Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
Krajští zastupitelé na svém posledním zasedání schválili rozsah základní dopravní obslužnosti zajišťované drážní dopravou pro Ústecký kraj v letech 2009 - 2026. V okamžiku, kdy vstoupí v platnost připravovaná směrnice Evropské komise, chce kraj vybírat vlakové dopravce podobným způsobem, jako uděloval koncese autobusovým dopravcům. Kraj tak může vybírat dopravce nejen dle cenových nabídek, ale i dle kvality vlakových souprav, nabízených služeb nebo dodržování jízdních řádů. Výběrové řízení pro Šluknovsko by mělo být vyhlášeno v letech 2008 až 2009 a nový dopravce by se svými vlaky mohl na tratě Šluknovského výběžku vyjet již v roce 2010 až 2011.
(Děčínský deník)
Je to pěkné, že ústečtí zastupitelé vidí tak daleko dopředu, ale je možné, že jejich nástupci po krajských volbách už v říjnu t.r. budou vše vidět jinak.
(Děčínský deník)
Je to pěkné, že ústečtí zastupitelé vidí tak daleko dopředu, ale je možné, že jejich nástupci po krajských volbách už v říjnu t.r. budou vše vidět jinak.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254479/
Olomoucké hejtmanství je připraveno snížit Českým dráhám (ČD) pokutu za loňské zpožďování vlaků v regionu. Kraj bude po železničářích požadovat 2,6 milionu korun, původně chtěl 5,5 milionu korun. ČD se podařilo v lednu prokázat, že zavinily jen zhruba polovinu původně pokutovaných zpoždění, sankce by proto měla být také o polovinu nižší, řekl dnes novinářům krajský radní Petr Polášek. O výši sankce ale bude ještě jednat s novým vedením ČD. Letos už kraj nebude moci účtovat ČD tak vysoké sankce jako loni.
Vedení kraje oznámilo loni v listopadu, že udělí železničářům pokutu za 216 zpožděných spojů. Na lednovém jednání zástupců kraje a ČD se železničářům podařilo prokázat to, že všechna zpoždění, na která se vztahovala sankce, nezavinili. Při sestavení pokuty ale kraj vycházel z chybných údajů, které prý dostal od ČD."Na základě nového dopočítání spojů, které akceptujeme, jsme došli k závěru, že adekvátní sankcí je částka 2,6 milionu korun. Jednání s novým managementem ČD mě ale teprve čekají," uvedl Polášek. Upřesnil, že se sejde příští týden ve středu s náměstkem generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Petrem Moravcem. V případě dohody krajský radní očekává, že železničáři pokutu zaplatí do dvou týdnů.
Mluvčí ČD Ondřej Kubala ČTK řekl, že železničáři snížení pokuty vítají. "Nicméně v tuto chvíli nelze předjímat to, jak dopadne jednání představitelů ČD a kraje, které se uskuteční příští týden," dodal mluvčí.
Polášek dnes dále informoval o tom, že vedení kraje schválilo novou smlouvu s ČD o zajištění dopravní obslužnosti v regionu. Z dokumentu vyplývá, že hejtmanství letos nebude moci účtovat ČD tak vysoké sankce jako loni. V roce 2007 kraj měl možnost pokutovat opožděný spoj více než 20.000 korunami. Letos to bude maximálně 10.500 korun v případě, že zpoždění vznikne v důsledku chyby zaměstnanců ČD. Pokud ho zaviní technická závada na vlakové soupravě, sankce bude činit 1200 až 1300 korun.
Železničáři požadovali podle Poláška při jednáních to, aby výše pokuty byla jednotná na úrovni 1200 až 1300 korun, což představuje 50 procent částky, kterou kraj platí ČD za daný spoj. "To by však byl jen zlomek sankce z roku 2007. Uznali jsme však, že stav drážních vozidel je mnohdy velmi špatný, a došli ke kompromisnímu řešení," uvedl Polášek.
Olomoucké hejtmanství platí ČD za zajištění základní dopravní obslužnosti v regionu. Letos dráhy obdrží od kraje na úhradu ztráty 312 milionů korun.
(Autor: ČTK)
Vedení kraje oznámilo loni v listopadu, že udělí železničářům pokutu za 216 zpožděných spojů. Na lednovém jednání zástupců kraje a ČD se železničářům podařilo prokázat to, že všechna zpoždění, na která se vztahovala sankce, nezavinili. Při sestavení pokuty ale kraj vycházel z chybných údajů, které prý dostal od ČD."Na základě nového dopočítání spojů, které akceptujeme, jsme došli k závěru, že adekvátní sankcí je částka 2,6 milionu korun. Jednání s novým managementem ČD mě ale teprve čekají," uvedl Polášek. Upřesnil, že se sejde příští týden ve středu s náměstkem generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Petrem Moravcem. V případě dohody krajský radní očekává, že železničáři pokutu zaplatí do dvou týdnů.
Mluvčí ČD Ondřej Kubala ČTK řekl, že železničáři snížení pokuty vítají. "Nicméně v tuto chvíli nelze předjímat to, jak dopadne jednání představitelů ČD a kraje, které se uskuteční příští týden," dodal mluvčí.
Polášek dnes dále informoval o tom, že vedení kraje schválilo novou smlouvu s ČD o zajištění dopravní obslužnosti v regionu. Z dokumentu vyplývá, že hejtmanství letos nebude moci účtovat ČD tak vysoké sankce jako loni. V roce 2007 kraj měl možnost pokutovat opožděný spoj více než 20.000 korunami. Letos to bude maximálně 10.500 korun v případě, že zpoždění vznikne v důsledku chyby zaměstnanců ČD. Pokud ho zaviní technická závada na vlakové soupravě, sankce bude činit 1200 až 1300 korun.
Železničáři požadovali podle Poláška při jednáních to, aby výše pokuty byla jednotná na úrovni 1200 až 1300 korun, což představuje 50 procent částky, kterou kraj platí ČD za daný spoj. "To by však byl jen zlomek sankce z roku 2007. Uznali jsme však, že stav drážních vozidel je mnohdy velmi špatný, a došli ke kompromisnímu řešení," uvedl Polášek.
Olomoucké hejtmanství platí ČD za zajištění základní dopravní obslužnosti v regionu. Letos dráhy obdrží od kraje na úhradu ztráty 312 milionů korun.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/253563/
Českým drahám chybí již jen poslední smlouva o platbách za regionální spoje; nedohodly se zatím s Jihomoravským krajem. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ČD Ondřej Kubala. S dalšími dvěma chybějícími kraji, Olomouckým a Plzeňským, se dráhy na smlouvě dohodly tento týden. Celkem by letos od krajů měly dráhy dostat 4,7 miliardy Kč.
Podle Kubaly se ve smlouvě s Jihomoravským krajem dolaďují poslední "technické detaily". Dohodu by dráhy rády uzavřely do poloviny dubna. Jihomoravský kraj patří k největším objednatelům vlaků; na letošek si chce objednat zhruba o pět procent více spojů než loni. Jednání se všemi kraji probíhají od začátku prosince.
Celkový rozsah regionální dopravy se letos oproti loňsku výrazně nemění. Většina krajů si objednala zhruba stejně spojů. Výjimkou je například Ústecký kraj, který objednávku snížil o šest procent. Vyvažuje to právě Jihomoravský kraj, pro jehož vedení je železnice v rámci integrovaného systému prioritou. Více spojů jezdí i ve Středočeském kraji.
Komplikace při jednání s kraji jsou již téměř každoročním folklorem. Dráhy tvrdí, že jim kraje platí o dvě miliardy méně, než kolik ve skutečnosti provoz regionálních vlaků stojí. Naopak kraje příliš nedůvěřují drážním výkazům, které považují za neprůhledné.
Situaci by měl změnit speciální tým, který nyní měří skutečnou výnosnost každého jednotlivého vlaku. Výsledky jeho práce by měly být známy do konce tohoto roku, aby je dráhy mohly využít při jednání s kraji o platbách na příští rok. Jak nedávno připustil šéf drah Petr Žaluda, že je možné, že se část regionálních spojů zruší.
Zatímco kraje platí regionální spoje, rychlíky financuje ministerstvo dopravy. Úhrada prokazatelné ztráty drah ze strany státu letos bude činit zhruba 4,5 miliardy korun. Ačkoliv je to téměř o miliardu více než loni, zástupci drah tvrdí, že podnik je dlouhodobě podfinancován a nezbývají prostředky na obnovu vozového parku.
Za jeden kilometr jízdy vlaku inkasují dráhy z veřejných peněz v průměru 63 korun. Podle statistik Mezinárodní unie železnic je to o více než polovinu méně než na Slovensku, v Maďarsku nebo Rakousku. Nejvíce, 235 korun za takzvaný vlakokilometr, dostávají Deutsche Bahn.
(Zpravodajství ČTK)
Podle Kubaly se ve smlouvě s Jihomoravským krajem dolaďují poslední "technické detaily". Dohodu by dráhy rády uzavřely do poloviny dubna. Jihomoravský kraj patří k největším objednatelům vlaků; na letošek si chce objednat zhruba o pět procent více spojů než loni. Jednání se všemi kraji probíhají od začátku prosince.
Celkový rozsah regionální dopravy se letos oproti loňsku výrazně nemění. Většina krajů si objednala zhruba stejně spojů. Výjimkou je například Ústecký kraj, který objednávku snížil o šest procent. Vyvažuje to právě Jihomoravský kraj, pro jehož vedení je železnice v rámci integrovaného systému prioritou. Více spojů jezdí i ve Středočeském kraji.
Komplikace při jednání s kraji jsou již téměř každoročním folklorem. Dráhy tvrdí, že jim kraje platí o dvě miliardy méně, než kolik ve skutečnosti provoz regionálních vlaků stojí. Naopak kraje příliš nedůvěřují drážním výkazům, které považují za neprůhledné.
Situaci by měl změnit speciální tým, který nyní měří skutečnou výnosnost každého jednotlivého vlaku. Výsledky jeho práce by měly být známy do konce tohoto roku, aby je dráhy mohly využít při jednání s kraji o platbách na příští rok. Jak nedávno připustil šéf drah Petr Žaluda, že je možné, že se část regionálních spojů zruší.
Zatímco kraje platí regionální spoje, rychlíky financuje ministerstvo dopravy. Úhrada prokazatelné ztráty drah ze strany státu letos bude činit zhruba 4,5 miliardy korun. Ačkoliv je to téměř o miliardu více než loni, zástupci drah tvrdí, že podnik je dlouhodobě podfinancován a nezbývají prostředky na obnovu vozového parku.
Za jeden kilometr jízdy vlaku inkasují dráhy z veřejných peněz v průměru 63 korun. Podle statistik Mezinárodní unie železnic je to o více než polovinu méně než na Slovensku, v Maďarsku nebo Rakousku. Nejvíce, 235 korun za takzvaný vlakokilometr, dostávají Deutsche Bahn.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/251301/
Veřejná doprava v Jihomoravském kraji je organizována v integrovaném dopravním systému - IDS JMK. Nejde o pouhé sjednocení tarifů, známé z jiných regionů, ale o ucelený systém s jednotnými jízdními řády a garantovanými návaznostmi spojů. Páteř systému tvoří vlaky, na které navazují regionální autobusy. Další část tvoří městská hromadná doprava. Jde o několik set vozidel, která jsou sledována a řízena prostřednictvím námi vyvíjeného systému CEDRIS - Centrálního dispečinku a informačního systému. Zde se sbíhají informace z komunikačních jednotek MSP autobusů, řídících systémů ISOŘ CDS Českých drah a RIS Dopravního podniku města Brna. Hlavní funkcí CEDRIS je automatické sledování provozu, při kterém se vyhodnocuje zpoždění vozidel a hlídají se navazující spoje. Pomocí mapového a tabulkového rozhraní mají k těmto informacím přístup dispečeři.
(GeoBusiness)
(GeoBusiness)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250809/
Od 3. března 2008 vstoupila v platnost 1. změna Jízdního řádu Českých drah 2007/2008. Jako obvykle je změna velmi obsáhlá, oprava údajů zabere i zkušenému „lepiči„ pět až deset hodin času. Na první pohled je vidět, že jízdní řád 2007/2008 byl ve své konečné fázi připraven opět nedůsledně, k některým nedostatkům a následným opravám nesprávných či neplatných údajů by vůbec nemuselo dojít.
Letos jsme se ale dočkali jedné smutné rarity. První opravu JŘ 2007/2008 jsem si vyzvedl v osobní pokladně v železniční stanici Brno hl. n., jako vždy jsem nejdříve přelepil nesprávné údaje ve Zlínském a Jihomoravském kraji a teprve poté jsem na internetu zjistil, že budu mnoho údajů opravovat podruhé. Ptáte se proč? Po dokončení distribuce tištěné 1. změny úředního Jízdního řádu ČD 2007/2008 zmírnil Krajský úřad Zlínského kraje v několika případech redukci vlakové dopravy na tratích 303, 330, 340, 341, 346 a 845. A tak jsem opravoval podruhé, již jednou přelepené časové údaje a vysvětlivky.
Za způsobené komplikace se sice České dráhy, a. s., na dodatku k 1. změně JŘ omluvily, ale za omluvu si nikdo z nás v Praze dům nekoupí. Ajaký je důsledek provedených změn? Jízdní řád v oblasti Zlínského kraje se tak stal absurdně nepřehledným, byly zrušeny některé spoje jedoucí jen v sobotu, případně v neděli, existuje jen malá část veřejnosti, která vlastní knižní jízdní řád a může si změny vyzvednout po předání opravného kuponu v osobních pokladnách železničních stanic.
Dopravní chaos ve Zlínském kraji ale nepanuje jen na kolejích, ale také v autobusové dopravě. Například ČSAD Uherské Hradiště již několik let nerespektuje možnost oprav jízdních řádů ve dvou předem oznámených termínech, ale časové údaje svých spojů mění daleko častěji. Přesvědčili se o tom cestující na lince 800531 Uherské Hradiště – Zlín, kde byly změny provedeny již k datu 14. ledna 2008.
Přímo absurdní situace vládne na lince 750310 Hodonín – Uherské Hradiště – Zlín. Především vlivem konkurenčního boje autobusových přepravců byla na lince zrušena téměř polovina spojů, v úseku Uherské Hradiště zůstalo 12 spojů, které ovšem nezastavují na zastávkách Staré Město, Huštěnovice, Babice a Spytihněv. A tak jsme svědky nelichotivé situace, kdy spoje ČSAD Uh. Hradiště v tomto úseku jezdí přeplněny, naopak spoje ČSAD Hodonín zejí prázdnotou. Například spoj č. 9 s odjezdem z Uh. Hradiště ve 12.00 hod. je vytížen nepatrně, jen v průběhu února dvakrát projížděl autobus Starým Městem zcela prázdný, bez jediného cestujícího.
Také České dráhy operativně jednaly a na svých internetových stránkách oznámily, že u některých tratí se mohou objevit změny jízdních řádů i mimo plánované termíny, proto doporučují www. stránky ČD pravidelně sledovat. Občan vlastnící automobil má tak zase o důvod víc, proč se vydat na víkendovou cestu autem a ne vlakem.
Ačkoli na krajském úřadě ve Zlíně by měli pracovat koordinátoři autobusové a železniční dopravy, skutečný stav v návaznosti vlaků a autobusů je často přímo komický.
Zaslal Milan Kubíček, Uherské Hradiště
(Slovácký deník)
Letos jsme se ale dočkali jedné smutné rarity. První opravu JŘ 2007/2008 jsem si vyzvedl v osobní pokladně v železniční stanici Brno hl. n., jako vždy jsem nejdříve přelepil nesprávné údaje ve Zlínském a Jihomoravském kraji a teprve poté jsem na internetu zjistil, že budu mnoho údajů opravovat podruhé. Ptáte se proč? Po dokončení distribuce tištěné 1. změny úředního Jízdního řádu ČD 2007/2008 zmírnil Krajský úřad Zlínského kraje v několika případech redukci vlakové dopravy na tratích 303, 330, 340, 341, 346 a 845. A tak jsem opravoval podruhé, již jednou přelepené časové údaje a vysvětlivky.
Za způsobené komplikace se sice České dráhy, a. s., na dodatku k 1. změně JŘ omluvily, ale za omluvu si nikdo z nás v Praze dům nekoupí. Ajaký je důsledek provedených změn? Jízdní řád v oblasti Zlínského kraje se tak stal absurdně nepřehledným, byly zrušeny některé spoje jedoucí jen v sobotu, případně v neděli, existuje jen malá část veřejnosti, která vlastní knižní jízdní řád a může si změny vyzvednout po předání opravného kuponu v osobních pokladnách železničních stanic.
Dopravní chaos ve Zlínském kraji ale nepanuje jen na kolejích, ale také v autobusové dopravě. Například ČSAD Uherské Hradiště již několik let nerespektuje možnost oprav jízdních řádů ve dvou předem oznámených termínech, ale časové údaje svých spojů mění daleko častěji. Přesvědčili se o tom cestující na lince 800531 Uherské Hradiště – Zlín, kde byly změny provedeny již k datu 14. ledna 2008.
Přímo absurdní situace vládne na lince 750310 Hodonín – Uherské Hradiště – Zlín. Především vlivem konkurenčního boje autobusových přepravců byla na lince zrušena téměř polovina spojů, v úseku Uherské Hradiště zůstalo 12 spojů, které ovšem nezastavují na zastávkách Staré Město, Huštěnovice, Babice a Spytihněv. A tak jsme svědky nelichotivé situace, kdy spoje ČSAD Uh. Hradiště v tomto úseku jezdí přeplněny, naopak spoje ČSAD Hodonín zejí prázdnotou. Například spoj č. 9 s odjezdem z Uh. Hradiště ve 12.00 hod. je vytížen nepatrně, jen v průběhu února dvakrát projížděl autobus Starým Městem zcela prázdný, bez jediného cestujícího.
Také České dráhy operativně jednaly a na svých internetových stránkách oznámily, že u některých tratí se mohou objevit změny jízdních řádů i mimo plánované termíny, proto doporučují www. stránky ČD pravidelně sledovat. Občan vlastnící automobil má tak zase o důvod víc, proč se vydat na víkendovou cestu autem a ne vlakem.
Ačkoli na krajském úřadě ve Zlíně by měli pracovat koordinátoři autobusové a železniční dopravy, skutečný stav v návaznosti vlaků a autobusů je často přímo komický.
Zaslal Milan Kubíček, Uherské Hradiště
(Slovácký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250808/
Sankce za zpoždění spěšných a osobních vlaků obsahuje smlouva Plzeňského kraje s Českými drahami (ČD) na zajištění základní dopravní obslužnosti pro letošní rok. Dnes ji po dohodě se železnicí schválila krajská rada. ČTK to řekl radní pro dopravu Miroslav Jaroš. Potvrdil, že vedení regionu bylo při přípravě nového kontraktu motivováno Olomouckým krajem, který uplatňuje od konce loňského roku po ČD miliony korun za zpožďování vlaků. S drahami o výši pokuty stále jedná."Dohodli jsme se nakonec, že 90 procent všech vlaků musí celý rok jezdit včas," uvedl Jaroš. Původní návrh 80 procent byl nakonec krajem zpřísněn. Podle radního proti tomu ČD neprotestovaly, protože loni se do tohoto pásma vešly. Kraj bude sankce uplatňovat. V případě zpoždění jednotlivých vlaků půjde o tisíce korun, při dlouhodobém výraznějším zpožďování skupin spojů to mohou být statisíce."Není dáno žádné maximální překročení příjezdů nebo odjezdů v minutách," uvedl Jaroš. Dráhy slíbily zajistit při zpoždění posečkání navazující vlaků. Mezi těmito spoji udrží desetiminutový interval."ČD dostanou letos od kraje 330 milionů korun, o deset milionů více než loni," dodal Jaroš. Dalších 13 milionů Kč jako dotace na žákovské jízdné. Spěšné a osobní vlaky, objednávané krajem, ujedou letos v regionu 5,28 milionu kilometrů, o 48.000 kilometrů více oproti loňsku. "Nárůst dotací pokryje pouze inflaci. Rozsah osobních vlaků je maximem, které můžeme nabídnout," řekl Vladimír Kostelný z regionálního odboru ČD.
Návaznost spojů, hlavní priorita, se zlepšila. Kraj chce mít železnici jako páteřní a k ní objednává silniční návozy. Patnácti autobusovým firmám vydá letos 230 milionů korun, což je také desetimilionové meziroční navýšení. Dotace na žákovské jízdné bude 19,5 milionu Kč.
(Zpravodajství ČTK)
Návaznost spojů, hlavní priorita, se zlepšila. Kraj chce mít železnici jako páteřní a k ní objednává silniční návozy. Patnácti autobusovým firmám vydá letos 230 milionů korun, což je také desetimilionové meziroční navýšení. Dotace na žákovské jízdné bude 19,5 milionu Kč.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250805/
Lidé z Orlové a Bohumína dojíždějící například za prací do Ostravy mohou od dubna cestovat autobusem i vlakem na jednu jízdenku.
Umožní jim to rozšíření integrovaného dopravního systému ODIS, což je dopravní systém zahrnující linky příměstské i městské dopravy a železnici.
„Hlavním znakem tohoto systému je jednotný přestupní tarifní systém, umožňující cestujícím absolvovat cestu na jeden jízdní doklad s potřebnými přestupy, a to bez ohledu na to, jaký si dopravní prostředek cestující zvolí - autobus, nebo vlak,„ vysvětlila orlovská mluvčí Nataša Cibulková. Některá města a obce už jsou do ODISu částečně zapojena a od 1. dubna bude na jejich území pouze rozšířen počet linek a spojů. Týká se to Bohumína, Dětmarovic, Dolní Lutyně, Petřvaldu a Rychvaldu. Úplně nově bude do ODIS zapojeno město Orlová. Pro účely tarifu je území ODIS rozděleno do tarifních zón, z nichž každé přísluší určité číslo a určité zastávky. U autobusové linky dopravce Connex Morava je to linka č. 591 Ostrava - Rychvald - Orlová-Lutyně a linka č. 592 Ostrava -Rychvald - Dětmarovice - Orlová. Z linek ČSAD Karviná budou do ODIS nově začleněny linky Orlová - Petřvald - Ostrava, Orlová - Rychvald - Ostrava, Bohumín - Ostrava a Orlová - Petřvald - Ostrava.
(Týdeník Karvinsko)
Umožní jim to rozšíření integrovaného dopravního systému ODIS, což je dopravní systém zahrnující linky příměstské i městské dopravy a železnici.
„Hlavním znakem tohoto systému je jednotný přestupní tarifní systém, umožňující cestujícím absolvovat cestu na jeden jízdní doklad s potřebnými přestupy, a to bez ohledu na to, jaký si dopravní prostředek cestující zvolí - autobus, nebo vlak,„ vysvětlila orlovská mluvčí Nataša Cibulková. Některá města a obce už jsou do ODISu částečně zapojena a od 1. dubna bude na jejich území pouze rozšířen počet linek a spojů. Týká se to Bohumína, Dětmarovic, Dolní Lutyně, Petřvaldu a Rychvaldu. Úplně nově bude do ODIS zapojeno město Orlová. Pro účely tarifu je území ODIS rozděleno do tarifních zón, z nichž každé přísluší určité číslo a určité zastávky. U autobusové linky dopravce Connex Morava je to linka č. 591 Ostrava - Rychvald - Orlová-Lutyně a linka č. 592 Ostrava -Rychvald - Dětmarovice - Orlová. Z linek ČSAD Karviná budou do ODIS nově začleněny linky Orlová - Petřvald - Ostrava, Orlová - Rychvald - Ostrava, Bohumín - Ostrava a Orlová - Petřvald - Ostrava.
(Týdeník Karvinsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250541/
Další autobusoví dopravci, Severočeská dopravní, a. s., a ČSAD Semily, a. s., se připojují k využívání síťové jízdenky. Právo o tom informoval František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.
S touto jízdenkou je už nyní možné cestování po celém Ústeckém kraji (vlaky ČD, a. s.), na Děčínsku a v okolí Drážďan. Umožňuje to dohoda Českých drah, a. s., Dopravního podniku města Děčína, a. s., a německého dopravního svazu VVO. REGIONet Labe – Elbe je síťová integrovaná jízdenka umožňující celodenní cestování za jednu cenu a na jedno odbavení. Severočeská dopravní, a. s., a ČSAD Semily, a. s., jsou připraveny se do něj zapojit k letošnímu 1. dubnu.
Významně tak bude zvětšen region, v němž bude v Ústeckém kraji možné využívání kombinovaného cestování vlaky nebo autobusy. K oblasti obsluhované autobusy Dopravního podniku Děčín se k 1. dubnu mají připojit další, v nichž dopravu zajišťují Severočeská dopravní, a. s., (Ústecko – sever) a ČSAD Semily, a. s., (Šluknovsko, České středohoří – východ)).
„Již nyní bylo možné na jednu jízdenku cestovat například z Dolní Poustevny do Ústí nad Labem na úřady a zpět libovolně s přestupy mezi vlaky a autobusy v rámci jednoho dne, navíc i přes Německo. Kdo bude chtít, tak si může zajet, stále na jednu jízdenku, do Drážďan. S dalšími dopravci jednáme, je možné, že Regionet bude do konce roku platit v celém kraji.„ konstatoval hejtman kraje Jiří Šulc (ODS).
Síťová jízdenka REGIONet Labe – Elbe platí vždy do 4 hodin dne následujícím po dni, který je na ní vyznačen elektronickým výdejním zařízením (jízdenky vydávané ČD) nebo proděravěním odpovídajících číslic na předtištěných dokladech (jízdenky vydávané jinými dopravci v ČR nebo v Německu).
Ceny síťových jízdenek REGIONet Labe – Elbe:
pro 1 osobu bez ohledu na věk: 200 Kč
pro 2 až 5 osob bez ohledu na věk: 400 Kč
pro jízdní kolo (platí obdobně jako kombinovaný doklad): 90 Kč
(Právo)
S touto jízdenkou je už nyní možné cestování po celém Ústeckém kraji (vlaky ČD, a. s.), na Děčínsku a v okolí Drážďan. Umožňuje to dohoda Českých drah, a. s., Dopravního podniku města Děčína, a. s., a německého dopravního svazu VVO. REGIONet Labe – Elbe je síťová integrovaná jízdenka umožňující celodenní cestování za jednu cenu a na jedno odbavení. Severočeská dopravní, a. s., a ČSAD Semily, a. s., jsou připraveny se do něj zapojit k letošnímu 1. dubnu.
Významně tak bude zvětšen region, v němž bude v Ústeckém kraji možné využívání kombinovaného cestování vlaky nebo autobusy. K oblasti obsluhované autobusy Dopravního podniku Děčín se k 1. dubnu mají připojit další, v nichž dopravu zajišťují Severočeská dopravní, a. s., (Ústecko – sever) a ČSAD Semily, a. s., (Šluknovsko, České středohoří – východ)).
„Již nyní bylo možné na jednu jízdenku cestovat například z Dolní Poustevny do Ústí nad Labem na úřady a zpět libovolně s přestupy mezi vlaky a autobusy v rámci jednoho dne, navíc i přes Německo. Kdo bude chtít, tak si může zajet, stále na jednu jízdenku, do Drážďan. S dalšími dopravci jednáme, je možné, že Regionet bude do konce roku platit v celém kraji.„ konstatoval hejtman kraje Jiří Šulc (ODS).
Síťová jízdenka REGIONet Labe – Elbe platí vždy do 4 hodin dne následujícím po dni, který je na ní vyznačen elektronickým výdejním zařízením (jízdenky vydávané ČD) nebo proděravěním odpovídajících číslic na předtištěných dokladech (jízdenky vydávané jinými dopravci v ČR nebo v Německu).
Ceny síťových jízdenek REGIONet Labe – Elbe:
pro 1 osobu bez ohledu na věk: 200 Kč
pro 2 až 5 osob bez ohledu na věk: 400 Kč
pro jízdní kolo (platí obdobně jako kombinovaný doklad): 90 Kč
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250363/
v Břeclave sa našlo 71 pošt. vriec nedoručených zásielok.
http://zpravy.idnes.cz/
http://zpravy.idnes.cz/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249796/
S Libereckou městskou kartou půjde v brzké době cestovat po celém kraji. Město se dohodlo s krajským úřadem na jednotné platformě městské čipové karty a karet, které využívají ostatní dopravci v regionu. V praxi to znamená, že libereckou kartu začnou respektovat České dráhy i ČSAD, a lidé, kteří mají jejich karty budou zase moci využívat libereckou MHD."Chceme, aby karta měla co nejširší využití a aby lidé nemuseli mít u sebe zbytečně moc karet," poznamenal primátor Jiří Kittner. Zjednodušení plateb v dopravě chce město lidem nabídnou do konce letošního roku. K jeho zavedení musí začít fungovat zúčtovací centrum, které bude zajišťovat vypořádání plateb mezi dopravci. Jeho dodavatel se hledá ve výběrovém řízení.
Městská čipová karta funguje v Liberci zhruba rok a půl. V současné době ji má asi 63 000 lidí. Kartu vydává Liberecká IS v Klientském centru ve Frýdlantské ulici na počkání. Zatímco při jejím zavádění ji mohli občané získat zdarma, nyní za ni musí zaplatit 140 korun. Vedle předplatného v městské dopravě ji zatím mohou využít k rezervaci vstupenek na sportovní a kulturní akce, akceptuje ji i knihovna. Využívá ji liberecký magistrát, některé školy a společnosti jako identifikační doklad. Zhruba 40 firem poskytuje jejím držitelům slevy na služby.
Zavedení městské karty stálo liberecký rozpočet zhruba deset milionů korun a stejnou částku investoval dopravní podnik. Do budoucna by měla karta sloužit jako elektronická peněženku. Podmínkou rozšíření služeb je právě vybudování zúčtovacího střediska, což představuje investici kolem 100 milionů korun.
(igenus.cz)
Městská čipová karta funguje v Liberci zhruba rok a půl. V současné době ji má asi 63 000 lidí. Kartu vydává Liberecká IS v Klientském centru ve Frýdlantské ulici na počkání. Zatímco při jejím zavádění ji mohli občané získat zdarma, nyní za ni musí zaplatit 140 korun. Vedle předplatného v městské dopravě ji zatím mohou využít k rezervaci vstupenek na sportovní a kulturní akce, akceptuje ji i knihovna. Využívá ji liberecký magistrát, některé školy a společnosti jako identifikační doklad. Zhruba 40 firem poskytuje jejím držitelům slevy na služby.
Zavedení městské karty stálo liberecký rozpočet zhruba deset milionů korun a stejnou částku investoval dopravní podnik. Do budoucna by měla karta sloužit jako elektronická peněženku. Podmínkou rozšíření služeb je právě vybudování zúčtovacího střediska, což představuje investici kolem 100 milionů korun.
(igenus.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247772/
Za prioritní v silniční dopravě považuje Pardubický kraj např.vybudování rychlostní silnice R35 až na hranice kraje,dále dokončení dálničního i silničního napojení Pardubic a celého regionu na evropskou silniční síť.
Prioritou je také jihovýchodní a severovýchodní obchvat Pardubic,přeložka silnice I/2 Pardubice a napojení průmyslové zóny Pardubice -Staré Čivice. Vželezniční dopravě to je dokončení elektrifikace trati Letohrad-Lichkov-hranice s Polskem a také zkapacitnění koridorové železniční trasy v úseku Choceň-Brandýs nad Orlicí-Ústí nad Orlicí. Modernizovat a zkapacitňovat by se měla také páteřní železniční trať Chrudim-Pardubice-Hradec Králové. Ve vodní dopravě je pak prioritní záležitostí dosplavění Labe do Pardubic a vybudování multilogistického koncového přístavu.»S prioritami kraje v oblasti dopravy nemáme žádný problém.. Také nášzastupitelský klub považuje za páteřní cíle vybudování rychlostní komunikace R35 a splavnění Labe až do Pardubic,«řekl Haló novinám krajský zastupitel za KSČM Miroslav Krejčí (nestr.).
(Haló noviny)
Prioritou je také jihovýchodní a severovýchodní obchvat Pardubic,přeložka silnice I/2 Pardubice a napojení průmyslové zóny Pardubice -Staré Čivice. Vželezniční dopravě to je dokončení elektrifikace trati Letohrad-Lichkov-hranice s Polskem a také zkapacitnění koridorové železniční trasy v úseku Choceň-Brandýs nad Orlicí-Ústí nad Orlicí. Modernizovat a zkapacitňovat by se měla také páteřní železniční trať Chrudim-Pardubice-Hradec Králové. Ve vodní dopravě je pak prioritní záležitostí dosplavění Labe do Pardubic a vybudování multilogistického koncového přístavu.»S prioritami kraje v oblasti dopravy nemáme žádný problém.. Také nášzastupitelský klub považuje za páteřní cíle vybudování rychlostní komunikace R35 a splavnění Labe až do Pardubic,«řekl Haló novinám krajský zastupitel za KSČM Miroslav Krejčí (nestr.).
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247004/
Hitem některých krajů se v posledních měsících stalo pokutování kraji dotovaných vlaků veřejné osobní dopravy Českých drah za zpoždění. Ano,vlaky občas jezdí se zpožděním. Stejně tak mívají zpoždění vlaky soukromých železničních přepravců,autobusy,auta,letadla. Jejich zpoždění ale krajským činitelům zřejmě nevadí,a to včetně jimi dotovaných autobusů. Občas také autobus nejede vůbec,což se na železnici stává,jen pokud nehoda nebo vyšší moc zastaví provoz na trati.
Je pravda,že zpoždění se v dopravě vyskytovalo odjakživa. Dopravní infrastruktura nebyla nikdy na výši,nutné pro plně včasnou dopravu. Dopravní infrastrukturu je nutné udržovat a opravovat,což vesměs znamená omezení provozu a zpoždění dopravy, pokud provoz není v opravovaném úseku zcela vyloučen. Plynulost dopravy narušují dopravní nehody a příroda. Nemusí zrovna řádit tajfun či povodeň. U mezinárodních spojů nemusí zpoždění vzniknout na území ČR.
Ve vzdálenější minulosti se zpoždění veřejné dopravy bralo jako nutné zlo. Ne však dnes. Zdá se,že podle činitelů některých krajů jezdí České dráhy schválně se zpožděním. Nebo tito úředníci nemají o železniční dopravě ani ponětí?
Pokud by se pokutování zpoždění dopravců vůbec mělo uplatňovat,pak u všech druhů dopravy. Bylo by to ale dosti problematické. Například na letišti v Praze-Ruzyni je běžné,že vzhledem k přetíženým leteckým koridorům letadlo čeká 20 i více minut na povolení odstartovat. Hodinové zácpy na dálnicích nejsou také nic neobvyklého,zde jsme již Západ dohnali.
Z pokutování by měly být vyloučeny mezinárodní spoje,pokud zpoždění vzniklo na území jiného státu. Z pokutování by měly být vyloučeny všechny spoje,zpožděné při projíždění nebo objíždění úseků opravovaných komunikací. Při rozsahu oprav na české železnici jich je dost. Příznivější je situace na silnicích,kde opravované úseky lze obvykle snadněji objet. Dále by měly být z pokutování vyloučeny všechny spoje, zpožděné v důsledku dopravních nehod,které zastavují či zpomalují dopravu.
Problém je,že tlak na větší dochvilnost spojů může vést k vyšší nehodovosti. Občas slýchám stížnosti ne na hodinové zpoždění autobusu,ale že cestující se musel dívat na ty pomačkané plechy,a někdy i na krev. Ke stejnému efektu vede tlak krajů na maximální zvyšování rychlosti přepravy. Na jedné straně zahání České dráhy k přijímání napjatých jízdních řádů,na druhé straně je pokutují za jejich nedodržování.
Problém je i s přípoji. Zpoždění vlaků je možné omezit zrušením praxe čekání přípojů na zpožděný rychlík.. Je tu ale otázka,zda to bude ku prospěchu cestující veřejnosti.
Konečně je tu i problém tzv.vyšší moci. Za nepříznivého počasí tlačit na dochvilnost vozidel silniční dopravy znamená zhoršovat beztak nízkou bezpečnost silničního provozu. Určité problémy bezpečnosti ale mohou vzniknout i v železniční a v letecké dopravě. U vlaků je třeba rozlišovat zpoždění,způsobená železničním dopravcem (porucha drážního vozidla,vlaková četa nastoupila opožděně apod.)od zpoždění způsobených špatným stavem železniční dopravní cesty. I nedávnou havárii pendolina u Běchovic způsobil lom zchátralé kolejnice,za což je odpovědná Správa železniční dopravní cesty,nikoliv České dráhy.
Pokud bychom to všechno sečetli,zřejmě bychom dospěli k závěru,že případné zavedení pokutování za zpoždění vlaků má nejen diskriminační charakter vůči Českým dráhám,ale že i při rozumném omezení přinese velmi sporné výsledky,například nárůst nehodovosti. Stojí to za to?
(Haló noviny)
Je pravda,že zpoždění se v dopravě vyskytovalo odjakživa. Dopravní infrastruktura nebyla nikdy na výši,nutné pro plně včasnou dopravu. Dopravní infrastrukturu je nutné udržovat a opravovat,což vesměs znamená omezení provozu a zpoždění dopravy, pokud provoz není v opravovaném úseku zcela vyloučen. Plynulost dopravy narušují dopravní nehody a příroda. Nemusí zrovna řádit tajfun či povodeň. U mezinárodních spojů nemusí zpoždění vzniknout na území ČR.
Ve vzdálenější minulosti se zpoždění veřejné dopravy bralo jako nutné zlo. Ne však dnes. Zdá se,že podle činitelů některých krajů jezdí České dráhy schválně se zpožděním. Nebo tito úředníci nemají o železniční dopravě ani ponětí?
Pokud by se pokutování zpoždění dopravců vůbec mělo uplatňovat,pak u všech druhů dopravy. Bylo by to ale dosti problematické. Například na letišti v Praze-Ruzyni je běžné,že vzhledem k přetíženým leteckým koridorům letadlo čeká 20 i více minut na povolení odstartovat. Hodinové zácpy na dálnicích nejsou také nic neobvyklého,zde jsme již Západ dohnali.
Z pokutování by měly být vyloučeny mezinárodní spoje,pokud zpoždění vzniklo na území jiného státu. Z pokutování by měly být vyloučeny všechny spoje,zpožděné při projíždění nebo objíždění úseků opravovaných komunikací. Při rozsahu oprav na české železnici jich je dost. Příznivější je situace na silnicích,kde opravované úseky lze obvykle snadněji objet. Dále by měly být z pokutování vyloučeny všechny spoje, zpožděné v důsledku dopravních nehod,které zastavují či zpomalují dopravu.
Problém je,že tlak na větší dochvilnost spojů může vést k vyšší nehodovosti. Občas slýchám stížnosti ne na hodinové zpoždění autobusu,ale že cestující se musel dívat na ty pomačkané plechy,a někdy i na krev. Ke stejnému efektu vede tlak krajů na maximální zvyšování rychlosti přepravy. Na jedné straně zahání České dráhy k přijímání napjatých jízdních řádů,na druhé straně je pokutují za jejich nedodržování.
Problém je i s přípoji. Zpoždění vlaků je možné omezit zrušením praxe čekání přípojů na zpožděný rychlík.. Je tu ale otázka,zda to bude ku prospěchu cestující veřejnosti.
Konečně je tu i problém tzv.vyšší moci. Za nepříznivého počasí tlačit na dochvilnost vozidel silniční dopravy znamená zhoršovat beztak nízkou bezpečnost silničního provozu. Určité problémy bezpečnosti ale mohou vzniknout i v železniční a v letecké dopravě. U vlaků je třeba rozlišovat zpoždění,způsobená železničním dopravcem (porucha drážního vozidla,vlaková četa nastoupila opožděně apod.)od zpoždění způsobených špatným stavem železniční dopravní cesty. I nedávnou havárii pendolina u Běchovic způsobil lom zchátralé kolejnice,za což je odpovědná Správa železniční dopravní cesty,nikoliv České dráhy.
Pokud bychom to všechno sečetli,zřejmě bychom dospěli k závěru,že případné zavedení pokutování za zpoždění vlaků má nejen diskriminační charakter vůči Českým dráhám,ale že i při rozumném omezení přinese velmi sporné výsledky,například nárůst nehodovosti. Stojí to za to?
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246699/
Od pondělí bylo zrušeno v Královéhradeckém kraji na třicet vlakových i autobusových spojů. Jejich zrušení je důsledkem nedostatečného finančního zajištění dopravní obslužnosti vrozpočtu kraje a z ní vyplývající nutnosti úspor.
Jak již Haló noviny informovaly,uložila Rada Královéhradeckého kraje v prosinci společnosti OREDO,což je organizátor regionální dopravy,najít v systému regionální dopravy úspory.»Tyto úspory mají pomoci řešit deficit finančních prostředků v rozpočtu kraje v kapitole Doprava ve výši přes 70 milionů korun,«řekl Haló novinám krajský zastupitel LubomírŠtěpán (KSČM).
OREDO proto přišlo s návrhem omezení některých spojů. Jednou z variant bylo například i úplné zrušení víkendového provozu autobusové dotované dopravy. Po dlouhých hledáních se podařilo,hlavně díky komunistickým zastupitelům,najít pravděpodobně nejméně bolestivou cestu.»Ta spočívá v omezení velmi málo využívaných,a tím také vysoce ztrátových spojů,vlakových i autobusových. Jedná se například o trať Opočno-Dobruška,která je velice málo využívaná,protože z Opočna na vlakovou zastávku je vzdálenost přes 2,5 km a z Opočna do Dobrušky to je sedm kilometrů. Dále se jedná o některé večerní a víkendové spoje po celém území Královéhradeckého kraje,«upřesnil úsporná opatření Štěpán. Rušení spojů se podařilo ve většině případů omezit na ty,jimiž cestovalo nejvýše deset osob. Nyní probíhají další jednání zástupců OREDO s místními samosprávami,při nichž se organizátor regionální dopravy snaží vyjít vstříc jejich požadavkům.
»V jednadvacátém století by dobrá dopravní obslužnost měla být běžným standardem. Ale v dnešní době,kdy se omezují sociální jistoty obyčejných lidí,je snižování rozsahu dopravní obslužnosti právě pro ty sociálně nejslabší,jako jsou staří občané nebo rodiny s dětmi,velice bolestivé. Je to další zásah do jejich peněženek. Ve státním rozpočtu,a potažmo i v rozpočtech krajů,by mělo být dostatek peněz na dopravní obslužnost,aby byla dostupná a pokrývala potřeby lidí,«shrnul postoj komunistických zastupitelů kraje k této otázce Štěpán.
(Haló noviny)
Jak již Haló noviny informovaly,uložila Rada Královéhradeckého kraje v prosinci společnosti OREDO,což je organizátor regionální dopravy,najít v systému regionální dopravy úspory.»Tyto úspory mají pomoci řešit deficit finančních prostředků v rozpočtu kraje v kapitole Doprava ve výši přes 70 milionů korun,«řekl Haló novinám krajský zastupitel LubomírŠtěpán (KSČM).
OREDO proto přišlo s návrhem omezení některých spojů. Jednou z variant bylo například i úplné zrušení víkendového provozu autobusové dotované dopravy. Po dlouhých hledáních se podařilo,hlavně díky komunistickým zastupitelům,najít pravděpodobně nejméně bolestivou cestu.»Ta spočívá v omezení velmi málo využívaných,a tím také vysoce ztrátových spojů,vlakových i autobusových. Jedná se například o trať Opočno-Dobruška,která je velice málo využívaná,protože z Opočna na vlakovou zastávku je vzdálenost přes 2,5 km a z Opočna do Dobrušky to je sedm kilometrů. Dále se jedná o některé večerní a víkendové spoje po celém území Královéhradeckého kraje,«upřesnil úsporná opatření Štěpán. Rušení spojů se podařilo ve většině případů omezit na ty,jimiž cestovalo nejvýše deset osob. Nyní probíhají další jednání zástupců OREDO s místními samosprávami,při nichž se organizátor regionální dopravy snaží vyjít vstříc jejich požadavkům.
»V jednadvacátém století by dobrá dopravní obslužnost měla být běžným standardem. Ale v dnešní době,kdy se omezují sociální jistoty obyčejných lidí,je snižování rozsahu dopravní obslužnosti právě pro ty sociálně nejslabší,jako jsou staří občané nebo rodiny s dětmi,velice bolestivé. Je to další zásah do jejich peněženek. Ve státním rozpočtu,a potažmo i v rozpočtech krajů,by mělo být dostatek peněz na dopravní obslužnost,aby byla dostupná a pokrývala potřeby lidí,«shrnul postoj komunistických zastupitelů kraje k této otázce Štěpán.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246696/
Českým drahám (ČD) se stále nedaří uzavřít smlouvu s Olomouckým krajem o provozování osobní dopravy, přestože s většinou ostatních krajů se již dohodnul. „Kraj a České dráhy mají rozdílný pohled na výši smluvní pokuty za zpoždění vlaku. Dráhy ji chtějí snížit a neplatit za ty vlaky, pokud je příčinou zpoždění neplánovaná výluka,„ komentuje situaci zástupce kraje Ivo Heger. Zároveň kontruje konstatováním, že kraj dopravce kvůli výlukám vůbec nepokutuje.
Nové vedení ČD, které nastoupilo
do čela podniku od začátku února, odmítá platit sankční poplatky za zpoždění, které podnik nezavinil vlastní vinou. Počínaje loňským rokem se některé kraje rozhodly, že nedostatky při provozování osobních vlaků ze strany Českých drah začnou postihovat. Olomouckému kraji tak musely dráhy zaplatit pokutu kolem pěti milionů korun za pozdní příjezdy dálkových vlaků.
„Zpoždění vlaků jde mimo jiné i na vrub nenadálým výlukám na tratích, na které dráha již nemůže včas reagovat,„ řekl po svém nástupu do funkce náměstka generálního ředitele ČD Petr Moravec. „Když se zpozdí vlak kvůli popadaným stromům, stavbám koridorů a podobně, tak za to dráhy nemohou. Přistupujeme tedy pouze na sankce, které jsme skutečně zavinili my,„ vysvětlil deníku E15 mluvčí drah Ondřej Kubala nový postup firmy v tomto roce při uzavírání smluv s kraji na provozování osobní dopravy.
Z logiky věci plyne, že takovéto finanční sankce by měl převzít správce železniční infrastruktury, kterým je státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „V současné době nemáme možnost po této organizaci v případě zpoždění vlaků kvůli výlukám na koridorech požadovat náhradu. Do budoucna budou ale dráhy rozhodně chtít podmínky součinnosti se správcem infrastruktury precizovat tak, aby byla kvalita přepravy a odpovědnost za ni jasně definována,„ dodal Kubala.
SŽDC však zatím o nějakém převzetí odpovědností a případném sankčním plnění neuvažuje. Důvod? Organizace uplatňuje výluky na tratích pouze při jejich modernizaci, tvrdí její zástupci. Ty běží podle ročního plánu, kterému se mohou všichni dopravci včas přizpůsobit, dodávají. „Zpoždění, které z těchto výluk plyne, není pro České dráhy problém do jízdního řadu zapracovat, zvláště když jej sama sestavuje,„ argumentuje Pavel Skála z této organizace. Pokud jde o výluky za účelem údržby tratí, které mohou být prováděny bez prodlení, je to problém pouze samotných drah. „Řízení provozu stejně jako údržbu infrastruktury zajišťují podle příslušného zákona České dráhy,„ upřesňuje Anna Kodysová ze SŽDC.
Správa železniční dopravní cesty o převzetí odpovědnosti neuvažuje. Výluky běží podle ročního plánu, kterému se lze přizpůsobit
(E15)
Nové vedení ČD, které nastoupilo
do čela podniku od začátku února, odmítá platit sankční poplatky za zpoždění, které podnik nezavinil vlastní vinou. Počínaje loňským rokem se některé kraje rozhodly, že nedostatky při provozování osobních vlaků ze strany Českých drah začnou postihovat. Olomouckému kraji tak musely dráhy zaplatit pokutu kolem pěti milionů korun za pozdní příjezdy dálkových vlaků.
„Zpoždění vlaků jde mimo jiné i na vrub nenadálým výlukám na tratích, na které dráha již nemůže včas reagovat,„ řekl po svém nástupu do funkce náměstka generálního ředitele ČD Petr Moravec. „Když se zpozdí vlak kvůli popadaným stromům, stavbám koridorů a podobně, tak za to dráhy nemohou. Přistupujeme tedy pouze na sankce, které jsme skutečně zavinili my,„ vysvětlil deníku E15 mluvčí drah Ondřej Kubala nový postup firmy v tomto roce při uzavírání smluv s kraji na provozování osobní dopravy.
Z logiky věci plyne, že takovéto finanční sankce by měl převzít správce železniční infrastruktury, kterým je státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „V současné době nemáme možnost po této organizaci v případě zpoždění vlaků kvůli výlukám na koridorech požadovat náhradu. Do budoucna budou ale dráhy rozhodně chtít podmínky součinnosti se správcem infrastruktury precizovat tak, aby byla kvalita přepravy a odpovědnost za ni jasně definována,„ dodal Kubala.
SŽDC však zatím o nějakém převzetí odpovědností a případném sankčním plnění neuvažuje. Důvod? Organizace uplatňuje výluky na tratích pouze při jejich modernizaci, tvrdí její zástupci. Ty běží podle ročního plánu, kterému se mohou všichni dopravci včas přizpůsobit, dodávají. „Zpoždění, které z těchto výluk plyne, není pro České dráhy problém do jízdního řadu zapracovat, zvláště když jej sama sestavuje,„ argumentuje Pavel Skála z této organizace. Pokud jde o výluky za účelem údržby tratí, které mohou být prováděny bez prodlení, je to problém pouze samotných drah. „Řízení provozu stejně jako údržbu infrastruktury zajišťují podle příslušného zákona České dráhy,„ upřesňuje Anna Kodysová ze SŽDC.
Správa železniční dopravní cesty o převzetí odpovědnosti neuvažuje. Výluky běží podle ročního plánu, kterému se lze přizpůsobit
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/245543/
Nové jízdní řády mohou od 3. března posloužit leda jako toaletní papír. Ve východních Čechách se ruší tak obrovské množství spojů, že ani tento článek by nestačil na jejich pouhý výčet.
„Nedostali jsme bohužel tolik peněz na krytí prokazatelné ztráty z osobní dopravy, kolik bychom si přáli. Nezbylo nám nic jiného,„ řekl Pavel Matouš z firmy Oredo, která v Královéhradeckém kraji organizuje dopravní obslužnost.
„Rušíme ale jen velmi málo vytížené spoje, kterým jezdilo jen kolem pěti či deseti cestujících. Dotkne se to minimálního počtu lidí,„ dodal.
Redukci spojů na regionálních tratích si vyžádaly krajské úřady v Hradci a Pardubicích, které už na nejztrátovější spoje nechtějí doplácet. „Byla to politická objednávka,„ brání se dopravní inženýři. Například mezi Rychnovem nad Kněžnou a Solnicí zbyde z původních 12 spojů jen pět.
Jenže se kvůli stavebním pracem omezuje provoz i řady rychlíků na hlavním koridoru. Čtyři dálkové vlaky mezi Prahou a Pardubicemi jsou zcela zrušeny, další dva omezeny.
Z každoroční březnové úpravy jízdního řádu se tak stala zásadní změna, jakou cestující nepamatují. Redukce se totiž dotkne většiny nejvytíženějších tratí. Úřady se brání, že při sestavování jízdních řádů před prosincovou změnou s nedostatekm peněz nepočítaly.
(Turnovský a semilský deník)
„Nedostali jsme bohužel tolik peněz na krytí prokazatelné ztráty z osobní dopravy, kolik bychom si přáli. Nezbylo nám nic jiného,„ řekl Pavel Matouš z firmy Oredo, která v Královéhradeckém kraji organizuje dopravní obslužnost.
„Rušíme ale jen velmi málo vytížené spoje, kterým jezdilo jen kolem pěti či deseti cestujících. Dotkne se to minimálního počtu lidí,„ dodal.
Redukci spojů na regionálních tratích si vyžádaly krajské úřady v Hradci a Pardubicích, které už na nejztrátovější spoje nechtějí doplácet. „Byla to politická objednávka,„ brání se dopravní inženýři. Například mezi Rychnovem nad Kněžnou a Solnicí zbyde z původních 12 spojů jen pět.
Jenže se kvůli stavebním pracem omezuje provoz i řady rychlíků na hlavním koridoru. Čtyři dálkové vlaky mezi Prahou a Pardubicemi jsou zcela zrušeny, další dva omezeny.
Z každoroční březnové úpravy jízdního řádu se tak stala zásadní změna, jakou cestující nepamatují. Redukce se totiž dotkne většiny nejvytíženějších tratí. Úřady se brání, že při sestavování jízdních řádů před prosincovou změnou s nedostatekm peněz nepočítaly.
(Turnovský a semilský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/245255/
Kraj nabídl obcím autobusy jako náhradu. Starostové nemají zájem
Je rozhodnuto. Od 3. března, kdy se mění jízdní řád Českých drah, některé vlaky už nevyjedou.
Důvodem je nedosažení shody mezi krajem Vysočina a vlakovým dopravcem na úhradě ztrátových spojů.
Dráhy požadovaly podle jejich mluvčího Ondřeje Kubaly finanční injekci ve výši 270 milionů korun. Vysočina je ale ochotna přispět pouze 255 miliony. „Oproti loňskému roku jsme již navýšení provedli, a to o tři a půl procenta. To odpovídá inflaci v dopravě. Na další navýšení nemůžeme přistoupit, protože na něj nemáme,„ zdůvodnil již dříve hejtman Miloš Vystrčil.
Zmíněná procenta pak představují částku 10 milionů korun. Omezení se ale bude týkat pouze těch nejméně využívaných spojů.
Podle mluvčího Kubaly byly vybrány pouze ty vlaky, kde jezdí v průměru pět až devět cestujících.
„V žádném případě nebudou omezeny spoje, kterými jezdí lidé do práce čí děti do školy,„ sdělil.
Obcím, kterých se dopravní škrty týkají, pak nabídl kraj kompenzaci v podobě autobusové dopravy, která vychází až o třetinu levněji. Starostové by se ale museli na dotování autobusů finančně spolupodílet.
Mluvčí kraje Jitka Svatošová Deníku uvedla, že o autobusovou náhradu nikdo z dotázaných starostů nepožádal.
Co ale může být pozitivem, je nedávné nalezení shody mezi krajem a drahami ohledně penále za zpožděné spoje, které bude dopravce platit.
K žádné další optimalizaci jízdních řádů už během roku docházet nebude.
(Jihlavský deník)
Je rozhodnuto. Od 3. března, kdy se mění jízdní řád Českých drah, některé vlaky už nevyjedou.
Důvodem je nedosažení shody mezi krajem Vysočina a vlakovým dopravcem na úhradě ztrátových spojů.
Dráhy požadovaly podle jejich mluvčího Ondřeje Kubaly finanční injekci ve výši 270 milionů korun. Vysočina je ale ochotna přispět pouze 255 miliony. „Oproti loňskému roku jsme již navýšení provedli, a to o tři a půl procenta. To odpovídá inflaci v dopravě. Na další navýšení nemůžeme přistoupit, protože na něj nemáme,„ zdůvodnil již dříve hejtman Miloš Vystrčil.
Zmíněná procenta pak představují částku 10 milionů korun. Omezení se ale bude týkat pouze těch nejméně využívaných spojů.
Podle mluvčího Kubaly byly vybrány pouze ty vlaky, kde jezdí v průměru pět až devět cestujících.
„V žádném případě nebudou omezeny spoje, kterými jezdí lidé do práce čí děti do školy,„ sdělil.
Obcím, kterých se dopravní škrty týkají, pak nabídl kraj kompenzaci v podobě autobusové dopravy, která vychází až o třetinu levněji. Starostové by se ale museli na dotování autobusů finančně spolupodílet.
Mluvčí kraje Jitka Svatošová Deníku uvedla, že o autobusovou náhradu nikdo z dotázaných starostů nepožádal.
Co ale může být pozitivem, je nedávné nalezení shody mezi krajem a drahami ohledně penále za zpožděné spoje, které bude dopravce platit.
K žádné další optimalizaci jízdních řádů už během roku docházet nebude.
(Jihlavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/245246/
V současnosti je už zřejmé, že cesta k modernějším vozům a lokomotivám bude složitější, než se původně zdálo
Zastavíme další chátrání lokomotiv a vagonů, potřebujeme ale více peněz od krajů i ministerstva dopravy. S takovým plánem se na začátku února vytasilo nové vedení Českých drah (ČD).
Ani ne měsíc poté je zřejmé, že cesta k modernějším vagonům a lokomotivám bude ještě složitější, než se mohlo novému managementu zdát. Miliardy na jejich nákup chtějí dráhy získat hlavně z vyšších dotací od ministerstva dopravy, které objednává rychlíky, a z peněz od krajů, které si objednávají regionální spoje.
Kraje jsou proti
Jenže zatímco ministr dopravy Aleš Řebíček už dal najevo, že by peníze navíc mohl poskytnout, kraje se podle očekávání staví proti.
„Pokud budou chtít více peněz, tak by měly začít u ministra dopravy, protože kraje jsou na hranici toho, co můžou dávat,„ řekl Deníku hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil.
Podobný názor jako on přitom mají i další šéfové krajských samospráv. „My jsme každý rok dali o něco víc peněz, ale vždycky se hledal kompromis mezi možnostmi kraje a monopolním dopravcem,„ dodal hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.
Uzavírání smluv na provozování regionálních spojů doprovázely problémy už letos, pro příští rok by si ovšem dráhy podle plánů nového managementu mohly říci až o dvojnásobnou částku za provoz vlaků. Dráhy by se „na oplátku„ zaručily, že do provozu nasadí moderní vlaky.
„Chceme vysvětlit i regionálním politikům, že chtějí-li mít kvalitní dopravu, musí do ní investovat,„ řekl Deníku nový šéf ČD Petr Žaluda. Železniční doprava je podle něj v Česku dlouhodobě podfinancovaná, což vyplývá i ze srovnání s okolními státy. Úhrada prokazatelné ztráty na jeden vlakový kilometr je u nás jen 62 korun, zatímco na Slovensku a v Maďarsku je to v přepočtu 124, respektive 136 korun.
Není to levné
Nákup nových lokomotiv a vagonů přitom není levnou záležitostí. Průměrná cena lokomotivy je 100 milionů korun a obyčejný nový vagon přijde na 30 milionů. Dráhy nyní disponují zhruba tisícovkou lokomotiv a čtyřmi tisícovkami vagonů a jejich průměrné stáří osciluje mezi dvaceti a třiceti roky. Aby se podařilo alespoň zastavit stárnutí vozového parku, ročně by dráhy potřebovaly 20 miliard korun. Pro letošek však mají k dispozici jen 3,5 miliardy korun.
„Každá miliarda, kterou získáme navíc, půjde na investice, ale i my budeme šetřit,„ dodal Žaluda. Na jaře by se nové vedení ČD mělo postupně setkat se všemi hejtmany, aby jim svůj plán na omlazení vozového parku představilo.
(Brněnský deník)
Zastavíme další chátrání lokomotiv a vagonů, potřebujeme ale více peněz od krajů i ministerstva dopravy. S takovým plánem se na začátku února vytasilo nové vedení Českých drah (ČD).
Ani ne měsíc poté je zřejmé, že cesta k modernějším vagonům a lokomotivám bude ještě složitější, než se mohlo novému managementu zdát. Miliardy na jejich nákup chtějí dráhy získat hlavně z vyšších dotací od ministerstva dopravy, které objednává rychlíky, a z peněz od krajů, které si objednávají regionální spoje.
Kraje jsou proti
Jenže zatímco ministr dopravy Aleš Řebíček už dal najevo, že by peníze navíc mohl poskytnout, kraje se podle očekávání staví proti.
„Pokud budou chtít více peněz, tak by měly začít u ministra dopravy, protože kraje jsou na hranici toho, co můžou dávat,„ řekl Deníku hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil.
Podobný názor jako on přitom mají i další šéfové krajských samospráv. „My jsme každý rok dali o něco víc peněz, ale vždycky se hledal kompromis mezi možnostmi kraje a monopolním dopravcem,„ dodal hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.
Uzavírání smluv na provozování regionálních spojů doprovázely problémy už letos, pro příští rok by si ovšem dráhy podle plánů nového managementu mohly říci až o dvojnásobnou částku za provoz vlaků. Dráhy by se „na oplátku„ zaručily, že do provozu nasadí moderní vlaky.
„Chceme vysvětlit i regionálním politikům, že chtějí-li mít kvalitní dopravu, musí do ní investovat,„ řekl Deníku nový šéf ČD Petr Žaluda. Železniční doprava je podle něj v Česku dlouhodobě podfinancovaná, což vyplývá i ze srovnání s okolními státy. Úhrada prokazatelné ztráty na jeden vlakový kilometr je u nás jen 62 korun, zatímco na Slovensku a v Maďarsku je to v přepočtu 124, respektive 136 korun.
Není to levné
Nákup nových lokomotiv a vagonů přitom není levnou záležitostí. Průměrná cena lokomotivy je 100 milionů korun a obyčejný nový vagon přijde na 30 milionů. Dráhy nyní disponují zhruba tisícovkou lokomotiv a čtyřmi tisícovkami vagonů a jejich průměrné stáří osciluje mezi dvaceti a třiceti roky. Aby se podařilo alespoň zastavit stárnutí vozového parku, ročně by dráhy potřebovaly 20 miliard korun. Pro letošek však mají k dispozici jen 3,5 miliardy korun.
„Každá miliarda, kterou získáme navíc, půjde na investice, ale i my budeme šetřit,„ dodal Žaluda. Na jaře by se nové vedení ČD mělo postupně setkat se všemi hejtmany, aby jim svůj plán na omlazení vozového parku představilo.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244392/
Síť železničních zastávek by na území páté městské části mohla za několik let zhoustnout.
Správa železniční dopravní cesty uvažuje, že by v Hlubočepích a na Smíchově vzniklo hned několik nových stanic. Jejich umístění předběžně schválili zastupitelé hlavního města při úpravách územního plánu. Zastávky se tak už objevily ve výhledových plánech.
„Zlepšily by dopravu v Praze 5. Podle našich zjištění by o ně měla řada lidí zájem,„ uvedl Radek Joklík z tiskového odboru Českých drah, který doplnil, že výstavba by mohla začít za pět šest let.
Zastávky: Hlubočepy i Zlíchov
První zastávka by se objevila mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Praha Žvahov a nesla by název Praha Hlubočepy zastávka.
Druhá by se jmenovala Konvářka a vznikla by u stejnojmenné autobusové stanice. Zkrátila by vzdálenost mezi stanicemi Praha-Žvahov a Praha Jinonice a zlepšila by dopravní obslužnost po železnici v jižní části Smíchova.
Třetí zastávka by podle předběžných plánů stála v Hlubočepích a jmenovala by se Praha-Hlubočepy střed. Poslední z nových stanic by pak přibyla na Zlíchově. Všechny stanice by se zapojily do systému městské hromadné dopravy a pravděpodobně by z nich odjížděly také vlaky městské železnice označené jako linky S.
Zlepší se cestování po Praze 5
Praha 5 zatím s Českými dráhami jednala jen jednou.
„Nicméně vznik nových zastávek bychom přivítali. Zlepšily by cestování lidí v Praze 5 a nabídly jim další možnosti, jak jezdit,„ řekl mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík.
Výstavba nových stanic je však závislá na chystané elektrifikaci železniční tratě, která vede ze Smíchovského nádraží směrem do Rudné. V současné době jezdí na trase pouze takzvané motoráky.
„O elektrifikaci této tratě zatím nebylo rozhodnuto, nejde totiž jen o to, abychom tam natáhli nové dráty elektrického vedení,„ prohlásil Pavel Mathé, technický náměstek Správy železniční dopravní cesty. Problém je v tom, že koleje vedou Prokopským údolím, které patří mezi chráněná území. „V současné chvíli bych viděl jako reálnější, že bude trať modernizována, aby tu mohlo projet více spojů,„ dodal Mathé.
Opraví Smíchovské nádraží
Velké proměny se dočká také Smíchovské nádraží, připravuje se rekonstrukce. Na nádraží vzniknou nové obchody a velkokapacitní parkoviště. „Zpracování urbanistické studie se blíží do finále. Na podzim letošního roku bychom měli již mít hotovy konkrétní plány, kde co bude,„ uvedl Radek Polák, mluvčí Sekyra Group, která je investorem rekonstrukce.
* Železniční stanice
Kde budou nové
Hlubočepy
Praha-Hlubočepy střed
Praha-Hlubočepy zastávka
Praha-Zlíchov
Smíchov
Praha-Konvářka
Praha-Třebonice - Zličín zastávka
Kde se chystá rekonstrukce
Smíchovské nádraží
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Správa železniční dopravní cesty uvažuje, že by v Hlubočepích a na Smíchově vzniklo hned několik nových stanic. Jejich umístění předběžně schválili zastupitelé hlavního města při úpravách územního plánu. Zastávky se tak už objevily ve výhledových plánech.
„Zlepšily by dopravu v Praze 5. Podle našich zjištění by o ně měla řada lidí zájem,„ uvedl Radek Joklík z tiskového odboru Českých drah, který doplnil, že výstavba by mohla začít za pět šest let.
Zastávky: Hlubočepy i Zlíchov
První zastávka by se objevila mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Praha Žvahov a nesla by název Praha Hlubočepy zastávka.
Druhá by se jmenovala Konvářka a vznikla by u stejnojmenné autobusové stanice. Zkrátila by vzdálenost mezi stanicemi Praha-Žvahov a Praha Jinonice a zlepšila by dopravní obslužnost po železnici v jižní části Smíchova.
Třetí zastávka by podle předběžných plánů stála v Hlubočepích a jmenovala by se Praha-Hlubočepy střed. Poslední z nových stanic by pak přibyla na Zlíchově. Všechny stanice by se zapojily do systému městské hromadné dopravy a pravděpodobně by z nich odjížděly také vlaky městské železnice označené jako linky S.
Zlepší se cestování po Praze 5
Praha 5 zatím s Českými dráhami jednala jen jednou.
„Nicméně vznik nových zastávek bychom přivítali. Zlepšily by cestování lidí v Praze 5 a nabídly jim další možnosti, jak jezdit,„ řekl mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík.
Výstavba nových stanic je však závislá na chystané elektrifikaci železniční tratě, která vede ze Smíchovského nádraží směrem do Rudné. V současné době jezdí na trase pouze takzvané motoráky.
„O elektrifikaci této tratě zatím nebylo rozhodnuto, nejde totiž jen o to, abychom tam natáhli nové dráty elektrického vedení,„ prohlásil Pavel Mathé, technický náměstek Správy železniční dopravní cesty. Problém je v tom, že koleje vedou Prokopským údolím, které patří mezi chráněná území. „V současné chvíli bych viděl jako reálnější, že bude trať modernizována, aby tu mohlo projet více spojů,„ dodal Mathé.
Opraví Smíchovské nádraží
Velké proměny se dočká také Smíchovské nádraží, připravuje se rekonstrukce. Na nádraží vzniknou nové obchody a velkokapacitní parkoviště. „Zpracování urbanistické studie se blíží do finále. Na podzim letošního roku bychom měli již mít hotovy konkrétní plány, kde co bude,„ uvedl Radek Polák, mluvčí Sekyra Group, která je investorem rekonstrukce.
* Železniční stanice
Kde budou nové
Hlubočepy
Praha-Hlubočepy střed
Praha-Hlubočepy zastávka
Praha-Zlíchov
Smíchov
Praha-Konvářka
Praha-Třebonice - Zličín zastávka
Kde se chystá rekonstrukce
Smíchovské nádraží
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243651/
Takže to dopadne jako ve Zlínském kraji, který se dohodl s ČD na změnách v osobní dopravě na tratích 303, 305; 330-331; 340, 342-343 a 341, 346 až po vytištění změn JŘ. 
(zdroj: ČD)
(zdroj: ČD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243648/
Peníze šly na opravy nádražních budov, rekonstrukce mostů i zabezpečení. „Největší objem prostředků směřoval do racionalizace trati z České Lípy do Bakova nad Jizerou, jež umožnila obsluhovat 45 kilometrů dlouhou trasu z jediného pracoviště,„ řekl mluvčí krajského úřadu Jiří Langer.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) už několik let postupně opravuje nádražní budovy v regionu. Loni se tak do své původní podoby z počátku minulého století vrátil objekt nádraží v Rychnově u Jablonce nad Nisou.
Zmizely nevzhledné přístavby, které k nádražní budově postupně přibyly a zcela její tvář změnily. Rekonstrukce za 15 milionů korun přinesla také větší komfort pro cestující i pro pracovníky Českých drah. Místní radnice opravy uvítala. „Přes 30 let tudy parní lokomotivy nejezdí, přesto bylo nádraží stále cítit sírou,„ řekl rychnovský starosta František Chlouba.
Bezmála 18 milionů korun stála výstavba zabezpečení železničních přejezdů na tratích z Turnova do Jičína a z Liberce do Harrachova. Další zabezpečovací systémy získala trať z České Lípy do Bakova v rámci projektu racionalizace. Přes 16 milionů korun investovala SŽDC do rekonstrukcí dvou mostů na tratích z Liberce na Harrachov a na Novou Paku. Přestože investice do tratí v Libereckém kraji loni výrazně vzrostly, stále jsou podle Langra o dost nižší než třeba v sousedním Ústeckém kraji, kam šlo loni bezmála desetkrát víc prostředků.
Libereckým krajem vede přes 460 kilometrů tratí. Přestože je železniční síť v kraji velmi hustá, chybí jí napojení na hlavní koridory. I to je důvod, proč do ní směřuje mnohem méně peněz než v jiných krajích. Velkou slabinou regionu stále zůstává špatné spojení směrem na Prahu i do sousedních Královéhradeckého a Pardubického kraje, což ani zvýšený příliv prostředků nedokázal napravit.
Žádná z tratí v Libereckém kraji navíc není elektrifikována a svými parametry a standardy často odpovídají 19. století, ve kterém vznikly.
(Mladá fronta DNES)