Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
Dočetl jsem se, že v brzké budoucnosti (patrně ještě letos) hodlá Krajský úřad zrušit provoz na vlakové trati 132 přes Libouchec či Telnici.
Tak mě napadá, že kdyby pan Šulc bydlel třeba v Telnici a neměl osobní auto, tak by si asi trať pod svými okny nerušil. Ano, šetření je dobrá věc. Ale určitě ne tam, kde by se šetřit nemělo!
Ústecký kraj je jedním z krajů, který se může pyšnit kvalitní sítí železničních tratí. Proč je tedy rušíme?
Kraj je místem, které potřebuje významnou měrou ekologické dopravní prostředky. Ve většině měst jezdí tramvaje nebo trolejbusy. Mezi městy donedávna jezdívaly ekologické autobusy. Teď jsme odkázáni na kouřící vozy, které budeme ještě posilovat, neboť autobusy budou nahrazovat rušenou železnici.
Podle mého názoru je rušení železničních tratí takzvané „šlápnutí vedle“. Je vyslovuji nesouhlas s touto úsporou!
Petr Setník
(Ústecký deník)
Tak mě napadá, že kdyby pan Šulc bydlel třeba v Telnici a neměl osobní auto, tak by si asi trať pod svými okny nerušil. Ano, šetření je dobrá věc. Ale určitě ne tam, kde by se šetřit nemělo!
Ústecký kraj je jedním z krajů, který se může pyšnit kvalitní sítí železničních tratí. Proč je tedy rušíme?
Kraj je místem, které potřebuje významnou měrou ekologické dopravní prostředky. Ve většině měst jezdí tramvaje nebo trolejbusy. Mezi městy donedávna jezdívaly ekologické autobusy. Teď jsme odkázáni na kouřící vozy, které budeme ještě posilovat, neboť autobusy budou nahrazovat rušenou železnici.
Podle mého názoru je rušení železničních tratí takzvané „šlápnutí vedle“. Je vyslovuji nesouhlas s touto úsporou!
Petr Setník
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198834/
Jihomoravský kraj dokončil první fázi projektu rozvoje Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), spolufinancovaného Evropskou unií - Společným regionálním operačním programem SROP. Jihomoravský kraj ve spolupráci s koordinátorem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje - společností KORDIS JMK a dalšími partnery -uzavřel první fázi projektu, nazvaného Rozvoj dopravní obslužnosti v Jihomoravském kraji formou IDS.
Projekt zahrnuje řadu investic do přestupních uzlů a moderních technologií, sloužících ke zlepšení komfortu cestujících jihomoravské veřejné dopravy. Rozpočet této fáze projektu činí cca 73 milionů Kč. Evropská unie prostřednictvím Společného regionálního operačního programu přispěje na realizaci tohoto projektu částkou ve výši 75 procent rozpočtu. Bez příspěvku EU by nebylo možné zlepšení služeb pro cestující realizovat. V rámci projektu byly vybudovány tři zcela nové přestupní uzly -v Sokolnicích-Telnicích, v Zastávce u Brna a Křenovicích.
Dalších pět přestupních zastávek bylo modernizováno a vybaveno potřebným mobiliářem.
Jednalo se o zastávky v obcích Modřice, Střelice, Hvozdec, Blažovice, Březina a Deblín.
Druhou významnou součástí projektu bylo vybudování Centrálního dispečinku IDS JMK a systému elektronických informačních panelů informujících cestující o odjezdech vozidel z přestupních uzlů. Cílem Centrálního dispečinku IDS JMK je zastřešit řízení všech druhů doprav provozovaných v IDS JMK -městské dopravy v Brně řízené dispečinkem Dopravního podniku města Brna, železniční dopravy řízené dispečinky Českých drah a regionálních autobusů. V rámci projektu byl vybudován unikátní systém sledování polohy všech regionálních autobusů (350 ks) pomocí GPS a rovněž byla vyvinuta technologie umožňující přenos informací o poloze vlaků mezi Českými drahami a centrálním dispečinkem. V současné době se v jediné databázi shromažďují údaje o poloze všech vozidel provozovaných v rámci IDS JMK - městské dopravy, vlaků i regionálních autobusů. Tyto údaje jsou mimo jiné využívány k informování cestujících prostřednictvím elektronických informačních panelů ve 22 přestupních uzlech v Brně i Jihomoravském kraji.
Právě ukončený projekt zahrnuje i další drobnější opatření směřující ke zlepšení komfortu cestujících. Jedná se zejména o instalaci dvaceti přístřešků na zastávky, dodávku padesáti laviček a odpadkových košů a stovky stojanů na kola. V železničních stanicích Brno-Slatina a Šlapanice bylo instalováno zvukové hlášení odjezdů. Do vlaků bylo současně dodáno sto informačních vitrín, v nichž jsou umístěny plány sítě IDS JMK.
V projektu se počítalo i se zlepšeními pro handicapované občany - ve všech významných železničních stanicích v Jihomoravském kraji. Díky němu již nyní mohou zrakově postižení využívat speciálních zvukových majáčků. Na významných autobusových zastávkách byly instalovány štítky s informacemi o odjíždějících linkách v Braillově písmu.
(Železničář)
Projekt zahrnuje řadu investic do přestupních uzlů a moderních technologií, sloužících ke zlepšení komfortu cestujících jihomoravské veřejné dopravy. Rozpočet této fáze projektu činí cca 73 milionů Kč. Evropská unie prostřednictvím Společného regionálního operačního programu přispěje na realizaci tohoto projektu částkou ve výši 75 procent rozpočtu. Bez příspěvku EU by nebylo možné zlepšení služeb pro cestující realizovat. V rámci projektu byly vybudovány tři zcela nové přestupní uzly -v Sokolnicích-Telnicích, v Zastávce u Brna a Křenovicích.
Dalších pět přestupních zastávek bylo modernizováno a vybaveno potřebným mobiliářem.
Jednalo se o zastávky v obcích Modřice, Střelice, Hvozdec, Blažovice, Březina a Deblín.
Druhou významnou součástí projektu bylo vybudování Centrálního dispečinku IDS JMK a systému elektronických informačních panelů informujících cestující o odjezdech vozidel z přestupních uzlů. Cílem Centrálního dispečinku IDS JMK je zastřešit řízení všech druhů doprav provozovaných v IDS JMK -městské dopravy v Brně řízené dispečinkem Dopravního podniku města Brna, železniční dopravy řízené dispečinky Českých drah a regionálních autobusů. V rámci projektu byl vybudován unikátní systém sledování polohy všech regionálních autobusů (350 ks) pomocí GPS a rovněž byla vyvinuta technologie umožňující přenos informací o poloze vlaků mezi Českými drahami a centrálním dispečinkem. V současné době se v jediné databázi shromažďují údaje o poloze všech vozidel provozovaných v rámci IDS JMK - městské dopravy, vlaků i regionálních autobusů. Tyto údaje jsou mimo jiné využívány k informování cestujících prostřednictvím elektronických informačních panelů ve 22 přestupních uzlech v Brně i Jihomoravském kraji.
Právě ukončený projekt zahrnuje i další drobnější opatření směřující ke zlepšení komfortu cestujících. Jedná se zejména o instalaci dvaceti přístřešků na zastávky, dodávku padesáti laviček a odpadkových košů a stovky stojanů na kola. V železničních stanicích Brno-Slatina a Šlapanice bylo instalováno zvukové hlášení odjezdů. Do vlaků bylo současně dodáno sto informačních vitrín, v nichž jsou umístěny plány sítě IDS JMK.
V projektu se počítalo i se zlepšeními pro handicapované občany - ve všech významných železničních stanicích v Jihomoravském kraji. Díky němu již nyní mohou zrakově postižení využívat speciálních zvukových majáčků. Na významných autobusových zastávkách byly instalovány štítky s informacemi o odjíždějících linkách v Braillově písmu.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198626/
Starostové obcí ležících na železničních tratích Ústeckého kraje se musí do konce příštího roku rozhodnout, jestli základní dopravní obslužnost bude vykonávat vlak nebo autobus. Hejtman Jiří Šulc řekl, že kraj bude dotovat jen jeden druh dopravy. Na obcích pak záleží, který si vyberou. Ústecký kraj má s Českými drahami uzavřenou smlouvu o zajištění dopravní obslužnosti do konce roku 2008. Ročně za to zaplatí skoro čtyři sta milionů korun.
(ČRo - Sever)
(ČRo - Sever)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198619/
Radní Ústeckého kraje na schůzi v závěru srpna odložili rozhodnutí o nahrazení osobních vlaků autobusy na pěti železničních tratích, plánovaném od 9. prosince. Radní uložili odboru dopravy krajského úřadu koncepci dopracovat a úpravy v jízdním řádu ještě probrat s dotčenými obcemi. Rozhodne se při hlasování zastupitelstva 26. září.
Je to prozatím dobrá zpráva pro obyvatele Měcholup, Deštnice či Holedeče, jichž se může dotknout rušení vlaků na tratích z Žatce do Deštnice i z Podbořan do Žatce. Starostové těchto obcí totiž radu Ústeckého kraje dopisem důrazně vybídli, aby celou situaci důkladně zvážila a pokud možno přehodnotila. Na pět set občanů před časem dokonce podepsalo proti zrušení vlaků petici.
Svůj nesouhlas s navrhovaným rušením osobní železniční dopravy na trase Žatec - Deštnice lidé projevili také na několika setkáních s představiteli Ústeckého kraje, Českých drah, odborů a politiky. „Očekávali jsme smířlivý dialog, ale zatím jsme se dočkali pouze posměšků, kroucení hlav, záporných argumentů a nekompromisního přesvědčování, že to pak bude pro obce a jejich občany jenom lepší,“ konstatují starostky měcholupská Doris Černíková a deštnická Martina Bartošová.
Kraj jako objednavatel autobusové a osobní vlakové dopravy tvrdí, že chce nahradit málo využívané železniční spoje levnějšími a komfortnějšími autobusovými linkami. „Autobusy budou stavět v centrech obcí a při plnění norem Euro 5 jsou ekologičtější,“ říká krajský radní Milan Franc. Starostky nesouhlasí: „Ne každému vyhovuje autobusové spojení, ať už z důvodu ekonomického, či zdravotního. Argument, že vlak je méně vytížený než autobus, přece nelze uplatňovat, když nemáme statistiku frekvence cestujících v autobusech. A věřte nám, toto statistické číslo bude velmi podobné, ne-li nižší, v porovnání údajů u železniční obslužnosti,“ uvádějí v dopise.
Obec Měcholupy a k ní přidružené Milošice, Želeč a Velká Černoc, obec Deštnice a k ní přidružené Sádek a Nová Hospoda a obec Holedeč a k ní přidružené Holedeček, Veletice i Stránky, kterých se plánované zrušení týká, leží v severozápadní části Ústeckého kraje. Jde o turisticky a chalupářsky zajímavé lokality. „Jestliže dojde ke zrušení vlaků na této trati, budeme čelit dalším negativním dopadům - nezaměstnanosti a následně odchodu lidí z našich obcí za prací a s tím související odchod dětí z našich škol (jejichž udržitelnost je již nyní na hranici finančních možností). Máme dojem, že rozhodnutí Ústeckého kraje, který má občanům pomáhat, je naopak pro obce likvidační. A kdo bude řešit devastování a rabování nádraží, která jsou již dnes v zuboženém stavu?“ táží se starostové.
Kraj ústy vedoucího odboru dopravy Jindřicha Fraňka argumentuje tím, že oněch v průměru deset cestujících, které podle krajských výpočtů jezdí vlakem z Žatce do Deštnice, dokáží autobusy odvést mnohem levněji. Roční ztráta na trati podle kraje činí 6,2 milionu korun.
Starostky jsou odhodlány „své“ vlaky bránit i na zářijovém zasedání ústeckých zastupitelů.
(Svobodný hlas)
Je to prozatím dobrá zpráva pro obyvatele Měcholup, Deštnice či Holedeče, jichž se může dotknout rušení vlaků na tratích z Žatce do Deštnice i z Podbořan do Žatce. Starostové těchto obcí totiž radu Ústeckého kraje dopisem důrazně vybídli, aby celou situaci důkladně zvážila a pokud možno přehodnotila. Na pět set občanů před časem dokonce podepsalo proti zrušení vlaků petici.
Svůj nesouhlas s navrhovaným rušením osobní železniční dopravy na trase Žatec - Deštnice lidé projevili také na několika setkáních s představiteli Ústeckého kraje, Českých drah, odborů a politiky. „Očekávali jsme smířlivý dialog, ale zatím jsme se dočkali pouze posměšků, kroucení hlav, záporných argumentů a nekompromisního přesvědčování, že to pak bude pro obce a jejich občany jenom lepší,“ konstatují starostky měcholupská Doris Černíková a deštnická Martina Bartošová.
Kraj jako objednavatel autobusové a osobní vlakové dopravy tvrdí, že chce nahradit málo využívané železniční spoje levnějšími a komfortnějšími autobusovými linkami. „Autobusy budou stavět v centrech obcí a při plnění norem Euro 5 jsou ekologičtější,“ říká krajský radní Milan Franc. Starostky nesouhlasí: „Ne každému vyhovuje autobusové spojení, ať už z důvodu ekonomického, či zdravotního. Argument, že vlak je méně vytížený než autobus, přece nelze uplatňovat, když nemáme statistiku frekvence cestujících v autobusech. A věřte nám, toto statistické číslo bude velmi podobné, ne-li nižší, v porovnání údajů u železniční obslužnosti,“ uvádějí v dopise.
Obec Měcholupy a k ní přidružené Milošice, Želeč a Velká Černoc, obec Deštnice a k ní přidružené Sádek a Nová Hospoda a obec Holedeč a k ní přidružené Holedeček, Veletice i Stránky, kterých se plánované zrušení týká, leží v severozápadní části Ústeckého kraje. Jde o turisticky a chalupářsky zajímavé lokality. „Jestliže dojde ke zrušení vlaků na této trati, budeme čelit dalším negativním dopadům - nezaměstnanosti a následně odchodu lidí z našich obcí za prací a s tím související odchod dětí z našich škol (jejichž udržitelnost je již nyní na hranici finančních možností). Máme dojem, že rozhodnutí Ústeckého kraje, který má občanům pomáhat, je naopak pro obce likvidační. A kdo bude řešit devastování a rabování nádraží, která jsou již dnes v zuboženém stavu?“ táží se starostové.
Kraj ústy vedoucího odboru dopravy Jindřicha Fraňka argumentuje tím, že oněch v průměru deset cestujících, které podle krajských výpočtů jezdí vlakem z Žatce do Deštnice, dokáží autobusy odvést mnohem levněji. Roční ztráta na trati podle kraje činí 6,2 milionu korun.
Starostky jsou odhodlány „své“ vlaky bránit i na zářijovém zasedání ústeckých zastupitelů.
(Svobodný hlas)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198362/
Druhý nejdůležitější dopravní uzel v kraji, vlakové nádraží v Turnově, čeká na novou podobu. Nový terminál bude financovat město. Kraj pouze pomůže se sháněním dotací. Předběžný odhad investice je mezi 50 a 60 miliony korun.
Nový terminál, který vyroste blízko současného vlakového nádraží, sloučí pod jednu střechu vlakovou, autobusovou i městskou dopravu. Radnice na projektu pracuje již tři roky. Kromě peněz je podmínkou k úspěchu vykoupení pozemků sousedících s vlakovým nádražím. Zastupitelé nyní odsouhlasili výkup jednoho z nejdůležitějších. Podle Ludmily Těhníhové, vedoucí správy majetku turnovské radnice, koupí město pozemek o rozloze 1660 metrů čtverečných za více než 2,5 milionu korun.
Město potřebuje vykoupit ještě další tři pozemky o celkové rozloze téměř 800 metrů čtverečných. „Budeme se snažit s majiteli dohodnout, neradi bychom situaci vyhrotili,“ uvedla starostka Turnova Hana Maierová.
Největší problém vidí město v penězích „Kraj sice má svoji koncepci rozvoje integrované dopravy, ale bude záležet na tom, kam své úsilí nasměruje. Kromě terminálů je ve hře Regiotram či tramvaj do libereckých Rochlic,“ říká Maierová. Místostarosta Jaromír Pekař dodává: „Pokud se nepodaří uspět s žádostmi o dotace, tak z dopravního terminálu zbude pouze studie.“ Město je již nyní dost zadlužené a dluhy stále narůstají. Ať již díkymegalomanské Střelnici či připravované Čisté Jizeře.
Pro České dráhy není turnovské nádraží nyní zajímavé. K jeho opravě by se dostaly zhruba za 15 až 20 let.
Město na novém terminálu pracuje již třetím rokem. Od té doby došlo k několika změnám v pohledu na využití stávající budovy Českých drah. Ta přitom vypadá téměř stejně jako v době svého vzniku za císaře pána.
Nová studie, se kterou se Turnov bude ucházet o dotace, vyjde zhruba na devadesát tisíc. „Původní studie navrhovala v objektu třeba restauraci, ta je již nyní přímo naproti nádraží. Dále počítala s otevřeným prostorem budovy, což by bylo provozně velmi nákladné,“ uvedla Těhníková. V původní studii počítali projektanti také s podchody k jednotlivým nástupištím. Dráhy mezitím peron upravily a podchody již ztrácejí smysl.
Do aktuální studie mají inženýři zahrnout kromě obvyklých věcí jako prodej jízdenek, novin, suvenýrů a rychlého občerstvení také odpočinkovou místnost pro řidiče autobusů, informační centrum, čekárnu a koutek pro děti. Radnice by v budově ráda viděla i klub důchodců či pobočku knihovny.
„S drahami jsou dlouhá a složitá jednání, ale posunujeme se vpřed. Pokud bude město do budovy investovat, tak jí dostane do symbolického dlouhodobého pronájmu,“ dodala Maierová.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj
Nový terminál, který vyroste blízko současného vlakového nádraží, sloučí pod jednu střechu vlakovou, autobusovou i městskou dopravu. Radnice na projektu pracuje již tři roky. Kromě peněz je podmínkou k úspěchu vykoupení pozemků sousedících s vlakovým nádražím. Zastupitelé nyní odsouhlasili výkup jednoho z nejdůležitějších. Podle Ludmily Těhníhové, vedoucí správy majetku turnovské radnice, koupí město pozemek o rozloze 1660 metrů čtverečných za více než 2,5 milionu korun.
Město potřebuje vykoupit ještě další tři pozemky o celkové rozloze téměř 800 metrů čtverečných. „Budeme se snažit s majiteli dohodnout, neradi bychom situaci vyhrotili,“ uvedla starostka Turnova Hana Maierová.
Největší problém vidí město v penězích „Kraj sice má svoji koncepci rozvoje integrované dopravy, ale bude záležet na tom, kam své úsilí nasměruje. Kromě terminálů je ve hře Regiotram či tramvaj do libereckých Rochlic,“ říká Maierová. Místostarosta Jaromír Pekař dodává: „Pokud se nepodaří uspět s žádostmi o dotace, tak z dopravního terminálu zbude pouze studie.“ Město je již nyní dost zadlužené a dluhy stále narůstají. Ať již díkymegalomanské Střelnici či připravované Čisté Jizeře.
Pro České dráhy není turnovské nádraží nyní zajímavé. K jeho opravě by se dostaly zhruba za 15 až 20 let.
Město na novém terminálu pracuje již třetím rokem. Od té doby došlo k několika změnám v pohledu na využití stávající budovy Českých drah. Ta přitom vypadá téměř stejně jako v době svého vzniku za císaře pána.
Nová studie, se kterou se Turnov bude ucházet o dotace, vyjde zhruba na devadesát tisíc. „Původní studie navrhovala v objektu třeba restauraci, ta je již nyní přímo naproti nádraží. Dále počítala s otevřeným prostorem budovy, což by bylo provozně velmi nákladné,“ uvedla Těhníková. V původní studii počítali projektanti také s podchody k jednotlivým nástupištím. Dráhy mezitím peron upravily a podchody již ztrácejí smysl.
Do aktuální studie mají inženýři zahrnout kromě obvyklých věcí jako prodej jízdenek, novin, suvenýrů a rychlého občerstvení také odpočinkovou místnost pro řidiče autobusů, informační centrum, čekárnu a koutek pro děti. Radnice by v budově ráda viděla i klub důchodců či pobočku knihovny.
„S drahami jsou dlouhá a složitá jednání, ale posunujeme se vpřed. Pokud bude město do budovy investovat, tak jí dostane do symbolického dlouhodobého pronájmu,“ dodala Maierová.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196965/
Se zájmem jsem si prostudoval návrh nového jízdního řádu Českých drah, který nepočítá se zastavováním mnoha spojů mezi Prahou a Brnem, resp. Prahou a Ostravou v městě železničářů České Třebové. Ještě před dvěma lety v České Třebové zastavovaly téměř všechny vlaky. Jedinou výjimkou byl vlak vyšší kvality SC Manažer. Poslední dva roky se řada projíždějících vlaků stanicí Česká Třebová rozšířila o vlaky SC Pendolino. I při tehdejším nesouhlasu mnoha lidí se nakonec všichni museli spokojit s poměrně logickým argumentem ČD, že koncepce vlaků SC Pendolino je založená na spojení mezi evropskými metropolemi se zastávkami pouze v krajských městech.
Rozdíl oproti situaci před dvěma lety je nyní ovšem v tom, že od prosince tohoto roku nemají v České Třebové zastavovat některé spoje nižších kategorií, jako některé vlaky kategorie EC, a dokonce expresy a rychlíky. Tímto krokem totiž nastává situace, na kterou upozornil ve svém sloupku pan redaktor Půlpán, tedy postupné rozšiřování okruhu projíždějících spojů. Z hlediska Pardubic a jejich blízkého okolí nejde o žádný problém. Mělo by však všechny odpovědné lidi zajímat, že východní část Pardubického kraje je typická tím, že v členitém terénu existuje hustá síť středně velkých měst, jejichž přirozeným železničním centrem je právě Česká Třebová. Spádovost regionu čítá více jak sto tisíc obyvatel. Je to snad málo zákazníků pro ČD? Nyní již nejde jen o Českou Třebovou, ale o celý region.
O autorovi| MARTIN NETOLICKÝ, člen zastupitelstva města Česká Třebová
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
Rozdíl oproti situaci před dvěma lety je nyní ovšem v tom, že od prosince tohoto roku nemají v České Třebové zastavovat některé spoje nižších kategorií, jako některé vlaky kategorie EC, a dokonce expresy a rychlíky. Tímto krokem totiž nastává situace, na kterou upozornil ve svém sloupku pan redaktor Půlpán, tedy postupné rozšiřování okruhu projíždějících spojů. Z hlediska Pardubic a jejich blízkého okolí nejde o žádný problém. Mělo by však všechny odpovědné lidi zajímat, že východní část Pardubického kraje je typická tím, že v členitém terénu existuje hustá síť středně velkých měst, jejichž přirozeným železničním centrem je právě Česká Třebová. Spádovost regionu čítá více jak sto tisíc obyvatel. Je to snad málo zákazníků pro ČD? Nyní již nejde jen o Českou Třebovou, ale o celý region.
O autorovi| MARTIN NETOLICKÝ, člen zastupitelstva města Česká Třebová
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196964/
Zda se tento projekt v kraji uskuteční však zatím není stoprocentní, nepřipojila se totiž k němu dosud Ostrava
Zástupci velkých měst z Moravskoslezského kraje tento týden slavnostně podepsali dohodu, která má zajistit, že se bude v budoucnu používat v celém regionu na hromadnou dopravu jediná univerzální čipová karta.
Podle představitelů kraje jde o výjimečný projekt, který zatím v ČR v takovém měřítku nemá obdoby. Jejich plán má ale trhlinu. K projektu se zatím nepřipojilo město Ostrava. Podle odborníků přitom bez zapojení moravskoslezské metropole nemá smysl celý projekt nastartovat. Multifunkční karta by mohla začít fungovat v roce 2009. Nejenže by její majitelé díky ní mohli cestovat hromadnými dopravními prostředky po celém kraji, ale sloužila by například k placení při vstupech do bazénu, divadel a muzeí, při hrazení parkování nebo jako průkazka do knihovny.
Dneska existují na dopravu různé čipové karty, takže obyvatelé Karviné například nemohou cestovat na svou kartu ve Frýdku-Místku.
Zavedením jednotné karty by tyto komplikace odpadly. Každý cestující by měl pro celý kraj jednu kartu, která by platila i na vlak.
Proto tento týden podepsali takzvané memorandum o zavedení jednotné karty města FrýdekMístek, Havířov, Karviná, Opava a Nový Jičín. Výjimkou je však Ostrava. Tamní zastupitelstvo totiž na svém červnovém jednání zapojení města do celého projektu neschválilo.
Chtějí odpověď na všechny otázky
Primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD) řekl, že se zatím k projektu nepřidali, protože ještě nedostali odpověď na všechny otázky. Chtějí projekt podrobněji posoudit jak finančně, tak technicky, a potom o něm bude zastupitelstvo znovu jednat.
„Podpis memoranda je natolik závazným krokem, že jsme jej zatím odložili. Na tomto projektu ale budeme průběžně spolupracovat,“ konstatoval primátor Kajnar.
Bez zapojení severomoravské metropole by přitom byl podle odborníků celý systém téměř zbytečný, protože většina linek začíná či končí v Ostravě nebo městem alespoň projíždí.
Náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu Pavol Lukša (KDU-ČSL) věří, že se Ostrava k projektu připojí. „Ostravské zastupitelstvo ho neschválilo kvůli nevyjasněnému financování. Tento týden se však věci ohledně financování objasnily. Proto předpokládáme, že se Ostrava v dohledné době připojí, což naznačil i její primátor,“ uvedl Lukša.
Náklady na spuštění celého systému by se měly pohybovat kolem 250 miliónů korun. Většinu z nich kraj zaplatí z dotací EU, o zbylých 15 procent nákladů by se mezi sebou měla podělit jednotlivá města.
(Regionální mutace| Právo - Severní Morava)
Zástupci velkých měst z Moravskoslezského kraje tento týden slavnostně podepsali dohodu, která má zajistit, že se bude v budoucnu používat v celém regionu na hromadnou dopravu jediná univerzální čipová karta.
Podle představitelů kraje jde o výjimečný projekt, který zatím v ČR v takovém měřítku nemá obdoby. Jejich plán má ale trhlinu. K projektu se zatím nepřipojilo město Ostrava. Podle odborníků přitom bez zapojení moravskoslezské metropole nemá smysl celý projekt nastartovat. Multifunkční karta by mohla začít fungovat v roce 2009. Nejenže by její majitelé díky ní mohli cestovat hromadnými dopravními prostředky po celém kraji, ale sloužila by například k placení při vstupech do bazénu, divadel a muzeí, při hrazení parkování nebo jako průkazka do knihovny.
Dneska existují na dopravu různé čipové karty, takže obyvatelé Karviné například nemohou cestovat na svou kartu ve Frýdku-Místku.
Zavedením jednotné karty by tyto komplikace odpadly. Každý cestující by měl pro celý kraj jednu kartu, která by platila i na vlak.
Proto tento týden podepsali takzvané memorandum o zavedení jednotné karty města FrýdekMístek, Havířov, Karviná, Opava a Nový Jičín. Výjimkou je však Ostrava. Tamní zastupitelstvo totiž na svém červnovém jednání zapojení města do celého projektu neschválilo.
Chtějí odpověď na všechny otázky
Primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD) řekl, že se zatím k projektu nepřidali, protože ještě nedostali odpověď na všechny otázky. Chtějí projekt podrobněji posoudit jak finančně, tak technicky, a potom o něm bude zastupitelstvo znovu jednat.
„Podpis memoranda je natolik závazným krokem, že jsme jej zatím odložili. Na tomto projektu ale budeme průběžně spolupracovat,“ konstatoval primátor Kajnar.
Bez zapojení severomoravské metropole by přitom byl podle odborníků celý systém téměř zbytečný, protože většina linek začíná či končí v Ostravě nebo městem alespoň projíždí.
Náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu Pavol Lukša (KDU-ČSL) věří, že se Ostrava k projektu připojí. „Ostravské zastupitelstvo ho neschválilo kvůli nevyjasněnému financování. Tento týden se však věci ohledně financování objasnily. Proto předpokládáme, že se Ostrava v dohledné době připojí, což naznačil i její primátor,“ uvedl Lukša.
Náklady na spuštění celého systému by se měly pohybovat kolem 250 miliónů korun. Většinu z nich kraj zaplatí z dotací EU, o zbylých 15 procent nákladů by se mezi sebou měla podělit jednotlivá města.
(Regionální mutace| Právo - Severní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196165/
Cestu do práce či do školy 22. září nebude nutné platit. Autobusy ČSAD a vlaky Českých drah budou jezdit tento den zcela zdarma. K Evropskému dni bez aut se připojil také Liberecký kraj. Neobvyklou cestu do zaměstnání podstoupí také hejtman Libereckého kraje Petr Skokan a radní pro dopravu Vladimír Richter. Rozhodli se jít příkladem a využít při cestování veřejné dopravy. Zatímco hejtman pojede na úřad vlakem z České Lípy 17. září,Vladimír Richter pojede autobusem z Jilemnice den poté. Den bez aut budou propagovat další doprovodné akce, které se soustředí na vlakovém nádraží v Liberci, v depu Dopravního podniku města Liberce a v Lidových sadech. Den bez aut začne již ve čtvrtek 20. září v 16.46 veřejnou cyklistickou jízdou z libereckého náměstí E. Beneše. Na sobotu 22. září je přichystaná jí zda parního vláčku z Liberce do Frýdlantu.
(1.9.2007 Turnovský a semilský deník str. 4 Turnovsko a Semilsko)
(1.9.2007 Turnovský a semilský deník str. 4 Turnovsko a Semilsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196161/
Modernější vlakové soupravy, snadnější cestování bez přestupů a kratší jízdní doba. Takových změn se brzy dočkají cestující na trati mezi Libercem, Hrádkem nad Nisou, Žitavou, Seifhennersdorfem, Varnsdorfema Rybništěm.
Liberecký kraj chce totiž najít do tří let pro tuto trať nového provozovatele regionální osobní železniční dopravy. Ve spolupráci s Ústeckým krajem a Dopravním svazem Zvon proto už nyní připravuje výběrové řízení.
„Chceme, aby na trati fungoval pouze jeden společný provozovatel, což bude umožněno vstupem do Schengenu. Vítězný uchazeč bude zajišťovat dopravu od prosince roku 2010,“ uvedla vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu v Liberci Stanislava Jakešová.
Liberecký kraj si od toho slibuje výrazné zkvalitnění dopravní obslužnosti v dané oblasti. Vlaky budou nově zastavovat ve stanicích, kterými nyní jen projíždějí. Přesedání a čekání na další přípoje se tak má stát minulostí. Provoz na trati by měly zajišťovat moderní vlakové soupravy s nízkopodlažními vstupy. To ale záleží hlavně na novém dopravci. Podle Stanislavy Jakešové budou vlaky po této trati jezdit v budoucnu mnohem rychleji než nyní. Současní provozovatelé české, polské a německé železniční infrastruktury zahájili jednání o modernizaci celého úseku trati. „Připravují se projekty, které by s využitím peněz od Evropské unie zlepšily technický stav i provozní parametry železniční tratě,“ sdělila Eva Markgrafová z tiskového oddělení Krajského úřadu v Liberci.
Rekonstrukce by se tak měl dočkat například asi tři kilometry dlouhý úsek trati procházející přes polské území. Již delší dobu je ve špatném technickém stavu a vlaky zde musí neustále jezdit omezenou rychlostí. Potřeba je zrekonstruovat také příhraniční most přes Nisu.
(3.9.2007 Turnovský a semilský deník str. 4 Region)
Liberecký kraj chce totiž najít do tří let pro tuto trať nového provozovatele regionální osobní železniční dopravy. Ve spolupráci s Ústeckým krajem a Dopravním svazem Zvon proto už nyní připravuje výběrové řízení.
„Chceme, aby na trati fungoval pouze jeden společný provozovatel, což bude umožněno vstupem do Schengenu. Vítězný uchazeč bude zajišťovat dopravu od prosince roku 2010,“ uvedla vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu v Liberci Stanislava Jakešová.
Liberecký kraj si od toho slibuje výrazné zkvalitnění dopravní obslužnosti v dané oblasti. Vlaky budou nově zastavovat ve stanicích, kterými nyní jen projíždějí. Přesedání a čekání na další přípoje se tak má stát minulostí. Provoz na trati by měly zajišťovat moderní vlakové soupravy s nízkopodlažními vstupy. To ale záleží hlavně na novém dopravci. Podle Stanislavy Jakešové budou vlaky po této trati jezdit v budoucnu mnohem rychleji než nyní. Současní provozovatelé české, polské a německé železniční infrastruktury zahájili jednání o modernizaci celého úseku trati. „Připravují se projekty, které by s využitím peněz od Evropské unie zlepšily technický stav i provozní parametry železniční tratě,“ sdělila Eva Markgrafová z tiskového oddělení Krajského úřadu v Liberci.
Rekonstrukce by se tak měl dočkat například asi tři kilometry dlouhý úsek trati procházející přes polské území. Již delší dobu je ve špatném technickém stavu a vlaky zde musí neustále jezdit omezenou rychlostí. Potřeba je zrekonstruovat také příhraniční most přes Nisu.
(3.9.2007 Turnovský a semilský deník str. 4 Region)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196160/
Od roku 2009 by se mělo po celém kraji cestovat za jednotný tarif ve všech druzích dopravy. Kraj se chystá spustit integrovaný dopravní systém. Jinde v zemi po jeho zavedení přibylo cestujících i spojů.
V počtu spojů na obyvatele patří Zlínský kraj podle expertů na dopravu k těm nejlepším u nás. V pracovní dny dnes podle radního Petra Hradeckého garantuje i těm nejmenším obcím šest spojů denně. To je stejně jako v kraji Jihomoravském. O víkendu jsou to ale už jen spoje dva oproti jihomoravským čtyřem.
I když tedy dopravní obslužnost ve Zlínském kraji není podle odborníků nejhorší, je co zlepšovat.
Podle loňských čísel Krajského koordinátora veřejné dopravy Zlínského kraje cestuje v regionu hromadnou dopravou kolem 90 tisíc lidí. Až patnácti tisícům z nich však systém nevyhovuje. Ročně přitom Zlínský kraj dává ze svého rozpočtu 220 milionů korun na železniční a 230 milionů korun na autobusovou dopravu.
Zkušenost z ostatních krajů ale říká, že spokojených cestujících může výrazně přibýt, aniž to krajskou kasu příliš zatíží.
Jak je to možné? Může za to právě integrovaný dopravní systém, který se od roku 2009 chystá na celé území Zlínského kraje zavést krajský úřad.
Integrovaný systém totiž cestování veřejnou dopravou v mnohém zjednoduší. Spoje jezdí v pravidelných intervalech, navazují na sebe a místo chuchvalců jízdenek máte v kapse třeba čipovou kartu, kterou dobíjíte jako kredit v telefonu.
Jednoduchost a spolehlivost k dopravě přitáhne víc cestujících. Třeba v Jihomoravském kraji vzrostla po zavedení systému přeprava lidí o 10 procent, ve venkovských oblastech to ale bylo místy až o 27 procent. Autobusy jsou tak vytíženější a dopravci můžou na některé trasy jeden nebo i dva spoje přidat. Často k tomu používají menší autobusy s levnějším provozem.
„Díky úsporám v provozu a novým příjmům bylo možné navýšit počet spojů zejména v méně frekventovaných časech, například o víkendech a v mimošpičkové době. To přineslo další cestující,“ tvrdí mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.
Na jihu Moravy to funguje
Například v odlehlých místech dvou příhraničních okresů Královéhradecka tak začalo po zavedení systému jezdit místy až o 80 procent více spojů.
Jihomoravský kraj patří k těm, kde jsou ve sjednocování a tak zvané optimalizaci veřejné dopravy nejdál. Jednotný dopravní systém tam od roku 2004 zavádí společnost KORDIS, která jej připravovala dva roky. Dnes tamní plně sjednocený systém pokrývá 40 procent území kraje a obsluhuje 367 obcí, což je polovina všech obcí v kraji.
Podle vedoucího dopravního oddělení brněnské společnosti KORDIS Jiřího Horského přitom dotace, kterými Jihomoravský kraj přispívá na dopravu, stouply jen o pět procent. Podobné změny pravděpodobně po zavedení jednotného dopravního systému čekají i Zlínský kraj. Odborníci ale varují, že každý kraj je originál a že integrovaný dopravní systém se mu musí ušít na míru. O jeho konkrétní podobě ve Zlínském kraji je tedy podle nich zatím ještě předčasné mluvit.
Velký úkol pro úřad i dopravce
„Všechno je ve vývoji. Žádný kraj ještě nemá integrovaný dopravní systém stoprocentně vyvinutý,“ tvrdí Miroslav Řihák ze společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje (zkratkou KOVED). Tu krajský úřad založil v prosinci roku 2005 s úkolem zavedení jednotného dopravního systému připravit. Od loňského října je KOVED také členem České asociace organizátorů veřejné dopravy.
Pro běžného smrtelníka je tvorba integrovaného dopravního systému nepředstavitelně složitý úkol. Technicky i politicky. Ke společné dohodě totiž musejí dospět krajský úřad, který dopravu ročně dotuje obrovskými částkami, obce a jednotliví dopravci, kteří si často konkurují.
Krajské silnice a koleje navíc nekončí ve vzduchoprázdnu a spoje musí plynule navazovat na dopravu v krajích sousedních. „V průběhu roku 2008 budeme řešit návaznost našeho kraje na systémy v Jihomoravském a Olomouckém kraji,“ sdělil radní Hradecký.
P
V počtu spojů na obyvatele patří Zlínský kraj podle expertů na dopravu k těm nejlepším u nás. V pracovní dny dnes podle radního Petra Hradeckého garantuje i těm nejmenším obcím šest spojů denně. To je stejně jako v kraji Jihomoravském. O víkendu jsou to ale už jen spoje dva oproti jihomoravským čtyřem.
I když tedy dopravní obslužnost ve Zlínském kraji není podle odborníků nejhorší, je co zlepšovat.
Podle loňských čísel Krajského koordinátora veřejné dopravy Zlínského kraje cestuje v regionu hromadnou dopravou kolem 90 tisíc lidí. Až patnácti tisícům z nich však systém nevyhovuje. Ročně přitom Zlínský kraj dává ze svého rozpočtu 220 milionů korun na železniční a 230 milionů korun na autobusovou dopravu.
Zkušenost z ostatních krajů ale říká, že spokojených cestujících může výrazně přibýt, aniž to krajskou kasu příliš zatíží.
Jak je to možné? Může za to právě integrovaný dopravní systém, který se od roku 2009 chystá na celé území Zlínského kraje zavést krajský úřad.
Integrovaný systém totiž cestování veřejnou dopravou v mnohém zjednoduší. Spoje jezdí v pravidelných intervalech, navazují na sebe a místo chuchvalců jízdenek máte v kapse třeba čipovou kartu, kterou dobíjíte jako kredit v telefonu.
Jednoduchost a spolehlivost k dopravě přitáhne víc cestujících. Třeba v Jihomoravském kraji vzrostla po zavedení systému přeprava lidí o 10 procent, ve venkovských oblastech to ale bylo místy až o 27 procent. Autobusy jsou tak vytíženější a dopravci můžou na některé trasy jeden nebo i dva spoje přidat. Často k tomu používají menší autobusy s levnějším provozem.
„Díky úsporám v provozu a novým příjmům bylo možné navýšit počet spojů zejména v méně frekventovaných časech, například o víkendech a v mimošpičkové době. To přineslo další cestující,“ tvrdí mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.
Na jihu Moravy to funguje
Například v odlehlých místech dvou příhraničních okresů Královéhradecka tak začalo po zavedení systému jezdit místy až o 80 procent více spojů.
Jihomoravský kraj patří k těm, kde jsou ve sjednocování a tak zvané optimalizaci veřejné dopravy nejdál. Jednotný dopravní systém tam od roku 2004 zavádí společnost KORDIS, která jej připravovala dva roky. Dnes tamní plně sjednocený systém pokrývá 40 procent území kraje a obsluhuje 367 obcí, což je polovina všech obcí v kraji.
Podle vedoucího dopravního oddělení brněnské společnosti KORDIS Jiřího Horského přitom dotace, kterými Jihomoravský kraj přispívá na dopravu, stouply jen o pět procent. Podobné změny pravděpodobně po zavedení jednotného dopravního systému čekají i Zlínský kraj. Odborníci ale varují, že každý kraj je originál a že integrovaný dopravní systém se mu musí ušít na míru. O jeho konkrétní podobě ve Zlínském kraji je tedy podle nich zatím ještě předčasné mluvit.
Velký úkol pro úřad i dopravce
„Všechno je ve vývoji. Žádný kraj ještě nemá integrovaný dopravní systém stoprocentně vyvinutý,“ tvrdí Miroslav Řihák ze společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje (zkratkou KOVED). Tu krajský úřad založil v prosinci roku 2005 s úkolem zavedení jednotného dopravního systému připravit. Od loňského října je KOVED také členem České asociace organizátorů veřejné dopravy.
Pro běžného smrtelníka je tvorba integrovaného dopravního systému nepředstavitelně složitý úkol. Technicky i politicky. Ke společné dohodě totiž musejí dospět krajský úřad, který dopravu ročně dotuje obrovskými částkami, obce a jednotliví dopravci, kteří si často konkurují.
Krajské silnice a koleje navíc nekončí ve vzduchoprázdnu a spoje musí plynule navazovat na dopravu v krajích sousedních. „V průběhu roku 2008 budeme řešit návaznost našeho kraje na systémy v Jihomoravském a Olomouckém kraji,“ sdělil radní Hradecký.
P
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194663/
Obce a města ze Zlínska budou od září lákat turisty ve vlacích
Zlín 15. srpna (ČTK) - Obce a města sdružené v Regionu Zlínsko budou lákat turisty i ve vlacích. Sdružení totiž ve spolupráci s Českými drahami připravilo propagační materiály, které budou již od září k dispozici především ve vlacích či na nádražích. Zájemce se tak může seznámit se zajímavými turistickými cíli na Zlínsku a zároveň s možnostmi, jak se k nim přiblížit vlakem. ČTK to sdělil předseda Regionu Zlínsko Ondřej Kapusta. "Turistovi nabídneme návštěvu zajímavých míst či památek v regionu a cestu, jak se k nim dostat vlakem přímo ze zastávek na trase z Otrokovic do Vizovic a z Otrokovic do Luhačovic přes Staré Město," poznamenal Kapusta.
Cílem spolupráce s Českými drahami je finanční podpora a pomoc s distribucí, například přímo ve vlakových spojích na různých místech republiky, na zastávkách či nádražích.
Sdružení Region Zlínsko vzniklo na začátku roku 2005, jeho hlavním cílem je podpora rozvoje cestovního ruchu. Svazek nyní tvoří města Zlín, Vizovice, Luhačovice a Fryšták a obce Lípa, Spytihněv, Lukov, Zádveřice, Držková, Trnava, Kašava, Vlčková, Lukoveček a Březnice. Region tak turistům nabízí například funkcionalistickou architekturu, lázeňství či plavby po Baťově kanálu.
Zlínský kraj patří k regionům, které turisté zatím příliš nevyhledávají. Provozovatelé hotelů a penzionů v kraji loni přivítali 508.557 hostů. Ve srovnání s rokem 2005 je to sice zhruba o 20.000 lidí více, v letech 2003 a 2004 ale měli turisté o region větší zájem. Kraj se loni na návštěvnosti země podílel zhruba čtyřmi procenty.
Zlín 15. srpna (ČTK) - Obce a města sdružené v Regionu Zlínsko budou lákat turisty i ve vlacích. Sdružení totiž ve spolupráci s Českými drahami připravilo propagační materiály, které budou již od září k dispozici především ve vlacích či na nádražích. Zájemce se tak může seznámit se zajímavými turistickými cíli na Zlínsku a zároveň s možnostmi, jak se k nim přiblížit vlakem. ČTK to sdělil předseda Regionu Zlínsko Ondřej Kapusta. "Turistovi nabídneme návštěvu zajímavých míst či památek v regionu a cestu, jak se k nim dostat vlakem přímo ze zastávek na trase z Otrokovic do Vizovic a z Otrokovic do Luhačovic přes Staré Město," poznamenal Kapusta.
Cílem spolupráce s Českými drahami je finanční podpora a pomoc s distribucí, například přímo ve vlakových spojích na různých místech republiky, na zastávkách či nádražích.
Sdružení Region Zlínsko vzniklo na začátku roku 2005, jeho hlavním cílem je podpora rozvoje cestovního ruchu. Svazek nyní tvoří města Zlín, Vizovice, Luhačovice a Fryšták a obce Lípa, Spytihněv, Lukov, Zádveřice, Držková, Trnava, Kašava, Vlčková, Lukoveček a Březnice. Region tak turistům nabízí například funkcionalistickou architekturu, lázeňství či plavby po Baťově kanálu.
Zlínský kraj patří k regionům, které turisté zatím příliš nevyhledávají. Provozovatelé hotelů a penzionů v kraji loni přivítali 508.557 hostů. Ve srovnání s rokem 2005 je to sice zhruba o 20.000 lidí více, v letech 2003 a 2004 ale měli turisté o region větší zájem. Kraj se loni na návštěvnosti země podílel zhruba čtyřmi procenty.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192866/
Jihomoravský kraj dokončil první etapu rozvoje IDS
Brno 16. srpna (ČTK) - Jihomoravský kraj dokončil první fázi projektu rozvoje Integrovaného dopravního systému (IDS). Za 73 milionů korun vznikly v kraji tři nové přestupní uzly, další byly zmodernizovány a vybaveny elektronickými informačními panely.
Na významných železničních a autobusových zastávkách přibyly také speciální zvukové majáčky a informace o odjezdech v Braillově písmu pro zrakově postižené, sdělil dnes ČTK Jaromír Holec ze společnosti Kordis, která veřejnou dopravu koordinuje. Nové přestupní uzly vznikly v Sokolnicích-Telnicích, Zastávce u Brna a Křenovicích, menší zastávky má od letošního roku také šestice dalších obcína Brněnsku.
Součástí projektu, na něž 75 procent přispěla Evropská unie, byla také výstavba centrálního dispečinku IDS, který obsluhuje nový systém elektronických panelů ve 22 největších přestupních uzlech. "Byl vybudován unikátní systém sledování polohy všech 350 regionálních autobusů pomocí GPS a také technologie umožňující přenos informací o poloze vlaků od Českých drah do našeho dispečinku," dodal Holec.
Jihomoravský IDS obsluhuje v současné době 326 jihomoravských obcí, tedy 50 procent kraje, v nichž žije 738.000 obyvatel - 65 procent kraje. Do konce roku 2010 by měl IDS fungovat také ve zbývající jižní části kraje – v okresech Hodonín, Břeclav a Znojmo.
Brno 16. srpna (ČTK) - Jihomoravský kraj dokončil první fázi projektu rozvoje Integrovaného dopravního systému (IDS). Za 73 milionů korun vznikly v kraji tři nové přestupní uzly, další byly zmodernizovány a vybaveny elektronickými informačními panely.
Na významných železničních a autobusových zastávkách přibyly také speciální zvukové majáčky a informace o odjezdech v Braillově písmu pro zrakově postižené, sdělil dnes ČTK Jaromír Holec ze společnosti Kordis, která veřejnou dopravu koordinuje. Nové přestupní uzly vznikly v Sokolnicích-Telnicích, Zastávce u Brna a Křenovicích, menší zastávky má od letošního roku také šestice dalších obcína Brněnsku.
Součástí projektu, na něž 75 procent přispěla Evropská unie, byla také výstavba centrálního dispečinku IDS, který obsluhuje nový systém elektronických panelů ve 22 největších přestupních uzlech. "Byl vybudován unikátní systém sledování polohy všech 350 regionálních autobusů pomocí GPS a také technologie umožňující přenos informací o poloze vlaků od Českých drah do našeho dispečinku," dodal Holec.
Jihomoravský IDS obsluhuje v současné době 326 jihomoravských obcí, tedy 50 procent kraje, v nichž žije 738.000 obyvatel - 65 procent kraje. Do konce roku 2010 by měl IDS fungovat také ve zbývající jižní části kraje – v okresech Hodonín, Břeclav a Znojmo.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192858/
Židlochovičtí chtějí do Brna cestovat po 30 letech znova vlakemŽidlochovice 13. srpna (ČTK) - Radnice v Židlochovicích na Brněnsku prosazuje, aby do města znova začal jezdit vlak. Předtím by bylo nutné zmodernizovat asi pět kilometrů trati. Náklady jsou včetně všech úprav a staveb vyčísleny asi na 120 milionů korun, radnice se se správci tratí a ministerstvem dopravy nyní snaží najít skromnější řešení, řekl dnes
novinářům starosta města Jan Vitula.
Náklady jsou podle něj vysoké, protože součástí modernizace železnice by byla mimo jiné stavba několika mostů, pod nimiž by mohla při povodních protékat voda. Železnice vede záplavovým územím. "Jako povodňové jsou však zakresleny i oblasti, kde voda 50 let netekla," uvedl Vitula s tím, že Židlochovičtí nyní jednají s úřady o tom, zda by požadavky na trať nebylo možné zmírnit. Město začalo prosazovat vybudování vlakové trati na základě žádostí tamních obyvatel. V Židlochovicích nedávno zpracovávali strategii rozvoje města, do diskusí se zapojilo asi deset procent místních. Nejhlasitěji zněl prý právě požadavek na fungující vlakové spojení města s Brnem. Radnice navíc zjistila, že přání lidí je v souladu s plánem integrované dopravy Jihomoravského kraje - dokument počítá se Židlochovicemi jako koncovou zastávkou osobních vlaků. Trať do Židlochovic původně byla postavena jako vlečka do tamního cukrovaru z nedalekých Hrušovan u Brna. Později ji železničáři přebudovali, aby po ní mohly jezdit osobní vlaky. I když spojení skončilo zhruba před 30 lety, protože železnice přestala vyhovovat parametrům souprav, obyvatelé města na cestování vlakem stále vzpomínají a rádi by ho obnovili. "Je to pohodlnější než autobusem," uvedl Vitula. Další výhodou železnice je, že v Brně staví vlak přímo v centru, dodal.
Kdyby se trať z Hrušovan do Židlochovic modernizovala, spojili by místní projekt s přesuny vlakového i autobusového nádraží. Obě by se k sobě přiblížila, aby tvořila celek a perony bezprostředně sousedily s nástupními ostrůvky autobusů.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192087/
Lidé v kraji budou moci všude jezdit na jednu jízdenku
V Pardubickém kraji půjde všude jezdit na jednu jízdenku. Kraj překonal problémy s kombinací odbavovacích systémů různých dopravců zapojených do budovaného integrovaného dopravního systému (IDS).
Ten by tak měl být spuštěn 1. ledna příštího roku.
„V rámci první etapy bude IDS spuštěn v okrese Pardubice s návazností na Chrudimsko a Královéhradecko. Podařilo se vyřešit technické propojení různorodých odbavovacích systémů, které dopravci nyní používají, a také stanovit principy účtování. Zaveden by měl být takzvaný zónový tarif, který kombinuje jednotné tarify městské dopravy s kilometrovými tarify ostatních dopravců a zároveň umožňuje zapojení stávajícího tarifu Českých drah TR10,“ uvedla mluvčí Pardubického kraje Kateřina Nohavová.
IDS by měl umožňovat pasažérům cestovat různými dopravními prostředky na jediný jízdní doklad. Nemuseli by si proto kupovat jízdenky zvlášť na městskou dopravu, autobusy či vlaky. Zároveň by se měla doprava postupně optimalizovat, což by umožnilo zavedení více spojů i jejich lepší návaznost.
Dosavadní jízdní doklady budou postupně mizet.
„Upřednostňujeme čipové karty před papírovými jízdenkami. Karty mohou být jak elektronickou peněženkou, tak časovým kuponem. Technické problémy máme ještě se zapojením Českých drah a řešit je budeme přechodnou kombinací karet a papírových kuponů,“ uvedl krajský radní pro dopravu Ivo Toman. Zkušební provoz propojení všech dopravců ve veřejné autobusové dopravě s Českými drahami a městskou hromadnou dopravou začne 1. ledna 2008.
Ještě předtím je ale od 1. září tohoto roku připraveno vzájemné přeúčtování tržeb mezi dvěma největšími autobusovými dopravci Connex Východní Čechy a ČSAD Ústí nad Orlicí a od 1. října překlopení kilometrického tarifu na zónový.
Už v září bude karta platit v Pardubicích i v Hradci
Nejpozději v září také začnou lidé platit kartou jízdné jak v MHD v Pardubicích, tak v Hradci Králové. V dalších etapách pak bude dokončen integrovaný systém na Chrudimsku a následně v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy.
Obdobný systém integrace dopravy po etapách zavedl již před časem v některých částech regionu Královéhradecký kraj. Cílem IDS je zlepšení možností cestujících při využívání veřejné dopravy a zároveň snížení individuálního využívání osobních automobilů na přeplněných silnicích.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
V Pardubickém kraji půjde všude jezdit na jednu jízdenku. Kraj překonal problémy s kombinací odbavovacích systémů různých dopravců zapojených do budovaného integrovaného dopravního systému (IDS).
Ten by tak měl být spuštěn 1. ledna příštího roku.
„V rámci první etapy bude IDS spuštěn v okrese Pardubice s návazností na Chrudimsko a Královéhradecko. Podařilo se vyřešit technické propojení různorodých odbavovacích systémů, které dopravci nyní používají, a také stanovit principy účtování. Zaveden by měl být takzvaný zónový tarif, který kombinuje jednotné tarify městské dopravy s kilometrovými tarify ostatních dopravců a zároveň umožňuje zapojení stávajícího tarifu Českých drah TR10,“ uvedla mluvčí Pardubického kraje Kateřina Nohavová.
IDS by měl umožňovat pasažérům cestovat různými dopravními prostředky na jediný jízdní doklad. Nemuseli by si proto kupovat jízdenky zvlášť na městskou dopravu, autobusy či vlaky. Zároveň by se měla doprava postupně optimalizovat, což by umožnilo zavedení více spojů i jejich lepší návaznost.
Dosavadní jízdní doklady budou postupně mizet.
„Upřednostňujeme čipové karty před papírovými jízdenkami. Karty mohou být jak elektronickou peněženkou, tak časovým kuponem. Technické problémy máme ještě se zapojením Českých drah a řešit je budeme přechodnou kombinací karet a papírových kuponů,“ uvedl krajský radní pro dopravu Ivo Toman. Zkušební provoz propojení všech dopravců ve veřejné autobusové dopravě s Českými drahami a městskou hromadnou dopravou začne 1. ledna 2008.
Ještě předtím je ale od 1. září tohoto roku připraveno vzájemné přeúčtování tržeb mezi dvěma největšími autobusovými dopravci Connex Východní Čechy a ČSAD Ústí nad Orlicí a od 1. října překlopení kilometrického tarifu na zónový.
Už v září bude karta platit v Pardubicích i v Hradci
Nejpozději v září také začnou lidé platit kartou jízdné jak v MHD v Pardubicích, tak v Hradci Králové. V dalších etapách pak bude dokončen integrovaný systém na Chrudimsku a následně v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy.
Obdobný systém integrace dopravy po etapách zavedl již před časem v některých částech regionu Královéhradecký kraj. Cílem IDS je zlepšení možností cestujících při využívání veřejné dopravy a zároveň snížení individuálního využívání osobních automobilů na přeplněných silnicích.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/191126/
Krajský úřad Ústeckého kraje zvažuje od prosince zrušit osobní vlaky na několika tratích v regionu. Jednou z nich má být i trať Žatec - Praha, kde osobní vlaky mezi Žatcem a Deštnicí nahradí autobusy. Lidem v dotčených obcích se to ale nelíbí. Protestní petici podepsalo přes pět set jejich obyvatel.
Svoji nevoli dali znovu najevo při schůzce se zástupci kraje, ministerstva dopravy a Českých drah v Měcholupech. „Jsme zásadně proti tomuto záměru. Chceme, aby osobní vlaky na trati byly zachovány. Trať sem patří a zrušení vlaků by vedlo k její devastaci, chátrání nádraží a v neposlední řadě i úpadku turismu,“ uvedla včera Doris Černíková, starostka Měcholup. Navíc podle ní jízdní řády většiny autobusových spojů, které mají nahradit vlaky, nevyhovují požadavkům občanů. Například při cestách k lékaři, do škol a do zaměstnání. „Sestavoval je někdo z kanceláře v Ústí nad Labem. Vůbec o celém problému se s námi nejedná jako s partnery,“ dodala starostka Měcholup. „O chystaných změnách jsme byli upozorněni turisty, kteří tyto vlaky využívají,“ řekla Martina Bartošová, starostka Deštnice.
Zástupci Ústeckého kraje, který je objednavatelem autobusové a osobní vlakové dopravy, argumentují ekonomikou.
V úseku mezi Žatcem a Deštnicí jezdí v osobním vlaku v průměru deset cestujících. „Tyto lidi dokážeme mnohem levněji odvézt autobusy,“ řekl Jindřich Franěk, vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Při ceně dopravního výkonu 51 korun na kilometr byla u osobních vlaků na trati Žatec - Deštnice roční ztráta vyčíslena na 6,2 milionu. Autobusy mají být levnější, předpokládá se cena výkonu 30 korun na kilometr.
Rychlíky na trati Chomutov - Žatec - Praha zůstanou. Podle návrhu mají osobní vlaky mezi Žatcem a Deštnicí nahradit dvě autobusové linky na trase Žatec - Trnovany - Veletice -Holedeč - Měcholupy - Želeč a Žatec - Radíčeves - Měcholupy -Holedeč - Sádek - Deštnice -Velká Černoc - Svojetín - Milostní - Kounov - Mutějovice. Podle autorů návrhu se zvýší oproti vlakovým počet autobusových spojů, budou napojeny i obce, které neleží na železniční trati. Autobusy mají zajíždět přímo do obcí, oproti tomu vlakové zastávky jsou mnohde od vesnic vzdáleny několik set metrů. To je příklad Sádku, Deštnice i Želče.
Odpůrci rušení vlaků tyto argumenty odmítají. Podle některých je přerušení trati v úseku Žatec - Deštnice a zachování vlaků dále do Lužné dopravní paskvil. „Ne každý člověk může cestovat autobusem. Ten autobus je specifikum stejně jako vlak. Na zachování osobních vlaků trváme,“ řekla Doris Černíková.
„Požadavek obcí na zachování osobních vlaků na trati Žatec - Deštnice bude součástí materiálu k této problematice, o kterém bude rozhodovat rada Ústeckého kraje na konci srpna. Ta by měla rozhodnout s konečnou platností. Nicméně teoreticky lze očekávat možnou změnu ještě na jednání zastupitelstva kraje na konci září,“ uvedla Naďa Kocábková, z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. „Tohoto zasedání se chceme zúčastnit a i tam vznést náš požadavek na zachování vlaků,“ shodly se starostky Deštnice i Měcholup.
Obdobné rušení osobních vlaků kraj připravuje také na trati Žatec - Podbořany, Obrnice - Libčeves - Čížkovice a k jejich omezení má dojít mezi Louny a Perucí.
(Žatecký a lounský deník)
Svoji nevoli dali znovu najevo při schůzce se zástupci kraje, ministerstva dopravy a Českých drah v Měcholupech. „Jsme zásadně proti tomuto záměru. Chceme, aby osobní vlaky na trati byly zachovány. Trať sem patří a zrušení vlaků by vedlo k její devastaci, chátrání nádraží a v neposlední řadě i úpadku turismu,“ uvedla včera Doris Černíková, starostka Měcholup. Navíc podle ní jízdní řády většiny autobusových spojů, které mají nahradit vlaky, nevyhovují požadavkům občanů. Například při cestách k lékaři, do škol a do zaměstnání. „Sestavoval je někdo z kanceláře v Ústí nad Labem. Vůbec o celém problému se s námi nejedná jako s partnery,“ dodala starostka Měcholup. „O chystaných změnách jsme byli upozorněni turisty, kteří tyto vlaky využívají,“ řekla Martina Bartošová, starostka Deštnice.
Zástupci Ústeckého kraje, který je objednavatelem autobusové a osobní vlakové dopravy, argumentují ekonomikou.
V úseku mezi Žatcem a Deštnicí jezdí v osobním vlaku v průměru deset cestujících. „Tyto lidi dokážeme mnohem levněji odvézt autobusy,“ řekl Jindřich Franěk, vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Při ceně dopravního výkonu 51 korun na kilometr byla u osobních vlaků na trati Žatec - Deštnice roční ztráta vyčíslena na 6,2 milionu. Autobusy mají být levnější, předpokládá se cena výkonu 30 korun na kilometr.
Rychlíky na trati Chomutov - Žatec - Praha zůstanou. Podle návrhu mají osobní vlaky mezi Žatcem a Deštnicí nahradit dvě autobusové linky na trase Žatec - Trnovany - Veletice -Holedeč - Měcholupy - Želeč a Žatec - Radíčeves - Měcholupy -Holedeč - Sádek - Deštnice -Velká Černoc - Svojetín - Milostní - Kounov - Mutějovice. Podle autorů návrhu se zvýší oproti vlakovým počet autobusových spojů, budou napojeny i obce, které neleží na železniční trati. Autobusy mají zajíždět přímo do obcí, oproti tomu vlakové zastávky jsou mnohde od vesnic vzdáleny několik set metrů. To je příklad Sádku, Deštnice i Želče.
Odpůrci rušení vlaků tyto argumenty odmítají. Podle některých je přerušení trati v úseku Žatec - Deštnice a zachování vlaků dále do Lužné dopravní paskvil. „Ne každý člověk může cestovat autobusem. Ten autobus je specifikum stejně jako vlak. Na zachování osobních vlaků trváme,“ řekla Doris Černíková.
„Požadavek obcí na zachování osobních vlaků na trati Žatec - Deštnice bude součástí materiálu k této problematice, o kterém bude rozhodovat rada Ústeckého kraje na konci srpna. Ta by měla rozhodnout s konečnou platností. Nicméně teoreticky lze očekávat možnou změnu ještě na jednání zastupitelstva kraje na konci září,“ uvedla Naďa Kocábková, z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. „Tohoto zasedání se chceme zúčastnit a i tam vznést náš požadavek na zachování vlaků,“ shodly se starostky Deštnice i Měcholup.
Obdobné rušení osobních vlaků kraj připravuje také na trati Žatec - Podbořany, Obrnice - Libčeves - Čížkovice a k jejich omezení má dojít mezi Louny a Perucí.
(Žatecký a lounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190783/
Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Boj o vlaky vypukl v Ústeckém kraji. Krajský úřad plánuje, že od prosince úplně přestanou jezdit na pěti menších tratích. Proti jsou místní lidé, na Lounsku už sepsali petici. Vedení Ústeckého kraje kritizují i železniční odbory.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Vyzbrojeni nejen argumenty přišli obyvatelé obcí z Lounska bojovat s krajskými úředníky o své vlaky. Kraj totiž navrhuje od prosince výrazné omezení spojů, které by znamenalo zastavení regionální železniční dopravy na pěti tratích. Na Lounsku už kvůli tomu vznikla petice, kterou podepsalo asi osm set lidí.
Doris ČÍŽKOVÁ, starostka Měcholup /nezávislá/
--------------------
Ne každý člověk může cestovat autobusem. Je to specifikum ten autobus a vlak je taky specifikum.
Martina BARTOŠOVÁ, starostka Deštnice /nezávislá/
--------------------
Ji občané využívají za dopravou do škol, do zaměstnání, na úřady.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Hlavním důvodem, proč kraj už nechce na těchto tratích vlaky platit, jsou peníze a také to, že jimi jezdí málo lidí. Úřad plánuje, že v obcích naopak posílí počet autobusových spojů.
Jindřich FRANĚK, vedoucí odboru dopravy, Krajský úřad Ústeckého kraje
--------------------
Jezdí s nimi od nuly do nějakých deseti, patnácti cestujících a prostě tyto cestující my skutečně dokážeme mnohem levněji odvézt autobusy.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Starostům vadí i to, že s nimi o úpravách jízdních řádů nikdo nejednal. Krajský úřad kritizují i železniční odbory.
Martina BARTOŠOVÁ, starostka Deštnice /nezávislá/
--------------------
Naštěstí jsme byli zavčasu upozorněni turisty, kteří tento vlak využívají.
Jaroslav DOUBRAVA, starosta Telnice /KSČM/ /natočeno 19. 7. 2007/
--------------------
Nám naservíroval krajský úřad to, že jaksi kousněte si do pozadí, ale věc je rozhodnutá, ale my jezdit přestaneme.
Milan FRANC, radní Ústeckého kraje pro oblast dopravy /natočeno 19. 7. 2007/
--------------------
Já si myslím, že v byznysu platí, kdo platí, rozhoduje.
Jaromír DUŠEK, předseda Odborového sdružení železničářů
--------------------
Tohle to je černý puntík na mapě České republiky, že to je skvrna.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Plánované omezení počtu vlaků se zřejmě dostane i před krajské zastupitelstvo. Většina opozice s ním totiž nesouhlasí.
(ČT 1 Události v regionech - Praha)
--------------------
Boj o vlaky vypukl v Ústeckém kraji. Krajský úřad plánuje, že od prosince úplně přestanou jezdit na pěti menších tratích. Proti jsou místní lidé, na Lounsku už sepsali petici. Vedení Ústeckého kraje kritizují i železniční odbory.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Vyzbrojeni nejen argumenty přišli obyvatelé obcí z Lounska bojovat s krajskými úředníky o své vlaky. Kraj totiž navrhuje od prosince výrazné omezení spojů, které by znamenalo zastavení regionální železniční dopravy na pěti tratích. Na Lounsku už kvůli tomu vznikla petice, kterou podepsalo asi osm set lidí.
Doris ČÍŽKOVÁ, starostka Měcholup /nezávislá/
--------------------
Ne každý člověk může cestovat autobusem. Je to specifikum ten autobus a vlak je taky specifikum.
Martina BARTOŠOVÁ, starostka Deštnice /nezávislá/
--------------------
Ji občané využívají za dopravou do škol, do zaměstnání, na úřady.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Hlavním důvodem, proč kraj už nechce na těchto tratích vlaky platit, jsou peníze a také to, že jimi jezdí málo lidí. Úřad plánuje, že v obcích naopak posílí počet autobusových spojů.
Jindřich FRANĚK, vedoucí odboru dopravy, Krajský úřad Ústeckého kraje
--------------------
Jezdí s nimi od nuly do nějakých deseti, patnácti cestujících a prostě tyto cestující my skutečně dokážeme mnohem levněji odvézt autobusy.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Starostům vadí i to, že s nimi o úpravách jízdních řádů nikdo nejednal. Krajský úřad kritizují i železniční odbory.
Martina BARTOŠOVÁ, starostka Deštnice /nezávislá/
--------------------
Naštěstí jsme byli zavčasu upozorněni turisty, kteří tento vlak využívají.
Jaroslav DOUBRAVA, starosta Telnice /KSČM/ /natočeno 19. 7. 2007/
--------------------
Nám naservíroval krajský úřad to, že jaksi kousněte si do pozadí, ale věc je rozhodnutá, ale my jezdit přestaneme.
Milan FRANC, radní Ústeckého kraje pro oblast dopravy /natočeno 19. 7. 2007/
--------------------
Já si myslím, že v byznysu platí, kdo platí, rozhoduje.
Jaromír DUŠEK, předseda Odborového sdružení železničářů
--------------------
Tohle to je černý puntík na mapě České republiky, že to je skvrna.
Tereza CHLÁDKOVÁ, redaktorka
--------------------
Plánované omezení počtu vlaků se zřejmě dostane i před krajské zastupitelstvo. Většina opozice s ním totiž nesouhlasí.
(ČT 1 Události v regionech - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190579/
Troufnu si říci, že pro rozvoj Ústeckého kraje, zejména pro život jeho obyvatel, je velmi důležitým faktorem doprava. Ať vezmeme jakoukoliv oblast lidského snažení, vždy bude doprava její nedílnou součástí, stále bude onou pověstnou alfou a omegou všeho konání. Kraj platí každým rokem dopravcům nemalé částky, více než půl miliardy korun, aby zabezpečil nezbytné autobusové a železniční spoje. Za tyto peníze zajišťujeme základní dopravní obslužnost a potýkáme se při tom s řadou problémů. Jedním z nich je, že nechceme, a ani de facto nemůžeme, platit vysoce ztrátové spoje, které navíc cestující prakticky nevyužívají. Zákon nám ukládá se svěřenými finančními prostředky zacházet účelně a hospodárně. Co to znamená? Lapidárně řečeno, do míst, kam nyní jezdí tzv. lokálky po tratích, jež byly projektovány dopravním potřebám první republiky, a kam může zajet také autobus, je kraj povinen platit dopravu, jež je levnější - a tou, příznivci železnice snad prominou, vlak není. Typickým příkladem je provoz na trati 132 Děčín - Oldřichov. Většina nádraží a zastávek leží mimo obce. Obyvatelé Libouchce, Jílového nebo Modré, poté, kdy jsme sem zavedli autobusovou dopravu, si na vlak ani nevzpomenou - nastupují do autobusů, aniž by si museli udělat krátký výlet do kopce k železniční stanici a motoráčky tak tu a tam svezou nějakého turistu nebo drážní zaměstnance s režijní jízdenkou. Takovou dopravu kraj není povinen hradit. Obdobný problém představuje trať z Vejprt do Chomutova. Ta jistě nabízí nádhernou vyhlídkovou jízdu neopakovatelným krušnohorským panoramatem, avšak vyhlídkové jízdy lze asi stěží vydávat za základní dopravní obslužnost. Ostatně, v této souvislosti je zajímavé, že starostové umí zdvihnout hněvivý hlas proti kraji, který zcela nesprávně nařknou z toho, že jim za humny ruší trať, která například sloužila jako vlečka ke zrušenému cukrovaru. Nikdy jsem však neslyšel, s jednou výjimkou, že by obce měly zájem na provoz ztrátových vlaků finančně přispívat… Jistě, je jednoduché ukázat prstem na jednoho viníka, ale vzít na sebe část odpovědnosti, to je asi úkol těžší.
Velmi dlouho a pečlivě jsme pracovali na tom, abychom zmapovali slabá místa v dopravě v našem regionu, neustále se radíme a jednáme s obcemi a nasloucháme odborníkům. Myslím, že víme co můžeme pro zlepšení dopravy udělat a jak rychle to máme udělat. Snahou lidí, kteří se dopravou na kraji zabývají je jediné - bezpečí, rychlost a pohodlí. Bezpečí na prvním místě, rychlost pro účinek a výkon, pohodlí pro kvalitu.
Nemyslím si ani zdaleka, že je všechno snadné a vím, jak obrovský kus práce nás ještě čeká. Jsem ale přesvědčen, že jdeme správným směrem. Náš koncept, i když naše opozice demagogicky tvrdí něco jiného, počítá i s využitím regionálních tratí. Ekonomická současnost a proměňující se dopravní potřeby obyvatelstva nás však nutí, abychom železnici v kraji chápali především jako páteřní dopravní síť, převážející jedním směrem desítky nebo stovky obyvatel -k těmto generálním směrům povedou autobusové linky anebo tratě regionálního či dokonce místního významu.
My totiž nejsme, jak se nám často podsouvá, kati lokálních vlakových spojení. Naopak, se změnou jízdních řádů k devátému prosinci letošního roku přibudou místa, kde bude vlaková doprava posilována a autobusů, pochopitelně těch nevyužívaných, bude ubývat.
O autorovi| Milan Franc, člen Rady Ústeckého kraje
(27.7.2007 Mladá fronta DNES Ústecký kraj)
Velmi dlouho a pečlivě jsme pracovali na tom, abychom zmapovali slabá místa v dopravě v našem regionu, neustále se radíme a jednáme s obcemi a nasloucháme odborníkům. Myslím, že víme co můžeme pro zlepšení dopravy udělat a jak rychle to máme udělat. Snahou lidí, kteří se dopravou na kraji zabývají je jediné - bezpečí, rychlost a pohodlí. Bezpečí na prvním místě, rychlost pro účinek a výkon, pohodlí pro kvalitu.
Nemyslím si ani zdaleka, že je všechno snadné a vím, jak obrovský kus práce nás ještě čeká. Jsem ale přesvědčen, že jdeme správným směrem. Náš koncept, i když naše opozice demagogicky tvrdí něco jiného, počítá i s využitím regionálních tratí. Ekonomická současnost a proměňující se dopravní potřeby obyvatelstva nás však nutí, abychom železnici v kraji chápali především jako páteřní dopravní síť, převážející jedním směrem desítky nebo stovky obyvatel -k těmto generálním směrům povedou autobusové linky anebo tratě regionálního či dokonce místního významu.
My totiž nejsme, jak se nám často podsouvá, kati lokálních vlakových spojení. Naopak, se změnou jízdních řádů k devátému prosinci letošního roku přibudou místa, kde bude vlaková doprava posilována a autobusů, pochopitelně těch nevyužívaných, bude ubývat.
O autorovi| Milan Franc, člen Rady Ústeckého kraje
(27.7.2007 Mladá fronta DNES Ústecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187873/
Cestující čeká v příštím roce zřejmě mírné zvýšení cen
Kraj Vysočina chce v příštím roce dotovat přibližně stejný počet autobusových a vlakových osobních spojů jako v letošním roce.
Na úhradu jejich ztrát je ochoten dopravcům přidat zhruba půl miliardy korun, což je ve srovnání s letošním rokem asi o dvacet milionů více. „Podle představ kraje by se ale na úhradě rostoucích nákladů u osobních spojů měly podílet také dopravní firmy, případně i cestující, a to mírným zvýšením jízdného,“ uvedl náměstek hejtmana Václav Kodet.
„Jednání s jednotlivými dopravci máme před sebou,“ uvedl Kodet. Krajské hejtmanství zatím předpokládá, že v navýšení zohlední tříprocentní inflaci a část peněz potřebných na obnovu vozového parku. Konečnou částku pro dopravní firmy budou schvalovat krajští zastupitelé spolu s novým krajským rozpočtem.
Rozsah autobusové dopravy v kraji se během tohoto roku o něco zvýšil, a to na základě požadavků obcí a firem. Nové spoje přibyly například mezi Jihlavou a průmyslovou zónou u Stříteže. Více autobusů pro dopravu pracovníků potřebovaly dva tamní podniky. Ty se také podílejí na úhradě části provozních ztrát u těchto linek.
V roce 2008 by autobusy měly na Vysočině ujet necelých šestnáct milionů kilometrů, kraj na ně přispěje 239 miliony korun.
Na osobní vlaky, které by měly na Vysočině v příštím roce stejně jako letos najezdit 4,6 milionu kilometrů, z krajské pokladny zřejmě poplyne přes 263 milionů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Kraj Vysočina chce v příštím roce dotovat přibližně stejný počet autobusových a vlakových osobních spojů jako v letošním roce.
Na úhradu jejich ztrát je ochoten dopravcům přidat zhruba půl miliardy korun, což je ve srovnání s letošním rokem asi o dvacet milionů více. „Podle představ kraje by se ale na úhradě rostoucích nákladů u osobních spojů měly podílet také dopravní firmy, případně i cestující, a to mírným zvýšením jízdného,“ uvedl náměstek hejtmana Václav Kodet.
„Jednání s jednotlivými dopravci máme před sebou,“ uvedl Kodet. Krajské hejtmanství zatím předpokládá, že v navýšení zohlední tříprocentní inflaci a část peněz potřebných na obnovu vozového parku. Konečnou částku pro dopravní firmy budou schvalovat krajští zastupitelé spolu s novým krajským rozpočtem.
Rozsah autobusové dopravy v kraji se během tohoto roku o něco zvýšil, a to na základě požadavků obcí a firem. Nové spoje přibyly například mezi Jihlavou a průmyslovou zónou u Stříteže. Více autobusů pro dopravu pracovníků potřebovaly dva tamní podniky. Ty se také podílejí na úhradě části provozních ztrát u těchto linek.
V roce 2008 by autobusy měly na Vysočině ujet necelých šestnáct milionů kilometrů, kraj na ně přispěje 239 miliony korun.
Na osobní vlaky, které by měly na Vysočině v příštím roce stejně jako letos najezdit 4,6 milionu kilometrů, z krajské pokladny zřejmě poplyne přes 263 milionů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187734/
--------------------
Mají do severočeských obcí jezdit vlaky nebo autobusy? Tak tuhle zásadní otázku teď starostům menších měst položil ústecký hejtman Jiří Šulc. Podle něj se totiž nevyplatí vypravovat do obcí s desítkami obyvatel zároveň autobusovou i vlakovou dopravu. Plánované omezení se má dotknout obcí, které leží na železniční trati. Proč tuto otázku kraj vůbec řeší a jak na to reagují starostové? To vše zjišťovala redaktorka Ivana Solníčková.
Ivana SOLNÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ústecký kraj má s Českými drahami uzavřenou smlouvu o zajištění takzvané dopravní obslužnosti na železnici až do konce roku 2008. Podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce ale dnes do mnoha měst a obcí jezdí až trojí dotovaná doprava, a to jak železnice, tak autobusy nebo místní dopravní podniky. Podle něj to ale odporuje evropským předpisům a musí se to změnit. Potvrdila nám to mluvčí krajského úřadu Veronika Kindlová.
Veronika KINDLOVÁ, mluvčí krajského úřadu
--------------------
Evropská legislativa říká, že dotovaný smí být na jedné trase pouze jeden druh dopravy, to znamená, že z bodu a do bodu B nemůže kraj dotovat vlak i autobus. Může dotovat buď vlak nebo buď autobus.
Ivana SOLNÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Máte zmapováno, kolika obcí se toto opatření bude týkat?
Veronika KINDLOVÁ, mluvčí krajského úřadu
--------------------
Jedná se většinou o obce na Děčínsku, Chomutovsku, Teplicku, které leží při železniční trati. Vybrat jenom jeden druh dotované dopravy je samozřejmě pro kraj i ekonomičtější, protože v případě, že si cestující může vybrat z několika druhů, tak samozřejmě pak může docházet k tomu, že jeden z druhů té dopravy je nevytížený a je ztrátový.
Ivana SOLNÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ročně kraj dotuje železniční dopravu částkou čtyři sta milionů korun. Na autobusovou přepravu pak vynakládá zhruba tři sta milionů korun. Kraj ale nechce rozhodovat za starosty. Pouze jim uložil, aby se po poradě s lidmi v obci rozhodli, které dopravě dají přednost. I když starostové mají zatím dostatek času na rozhodnutí, už teď někteří rozhodně nesouhlasí. Například starosta Oseka na Teplicku Jiří Hlinka.
Jiří HLINKA, starosta Oseka na Teplicku
--------------------
Určitě to nejde takhle postavit, že se bude jezdit jenom vlakem nebo jenom autobusem. Já s tím nesouhlasím.
Ivana SOLNÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
A proč?
Jiří HLINKA, starosta Oseka na Teplicku
--------------------
Tak si myslím, že někdo prostě jezdí autobusem a někdo nadále bude jezdit vlakem, že to nejde prostě říct buď a nebo. Chápu tam, že co se týče placení dopravní obslužnosti, že tam je omezené placení takzvaného souběhu, ale nelze to brát takhle primitivně, že buďto vlaky nebo autobusy. To si myslím, že to takhle ani nejde.
Ivana SOLNÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Otázkou se už začali zabývat také ve Vejprtech na Chomutovsku. Tam jezdí jak autobusy, tak i vlaky. Starostka tohoto třítisícového městečka Jitka Gabrinová nám ale potvrdila, že vlakem jezdí do údolí jen několik málo lidí. Proto rozhodnutí bude pro město velmi jednoduché.
Jitka GABRINOVÁ, starostka městečka Vejprty
--------------------
Kraj podle mého názoru dost dlouho vyčkával, protože o té ztrátě se ví několik let. Jestliže opravdu vlakem jezdí z Vejprt do Chomutova v průměru dva lidé, že si rozhodli sami a domnívám se, že zvýšení počtu autobusů přinese našim občanům daleko větší pohodlí a budou v Chomutově daleko rychleji.
Ivana SOLNÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pokud se některá obec rozhodně pro zachování vlaků. Chce jít ústecký hejtman ještě dál. Posvítí si prý na služby, které lidem poskytují České dráhy.
Jiří ŠULC, hejtman Ústeckého kraje /ODS/
--------------------
Sami si odpovězme na otázku, jestli jsme sp