Železničné zabezpečovacie zariadenia

treba vyriešiť otázku, za čo a kto ? € !

Nejsem sice přímo od fochu, ale trošku málo vím:
typ PZZ určuje norma (číslo nevím :-( ) a vychází se z dopravního momentu přejezdu, což je v podstatě součin počtu vlaků a počtu aut za 24 hodin.
Podle velikosti dopravního momentu se pak přímo určí, jaký typ se má použít. Samozřejmě že jsou výjimky, ale ty se musí nějak zdůvodnit.

Zdravím. Potreboval by som poradiť ohľadom priecestí. Mam možno pre Vás jednoduchú otazku no pre mňa cestára zložitá.

Kedy musí byť priecestie s SSZ a kedy nie? je to v nejakej norme? a kto sa ktomu vyjadruje ?

Ak poradite budem rád :)

V železniční stanici Tábor bylo 27. června aktivováno definitivní zabezpečovací zařízení. Zkolaudovaný a slavnostně otevřený silniční nadjezd přes nádraží, o němž jsme již informovali, není jedinou novinkou, která se v poslední době týká stanice Tábor. Vlaky tu totiž v nedávné minulosti projížděly otevřenými přejezdy – samozřejmě sníženou rychlostí a s houkáním. To však už neplatí.

Staveniště na dva roky

Příčinou tohoto stavu bylo postupné přepínání starého zabezpečovacího zařízení na nové. Milan Vodák, přednosta provozního obvodu Tábor, vysvětluje: „Postupně byla vypínána sudá a lichá kolejová skupina. V podstatě byl omezen počet použitelných koleV jí, do května jsme byli jen o dvou dopravních kolejích. Od 1. června pak začala výluka sudé kolejové skupiny. To už byly k dispozici čtyři dopravní koleje a od 27. června by mělo být s konečnou platností aktivováno definitivní zabezpečovací zařízení.„ Po řadu měsíců tu zaměstnanci zhotovitele, jímž je Sdružení Doubí–Tábor, postupně proměňovali polovinu stanice ve staveniště.
„Samozřejmě všechny fáze výstavby byly pro provozní zaměstnance náročné a těžko se dá za ty více než dva roky říci, co bylo nejhorší,„ rekapituluje přednosta. „V poslední době to bylo vypnutí zabezpečovacího zařízení včetně všech přejezdů. Místo řádně fungujících vjezdových a odjezdových návěstidel se jezdilo jen na přivolávací návěsti. Udržet za každou cenu bezpečnou dopravu, to byl asi ten největší nápor na lidi,„ míní Milan Vodák. Zapomenout nelze ani na nákladBEZ ní obvod stanice. Od 1. do 27. června bylo celé seřaďovací nádraží uzavřeno. „Místní zátěž se řadila ve Veselí a přímé manipulační vlaky Táborem projížděly, což při počtu řádově stovky vlaků za směnu pochopitelně nebyla žádná legrace,„ vysvětluje přednosta.

Zpoždění jako nutné zlo

Při vypnutí zabezpečovacího zařízení se bohužel nešlo vyhnout zpoždění kolem 10 až 15 minut. Vlaky navíc musely dávat návěst „pozor„ houkačkou ve dne i v noci, a tak došla řada stížností od města a městské policie. Na druhou stranu nelze nezmínit významný přínos koridorové stavby pro obyvatele Tábora: prodloužený podchod pod kolejištěm vedoucí až za nádraží, a to včetně výtahů pro imobilní občany a maminky s kočárky. „Díky němu dřív častý nešvar přecházení kolejí skoro vymizel,„ dodal přednosta.

(Železničář)

ENrico

podobné slučky som videl na viacerých miestach v Bratislave, táto je cca. 30metrov pred semafórmi (tesne pred nimi je zastávka), ďalšia je napr. na Záhradníckej a tak podobne

je však pravda, že absolútnu preferenciu nedosiahneš ale magistrát by mohol popracovať na plynulosti električkovej dopravy a zrušiť zbytočné prejazdy (nedávno opravovali prejazd pred Machnáčom, ktorý by som hneď zrušil) a tak podobne

vrcholom nepreferencie je prejazd električiek na Vajnorskej ulici pri Palace zo stredového pruhu mimo ulicu, je tam semafor, električka stojí na červenej aj keď žiadne auto nejde a naopak autá stoja keď široko ďaleko žiadna električka nie je...zišlo by sa tam klasické priecestie, 4 počítače náprav plus elektronika zapojená do ovládania križovatky

blízko tam robím, keď pôjdem na obed tak to odfotím...

splinterX:
Vyzerá to ako balíza, ktorá môže v danom prípade slúžiť na prenos informácie o prítomnosti električky do počítača riadiaceho križovatku, na zabezpečenie signálu "voľno" pre električku - teda inými slovami zabezpečenie preferencie električkovej dopravy.
Podobné "čudá" som videl aj na Račianskej ul... V praxi ten systém preferencie v BA ale moc nefunguje, lebo napr. na ŽST Vinohrady električky často stoja na červenej. Magistrát sa stále trápne vyhovára, že nemôže zaviesť absolútnu preferenciu električiek, lebo by skolabovala automobilová doprava v meste. Zaujímavé je, že preferencia poriadne nefunguje ani mimo špičky, keď nie je toľko áut. Už som zažil aj situácie, že električka na červenej čakala na jedno-dve autá...

čo môže byť toto?? Súvisí to nejako s preferenciou električiek na križovatke??

Fotené na Miletičovej ulici v Bratislave

Zaměstnanci Českých drah, kteří obsluhují hradla, pracují v nedůstojném prostředí. Ve špíně, bez vody a u kamen na uhlí.
"Chodíme na suchou latrínu. Nevyváží ji a prosakuje na peron. Abych si mohla umýt ruce, nosím si vodu z domova," říká hradlářka na trase mezi Berounem a Prahou. Její zaměstnavatel a vedení odborů zakázali ženě zveřejnit totožnost.
Její pracoviště bude ostře kontrastovat se supermoderní dráhou pro rychlovlaky. Má se začít stavět do tří let. Do objektů starých sto i více let dlouho nikdo neinvestoval. A ani nebude. Hradla jsou majetkem Správy železniční dopravní cesty a pracují na nich zaměstnanci Českých drah. Do budoucna s nimi už ale ani jedna z těchto firem nepočítá.
"Moderní řízení železniční dopravy zavede dálkové ovládání. Budeme provoz hradel utlumovat a společně s drážními domky je uvolníme k prodeji," řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Hradláři nemají naději, že se jejich pracoviště změní k lepšímu. "V zimě si topíme uhlím. Vysypou nám ho před barák. Není tu ani přístřešek, uhlí zvlhne, nehoří a doutná," posteskla si hradlářka. "Když zažádám o lopatku, dostane se mi odpovědi, že mám nárok jenom na plastovou. S ní ale žhavý popel nevyberu," vysvětluje žena, jež si ze svého platu kupuje i čistící prostředky na okno, ze kterého sleduje provoz na kolejích.
Když si v novinách přečte, jaké platy mají špičkoví manažeři podniku a rozhlédne se kolem sebe, zamrzí ji to. "Do důchodu už nějak doklepu. Člověku to ale přijde líto," dodává hradlářka.

(Sedmička)

A ako sa bude postupovať v prípade, že komunikácia klakne z objektívnych príčin? D2 vie jazdiť aj vtedy, keď neni elektrika, nefungujú telefony,...
Ak napr. zasiahne vyššia moc, celá trať ostane bez pohybu? Bude sa čakať, kým sa stanice obsadia výpravcami a jazdí sa klasicky?

P.S.: prepáčte, že používam archaizmus D2, ale myslím že pre orientaciu je to lepšie.

Vďaka za objasnenie problematiky vysielačiek a dorozumievania.
Ešte by ma zaujímal nejaký praktický príklad, kedy sa vďaka tej vysielačke dá vyriešiť nejaký konkrétny problém/mimoriadnosť na trati. Počítam, že zásadné informácie typu zastavenie vlaku alebo pomalá jazda v určitom úseku sa nemôžu dávať cez vysielačku (pretože tá by mohla byť pokazená, teda hrozí, že by sa táto informácia nemusela rušňovodičovi dostať).
Viem si predstaviť, že keď je nejaká mimoriadnosť, napr. niekde na trati ostal visieť vlak, dispečer môže vyrozumieť rušňovodiča za ním idúceho vlaku napr. "v úseku xxx očakávajte jazdu do odbočky a návesť xxx". Inak bolo by super, keby mal rušňovodič spojenie s vlakovou čatou alebo by mohol sám vyhlásiť do vlakového rozhlasu (cez UIC kábel), že nastala taká a taká mimoriadnosť a predpokladané meškanie je xxx min. Toto je totiž dosť častý problém vlakových čiat u nás - vlak niekde ostane 20 min. visieť a nikto Vám nič nepovie - hoci vlak má funkčný vlakový rozhlas. A keď sa sprievodcu opýtate, čo sa deje, tak často Vám odpovie, že nevie vôbec čo sa stalo, a ani koľko to asi bude trvať...

tratovak: Svoju pravdu máš, ale druhá vec je to, že sme v 21. storočí a ja sa neviem dorozumieť s výpravcom, podľa mňa je to úchylné v dnešnej dobe. ZSSK aj ostatní dopravci o tom vedeli už strašne dávno, že bude treba vysielačky a neurobili nič. Až keď sa zastavili a odklonili vlaky, tak si začali škrabať hlavy, že kua, niečo musíme spraviť, tak pokúpili aspoň tie prenosné vysielačky, ktoré sú tiež neni výhra.

Ja to beriem, že sa musia nejak dorozumievať, o tom žiadna. Ale pokiaľ je vlak na trati, tak mu je snáď jedno, či najbližšia stanica je ovládana miestne abo diaľkovo. Na trati podľa D2 tiež nie sú vysielačky a jazdí sa. Pokiaľ ovšem nik nie je v staniciach, to je iné. Ale pokiaľ v tých staniciach nejaký dopravný zamestnanec je a v prípade potreby može sprostredkovať spojenie s dispečerom, tak v prípade, že zakape vysielačka na IC mi príde uchylne ho hnať cez galantu. Ale to je len názor laika, vám sa može zdať úchylne ako podbíjame koľaje

tratovak: Na diaľkovo ovládanej trati nesmie vlak zostať bez spojenia s dispečerom. V prípade akýchkoľvek prevádzkových problémov či porúch by ho nebolo inak možné vyrozumieť o mimoriadnostiach a podobne. Traťový telefón je na to v podstate nepoužiteľný (a sám netuším načo sa vlastne ešte buduje).

tratovak: Mala by byť v Rači, TT, Leopoldove vysielačka na zapožičanie proti podpisu si myslím.
Napr. na trati BA-KN je takto k dispozícii v BA NM, DS a KN.

tratovak: Tam ide o to, aby nejaké spojenie bolo. Každý dopravca nech si to rieši, počítam, že aj kargáč aj súkromník majú prenosné vysielačky. Inak ich tam ani nepustia.

No a kargákovi abo traťovákom abo súkromníkovi ktorí nemajú služobný telefon vlakveducého... A keď tam ten zamestnanec je, je problem aby mu dispečer zavolal, nech mu napíše rozkaz ak niečo treba a pod.? A keď niečo potrebuje fíra traťové telefony sa už zrušili?Vysielačky sú super vec, nič proti, ale ak pošlú vlak odklonom iba preto, že ju nemá funkčnú... Nechápem.

vypravcovia su iba v Trnave, Leopoldove a v ostatnych staniciach su tusim dozorcovia vymen ci ako sa to volaju. Takze v priprade potreby mozu oni prebrat riadenie stanice. Posun je zabezpeceny tak ze z Trnavy odovzda dispecer riadenie niektorych vyhybiek na miestne stavanie pomocnym stavadlam pri vyhybkach (take skatule a odtial sa to riadi). U nas v Leopoldvove su tusim na kostolanskom zhlavi "nakladnej" casti 3....

hadam to niekto upresni, lebo 1. neviem to presne vysvetlit 2. to mam len odsledovane ako to chodi

Tak hej, potom ak nikto nič nechce, alebo Ty nič nechceš, tak nemáš ako zistiť, že sa pokazila. Nebudem sa mu hlásiť každú minútu, aby som vedel, či stále funguje. Ak potom sa niečo pokaká a niečo budem chcieť, tak platí stať o služobnom MT vlakvedúceho. Ak budú chcieť niečo odomňa a neozvem sa, tak ma najskôr asi zastavia a zas vlakvedúceho MT.

a ak sa Ti tá vysielačka sekundu na to pokazí, tak valíš ďalej?
Ta sory že sa tak sprosto pýtam, ale v týchto veciach sa vobec nevyznám

Dispečerovi akurát poviem, že tu vlak xxx, počujeme sa? On mi zahlási, že áno, počujeme, spojenie úspešné. Potvrdím a dodebatovali sme.