Priemyselné železnice a železničné vlečky

tallself: 1988

tallsef :1988

v ZVS uz par rokov kolaje nie su (hadam aj 6-8). Demontovali ich tratovaci z Gbeliec a zvazali dolu pred ZVS so 730tkou, co bol posledny vlak ktory tam bolo mozne vidiet. Plan trate sice nemam, ale na turistickamapa.sk je celkom dobre vidiet az pokial kolaje viedli. Uzkorozchodna trat uz davno predtym nebola funkcna, ale cast kolaji este pred nejakymi 10 rokmi tam stale bola, ale tie su myslim ze demontovane a prenesene na nejaku uzkorozchodku. Inak planiky tejto uzkokolajky aj normalnej by som tiez rad mal, ale kedze to je zbrojovka, tak je problem nieco zohnat... parkrat som preliezol plot a pobehal kolajisko, zdokumentovat som to ale nestihol lebo ma chytil SBSkar...

parmezano: viem, jazdili az do ZVS-ky niekam daleko do udolia vraj, dokonca este v 90. rokoch. V dubnickej stanici j aj kryte nastupiste ktore sluzilo pre zavod.

tallself: na tuto vlečku zajížděly přímé osobní vlaky se zaměstnanci, asi to byla jediná vlečka na Slovensku s osobním provozem

správcaOLŽ: nie, ZVS nepoznam, nemam tam pristup a je mozne ze tam uz ziadne kolaje niesu..

tallself.
fakt zaujimave. ina infraštruktura vybudovana... Nemas nahodou aj plan trate + plan uzkorozchodnej trate v zavode ZVS? dik

Plánik vlečky v areali ZŤS Dubnica nad Váhom ak niekoho zaujima
http://img41.imageshack.us/img41/1723/ztsa.jpg
Velka cast kolaji uz neexistuje a o niektorych urcite neviem...

Za pripadne nove informacie o vlecke a prevadzke na nej budem vdacny

MALACKY - Medzi centrom južného Záhoria a obcou Gajary by malo vyrásť nové mesto. Ide o obrovský terminál s kapacitou 200 miliónov ton tovaru ročne. Prekladisko svetového významu by bolo vybavené vlastnou železničnou stanicou, letiskom i riečnym prístavom. Začiatok prvej etapy výstavby sa odhaduje na rok 2014 a jej ukončenie o šesť rokov. Záver budovania projektu sa predpokladá okolo roku 2050. "Uzol je potrebný pre euroázijskú a celosvetovú výmenu tovaru. Práve strategická poloha predurčila Záhorie a blízke okolie Bratislavy ako optimálne, " vysvetlil autor návrhu architekt Juraj Jančina. Ide o unikátny projekt, ktorý môže výrazne posilniť význam Slovenska zo svetového hľadiska. Terminál by všetky druhy vnútrozemskej prepravy integroval do jedného centrálneho uzla. "Stretávať by sa tu mal široký i európsky rozchod železničnej trate, " píše sa v projektovej dokumentácii. Plánom je, že sem bude smerovať väčšina nákladných vlakov z krajín bývalého Sovietskeho zväzu. Súčasne postavia menší železničný terminál v Košiciach. Plavebný kanál bude mať parametre dunajskej vodnej cesty a povedie k prístavu pri obci Gajary.

Letisko, prioritne určené na prepravu tovaru, by malo v rámci Európy patriť medzi tie väčšie. Financovanie projektu je zatiaľ plánované zo súkromných zdrojov, pričom ide o sumu 37 miliárd eur. Ministerstvo dopravy vylúčilo financovanie projektu.
"Časť plánovaného územia sa nachádza vo vojenskom priestore, sú tu zásobníky pitnej vody.

Autori preto najprv musia vypracovať dopadové štúdie na životné prostredie a obyvateľstvo, " informoval primátor Malaciek Jozef Ondrejka. Dodal, že mesto zatiaľ nepovedalo ani áno, ani nie. Zástupcovia Malaciek sa zatiaľ s autorom projektu stretli iba raz.
(Nový Čas; 10/05/2010; s.: 8, 9; Juraj Červenka ; Zaradenie: BRATISLAVA)

A-jeto: no pekne

VOP Novaky

z Detvy

je občas aj zaujímavejší tovar, okrem koksu, uhlia a sóje.

Vedení VÍTKOVICE HOLDING, a.s. zve širokou veřejnost, současné i bývalé zaměstnance a jejich rodinné příslušníky na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 2010 v provozech a na pracovištích jednotlivých společností VÍTKOVICE MACHINERY GROUP 1. května 2010 v době od 7.30 do 14.00 hod.

http://dod.vitkovice.cz/

alebo vegetačný kľud

Ačkoli zástupci ArcelorMittalu Ostrava už loni na podzim představili tři nové stěny, které mají chránit od hluku lidi žijící v blízkosti rozřazovacího nádraží huti v OstravěBartovicích, v tišším prostředí zatím žijí jen obyvatelé z domů na jedné straně trati.
Zbylí lidé si na úlevu od intenzivního houkání a pištění vydávaného vagony mířícími do huti musí ještě počkat.
Společnost ArcelorMittal Ostrava sice před časem uvedla, že další, čtvrtá protihluková stěna podél jižní části nádraží vznikne v prvním kvartálu letošního roku, kvůli komplikacím se ale stavba o něco pozdrží.
„V průběhu projednávání projektové dokumentace dala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) záporné stanovisko k umístění čtvrté protihlukové stěny, jejíž výstavbě podle ní bránily kabely v kolejišti,„ řeklamístostarostka Ostravy-Radvanic a Bartovic Ivana Michálková.
Dodala, že nyní vzniká nová hluková studie, která určí nové parametry čtvrté stěny a jejíž součástí bude i pátá stěna, která uleví od hluku lidem žijícím v blízkosti složené výhybky. Mluvčí ArcelorMittalu Ostrava Věra Breiová řekla, že čtvrtá stěna v délce téměř 400 metrů, jakož i stěna pátá, bude bránit nejen hluku z provozu rozřazovacího nádraží huti, ale i vlaků Českých drah.
Výstavba se ale oproti původnímu předpokladu opozdí. Kvůli posunu čtvrté stěny musí totiž huť získat nejen územní a stavební povolení, ale i souhlas všech majitelů pozemků, na nichž bude stěna stát.
„Termín výstavby je závislý na tom, jak rychle proběhnou všechna potřebná jednání. V každém případě bude stěna postavena v letošním roce. Naší snahou je, aby to bylo co nejdříve,„ uvedla Věra Breiová.
Zejména lidé z ulice U Důlňáku, která je hlukem z rozřazovacího nádraží postižena nejvíc, říkají: „Už aby stěna stála.„ „Bydlím tady od mala, hluk z vlečky huti je sice slabší než před dvaceti lety, pořád to bývá ale o zdraví. Teď v zimě se to dá přežít, ale v létě si kvůli hluku z vagonů mířících do huti člověk nemůže ani odpočinout na zahradě,„ řekla jedna z obyvatelek Simona Skupinová.
SŽDC se finančně na vzniku čtvrté a páté protihlukové stěny podílet nebude. „Naše měření neprokázala, že by nadměrný hluk způsobovala normální železniční doprava. Určitě se ale nebráníme tomu, aby stěny vznikly,„ řekl mluvčí SŽDC Pavel Halla. Do tří protihlukových stěn, které podél trati už stojí, huť investovala 4,5 milionu korun.

(Mladá fronta DNES)

I když je na vlečce k letišti jen minimální provoz, samolepku má mít už půl roku

Od července loňského roku mají být železniční přejezdy označené samolepkami s číslem, aby je bylo možné v případě, že na nich uvízne nepojízdné auto, snadno identifikovat, zastavit vlak a zabránit srážce. I když už je to půl roku, identifikační čísla někde stále chybí. Dokládá to železniční vlečka vedoucí na letiště Líně, která křižuje hlavní tah z Plzně na Domažlice mezi Zbůchem a Chotěšovem.
Přestože řidičům projíždějících aut dopravní značky prozrazují, že se blíží k přejezdu, chybějící samolepky mohou vyvolat dojem, že je trať už mimo provoz. Na vlečce však vlaky stále jezdí, i když minimálně. Platí tu tedy všechna pravidla, jako na jiných přejezdech, a to i často nedodržovaná maximální povolená rychlost jízdy.
Proč zde tedy není identifikační číslo? „Vlastníkem přejezdu (i celé vlečky) je společnost ŽPK Plzeň. Té také vyplývá povinnost přejezd označit číslem PXXXXXX,„ odpovídá na náš dotaz mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Podle dalších informací vlečku spravuje Plane Station a obrátit bychom se měli na ředitele letiště Petra Rubeše.
„My máme vlečku pouze v nájmu a jednáme o koupi. Nemůžeme ji z hlediska odbornosti užívat, takže na to máme smlouvu s ŽPK. A protože my nemáme oprávnění k provozu, nemůžeme na přejezd nic dávat ani nic sundavat,„ řekl Rubeš. Podle něj v současné době projede po kolejích přes domažlickou výpadovku tak jeden vlak měsíčně.
Jednatel Železniční projekčně–stavební kanceláře (ŽPK) Plzeň Petr Dvořáček nám tvrdil, že jeho společnost zajišťuje pouze údržbu vlečky a vlastníkem že je stále ještě armáda, tedy ministerstvo obrany.
Kdo sem tedy číslo umístí? „Děkujeme za upozornění, štítek skutečně na přejezdu chybí. Ve spolupráci s nájemcem letiště Líně (vlečka je také předmětem nájmu) bude co nejdříve učiněna náprava,„ sdělil nakonec mluvčí Ministerstva obranyČRJan Pejšek.
Přejezdy se označují čísly kvůli srážce rychlíku a osobního automobilu na přejezdu u Vraňan. Ukázal se tu problém v komunikaci záchranných složek a zaměstnanců Českých drah řídících dopravu. Výpravčí následně zastavil provoz vlaků na jiné trati. Vlak na vlečce k letišti Líně jezdí minimálně a musela by být obrovská náhoda, aby se něco podobného stalo i tady. I tak vzhledem k tomu, jak dlouho jsme zjišťovali, kdo by sem měl vůbec číslo nalepit, zůstává otázkou, jak dlouho by trvalo spojit se s někým, kdo by byl za pohyb vlaku odpovědný a zastavil ho.

(Plzeňský deník)

Cyklostezka v pražských Vysočanech, kterou vystavěl pražský magistrát, je drahá jako stejný úsek silnice první třídy. Uvedl to dnes Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Tříkilometrový úsek stál podle předsedy komise městské rady pro cyklistickou dopravu Pavla Poláka 140 milionů korun. Radiožurnál uvedl, že průměrně přitom kilometr cyklostezky stojí v Česku asi sedm milionů korun.

Celá zpráva o osudu bývalé vlečky: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/magistrat-postavil-ve-vysocanech-cyklostezku-drazsi-nez-silnice/428865

Nevie niekto, či sa využíva ešte dlhočizná vlečka z Pstruše (medzi Vígľašom a Stožkom) do areálu PPS?

Ministerstvo obrany SR
Výzva na predloženie cenovej ponuky
Opravy koľajového zvršku

na vleckach VÚ 5728 Trencin, Sklene, Novaky

http://www.mosr.sk/data/att/15671_subor.pdf