Vysokorýchlostné a naklápacie vlaky
V ekonomicky vyspelejších krajinách (ich počet mierne stúpa) už niekoľko desaťročí po rekonštruovaných štandardných tratiach premávajú vlaky s naklápacou skriňou (ETR, ICT, Talgo); a najmä po špeciálnych novobudovaných tratiach výhradne pre osobnú dopravu, premávajú vysokorýchlostné vlaky (TGV,ICE, Šinkansen).
Definícia pojmu: Vysokorýchlostný vlak - vlak idúci aspoň po časti trate rýchlosťou minimálne 250 km/h (norma UIC) - novinári v krajinách V4 hovoriaci o "vysokorýchlostných" vlakoch a tratiach, príp. používajúci jazykový nezmysel "rýchlovlak" pre trate a vlaky pre rýchlosť 160 km/h (ŽSR/ZSSK/ČD) a 200 km/h (MÁV/PKP), dokazujú len svoj amaterizmus a neznalosť problematiky.
Vývoj súprav i tratí s ich prevádzkou postupuje neustále míľovými krokmi, a tak tu očakávam poznatky od všetkích prispievateľov.
Niektoré údaje o nich v slovenčine je možné nájsť tu: http://www.rail.sk/arp/ .
Ten od letošního června podstupoval testovací jízdy na okruhu u Velimi, vyrazil speciálním spojem směrem k německé hranici. Jeho přepravu na mezinárodní veletrh do Berlína zajišťují společnosti SPEDI-TRANS Praha ze skupiny Čechofracht a ČD Cargo.
Celý článek: http://www.blesk.cz/clanek/99528/nejrychlejsi-vlak-opousti-cesko
(Kolínský deník)
Foto já, dnes odpoledne:
Dovednosti soupravy s názvem AGV si však nemohou užívat běžní cestující, ale jen několik málo zaměstnanců Výzkumného ústavu železničního. Právě na jeho zkušebním okruhu Velim u Kolína uvádějí Francouzi svůj prototyp „do života".
Článek s videem:
http://DigiWeb.cz/?m=d&article[id]=26153450
http://www.youtube.com/watch?v=yAVzC6MYBeY&feature=related
Bratislava - Hlavné mesto Slovenska môže obísť vybudovanie vysokorýchlostnej železnice. Známe francúzske rýchlovlaky TGV by tak dali Slovensku zbohom skôr, než by prvýkrát zavítali na naše územie.
viac na:
http://aktualne.centrum.sk/domov/regiony/clanek.phtml?id=1162340
takže dosť možné,že TGV v Ba nebude
Bratislava má záujem, aby bola napojená na medzinárodnú rýchlostnú železničnú trať francúzskeho typu TGV, osobitne o prepojenie trate z Paríža cez Mníchov, Viedeň a Budapešť.
Niektoré štúdie tejto železničnej rýchlotrate však naznačili, že by Bratislava mohla byť z tohto koridoru vynechaná. Primátora Bratislavy Andreja Ďurkovského na to upozornil europoslanec Miroslav Mikolášik na dnešnom stretnutí.
Primátor poslanca informoval, že projekt rýchlotrate má podporu hlavného mesta, ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií, ako aj Železníc SR. V súčasnom období Ďurkovský očakáva schválenie zmeny územného plánu Bratislavy, ktorá predpokladá podzemné vedenie rýchlostnej železnice.
"Bude potrebné schváliť aj zmluvu medzi hlavným mestom SR, rezortným ministerstvom a ŽSR vo vzťahu ku garanciám duálneho financovania a v nadväznosti aj podporu nosného dopravného systému na báze električky," dodal Ďurkovský.
Obaja predstavitelia otvorili aj otázku možností čerpania financií z eurofondov. Mikolášik ako člen výboru europarlamentu pre regionálny rozvoj uviedol, že v rámci nariadenia o Európskom zoskupení územnej spolupráce, ktoré implementovala do svojho právneho poriadku aj SR, sa dajú čerpať nemalé finančné prostriedky, napríklad na odbornú a vedeckú spoluprácu medzi európskymi univerzitami. Z výsledkov takejto spolupráce by následne mohli profitovať nové priemyselné technologické parky na Slovensku.
skrátené atlas.sk
$ €
Podle Šlegra by zcela nová trať mezi Prahou a Brnem stála odhadem sto milionů korun. „Zkušenosti Německa a Francie ukazují, že náklady na jeden kilometr jsou 400 až 500 milionů korun,...
Uuups, chybička se vloudila... snáď 100 miliard CZK,to by bolo nejaké superlacné...
Rozsáhlé výpadky dnes mimo jiné dolehly na spoje mezi Frankfurtem nad Mohanem a Bruselem, švýcarskou Basilejí a nizozemským Amsterodamem a mezi Mnichovem a Dortmundem.
Opatření si vyžádala nehoda jednoho z expresních vlaků, jenž ve středu vykolejil bezprostředně po vyjetí z nádraží v Kolíně nad Rýnem. Příčinou nehody byla vadná náprava vlaku. Podle německých médií přitom existuje podezření, že kola nebo náprava byly poškozeny delší dobu, neboť cestující prý upozorňovali na podivné zvuky už ve Frankfurtu, odkud souprava vyjížděla.
Přes zdánlivou podobnost technické závady prý nynější případ nelze srovnávat s katastrofou u městečka Eschede před deseti lety, kdy při vykolejení ICE zemřelo 101 osob a další desítky cestujících utrpěly zranění. Tehdy bylo příčinou poškození jednoho z kol soupravy. Experti upozorňují, že tehdy vlak vykolejil kvůli prasknutí pružně uložené obruče, což je technologie, která se už nepoužívá. Navíc jsou soupravy pravidelně podrobovány ultrazvukovým zkouškám, a to bez nutnosti kola demontovat.
Podle expertů Deutsche Bahn budou výpadky a zpoždění trvat do počátku příštího týdne. Staženo přitom bylo 61 z celkem 67 vlaků třetí generace ICE. Jen šest jich do depa nemuselo, neboť byly důkladněji prověřeny teprve nedávno.
Cestující tak zatím musí vzít zavděk náhradními a pomalejšími spoji, nebo zvolit jiný druh dopravy.
Vlaky třetí řady ICE, které vyrábějí firmy Bombardier a Siemens, byly v Německu nasazeny do provozu v roce 1999. Starší stroje ICE 1 byly uvedeny do běžného provozu v roce 1991 a ICE 2 v roce 1996.
Německé dráhy dnes shodou okolností potkala ještě jedna nepříjemnost. Regionální vlak mezi západoněmeckými obcemi Bensheim a Lorsch se ráno vřítil do stáda ovcí. Na místě zůstalo ležet 52 mrtvých zvířat. Cestujícím ani posádce se kromě utrpěného šoku nic nestalo a vlak byl jen lehce poškozen.
Jde přitom už o druhý vážný incident tohoto druhu v poslední době. Koncem dubna vykolejil poblíž města Fulda v centrální části země v rychlosti 200 kilometrů za hodinu rychlík ICE rovněž po střetu se stádem ovcí. Nehoda si vyžádala nejen desítky uhynulých zvířat, která se zatoulala do ústí železničního tunelu, ale také přes 20 zraněných mezi cestujícími.
(Zpravodajství ČTK)
A přidávám pár svých fotek s 30.6.2008
Česko podle Šlegra vysokorychlostní železniční tratě (VRT) potřebuje. V příměstských oblastech Prahy, Brna a Ostravy by odlehčily stávajícím zatíženým tratím. „Převedením dálkové osobní dopravy na nadřazenou železniční síť by se stávající tratě uvolnily také pro nákladní dopravu,„ vysvětlil náměstek.
Výstavba vysokorychlostních tratí by měla navázat na dostavbu čtyř železničních koridorů v ČR, které budou dokončeny v roce 2016. Například mezi Prahou a Brnem nebo Přerovem a Ostravou by se stavěly nové VRT na zelené louce. Jiné úseky by vznikly modernizací stávajících tratí budovaných na maximální rychlost 160 kilometrů v hodině. Rychlejší tratě by mohly částečně využívat i regionální spoje – například mezi Prahou a Jihlavou.
Podle Šlegra by zcela nová trať mezi Prahou a Brnem stála odhadem sto milionů korun. „Zkušenosti Německa a Francie ukazují, že náklady na jeden kilometr jsou 400 až 500 milionů korun, což je srovnatelné s výstavbou dálnic,„ dodal náměstek.
(E15)
Celá stať je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_9agv.htm
Jsou tam velice zajímavé fotky
Konference byla organizována do čtyř samostatných odborných bloků, kde vystoupila celá řada tuzemských, ale i zahraničních účastníků. V úvodním bloku vystoupil například ředitel departmentu vysokých rychlostí Mezinárodní železniční unie Ignácio Barrón a v dalších blocích hosté, například ze Španělska, Japonska, jižní Koreje, ale třeba i Rakouska či Polska a řady dalších zemí, řekl našemu listu Bohumil Pokorný z odboru strategie a informatiky Českých drah, který mezinárodní konferenci organizačně zabezpečoval. Cílem konference bylo seznámit odbornou veřejnost v České republice s problematikou vysokorychlostní železniční dopravy, její podstatou, technickými řešeními, přínosy, aktuálním stavem ve světovém kontextu s akcentem na evropský prostor a podmínkami jejího zavedení v naší republice.
Železniční doprava, má-li být konkurenceschopná vůči dopravě silniční a letecké, musí kromě vysoké bezpečnosti a cestovního komfortu, což jsou nepsané priority, nabízet zákazníkům také odpovídající rychlost přepravy. Čas našich současných zákazníků je drahý. Výhodou železnice je, že může poskytovat vysoký komfort a smysluplné vyplnění času během cestování. Pokud vlaky pojedou navíc ještě dostatečně rychle, zvýší to značnou měrou kladné vnímání železniční dopravy cestujícími a železnice tak získá další nové zákazníky. Rychlost jízdy vlaků je potřebné zvyšovat především v dálkové dopravě, zdůraznil na úvod náměstek ministra dopravy ČR Petr Šlegr.
Generální ředitel SŽDC Jan Komárek se připojil s apelem, že Česká republika nemůže zůstat stranou výstavby evropských vysokorychlostních tratí. Se vstupem České republiky do Evropské unie se česká železniční síť stala integrální součástí evropské železniční sítě. Postupná modernizace naší sítě probíhá s mezinárodními dohodami, které evropské státy přijaly za účelem zvýšení kvality železniční dopravy. Tak jako je dálnice nadstavbou silnicím první a druhé třídy – a dnes je zcela nepředstavitelné, že by se veškerá silniční doprava odehrávala jen na komunikacích mimo dálnice, budou vysokorychlostní železniční tratě nadstavbou moderním koridorovým tratím, zdůraznil Jan Komárek. Náměstek generálního ředitele pro dopravní cestu ČD Petr David řekl, že akciová společnost České dráhy si je plně vědoma investiční náročnosti výstavby vysokorychlostních tratí a s tím spojené problematiky ekonomické efektivnosti. Ekonomická návratnost je možná pouze za předpokladu odpovídajících přepravních proudů. V podmínkách České republiky nelze ekonomicky výhodné přepravní proudy předpokládat, neboť mezi rozhodujícími centry jsou malé vzdálenosti a na vnitrostátních relacích nevznikají silné přepravní proudy. Ekonomickou návratnost vysokorychlostních tratí může přinést jejich mezinárodní propojení. Proto náš pohled je pohledem evropským.
Náměstek David ještě dodal, že využití vysokorychlostních tratí lze zvýšit tím, že kromě vlaků spojujících největší česká města budou využívány řadou dalších spojů, které ve své trase využijí vysokorychlostní trať jen částečně. Například pojedou část své trasy po vysokorychlostní trati a po té přejdou na koridorovou, případně jinou trať. Samozřejmě pro využití vysokorychlostních tratí je potřebné počítat i s nákladními vlaky.
Více podrobnějších informací o konferenci přineseme v některém z dalších čísel týdeníku Železničář.
(Železničář)
Celou aktualitu najdete na
http://spz.logout.cz/novinky/2007/listopad07.html
1. koridor TEN-T 17 ma stanovenu trasu Pariz - BA
2. tieto trasy koridorov maju len orientacny smer obvykle vo viacerich variantach, t.j. BA a BP sa navzajom nevylucuju
3. najzaostalejsie zeleznicne systemy v Europe su v Albansku a v SR, t.j. asi bude pripravena skor BP ako BA, co vsak neznamena, ze sa to cca 15 - 20 rokov po BP v BA nepodari.
V SR sa skratka uz cca 40 r. na zeleznicu se*ie, a asi sa este dlho bude ... (Tragikomedia na 5. koridore je len fraskou voci zvysku Europy)