Kombinovaná doprava

Kombinovaná doprava „silnice-železnice“ má za cíl odvést ze silnic a dálnic část kamionů

Překladiště, kde by se náklad naložil na vlak a dál pokračoval po kolejích, by už za dva roky mohlo být i v Brně.
„Je to dobrá věc, ale nečekejme od toho příliš,“ upozorňují odborníci z Centra dopravního výzkumu v Brně.
„Pro město je výhodnější, když do něj kamiony nevjíždějí ze všech možných stran. Jaký konkrétní dopad na provoz ve městě i na dálnici D1 bude mít chystané překladiště v Brně, jsme však ještě nezkoumali. Je otázka, jak ho budou přepravci využívat, jak pro ně bude kombinovaná doprava ekonomicky zajímavá,“ uvedl Jiří Novotný z Centra dopravního výzkumu.
„Kamionů se nezbavíme nikdy, protože silniční síť je mnohem hustší. Reálnější cestu k omezení produkce skleníkových plynů a znečišťování životního prostředí vidím spíš v technickém pokroku, především snižování spotřeby pohonných hmot,“ upozornil i další pracovník Centra dopravního výzkumu Aleš Krejza.
Podle něho však logistické centrum a překladiště přece jen smysl má. „Už proto, že posílí ekonomiku v kraji a přinese i nová pracovní místa,“ dodal.
„Pro region jsou to prospěšné aktivity. Mimo jiné také proto, že tady podpoří podnikání a zaměstnanost,“ soudí i krajský radní Jaroslav Pospíšil. Jak však kamionů v posledních letech na silnicích přibylo a jak vážně ohrožují životní prostředí, ukazuje i množství oxidu uhličitého, které ročně vypustí do ovzduší. Zatímco před deseti lety ho nákladní automobily v zemi „vyrobily“ zhruba 2 600 000 tun, nyní je to už dvakrát tolik. Například emise oxidu uhličitého z individuální automobilové dopravy se za posledních deset let přitom zvýšily o třetinu.
Kamiony jsou problémem v celé Evropě, a proto Unie začala dotovat kombinovanou dopravu z veřejných zdrojů. S její podporou počítá i koncepce ministerstva dopravy schválená v loňském roce. Vyhnat jich alespoň část ze silnic má chystané zavedení mýtného, úlevy na daních a dalších poplatcích.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Jak vyhnat ze silnic a měst aspoň část kamionů, které obtěžují hlukem a znečišťují ovzduší? Posílat náklady i po železnici.
Vlaky s kontejnery už několik let jezdí ze země do severomořských přístavů, kombinovaná doprava silnicevlak se už však chystá i na jižní Moravě.
O takzvaném logistickém centru s překladištěm se mluví v Břeclavi a do dvou let by ho mohlo mít i Brno.
„Brno je významným obchodním centrem a něco takového by si zasloužilo. Máme už připravených asi pět variant, kde by mělo veřejné logistické centrum být, a předpokládáme, že jeho součástí bude i kontejnerové překladiště,“ uvedl Rodan Šenekl, náměstek generálního ředitele pro nákladní dopravu Českých drah. Naději, že se podaří vybudovat centrum v Brně-Slatině nebo obnovit bývalé překladiště v Brně-Heršpicích, zvýšilo i to, že Evropská unie a stát přislíbily, že finančně podpoří budování zázemí pro kombinovanou dopravu.
V Brně se na provozování překladiště mají podílet například České dráhy nebo ČSAD Hodonín. „Jak bude fungovat, to se ještě řeší. Možná jako Lovosice,“ uvedl zástupce Českých drah pro jižní Moravu Jiří Dukát. V kontejnerech se odtud po železnici vozí potraviny, výrobky chemického průmyslu a dřevo, zpět do země pak elektronika, textil, bílé zboží do domácnosti.
Podle Rodana Šenekla by dokonce brněnské překladiště mohlo ulehčit přetížené dálnici D1, podobně jako uvažované logistické centrum v Břeclavi.
Od kamionů si města mohou pomoci i jinak. Například ve Vyškově u dálnice D1 má vyrůst areál pro kamiony s parkovištěm, servisem, občerstvením i ubytováním. „Stavba však může začít, až změníme v této lokalitě územní plán. Je to sice komerční záležitost, ale prospěch z ní může mít i město. Kamiony zde sice nesmějí parkovat, ale někteří řidiči tento zákaz nerespektují. Stojí například v Brněnské ulici, a když ráno zahřívají motory, není to pro tamní obyvatele vůbec příjemné,“ uvedl vyškovský místostarosta Roman Celý.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Uvědomuji si, že článek o "banánových vlacích" není zrovna příklad typické kombinované přepravy, ale bylo by asi zbytečné zakládat nové téma třeba s názvem "Logistika".

Spolupráce české spedičně-logistické společnosti Čechofracht a předního světového producenta banánů Chiquita se sídlem v Cincinnati v USA se datuje od roku 1991. V průběhu téměř patnácti let se jim podařilo železniční přepravu banánů zorganizovat tak, že je zcela konkurenceschopná vůči silniční přepravě, a to nejen z hlediska ceny, ale i rychlosti přepravy. O loňských výsledcích tzv. banánového vlaku informoval Čechofracht v prosinci.
V roce 1991 začal Čechofracht zajišťovat přepravu banánů v jednotlivých izotermických vagonech Interfrigo pro celé Československo. Jednotlivé vagony jezdily do různých stanic určení v Čechách, na Moravě i na Slovensku s přepravní lhůtou od čtyř do sedmi dnů. „Jelikož tehdy nebyla železniční přeprava konkurenceschopná ke kamionové přepravě především z hlediska rychlosti přepravy, vstoupil Čechofracht do jednání s Chiquitou ohledně vytvoření projektu celovlakových souprav,“ uvedla Milena Šťastná z odboru železničních přeprav Čechofrachtu. „Jednání a příprava se vlekly dlouhých pět let, zapojeny byly pochopitelně i zúčastněné železnice SNGB, DB, ČD, ŽSSK a firma Interfrigo, která v té době vlastnila chladicí vagony,“ řekla dále.
Projekt celovlakových souprav Čecho-fracht dokončil v roce 1998, kdy také na trať vyjel první zkušební „banánový vlak“. Od tohoto roku provádí Čechofracht přepravy banánů po železnici téměř pravidelně každý týden. „Do jednoho vagonu je nakládáno 1152 kartonů banánů, což představuje váhu 23 040 kg. Do jednoho ,banánového vlaku‘ může být zapojeno maximálně 34 vagonů,“ uvedla Milena Šťastná. Jednou z předností „banánových vlaků“ je přepravní rychlost, která je plně konkurenceschopná vůči silniční přepravě. Například pokud se naloží banány do vagonů v pondělí, v úterý večer je vlak na hraničním přechodu s Německem a v nočních hodinách je ve stanici určení Praha-Bubny, kde jsou dozrávárny firmy Chiquita.
Po odstranění počátečních problémů probíhala přeprava několik let bez problémů. Jen vstup České republiky do EU situaci poněkud zkomplikoval, neboť na dovoz banánů byly zavedeny licence a ceny vzrostly. I přes tyto problémy však údaje z posledních dvou let ukazují vzestupný trend v dovozu banánů Chiquita do ČR. V roce 2004, kdy země vstoupila do EU, Čechofracht přepravil 503 „banánových“ vagonů. Loni to bylo v období od ledna do listopadu již 633 vagonů.
Banány se expedují zelené při přepravní teplotě 14 stupňů Celsia. Do ČR se přepravují z belgických přístavů Antverpy a Zee-bruge a z německých přístavů Bremerhaven a Hamburk. Překlad banánů z lodí, které přijíždějí do těchto přístavů ze Střední Ameriky, je plně automatizován a banány se nakládají do vagonů buď přímo z lodi, nebo přes sklad.

(zdroj: Dopravní noviny/Čechofracht)

http://www.eurailpress.com/, 07.02.2006 - Erstmals ist Ungarn unmittelbar auf der Schiene an den Überseehafen Rotterdam und damit an die internationalen Seefrachtsysteme angeschlossen. Den ersten Direktzug quer durch Zentraleuropa bietet die DB-Tochter Railog GmbH ab dem 6. Februar 2006 an. Railog plant bereits ab dem ersten Tag vier Abfahrten pro Woche zwischen dem Rotterdam Pernis Combi Terminal B.V. (PCT) und dem Logistik Center Hungaria KFT im westungarischen Györ sowie vice versa. Der Zug besteht aus zwei Wagengruppen, einer für den Kombinierten Verkehr und einer für den Wagenladungsverkehr. Der intermodale Teil fasst zurzeit 33 TEU. Railog führt den Zug von Rotterdam über die Grenzstationen Venlo, Passau und Sopron ohne Zwischenaufenthalt nach Györ. Abfahrtszeiten südgehend ab Rotterdam sind montags, dienstags, mittwochs und freitags; nordgehend ab Györ montags, mittwochs, donnerstags und freitags.

Co se stane, až se v říjnu otevře kompletní obchvat Plzně a dálnice spojí Prahu s Ambergem? Ulehčí to dopravě, pomůže Plzni? Podle dosavadních zkušeností velmi pravděpodobně nikoli. Dálnice vedoucí krajem zatím do písmene naplňuje poučku, že čím více silnic dostanou auta k dispozici, tím více jich zaplní. Nákladní automobilovou dopravu je třeba začít tvrdě regulovat, dostat zboží na železnici, kterou stát dotuje jako málo navštěvované muzeum. Jedinou pákou jsou peníze - hodně za silnice, málo za vlak.

Martin Polívka, redaktor MF DNES

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

vyhlásilo výzvu na předkládání žádostí o finanční podporu budování překladišť kombinované dopravy.

Typy podporovaných záměrů:

- výstavba nových, rozšiřování a modernizace stávajících veřejných překladišť kombinované dopravy,
- související technologická zařízení,
pokud tímto vzniknou dodatečné efekty vedoucí k převedení části silniční dopravy na kombinovanou dopravu. Podporována mohou být jen veřejná překladiště.

Cíle programu:

- dosažení vyššího podílu kombinované dopravy na přepravním trhu na úkor přímé nákladní silniční dopravy převedením části přepravovaného zboží ze silniční dopravy na železniční a vnitrozemskou vodní dopravu šetrnější k životnímu prostředí,
- zvýšení podílu nedoprovázené kombinované dopravy na přepravním trhu zlepšením její konkurenceschopnosti,
- zlepšení kvality životního prostředí převedením části přeprav ze silniční na železniční a vnitrozemskou vodní dopravu a tím snížení ekologické zátěže způsobené silniční nákladní dopravou,
- zajištění kvalitnější obslužnosti a komplexnosti služeb zákazníkům,
- snížení nehodovosti způsobené silniční nákladní dopravou, převedením části výkonů silniční nákladní dopravy na železniční a vnitrozemskou vodní dopravu.

Forma podpory: přímá nevratná finanční podpora jednotlivých záměrů poskytovaná z veřejných rozpočtů ČR a strukturálních fondů Evropských Společenství (ERDF).

V případě poskytování podpory z tohoto podprogramu je maximální míra veřejné podpory poskytované v oblasti NUTS II Jihozápad omezena 46 %, v oblastech NUTS II Severovýchod a Jihozápad 48 %, v oblastech NUTS II Severozápad a Střední Morava 49 %, v oblastech NUTS II Moravskoslezsko a Střední Čechy 50 % celkové hodnoty uznatelných nákladů vztahujících se k realizovanému záměru. Veřejná podpora poskytovaná malým a středním podnikům může být zvýšena o 15 %.

Termín pro předkládání žádostí je ode dne zveřejnění výzvy do 28. února 2006.

(zdroj: stránky Ministerstva dopravy ČR)

Štrasburk - Vlna stávek zasáhla evropské přístavy. Dělníci se bouří proti nové liberalizace trhu s přístavními službami, která je na pořadu zasedání Evropského parlamentu už tuto středu.
Na šest tisíc přístavních dělníků vyrazí do štrasburských ulic, aby podpořilo europoslance, kteří se stavějí proti návrhu Evropské komise. Podle něj by provozovatelům terminálů skončil monopol na manipulaci s náklady a přepravci by si mohli vybírat dodavatele pro vykládku a nakládku lodí."Nikdo nesmí ignorovat dopad, který by tato legislativa měla na zaměstnanost a kvalitu a bezpečnost práce," uvedli odboráři z Evropské federace přepravních zaměstnanců, která sdružuje na 2,5 milionu dělníků z 39 států Evropy
(...)

(Aktuálně.cz)

Kombinovaná doprava se zejména v doprovázeném segmentu vzpamatovávala ze šoku, který přineslo rozšíření Evropské unie a zrušení kontingentů dopravních povolení pro mezinárodní kamionáž. Řada relací Ro-La skončila, několik operátorů se tím otřáslo v základech, ale světlo světa spatřily zase relace nové, nemluvě o velkém množství nových kontejnerových vlaků v nedoprovázené kombinované dopravě. Sektor KEB (kurýrních, expresních a balíkových služeb) zaznamenal největší nárůst ze všech poskytovatelů dopravních služeb, i když už nebyl dvouciferný jako v předchozích letech.

(z článku v Dopravních novinách, ator Jiří Kladiva)

Z odpovědí na některé otázky, které položily Dopravní noviny jednateli společnosti Maersk Czech Republic Ing. Tomáši Vaňkovi:

„Jaký je status Maersk Intermodal Europe (MIE) v rámci skupiny Maersk a jaký je vztah MIE k Maersk Sealand či European Rail Shuttle (ERS)?“
„Společnost MIE je součástí Maersk Sealand, jejímž úkolem je zajišťovat intermodální operace. MIE tak koordinuje a plánuje kontejnerové přepravy po železnici, silnici a vodních cestách. Intermodální operace přitom v různých částech Evropy zajišťují místní pobočky. Přepravy po železnici jsou realizovány především v režimu European Rail Shuttle (ERS).
Službu dům – dům završují bleděmodré kamiony v barvách společnosti Maersk.Úkolem ERS je zajišťovat kyvadlové spoje buď vlaky vlastní flotily, nebo na základě smluv s příslušnými národními železničními dopravci. V současné době ERS zajišťuje do/z České republiky více než 2000 vlaků ročně.“
„Jaké jsou hlavní intermodální spoje, které Maersk ve směru z a do České republiky organizuje?“
„Pražská pobočka MIE využívá koncepce hub and spoke. Organizuje železniční přepravy z přístavů Rotterdam a Bremerhaven do terminálu v Mělníku a návazné kyvadlové vlaky, takzvané antenna trains, do Budapešti a Bratislavy. Službu dům – dům završují bleděmodré kamiony v barvách společnosti Maersk, které zboží dopravují až k zákazníkovi. Maersk v Mělníku prostřednictvím společnosti Maersk Logistics zajišťuje také celní odbavení a pro zákazníky s vlastní vlečkou nabízí společně
s Českými drahami i distribuci zboží po železnici. (...)"
Rozvoj aktivit této společnosti v ČR umožnilo mj. opuštění už nevyhovujícího terminálu na pražském Žižkově (nedosatečná délka kolejiště, omezený přístup kamiónů a stísněný prostor bránící dalšímu rozšiřování) ve prospěch terminálu Mělnického.

Satelitní mýtné pro kamióny v Německu přinese za první rok provozu 2,85 miliardy eur. Uvedl to v bilanční zprávě spolkový ministr dopravy Wolfgang Tiefensee. To je o 450 miliónů více, než vláda předpokládala.
(...)"Mýtné má i ekologický přínos. O patnáct procent klesl počet prázdných kamiónů na dálnicích, sedm procent kontejnerů se ze silnic přesunulo na železnici," připomněl Tiefensee.

(iHNed)

Na dotazy čtenářů iHNed odpovídal Martin Špryňar, generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA:

dotaz:

Nemelo by podle vas MD na misto kamionove dopravy vice podporovat spise prepravovani zbozi po zeleznici?

odpověď:

Myslím, že ne. Ani se nedá hovořit o tom, že by kamionová doprava byla podporována, spíše naopak. Částečně jsem již odpověděl výše. Většina výrobců i obchodníků očekává dodávky just in time a z tohoto pohledu je bohužel železniční doprava druhem dopravy z předminulého století. Mimochodem o toto se snaží EU již několik desetiletí formou různých diskriminačních opatřeních proti silniční dopravě a masivních dotací do železniční dopravy. A výsledek? Současný podíl železniční přepravy zboží ve starých zemích EU klesl k cca 10%. Problém vyřeší jen větší investice do infrastruktury a dopravně telematická opatření.

V poslední době zaznamenává kombinovaná doprava viditelný nárůst. Tento způsob dopravy odlehčuje silnici a šetří tak naše životní prostředí a zároveň poskytuje větší ochranu přepravovaného zboží před ztrátou a poškozením. Zjednodušuje manipulaci se zbožím použitím jedné manipulační jednotky.
Další výhodou kombinované dopravy je možnost termínovaného dodání zásilek ucelených vlaků s přesností na hodiny. České dráhy, a.s.nabízejí v oblasti těchto přeprav to nejlepší, co jen lze za současných právních, přepravních a technických podmínek nabídnout.
Kombinovaná doprava je progresivním systémem optimálně využívajícím různých druhů dopravy.

Významné existující destinace z/do přístavů a kontinentální (ucelené vlaky):
Praha Uhříněves - Hamburg / Bremerhaven
Hamburg / Bremerhaven - Budapest
Praha Žižkov - Hamburg
Hamburg - Dunajská Streda
Želechovice nad Dřevnicí - Hamburg
Verona - Gliwice
Mělník Labe - Rotterdam
Mělník Labe - Hamburg / Bremerhaven
Mělník Labe - Budapest
Mělník Labe - Bratislava
Mělník Labe - Sládkovičovo
Sládkovičovo - Bremerhaven

(zdroj: stránka ČD Cargo)

„Na trhu kombinované dopravy je mnoho nového. Jak členové pracovní skupiny například hodnotí současný rozvoj linek doprovázené dopravy Ro-La, kterým mnozí odborníci předpovídali postupný zánik?“
„Praxe v tomto případě skutečně poněkud opravuje teorii. Ve skupině jsme se věnovali celé řadě nových linek, které jsou v provozu od letošního roku nebo jejichž otevření se plánuje na nejbližší budoucnost. Hovořili jsme například o relaci Terst – Salcburk, která bude určena především pro kamiony jezdící na trase mezi západní Evropou a Tureckem / Blízkým východem. Rakouským dálnicím by měla odlehčit i linka Řezno (Regensburg) – Štýrský Hradec (Graz). Provoz Ro-La mezi italským Turínem a francouzským Albertville se rozšiřuje s ohledem na problémy, s nimiž se potýká silniční tunel Fréjus. O otevření Ro-La mezi Kyjevem a polským Slawkovem již bylo mezi oběma zeměmi rozhodnuto na ministerské úrovni, zatímco další linka Ro-La z Ukrajiny – Čop – Wels – je dosud ve fázi úvah. Podobně je tomu i se spojem Boloňa – Terst – Sezana mezi Itálií a Slovinskem.“

(Z rozhovoru s Vladimírem Zadražilem ze Svazu spedice a logistiky ČR pro Dopravní noviny 39/2005 )

Ad zaosami: planz boli a ako dopadli s cernoylom...

tratovak: myslim ze to je wells-szeged, vozi to okombi, vacsinou vyuzivaju prave turci. v szegede zlezu a idu dalej po svojich cez nadlac alebo roszke.

AD brano 11.7. : V sobotu som videl na rakúskej trati 130 v úseku Selzthal - Kleinreifling 2 vlaky RoLa naložené tureckými kamiónmi. Vie niekto, čo by to mohlo byť za reláciu (predpokladám, že z terminálu Wels alebo z Nemecka niekam na Balkán), ako často po tejto nádhernej trati vlaky RoLa jazdia a prečo z Linzu nejdú po oveľa kratšej trati 140 Linz-Selzthal (tipujem, že buď kvôli sklonovým pomerom alebo tam bola výluka)?
V sobotu 3.9. som videl RoLu práve na trati 140, bližšie info však nemám.

Zajímavá představa,ale u tohoto snímku jsem viděl článek o plánovanách atomových lokomotivách v SSSR a rozchodu 4m.

Železnici v poslední době ztěžují život nízkonákladové aerolinky, které jí často přebírají zákazníky. České dráhy se ale rozhodly s jedním z low-cost dopravců spolupracovat. Společně s firmou Easy Jet zajistí Čechům spojení do 27 míst po celé Evropě. Nejlevnější zpáteční cesta vyjde asi na 100 eur.
Letecký dopravce EasyJet z pražské Ruzyně sice létá, ale je možné se s ním dostat jen do několika destinací především ve Velké Británii. Mnohem více možností ale nabízí z berlínského letiště Schönefeld. Právě tam budou vlaky Českých drah mířit.
Zpáteční jízdenku a obousměrnou letenku včetně všech tax je možné podle Českých drah možno zakoupit od 110 eur, tedy asi 3300 korun.
"Standardní jízdenka vychází asi na 100 eur, ale poskytujeme řadu slev. Pokud pojedou dvě osoby, vychází už pak cesta zhruba na polovinu. Těch sedmdesát eur pak vychází při použití slevy City Star," vysvětluje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský s tím, že celkovou částku ovlivní zejména cena letenky. Jednosměrné u EasyJetu začínají na 20 eurech včetně poplatků.
"Čím dříve si zákazník letenku zakoupí, tím výhodnější cenu  má šanci získat," doplnil Šťáhlavský.
Každý, kdo má zájem takto cestovat, musí počítat s tím, že letenku a jízdenku Českých drah musí zakoupit zvlášť.
(iDnes)

V polovině června se v Bruselu k pravidelnému výročnímu jednání sešla valná hromada Mezinárodní unie společností kombinované dopravy silnice/železnice UIRR. Její delegáti se věnovali především rekonstrukci správní rady unie, hodnocení posledního vývoje v odvětví, kvalitě výkonů železničních společností a hospodářským výsledkům členských operátorů.
(...)
Evropský dopravní komisař a místopředseda Evropské komise Jacques Barrot na zahajovacím galavečeru zdůraznil význam tzv. třetího železničního balíčku pro vytváření příznivějších podmínek pro oživení železniční přepravy. Vyzdvihl zejména jeho přínos ke zvyšování konkurence a kvality služeb v železniční dopravě. Současně potvrdil zájem Evropské komise o podporu kombinované dopravy, mimo jiné i prostředky programu Marco Polo, na jehož realizaci se UIRR aktivně podílí.
Prezident správní rady UIRR Eugenio Muzio se po krátkém zhodnocení současné situace a načrtnutí nejnovějších trendů v oboru kombinované dopravy vyslovil pro urychlené prosazení liberalizace železniční dopravy a vytvoření odpovídajících podmínek pro kombinovanou dopravu.
Z výroční zprávy vyplývá, že
- mezinárodní nedoprovázená kombinovaná doprava zaznamenala v roce 2004 meziroční nárůst 14 %;
- počet zásilek v kombinované dopravě vzrostl o 5 %;
- výkony doprovázené kombinované dopravy poklesly o 17 % (mj. důsledek zrušení omezení silničního provozu mezi starými a novými zeměmi EU - viz Ro-La Lovosice - Drážďany).
Je připravena k podpisu rámcová dohoda o spolupráci mezi UIRR a UIC, která by měla být východiskem pro zvýšení kvality kombinované dopravy s využitím železnice.

(Dopravní noviny 29/2005)