Železničné zabezpečovacie zariadenia

BEA99: prečítaj si, keď už nič iné, diskusiu k reportáži - Mechanika na trati ŽSR 131 dosluhuje
A prosím nereaguj 10 príspevkami

rk_kn.



a inač , napadlo ma teda len tak, že ty musíš byť pri tom zabezpečovacom zariadení dosť často keď ovládaš takto detailne to dianie v dopravnej kancelárii.

rk_kn.

ďakujem za typ...hm ale určite sa mi podarí byť pri tom aj v inej situácii, ktorá sa naskytne náhodne, verím že áno, ale fajn typ.díik a otvorený blok som už aj videla len som ho vtedy nestihla pofotiť nebola možnosť foťák mi chýbal.

BEA99 : Poznám dobrý a osvedčený spôsob ako zariadiť, aby si videla otvorený blok častejšie. Treba nahlásiť vedúcemu NO poruchu, vysvetliť, že sa to javilo tak a tak, robilo to toto a toto. Ale ešte skôr kým sa nerozbehnú po rajóne. Nastúpia dvaja - traja machri, nariadia telefonické nahlasovanie vl. cesty, otvoria blok. A až do 14. hod. môžeš na neho pozerať. Keď nič nenájdu, aspoň premastia kontakty Konkorom, oprášia. povysávajú, namastia kľuku, zatvoria, zablombujú, a keď nezabudnú, odvolajú telefonické nehlasovanie. Medzitým určite odbehnú na desiatu, a na obed .

Tomino

tvoje vytužené znázornenie je na svete tak dúfam že ťa poteší tak ako si chcel ..

PetoN


málokedy je možnosť vidieť takéto zariadenie rozobraté a byť pri ňom, rozoberá sa pre kontrolu funkčnosti posledný pracovný deň v mesiaci, tak som ho bola pofotiť a spracovala som aj náučný popis. Ale napriek malým nedobre znázorneným šípkam ti ďakujem a ak budeš mať nejakú zujímavosť aj ty tak napíš.

PetoN


ďakujem , hradlová skriňa je po celom obvode kde je moja šípka neznázornila som to naj ale je to tam určite..a nástavkový bol len malý preklep nádstavkového, hm? Ale som rada že sa ti páčilo..

Bea99: Máš tam drobné chybičky: Hradlová skrina je troška nižšie, ako si ukázala - nie je to tá doska, ale naozaj pomerne masívna skriňa, v ktorej sú hradlá. V obrázku si ešte mohla označiť poistnú západku hradla - tú je na fotke celkom dobre vidieť. A ten rám nie je nadstavkový ale nástavkový. Ale tento pojem sa používa v súvislosti so stavadlovým, nie riadiacim prístrojom, hoci jeho použitie tu nevylučujem.
Ale inak fajn. Len pokračuj vo vzdelávaní

Prikladám popis tak ako som sľúbila k elektromechanickému zabezpečovaciemu zariadeniu

jolly na opačnom zhlaví u koľajových spojok je ešte viac takto "ušetrených" počítacích bodov ktoré podväzujú ostatné cesty kvoli odvratom. Čiastočne to možno ospravedlniť štíhlymi výhybkami po ktorých vlaky pôjdu relatívne rýchlo a tak to "zbytočné držanie výhybiek" nebude až také dramatické. Ale medzi výhybky 56 a 58 by som ten počítací bod dal tiež. Ale šetriť treba. Píšem to len v tom kontexte, že to nové zariadenie tam nebude dva týždne ani dva roky ale určite najmenej 30 rokov.

Zab. zar.

Videl som tu v jednom prispevku poznamku o pouzivani relatok a plne elektronickych vystupov na ovladanie trebars prestavnikov.

Zatial z hladiska spolahlivosti a ceny, ako aj z hladiska mozneho rusenia riadiacej elektroniky rusenim zvonku rele nik neprekonal. Ja sice pracujem v oblasti riadiacich systemov pre energetiku, ale ani tu zatial rele nik neobchadza.
Rele je este stale spolahlivejsie, odolnejsie voci vykyvom teploty.

Pokial pouzivame vystupne karty s tranzistorovymi vystupmi, zvycajne sa vazobne rele nachadza u zakaznika. Zvycajne vsak vystupne rele montujeme do nasich skrin a zakaznik svoje obvody pripaja na kontakty tychto rele. Tranzistorove vystupy pouzivame na signalizacne tabule osadene ziarovkami a LED, pripadne pre dalsie elektronicke obvody, nie vsak ako vykonove vystupy.

Zostavit lacny elektronicky, ruseniu a pretazeniu odolny vystupny clen je aj v dnesnych casoch nemozne.

Ad plynovy ohrev.
Nevidim dovod, preco by cosi malo horiet... Nie je to zariadenie ako plynovy varic, plamen je ukryty v trubici a ohrev je salanim tak, ako pri elektrickom ohreve. Na TEZ su plynove zasobniky, takze netreba ani stanicu plynofikovat.
Sem-tam sa zasobnik doplni skvapalnenym plynom.

vychádzam z toho, že výhybky koľajovej spojky 18/22 hlavne teda 22, bude tvoriť bočnú ochranu - odvrat pre vlakové cesty na/z koľají 2, 4 a 8 a možno aj pri vchodoch z 2. traťovej koľaje na nepárnu skupinu koľají. Keďže medzi výhybkami 22 a 24 nie je počítací bod, bude výhybka 22 držaná až do času uvoľnenia námedzníkov na koľajach 10 až 16 a dovtedy nebude možné zrovnať 18/22 a splniť podmienky odvratu pre zmienené vlakové cesty.

Nikoliv "dovtedy" (tak to fungovalo u strarších reléovek), ale ještě o něco později , tj. než uplyne určitý přesně definovaný čas a výhybky už nebudou pod závěrem. Je to kvůli novým normám, kde se zjednodušeně řečeno předpokládá, že konec vlaku po zastavení může ještě couvnout za námezdník vlivem odbrždění dlouhé soupravy a jejího následného roztažení.

Jinak užitečnou délku staničních kolejí předpokládám takovou, že by to hypotetické blokování výhybky nemělo v praxi činit zásadní problémy. Postupný rozpad jízdní cesty je u řady zahraničních železnic neznámou věcí a kdovíjaký užitek většinou ani nepřináší.

AD rk_kn, keď som sa naň pýtal v škole, jeden pán docent mi dal odpoveď v podobnom duchu, vraj železničiari nie sú hasiči... a to už bol (pred cca 7 rokmi) na Hornej Štubni...

balík: Vďaka za info. Aj sa som múdrejší.

Vihorlat: V tomto máš pravdu, to mi nedošlo. Samozrejme pravdu máš za predpokladu, že projektant uvažoval s výhybkou 22 ako odvratnou.

Ještě dodám, že ESA22 v tomto roce zmizela z propagačních materiálů AŽD. (Instalována byla pouze v Mor.Písku, Přívoze a Rohatci - stavba proběhla 1997-1999). Všechna pozdější nová stavědla už jsou jen ESA11, resp. nejnověji TESA (Svinov - Opava, předpokládám, že totéž je i Plzeň - Žatec, Trnava - Kúty).

I v Čechách se v posledních letech dělaly klasické TESTy - na vedlejších tratích s použitím některých venkovních prvků jako výzísků z koridoru.

Dočetl jsem se, že plynový ohřev je u nás hojně použit na celém II.koridoru.

PetoN vysvětlil technickou stránku, tak jenom pro upřesnění formalitek k příspěvku rk_kn (rk_kn to jistě ví, ale aby to nemátlo ostatní):

JOP (jednotné obslužné pracoviště) je obecný pojem pro jednu z možných variant ovládacího rozhraní zabezpečovacího zařízení. Jedná se o takové rozhraní, které odpovídá předpisu ZTP JOP.

ZTP JOP (Základní technické požadavky - jednotné obslužné pracoviště) jsou interním předpisem vydaným dřívější státní organizací České dráhy, s.o. (mám k dispozici pouze 4.vydání z roku 2000, tedy z doby před oddělením). Zabzař je součástí železniční dopravní cesty, která je ve vlastnictví státu, tedy předpokládám, že současným vydavatelem normy je SŽDC, s.o. [ČD, a.s. jsou provozovatelem většiny drah ve vlastnictví České republiky, k nimž jménem státu vykonává vlastnická práva státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC, s.o.) ]. ZTP JOP definuje především závazné standardy zadávacích (2 klávesnice, trojtlačítková myš, pult nouzové obsluhy, apod.) a zobrazovacích prvků (monitor, prvky kolejového reliéfu, způsoby indikace, barevné provedení, atd.), pravidla jejich ovládání, evidenci a registraci prováděných úkonů podle stupně jejich závažnosti, další hardwarové požadavky, atd.

Prostřednictvím jednotného obslužného pracoviště z počítačového rozhraní lze ovládat elektronická a hybridní stavědla, počítačové zadávací rozhraní s JOP se instaluje i na starší reléová zařízení (uváděná AŽD71 či zjednodušené TESTy).
(Navíc jsou používána pro ústředny dálkového ovládání zabezpečovacích zařízení, tedy pro nadstavby nad SZZ a TZZ).

Výhodou JOP je tedy jednotný standard. Výpravčí z Hodonína by tedy měl být bez problémů schopen zasednout v Děčíně i v Horním Dvořišti, kde nalezne prakticky totéž, co zná "z domu".

Je taky celkem jedno, kdo je výrobcem zabezpečovacího zařízení. V ČR je pochopitelně většina JOPek od AŽD (vedle JOP ovládání TESTů a reléovek především ovládání nových stavědel SZZ-ETB, ESA11, ESA22 - je pouze ve 3 stanicích, TESA, no a k tomu ty dálkoviny). Ale máme i JOPky od Starmonu (což je dnes dceřinná společnost AŽD s vlastní produkcí stavědel K2000, K2002) a AK signal Brno (taky dcera AŽD, jednoduché dálkové ovládání REMOTE 98). (Totéž by pochopitelně musely na SŽDC splňovat i Siemensovky, kdyby je tu chtěli...

Zcela jiným standardem oproti JOP je dále třeba ovládací rozhraní typu MODEST (stavědla MODEST99 a MODEST PES z produkce První signální, a.s.), které se však nenachází na drahách SŽDC (vlečkaři).

Pár odkazů:

http://spz.logout.cz/zabezpec/ztp-jop.html
http://spz.logout.cz/zabezpec/szz-etb.html
http://spz.logout.cz/zabezpec/szzk-98.html
http://spz.logout.cz/zabezpec/remote98.html
http://www.azd.cz/produkty-a-sluzby/systemy-pro-kolejovou-dopravu/stanicni-zabezpecovaci-zarizeni/
http://www.aksignal.cz/zab.html
http://www.starmon.cz/
http://www.1sig.cz - sekce Produkty

PetoN vychádzam z toho, že výhybky koľajovej spojky 18/22 hlavne teda 22, bude tvoriť bočnú ochranu - odvrat pre vlakové cesty na/z koľají 2, 4 a 8 a možno aj pri vchodoch z 2. traťovej koľaje na nepárnu skupinu koľají. Keďže medzi výhybkami 22 a 24 nie je počítací bod, bude výhybka 22 držaná až do času uvoľnenia námedzníkov na koľajach 10 až 16 a dovtedy nebude možné zrovnať 18/22 a splniť podmienky odvratu pre zmienené vlakové cesty.
Inak nejako som nepochopil to vysvetlenie štb ohľadom svietenia dvoch svetiel návestidla vedľa seba najmä pri návesti "žltá - biela - žltá". Ďakujem.

Niekto na tomto webe spominal, ze vo Vysnych Hagoch maju pokusne plynovy ohrev vymen. Ale to su samovraty.

Veď by tam všetko horelo ! Prepojky, izolačné podložky, káble od prestavníkov, prepojky, drevené podvaly. Výmena musí byť nasmastená, aby sa dobre šmýkala a hákové závery zapadali ľahko. Ináč to motor nepretočí, nenaskočí kontrola, alebo vôbec nevyklesne. A dilatácia, to musí sedieť na mm, veď aj teplota koľaje pôsobí na chod prestavníka. Elektrický ohrev tiež nie je taký silný , žeby ste si na koľaji vodu ohriali. Keď sa pozriete na zasneženú výhybku s ohrevom, vidíte rozpustený sneh v okolí jazykov až po srdcovku. Ale pár vlakov rozvíri sneh, dvakrát - trikrát prestavíte, a potom to znovu zamrzne. Zostane na jazykoch námraza, a už vám kontrolu neukáže. Pomôže len výhybkár so škrabkou a metlou !

Vihorlat: Nie som znalý miestnych pomerov a tak sa možno mýlim. Ale. V tom plániku Leopoldova sú počítacie body (hranica výhybkových úsekov) medzi výhybkami 18 a 20 a potom pri návestidle Se14. Takže pri vjazde Tebou uvažovaného vlaku bude obsadená len skupina výhybiek od 20 po 40, čo je predpokladám nákladná skupina koľají. Podľa mňa by hranica medzi 22 a 24 nič nepriniesla. Vzhľadom k dnešnej hustote nákaldnej dopravy to podľa mňa nebude zásadný problém. Ale opakujem, ja tam nie som výpravca a hlavne nepoznám miestne pomery.