České dráhy, a.s. - skupina
České dráhy procházejí stádiem restrukturalizace a přeměn, které mají tuto stávající státní akciovou společnost přetvořit v dopravce schopného obstát v nastávajícím konkurenčním prostředí.
Kromě sledování zásadních změn v organizační oblasti je zde prostor i pro sledování všeho nového, co se týká Českých drah obecně.
Stránka skupiny: České dráhy, a.s.
Ota NEHASIL, moderátor:
Nákladní doprava neměla být součástí Českých drah. Záměr ministerstva dopravy oddělit cargo a později ho prodat posvětila vláda. Jak dodává reportérka Václava Vařeková, kabinet Mirka Topolánka si od toho slibuje přehlednější financování provozu Českých drah.
Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/:
To, že dnes je už naprosto neprůhledné už ani ne křížové financování, ale vzájemné dotace jak osobní přepravy, tak samozřejmě toho tranzitu, carga, to znamená nákladní přepravy, je evidentní. V této chvíli si vláda slibuje před dalšími kroky od tohoto kroku to, že se vyčistí nákladově oba typy přepravy.
(25.7.2007 ČRo - Hradec Králové 18:00 Události dne)
Hlavně že v tom má pan premiér jasno a dokáže to srozumitelně podat.
Nákladní doprava neměla být součástí Českých drah. Záměr ministerstva dopravy oddělit cargo a později ho prodat posvětila vláda. Jak dodává reportérka Václava Vařeková, kabinet Mirka Topolánka si od toho slibuje přehlednější financování provozu Českých drah.
Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/:
To, že dnes je už naprosto neprůhledné už ani ne křížové financování, ale vzájemné dotace jak osobní přepravy, tak samozřejmě toho tranzitu, carga, to znamená nákladní přepravy, je evidentní. V této chvíli si vláda slibuje před dalšími kroky od tohoto kroku to, že se vyčistí nákladově oba typy přepravy.
(25.7.2007 ČRo - Hradec Králové 18:00 Události dne)
Hlavně že v tom má pan premiér jasno a dokáže to srozumitelně podat.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187848/
Až na výjimky ztrátové České dráhy jsou oříškem pro každého ministra dopravy. Všechny z dosavadních českých vlád se musely zabývat reformou této strategické společnosti. Nyní se připravuje vyčlenění nákladní dopravy do samostatné firmy ČD Cargo, což bude největší organizační změna v drahách od rozdělení státní organizace na dva samostatné subjekty v roce 2003. Tehdy vznikla současná akciová společnost České dráhy, zabývající se osobní a nákladní dopravou, a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která zajišťuje chod železničních tratí.
První pokusy o nastartování reformy ČD se uskutečnily za ministra Jana Stráského (ODS), který řídil resort dopravy v letech 1992 až 1995. V dubnu 1995 vláda schválila privatizaci okrajových tratí, s tím však nesouhlasily odbory a z prodeje sešlo. Svůj návrh zásad transformace předložila již o rok dříve správní rada ČD i ministerstvo. Vláda však neschválila ani jednu variantu. V říjnu 1995 porada ministrů rozhodla o odložení privatizace.
Stráského nástupce Vladimír Budinský (ODS) navrhoval restrukturalizaci ČD ve dvou etapách. První, konsolidační, v níž by ČD zůstaly jako jeden podnik ve státním vlastnictví, a druhá, během které měl být některý majetek ČD privatizován. Návrhy na reformu železnic, které počítaly mimo jiné s oddělením jedné třetiny železniční sítě tvořené regionálními tratěmi a s jejich privatizací či zrušením, byly vypracovány i v době, kdy byl ministrem Martin Říman (ODS). Svou verzi zásad privatizace železnice a podmínek přístupu dopravců na dopravní cestu předložil vládě v roce 1998 i ministr Petr Moos (nestraník), který však odmítl privatizaci třetiny tratí.
V roce 1998 po nástupu ministra Antonína Peltráma (ČSSD) se příprava transformace zaměřila na dodržení základních požadavků společné dopravní politiky EU. Základem bylo umožnění svobodného přístupu dopravců na železniční síť a účetní oddělení dopravní cesty od železničního provozu.
První verzi návrhu zákona o transformaci ČD schválila vláda v červnu 1999, ale o měsíc později ji Poslanecká sněmovna vrátila k dopracování. Resort dopravy původní návrh přepracoval nejprve ještě za ministra Peltráma a po protestech odborů i managementu ČD opět na jaře 2000 po nástupu nového ministra Jaromíra Schlinga (ČSSD).
Zákon o transformaci ČD schválila vláda v únoru 2001 a Poslanecká sněmovna v prosinci téhož roku. Na jeho základě se v roce 2003 ČD rozdělily na státem vlastněnou akciovou společnost České dráhy a státní organizaci pod názvem Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). V té době byl již ministrem dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), za jehož éry začaly ČD realizovat plán přeměny na společnost holdingového typu, to je převedení servisních činností do dceřiných společností. V první fázi se to týkalo například traťových strojních stanic, cestovní kanceláře, výzkumného ústavu železničního, železničního zdravotnictví či spedice. ČD také snížily počet zaměstnanců, nyní zaměstnávají 55.000 lidí, to je o pětinu méně než v roce 2003.
I v posledních letech prošly ČD řadou organizačních změn. Vznikly další dceřiné společnosti, nyní jich ČD mají 14. Restrukturalizace se dotkla depa kolejových vozidel, vlakových čet, zahraničních zastoupení, osobních pokladních i jiných profesí. Z ČD chce ministerstvo dopravy zcela vyvést údržbu dopravní cesty a kolejí do státní SŽDC, která převezme i tvorbu jízdního řádu. Výhledově by měly vzniknout společnosti řídící dopravu v regionech. Podle současného ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS) je možné, že do dceřiné společnosti se vyčlení i osobní doprava. Ministr také předpokládá, že do budoucna budou do jednotlivých dcer ČD vstupovat strategičtí partneři.
Tak jako se střídaly vlády a měnili ministři dopravy a jejich názory na reformu ČD, měnil se i management a statutární orgány společnosti. Například jenom generální ředitel firmy byl od roku 1993 vyměněn šestkrát. Od vzniku ČD po rozdělení Československa byl v čele podniku pověřenec vlády Jaromír Kunst, bývalý ústřední ře
První pokusy o nastartování reformy ČD se uskutečnily za ministra Jana Stráského (ODS), který řídil resort dopravy v letech 1992 až 1995. V dubnu 1995 vláda schválila privatizaci okrajových tratí, s tím však nesouhlasily odbory a z prodeje sešlo. Svůj návrh zásad transformace předložila již o rok dříve správní rada ČD i ministerstvo. Vláda však neschválila ani jednu variantu. V říjnu 1995 porada ministrů rozhodla o odložení privatizace.
Stráského nástupce Vladimír Budinský (ODS) navrhoval restrukturalizaci ČD ve dvou etapách. První, konsolidační, v níž by ČD zůstaly jako jeden podnik ve státním vlastnictví, a druhá, během které měl být některý majetek ČD privatizován. Návrhy na reformu železnic, které počítaly mimo jiné s oddělením jedné třetiny železniční sítě tvořené regionálními tratěmi a s jejich privatizací či zrušením, byly vypracovány i v době, kdy byl ministrem Martin Říman (ODS). Svou verzi zásad privatizace železnice a podmínek přístupu dopravců na dopravní cestu předložil vládě v roce 1998 i ministr Petr Moos (nestraník), který však odmítl privatizaci třetiny tratí.
V roce 1998 po nástupu ministra Antonína Peltráma (ČSSD) se příprava transformace zaměřila na dodržení základních požadavků společné dopravní politiky EU. Základem bylo umožnění svobodného přístupu dopravců na železniční síť a účetní oddělení dopravní cesty od železničního provozu.
První verzi návrhu zákona o transformaci ČD schválila vláda v červnu 1999, ale o měsíc později ji Poslanecká sněmovna vrátila k dopracování. Resort dopravy původní návrh přepracoval nejprve ještě za ministra Peltráma a po protestech odborů i managementu ČD opět na jaře 2000 po nástupu nového ministra Jaromíra Schlinga (ČSSD).
Zákon o transformaci ČD schválila vláda v únoru 2001 a Poslanecká sněmovna v prosinci téhož roku. Na jeho základě se v roce 2003 ČD rozdělily na státem vlastněnou akciovou společnost České dráhy a státní organizaci pod názvem Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). V té době byl již ministrem dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), za jehož éry začaly ČD realizovat plán přeměny na společnost holdingového typu, to je převedení servisních činností do dceřiných společností. V první fázi se to týkalo například traťových strojních stanic, cestovní kanceláře, výzkumného ústavu železničního, železničního zdravotnictví či spedice. ČD také snížily počet zaměstnanců, nyní zaměstnávají 55.000 lidí, to je o pětinu méně než v roce 2003.
I v posledních letech prošly ČD řadou organizačních změn. Vznikly další dceřiné společnosti, nyní jich ČD mají 14. Restrukturalizace se dotkla depa kolejových vozidel, vlakových čet, zahraničních zastoupení, osobních pokladních i jiných profesí. Z ČD chce ministerstvo dopravy zcela vyvést údržbu dopravní cesty a kolejí do státní SŽDC, která převezme i tvorbu jízdního řádu. Výhledově by měly vzniknout společnosti řídící dopravu v regionech. Podle současného ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS) je možné, že do dceřiné společnosti se vyčlení i osobní doprava. Ministr také předpokládá, že do budoucna budou do jednotlivých dcer ČD vstupovat strategičtí partneři.
Tak jako se střídaly vlády a měnili ministři dopravy a jejich názory na reformu ČD, měnil se i management a statutární orgány společnosti. Například jenom generální ředitel firmy byl od roku 1993 vyměněn šestkrát. Od vzniku ČD po rozdělení Československa byl v čele podniku pověřenec vlády Jaromír Kunst, bývalý ústřední ře
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187764/
Zámčan:
K Tvému pohledu na věc nevznáším námitky, jen bych doplnil, že vedení Ústeckého kraje není (naštěstí) měřítkem pro celou republiku. Jsou v něm lidé věru zvláštní: železniční dopravu už likvidovali (ne zcela úspěšně) před rokem, pak se dali pro změnu do rozvracení dopravy autobusové (už úspěšněji) a teď se zkrátka vracejí zase k železnici.
K Tvému pohledu na věc nevznáším námitky, jen bych doplnil, že vedení Ústeckého kraje není (naštěstí) měřítkem pro celou republiku. Jsou v něm lidé věru zvláštní: železniční dopravu už likvidovali (ne zcela úspěšně) před rokem, pak se dali pro změnu do rozvracení dopravy autobusové (už úspěšněji) a teď se zkrátka vracejí zase k železnici.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187406/
Keď čítam "zámerom je sprehladnenie finančných tokov" atď ...to už poznáme
Scenár je daný ,keď to politika dovolí /Topolánkova vláda je na veľmi tenkom ľade/ na budúci rok na jar sa české Cargo bude privatizovať /údaje s teletextu ČT/.Podľa mňa sa končí éra rozmachu verejnej os.dopravy na ČD.My na Slovensku sme len "zízali" keď sme si pozreli grafikon na takej 270,každý rok pribudali nové spojenia,kým u nás ubúdali.Niečo sa už začalo meniť aj v Čechách napr. ústecký kraj si neobjednal os. dopravu na nejakých regionálkach.Čo si však budeme nahovárať niektoré české lokálky nie sú ani spolovice tak zaplnené ako zrušené slovenské.Žial nás určite bude čakať ďalšie rušenie keď os,doprava prejde pod VUC.Jedno je však v Čechách určite lepšie,ČD majú lepšiu podporu verejnosti a tak až taká katastrofa v Čechách nebude.U nás stačí pozrieť ako to vyzerá so ZSSK,možno to u nás ani nebude
treba rušiť,oni sa zrušia sami.
Scenár je daný ,keď to politika dovolí /Topolánkova vláda je na veľmi tenkom ľade/ na budúci rok na jar sa české Cargo bude privatizovať /údaje s teletextu ČT/.Podľa mňa sa končí éra rozmachu verejnej os.dopravy na ČD.My na Slovensku sme len "zízali" keď sme si pozreli grafikon na takej 270,každý rok pribudali nové spojenia,kým u nás ubúdali.Niečo sa už začalo meniť aj v Čechách napr. ústecký kraj si neobjednal os. dopravu na nejakých regionálkach.Čo si však budeme nahovárať niektoré české lokálky nie sú ani spolovice tak zaplnené ako zrušené slovenské.Žial nás určite bude čakať ďalšie rušenie keď os,doprava prejde pod VUC.Jedno je však v Čechách určite lepšie,ČD majú lepšiu podporu verejnosti a tak až taká katastrofa v Čechách nebude.U nás stačí pozrieť ako to vyzerá so ZSSK,možno to u nás ani nebude
treba rušiť,oni sa zrušia sami.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187401/
... věnovala letmou pozornost i ČT 1 v pořadu Večerník z Čech. Zdůraznila to, že se vydělením společnosti ČD Cargo zprůhlední financování Českých drah a že do nové dcery přejde 13 000 zaměstnanců.
O Tupolánkovu prodávání tam řeč nebyla.
Připomínám, že ČD Cargo mělo vzniknout původně už k 1.7.2007, později ke konci roku a nyní na apríla roku příštího. Uvidíme...
O Tupolánkovu prodávání tam řeč nebyla.
Připomínám, že ČD Cargo mělo vzniknout původně už k 1.7.2007, později ke konci roku a nyní na apríla roku příštího. Uvidíme...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187393/
Vláda schválila záměr ministerstva dopravy oddělit nákladní dopravu Českých drah do samostatné dceřiné společnosti. Oddělení carga se podle premiéra Topolánka uskuteční v dubnu 2008. Poté stát zřejmě podnik prodá.
(Novinky.cz)
No, ono už není moc majetku ve státních rukách, který by se dal rozkrást.
Věřme ale, že se tato vláda do té doby neudrží.
(Novinky.cz)
No, ono už není moc majetku ve státních rukách, který by se dal rozkrást.
Věřme ale, že se tato vláda do té doby neudrží.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187362/
1. srpna zahájí České dráhy telefonický prodej jízdenek pro vlaky SuperCity. Současně začíná pilotní projekt nového způsobu osobního odbavení v souladu s Komplexní strategií odbavení.
Celá tisková zpráva ČD je na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=47882
Celá tisková zpráva ČD je na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=47882
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187340/
Vyčlenění nákladní dopravy Českých drah do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo a.s. se uskuteční nejdříve 1. prosince. Vláda totiž vznik nové dceřiné firmy bude projednávat v listopadu, řekl na dotaz ČTK mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka, který však o přesném termínu oddělení carga nechtěl spekulovat.
Podle dřívějších vyjádření generálního ředitele ČD Josefa Bazaly i ministra dopravy Aleše Řebíčka musí ČD Cargo a.s. začít fungovat od prvního dne kalendářního měsíce. Jméno měsíce se však neustále mění. Bazala nejprve mluvil o červenci jako o nejzazším datu; nedávno se termín oddělení posunul na srpen a posléze na září.
Hanzelka dnes řekl, že vláda musí nejprve ve středu 25. července schválit samotný záměr přeměny Českých drah na holding. V listopadu se dostane na jednání vlády konkrétní návrh na založení dceřiné společnosti a v prosinci se kabinet bude zabývat vstupem soukromého kapitálu do ČD Cargo.
Oddělení nákladní dopravy od mateřské firmy je největší změnou struktury ČD od vzniku akciové společnosti v roce 2003. Do nové firmy má přejít 13.000 z celkových 57.000 zaměstnanců. Samostatné ČD Cargo vzniká především proto, aby se zprůhlednilo financování Českých drah. Často kritizované je křížové financování ztrátové osobní dopravy ze zisků nákladní dopravy. Ročně to dělá více než 600 milionů korun.
Nákladní doprava ČD je pátá největší v EU a ročně přepraví 90 milionů tun. Ministr dopravy Řebíček již dříve uvedl, že by bylo nejlepší prodat pouze menšinový podíl; stát by mohl na prodeji vydělat až 12 miliard korun. Zisk nákladní dopravy za loňský rok byl 1,5 miliardy korun.
Oddělení nákladní dopravy však není jedinou významnou změnou, která českou železnici v následujících měsících čeká. Na důležitosti nabude státní organizace Správa železniční dopravní cesty, na kterou od 1. ledna z ČD přejdou činnosti spojené s provozováním kolejových cest, například údržba tratí, trakčního vedení nebo zabezpečovacích zařízení.
SŽDC zároveň bude nově sestavovat a vydávat jízdní řád platný pro českou železnici. Dosud tak činily České dráhy. "Aby byly zajištěny podmínky pro rovné konkurenční prostředí na železnici," píše se v materiálu ministerstva dopravy. V souvislosti se změnami převezme SŽDC od drah i 10.000 zaměstnanců. Po změnách tak v mateřské společnosti ČD zůstane zhruba 31.000 lidí.
(Autor: ČTK)
Slovenská republika náš vzor!
Podle dřívějších vyjádření generálního ředitele ČD Josefa Bazaly i ministra dopravy Aleše Řebíčka musí ČD Cargo a.s. začít fungovat od prvního dne kalendářního měsíce. Jméno měsíce se však neustále mění. Bazala nejprve mluvil o červenci jako o nejzazším datu; nedávno se termín oddělení posunul na srpen a posléze na září.
Hanzelka dnes řekl, že vláda musí nejprve ve středu 25. července schválit samotný záměr přeměny Českých drah na holding. V listopadu se dostane na jednání vlády konkrétní návrh na založení dceřiné společnosti a v prosinci se kabinet bude zabývat vstupem soukromého kapitálu do ČD Cargo.
Oddělení nákladní dopravy od mateřské firmy je největší změnou struktury ČD od vzniku akciové společnosti v roce 2003. Do nové firmy má přejít 13.000 z celkových 57.000 zaměstnanců. Samostatné ČD Cargo vzniká především proto, aby se zprůhlednilo financování Českých drah. Často kritizované je křížové financování ztrátové osobní dopravy ze zisků nákladní dopravy. Ročně to dělá více než 600 milionů korun.
Nákladní doprava ČD je pátá největší v EU a ročně přepraví 90 milionů tun. Ministr dopravy Řebíček již dříve uvedl, že by bylo nejlepší prodat pouze menšinový podíl; stát by mohl na prodeji vydělat až 12 miliard korun. Zisk nákladní dopravy za loňský rok byl 1,5 miliardy korun.
Oddělení nákladní dopravy však není jedinou významnou změnou, která českou železnici v následujících měsících čeká. Na důležitosti nabude státní organizace Správa železniční dopravní cesty, na kterou od 1. ledna z ČD přejdou činnosti spojené s provozováním kolejových cest, například údržba tratí, trakčního vedení nebo zabezpečovacích zařízení.
SŽDC zároveň bude nově sestavovat a vydávat jízdní řád platný pro českou železnici. Dosud tak činily České dráhy. "Aby byly zajištěny podmínky pro rovné konkurenční prostředí na železnici," píše se v materiálu ministerstva dopravy. V souvislosti se změnami převezme SŽDC od drah i 10.000 zaměstnanců. Po změnách tak v mateřské společnosti ČD zůstane zhruba 31.000 lidí.
(Autor: ČTK)
Slovenská republika náš vzor!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186974/
České dráhy hospodařily v letošním prvním pololetí se ziskem 31,34 milionu korun. Oznámil to mluvčí Českých drah Ondřej Kubala, a upřesnil tak číslo, které dopoledne uvedl v České televizi generální ředitel drah Josef Bazala. Loni za stejné období měly dráhy stamilionovou ztrátu; přesné výsledky však nezveřejnily. Drahám rostly tržby a výkony v obou hlavních činnostech, přepravě osob i zboží.
Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku vzrostly tržby v osobní dopravě o 360 milionů korun (15,1 procenta) a počet přepravených cestujících stoupl o 1,7 milionu (1,8 procenta), na 93,6 milionu osob. V nákladní dopravě se tržby oproti loňsku zvýšily o 709 milionů (8,7 procenta) a množství přepraveného nákladu se zvýšilo o 2,6 milionu tun (6,1 procenta) na 44,8 milionu tun."Pokračuje ten trend, který byl nastolen v prvním čtvrtletí, a my předpokládáme, že České dráhy poprvé v letošním roce budou v zisku," řekl televizi Bazala. V prvním čtvrtletí dráhy vykázaly zisk 14,7 milionu korun. Za celý rok pak počítají s přebytkem 50 milionů korun; loni hospodařily se ztrátou 450 milionů. Zisku napomohou mimo jiné i zvýšené platby ze strany ministerstva dopravy.
Ziskové hospodaření společnosti podle Bazaly umožňuje zrychlit investice do obnovy tratí, nádraží a vozového parku. Zvyšuje se také důvěryhodnost firmy. "Jsme schopni přesvědčit vládu, že některé programy, které nám pomáhají urychlit tempo investic, jako je třeba program Eurofima, přinášejí svoje ovoce," řekl televizi Bazala.
Vláda tento měsíc schválila zákon o státní záruce za úvěr Českých drah ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. Peníze chce společnost použít na obnovu vozového parku v osobní dopravě. Jeho zastaralost je jedním z nejpalčivějších problémů podniku. Například průměrný věk pražských pantografů je téměř 30 let, výjimkou však nejsou soupravy mnohem starší.
Kromě nákupu nových vozů čeká dráhy zásadní strukturální změna. Ke konci roku by se měla oddělit zisková nákladní doprava do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo. Následná privatizace carga by státu mohla vynést podle odhadů ministra dopravy Aleše Řebíčka zhruba 12 miliard korun.
(Autor: ČTK)
No, následné odvládnění Řebíčka by mohlo být státu vynést časem zhruba víc.
Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku vzrostly tržby v osobní dopravě o 360 milionů korun (15,1 procenta) a počet přepravených cestujících stoupl o 1,7 milionu (1,8 procenta), na 93,6 milionu osob. V nákladní dopravě se tržby oproti loňsku zvýšily o 709 milionů (8,7 procenta) a množství přepraveného nákladu se zvýšilo o 2,6 milionu tun (6,1 procenta) na 44,8 milionu tun."Pokračuje ten trend, který byl nastolen v prvním čtvrtletí, a my předpokládáme, že České dráhy poprvé v letošním roce budou v zisku," řekl televizi Bazala. V prvním čtvrtletí dráhy vykázaly zisk 14,7 milionu korun. Za celý rok pak počítají s přebytkem 50 milionů korun; loni hospodařily se ztrátou 450 milionů. Zisku napomohou mimo jiné i zvýšené platby ze strany ministerstva dopravy.
Ziskové hospodaření společnosti podle Bazaly umožňuje zrychlit investice do obnovy tratí, nádraží a vozového parku. Zvyšuje se také důvěryhodnost firmy. "Jsme schopni přesvědčit vládu, že některé programy, které nám pomáhají urychlit tempo investic, jako je třeba program Eurofima, přinášejí svoje ovoce," řekl televizi Bazala.
Vláda tento měsíc schválila zákon o státní záruce za úvěr Českých drah ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. Peníze chce společnost použít na obnovu vozového parku v osobní dopravě. Jeho zastaralost je jedním z nejpalčivějších problémů podniku. Například průměrný věk pražských pantografů je téměř 30 let, výjimkou však nejsou soupravy mnohem starší.
Kromě nákupu nových vozů čeká dráhy zásadní strukturální změna. Ke konci roku by se měla oddělit zisková nákladní doprava do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo. Následná privatizace carga by státu mohla vynést podle odhadů ministra dopravy Aleše Řebíčka zhruba 12 miliard korun.
(Autor: ČTK)
No, následné odvládnění Řebíčka by mohlo být státu vynést časem zhruba víc.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186972/
V prvním pololetí letošního roku dosáhly České dráhy o 6,34 milionu korun vyššího zisku, než si předsevzaly v podnikatelském plánu a zaznamenaly růst všech klíčových ekonomických i výkonových ukazatelů.
Ve srovnáním s prvním pololetím loňského roku vzrostly tržby v osobní dopravě o 360 milionů korun (15,1%) a počet přepravených cestujících stoupl o 1,7 milionu (1,8%), na 93,6 milionu osob.
V nákladní dopravě vzrostly tržby ve srovnání s prvním pololetím loňského roku o 709 milionů (8,7%) a množství přepraveného nákladu se zvýšilo o 2,6 milionu tun (6,1%), na 44,8 milionu tun.
„Pokračuje projekt restrukturalizace Českých drah a zisk je výsledkem rozsáhlých změn společnosti během posledních dvou let,“ říká generální ředitel Českých drah Josef Bazala. „ Díky úspěšné obchodní politice Českých drah postupně zvyšujeme tržby, náklady přitom držíme na optimální úrovni. V pololetí jsme dosáhli vyššího zisku než je 25 milionů, se kterými počítal podnikatelský plán. Na konci roku očekáváme zisk na úrovni plánovaných 50 milionů korun.“
Auditované výsledky hospodaření ČD minulých let:
2004: ztráta 621,3 mil Kč
2005: ztráta 589,8 mil Kč
2006: ztráta 449,4 mil Kč
odhad 2007: plánovaný zisk 50 mil. Kč
(tisková zpráva ČD)
Ve srovnáním s prvním pololetím loňského roku vzrostly tržby v osobní dopravě o 360 milionů korun (15,1%) a počet přepravených cestujících stoupl o 1,7 milionu (1,8%), na 93,6 milionu osob.
V nákladní dopravě vzrostly tržby ve srovnání s prvním pololetím loňského roku o 709 milionů (8,7%) a množství přepraveného nákladu se zvýšilo o 2,6 milionu tun (6,1%), na 44,8 milionu tun.
„Pokračuje projekt restrukturalizace Českých drah a zisk je výsledkem rozsáhlých změn společnosti během posledních dvou let,“ říká generální ředitel Českých drah Josef Bazala. „ Díky úspěšné obchodní politice Českých drah postupně zvyšujeme tržby, náklady přitom držíme na optimální úrovni. V pololetí jsme dosáhli vyššího zisku než je 25 milionů, se kterými počítal podnikatelský plán. Na konci roku očekáváme zisk na úrovni plánovaných 50 milionů korun.“
Auditované výsledky hospodaření ČD minulých let:
2004: ztráta 621,3 mil Kč
2005: ztráta 589,8 mil Kč
2006: ztráta 449,4 mil Kč
odhad 2007: plánovaný zisk 50 mil. Kč
(tisková zpráva ČD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186919/
Historická budova z roku 1928 v Sadové ulici v České Třebové prochází rekonstrukcí. Jde o bývalé železniční nocležny, které České dráhy přestavují na své školicí středisko.
„Budova bude sloužit školení zaměstnanů Českých drah i externích firem,“ uvedl Vladimír Metelka ze správy majetku Českých drah. Třebováci nyní mohou pozorovat výměnu střechy bývalých nocležen. Stavba ale prochází kompletní rekonstrukcí, která bude včetně vnitřního vybavení stát 33 milionů korun. Na školicí centrum přispěla Evropská unie a stát částkou 5,6 milionu korun.
Zařízení po přestavbě zajistí ubytování pro sedmdesát osob a nabídne čtyři školicí sály. Dráhy jej otevřou počátkem října.
Budova sloužila ještě donedávna k přespávání vlakové čety.
„Dnes vlakový personál přespává v nových nocležnách v České Třebové na Trávníku,“ vysvětlil Pavel Beránek z Regionální správy majetku Českých drah v Hradci Králové.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
„Budova bude sloužit školení zaměstnanů Českých drah i externích firem,“ uvedl Vladimír Metelka ze správy majetku Českých drah. Třebováci nyní mohou pozorovat výměnu střechy bývalých nocležen. Stavba ale prochází kompletní rekonstrukcí, která bude včetně vnitřního vybavení stát 33 milionů korun. Na školicí centrum přispěla Evropská unie a stát částkou 5,6 milionu korun.
Zařízení po přestavbě zajistí ubytování pro sedmdesát osob a nabídne čtyři školicí sály. Dráhy jej otevřou počátkem října.
Budova sloužila ještě donedávna k přespávání vlakové čety.
„Dnes vlakový personál přespává v nových nocležnách v České Třebové na Trávníku,“ vysvětlil Pavel Beránek z Regionální správy majetku Českých drah v Hradci Králové.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/184679/
Stát se zřejmě zaručí za úvěr Českých drah ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. Zákon o státní záruce pro ČD dnes na svém pravidelném zasedání schválila vláda. Na tiskové konferenci to sdělil místopředseda vlády Jiří Čunek. Dráhy budou moci peníze čerpat poté, co podporu schválí i parlament.
Získané peníze chtějí dráhy použít na obnovu vozového parku v osobní dopravě. Nakoupí za ně například tři nové soupravy příměstských vlaků CityElefant nebo vysokorychlostní lokomotivy řady 380, které jsou schopny jet až 200 kilometrů v hodině. Celkem dráhy v příštích letech počítají s nákupem 20 těchto lokomotiv. Dráhy budou z úvěru hradit 95 procent nákladů; pět procent zaplatí z vlastních zdrojů.
Státní záruka by neměla mít žádný dopad na státní rozpočet. Hospodaření Českých drah je podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky od roku 2003 stabilní a od roku 2004 je lepší než podnikatelský plán. Navíc mají dráhy údajně dostatek vlastních záložních zdrojů peněz, které mohou sloužit k částečnému či úplnému splácení závazků ze všech přijatých i plánovaných úvěrů.
Protože se státní záruka za úvěr bere v EU jako veřejná podpora, čekalo ministerstvo dopravy se zákonem na vyjádření Evropské komise. Ta 10. května dala české vládě v této věci zelenou. Rozhodnutí zdůvodnila komise tím, že vozový park ČD je zastaralý a je třeba ho rychle nahradit. Navíc osobní železniční doprava je odvětví, které podle pravidel Evropské unie ještě není zcela otevřené hospodářské soutěži.
Evropská organizace Eurofima nepůsobí jako tradiční banka. Jejími majiteli a zároveň klienty jsou evropští železniční dopravci, kterým Eurofima poskytuje zvýhodněné úvěry na obnovu vozového parku. Právě zastaralé lokomotivy a vagony patří k největším problémům Českých drah.
(Autor: ČTK)
Získané peníze chtějí dráhy použít na obnovu vozového parku v osobní dopravě. Nakoupí za ně například tři nové soupravy příměstských vlaků CityElefant nebo vysokorychlostní lokomotivy řady 380, které jsou schopny jet až 200 kilometrů v hodině. Celkem dráhy v příštích letech počítají s nákupem 20 těchto lokomotiv. Dráhy budou z úvěru hradit 95 procent nákladů; pět procent zaplatí z vlastních zdrojů.
Státní záruka by neměla mít žádný dopad na státní rozpočet. Hospodaření Českých drah je podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky od roku 2003 stabilní a od roku 2004 je lepší než podnikatelský plán. Navíc mají dráhy údajně dostatek vlastních záložních zdrojů peněz, které mohou sloužit k částečnému či úplnému splácení závazků ze všech přijatých i plánovaných úvěrů.
Protože se státní záruka za úvěr bere v EU jako veřejná podpora, čekalo ministerstvo dopravy se zákonem na vyjádření Evropské komise. Ta 10. května dala české vládě v této věci zelenou. Rozhodnutí zdůvodnila komise tím, že vozový park ČD je zastaralý a je třeba ho rychle nahradit. Navíc osobní železniční doprava je odvětví, které podle pravidel Evropské unie ještě není zcela otevřené hospodářské soutěži.
Evropská organizace Eurofima nepůsobí jako tradiční banka. Jejími majiteli a zároveň klienty jsou evropští železniční dopravci, kterým Eurofima poskytuje zvýhodněné úvěry na obnovu vozového parku. Právě zastaralé lokomotivy a vagony patří k největším problémům Českých drah.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/184189/
Vláda se zřejmě zaručí za úvěr Českých drah (ČD) ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. Zákon o státní záruce pro ČD, který ve středu vládě předloží ministerstvo dopravy, doporučila ke schválení legislativní rada vlády. Sdělil to mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. Získané peníze chtějí dráhy použít na obnovu vozového parku v osobní dopravě.
Peníze od Eurofimy začnou dráhy čerpat ještě letos. Nakoupí za ně například tři nové soupravy příměstských vlaků CityElefant nebo vysokorychlostní lokomotivy řady 380, které jsou schopny jet až 200 kilometrů v hodině. Celkem dráhy v příštích letech počítají s nákupem 20 těchto lokomotiv. Dráhy budou z úvěru hradit 95 procent nákladů; pět procent zaplatí z vlastních zdrojů.
Státní záruka by neměla mít žádný dopad na státní rozpočet. Hospodaření Českých drah je podle Hanzelky od roku 2003 stabilní a od roku 2004 je lepší než podnikatelský plán. Navíc mají ČD údajně dostatek vlastních záložních zdrojů peněz, které mohou sloužit k částečnému či úplnému splácení závazků ze všech přijatých i plánovaných úvěrů.
Komise EU označila vozový park ČD za zastaralý
Protože se státní záruka za úvěr bere v EU jako veřejná podpora, čekalo ministerstvo dopravy se zákonem na vyjádření Evropské komise. Ta 10. května dala české vládě v této věci zelenou. Rozhodnutí zdůvodnila komise tím, že vozový park ČD je zastaralý a je třeba ho rychle nahradit. Navíc osobní železniční doprava je odvětví, které podle pravidel Evropské unie ještě není zcela otevřené hospodářské soutěži.
Evropská organizace Eurofima nepůsobí jako tradiční banka. Jejími majiteli a zároveň klienty jsou evropští železniční dopravci, kterým Eurofima poskytuje zvýhodněné úvěry na obnovu vozového parku. Právě zastaralé lokomotivy a vagony patří k největším problémům ČD.
(ČTK/Novinky.cz)
Peníze od Eurofimy začnou dráhy čerpat ještě letos. Nakoupí za ně například tři nové soupravy příměstských vlaků CityElefant nebo vysokorychlostní lokomotivy řady 380, které jsou schopny jet až 200 kilometrů v hodině. Celkem dráhy v příštích letech počítají s nákupem 20 těchto lokomotiv. Dráhy budou z úvěru hradit 95 procent nákladů; pět procent zaplatí z vlastních zdrojů.
Státní záruka by neměla mít žádný dopad na státní rozpočet. Hospodaření Českých drah je podle Hanzelky od roku 2003 stabilní a od roku 2004 je lepší než podnikatelský plán. Navíc mají ČD údajně dostatek vlastních záložních zdrojů peněz, které mohou sloužit k částečnému či úplnému splácení závazků ze všech přijatých i plánovaných úvěrů.
Komise EU označila vozový park ČD za zastaralý
Protože se státní záruka za úvěr bere v EU jako veřejná podpora, čekalo ministerstvo dopravy se zákonem na vyjádření Evropské komise. Ta 10. května dala české vládě v této věci zelenou. Rozhodnutí zdůvodnila komise tím, že vozový park ČD je zastaralý a je třeba ho rychle nahradit. Navíc osobní železniční doprava je odvětví, které podle pravidel Evropské unie ještě není zcela otevřené hospodářské soutěži.
Evropská organizace Eurofima nepůsobí jako tradiční banka. Jejími majiteli a zároveň klienty jsou evropští železniční dopravci, kterým Eurofima poskytuje zvýhodněné úvěry na obnovu vozového parku. Právě zastaralé lokomotivy a vagony patří k největším problémům ČD.
(ČTK/Novinky.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/183704/
Ostravské Regionální centrum vlakového doprovodu patří se svými zhruba 400 zaměstnanci ke trojici největších Regionálních center ve společnosti České dráhy. Územně působí v rámci Moravskoslezského kraje, kde najdeme tři domovská střediska vlakových čet, obsazená komandujícím: Bohumín, který je obsazen v nepřetržité službě, a také Opava východ a Český Těšín a dalších šest podřízených středisek vlakových čet.
Zaměstnanci ostravského Regionálního centra zajíždí při své práci do řady měst mimo Moravskoslezský kraj, například do Valašského Meziříčí, Břeclavi, Brna, České Třebové a samozřejmě také do hlavního města Prahy. Mimo území České republiky pak naše týmy doprovázejí některé vlaky na Slovensko do Čadce a také na krátkém úseku polské sítě PKP přes Gluchołazy, informuje vedoucí Regionálního centra Radovan Šindlář.
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_25dopr.htm
Zaměstnanci ostravského Regionálního centra zajíždí při své práci do řady měst mimo Moravskoslezský kraj, například do Valašského Meziříčí, Břeclavi, Brna, České Třebové a samozřejmě také do hlavního města Prahy. Mimo území České republiky pak naše týmy doprovázejí některé vlaky na Slovensko do Čadce a také na krátkém úseku polské sítě PKP přes Gluchołazy, informuje vedoucí Regionálního centra Radovan Šindlář.
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_25dopr.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/180235/
České dráhy (ČD) nemají dostatek peněz na nákup nových vozů a lokomotiv. Do roku 2020 by na zajištění standardu cestování potřebovaly nejméně 96 miliard korun, ze státního rozpočtu a z evropských fondů přitom mohou získat jen zlomek této částky. Dráhy proto zvažují další možnosti financování, například zvýšení příspěvků vybíraných od krajů na zajištění dopravní obslužnosti, shodli se dnes na veletrhu Czech Raildays v Ostravě zástupci ministerstva dopravy a ČD.
Vozový park ČD je v průměru starý 27 let. "Takže je jasné, že těch 96 miliard korun je jen taková krizová varianta, v podstatě na udržení současného standardu," uvedl náměstek ministra dopravy Petr Šlegr.
Dosud stát investoval do obnovy vozidlového parku ročně asi 400.000 korun, tato částka by se měla od roku 2009 zvýšit na dvojnásobek. Dalších sedm miliard mohou ČD získat v aktuálním rozpočtovém období ze zdrojů Evropské unie. To ale zdaleka nebude stačit.
ČD proto zvažují několik dalších variant, jak peníze na obnovu získat. Jednou z možností je například uzavření dlouhodobých smluv s kraji na zajištění dopravní obslužnosti v regionech, které by zvýšily příspěvek krajů ze současných přibližně 50 korun až na 80 korun za kilometr. "Byl by to logický krok. České dráhy jsou jedny z mála železničních dopravců v Evropě, které si neúčtují pětiprocentní přirážku na obnovu vozidlového parku," řekl náměstek generálního ředitele ČD Jiří Kolář.
Kraje s tímto krokem nesouhlasí, nelíbí se jim ani některé akční jízdenky Českých drah. "Do budoucna si to musíme pohlídat. Nemůže se přece stát, že budeme dotovat ztrátu drah a oni budou poskytovat další a další slevy," řekl ČTK náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša. Moravskoslezský kraj dává Českým drahám na zajištění dopravní obslužnosti ročně kolem půl miliardy korun.
České dráhy vykázaly v prvním čtvrtletí zisk téměř 15 milionů korun, loni ve stejném období přitom hospodařily se ztrátou 240 milionů. Za celý rok firma očekává zisk 50 milionů korun. Pokud se plán podaří naplnit, půjde o vůbec první zisk od vzniku Českých drah v roce 1993.
Podle odborníků chybí české železniční dopravě kromě peněz také lepší koordinovanost, která by mohla přinést úspory. Projevuje se například tím, že Správa železniční a dopravní cesty zmodernizuje některou z regionálních tratí a kraj pak začne zvažovat, že železniční dopravu na tomto úseku již nebude podporovat.
(Autor: ČTK)
Vozový park ČD je v průměru starý 27 let. "Takže je jasné, že těch 96 miliard korun je jen taková krizová varianta, v podstatě na udržení současného standardu," uvedl náměstek ministra dopravy Petr Šlegr.
Dosud stát investoval do obnovy vozidlového parku ročně asi 400.000 korun, tato částka by se měla od roku 2009 zvýšit na dvojnásobek. Dalších sedm miliard mohou ČD získat v aktuálním rozpočtovém období ze zdrojů Evropské unie. To ale zdaleka nebude stačit.
ČD proto zvažují několik dalších variant, jak peníze na obnovu získat. Jednou z možností je například uzavření dlouhodobých smluv s kraji na zajištění dopravní obslužnosti v regionech, které by zvýšily příspěvek krajů ze současných přibližně 50 korun až na 80 korun za kilometr. "Byl by to logický krok. České dráhy jsou jedny z mála železničních dopravců v Evropě, které si neúčtují pětiprocentní přirážku na obnovu vozidlového parku," řekl náměstek generálního ředitele ČD Jiří Kolář.
Kraje s tímto krokem nesouhlasí, nelíbí se jim ani některé akční jízdenky Českých drah. "Do budoucna si to musíme pohlídat. Nemůže se přece stát, že budeme dotovat ztrátu drah a oni budou poskytovat další a další slevy," řekl ČTK náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša. Moravskoslezský kraj dává Českým drahám na zajištění dopravní obslužnosti ročně kolem půl miliardy korun.
České dráhy vykázaly v prvním čtvrtletí zisk téměř 15 milionů korun, loni ve stejném období přitom hospodařily se ztrátou 240 milionů. Za celý rok firma očekává zisk 50 milionů korun. Pokud se plán podaří naplnit, půjde o vůbec první zisk od vzniku Českých drah v roce 1993.
Podle odborníků chybí české železniční dopravě kromě peněz také lepší koordinovanost, která by mohla přinést úspory. Projevuje se například tím, že Správa železniční a dopravní cesty zmodernizuje některou z regionálních tratí a kraj pak začne zvažovat, že železniční dopravu na tomto úseku již nebude podporovat.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176525/
Přestěhováním se ročně ušetří milion korun
K 1. lednu 2007 byla jmenována – po odvolání JUDr. Sailerové – ředitelkou o. z. Železniční zdravotnictví (ŽZ) Ing. Jaroslava Šmejkalová. Vystudovala VŠE Praha, obor zahraniční obchod, absolvovala postgraduální studium financí. Pracovala v různých podnicích převážně ve funkcích ekonomického zaměření (od ekonoma po ředitele podniku), např. v obchodním domě Máj (později Keymart) byla v pozici manažera pro personální práci.
Na ČD nastoupila do Železniční nemocnice Praha v roce 1999 jako hlavní ekonom, později byla jmenována do funkce ekonomického náměstka. Tuto funkci zastává i v současné době, kdy se stala ředitelkou ŽZ. Paní ředitelka je vdaná – a současný vztah si pochvaluje – z prvního manželství má dva dospělé syny a tři vnoučátka. A protože sto dnů „hájení“ před novináři od jejího uvedení do funkce již před časem uplynulo, požádali jsme ji o několik slov.
Celý rozhovor je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_22koru.htm
K 1. lednu 2007 byla jmenována – po odvolání JUDr. Sailerové – ředitelkou o. z. Železniční zdravotnictví (ŽZ) Ing. Jaroslava Šmejkalová. Vystudovala VŠE Praha, obor zahraniční obchod, absolvovala postgraduální studium financí. Pracovala v různých podnicích převážně ve funkcích ekonomického zaměření (od ekonoma po ředitele podniku), např. v obchodním domě Máj (později Keymart) byla v pozici manažera pro personální práci.
Na ČD nastoupila do Železniční nemocnice Praha v roce 1999 jako hlavní ekonom, později byla jmenována do funkce ekonomického náměstka. Tuto funkci zastává i v současné době, kdy se stala ředitelkou ŽZ. Paní ředitelka je vdaná – a současný vztah si pochvaluje – z prvního manželství má dva dospělé syny a tři vnoučátka. A protože sto dnů „hájení“ před novináři od jejího uvedení do funkce již před časem uplynulo, požádali jsme ji o několik slov.
Celý rozhovor je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_22koru.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/171064/
Pendolino jako výkladní skříň ČD
Pan Jiří Kratěna patří tak trochu k legendám reklamního světa v České republice. Pohyboval se v něm umně a s elegancí už krátce před listopadem 1989. Tehdy u nás zosobňoval reklamu jako fenomén téměř nový. Stál u zrodu mnoha projektů, které doslova skokově nabouraly reklamní „tvorbu“ na úrovni proslulého „pana Vajíčka“. Toho si ti dříve narození určitě pamatují z televizních obrazovek stoického stavu v reklamě normalizačního období.
Rozhovor najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_21pend.htm
Pan Jiří Kratěna patří tak trochu k legendám reklamního světa v České republice. Pohyboval se v něm umně a s elegancí už krátce před listopadem 1989. Tehdy u nás zosobňoval reklamu jako fenomén téměř nový. Stál u zrodu mnoha projektů, které doslova skokově nabouraly reklamní „tvorbu“ na úrovni proslulého „pana Vajíčka“. Toho si ti dříve narození určitě pamatují z televizních obrazovek stoického stavu v reklamě normalizačního období.
Rozhovor najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_21pend.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169295/
Na Zlínsku prioritou regionální doprava
Regionální centrum vlakového doprovodu (RCVD) pro Zlínský kraj se sídlem ve Valašském Meziříčí patří se sto třiceti zaměstnanci v organizační jednotce Českých drah Vlakový doprovod osobní dopravy k těm menším. Tamní Regionální centrum se specializuje především na zabezpečení doprovodu regionální dopravy ve Zlínském kraji.
Někteří zaměstnanci valašskomeziříčského Regionálního centra ale také pravidelně doprovázejí rychlíky, spojující tamní region s hlavním městem Prahou. Jde o takzvaný výběrový turnus, kterým se snažíme odměňovat zodpovědné zaměstnance s dobrými pracovními výsledky, říká na úvod vedoucí Regionálního centra vlakového doprovodu ve Valašském Meziříčí Radek Steiger.
Ve vedoucí funkci jsem nováček. Po absolvování Dopravní fakulty Univerzity Jana Pernera v Pardubicích před pěti lety jsem do konce loňského roku pracoval jako výpravčí v různých stanicích na Moravě. Vypsání výběrového řízení na pozici vedoucího Regionálního centra vlakového doprovodu pro Zlínský kraj pro mne bylo velkou výzvou, jak zhodnotit svou kvalifikaci i zkušenosti z provozu. Odpovědně říkám, že se musím stále co učit, hodnotí svoji pozici zcela upřímně Ing. Steiger.
Překonávat různé překážky mi pomáhá především náš dozorčí Zdeněk Furmánek, který se problematikou vlakových čet zabývá dlouhodobě, ale i kvalitní zaměstnanci našeho komanda. Hlavně komandujícím přibyly po vzniku nové organizační jednotky i jiné povinnosti. Musí například zvládnout problematiku zásobování či třeba kontrolní činnost, informuje pan vedoucí.
Radek Steiger dodává, že společným úsilím se celý tým vedení valašskomeziříčského Regionálního centra vlakového doprovodu snažil, aby byli zaměstnanci vlakových čet poznamenáni přechodem z uzlových železničních stanic do RCVD co nejméně.
Organizační přestup se podle slov vedení víceméně vydařil a Regionální centrum chce pro zaměstnance vlakových doprovodů postupně zkvalitnit komfort při práci.
Samozřejmě i na tyto zaměstnance padá kus odpovědnosti, která vyžaduje vzájemnou spolupráci. Na oplátku od nich budeme očekávat zkvalitnění jejich přístupu k zákazníkovi. Prioritou musí být například vstřícnost, ochota, asertivita a v neposlední řadě vizuální upravenost. V tomto směru určitě existuje prostor pro zlepšení a ten bychom chtěli plně využít. Myslím si, že naši lidé jsou schopni, měli bychom je v tom podpořit a musíme je to naučit v sobě najít, doufá vedoucí RCVD Valašské Meziříčí.
(Železničář 20/2007)
Regionální centrum vlakového doprovodu (RCVD) pro Zlínský kraj se sídlem ve Valašském Meziříčí patří se sto třiceti zaměstnanci v organizační jednotce Českých drah Vlakový doprovod osobní dopravy k těm menším. Tamní Regionální centrum se specializuje především na zabezpečení doprovodu regionální dopravy ve Zlínském kraji.
Někteří zaměstnanci valašskomeziříčského Regionálního centra ale také pravidelně doprovázejí rychlíky, spojující tamní region s hlavním městem Prahou. Jde o takzvaný výběrový turnus, kterým se snažíme odměňovat zodpovědné zaměstnance s dobrými pracovními výsledky, říká na úvod vedoucí Regionálního centra vlakového doprovodu ve Valašském Meziříčí Radek Steiger.
Ve vedoucí funkci jsem nováček. Po absolvování Dopravní fakulty Univerzity Jana Pernera v Pardubicích před pěti lety jsem do konce loňského roku pracoval jako výpravčí v různých stanicích na Moravě. Vypsání výběrového řízení na pozici vedoucího Regionálního centra vlakového doprovodu pro Zlínský kraj pro mne bylo velkou výzvou, jak zhodnotit svou kvalifikaci i zkušenosti z provozu. Odpovědně říkám, že se musím stále co učit, hodnotí svoji pozici zcela upřímně Ing. Steiger.
Překonávat různé překážky mi pomáhá především náš dozorčí Zdeněk Furmánek, který se problematikou vlakových čet zabývá dlouhodobě, ale i kvalitní zaměstnanci našeho komanda. Hlavně komandujícím přibyly po vzniku nové organizační jednotky i jiné povinnosti. Musí například zvládnout problematiku zásobování či třeba kontrolní činnost, informuje pan vedoucí.
Radek Steiger dodává, že společným úsilím se celý tým vedení valašskomeziříčského Regionálního centra vlakového doprovodu snažil, aby byli zaměstnanci vlakových čet poznamenáni přechodem z uzlových železničních stanic do RCVD co nejméně.
Organizační přestup se podle slov vedení víceméně vydařil a Regionální centrum chce pro zaměstnance vlakových doprovodů postupně zkvalitnit komfort při práci.
Samozřejmě i na tyto zaměstnance padá kus odpovědnosti, která vyžaduje vzájemnou spolupráci. Na oplátku od nich budeme očekávat zkvalitnění jejich přístupu k zákazníkovi. Prioritou musí být například vstřícnost, ochota, asertivita a v neposlední řadě vizuální upravenost. V tomto směru určitě existuje prostor pro zlepšení a ten bychom chtěli plně využít. Myslím si, že naši lidé jsou schopni, měli bychom je v tom podpořit a musíme je to naučit v sobě najít, doufá vedoucí RCVD Valašské Meziříčí.
(Železničář 20/2007)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/167556/
České dráhy čelí podezření ze zneužívání dominantního postavení v nákladní dopravě. Počínání drah prošetřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který s ČD zahájil správní řízení.
Informaci Aktuálně.cz potvrdil šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. Úřad se začal ČD v souvislosti s nákladní dopravou zabývat na základě stížností konkurence.
Na mušce jsou suroviny
Pecina potvrdil, že úřad nyní zvažuje, ve kterých oblastech nákladní přepravy mají České dráhy dominantní postavení. "Určitě to není v přepravě balíků a dalšího menšího zboží, tak jim konkurují velmi výrazně kamiony. Naopak v přepravě surovin jako je uhlí nebo ruda ta konkurence už taková zdaleka není," uvedl Pecina.
Podle něj jsou tak sporné některé ustanovení ve smlouvách Českých drah. "Jde například o věrnostní rabaty pro zákazníky, kteří využívají služeb drah dlouhodobě," uvedl Pecina. Dodal, že dráhy dostanou šanci podmínky se svými zákazníky upravit.
Pokud tak neudělají, hrozí jim pokuta. "Už máme pohromadě všechny dokumenty, prvostupňové rozhodnutí by mohlo padnout do léta," uvedl Pecina.
Náklady tvoří zisk
Nákladní doprava je přitom pro hospodaření Českých drah velmi důležitá. V prvním čtvrtletí největší tuzemská železniční firma a také největší zaměstnavatel vydělal - poprvé od roku 1990.
Zisk z nákladní dopravy a provozu špičkových osobních spojů typu InterCity převážil nad ztrátami z dotovaných osobních vlaků a rychlíků. Nákladní přeprava tak díky loňskému zisku 1,5 miliardy korun zachránila dráhy před mnohem horším hospodářským výsledkem, než jaký nakonec měly.
Pozitivně dopadlo pro nákladní vlaky i první čtvrtletí. Přepravilo se o 6,5 procenta více než loni, celkem tedy 21,3 milionu tun. Nákladní doprava se zvyšuje i u dalších soukromých dopravců. Rozšiřuje se i sortiment zboží, který se vozí po železnici.
Společnost Viamont rozšířila například přepravu obilovin o export ze Slovenska do Holandska. Podobnou situaci jako v Česku řešil také slovenský antimonopolní úřad. Ten uložil státní Železniční společnosti Cargo pokutu ve výši 75 milionů korun právě za zneužití dominatního postavení.
(Aktuálně.cz)
Informaci Aktuálně.cz potvrdil šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. Úřad se začal ČD v souvislosti s nákladní dopravou zabývat na základě stížností konkurence.
Na mušce jsou suroviny
Pecina potvrdil, že úřad nyní zvažuje, ve kterých oblastech nákladní přepravy mají České dráhy dominantní postavení. "Určitě to není v přepravě balíků a dalšího menšího zboží, tak jim konkurují velmi výrazně kamiony. Naopak v přepravě surovin jako je uhlí nebo ruda ta konkurence už taková zdaleka není," uvedl Pecina.
Podle něj jsou tak sporné některé ustanovení ve smlouvách Českých drah. "Jde například o věrnostní rabaty pro zákazníky, kteří využívají služeb drah dlouhodobě," uvedl Pecina. Dodal, že dráhy dostanou šanci podmínky se svými zákazníky upravit.
Pokud tak neudělají, hrozí jim pokuta. "Už máme pohromadě všechny dokumenty, prvostupňové rozhodnutí by mohlo padnout do léta," uvedl Pecina.
Náklady tvoří zisk
Nákladní doprava je přitom pro hospodaření Českých drah velmi důležitá. V prvním čtvrtletí největší tuzemská železniční firma a také největší zaměstnavatel vydělal - poprvé od roku 1990.
Zisk z nákladní dopravy a provozu špičkových osobních spojů typu InterCity převážil nad ztrátami z dotovaných osobních vlaků a rychlíků. Nákladní přeprava tak díky loňskému zisku 1,5 miliardy korun zachránila dráhy před mnohem horším hospodářským výsledkem, než jaký nakonec měly.
Pozitivně dopadlo pro nákladní vlaky i první čtvrtletí. Přepravilo se o 6,5 procenta více než loni, celkem tedy 21,3 milionu tun. Nákladní doprava se zvyšuje i u dalších soukromých dopravců. Rozšiřuje se i sortiment zboží, který se vozí po železnici.
Společnost Viamont rozšířila například přepravu obilovin o export ze Slovenska do Holandska. Podobnou situaci jako v Česku řešil také slovenský antimonopolní úřad. Ten uložil státní Železniční společnosti Cargo pokutu ve výši 75 milionů korun právě za zneužití dominatního postavení.
(Aktuálně.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166991/
Nejdříve 1. prosince vyčlení České dráhy nákladní dopravu do samostatné dceřinné společnosti ČD Cargo. U telefonu byl Jaroslav Richter, ředitel odboru strategie a informatiky ČD.
Ke stažení na http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00577154.mp3