Kraje ČR a železnice

Otázka pro: Petr Bendl hejtman Středočeského kraje

Veřejné dopravě dáváme jednoznačně přednost. Proto chceme její kvalitní a bezproblémové fungování. Do hlavního města totiž dojíždí ze Středočeského kraje za prací denně zhruba sto tisíc lidí. Jednotlivé spoje by na sebe měly především navazovat, autobusy a vlaky by měly mít jízdní řády sladěny. Naším cílem je, aby spoje fungovaly kyvadlově. Zároveň by jich měl být dostatek, aby pobraly všechny cestující a nestávalo se, že se lidé nemají jak dostat domů nebo do práce.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Povšimněte si, že pan hejtman na otázku neodpověděl, ale okecal ji.

Střední Čechy - Zvýšený komfort přepravy na železnici si mohou užít od 2. května cestující na trati Praha - Roztoky u Prahy a o víkendech a svátcích také pasažéři takzvaného Posázavského pacifiku. České dráhy nasadily do provozu další dvě sériové jednotky Regionova. „Zkvalitňování osobní přepravy – železniční i autobusové – v poslední době nabírá na intenzitě, což je dobře. Dopravci si uvědomují, že také služba veřejné dopravy musí mít jistou úroveň, a to nejen v četnosti spojů, ale také v kvalitě samotné přepravy,“ uvedl hejtman Středočeského kraje Petr Bendl, který nové vlaky pokřtil. Dvě sériové motorové jednotky Regionova (řada 814-914) jsou částečně nízkopodlažní a mají speciálně upravené WC pro cestující na vozíku. Každý všední den budou Regionovy jezdit na lince Praha Libeň -Praha Holešovice - Roztoky u Prahy. O víkendech a svátcích pak budou vozit cestující z Prahy do Dobříše a Čerčan. „Ve spolupráci s jednotlivými kraji využíváme jednotky Regionova jako pojízdný marketingový nástroj – jednoznačně svázaný s krajem, ve kterém vozí své cestující. Kromě již zavedeného názvu Regionova tak jednotky dostávají navíc do vínku přívlastek s názvem kraje, logo příslušného kraje a interiér doplní informační plochy s informacemi zajímavými nejen pro turisty a návštěvníky,“ řekl Jiří Kolář, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu. Kromě toho, že na skříň motorového vozu nového vlaku byl umístěn logotyp Středočeského kraje a Prahy spolu s adresou jejich internetových stránek, interiér byl vybaven stojany a rámečky pro informační materiály o zajímavostech Středočeského kraje a Prahy. Do nich je možné umístit jak propagační letáčky, tak například mapu a další informační materiály pro turisty i pravidelné cestující. Nové vlaky nabízejí cestujícím příjemný komfort.

Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)

Přes 800 tisíc korun ročně může Karlovarský kraj ušetřit do konce roku 2010 na dotacích do dopravní obslužnosti na železnici mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. O tuto částku se sníží dotace, které platí dopravci, firmě Viamont, na pokrytí prokazatelné ztráty z dopravy. Kraj měl původně Viamontu přispívat téměř 26 miliony korun za rok. Úspory přitom neohrozí frekvenci dopravy mezi lázeňskými městy.
Kraj letos Viamontu zaplatí necelých 25,3 milionu korun. Snížení dotace se podařilo docílit především vnitřními opatřeními ve společnosti Viamont. Od 10. června upraví jízdní řády na regionální trati tak, aby namísto tří vlakových souprav mohla využívat pouze dvě, uvedl náměstek. "Jedná se pouze o drobné úpravy v čase, které by cestující neměli výrazně pocítit. I nadále bude jezdit mezi oběma městy osm párů vlaků denně. Lepší organizací a vyladěním jízdního řádu ale budou stačit dopravci pouze dva vlaky místo tří," vysvětlil první náměstek hejtmana Jan Zborník.
V letech 2008 až 2010, kdy Viamontu smlouva končí, bude krajská dotace představovat zhruba 24,9 milionu korun ročně. Podle Jana Zborníka je letos částka vyšší, protože úprava je provedena až od poloviny roku. "Není ale vyloučeno, že by se nově domluvené dotace mohly v příštích letech mírně měnit. Ze smlouvy vyplývá, že celkový roční příspěvek lze upravovat směrem nahoru či dolu o deset procent," řekl náměstek.
Další peníze ušetří kraj od změny jízdních řádů na trati mezi Kraslicemi na Sokolovsku a hraničním přechodem do Německa. Tam dopravu také zajišťuje Viamont. Kraj měl za tři páry vlaků denně Viamontu původně platit do konce roku přes 1,1 milionu korun. "Viamont ovšem nebude nadále objednávat od německé společnosti Vogtlandbahn vlaky Regiosprinter a nasadí standardní soupravy. Tak ušetříme do konce roku kolem 800.000 korun," uvedl Jan Zborník.

(Hejtmanské listy)

No, jiná varianta byla, že nebude jezdit nic. A navíc bude moci substrát už znuděný futuristickými Regiosprintery nadšeně přesednout do klasických "orchestrionů". Vlastně by mohli zavést příplatek za nostalgii.

Obce trať chtějí, ochranáři ne

PO KOLEJÍCH DO HOR Projekt železnice do Orlických hor, který se inspiroval dávnými plány i fungujícími zahraničními lokálkami, má mnoho obdivovatelů i odpůrců.

Rychnov nad Kněžnou - Ochránci přírody v Orlických horách tvrdí, že nová železniční trať by uškodila tamnímu životnímu prostředí. Ke studii proveditelnosti se vyjádřili záporně. Dráha by prý ublížila rostlinám, živočichům, lesům, prameništím a nejvíc celému krajinnému rázu.

„Negativní vliv na přírodu by souvisel s liniovým charakterem stavby, její délkou i členitostí horského a podhorského terénu. Pro překonání značných výškových rozdílů by bylo nutné provést zemní práce velkého objemu a rozsáhlé terénní úpravy, vybudovat velké náspy, hluboké zářezy, řadu vysokých a někdy i dlouhých mostů, případně tunelů, což by mělo velké nároky na zábor pozemků,“ řekla Radka Jakoubková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory v Rychnově nad Kněžnou.

Ochranářům jde o přírodu, některým obcím o parcely

Trať by podle ochranářů zničila třeba významnou botanickou lokalitu hradního kopce ve Skuhrově nad Bělou. Podél ní by se mohly do hor šířit nepůvodní rostlinné druhy, které se už teď nákladně likvidují. Pro živočichy by železnice byla překážkou v pohybu, rozdělila by jejich biotopy. Problém vidí ochranáři i v odlesňování, protože v lesích by se musel kvůli trati vykácet asi třicetimetrový pás stromů. Dráha by prý také ohrozila prameniště a podmáčené oblasti hor, jichž ubývá.

Kvůli záboru pozemků s železnicí nesouhlasí ani obec Sedloňov. Lidé by tam neměli kde stavět domy a trať by narušila současný i navržený lyžařský areál. Proti je i Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, který má v Sedloňově seismické pracoviště.

„Plánovaná železniční trať nejen že vůbec neřeší zlepšení dopravní obslužnosti v regionu, ale postrádá jakýkoliv logický smysl,“ tvrdí sedloňovská místostarostka Hana Ježková. Podle tvůrce projektu Petra Tejkla, který oprášil sto let staré plány na dostavbu železnice v horách, všechny námitky se dají vyřešit. Zásahů do krajiny by mělo být co nejméně, za vykácené stromy by se vysadily náhradní. Na místech významných pohledů do krajiny projektanti navrhnou více variant, zastávky ani jiné železniční stavby nebudou tvořit dominanty. Hory podle něj získají ucelenou a ekologickou dopravní síť.

Projekt železnice podpořila Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice. Město Rokytnice zadalo na dráhu studii proveditelnosti, kterou sponzorsky zaplatí firmy Stavby silnic a železnic a Dopravní projektování. Poté by se trasa železnice mohla zapracovat do územních plánů a kdyby šlo vše dobře, stavba by mohla začít už za tři roky.

„Je to příležitost získat peníze na rozvoj infrastruktury z evropských fondů, jaká se nebude opakovat. Jakkoli je to odvážný projekt, bude-li veřejnost mít o dráhu zájem, může se zrodit. Teď záleží na výsledcích odborné studie,“ míní Tejkl.

Mikroregiony i automobilka stavbu dráhy podporují

V řadě horských obcí se na projekt dívají s nadějí. Podpořily ho svazek obcí Region Orlické hory, mikroregion Rychnovsko i kvasinská automobilka Škoda Auto, a také starostka Olešnice Eva Skalická:

„Stavbě železnice se nebráníme, do jisté míry by byla užitečná, hlavně pro cestovní ruch. Ohradili jsme se však proti navržené trase, kterou někdo tvořil od stolu, takže procházela v polovině svahu zdejšího lyžařského areálu.“

Místní lidé by si železnici do hor přáli, ale že se postaví, moc nevěří. „Fandím tomu, ale je to trochu utopie,“ myslí si Zdeněk Bachura z Olešnice.

Podobného názoru je i Stanislav Havel ze Ski klubu Ústí nad Orlicí, který pod vrchem Zakletý v Říčkách provozuje lyžařský areál: „Dráha by sice byla přínosem pro turistiku, ale je otázka, kolik lidí by ji využívalo. Pochybuji, že by se uživila.“

Krajští politici se stavbě dráhy nebrání, ale mluví o ní zdrženlivě. Dop

Trať do hor ekologové nechtějí

Téma DNES

Rokytnice v Orlických horách - Skoro sedmdesát kilometrů kolejí, nové zastávky a moderní vlaky. Tak by podle představ svých tvůrců mohla v budoucnu vypadat nová železnice, která by turisty dovezla až pod hřeben Orlických hor. Velkorysý projekt budí nadšené ovace, ale má i řadu odpůrců, zejména mezi ochránci přírody.

„Nedomnívám se, že by dráha ulevila horám od individuální automobilové dopravy. Mnohem lepší by bylo využít autobusy na ekologická paliva,“ míní Zdeněk Záliš, který v současné době vede správu Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Místní lidé, kteří žijí z cestovního ruchu, se naopak na železnici těší. Dráha by totiž spojila současné lokálky s horskými středisky a přivezla by do hor víc turistů. „Bylo by to krásné, určitě bychom to přivítali. Ale asi bude náročné projekt uskutečnit, i když s podporou z Unie by se to snad mohlo podařit,“ míní Zdena Šimánková, která bydlí v Kunčině Vsi u Zdobnice a provozuje tam apartmány.

Více čtěte na str. C3

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)
--------------------------------------------------------------------------------

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) se od neděle 4. března rozšířil o oblast Letovicka a Boskovicka. Jedná se již o čtvrtou etapu, při níž byla dopravně zaintegrována severní část Jihomoravského kraje s malým přesahem až do Pardubického kraje s celkem 110 novými dopravně zaintegrovanými obcemi.
Na Českých drahách byly integrovány železniční tratě 260 v úseku Dolní Lhota–Březová nad Svitavou a 262 v úseku Skalice nad Svitavou–Jevíčko. Úloha Českých drah je v této oblasti páteřní, neboť systém dvouhodinového taktu vlaků kategorie rychlík spolu se spěšnými vlaky vytvářejí v potřebných směrech špičkové intervaly šedesát minut. Tyto spoje jsou označené jako linka R2 a tvoří prakticky jediné rychlé a zejména přímé spojení mezi Brnem a Blanskem či Letovicemi, říká šéf brněnského Krajského centra (KCOD) Českých drah a současně zástupce ředitele odboru osobní dopravy a přepravy ČD pro Jihomoravský kraj Alan Butschek.
Jak dodává Ing. Butschek, osobní vlaky na lince S2 Brno–Letovice, resp. S22 Letovice–Březová nad Svitavou zajišťují spojení po celý den v hodinovém, ve špičkách v úseku Brno–Skalice nad Svitavou půlhodinovém taktu. Ve Skalici nad Svitavou vznikl významný přestupní bod, v kterém si kromě autobusových spojů do Boskovic může cestující přestoupit do motorových vlaků směr Boskovice a Chornice, které jsou označeny jako linka S21.
Platným jízdním řádem došlo v Letovicích současně k takzvanému rozlomení vozebního ramene osobních vlaků Brno–Česká Třebová. Zásadním důvodem bylo přizpůsobení síly souprav rozdílné poptávce cestujících. Tím, že Letovice představují přirozené spádové místo s lomem frekvence cestujících za současné existence solidní sítě přímých rychlých vlaků Brno– Česká Třebová, je přestupem v Letovicích postiženo poměrně malé množství cestujících. V průměru jde přibližně o deset cestujících na jeden vlak.
Podle informací ze strany Jihomoravského kraje je zadána studie na řešení přestupního terminálu s názvem „Letovice, železniční stanice“. Případné úpravy uvnitř stanice jsou závislé například na analýze dopravního modelu v budoucnosti s ohledem na typ vozového parku, dodal Alan Butschek.

(Železničář 20/2007)

Spolu v pohybu s ČD

Svět je pořád v pohybu jako vlaky. Připojte se k nám a buďte spolu s námi taky v pohybu. České dráhy připravily hlavně pro mladé do 26 let nové internetové stránky a SMS soutěž o zajímavé ceny.
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=45389

ad alex.Swan:

On je spíš zázrak, že tam vůbec nějaké lavičky jsou. V rámci vymýtání nekalých živlů spíš na nádražích mizí. Nakonec to dopadne podle známé vojenské zásady:"Voják běží nebo leží. A když leží, tak nechrápe, ale střílí!" Substrát holt nemá co posedávat na nádraží, nýbrž kmitat.

Jinak by se jistě našel jedinec, jenž by se dotyčného výpravčího dotázal, kterýže zákon zakazuje sedět na zábradlí.

Přemýšlel jsem, kam tuto ,myšlenku´ mám zařadit a na konec jsem se rozhodl, že sem. Včera, okolo sedmé hodiny večerní, jsem čekal na pražském hlavním nádraží na vlak domů z práce. Na celém 3. nástupišti, kam měl vlak přijet jsou všudyvšeho tři lavičky. 2 byli obsazeny a třetí byla ,poznamenaná´ od místních holubů. A tak jsem si sedl na zábradlí. Za chvíli šel kolem pan výpravčí, který vypravil vlak směr Berlín a řekl mi:
,, Mladý pane, slezte prosím z toho zábradlí. Spadnete dolů, rozbijete si hlavu a kdo to pak mám uklízet.´´
Nezbývalo mně, než poslechnout a slezl jsem. Ihned jsem se ale zeptal, kam si mám sednout, když tu nejsou volné lavičky či jsou nepoužitelné. Odpovedi se mně nedostalo. Úplně stejné a možná daleko horší je to v odbavovací hale. Zajímalo by mě, jestli se to v budoucnu změní a cestující čekající na vlak domů, do práce apod. si budou moci bez obav sednout na některou z laviček.

Pardubický kraj spustí IDS na etapy...

Od 10. června se upraví jízdní řády na železniční trase mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Cestující se však nemusí obávat snížení počtu spojů. Půjde jen o drobné časové úpravy v jízdním řádu. „I nadále bude jezdit mezi oběma městy osm párů vlaků denně. Lepší organizací a vyladěním jízdního řádu ale budou stačit dopravci pouze dva vlaky místo tří,“ uvedl náměstek hejtmana Jan Zborník. Karlovarský kraj tak ušetří na dotacích do dopravy až 800 tisíc korun ročně.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Pod záštitou generálního ředitele Českých drah Josefa Bazaly se v rámci veletrhu URBIS 2007 uskutečnil druhý ročník konference Českých drah s názvem „Moderní železnice – Nové služby pro regiony“. Hlavním tématem letošní konference se stala obnova železničních kolejových vozidel s využitím Regionálních operačních programů. Konferenci moderoval ředitel odboru marketingu v osobní přepravě Českých drah Aleš Ondrůj.

Celá zpráva je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_18nove.htm

Pravidelné zasedání Dopravního výboru Zastupitelstva Pardubického kraje se konalo ve středu 25. dubna v železničním prostředí, konkrétně v Pernerově sále na choceňském nádraží. Jedním z předem dohodnutých bodů programu byla problematika modernizace regionálních kolejových vozidel s finanční podporou Evropské unie.
Při této části jednání České dráhy zastupoval náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Kolář, ředitelka odboru osobní dopravy a přepravy Luďka Hnulíková a Martin Malý z odboru strategie a informatiky Českých drah. V úvodu celou problematiku přítomným členům a hostům zasedání krátce představil šéf pardubického Krajského centra ČD Michal Štěpán. Vedle stálých členů Dopravního výboru byl v Chocni přítomen rovněž náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman.
V rozpočtovém období let 2007 až 2013 hodlá Evropská unie podpořit rozvoj regionů, mimo jiné i podporou veřejné dopravy, což znamená modernizaci drážních vozidel. Podpora obnovy vozidlového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob byla původně zahrnuta v Operačním programu doprava. Nově je obsažena ve všech sedmi Regionálních operačních programech,zdůraznil Martin Malý z odboru strategie a informatiky ČD.
V současné době jsou Regionální operační programy posuzovány Evropskou komisí, přičemž garantem pro technické parametry schvalovacího procesu projektů podpory obnovy drážních vozidel osobní dopravy je Ministerstvo dopravy České republiky. Vázaná alokace ve výši 245 milionů eur je vyčleněna právě na podporu obnovy jak železničních vozidel osobní dopravy, tak i třeba tramvají či trolejbusů.
Strategickým záměrem Českých drah je mimo jiné využívat při modernizaci vozidel i finanční prostředky Evropské unie. ČD oslovují objednatele, tedy příslušný kraj, s projektem, kdy se pro něj minimalizují ekonomické, projektové a právní či majetkové dopady na pořízení nových vozidel. Cílem dále zpracovaných projektů Českých drah je takové řešení, jež bude mít podporu objednatele nejen v otázkách ekonomických a dalších analýz, ale rovněž ve shodě definování příslušných tratí, pro něž jsou nová vozidla řešením.
Modernizace regionálních kolejových železničních vozidel s evropskou finanční podporou je historicky jedinečnou příležitostí, která se již nemusí opakovat. Z toho důvodu bych chtěl apelovat, aby projekt, který předkládáme, byl podroben kritice a následné diskuzi. Oslovujeme nejen Pardubický, ale i ostatní kraje České republiky. Byl bych rád, kdybychom společně dospěli k jednoznačnému závěru a pomohli tak nastartovat tento projekt, řekl přítomným členům Zastupitelstva Pardubického kraje Jiří Kolář.

(Železničář 18/2007)

Zřejmě definitivně padla hrozba, že přestane fungovat Integrovaný dopravní systém Plzeňska (IDP) a cestující přijdou o možnost jezdit na jeden cestovní doklad s výhodným předplatným. Zástupci Plzeňského kraje i města Plzně hlásí, že se na organizaci IDP dohodli a budoucnost systému není ohrožena. „Lidi o nic nepřijdou,“ tvrdí politici. Krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš potvrdil, že IDP převezme od plzeňské radnice kraj. „Chybí jen oficiální souhlas vedení kraje a města,“ prohlásil Jaroš. Plzeňská radnice se letos rozhodla integrovaného systému zbavit. Zástupci města argumentovali tím, že radnice musí ročně systém dotovat asi 20 miliony korun.
Krajský radní ale tvrdí, že systém není zapotřebí dotovat. „Převezmeme smlouvu s pěti dopravci, kteří jsou do systému zapojeni. Vybrané peníze se mezi nimi jenom přerozdělují,“ sdělil Jaroš.
Náměstek primátora Plzně Jiří Uhlík souhlasil, že o převodu IDP na kraj je téměř rozhodnuto. „Město by to chtělo převést od 1. července. V každém případě se budeme snažit vše vyřídit tak, aby lidi nic nepoznali,“ konstatoval Jiří Uhlík.
Krajský radní tvrdí, že integrovaný systém má nedostatky, které bude nutné odstranit. Upozorňuje například na to, že je nevýhodný pro obce z okolí krajské metropole. „V integrovaném systému by měla být vnitřní zóna pouze na území Plzně. Pak by měly být kolem města dvě vnější zóny. Ta druhá by zasahovala až někam za Plasy nebo Blovice,“ sdělil Jaroš.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

České dráhy nabízejí na linkách v okolí Prahy denně přes 300 spojů umožňujících přepravu cestujících na vozíku

Letos přibude 9 nových příměstských vlaků se speciálními plošinami; 2. května pak ČD uvedou do provozu v oblasti Prahy další jednotku Regionova.
Každý všední den vypravují České dráhy na spoje v okolí Prahy až 320 spojů, které jsou schopny přepravit vozíčkáře. Na hlavních tratích Praha – Kolín – (Pardubice), Praha – Kralupy nad Vltavou – (Roudnice nad Labem), Praha – Beroun, Praha – Nymburk – Kolín – (Kutná Hora) a Praha – Benešov u Prahy jezdí ve špičce nízkopodlažní vlaky každých 30 minut (v ranní špičce na trase Český Brod – Praha každých 15 minut). Tyto spoje jsou v jízdním řádu označeny symbolem vozíčkáře.
Denně vyráží na koleje pražské příměstské dopravy, kromě „klasických pantografů“, které mají podlahu ve výši nástupiště, také 25 moderních patrových jednotek CityElefant, řady 471, které jsou vybaveny plošinou pro snazší nástup a výstup vozíčkářů a mají speciální bezbariérové WC. V rámci letošního roku uvedou České dráhy do provozu 9 nových souprav.
Kromě toho nasadí ČD od 2. května do pravidelného provozu v Praze a Středočeském kraji další motorovou jednotku Regionova, která je částečně nízkopodlažní a bezbariérovým WC. V pracovní dny bude jezdit denně na pražské městské lince Roztoky u Prahy – Praha Holešovice – Praha Libeň, kde se objevuje už nyní ve zkušebním provozu. Nasazení Regionovy na městskou linku výrazně usnadní cestování imobilních občanů nebo maminek s kočárky v Praze a v okolí.
Dnes využil vlak Českých drah pro cestu z Prahy do Kralup nad Vltavou předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása v doprovodu Džamily Stehlíkové, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny .
V současné době je po celé České republice rozmístěno také více než 90 mobilních plošin, které pomáhají vozíčkářům nastoupit i do vlaků, které mají podlahu výše, než je nástupiště. Před třemi lety jich přitom bylo k dispozici jenom pět. Část plošin hradí zcela České dráhy, na části se finančně podílejí města i nadace Konto Bariéry.

(včerejší tisková zpráva ČD)

Jednotný dopravní systém (IDS) začíná pomalu ovládat kraj. Včera například jihomoravští zastupitelé schválili hned 36 smluv najednou s obcemi z Boskovicka, které se do IDS připojily od 4. března. Ty se za to zavázaly, že budou do společné kasy platit příspěvek 50 korun na hlavu.
„Další vlnu smluv chystáme na červen, IDS na Boskovicku pokrývá 95 obcí, celkem už je v něm zapojeno 330 obcí, tedy téměř polovina z celkového počtu 671,“ pochlubil se krajský radní Jaroslav Pospíšil.
Ne všichni chtějí smlouvy podepisovat. Na řadě míst jsou z IDS rozčarováni. A podpis smlouvy odsouvají, až vedení kraje a Kordis, který IDS zajišťuje, splní jejich připomínky k novému systému.

V jedné vsi dvoje jízdné

„Problémy zatím vyřešené nejsou, takže jsme nepodepsali. Vadí nám hlavně cena jízdného, v dědině máme dvě zastávky, které jsou od sebe vzdálené 400 metrů. Z jedné stojí cesta do Boskovic osm korun, ze druhé třináct,“ popisuje starosta Sudice Miloš Kosička.
Místní podle něho raději chodí přes vesnici pěšky, ti z horního konce dokonce jezdí do práce auty. Podepsat smlouvu o příspěvku do IDS proto chce, až pokud Kordis splní slib a jízdné sjednotí. Mělo by to být v květnu. Připomínek je víc.
„Lumpárna je i to, že pravidla nejsou jednotná. U nás chce Kordis za šestikilometrovou cestu 13 korun, ale třeba z Vratíkova do Boskovic nebo z Vísek do Letovic je to osm kilometrů a platí tam jen šest korun,“ zlobí se Kosička.
Nespokojení jsou i jinde. Hlavně kvůli problémům s návazností spojů, častému přestupování a delší době jízdy. Radost z IDS nemají po šesti týdnech třeba na Lysicku a Kunštátsku. „Systém zatím neslouží lidem, návaznosti nefungují tak, jak bylo slíbeno. Domluvili jsme se, že začneme opět sbírat připomínky lidí a dáme je dohromady za celý mikroregion, aby se vše vyřešilo,“ říká starosta Lysic Luděk Baláč.
Podpis smluv sice přichází na řadu až po zavedení IDS, pokud se Kordis s obcemi nedohodne, mohou přijít postihy.
„Pokud obec nepodepíše, snažíme se řešit, co ji nejvíc trápí. Krizová varianta je ale ta, že by došlo k omezení počtu spojů, linky by třeba v neplatící obci nezastavovaly,“ říká Michal Kocourek z Kordisu.
Jaroslav Pospíšil, radní zodpovědný za dopravu, ale uklidňuje. „Na začátku jsme možná někde byli moc opatrní, už začínáme upřesňovat jízdní řády a zavádět to, co obce chtějí. Chystáme třeba další budování přestupních terminálů,“ říká.

Přestupy zůstanou, zvykejte si

Ne všechny připomínky jsou podle lídrů kraje namístě. Na přestupy si podle nich lidé prostě musejí zvyknout. „Autobusové spoje do centra se zrušily a ušetřené kilometry se daly pro dopravu mezi obcemi. V tom je ekonomika. Přestupování je sice bolest, ale jinak to nejde,“ vysvětluje vedoucí krajského odboru dopravy Jan Pavlíček.
„V Brně také máte trasu z bodu A do bodu B a běžně zjistíte, že bez dvou přestupů se mezi nimi nedostanete. Proč to v Brně jako problém nevnímáme a jinde ano? A proč by měl cestující z venkova mít spoje odevšud až do centra?“ zlobí se.
Na přestupech se podle něho dá i vydělat. Třeba lidé cestující z Boskovic do Brna si mohou vybrat, buď pojedou celou cestu autobusem bez přestupu, anebo z Boskovic dojedou autobusem do Skalice nad Svitavou a odtud rychlíkem do Brna.
„Druhá varianta je sice s přestupem, ale zato o 14 minut rychlejší,“ uvádí Pavlíček. Jedno je jisté, jednotný dopravní systém, společné jízdní řády i jízdenky se rozšíří. Do roku 2010 by IDS měl pokrýt celou jižní Moravu.
Od neděle 9. prosince bude IDS i na východ od Vyškova až po Kyjov a hranice se Zlínským a Olomouckým krajem. Poté přijde na řadu velká etapa zahrnující Veselí nad Moravou, Hodonínsko, Břeclavsko až po Mikulov. Naposledy se IDS rozšíří o Znojemsko.

IDS spojí do roku 2010 kraj i s Rakouskem a Slovenskem

Vedení kraje má ovšem ještě smělejší plány, než je pokrytí celého kraje takzvanou ídéeskou. Linky by totiž měly do budoucna zajíždět i mimo území jižní Moravy,