Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
Ale, jak už to tak bývá, postupně se ukazuje, že všechno bylo jinak:
Liberecký kraj pokutoval již před několika měsíci České dráhy za zpožďování vlaků a za to, že nasazovaly méně moderních vozů, než měly ve smlouvě. Nelze určit, kolik peněz z pokuty 4,35 milionu korun je za opožďování vlaků a kolik za horší kvalitu souprav, řekl krajský radní pro dopravu Vladimír Richter. Mluvčí Českých drah Ondřej Kubala tvrdí, že pokuta byla pouze za nedostatek moderních vozů a ne za zpoždění."Od Libereckého kraje jsme nedostali pokutu za zpoždění, ale za jiné řazení vlaků. Zavázali jsme se provozovat vlaky řady 843 na určitých ramenech, ale v jednom období byly technické problémy s vozy," prohlásil Kubala.
České dráhy dostaly pokutu již v létě, Liberecký kraj o ní ale informoval až nyní. "Pokutu jsme Českým drahám strhli z platby za zajišťování železniční dopravy. Letos jsme jim měli uhradit více než 190 milionů korun," dodal Richter.
Podle radního poskytují České dráhy po pokutě v Libereckém kraji lepší služby. Ubylo opožděných vlaků a na tratích začalo jezdit více moderních vozů, v nichž se lidem lépe cestovalo.
České dráhy dostanou pokutu za zpožďování vlaků také od Olomouckého kraje. Železničáři zaplatí 5,5 milionu korun, řekl dnes novinářům krajský radní Petr Polášek. "Situace v dopravě zajišťované Českými drahami se v posledním období stávala téměř kritickou," prohlásil Polášek. Například v květnu se v Olomouckém kraji opozdilo 60 vlaků, v září bezmála 50. V některých případech vlaky vůbec nevyjely.
(Autor: ČTK)
Liberecký kraj pokutoval již před několika měsíci České dráhy za zpožďování vlaků a za to, že nasazovaly méně moderních vozů, než měly ve smlouvě. Nelze určit, kolik peněz z pokuty 4,35 milionu korun je za opožďování vlaků a kolik za horší kvalitu souprav, řekl krajský radní pro dopravu Vladimír Richter. Mluvčí Českých drah Ondřej Kubala tvrdí, že pokuta byla pouze za nedostatek moderních vozů a ne za zpoždění."Od Libereckého kraje jsme nedostali pokutu za zpoždění, ale za jiné řazení vlaků. Zavázali jsme se provozovat vlaky řady 843 na určitých ramenech, ale v jednom období byly technické problémy s vozy," prohlásil Kubala.
České dráhy dostaly pokutu již v létě, Liberecký kraj o ní ale informoval až nyní. "Pokutu jsme Českým drahám strhli z platby za zajišťování železniční dopravy. Letos jsme jim měli uhradit více než 190 milionů korun," dodal Richter.
Podle radního poskytují České dráhy po pokutě v Libereckém kraji lepší služby. Ubylo opožděných vlaků a na tratích začalo jezdit více moderních vozů, v nichž se lidem lépe cestovalo.
České dráhy dostanou pokutu za zpožďování vlaků také od Olomouckého kraje. Železničáři zaplatí 5,5 milionu korun, řekl dnes novinářům krajský radní Petr Polášek. "Situace v dopravě zajišťované Českými drahami se v posledním období stávala téměř kritickou," prohlásil Polášek. Například v květnu se v Olomouckém kraji opozdilo 60 vlaků, v září bezmála 50. V některých případech vlaky vůbec nevyjely.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213968/
Nebyla to pravda. Rychlejší (a tišší) byl kraj jiný:
Liberecký kraj pokutoval již před několika měsíci České dráhy za zpožďování vlaků a za nasazování méně moderních vozů, než měly ve smlouvě. Pokuta činí 4,35 miliónu korun, uvedl krajský radní pro dopravu Vladimír Richter.
(Novinky)
Liberecký kraj pokutoval již před několika měsíci České dráhy za zpožďování vlaků a za nasazování méně moderních vozů, než měly ve smlouvě. Pokuta činí 4,35 miliónu korun, uvedl krajský radní pro dopravu Vladimír Richter.
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213967/
České dráhy dostanou poprvé v historii od krajské samosprávy pokutu za zpožďování vlaků. Sankci 5,5 miliónu korun železničářům udělí olomoucké hejtmanství za to, že nejezdí na čas vlakové spoje, na jejichž provoz kraj ČD přispívá.
(Novinky)
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213894/
Pardubice Krajským radním se nelíbí deset z pětašedesáti lokalit navržených v kraji do seznamu lokalit evropského systému ochrany přírody Natura 2000.
„Oproti starým zemím Evropské unie jsme v nevýhodě. Tam mohli budovat svou dopravní síť a velké průmyslové podniky v době, kdy se na ochranu přírody nekladl takový důraz. Česká republika i náš kraj jsou nyní ve svém rozvoji omezovány požadavky Evropské komise na ochranu přírody,„ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Co se kraji nelíbí?
1. Slavíkovy ostrovy Kvůli nim byl těsně před zahájením připravené a povolené dvoumiliardové stavby plavebního kanálu u Přelouče zmařen projekt na splavnění Labe do Pardubic.
2. Hřebečovský vrch Částí navržené lokality má vést rychlostní silnice R 35 z Hradce Králové do Mohelnice.
3. Psí kuchyně Plocha navržené lokality by znemožnila středovou variantu připravované silnice R 35.
4. Buková hora Vyhlášení evropsky významné lokality u Červené Vody na Ústeckoorlicku by znemožnilo postavit sjezdovku a lanovku.
5. Brandýs nad Orlicí Ochrana lokality by znemožnila nejpravděpodobnější trasu napřímené a modernizované železniční trati z Ústí nad Orlicí do Chocně.
6. Michnovka - Pravy Přes lokalitu už vede dálnice D 11 z Prahy do Hradce Králové.
7. Litice V části navrhovaného chráněného území by byla znemožněna těžba kamene. Kraj požaduje zmenšit navržený rozsah.
8. Kladruby nad Labem Ochrana území by znemožnila rozvoj Národního hřebčína a lodní provoz na Labi..
9. Střemošická stráň Navržené rozšíření již navržené lokality je v rozporu s územním plánem obce Střemošice.
10. Bohdalov Ochrana lokality by znemožnila výstavbu v Bohdalově, který je místní částí Městečka Trnávka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
„Oproti starým zemím Evropské unie jsme v nevýhodě. Tam mohli budovat svou dopravní síť a velké průmyslové podniky v době, kdy se na ochranu přírody nekladl takový důraz. Česká republika i náš kraj jsou nyní ve svém rozvoji omezovány požadavky Evropské komise na ochranu přírody,„ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Co se kraji nelíbí?
1. Slavíkovy ostrovy Kvůli nim byl těsně před zahájením připravené a povolené dvoumiliardové stavby plavebního kanálu u Přelouče zmařen projekt na splavnění Labe do Pardubic.
2. Hřebečovský vrch Částí navržené lokality má vést rychlostní silnice R 35 z Hradce Králové do Mohelnice.
3. Psí kuchyně Plocha navržené lokality by znemožnila středovou variantu připravované silnice R 35.
4. Buková hora Vyhlášení evropsky významné lokality u Červené Vody na Ústeckoorlicku by znemožnilo postavit sjezdovku a lanovku.
5. Brandýs nad Orlicí Ochrana lokality by znemožnila nejpravděpodobnější trasu napřímené a modernizované železniční trati z Ústí nad Orlicí do Chocně.
6. Michnovka - Pravy Přes lokalitu už vede dálnice D 11 z Prahy do Hradce Králové.
7. Litice V části navrhovaného chráněného území by byla znemožněna těžba kamene. Kraj požaduje zmenšit navržený rozsah.
8. Kladruby nad Labem Ochrana území by znemožnila rozvoj Národního hřebčína a lodní provoz na Labi..
9. Střemošická stráň Navržené rozšíření již navržené lokality je v rozporu s územním plánem obce Střemošice.
10. Bohdalov Ochrana lokality by znemožnila výstavbu v Bohdalově, který je místní částí Městečka Trnávka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213605/
Vlaky jezdit nebudou. To je definitivní rozhodnutí zastupitelů Ústeckého kraje, kteří včera potvrdili své původní rozhodnutí. ODS, která má v zastupitelstvu většinu, si tak prosadila svůj záměr postupně rušit osobní vlakovou dopravu na regionálních tratích v kraji.
Předseda klubu KSČM Stanislav Rybák se ještě znovu pokusil navrhnout, aby kraj spoje objednal, ale většina zastupitelů návrh komunistů odmítla. »Bylo jasné, že si ODS prosadí svoji. Sice se o tom hovořilo dlouho a zastupitelstvo se tentokrát natáhlo, ale při rozdělení mandátů, kdy má ODS většinu, můžeme navrhovat do večera, a přitom je výsledek jasný již při zahájení. O tom by měly sdělovací prostředky informovat, aby občané věděli, kdo má zájem prosazovat jejich potřeby. Dnes již neplatí, že všechny závody končí ve 14 hodin a stačí jeden spoj. Ty spoje jsou potřeba po celý den,« řekl Haló novinám krajský zastupitel Karel Hynouš (KSČM).
Od 9. prosince přestanou jezdit vlaky na trati DěčínOldřichov u Duchcova a v úseku Čížkovice-Obrnice na trati Lovosice-Most. Pouze o víkendu pojedou vlaky na trati Chomutov-Vejprty a omezeny budou spoje na trati Žatec-Podbořany. Hejtman Jiří Šulc (ODS) znovu argumentoval, že z veřejných peněz se nedá souběžně dotovat vlaková a autobusová doprava. Ale třeba na trati Oldřichov u Duchcova-Děčín je tento souběh pouze v jedné třetině trati. Pokud by však spoje nebyly dotovány, nemají šanci na provozování. Podle ČTK by nestačilo ani dvojnásobné zvýšení jízdného. Pokud by došlo k nějaké dohodě, která však při současném složení krajského zastupitelstva není reálná, obnovené spoje by mohly začít jezdit až od března příštího roku, kdy dojde k úpravě jízdních řádů ČD.
(Haló noviny)
Předseda klubu KSČM Stanislav Rybák se ještě znovu pokusil navrhnout, aby kraj spoje objednal, ale většina zastupitelů návrh komunistů odmítla. »Bylo jasné, že si ODS prosadí svoji. Sice se o tom hovořilo dlouho a zastupitelstvo se tentokrát natáhlo, ale při rozdělení mandátů, kdy má ODS většinu, můžeme navrhovat do večera, a přitom je výsledek jasný již při zahájení. O tom by měly sdělovací prostředky informovat, aby občané věděli, kdo má zájem prosazovat jejich potřeby. Dnes již neplatí, že všechny závody končí ve 14 hodin a stačí jeden spoj. Ty spoje jsou potřeba po celý den,« řekl Haló novinám krajský zastupitel Karel Hynouš (KSČM).
Od 9. prosince přestanou jezdit vlaky na trati DěčínOldřichov u Duchcova a v úseku Čížkovice-Obrnice na trati Lovosice-Most. Pouze o víkendu pojedou vlaky na trati Chomutov-Vejprty a omezeny budou spoje na trati Žatec-Podbořany. Hejtman Jiří Šulc (ODS) znovu argumentoval, že z veřejných peněz se nedá souběžně dotovat vlaková a autobusová doprava. Ale třeba na trati Oldřichov u Duchcova-Děčín je tento souběh pouze v jedné třetině trati. Pokud by však spoje nebyly dotovány, nemají šanci na provozování. Podle ČTK by nestačilo ani dvojnásobné zvýšení jízdného. Pokud by došlo k nějaké dohodě, která však při současném složení krajského zastupitelstva není reálná, obnovené spoje by mohly začít jezdit až od března příštího roku, kdy dojde k úpravě jízdních řádů ČD.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213592/
Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme pro vás regionální informace, patří jim příští čtvrthodina. Hezký podvečer.
Boj o vlaky prohráli lidé s obcí na Lovosicku. Krajští zastupitelé definitivně rozhodli o tom, že místo vlaků budou z Lovosic do Mostu jezdit autobusy. Nepřihlédli ani k petici místních. Starostové se i tak úplně nevzdávají, začnou prý hledat cestu, jak železniční provoz zajistit i bez krajských peněz.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ani podpisy víc než dvou tisíc lidí zastupitele nepřesvědčily o tom, aby daly vlakům šanci. Poslední spoje z Lovosic do Mostu tak vyjedou 8. prosince, o den později místo nich začnou jezdit autobusy. Místní lidé s tím nesouhlasí.
Kateřina HORÁČKOVÁ, občanské sdružení Mrkev
--------------------
Není to ekologický, do toho vlaku se vždycky dostanou lidi, který vezou něco s sebou, ať už to jsou kočárky, kola.
Josef SEIFERT, starosta Třebívlic /nezávislý/
--------------------
Pořád je většina občanů, část občanů, kteří využívají tu železniční dopravu.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě to, že zastupitelé nebrali na petici ohled, zklamalo její iniciátory nejvíc.
Kateřina HORÁČKOVÁ, občanské sdružení Mrkev
--------------------
Připadáme si tady jako blbečkové, jako, takhle se s náma jedná jako.
Jiří ŠULC, hejtman Ústeckého kraje /ODS/
--------------------
Kdyby těch tři a půl tisíce lidí, kteří podepsali tu petici, kdyby polovina z nich jezdila tím vlakem, tak to dneska nemusíme vůbec řešit tu situaci.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle vedení kraje jsou pro neobjednání vlaků pádné důvody. Vlaky jsou skoro dvakrát dražší než autobusy a jezdí jimi míň lidí. Předpisy Evropské unie navíc zakazují takzvané souběhy, tedy to, když na podobných místech kraj dotuje jak autobusy, tak vlaky.
Jiří ŠULC, hejtman Ústeckého kraje /ODS/
--------------------
Někde v kraji jsme zrušili autobusy a je logické, že někde v kraji už nebudeme moc objednávat vlaky.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Starostové boj nevzdávají a pokusí se najít cestu, jak vlakovou dopravu obnovit i bez peněz od kraje.
Josef SEIFERT, starosta Třebívlic /nezávislý/
--------------------
Teďko je období, jak jsem řekl, jednoho roku k tomu, abychom našli cestu, jak tu železnici z dotačních titulů Evropské unie, z jiných dotačních titulů, než na základní dopravní obslužnost, uchovat.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Svůj boj o vlaky prohráli už dřív i obyvatelé dalších obcí z Ústeckého kraje. Od 9. prosince tak vlaky přestanou jezdit například z Děčína do Oldřichova na Teplicku.
(ČT 24)
--------------------
Máme pro vás regionální informace, patří jim příští čtvrthodina. Hezký podvečer.
Boj o vlaky prohráli lidé s obcí na Lovosicku. Krajští zastupitelé definitivně rozhodli o tom, že místo vlaků budou z Lovosic do Mostu jezdit autobusy. Nepřihlédli ani k petici místních. Starostové se i tak úplně nevzdávají, začnou prý hledat cestu, jak železniční provoz zajistit i bez krajských peněz.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ani podpisy víc než dvou tisíc lidí zastupitele nepřesvědčily o tom, aby daly vlakům šanci. Poslední spoje z Lovosic do Mostu tak vyjedou 8. prosince, o den později místo nich začnou jezdit autobusy. Místní lidé s tím nesouhlasí.
Kateřina HORÁČKOVÁ, občanské sdružení Mrkev
--------------------
Není to ekologický, do toho vlaku se vždycky dostanou lidi, který vezou něco s sebou, ať už to jsou kočárky, kola.
Josef SEIFERT, starosta Třebívlic /nezávislý/
--------------------
Pořád je většina občanů, část občanů, kteří využívají tu železniční dopravu.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě to, že zastupitelé nebrali na petici ohled, zklamalo její iniciátory nejvíc.
Kateřina HORÁČKOVÁ, občanské sdružení Mrkev
--------------------
Připadáme si tady jako blbečkové, jako, takhle se s náma jedná jako.
Jiří ŠULC, hejtman Ústeckého kraje /ODS/
--------------------
Kdyby těch tři a půl tisíce lidí, kteří podepsali tu petici, kdyby polovina z nich jezdila tím vlakem, tak to dneska nemusíme vůbec řešit tu situaci.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle vedení kraje jsou pro neobjednání vlaků pádné důvody. Vlaky jsou skoro dvakrát dražší než autobusy a jezdí jimi míň lidí. Předpisy Evropské unie navíc zakazují takzvané souběhy, tedy to, když na podobných místech kraj dotuje jak autobusy, tak vlaky.
Jiří ŠULC, hejtman Ústeckého kraje /ODS/
--------------------
Někde v kraji jsme zrušili autobusy a je logické, že někde v kraji už nebudeme moc objednávat vlaky.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Starostové boj nevzdávají a pokusí se najít cestu, jak vlakovou dopravu obnovit i bez peněz od kraje.
Josef SEIFERT, starosta Třebívlic /nezávislý/
--------------------
Teďko je období, jak jsem řekl, jednoho roku k tomu, abychom našli cestu, jak tu železnici z dotačních titulů Evropské unie, z jiných dotačních titulů, než na základní dopravní obslužnost, uchovat.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Svůj boj o vlaky prohráli už dřív i obyvatelé dalších obcí z Ústeckého kraje. Od 9. prosince tak vlaky přestanou jezdit například z Děčína do Oldřichova na Teplicku.
(ČT 24)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213588/
Rychlíky by kromě Měcholup měly stavět i v Želči a Deštnici
Osobní vlaky na trati Chomutov - Praha mezi Žatcem a Deštnicí zůstanou zachovány. Ústecký kraj je chtěl od počátku prosince nahradit z ekonomických důvodů autobusy. Z obcí podél trati se ale ozvala proti tomuto kroku velká nevole.
Kraj nakonec svůj krok přehodnotil. Jeho zastupitelé by měli v příštích dnech rozhodnout, že oproti původnímu záměru osobní vlaky mezi Žatcem a Měcholupy u Českých drah přece jen objedná. „Zastupitelé budou projednávat návrh, předpokládající využití nabídky ministerstva dopravy. To Ústeckému kraji nabídlo, že v obcích Měcholupy, Želeč a Deštnice budou zastavovat tři páry rychlíkových spojů. V obcích má také zastavovat pět párů osobních vlaků hrazených Ústeckým krajem,„ sdělil včera Deníku František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.
V současné době jezdí mezi Žatcem a Deštnicí sedm párů osobních vlaků, v Měcholupech navíc staví čtyři páry rychlíků. Nově by tak měly stavět rychlíky i v Želči a Deštnici.
„To, že osobní vlaky zůstanou na trati zachovány, považujeme za vítězství zdravého rozumu. Jsem spokojená,„ řekla Doris Černíková, starostka Měcholup.
Definitivně by zastupitelé měli rozhodnout 7. listopadu. Mimo jiné budou jednat o omezení, nebo úplném zrušení osobních vlaků na tratích mezi Žatcem a Podbořany, Louny a Perucí a také Obrnicemi, Libčevsí a Čížkovicemi.
(Žatecký a lounský deník)
Osobní vlaky na trati Chomutov - Praha mezi Žatcem a Deštnicí zůstanou zachovány. Ústecký kraj je chtěl od počátku prosince nahradit z ekonomických důvodů autobusy. Z obcí podél trati se ale ozvala proti tomuto kroku velká nevole.
Kraj nakonec svůj krok přehodnotil. Jeho zastupitelé by měli v příštích dnech rozhodnout, že oproti původnímu záměru osobní vlaky mezi Žatcem a Měcholupy u Českých drah přece jen objedná. „Zastupitelé budou projednávat návrh, předpokládající využití nabídky ministerstva dopravy. To Ústeckému kraji nabídlo, že v obcích Měcholupy, Želeč a Deštnice budou zastavovat tři páry rychlíkových spojů. V obcích má také zastavovat pět párů osobních vlaků hrazených Ústeckým krajem,„ sdělil včera Deníku František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.
V současné době jezdí mezi Žatcem a Deštnicí sedm párů osobních vlaků, v Měcholupech navíc staví čtyři páry rychlíků. Nově by tak měly stavět rychlíky i v Želči a Deštnici.
„To, že osobní vlaky zůstanou na trati zachovány, považujeme za vítězství zdravého rozumu. Jsem spokojená,„ řekla Doris Černíková, starostka Měcholup.
Definitivně by zastupitelé měli rozhodnout 7. listopadu. Mimo jiné budou jednat o omezení, nebo úplném zrušení osobních vlaků na tratích mezi Žatcem a Podbořany, Louny a Perucí a také Obrnicemi, Libčevsí a Čížkovicemi.
(Žatecký a lounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212730/
MF DNES získala přehled hlavních změn na železnici * Po vlacích zřejmě zvýší jízdné i autobusy
Desítky tisíc lidí, kteří denně cestují v regionu vlakem nebo autobusem, čeká od 9. prosince řada změn. Nebude to sice přímo dopravní revoluce, ale přesto stojí za to vědět, že:
1) některé vlaky přibudou, jiné změní časy odjezdů a u dalších spojů se prodlouží jejich trasa
2) cestování autobusem téměř jistě podraží; u vlaků je to již jistota
3) drobné změny čekají na cestující i v autobusových jízdních řádech. Změny, které se týkají železnice, jsou již definitivní. Vedení Českých drah je sice drží pod pokličkou a hodlá je zveřejnit až v příštích týdnech, MF DNES ale získala jejich seznam již nyní od zaměstnanců plzeňského krajského úřadu.
„Všechny úpravy jsme s lidmi z Českých drah projednali. Snažili jsme se, aby byly ve prospěch cestujících. Přibudou například přímé rychlíky z Prahy přes Plzeň až na Železnou Rudu nebo z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Německa. Některé spoje na regionálních tratích budou zajíždět dále než doposud. Jinde se změní doba odjezdů tak, aby vlaky nejezdily skoro prázdné,„ uvedl krajský radní Miroslav Jaroš, který má dopravu na starosti. (Přehled nejdůležitějších změn na železnici najdete na dalších stránkách.)
Železničáři již také v týdnu oficiálně ohlásili zdražení jízdného. U autobusů sice ještě zdražení nemá úřední razítko, ale je téměř jisté.
„Bude to záležet na tom, kolik dostaneme dotací od kraje,„ řekl ředitel plzeňského ČSAD Miroslav Hucl, jehož společnost zajišťuje 90 procent autobusové dopravy v kraji.
Radní Jaroš je však v prognózách odvážnější. Zřejmě i proto, že ví, s kolika penězi může ČSAD od kraje počítat. „Vedeme s nimi o tom tvrdé debaty, ale vzhledem k tomu, že se jízdné neměnilo už čtyři roky a navíc se bude zvyšovat DPH, dá se zdražení téměř jistě předpokládat,„ potvrdil. Podle něj by se nicméně mělo u regionálních autobusových spojů pohybovat jen v korunových částkách.
Bonbónkem pro ty, kdo jezdí v regionu vlakem, by mohla být i další možná novinka na obzoru. Železničáři zvažují, že by si z ciziny pronajali několik supermoderních souprav Desiro. Pokud vše dobře dopadne, mohly by se za rok či dva objevit na trati mezi Plzní a Domažlicemi
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Desítky tisíc lidí, kteří denně cestují v regionu vlakem nebo autobusem, čeká od 9. prosince řada změn. Nebude to sice přímo dopravní revoluce, ale přesto stojí za to vědět, že:
1) některé vlaky přibudou, jiné změní časy odjezdů a u dalších spojů se prodlouží jejich trasa
2) cestování autobusem téměř jistě podraží; u vlaků je to již jistota
3) drobné změny čekají na cestující i v autobusových jízdních řádech. Změny, které se týkají železnice, jsou již definitivní. Vedení Českých drah je sice drží pod pokličkou a hodlá je zveřejnit až v příštích týdnech, MF DNES ale získala jejich seznam již nyní od zaměstnanců plzeňského krajského úřadu.
„Všechny úpravy jsme s lidmi z Českých drah projednali. Snažili jsme se, aby byly ve prospěch cestujících. Přibudou například přímé rychlíky z Prahy přes Plzeň až na Železnou Rudu nebo z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Německa. Některé spoje na regionálních tratích budou zajíždět dále než doposud. Jinde se změní doba odjezdů tak, aby vlaky nejezdily skoro prázdné,„ uvedl krajský radní Miroslav Jaroš, který má dopravu na starosti. (Přehled nejdůležitějších změn na železnici najdete na dalších stránkách.)
Železničáři již také v týdnu oficiálně ohlásili zdražení jízdného. U autobusů sice ještě zdražení nemá úřední razítko, ale je téměř jisté.
„Bude to záležet na tom, kolik dostaneme dotací od kraje,„ řekl ředitel plzeňského ČSAD Miroslav Hucl, jehož společnost zajišťuje 90 procent autobusové dopravy v kraji.
Radní Jaroš je však v prognózách odvážnější. Zřejmě i proto, že ví, s kolika penězi může ČSAD od kraje počítat. „Vedeme s nimi o tom tvrdé debaty, ale vzhledem k tomu, že se jízdné neměnilo už čtyři roky a navíc se bude zvyšovat DPH, dá se zdražení téměř jistě předpokládat,„ potvrdil. Podle něj by se nicméně mělo u regionálních autobusových spojů pohybovat jen v korunových částkách.
Bonbónkem pro ty, kdo jezdí v regionu vlakem, by mohla být i další možná novinka na obzoru. Železničáři zvažují, že by si z ciziny pronajali několik supermoderních souprav Desiro. Pokud vše dobře dopadne, mohly by se za rok či dva objevit na trati mezi Plzní a Domažlicemi
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212711/
Stovky lidí z Lovosicka se brání. Nechtějí přijít o cestování vlakem na trati Čížkovice - Obrnice, proto od září podepisovali petice za jeho záchranu. Zatím rozhodnuto není. Definitivní stanovisko má na jednání krajského zastupitelstva padnout už pozítří.
„Byli jsme uklidňováni, že ještě dva roky bude provoz na trati pouze sledován, než bude přijato konečné rozhodnutí. Najednou proběhlo několik schůzi se starosty dotčených obcí, kteří jsou z většiny proti zrušení trati, ale obecní pokladny nemají peníze na to, aby provoz dotovaly,„ upozornila Kateřina Horáčková, členka komise pro životní prostředí zastupitelstva obce Děčany a zároveň jedna z iniciátorek petice organizované občanským sdružením MRKEV Solany proti neobjednání osobní vlakové dopravy na této trati.
„Petici jsem také podepsala,„ přiznala Alena Anderlová z Podsedic. „Vlakem cestuji nejčastěji v pátek a o víkendech. To bývá motorák vždycky plný. Pokud vlak zruší, bude to problém. Nemám auto ani řidičák a autobusy tu o víkendech nejezdí,„ posteskla si.
„Jezdím do Podsedic za maminkou a bojím se, že se sem o víkendech, kdy mám volno, nedostanu,„ přidala se Venuše Fleišerová z Mostu. „Poslední autobus z Mostu do Litoměřic totiž jezdí v pátek 14.50 hodin a zpátky až v pondělí kolem deváté ranní. Jestli to tak zůstane, dostat se sem bude nemožné,„ uvedla. „Obávám se, že nahradit vlaky autobusy je krátkozraké. Pokud bude i jimi jezdit málo lidí, nakonec je taky zruší,„ domnívá se žena.
„V pátek a neděli je narváno. Kolikrát si ani nesedneme,„ potvrdily studentky Romana Opavová a Martina Rulfová z Dlažkovic, které vlakem dojíždějí do a ze školy.
„Taky jezdím často. Jsem proti rušení vlaku, proto jsem petici podepsala,„ řekla včera Irena Adamová z Dlažkovic. „Myslím si, že pokud se nás, maminek, sejde v autobusu po trase víc, bude to nahouby. Asi se do něj s kočárky nevejdeme,„ dodala.
Petici podepsala i Jaroslava Vinšová ze Solan. „Já vlakem cestuji často, zdejší jím jezdí do práce,„ řekla. „Jestli tu vlak zruší, železnici už nikdy nikdo neobnoví,„ je přesvědčena.
Záměr neobjednat dopravu na trati č. 113 v úseku Čížkovice - Obrnice vychází podle krajského odboru dopravy z malé obsazenosti vlaků, která pak vede k vysoké ztrátovosti. Průměrně to má být 13,7 osob, roční ztráta představuje celkem 5,47 milionu korun.
Vedení tratě a autobusových linek je podobné, dochází tu k tzv. souběhu dopravy.
„Podle evropské legislativy však dotace z veřejných zdrojů může dostat jen jeden druh dopravy, nikoli oba jak je tomu nyní,„ sdělila tisková mluvčí Ústeckého kraje Veronika Kindlová. „Kraj tedy může dotovat buď autobusovou, nebo železniční dopravu, a vzhledem k téměř šestimilonové ztrátě z vlakové osobní dopravy na této trati je posílení autobusové dopravy řešením,„ uvedla.
Argumenty obcí se nezměnily. Železniční doprava je bezpečná, spolehlivá, propojuje průmyslové regiony, autobusová doprava podle nich dopravní situaci stíží. „Je jasné, že evropská legislativa musí být dodržena,„ souhlasí třebívlický starosta Josef Seifert. „Přesto navrhujeme zachovat například ty vlakové spoje, které ztrátové nejsou,„ dodal.
***
Co předcházelo:
* petice na protest proti neobjednání osobní vlakové dopravy po 9. 12. 2007 na trati Čížkovice - Obrnice podepsali od začátku září stovky obyvatel dotčených obcí
* například občanské sdružení MRKEV Solany předalo 26. září hejtmanovi Ústeckého kraje Jiřímu Šulcovi petici s dva a půl tisíci podpisy
(Litoměřický deník)
„Byli jsme uklidňováni, že ještě dva roky bude provoz na trati pouze sledován, než bude přijato konečné rozhodnutí. Najednou proběhlo několik schůzi se starosty dotčených obcí, kteří jsou z většiny proti zrušení trati, ale obecní pokladny nemají peníze na to, aby provoz dotovaly,„ upozornila Kateřina Horáčková, členka komise pro životní prostředí zastupitelstva obce Děčany a zároveň jedna z iniciátorek petice organizované občanským sdružením MRKEV Solany proti neobjednání osobní vlakové dopravy na této trati.
„Petici jsem také podepsala,„ přiznala Alena Anderlová z Podsedic. „Vlakem cestuji nejčastěji v pátek a o víkendech. To bývá motorák vždycky plný. Pokud vlak zruší, bude to problém. Nemám auto ani řidičák a autobusy tu o víkendech nejezdí,„ posteskla si.
„Jezdím do Podsedic za maminkou a bojím se, že se sem o víkendech, kdy mám volno, nedostanu,„ přidala se Venuše Fleišerová z Mostu. „Poslední autobus z Mostu do Litoměřic totiž jezdí v pátek 14.50 hodin a zpátky až v pondělí kolem deváté ranní. Jestli to tak zůstane, dostat se sem bude nemožné,„ uvedla. „Obávám se, že nahradit vlaky autobusy je krátkozraké. Pokud bude i jimi jezdit málo lidí, nakonec je taky zruší,„ domnívá se žena.
„V pátek a neděli je narváno. Kolikrát si ani nesedneme,„ potvrdily studentky Romana Opavová a Martina Rulfová z Dlažkovic, které vlakem dojíždějí do a ze školy.
„Taky jezdím často. Jsem proti rušení vlaku, proto jsem petici podepsala,„ řekla včera Irena Adamová z Dlažkovic. „Myslím si, že pokud se nás, maminek, sejde v autobusu po trase víc, bude to nahouby. Asi se do něj s kočárky nevejdeme,„ dodala.
Petici podepsala i Jaroslava Vinšová ze Solan. „Já vlakem cestuji často, zdejší jím jezdí do práce,„ řekla. „Jestli tu vlak zruší, železnici už nikdy nikdo neobnoví,„ je přesvědčena.
Záměr neobjednat dopravu na trati č. 113 v úseku Čížkovice - Obrnice vychází podle krajského odboru dopravy z malé obsazenosti vlaků, která pak vede k vysoké ztrátovosti. Průměrně to má být 13,7 osob, roční ztráta představuje celkem 5,47 milionu korun.
Vedení tratě a autobusových linek je podobné, dochází tu k tzv. souběhu dopravy.
„Podle evropské legislativy však dotace z veřejných zdrojů může dostat jen jeden druh dopravy, nikoli oba jak je tomu nyní,„ sdělila tisková mluvčí Ústeckého kraje Veronika Kindlová. „Kraj tedy může dotovat buď autobusovou, nebo železniční dopravu, a vzhledem k téměř šestimilonové ztrátě z vlakové osobní dopravy na této trati je posílení autobusové dopravy řešením,„ uvedla.
Argumenty obcí se nezměnily. Železniční doprava je bezpečná, spolehlivá, propojuje průmyslové regiony, autobusová doprava podle nich dopravní situaci stíží. „Je jasné, že evropská legislativa musí být dodržena,„ souhlasí třebívlický starosta Josef Seifert. „Přesto navrhujeme zachovat například ty vlakové spoje, které ztrátové nejsou,„ dodal.
***
Co předcházelo:
* petice na protest proti neobjednání osobní vlakové dopravy po 9. 12. 2007 na trati Čížkovice - Obrnice podepsali od začátku září stovky obyvatel dotčených obcí
* například občanské sdružení MRKEV Solany předalo 26. září hejtmanovi Ústeckého kraje Jiřímu Šulcovi petici s dva a půl tisíci podpisy
(Litoměřický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212706/
Kraj dá v příštím roce na veřejnou dopravu kolem 750 milionů korun, což je téměř o 70 milionů více, než je částka schválená v letošním rozpočtu. Po dnešním neveřejném pracovním jednání zastupitelů o dopravě radní odpovědný za dopravu Milan Franc (ODS) ČTK řekl, že v kraji pojede více autobusů, ale méně vlaků než v současnosti. Opozici se záměr snížit počet vlaků příliš nezamlouvá. Od 9. prosince nepojedou vlaky na trati mezi Děčínem a Oldřichovem a z Čížkovic do Obrnic. Dráhy pak omezí množství spojů mezi Žatcem a Podbořany, vlaky z Chomutova do Vejprt pojedou pouze o víkendu. Podle France je nahradí autobusy, které jsou levnější. Rušení spojů vedení kraje vysvětluje i tím, že vlaky a autobusy jezdí souběžně, což podle evropské legislativy není možné.
Opozice se přesto pokusí záměr vedení kraje změnit. Komunistický zastupitel Stanislav Rybák uvedl, že současná veřejná doprava je podle něho lepší než ta, kterou kraj chystá. Opozice tvrdí, že v kraji chybí takzvaná integrovaná doprava. Ústecký kraj v minulosti založil akciovou společnost, jež ji měla zajišťovat, ale zase ji zrušil.
Mnohým politikům se nelíbí, že dnešní jednání o dopravě bylo neveřejné. Zastupitel Jaroslav Foldyna (ČSSD) tvrdí, že problém se dotýká veřejnosti, a ta by měla mít možnost se s plány kraje podrobně seznámit. Jiří Škoda, krajský místopředseda zelených, kterým se nelíbí hlavně rušení vlaků, ČTK řekl, že o jednání vůbec nevěděl. Zelení, kteří v zastupitelstvu nikoho nemají, se chystají účastnit se středečního veřejného jednání.
Opozice také kritizuje, že v regionu chybí integrovaný dopravní systém. Podle Jaroslava Foldyny kraj ztratil šest let od podepsání memoranda o integrovaném dopravním systému. „Nic se do dneška nezměnilo a systém stále nemáme,„ sdělil.
Odnového roku si vzájemně budou uznávat čipové karty autobusový dopravci ČSAD Slaný a Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova. Dopravci společně provozují své linky na třetině území Ústeckého kraje.
„Podle průběhu bude zvážen i další rozvoj funkcí systému a rozšíření k dalším dopravcům,„ uvedl František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.
(Chomutovský deník)
Opozice se přesto pokusí záměr vedení kraje změnit. Komunistický zastupitel Stanislav Rybák uvedl, že současná veřejná doprava je podle něho lepší než ta, kterou kraj chystá. Opozice tvrdí, že v kraji chybí takzvaná integrovaná doprava. Ústecký kraj v minulosti založil akciovou společnost, jež ji měla zajišťovat, ale zase ji zrušil.
Mnohým politikům se nelíbí, že dnešní jednání o dopravě bylo neveřejné. Zastupitel Jaroslav Foldyna (ČSSD) tvrdí, že problém se dotýká veřejnosti, a ta by měla mít možnost se s plány kraje podrobně seznámit. Jiří Škoda, krajský místopředseda zelených, kterým se nelíbí hlavně rušení vlaků, ČTK řekl, že o jednání vůbec nevěděl. Zelení, kteří v zastupitelstvu nikoho nemají, se chystají účastnit se středečního veřejného jednání.
Opozice také kritizuje, že v regionu chybí integrovaný dopravní systém. Podle Jaroslava Foldyny kraj ztratil šest let od podepsání memoranda o integrovaném dopravním systému. „Nic se do dneška nezměnilo a systém stále nemáme,„ sdělil.
Odnového roku si vzájemně budou uznávat čipové karty autobusový dopravci ČSAD Slaný a Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova. Dopravci společně provozují své linky na třetině území Ústeckého kraje.
„Podle průběhu bude zvážen i další rozvoj funkcí systému a rozšíření k dalším dopravcům,„ uvedl František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.
(Chomutovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212700/
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Pražskou železnici čeká zlatá éra. Integrovaná doprava v hlavním městě a okolí nefunguje tak, jak by měla. Vlakem po městě by mělo cestovat více lidí, to má společný projekt dopravního podniku a Českých drah, a to hned od prosince. V první fázi však nepůjde o navýšení spojů, ale spíš o marketingový tah. Vlakům se bude říkat S-linky a jednotlivé tratě se budou od sebe lišit číslem.
Ondřej KUBALA, mluvčí, České dráhy
--------------------
Vznikne nové, velmi jednoduché barevné schéma, tak jak to znají všichni z pražského metra, tak něco takového s vyznačenými přestupními vazbami na metro, na tramvaje, na autobusy, to, co tady zatím neexistuje, vznikne právě třeba i pro příměstskou železnici.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
V prostředcích MHD cestující také nově uslyší hlášení s nabídkou železničních spojů.
Petra KOLÍNSKÁ, členka dopravního výboru, Magistrát hl. m. Prahy
--------------------
Což v tuhle chvíli není, takže i když někdo má za rohem nádraží, tak třeba vůbec nemusí vědět, že ho ten vlak může vozit po Praze.
cestující Českých drah
--------------------
To bych si dovedla představit, protože v době, kdy byly povodně tady v Praze, tak třeba na Smíchov se jezdilo železnicí a bylo to docela v pohodě.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Vlaky denně po Praze přepraví sto tisíc lidí. Nárůst cestujících mají hlavně zajisté zcela nové spoje s moderními vagóny mezi pražskými nádražími. Jenže na to si lidé budou muset ještě minimálně dva roky počkat.
Jiří PROKEL, ředitel, Pražská integrovaná doprava ROPID
--------------------
Ani to dokončené nové spojení ještě není vlastně tím koncem investiční aktivity na železnici v Praze.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Ropid, organizace Pražské integrované dopravy zároveň prosazuje uvolnění tratí, jako je Malešická spojka, na kterých jezdí zatím jen nákladní vlaky. V budoucnu by ji měly využívat také osobní, takže například vlaky od Říčan by už nemusely zajíždět pouze do centra hlavního města, ale končit by mohly například na nádraží Vysočany.
(ČT 1)
--------------------
Pražskou železnici čeká zlatá éra. Integrovaná doprava v hlavním městě a okolí nefunguje tak, jak by měla. Vlakem po městě by mělo cestovat více lidí, to má společný projekt dopravního podniku a Českých drah, a to hned od prosince. V první fázi však nepůjde o navýšení spojů, ale spíš o marketingový tah. Vlakům se bude říkat S-linky a jednotlivé tratě se budou od sebe lišit číslem.
Ondřej KUBALA, mluvčí, České dráhy
--------------------
Vznikne nové, velmi jednoduché barevné schéma, tak jak to znají všichni z pražského metra, tak něco takového s vyznačenými přestupními vazbami na metro, na tramvaje, na autobusy, to, co tady zatím neexistuje, vznikne právě třeba i pro příměstskou železnici.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
V prostředcích MHD cestující také nově uslyší hlášení s nabídkou železničních spojů.
Petra KOLÍNSKÁ, členka dopravního výboru, Magistrát hl. m. Prahy
--------------------
Což v tuhle chvíli není, takže i když někdo má za rohem nádraží, tak třeba vůbec nemusí vědět, že ho ten vlak může vozit po Praze.
cestující Českých drah
--------------------
To bych si dovedla představit, protože v době, kdy byly povodně tady v Praze, tak třeba na Smíchov se jezdilo železnicí a bylo to docela v pohodě.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Vlaky denně po Praze přepraví sto tisíc lidí. Nárůst cestujících mají hlavně zajisté zcela nové spoje s moderními vagóny mezi pražskými nádražími. Jenže na to si lidé budou muset ještě minimálně dva roky počkat.
Jiří PROKEL, ředitel, Pražská integrovaná doprava ROPID
--------------------
Ani to dokončené nové spojení ještě není vlastně tím koncem investiční aktivity na železnici v Praze.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Ropid, organizace Pražské integrované dopravy zároveň prosazuje uvolnění tratí, jako je Malešická spojka, na kterých jezdí zatím jen nákladní vlaky. V budoucnu by ji měly využívat také osobní, takže například vlaky od Říčan by už nemusely zajíždět pouze do centra hlavního města, ale končit by mohly například na nádraží Vysočany.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212699/
Olomoucké hejtmanství bude příští rok kompenzovat dopravcům, kteří zajišťují v regionu veřejnou linkovou dopravu, nárůst nákladů v souvislosti s chystaným zvýšením daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Připlatí jim asi sedm milionů korun. Cestujících se tak změna sazby daně nedotkne, řekl krajský radní Petr Polášek. Olomoucký kraj letos vydá na zajištění základní dopravní obslužnosti více než 615 milionů korun. Dotace je určena železničním a autobusovým dopravcům. „Smlouvy s dopravci na příští rok ještě nejsou uzavřené, konkrétní částky tedy zatím neznáme. Rada ale každopádně rozhodla to, že zvýšení DPH nepřenese na cestující a náklady dopravcům uhradí z rozpočtu,„ uvedl Polášek. Více než polovinu letošní krajské dotace na úhradu prokazatelné ztráty základní dopravní obslužnosti dostanou železniční dopravci, kterým hejtmanství zaplatí asi 328 milionů korun. Autobusovým dopravcům krajští zastupitelé schválili příspěvek asi 287 milionů korun. Tato částka ale nemusí být konečná, vedení kraje předpokládá, že ji autobusoví dopravci budou chtít navýšit kvůli zavedení elektronického mýtného na dálnicích a rychlostních komunikacích. Odlišně než Olomoucký kraj se postavila ke zvýšení DPH prostějovská radnice. Její vedení před nedávnem rozhodlo, že zejména v souvislosti s růstem DPH podraží od nového roku jízdné v městské hromadné dopravě o korunu na sedm korun.
V ostatních srovnatelných městech v Olomouckém kraji pasažéři platí za jízdenku sedm korun už nyní. V krajské metropoli Olomouci stojí od začátku října deset korun, před zdražením to bylo osm korun.
(Olomoucký deník)
V ostatních srovnatelných městech v Olomouckém kraji pasažéři platí za jízdenku sedm korun už nyní. V krajské metropoli Olomouci stojí od začátku října deset korun, před zdražením to bylo osm korun.
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212206/
Praha se prý úspěšně rozvíjí. Otázkou je, co se považuje za úspěšný rozvoj. Vysoká kriminalita, bezdomovectví, předražené nájemné ani zahlcenost auty ke znakům úspěšného rozvoje určitě nepatří, stejně jako rychle rostoucí zadlužení Prahy.
Plánovaný přírůstek zadlužení na tento rok je 9 mld. Kč. Současné čisté zadlužení Prahy činí podle různých zdrojů 32 - 36 mld. Kč. Zatímco leccos chátrá, mimo jiné Libeňský most již prý nelze zachránit a bude nutno jej nahradit novým, což se pořádně prodraží (ve vážném stavu je ale i Hlávkův most a další), pražští radní prosazují velmi nákladný a značně problematický rozvoj dopravního systému v Praze. Chystané vysoké zdražení městské hromadné dopravy má vyhnat část cestujících do aut na beztak denně kolabující pražské silnice, aby dopravní zmatky byly ještě větší a životní prostředí dostalo ještě více zabrat.
Rezervy železnice se nevyužívají
Nejlevnější rezervou pro zlepšení pražské veřejné dopravy je výstavba chybějících železničních zastávek. Výstavbu železničního koridoru na Benešov ale nespojili s výstavbou chybějící zastávky Praha Uhříněves jih, ani rekonstrukce nádraží Praha Běchovice není spojena s výstavbou chybějící zastávky Běchovice střed. Praha je odmítla financovat. Zatímco obce i menší města ze svých skromných rozpočtů výstavbu chybějících vlakových zastávek financují, Praha jen žádá ponechat územní rezervu pro výstavbu zastávky v budoucnu za podstatně vyšší peníz. Primátor Bém sice píše »nahoru« žádosti o urychlení přestavby pražského železničního uzlu, současně ale maří pokrok i tam, kde stát nemalé peníze investuje.
Mnoho tramvajových tratí v Praze je ve špatném technickém stavu, který snižuje rychlost a tím i konkurenceschopnost tramvají. Asi 10 tramvajových tratí v Praze i nadále chybí. Výstavba chybějících i rekonstrukce stávajících tramvajových tratí probíhá zjevně pomalu. Nejsou peníze, protože dopravní priority pražských radních jsou jiné.
Výstavba tzv. městského okruhu Malovanka - Pelc Tyrolka obnáší několik souborů velmi nákladných, převážně tunelových staveb celkem za oficiálně 30 mld. Kč, neoficiálně za 40 mld. Posuzování vlivů na životní prostředí připuštěno nebylo v obavě, že by nedopadlo pro stavbu dobře. Bez něj ovšem nelze počítat s dotacemi EU. Dopravní analýzy ukazují, že varianta nestavět nic zatíží dopravu i životní prostředí Prahy 6, 7 a 8 nejméně. Městský okruh pražské dopravě moc nepomůže, neboť přivede a výrazně zesílí proud aut od Břevnova na již 15 let denně kolabující Severojižní magistrálu. Uleví ulicím Horákové a Veletržní, ale vážně zhorší beztak velmi špatné životní prostředí v ulicích V Holešovičkách a Patočkova. Nasávací efekt této komunikace bude velmi vysoký, celkové emise z aut se citelně zvýší a budou zamořovat Prahu, územně v závislosti na umístění energeticky velmi náročného odvětrávání. Pro Prahu je neufinancovatelný.
Problematičtí otesánci
Dopravně neodůvodněné je vedením Prahy 6 a primátorem Prahy panem Bémem prosazované prodloužení trasy metra Az Dejvické na letiště v Ruzyni velkou oklikou přes Motolskou nemocnici. Metro je stavba enormně nákladná investičně a má dost vysoké provozní náklady. V prvním úseku k Motolské nemocnici není dost cestujících ke zdůvodnění její výstavby, v úseku od Motolské nemocnice na letiště nebude dost cestujících ani v dlouhodobém výhledu, i kdyby se letiště optimálně rozvíjelo. Přesto zde má být prostavěno 38 mld. Kč.
Praha 6 má přitom až na jednu výjimku dobře rozvinutou tramvajovou síť, na rozdíl od Prahy 4 a 12, které mají kolejové dopravy minimum a při existenci rozsáhlých sídlišť metro potřebují. Zde ale rozhodli tuto stavbu zrušit. »Umravnili« ODS na Praze 10 a starostu vyměnili ještě před komunálními volbami 2006. Prosadili variantu tzv. lehkého metra (s pneumatikami na kolejích, které je technicky nekompatibilní se stávajícím metrem, takže by se muselo stavět od okraje Prahy v Písnici a mít samostatnou opravárenskou základnu, rezervy vozi
Plánovaný přírůstek zadlužení na tento rok je 9 mld. Kč. Současné čisté zadlužení Prahy činí podle různých zdrojů 32 - 36 mld. Kč. Zatímco leccos chátrá, mimo jiné Libeňský most již prý nelze zachránit a bude nutno jej nahradit novým, což se pořádně prodraží (ve vážném stavu je ale i Hlávkův most a další), pražští radní prosazují velmi nákladný a značně problematický rozvoj dopravního systému v Praze. Chystané vysoké zdražení městské hromadné dopravy má vyhnat část cestujících do aut na beztak denně kolabující pražské silnice, aby dopravní zmatky byly ještě větší a životní prostředí dostalo ještě více zabrat.
Rezervy železnice se nevyužívají
Nejlevnější rezervou pro zlepšení pražské veřejné dopravy je výstavba chybějících železničních zastávek. Výstavbu železničního koridoru na Benešov ale nespojili s výstavbou chybějící zastávky Praha Uhříněves jih, ani rekonstrukce nádraží Praha Běchovice není spojena s výstavbou chybějící zastávky Běchovice střed. Praha je odmítla financovat. Zatímco obce i menší města ze svých skromných rozpočtů výstavbu chybějících vlakových zastávek financují, Praha jen žádá ponechat územní rezervu pro výstavbu zastávky v budoucnu za podstatně vyšší peníz. Primátor Bém sice píše »nahoru« žádosti o urychlení přestavby pražského železničního uzlu, současně ale maří pokrok i tam, kde stát nemalé peníze investuje.
Mnoho tramvajových tratí v Praze je ve špatném technickém stavu, který snižuje rychlost a tím i konkurenceschopnost tramvají. Asi 10 tramvajových tratí v Praze i nadále chybí. Výstavba chybějících i rekonstrukce stávajících tramvajových tratí probíhá zjevně pomalu. Nejsou peníze, protože dopravní priority pražských radních jsou jiné.
Výstavba tzv. městského okruhu Malovanka - Pelc Tyrolka obnáší několik souborů velmi nákladných, převážně tunelových staveb celkem za oficiálně 30 mld. Kč, neoficiálně za 40 mld. Posuzování vlivů na životní prostředí připuštěno nebylo v obavě, že by nedopadlo pro stavbu dobře. Bez něj ovšem nelze počítat s dotacemi EU. Dopravní analýzy ukazují, že varianta nestavět nic zatíží dopravu i životní prostředí Prahy 6, 7 a 8 nejméně. Městský okruh pražské dopravě moc nepomůže, neboť přivede a výrazně zesílí proud aut od Břevnova na již 15 let denně kolabující Severojižní magistrálu. Uleví ulicím Horákové a Veletržní, ale vážně zhorší beztak velmi špatné životní prostředí v ulicích V Holešovičkách a Patočkova. Nasávací efekt této komunikace bude velmi vysoký, celkové emise z aut se citelně zvýší a budou zamořovat Prahu, územně v závislosti na umístění energeticky velmi náročného odvětrávání. Pro Prahu je neufinancovatelný.
Problematičtí otesánci
Dopravně neodůvodněné je vedením Prahy 6 a primátorem Prahy panem Bémem prosazované prodloužení trasy metra Az Dejvické na letiště v Ruzyni velkou oklikou přes Motolskou nemocnici. Metro je stavba enormně nákladná investičně a má dost vysoké provozní náklady. V prvním úseku k Motolské nemocnici není dost cestujících ke zdůvodnění její výstavby, v úseku od Motolské nemocnice na letiště nebude dost cestujících ani v dlouhodobém výhledu, i kdyby se letiště optimálně rozvíjelo. Přesto zde má být prostavěno 38 mld. Kč.
Praha 6 má přitom až na jednu výjimku dobře rozvinutou tramvajovou síť, na rozdíl od Prahy 4 a 12, které mají kolejové dopravy minimum a při existenci rozsáhlých sídlišť metro potřebují. Zde ale rozhodli tuto stavbu zrušit. »Umravnili« ODS na Praze 10 a starostu vyměnili ještě před komunálními volbami 2006. Prosadili variantu tzv. lehkého metra (s pneumatikami na kolejích, které je technicky nekompatibilní se stávajícím metrem, takže by se muselo stavět od okraje Prahy v Písnici a mít samostatnou opravárenskou základnu, rezervy vozi
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211937/
Jarmila PEŠLOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a my si teď budeme povídat o dopravě. Cestující v Krkonoších by měli v budoucnu okusit výhody integrované veřejné dopravy. Možná si říkáte, co to je ta integrovaná veřejná doprava. Tak ta by měla umožnit vystřídat během cesty několik dopravních prostřeků na jednu jízdenku. Královéhradecký a Liberecký kraj chtějí integrovanou dopravu zavést právě v Krkonoších bez ohledu na krajské hranice. Podrobnosti zjišťoval kolega Miroslav Ponomarev.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
S integrovanou dopravou jsou nejdále v Královéhradeckém kraji. Systém Iredo tam zavádí společnost Oredo, která má v celém kraji na starost dopravní obslužnost. Hovoří její pracovník Pavel Matouš.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
Představy jsou takové, že bychom chtěli výrazně rozšířit vozový park malých autobusů spolu s dopravci a že by mohlo těch spojů výrazně přibýt a že by cestující třeba například v Trutnově řekl Špindlerův Mlýn a mohl by jet přímo do Špindlerova Mlýna na jednu jízdenku bez ohledu na to, že třeba by mu vyhovovala pro jednu cestu přímá linka autobusů a pro druhou cestu daleko víc autobus, který dojede k vlakovému nádraží a vlakem bude pokračovat dál.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Do integrace dopravy v Krkonoších se zapojí také Liberecký kraj.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
Doprava si nemůže hrát na žádné hranice a v tomhle tom směru jsme do pracovní skupiny Iredo Krkonoše pozvali pana Prokeše, který je vedoucím koordinátora z Libereckého kraje a společně se to snažíme co nejlépe skloubit. Jedna strana integrovaného syst ému bude někde u Harrachova a druhá strana bude někde u Žacléře, takže to bude spojovat opravdu celé Krkonoše a hranice budou logické a ne ty, které vyhovují z jiného správního důvodu a tak dále.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Oblast Krkonoš bude z hlediska systému Iredo podle Pavla Matouše rozsáhlejší, než bychom čekali.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
Integrovaný systém bude zahrnovat celé Krkonoše a oblasti k nim spádové a to třeba až Novou Paku, okrajově Jičín, na druhé straně třeba až Náchod, kde se napojí na stávající integrovaný systém Iredo Náchodsko a na jižním konci třeba Dvůr Králové nebo Jaroměř.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Pavel Matouš ze společnosti Oredo také slibuje, že vlaky a autobusy na sebe budou lépe než dosud navazovat.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
A neměly by být v souběhu, to znamená neměly by jezdit ve stejnou dobu po stejné trase. A plánujeme například takové věci, že budeme ve větší míře třeba zajíždět k nádražím, konkrétně Svoboda nad Úpou třeba by se měla stát výrazným přestupným uzlem, kde by z Trutnova se mělo jezdit do Jánských Lázní nebo do Pece pod Sněžkou v řadě případů s přestupem, který ale bude ihned, bude to na sebe vyčkávat a celková doprava vyjde levněji a rychleji, než dnes.
Jarmila PEŠLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to zní zajímavě. Pokud se tedy chystáte do Krkonoš, tak si nezapomeňte zjistit všechny možné spoje a vzpomenout si, že vlastně na jednu jízdenku můžete střídat i různé dopravní prostředky.
(ČRo - Sever)
--------------------
No, a my si teď budeme povídat o dopravě. Cestující v Krkonoších by měli v budoucnu okusit výhody integrované veřejné dopravy. Možná si říkáte, co to je ta integrovaná veřejná doprava. Tak ta by měla umožnit vystřídat během cesty několik dopravních prostřeků na jednu jízdenku. Královéhradecký a Liberecký kraj chtějí integrovanou dopravu zavést právě v Krkonoších bez ohledu na krajské hranice. Podrobnosti zjišťoval kolega Miroslav Ponomarev.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
S integrovanou dopravou jsou nejdále v Královéhradeckém kraji. Systém Iredo tam zavádí společnost Oredo, která má v celém kraji na starost dopravní obslužnost. Hovoří její pracovník Pavel Matouš.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
Představy jsou takové, že bychom chtěli výrazně rozšířit vozový park malých autobusů spolu s dopravci a že by mohlo těch spojů výrazně přibýt a že by cestující třeba například v Trutnově řekl Špindlerův Mlýn a mohl by jet přímo do Špindlerova Mlýna na jednu jízdenku bez ohledu na to, že třeba by mu vyhovovala pro jednu cestu přímá linka autobusů a pro druhou cestu daleko víc autobus, který dojede k vlakovému nádraží a vlakem bude pokračovat dál.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Do integrace dopravy v Krkonoších se zapojí také Liberecký kraj.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
Doprava si nemůže hrát na žádné hranice a v tomhle tom směru jsme do pracovní skupiny Iredo Krkonoše pozvali pana Prokeše, který je vedoucím koordinátora z Libereckého kraje a společně se to snažíme co nejlépe skloubit. Jedna strana integrovaného syst ému bude někde u Harrachova a druhá strana bude někde u Žacléře, takže to bude spojovat opravdu celé Krkonoše a hranice budou logické a ne ty, které vyhovují z jiného správního důvodu a tak dále.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Oblast Krkonoš bude z hlediska systému Iredo podle Pavla Matouše rozsáhlejší, než bychom čekali.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
Integrovaný systém bude zahrnovat celé Krkonoše a oblasti k nim spádové a to třeba až Novou Paku, okrajově Jičín, na druhé straně třeba až Náchod, kde se napojí na stávající integrovaný systém Iredo Náchodsko a na jižním konci třeba Dvůr Králové nebo Jaroměř.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Pavel Matouš ze společnosti Oredo také slibuje, že vlaky a autobusy na sebe budou lépe než dosud navazovat.
Pavel MATOUŠ, pracovník společnosti Oredo
--------------------
A neměly by být v souběhu, to znamená neměly by jezdit ve stejnou dobu po stejné trase. A plánujeme například takové věci, že budeme ve větší míře třeba zajíždět k nádražím, konkrétně Svoboda nad Úpou třeba by se měla stát výrazným přestupným uzlem, kde by z Trutnova se mělo jezdit do Jánských Lázní nebo do Pece pod Sněžkou v řadě případů s přestupem, který ale bude ihned, bude to na sebe vyčkávat a celková doprava vyjde levněji a rychleji, než dnes.
Jarmila PEŠLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to zní zajímavě. Pokud se tedy chystáte do Krkonoš, tak si nezapomeňte zjistit všechny možné spoje a vzpomenout si, že vlastně na jednu jízdenku můžete střídat i různé dopravní prostředky.
(ČRo - Sever)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211926/
Kouzlo S-Bahn oceňují lidé po celé Evropě, nyní ho poznají i Pražané
Systém propojení příměstské železnice a městské hromadné dopravy se osvědčil už v řadě evropských metropolí, zejména v Německu. Od 9. prosince se takzvaný S-Bahn objeví i v Praze. Občané budou mít zpočátku k dispozici jedenáct linek, s výhledem do budoucna se ale nejspíš nejedná o konečné číslo.
S-Bahn neboli Stadtbahn (městská dráha) je specifickým systémem městské či příměstské železnice, tvořícím součást struktury příměstské či městské hromadné dopravy.
Jaké jsou jeho typické rysy? Provoz se uskutečňuje v pravidelných krátkých intervalech, vlaky jsou zapojeny v tarifním systému MHD a hlavně: výrazně lépe než vlakové spoje klasické navazují na tradiční hromadnou dopravu.
Pražská příměstská železniční intervalová doprava začala písmeno „S„ s číslem linky zkušebně používat někdy kolem roku 2003.
Masovější rozšíření linek „S„ vypukne co nevidět, i v souvislosti s přejmenováním už existujících spojů. V první fázi, která se rozběhne od 9. prosince, mají České dráhy i Dopravní podnik hl. m. Prahy jako svůj hlavní cíl upozornit občany, že tato nová dopravní alternativa cestování existuje.
Přehled „S„ linek se objeví na mapkách pražské integrované dopravy i v soupravách metra, při možnosti přestupu na příměstský vlak budete na tuto skutečnost zároveň upozorněni i klasickým zvukovým hlášením.
Postupem času by měly soupravy S-Bahn zkracovat své intervaly, a přibližovat se tak třeba tramvajím či metru. Známa je i částka, kterou chce hlavní město Praha provoz těchto vlaků podpořit v roce 2008 - jde zhruba o dotaci ve výši 250 milionů korun.
V budoucnu by se pak S-Bahn mohl rozšířit i o další linky a tratě. V této souvislosti se hovoří o obnově či rekonstrukci některých starších zastávek, např. v Bubenči, Bubnech, Hostivaři či na Kačerově.
(24 hodin)
Systém propojení příměstské železnice a městské hromadné dopravy se osvědčil už v řadě evropských metropolí, zejména v Německu. Od 9. prosince se takzvaný S-Bahn objeví i v Praze. Občané budou mít zpočátku k dispozici jedenáct linek, s výhledem do budoucna se ale nejspíš nejedná o konečné číslo.
S-Bahn neboli Stadtbahn (městská dráha) je specifickým systémem městské či příměstské železnice, tvořícím součást struktury příměstské či městské hromadné dopravy.
Jaké jsou jeho typické rysy? Provoz se uskutečňuje v pravidelných krátkých intervalech, vlaky jsou zapojeny v tarifním systému MHD a hlavně: výrazně lépe než vlakové spoje klasické navazují na tradiční hromadnou dopravu.
Pražská příměstská železniční intervalová doprava začala písmeno „S„ s číslem linky zkušebně používat někdy kolem roku 2003.
Masovější rozšíření linek „S„ vypukne co nevidět, i v souvislosti s přejmenováním už existujících spojů. V první fázi, která se rozběhne od 9. prosince, mají České dráhy i Dopravní podnik hl. m. Prahy jako svůj hlavní cíl upozornit občany, že tato nová dopravní alternativa cestování existuje.
Přehled „S„ linek se objeví na mapkách pražské integrované dopravy i v soupravách metra, při možnosti přestupu na příměstský vlak budete na tuto skutečnost zároveň upozorněni i klasickým zvukovým hlášením.
Postupem času by měly soupravy S-Bahn zkracovat své intervaly, a přibližovat se tak třeba tramvajím či metru. Známa je i částka, kterou chce hlavní město Praha provoz těchto vlaků podpořit v roce 2008 - jde zhruba o dotaci ve výši 250 milionů korun.
V budoucnu by se pak S-Bahn mohl rozšířit i o další linky a tratě. V této souvislosti se hovoří o obnově či rekonstrukci některých starších zastávek, např. v Bubenči, Bubnech, Hostivaři či na Kačerově.
(24 hodin)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211921/
Ad Jiří Šulc k článku Stanislava Vernera Nešířím nekorektní argumentace
Nejsem člověk, který by sliby neplnil. Do politiky jsem šel s vizí pomoci regionu, v němž jsem vyrostl a v němž naše rodina žije už několik generací. Dávám své veřejné sliby uváženě, vždy s vědomím jejich splnitelnosti. Snažil jsem se Vám v první odpovědi vysvětlit, že Ústecký kraj se musel, aby mohl zahájit práce na systému integrované dopravy, nejdříve vypořádat s dominantním autobusovým dopravcem. S dopravcem, který při jednáních vznášel i argumenty typu „máme na dopravu i peníze historické právo„. Teprve nyní, po rozchodu s tímto de facto monopolem, se nám prvním rokem daří vytvářet ono konkurenční prostředí, o němž píšete a které tu velmi citelně scházelo.
Proto tvrdím, že vaše argumentace nebyla korektní. I když z vašeho dopisu cítím jisté sympatie k počínání vedení kraje v jiných oblastech, v problematice veřejné dopravy zcela otáčíte. A opravdu neprávem. Je evidentní, že krajská samospráva nemohla začít spolupracovat na vytváření integrovaného systému dopravy s firmou, jež obsadila 80% spojů v regionu a na svou konkurenci i na kraj a města podávala stížnosti k ministerstvu dopravy ČR, žaloby, trestní oznámení a stížnosti k Evropské komisi.
Rozumím i vašemu postesknutí nad absencí komplexního jízdního řádu pro celý kraj, ale věřte mi, není povinností Ústeckého kraje zajistit jejich sestavení a vytištění. Žádný z českých krajů to za dopravce nedělal. Jízdní řády smluvních dopravců Ústeckého kraje jsou zveřejněny na krajských internetových stránkách. Jsou dostupné z elektronických infokiosků, které jsme nechali umístit v halách nádraží Českých drah v rámci projektu Ústecký kraj On - Line. Objednáváme pro občany u dopravců linky a spoje, u nichž jsme se přesvědčili, že je využívají k dopravě do škol, zaměstnání, na úřady, atp. Dopravce ale má i jiné linky - dálkové nebo zájezdní. Je to tedy on, kdo se musí postarat o to, aby stálé cestující informoval co nejkvalitněji o časech odjezdů svých spojů.
Mohu vás ubezpečit, že každý smluvní dopravce Ústeckého kraje se zavázal k spolupráci na vytváření integrovaného systému v odbavování i infomování veřejnosti, aby získal osmiletou koncesi. Hlavním východiskem vytvoření integrovaného dopravního systému v regionu je vzájemná dohoda dopravců - nemůže jím být nařízení představitelů krajské samosprávy. Vše tedy je na dobré cestě. Žádám Vás tedy o jedno. Veďme přes média diskusi korektně, mějme alespoň snahu znát všechna dostupná fakta a z nich vycházet. Věřím, že jsem vás přesvědčil, že jsem na svůj slib daný občanům kraje nezapomněl, a že jej plním.
O autorovi| Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje
(Ústecký deník)
Nejsem člověk, který by sliby neplnil. Do politiky jsem šel s vizí pomoci regionu, v němž jsem vyrostl a v němž naše rodina žije už několik generací. Dávám své veřejné sliby uváženě, vždy s vědomím jejich splnitelnosti. Snažil jsem se Vám v první odpovědi vysvětlit, že Ústecký kraj se musel, aby mohl zahájit práce na systému integrované dopravy, nejdříve vypořádat s dominantním autobusovým dopravcem. S dopravcem, který při jednáních vznášel i argumenty typu „máme na dopravu i peníze historické právo„. Teprve nyní, po rozchodu s tímto de facto monopolem, se nám prvním rokem daří vytvářet ono konkurenční prostředí, o němž píšete a které tu velmi citelně scházelo.
Proto tvrdím, že vaše argumentace nebyla korektní. I když z vašeho dopisu cítím jisté sympatie k počínání vedení kraje v jiných oblastech, v problematice veřejné dopravy zcela otáčíte. A opravdu neprávem. Je evidentní, že krajská samospráva nemohla začít spolupracovat na vytváření integrovaného systému dopravy s firmou, jež obsadila 80% spojů v regionu a na svou konkurenci i na kraj a města podávala stížnosti k ministerstvu dopravy ČR, žaloby, trestní oznámení a stížnosti k Evropské komisi.
Rozumím i vašemu postesknutí nad absencí komplexního jízdního řádu pro celý kraj, ale věřte mi, není povinností Ústeckého kraje zajistit jejich sestavení a vytištění. Žádný z českých krajů to za dopravce nedělal. Jízdní řády smluvních dopravců Ústeckého kraje jsou zveřejněny na krajských internetových stránkách. Jsou dostupné z elektronických infokiosků, které jsme nechali umístit v halách nádraží Českých drah v rámci projektu Ústecký kraj On - Line. Objednáváme pro občany u dopravců linky a spoje, u nichž jsme se přesvědčili, že je využívají k dopravě do škol, zaměstnání, na úřady, atp. Dopravce ale má i jiné linky - dálkové nebo zájezdní. Je to tedy on, kdo se musí postarat o to, aby stálé cestující informoval co nejkvalitněji o časech odjezdů svých spojů.
Mohu vás ubezpečit, že každý smluvní dopravce Ústeckého kraje se zavázal k spolupráci na vytváření integrovaného systému v odbavování i infomování veřejnosti, aby získal osmiletou koncesi. Hlavním východiskem vytvoření integrovaného dopravního systému v regionu je vzájemná dohoda dopravců - nemůže jím být nařízení představitelů krajské samosprávy. Vše tedy je na dobré cestě. Žádám Vás tedy o jedno. Veďme přes média diskusi korektně, mějme alespoň snahu znát všechna dostupná fakta a z nich vycházet. Věřím, že jsem vás přesvědčil, že jsem na svůj slib daný občanům kraje nezapomněl, a že jej plním.
O autorovi| Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211678/
Vyjádření k článku „Trať, která spolkla milióny korun, bude v provozu jen dva dny v týdnu„. Vyšlo v CV Týdnu, dne 17. října.
Vážená redakce, v současnosti má dopravní obslužnost osady Suchdol s šesti trvale přihlášenými občany vyloženě rekreační charakter a nová podoba veřejné dopravy v oblasti byla se starostou Křimova projednána. Vpracovní dny osadou v současnosti jezdí 3 páry vlaků, o víkendu 6 párů. Všechny jsou krajem dotované. Za týden do všech průměrně nastoupí 18 cestujících! První vlak směr Chomutov jede až kolem 10 hodiny dopolední. Ostatní doprava, tedy pracovní a školní spoje, jsou již nyní dostupné na zastávce, vzdálené 1,05 km. Tato docházková vzdálenost je v kraji zcela běžná, a to i pro cestující ve větších obcích a ve městech. Abychom nešli pro příklad příliš daleko, stejnou vzdálenost musí ujít cestující z nádraží Chomutov do centra města.
V článku jsou zkrátka fakta nabízena čtenáři způsobem, jenž směřuje k poškození jednání Ústeckého kraje ve prospěch jeho občanů.
Jakou informační hodnotu má postesk bývalého úředníka vedoucího odboru dopravy, že bývalé režimy uměly pro veřejnou dopravu vždy najít peníze? Ano, dokonce tu byly režimy, které nás nechaly za 10 korun obědvat v restauracích, nakoupit v Jednotě pro celou na víkend za stokorunu a za dvě stokoruny naplnit benzínem nádrž běžného osobního automobilu. Naše společnost se z těchto „výhod„ dosud nevzpamatovala; nejen finančně, ale ani morálně. Oblast železniční dopravy nebyla výjimkou.
Každý průměrně informovaný občan naší země ví, že systém dotací do dopravy, poskytovaných do roku 2004 státem, byl netransparentní. Osobní doprava železnicí každoročně vykazovala, po několik desetiletí, a i v ještě celkem blízké minulosti, miliardové nebo stamilionové ztráty. Ústecký kraj takto utrácet nemůže a jako dobrý hospodář by ani nechtěl. Technicky není problém, aby autobus do osady Suchdol zajížděl. Prodraží to sice jízdné ostatním cestujícím a jejich zdržení také nebude zanedbatelné. Avšak měl by být z krajského rozpočtu hrazen autobus nebo vlak, projíždějící stanicí v níž nastupuje a vystupuje 18 lidí týdně? I tyto spoje jsou hrazeny z prostředků nás všech.
O autorovi| František Janačík, tiskový mluvčí Ústeckého kraje
(CV týden)
Vážená redakce, v současnosti má dopravní obslužnost osady Suchdol s šesti trvale přihlášenými občany vyloženě rekreační charakter a nová podoba veřejné dopravy v oblasti byla se starostou Křimova projednána. Vpracovní dny osadou v současnosti jezdí 3 páry vlaků, o víkendu 6 párů. Všechny jsou krajem dotované. Za týden do všech průměrně nastoupí 18 cestujících! První vlak směr Chomutov jede až kolem 10 hodiny dopolední. Ostatní doprava, tedy pracovní a školní spoje, jsou již nyní dostupné na zastávce, vzdálené 1,05 km. Tato docházková vzdálenost je v kraji zcela běžná, a to i pro cestující ve větších obcích a ve městech. Abychom nešli pro příklad příliš daleko, stejnou vzdálenost musí ujít cestující z nádraží Chomutov do centra města.
V článku jsou zkrátka fakta nabízena čtenáři způsobem, jenž směřuje k poškození jednání Ústeckého kraje ve prospěch jeho občanů.
Jakou informační hodnotu má postesk bývalého úředníka vedoucího odboru dopravy, že bývalé režimy uměly pro veřejnou dopravu vždy najít peníze? Ano, dokonce tu byly režimy, které nás nechaly za 10 korun obědvat v restauracích, nakoupit v Jednotě pro celou na víkend za stokorunu a za dvě stokoruny naplnit benzínem nádrž běžného osobního automobilu. Naše společnost se z těchto „výhod„ dosud nevzpamatovala; nejen finančně, ale ani morálně. Oblast železniční dopravy nebyla výjimkou.
Každý průměrně informovaný občan naší země ví, že systém dotací do dopravy, poskytovaných do roku 2004 státem, byl netransparentní. Osobní doprava železnicí každoročně vykazovala, po několik desetiletí, a i v ještě celkem blízké minulosti, miliardové nebo stamilionové ztráty. Ústecký kraj takto utrácet nemůže a jako dobrý hospodář by ani nechtěl. Technicky není problém, aby autobus do osady Suchdol zajížděl. Prodraží to sice jízdné ostatním cestujícím a jejich zdržení také nebude zanedbatelné. Avšak měl by být z krajského rozpočtu hrazen autobus nebo vlak, projíždějící stanicí v níž nastupuje a vystupuje 18 lidí týdně? I tyto spoje jsou hrazeny z prostředků nás všech.
O autorovi| František Janačík, tiskový mluvčí Ústeckého kraje
(CV týden)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211663/
V prosinci, kdy vejde v platnost nový jízní řád Českých drah, cestující v Královéhradeckém kraji větší či podstatné změny nečekají.
Nespokojení jsou ale obyvatelé Dobrušky a vesnic mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem na Jičínsku. Kraj se rozhodl na zdejších lokálních tratích radikálně omezit počet vlaků. Od prosince budou zrušeny ve všední dny všechny spoje, jen o víkendech zůstanou čtyři páry. Nic nezmohlo ani 900 podpisů pod protestní peticí. A není vyloučeno, že v budoucnu by tu mohly České dráhy železniční dopravu zrušit úplně, protože trať je podle nich kvůli nedostatku cestujících ztrátová. Zrušené spoje nahradí autobusy.
Krajským zastupitelům byly podány důkazy o tom, že vytíženost vlakových spojů není zdaleka dostatečná a ekologická zátěž vzhledem k šetrnějšímu motoru autobusu s katalyzátorem ve srovnání s lokálkou bude nižší.
»Vlakové spojení na trati bude zachováno jen o víkendu a autobusové spojení umožní cestovat lidem jak přímo z centra obcí na dosavadní trati, tak z obcí, které ležely mimo dosah trati. I když v jiných případech se náš klub brání myšlence rušení vlakových spojů, v tomto případě jsme museli uznat, že argumenty vedení kraje jsou rozumné,« řekl Haló novinám krajský zastupitel Petr Jandera (KSČM).
I když jsou lidé z Dobrušky a Opočna na Rychnovsku, kde se spoje ruší, nespokojeni, firmě Oredo, která má nový jízdní řád na svědomí, a která dostala od kraje i za úkol vytipovat nejztrátovější tratě, si prý nikdo na redukci spojů nestěžoval. Neučinila to ani radnice v Dobrušce či v Opočně.
(Haló noviny)
Nespokojení jsou ale obyvatelé Dobrušky a vesnic mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem na Jičínsku. Kraj se rozhodl na zdejších lokálních tratích radikálně omezit počet vlaků. Od prosince budou zrušeny ve všední dny všechny spoje, jen o víkendech zůstanou čtyři páry. Nic nezmohlo ani 900 podpisů pod protestní peticí. A není vyloučeno, že v budoucnu by tu mohly České dráhy železniční dopravu zrušit úplně, protože trať je podle nich kvůli nedostatku cestujících ztrátová. Zrušené spoje nahradí autobusy.
Krajským zastupitelům byly podány důkazy o tom, že vytíženost vlakových spojů není zdaleka dostatečná a ekologická zátěž vzhledem k šetrnějšímu motoru autobusu s katalyzátorem ve srovnání s lokálkou bude nižší.
»Vlakové spojení na trati bude zachováno jen o víkendu a autobusové spojení umožní cestovat lidem jak přímo z centra obcí na dosavadní trati, tak z obcí, které ležely mimo dosah trati. I když v jiných případech se náš klub brání myšlence rušení vlakových spojů, v tomto případě jsme museli uznat, že argumenty vedení kraje jsou rozumné,« řekl Haló novinám krajský zastupitel Petr Jandera (KSČM).
I když jsou lidé z Dobrušky a Opočna na Rychnovsku, kde se spoje ruší, nespokojeni, firmě Oredo, která má nový jízdní řád na svědomí, a která dostala od kraje i za úkol vytipovat nejztrátovější tratě, si prý nikdo na redukci spojů nestěžoval. Neučinila to ani radnice v Dobrušce či v Opočně.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211566/
Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pražskou železnici čeká zlatá éra. Integrovaná doprava v hlavním městě a okolí nefunguje, jak by měla, vlakem po městě by mělo cestovat víc lidí. Změnit to chce společný projekt dopravního podniku a Českých drah, a to hned od prosince.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Příměstským vlakům, které stále nejsou plnohodnotnými prostředky městské hromadné dopravy, se změní image. Od prosince se jim bude říkat eslinky jako spoje a jednotlivé tratě se budou od sebe lišit číslem.
Ondřej KUBALA, mluvčí, České dráhy
--------------------
Vznikne nové, velmi jednoduché barevné schéma tak, jak to znají všichni, všichni z pražského metra, tak něco takového s vyznačením s přestupními vazbami na metro, na tramvaj, na autobusy, to, co tady zatím neexistuje, vznikne právě i třeba pro příměstskou železnici.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
V prostředcích MHD cestující také nově uslyší hlášení s nabídkou železničních spojů.
Petra KOLÍNSKÁ, členka dopravního výnoru, Magistrát hlavního města Prahy /SZ/
--------------------
Což v tuhle chvíli není, takže i když někdo má za rohem nádraží, tak třeba vůbec nemusí vědět, že ho ten vlak může vozit po Praze.
cestující
--------------------
To bych si dovedla představit, protože v době, kdy byly povodně tady v Praze, tak třeba na Smíchov se jezdilo železnicí a bylo to docela v pohodě.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Vlaky denně po Praze přepraví sto tisíc lidí, nárůst cestujících mají hlavně zajistit zcela nové spoje s moderními vagóny mezi pražskými nádražími, jenže na to si lidé budou muset ještě minimálně dva roky počkat.
Jiří PROKEL, ředitel, Ropid - pražská integrovaná doprava
--------------------
Ano, to dokončené nové spojení ještě není vlastně tím, tím koncem investiční aktivity na železnici v Praze.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Ropid - organizace pražské integrované dopravy zároveň prosazuje uvolnění tratí jako je Malešická spojka, na kterých jezdí zatím jen nákladní vlaky, v budoucnu by jí měly využívat také osobní, takže například vlaky od Říčan by už nemusely zajíždět pouze do centra hlavního města, ale končit by mohly například na nádraží Vysočany.
(ČT 1)
--------------------
Pražskou železnici čeká zlatá éra. Integrovaná doprava v hlavním městě a okolí nefunguje, jak by měla, vlakem po městě by mělo cestovat víc lidí. Změnit to chce společný projekt dopravního podniku a Českých drah, a to hned od prosince.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Příměstským vlakům, které stále nejsou plnohodnotnými prostředky městské hromadné dopravy, se změní image. Od prosince se jim bude říkat eslinky jako spoje a jednotlivé tratě se budou od sebe lišit číslem.
Ondřej KUBALA, mluvčí, České dráhy
--------------------
Vznikne nové, velmi jednoduché barevné schéma tak, jak to znají všichni, všichni z pražského metra, tak něco takového s vyznačením s přestupními vazbami na metro, na tramvaj, na autobusy, to, co tady zatím neexistuje, vznikne právě i třeba pro příměstskou železnici.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
V prostředcích MHD cestující také nově uslyší hlášení s nabídkou železničních spojů.
Petra KOLÍNSKÁ, členka dopravního výnoru, Magistrát hlavního města Prahy /SZ/
--------------------
Což v tuhle chvíli není, takže i když někdo má za rohem nádraží, tak třeba vůbec nemusí vědět, že ho ten vlak může vozit po Praze.
cestující
--------------------
To bych si dovedla představit, protože v době, kdy byly povodně tady v Praze, tak třeba na Smíchov se jezdilo železnicí a bylo to docela v pohodě.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Vlaky denně po Praze přepraví sto tisíc lidí, nárůst cestujících mají hlavně zajistit zcela nové spoje s moderními vagóny mezi pražskými nádražími, jenže na to si lidé budou muset ještě minimálně dva roky počkat.
Jiří PROKEL, ředitel, Ropid - pražská integrovaná doprava
--------------------
Ano, to dokončené nové spojení ještě není vlastně tím, tím koncem investiční aktivity na železnici v Praze.
Luděk JÍRA, redaktor
--------------------
Ropid - organizace pražské integrované dopravy zároveň prosazuje uvolnění tratí jako je Malešická spojka, na kterých jezdí zatím jen nákladní vlaky, v budoucnu by jí měly využívat také osobní, takže například vlaky od Říčan by už nemusely zajíždět pouze do centra hlavního města, ale končit by mohly například na nádraží Vysočany.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211565/
Pětasedmdesátiletý Antonín Mráz žije v Solanech, pravidelně ale jezdí za svým synem do Mostu. Ještě měsíc bude za cestu vlakem tam a zpět platit 27 korun. Pak bude muset vytáhnout z peněženky více než dvojnásobek za jízdu autobusem. Krajští zastupitelé totiž rozhodli o tom, že vlakovou dopravu mezi Mostem a Lovosicemi už nebudou dotovat a raději zaplatí autobusy.
„Jsem důchodce, takže když jedu vlakem, platím za zpáteční lístek 27 korun. Podle tarifu dopravce z Mostu však budu u autobusu platit 34 korun za jednu cestu,“ říká.
Změny mu však přinesou i jedno pozitivum. Dosud musel chodit na nádraží do Třebívlic patnáct minut pěšky, nově mu autobus zastaví přímo v Solanech.
Pan Mráz je jedním z těch, kterých se dotkne omezení železniční osobní dopravy, o němž rozhodlo ve středu krajské zastupitelstvo. Počet kilometrů, které v příštím roce ujedou krajem dotované vlaky, se sníží zhruba o deset procent. Krajský úřad objedná u Českých drah maximálně 7,35 milionu kilometrů a zaplatí jim za to nejvýše 375 milionů korun.
Vedení kraje toto rozhodnutí zdůvodňuje malým počtem cestujících na některých tratích. Autobusy, které vlaky nahradí, jsou podle krajských úředníků levnější. Hejtman Jiří Šulc uvedl, že krajský úřad chce také odstranit takzvané souběhy dotované vlakové a autobusové dopravy, které odporují evropské legislativě. To znamená, že už nebude možné, aby do jedné obce jezdil zhruba ve stejnou dobu vlak i autobus.
Vlaky, které dosud krajský úřad na trati přes České středohoří mezi Mostem a Lovosicemi dotoval, byly poslední, které zde jezdily. Neznamená to tedy jen konec několika spojů, ale konec celé trati.
„Přitom železniční doprava je v zimě spolehlivější, do vlaků se spíše dostanou maminky s kočárky nebo cyklisté s koly. To jsou fakta, s nimiž souhlasí i lidé z krajského úřadu. Není ale vůle najít cestu, jak by se mohlo financovat spojení vlakové i autobusové,“ říká Kateřina Horáčková ze solanského občanského sdružení Mrkev, jež za vlaky bojuje. „Dalším argumentem zdejších lidí je, že nepoužívanou trať čeká zkáza. Je jen otázka, za jak dlouho se ztratí její kovové části,“ dodává.
O tom, že obavy lidí nejsou liché, svědčí i zkušenost Martina Kašpara ze Zubrnické museální železnice.
Ta totiž také spravuje trať, která už není v provozu, jen několikrát v roce po ní při různých příležitostech vlak vyjede. „Zloději se v tomto ohledu dělí do dvou skupin. Ta první se nezastaví před ničím a krade i na funkčních tratích, druhá pak bere to, o čem si myslí, že to nikomu nepatří. My se potýkáme s oběma. V okamžiku, kdy se na trati vyskytne větší technický problém, je jakákoliv oprava velmi drahá. Pokud k ní ale rychle nepřistoupíte, je to vlastně signál, že je trať nesjízdná, a krádeže se ještě zintenzivní,“ říká Martin Kašpar ze Zubrnické museální železnice.
A jak dlouho po ukončení provozu je trať v bezpečí? „To záleží na tom, jak ji kontroluje vlastník, jak všímaví jsou místní lidé a jak blízko je sběrna kovů a silnice, po níž mohou zloději věci odvézt,“ říká.
Toho si jsou vědomy obce, které na trati leží a chtějí ji zachovat. Podle jejich starostů by však tato cesta nemusela sloužit ani tak k přepravě lidí do práce a do škol, ale mohla by spíše do regionu vozit turisty.
„Zatím přes podhůří Českého středohoří směrem na Lovosice nebo na Most jiný vlak nejezdí. Přitom je tu celá řada muzeí, hradů a zámků. I samotná cesta vlakem nabízí spoustu překrásných výhledů,“ popisuje starosta Třebívlic Josef Seifert. Proto by spolu s dalšími starosty chtěli najít cestu, jak trať zachovat alespoň pro víkendový nebo sezonní provoz. „Máme před sebou řadu jednání s ministerstvy, s Českými drahami i s poslanci. Existují různé cesty, jak toto řešit. Pokud by se trať stala turisticky významnou, mohli bychom například žádat o evropské dotace. V budoucnosti by tak například mohly z drážních budov vzniknout pen