Kombinovaná doprava

Podobne dopadli aj pokusy s kamiónmi z Trstenej do Budapešti alebo do Rumunska. Párkrát to prešlo, pôvodne boli plánované 3 krát týždenne ešte začiatkom tohto tisícročia. Potichúčky to však skončilo, potom vyšlo niekoľko dps , ale aj tak kamióny veselo behajú ďalej. A preťažené, bez postihu.

Vsade v EU je podpora kombinovanej dopravy a u nas sa vytrhaly kolaje... Nove Zamky
Ked firma OZON N.Z. zacala od 1.10.1998 vykonavat operatora pre sprevadzanu kombinovanu prepravu Ro-La z NZ do Welsu(OBB), bolo to kriku okolo toho...
Firma odkupila kolaj č.203 na ktorej sa vykonavala nakladka a vykladka kamionov. Firma OZON sa dostala do konkurzu a v maji tohto roku spravca konkurznej podstaty kolaj č.203 odpredal. Vybrany zeleznicny zvrsok bol pouzity na ine stavby.

Jedním ze tří titulů, v nichž se mohou zájemci od 1.7.2005 ucházet o peníze na rozvoj infrastruktury ze strukturálních fondů Evropské unie, je také podpora kombinované dopravy.
Titul, který podporuje kombinovanou dopravu, se týká takových cest, při nichž se pro přemístění zboží používá různých druhů dopravy. Největší část přitom musí připadat na železniční a vodní dopravu, tedy cesty šetrnější k životnímu prostředí. Další možností je pomoc na vznik dopravně-logistických center a překladišť.
(iHNed)
Informace jsou k dispozici mj. na adrese: http://www.mdcr.cz/cs/Evropska_unie/Fondy_EU/Strukturalni_fondy/

Ekologicky šetrná doprava nákladů do sousedního Německa možná znovu ožije. Rok poté, co skončil provoz na RoLa, tedy doprava kamiónů po železnici do Drážďan, přichází firma Bohemiakombi s novým projektem kombinované přepravy.
Tentokrát má jít jen o kontejnery, cisternové kontejnery či sedlové návěsy bez tahačů. Opět z Lovosic, ale tentokrát do Duisburgu, jednoho z průmyslových center na Rýně.
"Pokud dostaneme dotaci na rozjezd projektu, tak od října každý týden vypravíme dva vlaky až o třiceti vagónech. A dva vlaky k nám zase přijedou z Německa," říká jednatel Bohemiakombi Vladimír Fišer. Jeho firma nyní vyjednává dotace na Ministerstvu dopravy.
Linka by byla částečně dotována z programu EU "Marco Polo", o němž už byla v této diskusi zmínka. Cesta vlaku by měla trvat 16 hodin.
"Oslovili jsme zatím 150 firem, zájem o takovou službu je. V Německu větší než u nás," tvrdí Fišer.
"O projekt přímého vlaku máme zájem z důvodu napojení na přístav v Rotterdamu a jeho terminál," vysvětluje Michal Vydra z firmy Austromar. Ta speditérům nabízí spojení po moři. (iHNed)

Pamatate, ked sme chceli mat zo SK druhe Svajciarsko? Uz viem, preco sa to nepodarilo. Tam chodia tiraky nalozene na voznoch...

Zdá se, že se Evropská unie odchýlí od své nedávno ještě jednoznačné snahy všemožně omezovat silniční dopravu ve prospěch jiných druhů. Naznačují to alespoň některá fakta uvedená v následující pasáži:
Ačkoliv Bílé knize dopravní politiky EU do roku 2010 zbývá do naplnění celá pětiletka, z lůna Evropského parlamentu (nikoliv Komise) přišly v měsíci jahod náznaky návrhu „Nové evropské dopravní politiky“. Jestliže Bílá kniha usiluje všemi způsoby o zastavení nárůstu silniční dopravy zboží, ta nová má změnit směr: hlavním cílem má být podpora hladkého chodu systému, který uspokojí 90 procent dopravních potřeb a bude tak dále pokračovat (= silnice). Čili otočení koncepčního kormidla o pěkných pár stupňů na základě celé řady argumentů. Třeba že evropská silniční doprava produkuje jen dvě procenta skleníkových plynů z celku, toxické emise se za posledních 10 let snížily na polovinu, dráha a veřejná doprava, zajišťující jen 10 procent výkonů, stojí vlády a regiony kolem sta miliard € ročně, silniční doprava přispívá veřejným financím v Evropě po odečtení vládních nákladů na síť částkou kolem 200 miliard €. Všechny minulé snahy omezit silniční dopravu alternativními pokusy selhaly (nákladní dráha, vysokorychlostní vlaky atd.), uvádí se v návrhu spolu s dalšími asi osmi podobnými argumenty. Kolem svaté Markéty by se měla deklarace za odpovědnou dopravní politiku v Evropě podepisovat.
(Jiří Kladiva: Co přinesl červen v dopravě; Dopravní noviny 27/2005)

V sobotu som videl na rakúskej trati 130 v úseku Selzthal - Kleinreifling 2 vlaky RoLa naložené tureckými kamiónmi. Vie niekto, čo by to mohlo byť za reláciu (predpokladám, že z terminálu Wels alebo z Nemecka niekam na Balkán), ako často po tejto nádhernej trati vlaky RoLa jazdia a prečo z Linzu nejdú po oveľa kratšej trati 140 Linz-Selzthal (tipujem, že buď kvôli sklonovým pomerom alebo tam bola výluka)?

http://tvojepeniaze.pravda.sk/sk_pludia.asp?r=sk_pludia&c=A050625_165952_sk_pludia_p01

ad mateso:

Kdyby vše běhalo podle proklamací ministrů, bylo by na světě (i železničním) krásně. Miluji obraty jako "veľký dôraz treba venovať ...". Naivní volič by třeba místo toho čekal obrat "osobne presadím, aby ...". Ale tak už to u nás chodí. Lze jen doufat, že tak významný a nákladný komplex "nezarástie burinou".

Terminál kombinovanej dopravy v Dobrej sa využíva len na jedno až päť percent.
  

Dobrá/Čierna nad Tisou 24. júna (TASR) - Terminál kombinovanej dopravy (TKD) Železničnej spoločnosti Cargo Slovakia v Dobrej pri Čiernej nad Tisou, ktorého kapacita je približne 180 000 ložných manipulovateľných jednotiek ročne, sa zatiaľ využíva len na 1 až 5 %. So stavom na termináli sa dnes počas kontrolného dňa oboznámil minister dopravy, pôšt a telekomunikácií SR Pavol Prokopovič.

TKD, ktorého výstavba si už vyžiadala približne 750 miliónov Sk, z čoho polovicu tvorili prostriedky zo štátneho rozpočtu, je v prevádzke od roku 2001, ale ako samostatná jednotka pracuje len od 1. júna tohto roku.

Podľa Prokopoviča sa na termináli už urobilo veľa, ale o spokojnosti zatiaľ nemôže hovoriť. "Spokojný budem, až keď tade bude chodiť KIA a bude sa využívať aspoň na 80 %. Okrem toho, že je potrebné dokončiť niektoré technologické a stavebné úpravy, veľký dôraz treba venovať infraštruktúre pred a za terminálom, ktorá patrí Železniciam SR," zdôraznil minister.

Keďže rozvoj kombinovanej dopravy ako dopravy budúcnosti je prioritou EÚ i vlády SR, vyčlení kabinet na tento účel prostriedky v budúcoročnom štátnom rozpočte. Úplné využitie TKD v Dobrej však podľa Prokopoviča bude závisieť aj od prebiehajúcich rokovaní s ukrajinskou a ruskou stranou a vytvorenia takých podmienok pre firmy, aby neobchádzali kapacity Slovenska cez Poľsko či Maďarsko, ako sa to často deje teraz.

TKD je stupňom pripravenosti a kapacitou jedinečný v strednej a východnej Európe. Ako uviedol vedúci pracoviska Štefan Šimko, kamióny, kontajnery, či nákladné vozidlá sa môžu dostať z Dobrej po železnici do ktoréhokoľvek železničného uzla v Európe, vrátane námorných prístavov, pričom kombinovaná doprava je lacnejšia a šetrí životné prostredie.
 TASR 2005    http://www.sme.sk/c/2272356/Terminal-kombinovanej-dopravy-v-Dobrej-sa-vyuziva-len-na-jedno-az-pat-percent.html

ad Jakub:

Díky za doplňující informaci

Zbynek: P&R ma zavedeny napr. Dopravni podnik hl.m. Prahy, neviem ako je to v praxi vyuzivane. Tyka sa to aut aj bicyklov.

Jakousi kombinovanou dopravou, nikoliv však nákladů, ale osob, je systém Park & Ride (zaparkuj a jeď). Jeho principem je doprava automobilem z domova k nejbližší železniční stanici a pokračování v cestě vlakem. Motivací pro cestujícího k využití železnice je zpravidla také to, že železniční časový jízdní doklad jej opravňuje k bezplatnému využití vyhrazeného parkoviště v bezprotřední blízkosti železniční stanice. Dnešní systém vznikl vlastně přirozenou cestou v okolí amerických a britských velkých měst, kdy už před relativně značnou dobou zaměstnanci institucí v centrech, bydlící na venkově, zjistili, že je to především časově výhodnější. Dnes je tento systém poměrně ve značné míře využíván v řadě evropských zemí, i nedaleko našich hranic.
Nemusí se však nutně jednat jen o kombinaci osobní automobil/vlak, jak ukazuje zmínka v jednom publikovaném materiálu:
"Ve francouzském Štrasburku byl ustanoven systém „Park and Ride“ s jízdními koly. Tento úspěšný projekt byl implementován pouze s malou investicí a s rostoucím zájmem veřejnosti se dále rozšiřuje." (http://www.sospraha.cz/ovzdusi/dousek_cisteho_vzduchu.doc)
Domníváte se, že se systém Park & Ride rozšíří i v našich zemích? (Tím nechci říci, že i dnes takto u nás někdo necestuje - mám na mysli opravdu systém.)

V Dopravních novinách 23/2005 je pod tímto titulkem zveřejněna zajímavá stať mj. ukazující, že v nákladní dopravě už nejde jen o "válku" na frontě železnice - silnice, ale do "boje" je vtahována i doprava lodní:
 
Mezinárodní unie společností pro kombinovanou dopravu silnice/železnice UIRR podrobila kritice zaměření podpůrného programu Evropské komise Marco Polo II. Členové UIRR tvrdí, že kolem 40 procent prostředků fondu se vynakládá nesprávně, zejména na příbřežní plavbu.
Program je nutné urychleně přepracovat a zaměřit se přitom na kontinentální provoz – obzvláště v alpském tranzitu představuje železnice jedinou alternativu k silniční nákladní přepravě, uvedla v dubnu UIRR.
Organizace je nespokojena rovněž s výpočtem externích nákladů příbřežní plavby. Poukázala přitom na skutečnost, že při kalkulaci pro kontejnerová plavidla a lodě pro přepravu hromadného zboží použila Evropská komise příznivější údaje, než jaké jsou v mezinárodním provozu obvyklé. Příbřežní plavba (a zejména Ro/Ro plavidla) podle ní vykazují podstatně vyšší spotřebu energie. Pokud mají dostávat námořní služby podpůrné prostředky, je nutné vycházet ze správných údajů a brát v úvahu ekologickou zátěž, konstatovala UIRR.
Program Marco Polo II splní svůj účel, pouze bude-li intenzivně podporovat rozvoj konkurence na železnici. Bez toho se nepodaří převádět část toku zboží ze silnice. Dosud však v Evropě pokračuje pouze liberalizace silniční dopravy, která úspěšně přebírá i nárůst objemu přepravy po rozšíření Evropské unie, zatímco pozice linek doprovázené kombinované dopravy Ro-La je stále obtížnější, připomenula UIRR.
Mezinárodní unie společností kombinované dopravy silnice/železnice hodlá usilovat i o to, aby Evropská unie věnovala více prostředků do rozvoje železniční infrastruktury.

ad HomoFaber:

Díky za uznání (i když má zásluha byla hlavně v tom, že jsem vyčíhal moment, kdy se kolem soupravy nikdo nepohyboval ) a také za Tvou snahu odpovědět na můj dotaz.

K Tvému druhému příspěvku bych dodal, že i jiní operátoři kombinované dopravy ze stejných důvodů přecházejí od národních železničních dopravců k jiným společnostem. Je to prostě tak, liberalizace přístupu na železnici přináší potřebnou konkurenci.

Oznamil to 20.5.2005 W. Klepatsch, riaditel sekcie namornej dopravy spedicie Kuhne&Nagel Central Europe, otvoreni novej kontajnerovej linky Rotterdam - Enns (nedaleko Linzu).
Linka nie je tak uplne nova, je to vlastne presmerovany vlak Bremen-Enns (pretoze prvou zastavkou vacsiny kontajnerovych lodi v severozap. Europe je Rotterdam, do Brem dorazi naklad o den-dva neskor); po novej trase prvykrat vlak vyrazil len 18. maja a K&N bol prinuteny vzapati zvysit pocet vlakov z povodne planovanych sest na osem tyzdenne. Spojenie Rotterdam-Enns je priame s pripojom do Viedne. Na jesen tohto roka sa linka predlzi minimalne do Bratislavy; je celkom mozne ze az do Rumunska. Dopravu po zeleznici K&N zabezpecuje v spolupraci s ACTS (NL), Ruhrtalbahn (DE) a Wiener Lokalbahnen (AT).
Preco male sukromne firmy a nie DB alebo OBB? Klepatsch: "They're more flexible and better in price".
Na otazku o kolko odpovedal s jemnym usmevom: "20%"

zbynek: kraaasne zabery :-) taky podvalnik vidim prvy raz (myslim typ, nie ucel) a podla trilexov by som jeho povod tipoval do vychodnej europy alebo talianska. taliani pouzivali trilexy veselo este v 80. rokoch, kym v CS ich era skoncila o 10 rokov skor, niekedy v polovici vyroby S706.

Do kombinované dopravy v širším slova smyslu nepochybně patří také doprava železničních vozů na speciálních silničních podvalnících. Kdysi to byla poměrně rozšířená alternativa podnikových vleček. Pamatuji, že ještě v 80. letech takto jezdily nákladní vagóny na dvoudílných podvalnících výroby NDR (známé i v modelovém ztvárnění ve velikosti H0) v Pardubicích z hlavního nádraží do továrny TMS po Palackého třídě.
Při včerejších oslavách výročí trati Choceň - Broumov byla takováto (modernější) souprava vystavena před nádražím v Meziměstí. Mrzí mne jen, že jsem (bylo toho moc) na místě nezapátral po typu a výrobci podvalníku - neví to někdo?

Ad Rasto:

Mozeme len dufat, ze do volieb sa to nestihne.. sucasny vyvoj, resp. stav v zel. doprave sa len zhorsuje, tak radsej ho zakonzervovat, nez dalej zhorsovat.. asi som sa dnes nevyspal :-/

Odbáčame od témy,...
Jednotný dopravca v autobusovej a železničenej doprave ma napadol preto, lebo keď počujem napr. o úsekoch Levoča - SNV, že tam chodia 4 autobusové firmy, alebo nemožnosť spojenia autobus/vlak. Tento systém u nás fungoval do r. 1945 a podľa mňa je dobrým. Lenže pri súčasnej politike liberaklizácie dojde ešte k rozdelenie osobnej dopravy na diaľkovú a regionálnu(kt. budú prevázkovať VÚC, čo zaručí jej koniec) a nemožnosť spojenia v republike, žiaľ takým smerom sa uberáme.
RoLa má súčasne význam, lebo keď nie kombinovaná doprava, tak aspoň RoLa, ale aj tá je úbohá. ŽSR skutočne musí prehodnotiť platby za DC a to, osobná doprava zdarma, nákladná zlacniť a km 50% hmotnosť 50%, nech tu nemáme preťažené vlaky, ako to reprezuntujú experti z BRKS. Ja neviem, ale celá Európa (hl.západ) pchá záťaž na železnice a uprednostňuje ich, u nás opačne, za socializmu sa väčšina záťaže vozila železnicou, teraz opačne. Dokonca vtedy jazdili priame kontajnerové vlaky napr. na trase Nitra - Rotterdam, dnes nič, nič, nič, to bude zrejme pokrom a konfliktom záujmov...