou završeny závěry společného memoranda o spolupráci z roku 2005.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457783/
Nádraží v Jablonci nad Nisou prochází v současné době komplexní renovací. Její výsledek poznají cestující i zaměstnanci ČD již zanedlouho.
Samotnou rekonstrukci výpravní budovy na jabloneckém nádraží provádí stavební společnost Chládek a Tintěra z Pardubic. „V první fázi stavbaři odbourali připravenou původní část od nádražní budovy, kterou postupně zateplili. Poté se začalo se stavbou nové kanalizace, vyměnil se celý střešní plášť, včetně oken a dlažby v prostoru celé stanice,„ popsal našemu listu postup prací přednosta osobního nádraží Liberec Jiří Manych.
Rekonstrukce na jabloneckém nádraží běží za plného provozu, má proto dopady jak na zákazNádraží níky Českých drah, tak i na samotné zaměstnance, neboť část budovy je mimo provoz. „Vzhledem k probíhajícím pracím došlo k omezení přístupu v jedné části do odjezdové haly a v druhé části pak na nástupiště. Pro naše osobní pokladníky a vlakové posádky to znamená citlivější přístup při řešení různých mimořádností. Někdy se totiž stane, že si cestující nestihne včas koupit jízdenku, protože by mu ujel vlak. Přístup do budovy je opravdu možný jen ze strany od kolejí, a tak chvíli trvá, než celé nádraží obejdete a dostanete se k pokladně. Nechceme zákazníky příliš stresovat a preferujeme jejich spokojenost před tvrdým, byť oprávněným vymáháním doplatků.„
Kdy tedy stavební práce skončí a jaká zlepšení mohou zákazníci, potažmo zaměstnanci očekávat? „Pro pracovníky Regionálního centra provozu a současně i libereckého Krajského centra osobní dopravy půjde po odevzdání stavby o celkové zlepšení pracovního prostředí. V rekonstruované výpravní budově najdeme nejen novou osobní pokladnu, ale i společnou místnost pro zaměstnance obou výkonných složek s vybavenou kuchyňskou linkou a také novým sociálním zařízením. Součástí opravených prostor bude i pěkná nocležna pro výpravčí,„ doplňuje Manych.
A cestující? Ti také nepřijdou zkrátka. „Naši zákazníci dostanou k dispozici nejen pěknou odbavovací halu, ale také nově zabudované lavičky. Dále zde najdou obchody a určitě uvítají nově zrekonstruovanou nádražní restauraci. Stavební práce budou ukončeny koncem května a v červnu dojde k ofi ciálnímu předání výpravní budovy pro veřejnost,„ dodává na závěr přednosta.
(Železničář)
Samotnou rekonstrukci výpravní budovy na jabloneckém nádraží provádí stavební společnost Chládek a Tintěra z Pardubic. „V první fázi stavbaři odbourali připravenou původní část od nádražní budovy, kterou postupně zateplili. Poté se začalo se stavbou nové kanalizace, vyměnil se celý střešní plášť, včetně oken a dlažby v prostoru celé stanice,„ popsal našemu listu postup prací přednosta osobního nádraží Liberec Jiří Manych.
Rekonstrukce na jabloneckém nádraží běží za plného provozu, má proto dopady jak na zákazNádraží níky Českých drah, tak i na samotné zaměstnance, neboť část budovy je mimo provoz. „Vzhledem k probíhajícím pracím došlo k omezení přístupu v jedné části do odjezdové haly a v druhé části pak na nástupiště. Pro naše osobní pokladníky a vlakové posádky to znamená citlivější přístup při řešení různých mimořádností. Někdy se totiž stane, že si cestující nestihne včas koupit jízdenku, protože by mu ujel vlak. Přístup do budovy je opravdu možný jen ze strany od kolejí, a tak chvíli trvá, než celé nádraží obejdete a dostanete se k pokladně. Nechceme zákazníky příliš stresovat a preferujeme jejich spokojenost před tvrdým, byť oprávněným vymáháním doplatků.„
Kdy tedy stavební práce skončí a jaká zlepšení mohou zákazníci, potažmo zaměstnanci očekávat? „Pro pracovníky Regionálního centra provozu a současně i libereckého Krajského centra osobní dopravy půjde po odevzdání stavby o celkové zlepšení pracovního prostředí. V rekonstruované výpravní budově najdeme nejen novou osobní pokladnu, ale i společnou místnost pro zaměstnance obou výkonných složek s vybavenou kuchyňskou linkou a také novým sociálním zařízením. Součástí opravených prostor bude i pěkná nocležna pro výpravčí,„ doplňuje Manych.
A cestující? Ti také nepřijdou zkrátka. „Naši zákazníci dostanou k dispozici nejen pěknou odbavovací halu, ale také nově zabudované lavičky. Dále zde najdou obchody a určitě uvítají nově zrekonstruovanou nádražní restauraci. Stavební práce budou ukončeny koncem května a v červnu dojde k ofi ciálnímu předání výpravní budovy pro veřejnost,„ dodává na závěr přednosta.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457782/
O rekonštrukcii koľajiska
a novom SZZ sa nehovorí. Najmä keď sa spomína rekonštrukcia St I. Takže polovičatá robota a ešte sa nespomína ani elektrifikácia a rekonštrukcia celej trate 140 ! A ešte sa plače nad tým, koľko ten nedorobok bude stáť.
a novom SZZ sa nehovorí. Najmä keď sa spomína rekonštrukcia St I. Takže polovičatá robota a ešte sa nespomína ani elektrifikácia a rekonštrukcia celej trate 140 ! A ešte sa plače nad tým, koľko ten nedorobok bude stáť.
![](/_img/smile/57.gif)
![](/_img/smile/63.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457661/
ŽSR 14.05.2010 Vyjadrenie pre: SITA - Chcela by som sa opýtať, aké sú plány ŽSR so železničnou stanicou v Nitre, či sa v blízkej budúcnosti plánuje jej rekonštrukcia. (Ak áno, kedy, čo by mala zahŕňať a aké sú dohadované náklady). K jej vzhľadu sa totiž kriticky vyjadruje vedenie Nitrianskeho samosprávneho kraja aj mesta Nitra. Veolia Transport Nitra, s.r.o. zároveň plánuje kompletnú obnovu blízkej autobusovej stanice, ktorá by mala byť nejakým spôsobom prepojená so železničnou.
Na základe požiadavky Nitrianskeho samosprávneho kraja z roku 2006 pristúpili ŽSR k riešeniu prípravy komplexnej rekonštrukcie výpravnej budovy železničnej stanice Nitra pre zlepšenie jej celkového stavebného a technického stavu, vzhľadu a zlepšenie kultúry cestovania.
Po zložitom procese prípravy bola v roku 2008 vypracovaná a dodaná projektová dokumentácia (PD) pre stavebné povolenie na predmetnú stavbu „ŽST Nitra – komplexná rekonštrukcia výpravnej budovy a priľahlých objektov“, ktorá v objektovej skladbe rieši rekonštrukciu a modernizáciu hlavných objektov:
- železničnej výpravnej budovy,
- staničných hygienických zariadení – WC pre cestujúcich,
- výhybkárske stanovište č.1,
- nové prípojky a rozvody inžinierskych sietí a prevádzkové súbory slaboprúdových rozvodov a automatickej telefónnej ústredne, vrátane vonkajších objektov novej trafostanice, a náhradného prúdového zdroja el. energie.
PD bola v roku 2009 prerokovaná so všetkými zainteresovanými organizáciami a štátnymi orgánmi verejnej správy vrátane zložiek ŽSR. Na základe pripomienok z prerokovania bola PD v priebehu roka 2009 dopracovaná o zmeny a požiadavky uplatnené v procese prejednania PD. Bolo potrebné dopracovať generálnym projektantom projektované rozvody z novej trafostanice a náhradného zdroja el. energie pre výpravnú budovu, vodiace línie pre nevidiacich a slabozrakých v hale staničnej budovy a zmeny spevnených plôch.
Rozpočtové náklady na realizáciu stavby sa predpokladajú podľa orientačného rozpočtu v rozsahu cca 4.150.000,- € bez DPH.
Vzhľadom na celosvetovú ekonomickú a finančnú krízu a vydaný súbor opatrení na ŽSR v podmienkach finančnej krízy sú v súčasnom období prioritne riešené a zaraďované na realizáciu stavby najmä havarijných stavov nevyhnutné pre udržanie prevádzky a bezpečnosti dopravy.
Zaradenie uvedenej stavby do investičného plánu ŽSR s ohľadom na vysoký rozpočtový náklad stavby cca 125 mil. Sk bude závisieť od finančných možností rezortu dopravy a pridelených finančných prostriedkov pre ŽSR v budúcich rokoch. V súčasnej situácii obmedzených finančných zdrojov na investičnú výstavbu je možné len predpokladať, že pri pridelení finančných zdrojov z rezortu dopravy na rekonštrukciu infraštruktúry ŽSR, by mohlo dôjsť k rekonštrukcii výpravnej budovy ŽST Nitra v období rokov 2014 – 2015.
Na základe požiadavky Nitrianskeho samosprávneho kraja z roku 2006 pristúpili ŽSR k riešeniu prípravy komplexnej rekonštrukcie výpravnej budovy železničnej stanice Nitra pre zlepšenie jej celkového stavebného a technického stavu, vzhľadu a zlepšenie kultúry cestovania.
Po zložitom procese prípravy bola v roku 2008 vypracovaná a dodaná projektová dokumentácia (PD) pre stavebné povolenie na predmetnú stavbu „ŽST Nitra – komplexná rekonštrukcia výpravnej budovy a priľahlých objektov“, ktorá v objektovej skladbe rieši rekonštrukciu a modernizáciu hlavných objektov:
- železničnej výpravnej budovy,
- staničných hygienických zariadení – WC pre cestujúcich,
- výhybkárske stanovište č.1,
- nové prípojky a rozvody inžinierskych sietí a prevádzkové súbory slaboprúdových rozvodov a automatickej telefónnej ústredne, vrátane vonkajších objektov novej trafostanice, a náhradného prúdového zdroja el. energie.
PD bola v roku 2009 prerokovaná so všetkými zainteresovanými organizáciami a štátnymi orgánmi verejnej správy vrátane zložiek ŽSR. Na základe pripomienok z prerokovania bola PD v priebehu roka 2009 dopracovaná o zmeny a požiadavky uplatnené v procese prejednania PD. Bolo potrebné dopracovať generálnym projektantom projektované rozvody z novej trafostanice a náhradného zdroja el. energie pre výpravnú budovu, vodiace línie pre nevidiacich a slabozrakých v hale staničnej budovy a zmeny spevnených plôch.
Rozpočtové náklady na realizáciu stavby sa predpokladajú podľa orientačného rozpočtu v rozsahu cca 4.150.000,- € bez DPH.
Vzhľadom na celosvetovú ekonomickú a finančnú krízu a vydaný súbor opatrení na ŽSR v podmienkach finančnej krízy sú v súčasnom období prioritne riešené a zaraďované na realizáciu stavby najmä havarijných stavov nevyhnutné pre udržanie prevádzky a bezpečnosti dopravy.
Zaradenie uvedenej stavby do investičného plánu ŽSR s ohľadom na vysoký rozpočtový náklad stavby cca 125 mil. Sk bude závisieť od finančných možností rezortu dopravy a pridelených finančných prostriedkov pre ŽSR v budúcich rokoch. V súčasnej situácii obmedzených finančných zdrojov na investičnú výstavbu je možné len predpokladať, že pri pridelení finančných zdrojov z rezortu dopravy na rekonštrukciu infraštruktúry ŽSR, by mohlo dôjsť k rekonštrukcii výpravnej budovy ŽST Nitra v období rokov 2014 – 2015.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457595/
ŽSR Vyjadrenie pre: Turčianske noviny 14.05.2010 - Dobrý deň, chcem sa informovať o plánovanej rekonštrukcii železničnej stanice v Turčianskych Tepliciach.
Mali sa tu rekonštruovať obe nástupištia. Prosila by som o zaktualizovanie informácií, kedy prichádza do úvahy táto rekonštrukcia.
Na rok 2010 je zaradená v pláne aj akcia „Komplexná rekonštrukcia podchodu Turčianske Teplice“ v plánovanej čiastke 100 000,- €, v rámci ktorej má byť urobená oprava omietky stien, schodiska (protišmyková dlažba), izolácia zatekajúcich častí stien, oprava kanalizácie, osvetlenie podchodu a oprava nástupištných hrán v okolí podchodu. Uvedené práce by sa mali realizovať v období júl až august 2010.
V ŽST Turčianske Teplice sa plánuje aj oprava nástupišťa a nástupištných hrán. Táto oprava však bude zaradená do plánu po roku 2011, v závislostí od finančných možností ŽSR.
Mali sa tu rekonštruovať obe nástupištia. Prosila by som o zaktualizovanie informácií, kedy prichádza do úvahy táto rekonštrukcia.
Na rok 2010 je zaradená v pláne aj akcia „Komplexná rekonštrukcia podchodu Turčianske Teplice“ v plánovanej čiastke 100 000,- €, v rámci ktorej má byť urobená oprava omietky stien, schodiska (protišmyková dlažba), izolácia zatekajúcich častí stien, oprava kanalizácie, osvetlenie podchodu a oprava nástupištných hrán v okolí podchodu. Uvedené práce by sa mali realizovať v období júl až august 2010.
V ŽST Turčianske Teplice sa plánuje aj oprava nástupišťa a nástupištných hrán. Táto oprava však bude zaradená do plánu po roku 2011, v závislostí od finančných možností ŽSR.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457594/
V roce 1892 byl také vybudován přístřešek na severní straně budovy, podpíraný řadou litinových sloupků s kanelovanými dříky a kompozitními hlavicemi. Podobné sloupky, ale s iónskými hlavicemi, podpírají i střechu kryjící jedno z nástupišť.
V rámci rozšíření nádraží v roce 1892 byla v Opavě vybudována i vodárenská věž z režného cihelného zdiva. Byla postavena podle typového projektu KFNB No.466, která dosud stojí např. ve Studénce. Vodárna byla kolem roku 1928 zvýšena nadstavbou, celá omítnuta a na západní stranu přistavěna kotelna s vysokým komínem. Touto přestavbou vzniklo unikátní technické dílo, jež ve svých útrobách dosud skrývá trojici nýtovaných nádrží a v přízemí umístěný parní kotel z lokomotivy UNRRA, jenž sloužil pro předehřívání vody. V letošním roce byla zajištěna střecha budovy a byl tak prozatímně zajištěn stav poněkud narušené budovy, jež je veřejnosti bohužel nepřístupná. Výpravní budova byla rekonstruována v letech 2004–2007. Byla pečlivě obnovena historická fasáda, ve vestibulu byly objeveny a restaurovány původní dekorativní výmalby pravděpodobně pocházející z doby přestavby v roce 1892.
Rekonstrukce obnovila téměř beze zbytku stav budovy z konce 19. století, při návštěvě se lidé mohou cítit, jako by se ocitli na konci 19. století a čekali na příjezd císaře Františka Josefa.
(Právo)
V rámci rozšíření nádraží v roce 1892 byla v Opavě vybudována i vodárenská věž z režného cihelného zdiva. Byla postavena podle typového projektu KFNB No.466, která dosud stojí např. ve Studénce. Vodárna byla kolem roku 1928 zvýšena nadstavbou, celá omítnuta a na západní stranu přistavěna kotelna s vysokým komínem. Touto přestavbou vzniklo unikátní technické dílo, jež ve svých útrobách dosud skrývá trojici nýtovaných nádrží a v přízemí umístěný parní kotel z lokomotivy UNRRA, jenž sloužil pro předehřívání vody. V letošním roce byla zajištěna střecha budovy a byl tak prozatímně zajištěn stav poněkud narušené budovy, jež je veřejnosti bohužel nepřístupná. Výpravní budova byla rekonstruována v letech 2004–2007. Byla pečlivě obnovena historická fasáda, ve vestibulu byly objeveny a restaurovány původní dekorativní výmalby pravděpodobně pocházející z doby přestavby v roce 1892.
Rekonstrukce obnovila téměř beze zbytku stav budovy z konce 19. století, při návštěvě se lidé mohou cítit, jako by se ocitli na konci 19. století a čekali na příjezd císaře Františka Josefa.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457426/
Dnešní velkorysá výpravní budova železničního nádraží Opava-Východ byla postavena v roce 1892
Železniční doprava byla do Slezska dovedena v rámci Severní dráhy Ferdinandovy (Kaiser Ferdinands Nordbahn – KFNB), když byla 1. května 1847 uvedena do provozu v úseku z Lipníka nad Bečvou do Bohumína.
V té době nebylo jasné, kudy bude trasa do Opavy vést. Uvažovalo se o vedení trasy ze Svinova, Studénky nebo Suchdola nad Odrou. Realizována byla trasa z OstravySvinova, byť to bylo z vojenského hlediska strategicky nevýhodné, z důvodu blízkosti pruské hranice. Vzhledem k vhodnému terénu byla tato trasa nejlevnější, a tedy nejsnáze realizovatelná. O stavbě bylo definitivně rozhodnuto 27. srpna 1852, hned v září se začala vyměřovat trasa, zatím jen do Komárova. O umístění opavského nádraží se vedly dlouhé spory, vzhledem k blízkosti pruské hranice. Dráha se z vojenského hlediska nesměla přiblížit na dostřel (tj. 1000 kroků) k pruské hranici. Vojenské velitelství vydalo výjimku a díky tomu mohla být stavba předána k realizaci bratřím Kleinům 20. srpna 1853. Pozoruhodné je, že o umístění opavského nádraží se jednalo až do 18. dubna 1854, kdy bylo rozhodnuto o současném umístění. Jako první přijela do Opavy už 27. října 1855 parní lokomotiva Neptun. Přijela po ještě ne zcela hotové trati, kvůli zatěžkávací zkoušce mostu přes Moravici. První vlak vypravený přímo z Vídně přijel do Opavy 17. prosince 1855 o půl páté odpoledne. Slavnostní vlak byl tažen lokomotivami Neptun a Titan.
Jak vypadala nádražní budova, si můžeme udělat představu z grafických listů vydaných u příležitosti příjezdu prvního vlaku. Tvořil ji drobný přízemní objekt. Dnešní velkorysá výpravní budova byla postavena v roce 1892 pravděpodobně podle projektu arch. ing. Sigmunda Lillka.
Železniční doprava byla do Slezska dovedena v rámci Severní dráhy Ferdinandovy (Kaiser Ferdinands Nordbahn – KFNB), když byla 1. května 1847 uvedena do provozu v úseku z Lipníka nad Bečvou do Bohumína.
V té době nebylo jasné, kudy bude trasa do Opavy vést. Uvažovalo se o vedení trasy ze Svinova, Studénky nebo Suchdola nad Odrou. Realizována byla trasa z OstravySvinova, byť to bylo z vojenského hlediska strategicky nevýhodné, z důvodu blízkosti pruské hranice. Vzhledem k vhodnému terénu byla tato trasa nejlevnější, a tedy nejsnáze realizovatelná. O stavbě bylo definitivně rozhodnuto 27. srpna 1852, hned v září se začala vyměřovat trasa, zatím jen do Komárova. O umístění opavského nádraží se vedly dlouhé spory, vzhledem k blízkosti pruské hranice. Dráha se z vojenského hlediska nesměla přiblížit na dostřel (tj. 1000 kroků) k pruské hranici. Vojenské velitelství vydalo výjimku a díky tomu mohla být stavba předána k realizaci bratřím Kleinům 20. srpna 1853. Pozoruhodné je, že o umístění opavského nádraží se jednalo až do 18. dubna 1854, kdy bylo rozhodnuto o současném umístění. Jako první přijela do Opavy už 27. října 1855 parní lokomotiva Neptun. Přijela po ještě ne zcela hotové trati, kvůli zatěžkávací zkoušce mostu přes Moravici. První vlak vypravený přímo z Vídně přijel do Opavy 17. prosince 1855 o půl páté odpoledne. Slavnostní vlak byl tažen lokomotivami Neptun a Titan.
Jak vypadala nádražní budova, si můžeme udělat představu z grafických listů vydaných u příležitosti příjezdu prvního vlaku. Tvořil ji drobný přízemní objekt. Dnešní velkorysá výpravní budova byla postavena v roce 1892 pravděpodobně podle projektu arch. ing. Sigmunda Lillka.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457425/
Stav nymburského nádraží netěší ani místní, z nichž mnozí vlakem dojíždějí za prací, ani turisty, kteří v létě do města přijíždějí. A hned tak se to nezmění.
České dráhy to sice plánovaly v rámci projektu Živá nádraží, ale sešlo z toho a rekonstrukce v nejbližší době nebude. „Máme tam dlouhodobě problémy se zaparkovanými auty,„ říká starosta Ladislav Kutík. „Už jsme zrušili půlku autobusového nádraží a místo ní vytvořili parkoviště. V rámci přestavby nádraží měla vzniknout společná odbavovací hala pro autobusy i vlaky s tím, žeměsto uvolní prostor před nádražím a rozšíří parkoviště. Ale to je v nedohledu,„ podotýká.
Měsíce jsou už na nádraží uzavřené toalety. „Nájemce skončil, ale záchody předal poškozené, takže nový nájemce je nemůže otevřít,„ říká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
„Mít o pisoár méně ve škole, tak nám ji zavřou. Ale nádraží funguje dál a lidé vykonávají potřebu okolo. Je to ostudné,„ stěžuje si starosta.
(Mladá fronta DNES)
České dráhy to sice plánovaly v rámci projektu Živá nádraží, ale sešlo z toho a rekonstrukce v nejbližší době nebude. „Máme tam dlouhodobě problémy se zaparkovanými auty,„ říká starosta Ladislav Kutík. „Už jsme zrušili půlku autobusového nádraží a místo ní vytvořili parkoviště. V rámci přestavby nádraží měla vzniknout společná odbavovací hala pro autobusy i vlaky s tím, žeměsto uvolní prostor před nádražím a rozšíří parkoviště. Ale to je v nedohledu,„ podotýká.
Měsíce jsou už na nádraží uzavřené toalety. „Nájemce skončil, ale záchody předal poškozené, takže nový nájemce je nemůže otevřít,„ říká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
„Mít o pisoár méně ve škole, tak nám ji zavřou. Ale nádraží funguje dál a lidé vykonávají potřebu okolo. Je to ostudné,„ stěžuje si starosta.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457417/
Dva roky před zahájením fotbalového šampionátu Euro 2012 slevují Poláci z velkolepých stavebních plánů, které představili po své úspěšné kandidatuře na pořádání mistrovství.
Státní dopravce Polskie koleje państwowe PKP SA sice plánuje podle polských médií v následujících dvou letech investovat do oprav nevyhovujících vlakových nádraží v přepočtu více než šest miliard korun, které bude čerpat z evropských fondů nebo státního rozpočtu, ale plánované komplexní rekonstrukce klíčových nádraží ve Varšavě, Poznani, Vratislavi nebo Krakově se zřejmě omezí jen na nejnutnější úpravy. „Jistě to dopadne tak, že vzniknou jenom perony bez nádražních budov, a to už vůbec nehovořím o nějaké komerční části,„ řekl deníku Rzeczpospolita odborník na železnice Adrian Furgalski.
Varšava musí nutně opravit tři velká nádraží a stanici Stadion. O Varšavu Západ má zájem francouzská stavební firma Nexity, ale investor dosud neshromáždil dostatek nájemců komerčních ploch, aby získal bankovní úvěr. Kvůli nedostatku financí dvou zájemců ztroskotala také rekonstrukce Varšavy Východ. Situaci zachránil stát, který údajně pověří rekonstrukcí nádraží rakouský Strabag. Z evropských fondů a státního rozpočtu bude financována i oprava varšavského nádraží Střed, zdali práce skutečně začnou v červnu, však není jisté. Nejnižší odhad rakouské firmy PORR dvojnásobně překročil částku, kterou společnost PKP na rekonstrukci odhadovala. Opravy se má dočkat i klíčová zastávka u varšavského stadionu, zastřešovat se však bude kvůli možným vandalům až v roce 2011.
Už rok s investory jednají také v Poznani, s maďarskou firmou TriGranit však dosud nebyla podepsána žádná smlouva. V Krakově, Vratislavi a Gdyni již PKP odstoupilo od záměru hledat soukromé investory a spoléhá se na státní a evropské peníze. Ve hře jsou miliardy korun, dosud PKP na rekonstrukcích šetřilo. Například v roce 2009 opravilo pouhých osmnáct nádraží a v roce 2007 jenom čtyři, průměrně investovalo jen sto milionů korun ročně. Teď chce jen do nádraží ve Vratislavi investovat miliardu, do krakovského nádraží 800 milionů a do nádraží v Gdyni 350 milionů korun.
(E15)
Státní dopravce Polskie koleje państwowe PKP SA sice plánuje podle polských médií v následujících dvou letech investovat do oprav nevyhovujících vlakových nádraží v přepočtu více než šest miliard korun, které bude čerpat z evropských fondů nebo státního rozpočtu, ale plánované komplexní rekonstrukce klíčových nádraží ve Varšavě, Poznani, Vratislavi nebo Krakově se zřejmě omezí jen na nejnutnější úpravy. „Jistě to dopadne tak, že vzniknou jenom perony bez nádražních budov, a to už vůbec nehovořím o nějaké komerční části,„ řekl deníku Rzeczpospolita odborník na železnice Adrian Furgalski.
Varšava musí nutně opravit tři velká nádraží a stanici Stadion. O Varšavu Západ má zájem francouzská stavební firma Nexity, ale investor dosud neshromáždil dostatek nájemců komerčních ploch, aby získal bankovní úvěr. Kvůli nedostatku financí dvou zájemců ztroskotala také rekonstrukce Varšavy Východ. Situaci zachránil stát, který údajně pověří rekonstrukcí nádraží rakouský Strabag. Z evropských fondů a státního rozpočtu bude financována i oprava varšavského nádraží Střed, zdali práce skutečně začnou v červnu, však není jisté. Nejnižší odhad rakouské firmy PORR dvojnásobně překročil částku, kterou společnost PKP na rekonstrukci odhadovala. Opravy se má dočkat i klíčová zastávka u varšavského stadionu, zastřešovat se však bude kvůli možným vandalům až v roce 2011.
Už rok s investory jednají také v Poznani, s maďarskou firmou TriGranit však dosud nebyla podepsána žádná smlouva. V Krakově, Vratislavi a Gdyni již PKP odstoupilo od záměru hledat soukromé investory a spoléhá se na státní a evropské peníze. Ve hře jsou miliardy korun, dosud PKP na rekonstrukcích šetřilo. Například v roce 2009 opravilo pouhých osmnáct nádraží a v roce 2007 jenom čtyři, průměrně investovalo jen sto milionů korun ročně. Teď chce jen do nádraží ve Vratislavi investovat miliardu, do krakovského nádraží 800 milionů a do nádraží v Gdyni 350 milionů korun.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457414/
Plány developerů a Českých drah na zastavění areálu Nákladového nádraží Žižkov mají trhlinu. Objekt by se totiž mohl dostat na seznam kulturních památek. Týdeníku Sedmička to potvrdilo ministerstvo kultury.
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/praha/clanek?id=166436
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/praha/clanek?id=166436
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457184/
Myšlenka rekonstrukce městského nádraží v Jihlavě je žádoucí už z důvodu oživení ,,mrtvé lokality„ uvnitř města. Uskutečnit tuto revitalizaci vznikem nového společného terminálu pro vlaky a autobusy s centrální společnou budovou pro oba dopravní systémy, to je v dnešní době pro krajské město jediné akceptovatelné řešení. Šetří čas a finance obou systémů, včetně sil personálu. Obdobně je tomu i u cestujících, které nádražní budova ochrání před nepřízní počasí.
Vzdálenost mezi současným hlavním nádražím ČD a autobusovým nádražím je v Jihlavě extrémní.
Jedním ze záměrů společného terminálu v lokalitě městského nádraží je dopravit cestující s cílovou stanicí v Jihlavě blíže k centru města. To bude plnohodnotně dosaženo pouze v případě, pokud vlaky i z hlavního nádraží budou zajíždět až do stanice Jihlava-město.
Na druhou stranu současné autobusové nádraží v Jihlavě je vhodně umístěno poblíž centra. Na obdélníkovém půdorysu tam lze odbavovat maximum spojů na minimální ploše. Část nádraží je zastřešena, část jsou přístřešky. Bezbariérový přístup k rychlíkovým spojům byl dosažen jednáním před zhruba 14 lety, do budovy pak ale až v roce 2009 (rampa). Nyní chybí už „jen„ bezbariérové WC a bezbariérové nájezdové rampy na ostrůvky autobusových stání. Chybí také dříve běžné teplé občerstvení, „živé informace„ a bezbariérové autobusy.
Vlakové „hlavní„ nádraží Českých drah má po rekonstrukci před osmi lety vyhovující bezbariérové prostory pro cestující. Nevýhodou je druhý a třetí peron, který je umístěn nevhodně stranou a je vzdálen od hlavní budovy. Přístup k vlakům je přes koleje, chybí bezbariérové podchody, cestující jsou při přecházení vystaveni nepřízni počasí. Hlavní nevýhoda tam ale spočívá v tom, že zcela chybí vysoké „evropské„ perony 550 milimetrů nad temenem kolejnice. V současnosti se nejeví reálné uvolnit na ně finanční prostředky. Tyto perony umožňují nástup do nízkopodlažních vlaků v jedné úrovni -podobně jako v metru.
Ivo Krajíček
(Mladá fronta DNES)
Vzdálenost mezi současným hlavním nádražím ČD a autobusovým nádražím je v Jihlavě extrémní.
Jedním ze záměrů společného terminálu v lokalitě městského nádraží je dopravit cestující s cílovou stanicí v Jihlavě blíže k centru města. To bude plnohodnotně dosaženo pouze v případě, pokud vlaky i z hlavního nádraží budou zajíždět až do stanice Jihlava-město.
Na druhou stranu současné autobusové nádraží v Jihlavě je vhodně umístěno poblíž centra. Na obdélníkovém půdorysu tam lze odbavovat maximum spojů na minimální ploše. Část nádraží je zastřešena, část jsou přístřešky. Bezbariérový přístup k rychlíkovým spojům byl dosažen jednáním před zhruba 14 lety, do budovy pak ale až v roce 2009 (rampa). Nyní chybí už „jen„ bezbariérové WC a bezbariérové nájezdové rampy na ostrůvky autobusových stání. Chybí také dříve běžné teplé občerstvení, „živé informace„ a bezbariérové autobusy.
Vlakové „hlavní„ nádraží Českých drah má po rekonstrukci před osmi lety vyhovující bezbariérové prostory pro cestující. Nevýhodou je druhý a třetí peron, který je umístěn nevhodně stranou a je vzdálen od hlavní budovy. Přístup k vlakům je přes koleje, chybí bezbariérové podchody, cestující jsou při přecházení vystaveni nepřízni počasí. Hlavní nevýhoda tam ale spočívá v tom, že zcela chybí vysoké „evropské„ perony 550 milimetrů nad temenem kolejnice. V současnosti se nejeví reálné uvolnit na ně finanční prostředky. Tyto perony umožňují nástup do nízkopodlažních vlaků v jedné úrovni -podobně jako v metru.
Ivo Krajíček
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457183/
Iveta ZÁLESKÁ, moderátorka
--------------------
Žamberk chce požádat o evropské peníze na modernizaci vlakového nádraží. Jde o dotaci z takzvaných Švýcarských fondů určených na obnovu a výstavbu infrastruktury. Podrobnosti má redaktorka Věra Pavlasová.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Peníze z tohoto fondu zajišťují úpravu přednádražních prostor a zlepšují propojení městské a příměstské veřejné dopravy. Žamberk chce peníze na modernizaci areálu Českých drah, tedy vlakového nádraží, vysvětluje starosta Jiří Dytrt.
Jiří DYTRT, starosta Žamberka
--------------------
Tady to má trošinku takový zvláštní parametr, protože budova nádraží v Žamberku s označníkem Žamberk je vlastně nad Českými drahami a stojí na katastru obce Dlouhonovice. Takže do toho bude muset zapojit všechny tři partnery. My už z minulých let máme nástin toho, jakým směrem by se ta budova nádražní mohla ubírat a úprava toho přednádražního prostoru je v hrubých rysech načrtnuta.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Jeden milion švýcarských franků Žamberk dá do úpravy přednádražního prostoru a rekonstrukce a modernizace budovy Českých drah.
Jiří DYTRT, starosta Žamberka
--------------------
Tento grant je složen z 85 % právě cizích zdrojů, to znamená těch Švýcarských fondů a 15 % by bylo spolufinancováno obcí.
(ČRo Pardubice)
--------------------
Žamberk chce požádat o evropské peníze na modernizaci vlakového nádraží. Jde o dotaci z takzvaných Švýcarských fondů určených na obnovu a výstavbu infrastruktury. Podrobnosti má redaktorka Věra Pavlasová.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Peníze z tohoto fondu zajišťují úpravu přednádražních prostor a zlepšují propojení městské a příměstské veřejné dopravy. Žamberk chce peníze na modernizaci areálu Českých drah, tedy vlakového nádraží, vysvětluje starosta Jiří Dytrt.
Jiří DYTRT, starosta Žamberka
--------------------
Tady to má trošinku takový zvláštní parametr, protože budova nádraží v Žamberku s označníkem Žamberk je vlastně nad Českými drahami a stojí na katastru obce Dlouhonovice. Takže do toho bude muset zapojit všechny tři partnery. My už z minulých let máme nástin toho, jakým směrem by se ta budova nádražní mohla ubírat a úprava toho přednádražního prostoru je v hrubých rysech načrtnuta.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Jeden milion švýcarských franků Žamberk dá do úpravy přednádražního prostoru a rekonstrukce a modernizace budovy Českých drah.
Jiří DYTRT, starosta Žamberka
--------------------
Tento grant je složen z 85 % právě cizích zdrojů, to znamená těch Švýcarských fondů a 15 % by bylo spolufinancováno obcí.
(ČRo Pardubice)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457182/
Pišlo dnes:
Dnes, 13. května, byla slavnostně ukončena rekonstrukce holešovské výpravní budovy. Tímto dnem začíná sloužit všem cestujícím. Budova prošla kompletní přestavbou, do které investovaly České dráhy téměř 20 milionů korun. Na místě dosavadní čekárny vznikla i nová komerční zóna.
Celková přestavba začala koncem záři loňského roku. Vydatná zima nakonec nijak výrazně nezpozdila plánovaný termín znovuotevření. „České dráhy investovaly do oprav 19,8 milionu korun, což obnáší novou střechu, zateplení objektu a novou fasádu. Vyměnili jsme všechna okna, dveře a proměnou prošla i sociální zařízení. Částečně jsme rekonstruovali i restauraci a byty umístěné v prvním patře,“ uvádí Milan Matzenauer, náměstek generálního ředitele ČD pro správu majetku.
Nová podoba opravené výpravní budovy se tak blíží té původní, včetně barevného provedení fasády. Každý cestující jistě ocení i zcela nový přístřešek směrem k nástupištím nebo zvětšení vestibulu. Celý interiér prošel rozsáhlou modernizací a byl dispozičně změněn. Díky tomu vznikly i nové komerční prostory, pro které již České dráhy hledají provozovatele.
Kateřina Šubová, regionální mluvčí ČD pro Moravu,
Dnes, 13. května, byla slavnostně ukončena rekonstrukce holešovské výpravní budovy. Tímto dnem začíná sloužit všem cestujícím. Budova prošla kompletní přestavbou, do které investovaly České dráhy téměř 20 milionů korun. Na místě dosavadní čekárny vznikla i nová komerční zóna.
Celková přestavba začala koncem záři loňského roku. Vydatná zima nakonec nijak výrazně nezpozdila plánovaný termín znovuotevření. „České dráhy investovaly do oprav 19,8 milionu korun, což obnáší novou střechu, zateplení objektu a novou fasádu. Vyměnili jsme všechna okna, dveře a proměnou prošla i sociální zařízení. Částečně jsme rekonstruovali i restauraci a byty umístěné v prvním patře,“ uvádí Milan Matzenauer, náměstek generálního ředitele ČD pro správu majetku.
Nová podoba opravené výpravní budovy se tak blíží té původní, včetně barevného provedení fasády. Každý cestující jistě ocení i zcela nový přístřešek směrem k nástupištím nebo zvětšení vestibulu. Celý interiér prošel rozsáhlou modernizací a byl dispozičně změněn. Díky tomu vznikly i nové komerční prostory, pro které již České dráhy hledají provozovatele.
Kateřina Šubová, regionální mluvčí ČD pro Moravu,
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457171/
(Železničář)