Železničné zabezpečovacie zariadenia
Vo viacerých fórach sa objavujú otázky súvisiace s činnosťou, konštrukciou alebo vlastnosťami železničných zabezpečovacích zariadení alebo ak chcete - signalizačných zariadení, ako sa im hovorí v Európskej únii. Preto si myslím, že samostatná diskusná téma venovaná tejto dôležitej časti železničnej infraštruktúry má svoj význam. Tu sa môžu objavovať nielen otázky a odpovede z oblasti konštrukcie zab.zar., ale aj informácie o nových zariadeniach inštalovaných na našich železniciach.
Podradené diskusné témy
Plný súhlas, vieš, my sme takí starí odchovanci Potemkina, predsa len bolo od nás do ZSSR bližšie... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121642/
Díky za odpovědi. Zajímají mě halvně ty automatický hradla. Měl jsem totiž pocit, že koridory se dělají především ze dvou důvodů: 1.zvýšení propustnosti, 2. zvýšení rychlosti. Bohužel ani jedno na lsovensku nevidím. Sice má být VZ, ale kdy???Prostě si nemůžu pomoct, ale připadne mě to celý "úchylárna". Vám taky ?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121641/
Myslim, ze pre AH sa rozhodli preto, ze nie je potrebna taka priepustnost, ktoru umoznuje AB. Navyse pri koridorizacii sa skracuju medzistanicne useky tym, ze niekde vznikaju vyhybne pozostavajuce z jednoduchej kolajovej spojky. Takze nakoniec ta priepustnost oproti AB az tak drasticky nizsia nebude. Ale aj tak sa mi to zda byt taky krok spat.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121617/
radek.čupr pokiaľ viem, tak ten obrázok "nahoře" nie je číslicová reléovka, len ovládacie prvky reléovky sú sústredené na šikmé panely troch pracovísk panelových výpravcov. Ovláda sa odtiaľ žst.Bratislava Rača, Vajnory, Východ - vchodová skupina, odchodová skupina juh a ľavé zhlavie odchodovej skupiny sever a ešte odbočky Vinohrady a Močiar.
Číslicové reléovky sú na Slovensku v staniciach Zohor, Devínska Nová Ves, Galanta, Žilina Teplička tranzitná skupina, Varín a Vrútky osobná stanica, možno ešte niekde inde, ale v tých čo píšem sú určite. K bodu 3) sa nevyjadrujem lebo sa nechcem rozčúliť, ale pokiaľ nebude prenos návestí na hnacie vozidlo, tak sa môže jazdiť stále len 120 km/h.
Číslicové reléovky sú na Slovensku v staniciach Zohor, Devínska Nová Ves, Galanta, Žilina Teplička tranzitná skupina, Varín a Vrútky osobná stanica, možno ešte niekde inde, ale v tých čo píšem sú určite. K bodu 3) sa nevyjadrujem lebo sa nechcem rozčúliť, ale pokiaľ nebude prenos návestí na hnacie vozidlo, tak sa môže jazdiť stále len 120 km/h.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121616/
AD radek.cupr: Číslicové reléovky na Slovensku: Ústredné stavadlo Bratislava- východ (riadi prevádzku na spojkách a zriadovačke, str. foto), Galanta, Žilina, BA Hl....
ad2: U nás je v max bez prenosu návestí len 120 km/h. AH sa na koridore robia s počítadlami náprav kvôli elektromag. kompatibilite, aby mašiny s asynchrónnymi pohonmi nerušili signály v KO. Pripravuje sa vraj zavedenie VZ- tka ETCS Level 1, t.j.jednotné VZ pre železnice v EÚ. AB sa vraj nezaviedol pre nedostatok
a najmä preto, lebo je mnohými odborníkmi spolu s KO považovaný za prežitok 
. Svoje zohráva aj súčasná prevádzka na koridore, ale to pozri príslušnú diskusiu.
ad2: U nás je v max bez prenosu návestí len 120 km/h. AH sa na koridore robia s počítadlami náprav kvôli elektromag. kompatibilite, aby mašiny s asynchrónnymi pohonmi nerušili signály v KO. Pripravuje sa vraj zavedenie VZ- tka ETCS Level 1, t.j.jednotné VZ pre železnice v EÚ. AB sa vraj nezaviedol pre nedostatok
a najmä preto, lebo je mnohými odborníkmi spolu s KO považovaný za prežitok . Svoje zohráva aj súčasná prevádzka na koridore, ale to pozri príslušnú diskusiu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121609/
zdravim, můžete mě někdo odpovědět na dotazy?
1.co je to za číslicovou releovku v obrázku nahoře?
2.kde jsou všude na slovensku číslicové releovky?
3.proč se dělají na koridoru na slovensku hradla, co to je za vovlovinu, proč se nedělá automatický blok?může se tam jezdit víc jak 120km/h?
díky
1.co je to za číslicovou releovku v obrázku nahoře?
2.kde jsou všude na slovensku číslicové releovky?
3.proč se dělají na koridoru na slovensku hradla, co to je za vovlovinu, proč se nedělá automatický blok?může se tam jezdit víc jak 120km/h?
díky
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121605/
Výhybkářům, signalistům i výpravčím zvoní hrana. Na železnici přichází systém moderního a dálkového ovládání tratí a oni přicházejí o práci.
Modernizace na dráze začala už před několika lety, a stále pokračuje. Kovové páky a hybadla nahrazují obrazovky počítačů a práci několika desítek "nádražáků" zvládá jeden člověk během pár kliknutí myší.
Brno je nyní centrem modernizace českých železnic. Sem se sjíždějí budoucí dispečeři, aby pronikli do tajů nového způsobu ovládání železničního provozu. Na největším reálném modelu železnice se učí zvládat krizové situace i rychle přestavět "jízdní dráhu", když se blíží třeba Pendolino.
Článek s videem je na
http://aktualne.centrum.cz/domaci/bezpecnost-a-doprava/clanek.phtml?id=305295
Modernizace na dráze začala už před několika lety, a stále pokračuje. Kovové páky a hybadla nahrazují obrazovky počítačů a práci několika desítek "nádražáků" zvládá jeden člověk během pár kliknutí myší.
Brno je nyní centrem modernizace českých železnic. Sem se sjíždějí budoucí dispečeři, aby pronikli do tajů nového způsobu ovládání železničního provozu. Na největším reálném modelu železnice se učí zvládat krizové situace i rychle přestavět "jízdní dráhu", když se blíží třeba Pendolino.
Článek s videem je na
http://aktualne.centrum.cz/domaci/bezpecnost-a-doprava/clanek.phtml?id=305295
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120857/
keby chceli spravit trasu Ľupča - Ružomberok 
Evropská unie dá miliardy na jednotný zabezpečovací systém pro vlaky
Evropská unie (EU) dala zelenou vybudování jednotného zabezpečovacího systému pro železniční dopravu. Ten v budoucnu umožní, aby moderní vlakové soupravy už nemusely na hranicích přepřahat lokomotivy. Jen v letech 2007 až 2013 bude z fondů EU na interoperabilitu vynaloženo 113 miliónů eur, tedy asi 3,2 miliardy korun.
Není to ovšem jen otázka finančních prostředků, ale i dobré vůle jednotlivých států. V minulosti se většina zemí snažila ze strategických důvodů interoperabilitě bránit. Chránila si tak svůj železniční trh před zahraniční konkurencí. „Nyní ale převážil fakt, že bez jednotného zabezpečovacího systému nebude železnice schopna konkurovat silniční dopravě,“ řekla včera Právu mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Anna Kodysová.
Právě kvůli nekompatibilitě zabezpečovacích zařízení měly České dráhy (ČD) velké problémy se schválením rychlovlaků Pendolino pro provoz v ČR. To se podařilo vyřešit až poté, kdy italský Alstom Ferroviaria, jenž je výrobcem pendolin, v nich přebudoval software.
Soukromý rychlík zatím nevyjede
Notné potíže mají i soukromí železniční dopravci. Například společnost Railtrans včera oznámila, že nebude moci zatím zavést první soukromý pravidelný dálkový vlakový spoj RT Expres, jenž měl od 10. prosince jezdit denně z Prahy přes Pardubice a Olomouc do Ostravy a zpět.
Firma Railtrans vznikla v roce 2003. Provozuje například nepravidelný rychlík Žitava - Varnsdorf - Praha, a linku Liberec - Žitava -Varnsdorf - Seifhennersdorf. RT Expresem chtěl Railtrans konkurovat rychlovlakům Českých drah nejen nízkou cenou jízdného, ale i rychlostí. Vždyť trasu mezi Prahou a Ostravou měl RT Expres zvládat v čase jen o devatenáct minut delším, než Pendolino.
„S politováním musím oznámit, že výjezd vlaků RT Expres bude odložen. Drážní úřad dosud nevydal souhlasné stanovisko k naší žádosti o schválení lokomotiv Siemens k provozu na českých železničních tratích, kterou jsme podali letos v dubnu. A 29. listopadu neúspěšně skončila jednání o možných náhradních řešeních,“ sdělil jednatel Railtransu Petr Šimral.
Spoje RT Expres jsou přitom uvedeny v novém jízdním řádu Českých drah, jenž začne platit od 10. prosince. Vzhledem k tomu, že jízdní řad je už vytištěn a v prodeji, není možné z něj vlaky označené RT Expres vyškrtnout, i když jezdit nebudou. Někteří cestující tak budou na nádražích nemile překvapeni.
Systém ověřován mezi Poříčany a Kolínem
Schvalování zahraničních lokomotiv pro provoz v České republice se protahuje zejména proto, že mohou rušit traťová zabezpečovací zařízení.
„Rušení se projevuje například tak, že zabezpečovací systém hlásí, že trať je volná, a přitom po ní jede vlak,“ řekl Hospodářským novinám jednatel firmy Siemens kolejová vozidla Jan Maj.
Správa železniční dopravní cesty přesto tvrdí, že česká železnice je na tom z hlediska kompatibility zabezpečovacích systémů lépe, než některé západoevropské země.
„V rámci pilotního projektu už ověřujeme jednotný zabezpečovací systém na trati Poříčany -Kolín. A postupně ho vybudujeme na celém prvním železničním koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav), i na ostatních páteřních tratích,“ ujistila mluvčí SŽDC Kodysová.
(Právo)
Evropská unie (EU) dala zelenou vybudování jednotného zabezpečovacího systému pro železniční dopravu. Ten v budoucnu umožní, aby moderní vlakové soupravy už nemusely na hranicích přepřahat lokomotivy. Jen v letech 2007 až 2013 bude z fondů EU na interoperabilitu vynaloženo 113 miliónů eur, tedy asi 3,2 miliardy korun.
Není to ovšem jen otázka finančních prostředků, ale i dobré vůle jednotlivých států. V minulosti se většina zemí snažila ze strategických důvodů interoperabilitě bránit. Chránila si tak svůj železniční trh před zahraniční konkurencí. „Nyní ale převážil fakt, že bez jednotného zabezpečovacího systému nebude železnice schopna konkurovat silniční dopravě,“ řekla včera Právu mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Anna Kodysová.
Právě kvůli nekompatibilitě zabezpečovacích zařízení měly České dráhy (ČD) velké problémy se schválením rychlovlaků Pendolino pro provoz v ČR. To se podařilo vyřešit až poté, kdy italský Alstom Ferroviaria, jenž je výrobcem pendolin, v nich přebudoval software.
Soukromý rychlík zatím nevyjede
Notné potíže mají i soukromí železniční dopravci. Například společnost Railtrans včera oznámila, že nebude moci zatím zavést první soukromý pravidelný dálkový vlakový spoj RT Expres, jenž měl od 10. prosince jezdit denně z Prahy přes Pardubice a Olomouc do Ostravy a zpět.
Firma Railtrans vznikla v roce 2003. Provozuje například nepravidelný rychlík Žitava - Varnsdorf - Praha, a linku Liberec - Žitava -Varnsdorf - Seifhennersdorf. RT Expresem chtěl Railtrans konkurovat rychlovlakům Českých drah nejen nízkou cenou jízdného, ale i rychlostí. Vždyť trasu mezi Prahou a Ostravou měl RT Expres zvládat v čase jen o devatenáct minut delším, než Pendolino.
„S politováním musím oznámit, že výjezd vlaků RT Expres bude odložen. Drážní úřad dosud nevydal souhlasné stanovisko k naší žádosti o schválení lokomotiv Siemens k provozu na českých železničních tratích, kterou jsme podali letos v dubnu. A 29. listopadu neúspěšně skončila jednání o možných náhradních řešeních,“ sdělil jednatel Railtransu Petr Šimral.
Spoje RT Expres jsou přitom uvedeny v novém jízdním řádu Českých drah, jenž začne platit od 10. prosince. Vzhledem k tomu, že jízdní řad je už vytištěn a v prodeji, není možné z něj vlaky označené RT Expres vyškrtnout, i když jezdit nebudou. Někteří cestující tak budou na nádražích nemile překvapeni.
Systém ověřován mezi Poříčany a Kolínem
Schvalování zahraničních lokomotiv pro provoz v České republice se protahuje zejména proto, že mohou rušit traťová zabezpečovací zařízení.
„Rušení se projevuje například tak, že zabezpečovací systém hlásí, že trať je volná, a přitom po ní jede vlak,“ řekl Hospodářským novinám jednatel firmy Siemens kolejová vozidla Jan Maj.
Správa železniční dopravní cesty přesto tvrdí, že česká železnice je na tom z hlediska kompatibility zabezpečovacích systémů lépe, než některé západoevropské země.
„V rámci pilotního projektu už ověřujeme jednotný zabezpečovací systém na trati Poříčany -Kolín. A postupně ho vybudujeme na celém prvním železničním koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav), i na ostatních páteřních tratích,“ ujistila mluvčí SŽDC Kodysová.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/118844/
Kolem 400 milionů má padnout v příštím roce na modernizaci 136 let staré trati mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem.
Až bude hotovo, ušetří se na několika výpravčích, kterých už nebude třeba. A taky muž, jenž zatím v Kamenné zvedá závory, si bude muset najít jinou práci. Cestující ale ovládne absolutní klid a slastná jistota - jejich bezpečí bude stoprocentní! Jen: snad k oné bezpečnosti přidají dráhy i čistá kupé a vagony, které dotáhne lokomotiva do každé stanice vždy včas.
O autorovi| Roman Streichsbier, editor MF DNES
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Až bude hotovo, ušetří se na několika výpravčích, kterých už nebude třeba. A taky muž, jenž zatím v Kamenné zvedá závory, si bude muset najít jinou práci. Cestující ale ovládne absolutní klid a slastná jistota - jejich bezpečí bude stoprocentní! Jen: snad k oné bezpečnosti přidají dráhy i čistá kupé a vagony, které dotáhne lokomotiva do každé stanice vždy včas.
O autorovi| Roman Streichsbier, editor MF DNES
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117360/
Železniční trať mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem bude během jednoho roku bezpečnější. Za modernizaci zabezpečovacích zařízení Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vydá skoro 400 miliónů korun. Cestujícím během přestavby nehrozí dlouhodobé výluky, protože se rekonstrukce netýká kolejí, informoval Jiří Šťastný ze SŽDC. Po dokončení prací bude provoz plynulejší; úsek bude patřit k nejmodernějším v kraji.
Trať byla postavena před 136 lety. Spojuje krajské město Jihlavu s Havlíčkovým Brodem, který je nejdůležitějším železničním uzlem kraje. „Staniční zabezpečovací zařízení je zastaralé, elektromechanické. Traťové zabezpečovací zařízení zde není vůbec,“ uvedl Šťastný. Provoz řídí výpravčí telefonicky.
Moderní technologie zastanou práci asi 47 železničářů. „Velká část z nich dostane nabídku pracovat ve stejné kvalifikaci, ale jinde,“ řekl jihlavský vrchní přednosta Miroslav Novotný.
Nové zařízení ve stanici Jihlava se postará také o provoz dalších dvou stanic na trati. Nahradí pracovníky, kteří nyní přestavují výhybky v Jihlavě, Dobroníně a ve Šlapanově. V těchto dvou menších stanicích nebudou po dokončení modernizace ani výpravčí. V Kamenné skončí zaměstnanec, který stahuje závory.
Podobná modernizace již probíhá na Pelhřimovsku, a to mezi Horní Cerekví a Táborem. Systémy řízené počítačem na trati nahrazují i 100 let stará zařízení. Podle starších údajů SŽDC se náklady na přestavbu pohybují kolem 230 miliónů korun.
Výhledově SŽDC v kraji plánuje vybudování nové zastávky u masokombinátu Kostelecké uzeniny v Kostelci u Jihlavy.
(Právo)
Trať byla postavena před 136 lety. Spojuje krajské město Jihlavu s Havlíčkovým Brodem, který je nejdůležitějším železničním uzlem kraje. „Staniční zabezpečovací zařízení je zastaralé, elektromechanické. Traťové zabezpečovací zařízení zde není vůbec,“ uvedl Šťastný. Provoz řídí výpravčí telefonicky.
Moderní technologie zastanou práci asi 47 železničářů. „Velká část z nich dostane nabídku pracovat ve stejné kvalifikaci, ale jinde,“ řekl jihlavský vrchní přednosta Miroslav Novotný.
Nové zařízení ve stanici Jihlava se postará také o provoz dalších dvou stanic na trati. Nahradí pracovníky, kteří nyní přestavují výhybky v Jihlavě, Dobroníně a ve Šlapanově. V těchto dvou menších stanicích nebudou po dokončení modernizace ani výpravčí. V Kamenné skončí zaměstnanec, který stahuje závory.
Podobná modernizace již probíhá na Pelhřimovsku, a to mezi Horní Cerekví a Táborem. Systémy řízené počítačem na trati nahrazují i 100 let stará zařízení. Podle starších údajů SŽDC se náklady na přestavbu pohybují kolem 230 miliónů korun.
Výhledově SŽDC v kraji plánuje vybudování nové zastávky u masokombinátu Kostelecké uzeniny v Kostelci u Jihlavy.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117019/
