Priemyselné železnice a železničné vlečky
Súčasťou železničnej infraštruktúry Slovenska sú aj železničné vlečky, i keď nepatria do infraštruktúry ŽSR. Myslím si, že táto téma je tiež zaujímavá a je o čom diskutovať.
Podradené diskusné témy
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Ostrově na Karlovarsku pokračuje úprava prostranství v místech zrušené vlečky. Koleje vedoucí do komplexu někdejšího závodu Škoda, jsou z větší části odvezeny. Zbývá ale dokončit místa, kde se koleje křížily s chodníky a silnicemi. Podle místostarosty Milana Matějky mají práce na likvidaci vlečky skončit do konce letošního září.
Milan MATĚJKA, místostarosta Ostrova
--------------------
Ano, my jsme teď jednali s tím, který tu vlečku likvidoval s tím, že je několik úseků, kde teda jsou vytrhaný pařezy a podobně, to znamená, že ani z naší strany na údržbu to není ideální s tím, že přislíbili, že to ještě bude do konce září hotový a mělo by to být, protože my tam už budeme muset sekat trávu a podobně.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Železniční vlečku likviduje na své náklady firma, která je v současné době vlastníkem někdejšího areálu Škoda Ostrov. Pozemky bude vlastnit město.
(ČRo Plzeň)
--------------------
V Ostrově na Karlovarsku pokračuje úprava prostranství v místech zrušené vlečky. Koleje vedoucí do komplexu někdejšího závodu Škoda, jsou z větší části odvezeny. Zbývá ale dokončit místa, kde se koleje křížily s chodníky a silnicemi. Podle místostarosty Milana Matějky mají práce na likvidaci vlečky skončit do konce letošního září.
Milan MATĚJKA, místostarosta Ostrova
--------------------
Ano, my jsme teď jednali s tím, který tu vlečku likvidoval s tím, že je několik úseků, kde teda jsou vytrhaný pařezy a podobně, to znamená, že ani z naší strany na údržbu to není ideální s tím, že přislíbili, že to ještě bude do konce září hotový a mělo by to být, protože my tam už budeme muset sekat trávu a podobně.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Železniční vlečku likviduje na své náklady firma, která je v současné době vlastníkem někdejšího areálu Škoda Ostrov. Pozemky bude vlastnit město.
(ČRo Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389091/
Vedení akciové společnosti Solivary Prešov podalo v květnu letošního roku návrh na konkurz.
Donutila ho k tomu neschopnost vytvářet zdroje na splácení starých dluhů.
Kromě závazků z minulosti se k problémům přidala i vysoká cena elektrické energie. Z těchto důvodů bohužel klesla i intenzita obsluhy železniční vlečky, napojené na kolejiště stanice Prešov. Letos v květnu se tak manipulovaly jen čtyři odevzdané a šest přijatých vozů oproti 43, resp. 41 vozům v březnu loňského roku.
(Železničář)
Donutila ho k tomu neschopnost vytvářet zdroje na splácení starých dluhů.
Kromě závazků z minulosti se k problémům přidala i vysoká cena elektrické energie. Z těchto důvodů bohužel klesla i intenzita obsluhy železniční vlečky, napojené na kolejiště stanice Prešov. Letos v květnu se tak manipulovaly jen čtyři odevzdané a šest přijatých vozů oproti 43, resp. 41 vozům v březnu loňského roku.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385632/
V Ostrově na Karlovarsku se po sedmi letech zbavili železniční vlečky, která vedla přes centrum města. Nepoužívaná dráha komplikovala život místním lidem. Teď poslouží jako okružní cyklostezka. Desítky let vlečku využívala bývalá továrna Škoda, která po ní dopravovala nově vyrobené trolejbusy na nádraží. V roce 2002 se však výroba přesunula do Plzně a vlečka tak začala chátrat.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/64004-z-nepouzivane-ostrovske-vlecky-bude-cyklostezka/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/64004-z-nepouzivane-ostrovske-vlecky-bude-cyklostezka/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/383654/
Pivec: Pomaly tam už i tak nebude čo kradnúť. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/381295/
Neznámy zlodej úradoval v závode Siderit Nižná Slaná v okrese Rožňava.
Z areálu zmizlo 62 drevených železničných podvalov a 12 šesťmetrových železničných koľajníc. Ako agentúru SITA informovala košická policajná hovorkyňa Jana Demjanovičová, spoločnosti, ktorá je v konkurze, spôsobil páchateľ škodu zhruba 2 500 eur.
/www.cas.sk/
Z areálu zmizlo 62 drevených železničných podvalov a 12 šesťmetrových železničných koľajníc. Ako agentúru SITA informovala košická policajná hovorkyňa Jana Demjanovičová, spoločnosti, ktorá je v konkurze, spôsobil páchateľ škodu zhruba 2 500 eur.
/www.cas.sk/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/381225/
Problémy a znovu problémy. I tak lze charakterizovat záměr výstavby „obřího„ překladiště mezi Lovosicemi a Lukavcem. Potíže nyní doprovázejí i samotnou výstavbu, byť je na úplném začátku. Co s nejúrodnější ornicí, kterou musí investor HB Reavis Group odkrýt? Vyvézt do zátopového území... Zaplavení polí, kde jsou nyní stovky tun navezené zeminy, přitom není zbytečnou obavou obyvatel Mlékojed. Voda tyto pozemky zaplavuje již při pětileté vodě. Logicky vše zarazilo Povodí Labe.
Celý záměr i stavbu sleduje litoměřický Deník od samého začátku. Dojmy jsou jasné; stavba se setkává s velkým odporem obyvatel a současně až neuvěřitelně vřelým přístupem některých úřadů. Pro připomenutí: V reakci na stavbu vznikla dvě občanská sdružení spojující obyvatele Lovosic a Lukavce. Ti proti stavbě hlasitě vystupovali a sepisovali petice. Marně. Krajský úřad byl pro výstavbu. Jedinou námitku neměli ani lovosičtí radní, kteří nejen že vyslovili souhlas se stavbou, ale nepožadovali ani posuzování o vlivu na životní prostředí (EIA), u podobně rozsáhlých staveb běžnou záležitost. Jako jedni z mála byli proti krajští hygienici. „Z hlediska ochrany zdraví obyvatel uvedené lokality jsme předloženou dokumentaci nedoporučili ke kladnému projednání,„ konstatoval v dubnu loňského roku Josef Trmal, ředitel Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. Také marně.
Logistické centrum Lovosice si nyní získává další „fanoušky„. Po obyvatelích Lovosic a Lukavce jsou jimi lidé z Mlékojed. Několik údajů na závěr: Dle dostupných informací má jít o zábor 86 tisíc metrů čtverečních, z toho by mělo být 59 tisíc metrů zastavěno dvanáct metrů vysokou halou. Ta má mimo jiné pojmout také půlkilometrový vlak. K hale totiž povede i železniční vlečka. Během 24 hodin se tu má vystřídat až 60 kamionů, 70 lehkých nákladních aut a asi 80 osobních vozidel. Za den pak čtyři až šest vlaků.
Investor před časem argumentoval faktem, že zde vznikne přibližně 80 pracovních míst. Nabízí se otázka: Stojí to za to?
(Litoměřický deník)
Celý záměr i stavbu sleduje litoměřický Deník od samého začátku. Dojmy jsou jasné; stavba se setkává s velkým odporem obyvatel a současně až neuvěřitelně vřelým přístupem některých úřadů. Pro připomenutí: V reakci na stavbu vznikla dvě občanská sdružení spojující obyvatele Lovosic a Lukavce. Ti proti stavbě hlasitě vystupovali a sepisovali petice. Marně. Krajský úřad byl pro výstavbu. Jedinou námitku neměli ani lovosičtí radní, kteří nejen že vyslovili souhlas se stavbou, ale nepožadovali ani posuzování o vlivu na životní prostředí (EIA), u podobně rozsáhlých staveb běžnou záležitost. Jako jedni z mála byli proti krajští hygienici. „Z hlediska ochrany zdraví obyvatel uvedené lokality jsme předloženou dokumentaci nedoporučili ke kladnému projednání,„ konstatoval v dubnu loňského roku Josef Trmal, ředitel Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. Také marně.
Logistické centrum Lovosice si nyní získává další „fanoušky„. Po obyvatelích Lovosic a Lukavce jsou jimi lidé z Mlékojed. Několik údajů na závěr: Dle dostupných informací má jít o zábor 86 tisíc metrů čtverečních, z toho by mělo být 59 tisíc metrů zastavěno dvanáct metrů vysokou halou. Ta má mimo jiné pojmout také půlkilometrový vlak. K hale totiž povede i železniční vlečka. Během 24 hodin se tu má vystřídat až 60 kamionů, 70 lehkých nákladních aut a asi 80 osobních vozidel. Za den pak čtyři až šest vlaků.
Investor před časem argumentoval faktem, že zde vznikne přibližně 80 pracovních míst. Nabízí se otázka: Stojí to za to?
(Litoměřický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379735/
Speciální mechanismy začaly v Ostrově u Karlových Varů likvidovat nepoužívanou železniční vlečku. Ta byla kdysi součástí závodu na výrobu trolejbusů. Jak uvádí starosta Jan Bureš, město se na likvidaci železniční cesty dohodlo s firmou, která areál někdejší Škody Ostrov získala.
V místech kudy vedly koleje by měla být zbudována cyklostezka. Zahájení projektu bude záviset na finanční situaci města...
(ČRo - plzen.cz)
V místech kudy vedly koleje by měla být zbudována cyklostezka. Zahájení projektu bude záviset na finanční situaci města...
(ČRo - plzen.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379720/
Na první pohled jeden z mnoha obyčejných travnatých náspů. Ten v ulici Antonína Macka v Králově Poli však v sobě ukrývá kus brněnské historie: zbytky železničních kolejnic a pražců.
„Bydlíme tady teprve půl roku. Soused nám řekl, že tudy kdysi vedly koleje. Proč tady byly nebo kam mířily, však nevím,„ uvedla Kristýna Nováková, obyvatelka jednoho z domů v ulici Antonína Macka. Podle mluvčí brněnského dopravního podniku Hany Pohanové sloužila kolej jako železniční vlečka a přípojka k tramvajové trati. „Po ní tehdy lokomotivou převáželi nové tramvaje z Královopolské strojírny,„ uvedla Pohanová. Na tramvajové koleje se podle ní železnice napojovala v křižovatce ulice Antonína Macka a Palackého třídy. „V devatenáctém století, kdy vlečka vznikla, pokračovala trať dále do Kartouzské ulice,„ dodala Pohanová.
Kolej využívala také rakouskouherská armáda k propojení skladu oděvů a původního královopolského nádraží s železniční sítí. „Sklad vznikl na sklonku roku 1869 pod názvem C. a k. Montursdepot. Brňané si později název upravili na Mondursdepo. Železniční vlečka však vznikla až o šestnáct let později,„ podotkl Libor Blažek z Archivu města Brna. Dodal, že v Rakousku bylo podobných skladů jen pět, brněnský byl největší.
Vlečku železničáři provozovali téměř století a teprve v roce 1977 ji nahradili modernější přepravou v kontejnerech.
I když se lidé o malý kousek divoké přírody se zbytky kolejí starají, dlouhá budoucnost jej podle obyvatelky Novákové nečeká.
„Majitel domu nedávno ukazoval plány projektu na stavbu jakési silniční přípojky k přilehlé Poděbradově ulici. Jako součást prací stavbaři pravděpodobně zruší také tento násep,„ informovala Nováková.
(Brněnský deník)
„Bydlíme tady teprve půl roku. Soused nám řekl, že tudy kdysi vedly koleje. Proč tady byly nebo kam mířily, však nevím,„ uvedla Kristýna Nováková, obyvatelka jednoho z domů v ulici Antonína Macka. Podle mluvčí brněnského dopravního podniku Hany Pohanové sloužila kolej jako železniční vlečka a přípojka k tramvajové trati. „Po ní tehdy lokomotivou převáželi nové tramvaje z Královopolské strojírny,„ uvedla Pohanová. Na tramvajové koleje se podle ní železnice napojovala v křižovatce ulice Antonína Macka a Palackého třídy. „V devatenáctém století, kdy vlečka vznikla, pokračovala trať dále do Kartouzské ulice,„ dodala Pohanová.
Kolej využívala také rakouskouherská armáda k propojení skladu oděvů a původního královopolského nádraží s železniční sítí. „Sklad vznikl na sklonku roku 1869 pod názvem C. a k. Montursdepot. Brňané si později název upravili na Mondursdepo. Železniční vlečka však vznikla až o šestnáct let později,„ podotkl Libor Blažek z Archivu města Brna. Dodal, že v Rakousku bylo podobných skladů jen pět, brněnský byl největší.
Vlečku železničáři provozovali téměř století a teprve v roce 1977 ji nahradili modernější přepravou v kontejnerech.
I když se lidé o malý kousek divoké přírody se zbytky kolejí starají, dlouhá budoucnost jej podle obyvatelky Novákové nečeká.
„Majitel domu nedávno ukazoval plány projektu na stavbu jakési silniční přípojky k přilehlé Poděbradově ulici. Jako součást prací stavbaři pravděpodobně zruší také tento násep,„ informovala Nováková.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372423/
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostrov na Karlovarsku možná ještě v letošním roce zruší nevyužívanou železniční vlečku, která rozděluje město na dvě části a brání rozvoji jeho centra. Radnice chce vlečku získat od soukromé firmy, která provozuje někdejší areál na výrobu trolejbusů. Co bude obsahem připravované smlouvy, vysvětluje starosta Ostrova Jan Bureš:
Jan BUREŠ, starosta Ostrova
--------------------
Podmínkou v té smlouvě je, že firma provede odstranění toho svršku, to znamená kolejí a pražců, nám převede, takříkajíc, pozemky s, jak se tomu lidově říká, pešunkem a my máme zatím vypracovanou studii na vybudování cyklostezky v těchto místech, kterou jsme nazvali Ostrovské rondo.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Smlouvu o převzetí nevyužívané vlečky chce Ostrov podepsat ještě v dubnu letošního roku. Kromě nové cyklostezky mají vzniknout na uvolněných parcelách místa pro bytovou výstavbu.
(ČRo - Plzeň)
--------------------
Ostrov na Karlovarsku možná ještě v letošním roce zruší nevyužívanou železniční vlečku, která rozděluje město na dvě části a brání rozvoji jeho centra. Radnice chce vlečku získat od soukromé firmy, která provozuje někdejší areál na výrobu trolejbusů. Co bude obsahem připravované smlouvy, vysvětluje starosta Ostrova Jan Bureš:
Jan BUREŠ, starosta Ostrova
--------------------
Podmínkou v té smlouvě je, že firma provede odstranění toho svršku, to znamená kolejí a pražců, nám převede, takříkajíc, pozemky s, jak se tomu lidově říká, pešunkem a my máme zatím vypracovanou studii na vybudování cyklostezky v těchto místech, kterou jsme nazvali Ostrovské rondo.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Smlouvu o převzetí nevyužívané vlečky chce Ostrov podepsat ještě v dubnu letošního roku. Kromě nové cyklostezky mají vzniknout na uvolněných parcelách místa pro bytovou výstavbu.
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344995/
Neobvyklé křížení kolejí tramvaje a vlaku najdou Brňané na křižovatce ulic Poříčí a Křížová. Kdysi vedly koleje vlaku do starého Brna
Nad kolejemi v ulici Poříčí může leckomu zůstat rozum stát. Že po dráze, která je uprostřed silnice a nad kterou chybí elektrické vedení, občas projede vlak, ví mnoho Brňanů. Dnes speciální soupravy stále vozí na výstaviště exponáty a příležitostně i návštěvníky.
A proč se na křižovatce ulic Poříčí a Křížová vlaková dráha napojuje na tramvajové koleje? Lokomotivy totiž dřív nejezdily po vlečce k výstavišti, ale přivážely řepu do bývalého cukrovaru.
„Nikdy jsem se nad tím nepozastavil. Možná je to proto, aby mohl vlak v případě nouze do středu města,„ spekuloval nad účelem kolejí kolemjdoucí Milan Svoboda.
Také další lidé kroutí hlavami. Proč musí každý den přecházet zdánlivě zbytečné kolejiště, netuší. „Jezdí tu občas historická tramvaj. Viděla jsem ji tu s vnukem. Koleje vypadají, že jsou staré, asi to má něco společného s veletrhy,„ uvedla Jaroslava Krtinová.
Ani jeden z chodců pravý důvod zvláštního napojení neodhalil. Při pátrání po tom, proč tato odbočka vznikla, totiž vyšlo najevo, že je starší než vlečka vedoucí k dnešnímu výstavišti. „Vlaková vlečka vedla původně k bývalému Bauerovu cukrovaru právě po trase ulicí Křížovou. Až v padesátých letech dvacátého století prodloužily brněnské veletrhy koleje do svého areálu tak, jak to známe dnes,„ objasnil záhadu pracovník Technického muzea Miloš Tlaskal.
Na začátku 20. století vedly vlakové koleje z nákladového Dolního nádraží do Bauerova cukrovaru a do dalších továren ve starém Brně. Materiál tehdy dovážely vagony i do papírny nebo do kosárny, která vyráběla zemědělské nářadí. V té době mohli Brňané sledovat, jak na městské křižovatce jezdí vlak, podstatně častěji. „Do cukrovaru sváželi cukrovou řepu i z jiných polí, než jaké cukrovar bezprostředně obklopovalo,„ přiblížil Tlaskal historii budovy, která shořela 26. května 1906.
Cukrovar i pole patřily tehdy brněnskému právníkovi a podnikateli Viktoru Bauerovi. Až do roku 1954 byla mohutná stavba ještě k vidění. Pak padl i vysoký komín cukrovaru.
Na Bauerově rampě, jak se říká celé oblasti, pak Moravský zemský výbor začal budovat současné výstaviště. To pak starou vlečku továrníka Bauera upravilo a zavedlo až do svého areálu.
„Odkoupili jsme vlakové koleje, protáhli jsme je až do areálu výstaviště. Po kolejích přijížděly z nákladního nádraží vlaky a dopravovaly k nám exponáty,„ uvedl bývalý ředitel Technického úseku Veletrhů Brno Josef Černošek. Občas po historických kolejích do areálu výstaviště jezdí i tramvaje. Jsou to však výstavní exponáty, lidi nepřepravují. „Využili jsme toho, že koleje tramvají i vlaků mají stejný rozchod. Vlečka končila mezi pavilonem Ba D, kde pak exponáty vykládal jeřáb,„ upřesnil dlouholetý architekt brněnských veletrhů Zdeněk Müller.
V současnosti využívá napojení kolejí Technické muzeum v Brně. „Jezdí tudy náš parní vlak Karolína, když ho vypravujeme na výstaviště. Případně tudy vozíme tramvaje jako exponáty,„ potvrdil Tlaskal z Technického muzea. Dráhu zatím používají i Veletrhy Brno. „Vypravujeme například speciální vlak pro postižené děti, které v něm přijedou na veletrh Rehaprotex. Občas vlak přiveze i nějaký exponát,„ uvedl Černošek.
Tuto možnost ale brněnské veletrhy nebudou mít dlouho. Při chystaném přesunu brněnského hlavního nádraží budou muset kolejnice odstranit. „Vybudování mostu přes Svratku by stálo sto padesát milionů. Musíme vymyslet, jak se se starými kolejemi a cestou na výstaviště vypořádat,„ dodal Černošek.
(Brněnský deník)
Nad kolejemi v ulici Poříčí může leckomu zůstat rozum stát. Že po dráze, která je uprostřed silnice a nad kterou chybí elektrické vedení, občas projede vlak, ví mnoho Brňanů. Dnes speciální soupravy stále vozí na výstaviště exponáty a příležitostně i návštěvníky.
A proč se na křižovatce ulic Poříčí a Křížová vlaková dráha napojuje na tramvajové koleje? Lokomotivy totiž dřív nejezdily po vlečce k výstavišti, ale přivážely řepu do bývalého cukrovaru.
„Nikdy jsem se nad tím nepozastavil. Možná je to proto, aby mohl vlak v případě nouze do středu města,„ spekuloval nad účelem kolejí kolemjdoucí Milan Svoboda.
Také další lidé kroutí hlavami. Proč musí každý den přecházet zdánlivě zbytečné kolejiště, netuší. „Jezdí tu občas historická tramvaj. Viděla jsem ji tu s vnukem. Koleje vypadají, že jsou staré, asi to má něco společného s veletrhy,„ uvedla Jaroslava Krtinová.
Ani jeden z chodců pravý důvod zvláštního napojení neodhalil. Při pátrání po tom, proč tato odbočka vznikla, totiž vyšlo najevo, že je starší než vlečka vedoucí k dnešnímu výstavišti. „Vlaková vlečka vedla původně k bývalému Bauerovu cukrovaru právě po trase ulicí Křížovou. Až v padesátých letech dvacátého století prodloužily brněnské veletrhy koleje do svého areálu tak, jak to známe dnes,„ objasnil záhadu pracovník Technického muzea Miloš Tlaskal.
Na začátku 20. století vedly vlakové koleje z nákladového Dolního nádraží do Bauerova cukrovaru a do dalších továren ve starém Brně. Materiál tehdy dovážely vagony i do papírny nebo do kosárny, která vyráběla zemědělské nářadí. V té době mohli Brňané sledovat, jak na městské křižovatce jezdí vlak, podstatně častěji. „Do cukrovaru sváželi cukrovou řepu i z jiných polí, než jaké cukrovar bezprostředně obklopovalo,„ přiblížil Tlaskal historii budovy, která shořela 26. května 1906.
Cukrovar i pole patřily tehdy brněnskému právníkovi a podnikateli Viktoru Bauerovi. Až do roku 1954 byla mohutná stavba ještě k vidění. Pak padl i vysoký komín cukrovaru.
Na Bauerově rampě, jak se říká celé oblasti, pak Moravský zemský výbor začal budovat současné výstaviště. To pak starou vlečku továrníka Bauera upravilo a zavedlo až do svého areálu.
„Odkoupili jsme vlakové koleje, protáhli jsme je až do areálu výstaviště. Po kolejích přijížděly z nákladního nádraží vlaky a dopravovaly k nám exponáty,„ uvedl bývalý ředitel Technického úseku Veletrhů Brno Josef Černošek. Občas po historických kolejích do areálu výstaviště jezdí i tramvaje. Jsou to však výstavní exponáty, lidi nepřepravují. „Využili jsme toho, že koleje tramvají i vlaků mají stejný rozchod. Vlečka končila mezi pavilonem Ba D, kde pak exponáty vykládal jeřáb,„ upřesnil dlouholetý architekt brněnských veletrhů Zdeněk Müller.
V současnosti využívá napojení kolejí Technické muzeum v Brně. „Jezdí tudy náš parní vlak Karolína, když ho vypravujeme na výstaviště. Případně tudy vozíme tramvaje jako exponáty,„ potvrdil Tlaskal z Technického muzea. Dráhu zatím používají i Veletrhy Brno. „Vypravujeme například speciální vlak pro postižené děti, které v něm přijedou na veletrh Rehaprotex. Občas vlak přiveze i nějaký exponát,„ uvedl Černošek.
Tuto možnost ale brněnské veletrhy nebudou mít dlouho. Při chystaném přesunu brněnského hlavního nádraží budou muset kolejnice odstranit. „Vybudování mostu přes Svratku by stálo sto padesát milionů. Musíme vymyslet, jak se se starými kolejemi a cestou na výstaviště vypořádat,„ dodal Černošek.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344587/
Pohľad na kúsok Handlovskej vlečky pri odoberaní záťaže 19.3.2009 foto z lokomotivy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/337695/
Bezúplatný převod kasáren se Mikulovicím prodraží. Mají zaplatit za pozemky a udržovat vlečku
Dar, který vlastně žádným darem není. Naopak -s opuštěnými kasárnami, které Mikulovice na Jesenicku dostaly od armády bezúplatně, má obec jenom problémy. Nejprve zjistila, že by měla zaplatit miliony za pozemky, které leží pod kasárenskými budovami. Potom se dozvěděla, že se musí také začít starat o vojenskou železniční vlečku, která k areálu patří.
Vlečku totiž nikdo nezrušil, takže povinnosti s ní spojené přechází právě na Mikulovice.
Za pronájem dráhy by měla obec platit ročně tři sta tisíc korun a další statisíce by stála nejnutnější a povinná údržba. „V případě neplnění povinností podle zákona o drahách se vlastník dráhy dopouští správního deliktu,„ upozornil mikulovickou radnici Drážní úřad.
To mikulovické rozčílilo. „Tady už nikdy žádné vlaky jezdit nebudou. Armáda měla vlečku dávno oficiálně zrušit. Ve smlouvě o těchto problémech nebyla ani věta amy bychom se teď měli o železnici postarat podle zákona o drahách,„ zlobí se starosta Mikulovic Ivan Dost.
Za nedodržení povinností ale hrozí obci pokuta až deset milionů korun. Do úvahy přichází také oficiální zrušení trati. Jenže odstraněním vyhýbek a dalšího zařízení by přišlo mikulovickou radnici minimálně na milion korun. Obec se však postavila rázně proti. „Nepřipadá v úvahu, abychom za železnici něco platili. Oznámili jsme Vojenskému vlečkovému úřadu, že za těchto podmínek vlečku nechceme a vracíme ji,„ sdělil Dost.
Obci se nelíbí ani způsob převodu kasáren. Ten armáda slíbila coby bezúplatný. „Já bych to nazval bezúplatně, ale za miliony korun,„ řekl Dost. Vojenské lesy a statky totiž odmítly předat Mikulovicím spolu s budovami také pozemky pod nimi a chtějí za ně peníze. „Při cenách, za které se tady prodávají pozemky, bychom měli platit pět milionů korun,„ řekl Dost.
Převod kasáren tak není dořešený ani více než tři roky poté, kdy armáda slíbila bezúplatný převod. Kvůli dlouhým průtahům mohou padnout plány, které s areálem město má. „O část areálu měla zájem českoamerická zbrojařská firma, která by tu zaměstnala stovky lidí. Bohužel její zájem ochladl a pokud se nepohneme dál, odejde zřejmě jinam,„ obává se Dost. Další část chtěla vesnice využít na záchranářské výukové centrum. „Na to jsou potřeba dotace od Evropské unie, a ta do místa, které není majetkově v pořádku, peníze rovněž nedá,„ obává se starosta. Podobné problémy se vyhnuly Starému Městu na Šumpersku nebo Skřípovu na Prostějovsku. Obě obce už kasárenské areály zčásti využívají.
(Mladá fronta DNES)
Dar, který vlastně žádným darem není. Naopak -s opuštěnými kasárnami, které Mikulovice na Jesenicku dostaly od armády bezúplatně, má obec jenom problémy. Nejprve zjistila, že by měla zaplatit miliony za pozemky, které leží pod kasárenskými budovami. Potom se dozvěděla, že se musí také začít starat o vojenskou železniční vlečku, která k areálu patří.
Vlečku totiž nikdo nezrušil, takže povinnosti s ní spojené přechází právě na Mikulovice.
Za pronájem dráhy by měla obec platit ročně tři sta tisíc korun a další statisíce by stála nejnutnější a povinná údržba. „V případě neplnění povinností podle zákona o drahách se vlastník dráhy dopouští správního deliktu,„ upozornil mikulovickou radnici Drážní úřad.
To mikulovické rozčílilo. „Tady už nikdy žádné vlaky jezdit nebudou. Armáda měla vlečku dávno oficiálně zrušit. Ve smlouvě o těchto problémech nebyla ani věta amy bychom se teď měli o železnici postarat podle zákona o drahách,„ zlobí se starosta Mikulovic Ivan Dost.
Za nedodržení povinností ale hrozí obci pokuta až deset milionů korun. Do úvahy přichází také oficiální zrušení trati. Jenže odstraněním vyhýbek a dalšího zařízení by přišlo mikulovickou radnici minimálně na milion korun. Obec se však postavila rázně proti. „Nepřipadá v úvahu, abychom za železnici něco platili. Oznámili jsme Vojenskému vlečkovému úřadu, že za těchto podmínek vlečku nechceme a vracíme ji,„ sdělil Dost.
Obci se nelíbí ani způsob převodu kasáren. Ten armáda slíbila coby bezúplatný. „Já bych to nazval bezúplatně, ale za miliony korun,„ řekl Dost. Vojenské lesy a statky totiž odmítly předat Mikulovicím spolu s budovami také pozemky pod nimi a chtějí za ně peníze. „Při cenách, za které se tady prodávají pozemky, bychom měli platit pět milionů korun,„ řekl Dost.
Převod kasáren tak není dořešený ani více než tři roky poté, kdy armáda slíbila bezúplatný převod. Kvůli dlouhým průtahům mohou padnout plány, které s areálem město má. „O část areálu měla zájem českoamerická zbrojařská firma, která by tu zaměstnala stovky lidí. Bohužel její zájem ochladl a pokud se nepohneme dál, odejde zřejmě jinam,„ obává se Dost. Další část chtěla vesnice využít na záchranářské výukové centrum. „Na to jsou potřeba dotace od Evropské unie, a ta do místa, které není majetkově v pořádku, peníze rovněž nedá,„ obává se starosta. Podobné problémy se vyhnuly Starému Městu na Šumpersku nebo Skřípovu na Prostějovsku. Obě obce už kasárenské areály zčásti využívají.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331916/
Průmyslová vlečka v Kunovicích možná po dvaceti letech znovu ožije!
Jen osobní vagóny, dopravující po kolejích zaměstnance od kunovické zastávky až do Letu, vystřídá historický vláček, který v blízkosti leteckého muzea, štěrkových jezer, luzních lesů a řeky Moravy povozí turisty. Plány na obnovu vlečky spřádá město, alfou a omegou jsou však finance a dohoda s majitelem železnice - Aircraft Industries.
„Hlavně nechceme, aby se koleje staly jen nostalgickou vzpomínkou leťáků. I proto jsme iniciovali jednání s majitelem. Jenže přesně v okamžiku, kdy jsme se pozvolna rozjeli, se změnil jeho majoritní vlastník a vše uvízlo na mrtvém bodě," říká Ivana Majíčková, místostarostka Kunovic.
V hlavě se jí už rýsují konkrétní obrysy možného využití vlečky. „Ideální představou je Slovácká mašinka, která propojí Baťův kanál, soutok řeky Moravy, Olšavy a Kunovský les, který je moc krásným vycházkovým místem, ale je odlehlý, takže jej využívá jen málo lidí,„ prozradila místostarostka. Vláček by určitě využili i pacienti novoveských lázní, pro které je Kunovský les rovněž doslova stvořený. Klubem českých turistů je totiž hodnocen jako nenáročná trať, vhodná právě pro lidi s problémy pohybového ústrojí či důchodce. A historický vláček-dřeváček? „Už jsme jednali s některými nadšenci a příznivci této dopravy, máme příslib jeho zapůjčení,„ reaguje místostarostka.
O turistické zatraktivnění oblasti má zájem i výrobce letadel Aircraft Industries (AI), jen čeká na návrh města. „Když bude projekt zajímavý, přínosem pro region a zároveň zviditelní i Let, jsme připraveni se na něm i podílet. Musí být prostě účelný a přinést něco oběma stranám,„ uvedla Ilona Plšková, generální ředitelka společnosti AI, která vlečku udržuje v provozuschopném stavu. „Revize by však byla nutná, vždyť se už léta nepoužívá,„ připomíná Plšková.
Poslední zaměstnanci Letu se po kolejích vozili před revolucí v roce 1989, pak už zarůstaly travou. „Pamatuju si, bylo to bezvadné, prostě romantika. Kača nás však nevozila jen do práce a z práce, ale jezdila častěji a vždy zadarmo,„ zavzpomínal Vojtěch Johaník, jedna ze stálic letecké továrny.
Jestli se znovu sveze, je především otázkou financí. Jestli Kunovičtí nedosáhnou na dotaci, zůstane projekt jen na papíře. „Máme zatím jiné priority, revitalizace Panského dvora, opravy škol a dětské hřiště jsou prostě přednější. Až pak můžeme řešit volnočasové aktivity,„ říká na rovinu Majíčková.
(Dobrý den s kurýrem)
Jen osobní vagóny, dopravující po kolejích zaměstnance od kunovické zastávky až do Letu, vystřídá historický vláček, který v blízkosti leteckého muzea, štěrkových jezer, luzních lesů a řeky Moravy povozí turisty. Plány na obnovu vlečky spřádá město, alfou a omegou jsou však finance a dohoda s majitelem železnice - Aircraft Industries.
„Hlavně nechceme, aby se koleje staly jen nostalgickou vzpomínkou leťáků. I proto jsme iniciovali jednání s majitelem. Jenže přesně v okamžiku, kdy jsme se pozvolna rozjeli, se změnil jeho majoritní vlastník a vše uvízlo na mrtvém bodě," říká Ivana Majíčková, místostarostka Kunovic.
V hlavě se jí už rýsují konkrétní obrysy možného využití vlečky. „Ideální představou je Slovácká mašinka, která propojí Baťův kanál, soutok řeky Moravy, Olšavy a Kunovský les, který je moc krásným vycházkovým místem, ale je odlehlý, takže jej využívá jen málo lidí,„ prozradila místostarostka. Vláček by určitě využili i pacienti novoveských lázní, pro které je Kunovský les rovněž doslova stvořený. Klubem českých turistů je totiž hodnocen jako nenáročná trať, vhodná právě pro lidi s problémy pohybového ústrojí či důchodce. A historický vláček-dřeváček? „Už jsme jednali s některými nadšenci a příznivci této dopravy, máme příslib jeho zapůjčení,„ reaguje místostarostka.
O turistické zatraktivnění oblasti má zájem i výrobce letadel Aircraft Industries (AI), jen čeká na návrh města. „Když bude projekt zajímavý, přínosem pro region a zároveň zviditelní i Let, jsme připraveni se na něm i podílet. Musí být prostě účelný a přinést něco oběma stranám,„ uvedla Ilona Plšková, generální ředitelka společnosti AI, která vlečku udržuje v provozuschopném stavu. „Revize by však byla nutná, vždyť se už léta nepoužívá,„ připomíná Plšková.
Poslední zaměstnanci Letu se po kolejích vozili před revolucí v roce 1989, pak už zarůstaly travou. „Pamatuju si, bylo to bezvadné, prostě romantika. Kača nás však nevozila jen do práce a z práce, ale jezdila častěji a vždy zadarmo,„ zavzpomínal Vojtěch Johaník, jedna ze stálic letecké továrny.
Jestli se znovu sveze, je především otázkou financí. Jestli Kunovičtí nedosáhnou na dotaci, zůstane projekt jen na papíře. „Máme zatím jiné priority, revitalizace Panského dvora, opravy škol a dětské hřiště jsou prostě přednější. Až pak můžeme řešit volnočasové aktivity,„ říká na rovinu Majíčková.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331624/
Rozhodnutím Drážního úřadu ČR je od 21. ledna ve zkušebním provozu železniční vlečka automobilky Hyundai v Nošovicích na FrýdeckoMístecku. Železniční vlečka má název HMMC Nošovice. Vlastníkem železniční vlečky je Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o., provozovatelem firma RAILLEX, a. s., a provozovatelem drážní dopravy ČD Cargo, a.s. Přípojovou stanicí nové železniční vlečky je železniční stanice Frýdek-Místek.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_5vleck.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_5vleck.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327630/
Zdravím páni.
Pri dnešnej zlej situácií, aspoň jedna pozitívna správa. Do PSL a.s. Považská Bystrica prišiel včera po dlhej, dlhej dobe prvý vagón výkovkov z Dortmundu.
Vlečková koľaj do firmy sa roky nepoužívala a bola úplne hrdzavá.
Vagón s cca 57 tonami výkovkov dotlačil malý teplárenský bobík T212 0504. Tiež už zrejme dlho nebežal, dymil a radenie rýchlostí škrípalo, ale bez problémov vykonal svoju prácu.
Farba na ňom bola trochu ošumelá a niekde opadaná, ale bol čistý a aj pojazd mal pekný čistý. Žiadne olejové škvrny a pod.
Teraz ešte nemám foto, ale v pondelok by som mal mať, tak potom prihodím.
Pekný deň prajem.
Pri dnešnej zlej situácií, aspoň jedna pozitívna správa. Do PSL a.s. Považská Bystrica prišiel včera po dlhej, dlhej dobe prvý vagón výkovkov z Dortmundu.
Vlečková koľaj do firmy sa roky nepoužívala a bola úplne hrdzavá.
Vagón s cca 57 tonami výkovkov dotlačil malý teplárenský bobík T212 0504. Tiež už zrejme dlho nebežal, dymil a radenie rýchlostí škrípalo, ale bez problémov vykonal svoju prácu.
Farba na ňom bola trochu ošumelá a niekde opadaná, ale bol čistý a aj pojazd mal pekný čistý. Žiadne olejové škvrny a pod.
Teraz ešte nemám foto, ale v pondelok by som mal mať, tak potom prihodím.
Pekný deň prajem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/323749/
Firma Preol, která je stoprocentní dceřinou společností uskupení Agrofert Holding, chce spustit plný provoz výrobny řepkového oleje v areálu lovosické Lovochemie na začátku května příštího roku. Preol chce zpracovávat 400 000 tun řepkového semene ročně. Náklady na vybudování provozu se pohybují kolem 1,7 miliardy korun. Při setkání s představiteli okolních obcí to včera řekl místopředseda představenstva firmy Martin Kubů.
O projektu se začalo uvažovat v roce 2006. Ve hře byly čtyři lokality, nakonec kvůli dobrému logistickému umístění, dostupné energetice a dalším službám zvítězily Lovosice. Preol při výstavbě úzce spolupracuje s Lovochemií, která je též ze 100 procent vlastněna Agrofertem. Preol má pozemek v pronájmu, od Lovochemie bude odebírat vodu, páru i elektřinu. Lovochemie bude zajišťovat například i údržbu, ostrahu, železniční dopravu a správu areálu.
Cílem Preolu je být multifunkční společností uvnitř skupiny Agrofert i mimo ni v oblasti pohonných hmot, biopaliv a obnovitelné energie. »Společnost má dosahovat ročního obratu přibližně pět miliard korun,« uvedl Kubů. O projektu výstavby se definitivně rozhodlo v polovině loňského roku, s výstavbou se začalo letos v lednu. Výrobna má být zkompletována v polovině března, pak mají následovat zkoušky a postupný rozjezd provozu. Vedení firmy ujistilo starosty okolních obcí, že by neměly nastat žádné problémy s hlukem a pachem.
Výrobna řepkového oleje má zaměstnávat zhruba 116 lidí, z toho asi 70 dělníků. Většina lidí nastoupí do práce na začátku příštího roku. »Nabídka byla tak atraktivní, že se nám podařilo už před měsícem vše personálně zajistit,« uvedl Kubů. Většina pracovníků je z Lovosic a okolí, firma ale přijala i lidi z uzavřené továrny na novinový papír firmy Norske Skog ve Štětí.
Firma si je vědoma, že v nedalekém Ústí nad Labem se zpracovává řepka v Setuze. »Poptávka po bionaftě roste, jsme přesvědčeni, že se na trh vejdeme,« řekl Kubů. Ze 400 000 tun řepkového semene chce firma vyrobit ročně 100 000 tun metylesteru a dalších 62 000 tun oleje pro potravinářství nebo technické účely. Produkovat bude i 230 000 tun šrotů především pro výrobu krmných směsí. Lovochemie ale uvažuje o výstavbě nové kogenerační teplárny, která by mohla zpracovávat biomasu a právě i řepkové šroty z Preolu.
Většina výroby metylesteru a oleje se má odvážet vlakem, především do rafinérií v Litvínově, Kralupech nad Vltavou nebo Parama Pardubice.
(Hospodářské noviny)
O projektu se začalo uvažovat v roce 2006. Ve hře byly čtyři lokality, nakonec kvůli dobrému logistickému umístění, dostupné energetice a dalším službám zvítězily Lovosice. Preol při výstavbě úzce spolupracuje s Lovochemií, která je též ze 100 procent vlastněna Agrofertem. Preol má pozemek v pronájmu, od Lovochemie bude odebírat vodu, páru i elektřinu. Lovochemie bude zajišťovat například i údržbu, ostrahu, železniční dopravu a správu areálu.
Cílem Preolu je být multifunkční společností uvnitř skupiny Agrofert i mimo ni v oblasti pohonných hmot, biopaliv a obnovitelné energie. »Společnost má dosahovat ročního obratu přibližně pět miliard korun,« uvedl Kubů. O projektu výstavby se definitivně rozhodlo v polovině loňského roku, s výstavbou se začalo letos v lednu. Výrobna má být zkompletována v polovině března, pak mají následovat zkoušky a postupný rozjezd provozu. Vedení firmy ujistilo starosty okolních obcí, že by neměly nastat žádné problémy s hlukem a pachem.
Výrobna řepkového oleje má zaměstnávat zhruba 116 lidí, z toho asi 70 dělníků. Většina lidí nastoupí do práce na začátku příštího roku. »Nabídka byla tak atraktivní, že se nám podařilo už před měsícem vše personálně zajistit,« uvedl Kubů. Většina pracovníků je z Lovosic a okolí, firma ale přijala i lidi z uzavřené továrny na novinový papír firmy Norske Skog ve Štětí.
Firma si je vědoma, že v nedalekém Ústí nad Labem se zpracovává řepka v Setuze. »Poptávka po bionaftě roste, jsme přesvědčeni, že se na trh vejdeme,« řekl Kubů. Ze 400 000 tun řepkového semene chce firma vyrobit ročně 100 000 tun metylesteru a dalších 62 000 tun oleje pro potravinářství nebo technické účely. Produkovat bude i 230 000 tun šrotů především pro výrobu krmných směsí. Lovochemie ale uvažuje o výstavbě nové kogenerační teplárny, která by mohla zpracovávat biomasu a právě i řepkové šroty z Preolu.
Většina výroby metylesteru a oleje se má odvážet vlakem, především do rafinérií v Litvínově, Kralupech nad Vltavou nebo Parama Pardubice.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311373/
Během slavnostního ceremoniálu v nošovické továrně předali zástupci automobilky první hyundai vyrobený v ČR soukromému zákazníkovi. Šťastnou majitelkou bílé i30 z úvodní série „Trikolóra„ se stala paní Nováková, soukromá podnikatelka z Chomutova.
Na nošovické pláni se začátkem listopadu s jistým zpožděním, způsobeným byrokratickými průtahy ze strany státu, rozjíždí sériová výroba. Dvousethektarový areál, z okolí prakticky neviditelný za pětimetrovým valem zeminy, bude již zanedlouho chrlit zhruba každých 55 vteřin nové auto, které odsud bude vyrážet po celé Evropě. Pomoct udržet vysokou efektivitu by měla pověstně dokonalá logistika, v jejímž rámci mají klíčoví subdodavatelé své závody přímo v areálu vedle hlavních hal a v níž sehrají významnou roli vlaky. Automobilka má totiž v plánu většinu vozů exportovat po železnici a svůj plán také uskuteční, jen co se podaří dokončit zkapacitnění přilehlé železniční tratě, dosud blokované obstrukcemi sdružení Beskydčan.
Nová továrna zaměstná více než 2000 lidí z regionu, kde je to nejvíce třeba, z toho bude drtivá většina Čechů, na rozdíl od Škody Auto a TPCA. Přesto došlo na masívní automatizaci, například lisování a svařování probíhají bez dotyku lidské ruky. Největší chloubou je velký svařovací robot „Main Buck„, který v jediném cyklu během vteřin svaří celý skelet z připravených velkých dílů. Je vybaven dvěma podélnými otočnými konzolami, na nichž jsou připravené svařovací kleště pro čtyři různé typy karosérií, které je tak možné vyrábět kontinuálně. Cílovou kapacitu 200 tisíc aut za rok lze nevelkými úpravami navýšit až na 300 tisíc, kromě modelu i30 půjde i o malé MPV, zatím není jasné, zda nástupce stárnoucího matrixu, nebo podobný model pro sesterskou Kiu (Soul ?).
(Auto-moto speciál)
Na nošovické pláni se začátkem listopadu s jistým zpožděním, způsobeným byrokratickými průtahy ze strany státu, rozjíždí sériová výroba. Dvousethektarový areál, z okolí prakticky neviditelný za pětimetrovým valem zeminy, bude již zanedlouho chrlit zhruba každých 55 vteřin nové auto, které odsud bude vyrážet po celé Evropě. Pomoct udržet vysokou efektivitu by měla pověstně dokonalá logistika, v jejímž rámci mají klíčoví subdodavatelé své závody přímo v areálu vedle hlavních hal a v níž sehrají významnou roli vlaky. Automobilka má totiž v plánu většinu vozů exportovat po železnici a svůj plán také uskuteční, jen co se podaří dokončit zkapacitnění přilehlé železniční tratě, dosud blokované obstrukcemi sdružení Beskydčan.
Nová továrna zaměstná více než 2000 lidí z regionu, kde je to nejvíce třeba, z toho bude drtivá většina Čechů, na rozdíl od Škody Auto a TPCA. Přesto došlo na masívní automatizaci, například lisování a svařování probíhají bez dotyku lidské ruky. Největší chloubou je velký svařovací robot „Main Buck„, který v jediném cyklu během vteřin svaří celý skelet z připravených velkých dílů. Je vybaven dvěma podélnými otočnými konzolami, na nichž jsou připravené svařovací kleště pro čtyři různé typy karosérií, které je tak možné vyrábět kontinuálně. Cílovou kapacitu 200 tisíc aut za rok lze nevelkými úpravami navýšit až na 300 tisíc, kromě modelu i30 půjde i o malé MPV, zatím není jasné, zda nástupce stárnoucího matrixu, nebo podobný model pro sesterskou Kiu (Soul ?).
(Auto-moto speciál)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309589/
Automobilce Hyundai aktuálně postačuje současná kapacita železnice směrem na Ostravu 3. listopadu, podle jejího mluvčího Petra Vaňka zatím nevadí, že
Stavba železniční vlečky do průmyslové zóny v Nošovicích na Frýdecko-Místecku sice finišuje, avšak železniční trať, na níž bude zóna napojena, si ještě na tzv. optimalizaci, která má zvýšit její kapacitu, musí počkat. Optimalizace trati, která má zajistit plnohodnotnou dopravní obslužnost průmyslové zóny, nabrala zpoždění hlavně kvůli stovkám připomínek ekologických iniciativ, občanských sdružení i některých obcí v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí.
Optimalizační stavby na tratích Ostrava-Kunčice–Frýdek-Místek a Frýdek-Místek–Český Těšín připravuje stát, který se k tomu zavázal v roce 2006 v souvislosti s příchodem automobilky Hyundai do Nošovic. Na jaře 2007 začalo zjišťovací řízení k vlivu stavby na životní prostředí, který posuzoval odbor životního prostředí krajského úřadu. Ten pak na základě námitek účastníků řízení rozhodl, že celý záměr bude posouzen procesem EIA.
Doplněná dokumentace byla podle Jiřího Šťastného ze Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) předána na odbor životního prostředí krajského úřadu počátkem letošního října.
„Dokumentace byla následně rozeslána dotčeným správním úřadům a samosprávným celkům. Na úřední desce krajského úřadu a na internetu byla 16. října zveřejněna informace o doplněné dokumentaci a o tom, kde je možno do ní nahlížet,„ řekla Právu mluvčí úřadu Barbara Odstrčilíková s tím, že vyjádření k dokumentaci může každý zaslat do 18. listopadu. Šťastný připomněl, že v listopadu 2006 byla mezi společností Hyundai, Moravskoslezským krajem a státem na jedné straně a ekologickými sdruženími na straně druhé uzavřena Deklarace porozumění, v níž byla mj. stanovena zásada maximálního využití železniční dopravy v úseku OstravaKunčice–Frýdek-Místek– Český Těšín namísto silniční.
„Celou přípravou staveb se přesto prolíná od samého začátku nesouhlas některých organizací, iniciativ, části občanstva a některých obecních úřadů se záměrem zkapacitnění trati a s následným navýšením osobní a především nákladní dopravy. Bylo to opakovaně přes 200 připomínek k dokumentaci EIA, většinou nestandardních, mnohdy i obstrukčních,„ popsal.
Procedura v rámci procesu EIA by podle Šťastného mohla být ukončena pravděpodobně v únoru 2009. Jak dále uvedl, nenastanouli pak další výrazně časové prodlevy z důvodu odvolání k územnímu řízení či stavebnímu povolení ani soudní spory, jeví se jako reálné termíny výstavby první části tratě, tedy Frýdek-Místek–Dobrá, včetně nákladního nádraží Nošovice, v letech 2010 a 2011, Dobrá–Český Těšín 2011 až 2013 a Ostrava-Kunčice– Frýdek-Místek v letech 2013 a 2014.
Automobilce Hyundai, která spustila výrobu v Nošovicích trať není zkapacitněna.
„Železnici budeme aktuálně využívat jen ve směru na FrýdekMístek, Ostravu a dále na západ, nikoli směr na Český Těšín a na Slovensko. Trať na Frýdek-Místek, při současné nízké hustotě provozu, nám postačuje tak, jak je nyní. K nám budeme po železnici vozit svitkový karosářský plech a my budeme směrem na západ expedovat auta,„ řekl.
K přepravě převodovek do automobilky Kia v Žilině a k přepravě motorů ze Žiliny do Nošovic bude podle Vaňka využívána silniční doprava. „Než najedeme na plnou kapacitu v roce 2011, doufáme, že trať bude modernizována,„ dodal.
(Právo)
Stavba železniční vlečky do průmyslové zóny v Nošovicích na Frýdecko-Místecku sice finišuje, avšak železniční trať, na níž bude zóna napojena, si ještě na tzv. optimalizaci, která má zvýšit její kapacitu, musí počkat. Optimalizace trati, která má zajistit plnohodnotnou dopravní obslužnost průmyslové zóny, nabrala zpoždění hlavně kvůli stovkám připomínek ekologických iniciativ, občanských sdružení i některých obcí v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí.
Optimalizační stavby na tratích Ostrava-Kunčice–Frýdek-Místek a Frýdek-Místek–Český Těšín připravuje stát, který se k tomu zavázal v roce 2006 v souvislosti s příchodem automobilky Hyundai do Nošovic. Na jaře 2007 začalo zjišťovací řízení k vlivu stavby na životní prostředí, který posuzoval odbor životního prostředí krajského úřadu. Ten pak na základě námitek účastníků řízení rozhodl, že celý záměr bude posouzen procesem EIA.
Doplněná dokumentace byla podle Jiřího Šťastného ze Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) předána na odbor životního prostředí krajského úřadu počátkem letošního října.
„Dokumentace byla následně rozeslána dotčeným správním úřadům a samosprávným celkům. Na úřední desce krajského úřadu a na internetu byla 16. října zveřejněna informace o doplněné dokumentaci a o tom, kde je možno do ní nahlížet,„ řekla Právu mluvčí úřadu Barbara Odstrčilíková s tím, že vyjádření k dokumentaci může každý zaslat do 18. listopadu. Šťastný připomněl, že v listopadu 2006 byla mezi společností Hyundai, Moravskoslezským krajem a státem na jedné straně a ekologickými sdruženími na straně druhé uzavřena Deklarace porozumění, v níž byla mj. stanovena zásada maximálního využití železniční dopravy v úseku OstravaKunčice–Frýdek-Místek– Český Těšín namísto silniční.
„Celou přípravou staveb se přesto prolíná od samého začátku nesouhlas některých organizací, iniciativ, části občanstva a některých obecních úřadů se záměrem zkapacitnění trati a s následným navýšením osobní a především nákladní dopravy. Bylo to opakovaně přes 200 připomínek k dokumentaci EIA, většinou nestandardních, mnohdy i obstrukčních,„ popsal.
Procedura v rámci procesu EIA by podle Šťastného mohla být ukončena pravděpodobně v únoru 2009. Jak dále uvedl, nenastanouli pak další výrazně časové prodlevy z důvodu odvolání k územnímu řízení či stavebnímu povolení ani soudní spory, jeví se jako reálné termíny výstavby první části tratě, tedy Frýdek-Místek–Dobrá, včetně nákladního nádraží Nošovice, v letech 2010 a 2011, Dobrá–Český Těšín 2011 až 2013 a Ostrava-Kunčice– Frýdek-Místek v letech 2013 a 2014.
Automobilce Hyundai, která spustila výrobu v Nošovicích trať není zkapacitněna.
„Železnici budeme aktuálně využívat jen ve směru na FrýdekMístek, Ostravu a dále na západ, nikoli směr na Český Těšín a na Slovensko. Trať na Frýdek-Místek, při současné nízké hustotě provozu, nám postačuje tak, jak je nyní. K nám budeme po železnici vozit svitkový karosářský plech a my budeme směrem na západ expedovat auta,„ řekl.
K přepravě převodovek do automobilky Kia v Žilině a k přepravě motorů ze Žiliny do Nošovic bude podle Vaňka využívána silniční doprava. „Než najedeme na plnou kapacitu v roce 2011, doufáme, že trať bude modernizována,„ dodal.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305730/
Zdravím páni,
v najbližšej budúcnosti dôjde s najväčšou pravdepodobnosťou k ďalšiemu využitiu železničnej vlečky Považských strojárni v Považskej Bystrici - spoločnosť PSL plánuje dovážať výkovky veľkých hmotností z Nemeckého Dortmundu po železnici. Chce previesť zhruba 50% prepravy polotovarov z kamiónovej dopravy na železničnú. Vychádza to cca na 4 vagóny týždenne.
Pokiaľ sa dozviem ďalšie informácie, dám vedieť.
v najbližšej budúcnosti dôjde s najväčšou pravdepodobnosťou k ďalšiemu využitiu železničnej vlečky Považských strojárni v Považskej Bystrici - spoločnosť PSL plánuje dovážať výkovky veľkých hmotností z Nemeckého Dortmundu po železnici. Chce previesť zhruba 50% prepravy polotovarov z kamiónovej dopravy na železničnú. Vychádza to cca na 4 vagóny týždenne.
Pokiaľ sa dozviem ďalšie informácie, dám vedieť.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303306/
Vykládkou prvního vlaku se zásilkou svitků ocelových plechů pro automobilku Hyundai odstartovala železniční vlečka HMMC Nošovice další etapu svého provozu. Souprava prvního vlaku ČD Cargo najela k vykládce ve středu 26. srpna po slavnostním přestřižení pásky před skladovací halou firmy Hysco Czech, dodavatele ocelových svitků. Slavnostního aktu se úspěšně zhostili prezident Hyundai Motor Manufacturing Company (HMMC) Eok-Jo Kim, viceprezident HMMC Oun-Chang Rhee, prezident Hysco Czech Gie-Sun Lee a generální ředitel ČD Cargo Josef Bazala. Přítomni byli i zástupci firem Raillex, Dymos, Mobis, Charles Bridge Pargue a Glovis CZ.
Jak uvedl logistik Hysco Czech Petr Urbančík, zatím se předpokládá vykládka jednoho až dvou vlaků měsíčně. Do 16 až 18 vozů soupravy každého vlaku lze přitom naložit 80 až 90 desetitunových svitků. Svitky ocelových plechů se z Koreje přepravují po moři do slovinského přístavu Koper, odkud pokračují až do Nošovic po železnici.
(Železničář)