Kraje ČR a železnice

ad 363.177-7:

Ta zpráva je už nějaký den v patřičné diskusi - stejně jako některé další, které sem dnes přidáváš.

Varnsdorf: ráj železničních peáží

Stanice Varnsdorf vznikla jako konečná stanice na železniční trati Děčín–Varnsdorf, postavené soukromou firmou Böhmische Nordbahn (BNB). První vlak dojel do Varnsdorfu 16. ledna 1869 a do té doby je toto původně silně průmyslové město napojeno na železniční síť. V současné době je Varnsdorf jednou ze stanic v obvodu uzlové železniční stanice Rumburk a současně pohraniční stanicí mezi Českou republikou a Německem. Ostatně, německé území začíná takřka ihned za posledními výhybkami varnsdorfského nádraží směrem na Žitavu a Liberec.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_6varns.htm

Tak odkaz ješčo raz:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_6dopra.htm

Z 11. železniční konference Železnice 2006, z které jsme již otiskli příspěvek náměstka ministra Ing. Vojtěcha Kocourka, Ph. D., jsme dnes připravili zkrácené znění zajímavého příspěvku Ing. Jiřího Koláře, Ph. D., náměstka generálního ředitele pro osobní dopravu, GŘ ČD, a. s:

http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_6dopra.htm.

Přesně na den jako v loňském roce byla dne 25. ledna letošního roku podepsána Smlouva o závazku veřejné služby v drážní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti na území Plzeňského kraje pro rok 2007.
Tento akt stvrdili svým podpisem hejtman Plzeňského kraje MUDr. Petr Zimmermann a náměstek generálního ředitele Českých drah, a. s., pro osobní dopravu Ing. Jiří Kolář, Ph. D. Smlouva navazuje na předcházející období. Oproti roku 2006 dochází k navýšení rozsahu vlakových kilometrů, rovněž byla navýšena o 10 milionů Kč částka na pokrytí ztráty. K nejvýznamnějším změnám došlo od nového jízdního řádu na trati 190 (Plzeň–Horažďovice předměstí) a na trati 183 (Plzeň–Klatovy).
Přípravná jednání nebyla jednoduchá, podpisu předcházela řada jednání. Plzeňský kraj jako objednatel specifikuje kromě kvantitativních i řadu kvalitativních ukazatelů. Železniční doprava tvoří páteřní síť dopravní obslužnosti. V Plzeňském kraji je celkem 15 železničních tratí a jejich délka představuje 737,5 km. Na těchto tratích je 199 stanic a zastávek. Spádové centrum je město Plzeň, které má 165 000 obyvatel. V jízdním řádu 2006/2007 bylo v obvodu Plzeňského kraje zavedeno 494 regionálních vlaků, které ujedou denně 14 331,3 vlakových kilometrů. Za rok tak přepraví České dráhy v působnosti Plzeňského kraje okolo 11 milionů cestujících.

(Železničář 6/2007)

Chybka se v HaTMatiLce vloudila, takže fungující odkaz:

http://www.ropid.cz/cz/projekt/2007-03.htm

Od 4. března začínají platit drobné úpravy v provozu PID, které jsou vyjmenovány na stránce ROPIDu. Nově začne jezdit linka 358 z Obchodního centra Čakovice do Měšic a především bude o víkendech obnoven provoz na trati 121 v úseku Hostivice – Podlešín! Dva páry vlaků budou jezdit z Prahy Masarykova nádraží přes Hostivice do Slaného a zpět. Potěšitelné. Další drobné změny na železnici jsou popsány na zmíněné stránce: http://www.ropid.cz/cz/projekt/2007-03.htm

(stránky Klubu dráhařů)

Spoje letos najezdí o 258 tisíc kilometrů víc než loni

Střední Morava - O dvaadvacet milionů korun více než loni zaplatí letos olomoucké hejtmanství železničním dopravcům za zajištění základní dopravní obslužnosti. Proč? Vlaky najezdí víc kilometrů. Nárůst mimo jiné souvisí se zavedením nových spojů na severu kraje. Právě zde chce hejtmanství ulehčit automobilové dopravě. Důležitá silnice přes Červenohorské sedlo, která vpodstatě spojuje sever a jih Olomouckého kraje, totiž bude už za pár týdnů znova uzavřena. Od dubna se stavaři po zimní přestávce vrátí k její rekonstrukci. Hejtmanství tu proto přispěje na čtyři nové rychlíky, dráhy však posílí i další spoje.
„Od letoška jezdí čtyři nové rychlíky, které jsou v úseku Hanušovice – Jeseník vedené jako spěšné. Budeme na ně přispívat, protože posílení spojení v této části kraje je důležité také vzhledem k rekonstrukci silnice přes Červenohorské sedlo,“ vysvětlil krajský radní Petr Polášek. Nové spoje během roku najedou po regionu přes sto tisíc kilometrů a mají alespoň částečně pomoci s přepravou lidí, kteří by jinak jeli autem po silnici přes Červenohorské sedlo. Právě přípravy oprav zmíněné silnice proběhly už loni v září a říjnu. Stavaři tehdy mimo jiné káceli stromy tam, kde se bude silnice rozšiřovat, či překládali inženýrské sítě.

Nové rychlíky ulehčí objížďce přes Ramzovské sedlo

„Letos od prvního dubna začnou hlavní práce na kompletní rekonstrukci silnice, včetně výstavby opěrných zdí, výstavby propustí, odvodňování a dalších věcí,“ upřesnil Zdeněk Kocourek z odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu.
Potvrdil, že cesta přes Červenohorské sedlo nebude průjezdná od dubna do října. V tomto období se motoristé budou muset vydat po hlavní objízdné trase přes Ramzovské sedlo.
Objížďce by mohly odlehčit i čtyři nové spěšné spoje. Hejtmanství tento rok ovšem nebude provozovatelům železniční dopravy přispívat jen na ztrátu z jejich provozu. Dráhy posílí i některé další spoje. Dohromady totiž vlaky po střední Moravě najedou celkem o 258 tisíc kilometrů víc než v roce 2006. A na rozdíl mezi tržbami a skutečnými náklady dá kraj 328 milionů korun. Většinu z této částky dostanou České dráhy.
Connex Morava, který zajišťuje vlakové spojení na trati Železnice Desná, získá necelých 13 milionů. „V celkové sumě jsou zahrnuty také ztráty ze slev žákovského jízdného,“ sdělil Polášek.
Autobusoví dopravci tento rok dostanou na úhradu svých ztrát z přepravy zhruba 287 milionů. Kraj o tom rozhodl už loni v prosinci.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Ohrožená vlaková doprava z Kraslic do Německa, kterou Karlovarský kraj odmítl dotovat, zřejmě nakonec zůstane zachována. Prohlásil to včera náměstek hejtmana Jan Zborník. „Jednáme se společností Vogtlandbahn a se sdružením dopravců na saské straně. Vlaky jezdit budou,“ řekl Zborník. Další podrobnosti odmítl sdělit a dodal, že jasno v celé věci bude do konce února. „Pokud nechceme působit destruktivně, musíme se dohodnout,“ poznamenal Zborník.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Ve "Zprávách z regionů" na RTA právě zazněly stesky obyvatelů Holubic a okolních obcí, že žst. Holubice přestala fungovat pro osobní dopravu. Jezdí tujen projíždějící rychlíky a obyvatelé byli v rámci IDSJMK odkázáni na dopravu autobusovou, která je zejména ve směru na Vyškov nevyhovující. Komentátor to uzavřel tak, že v západní Evropě takovouto místní železniční dopravu "provozují soukromé společnosti, což u nás není zatím možné".
Možné to pochopitelně je - jen se musí najít objednatel a příslušný dopravce.

Nové vlakové soupravy se pyšní logotypem kraje * Nejdřív budou jezdit na trati Děčín-Rumburk

Včera železničáři premiérově nasadili do pravidelného provozu dvojici velmi pohledných, částečně nízkopodlažních vlakových motorových jednotek Regionova řady 814-914, které nahradí staré a již nevyhovující motorové soupravy.
Proto krátce po poledni bouchalo na prvním nástupišti ústeckého hlavního nádraží Českých drah šampaňské, ryčela muzika, padala vzletná slova. A to zcela právem. Od Českých drah soupravy symbolicky a s povděkem převzal hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS). Podle něho dá kraj letos drahám na dopravní obslužnost 375 miliónů korun, a proto také požaduje železniční dopravu na standardní evropské úrovni.
Jednotky Regionova budou v regionu nejdříve dělat radost cestujícím na trati Děčín-Rumburk, jeden pár v pracovní dny na trati Děčín-Dolní Žleb, druhá souprava pak v sobotu a v neděli na trase Rumburk-Mikulášovice-dolní nádraží. Cena jedné jednotky Regionova je 20 miliónů korun.
Podle náměstka generálního ředitele ČD Jiřího Koláře se v příštích letech při dodávce dalších souprav počítá s jejich provozem na tratích Lovosice-Litoměřice-horní nádraží, Lovosice-Louny-ŽatecChomutov-Kadaň/Klášterec nad Ohří a postupně se objeví i na dalších regionálních tratích.

Souprava vlajkovou jednotkou kraje

České dráhy však ve čtvrtek neuvedly do provozu jen tak ledajaký nový vlak. Součástí tohoto kroku je také promyšlený koncept propagace Ústeckého kraje, turistického ruchu, potažmo ekologické železniční dopravy, který nese název Regionovou vaším krajem.
Podle Koláře budou vlaky Regionova využity jako pojízdný marketingový nástroj jednoznačně svázaný s krajem a vozící své cestující - patrioty.
Také proto byly na skříně obou motorových vozů umístěny logotypy Ústeckého kraje včetně oficiálních internetových stránek kraje. Navíc jsou interiéry vybaveny stojany a rámečky pro informační materiály představující ústecký region.

(Právo)

Nová železniční zastávka Čelákovice - Jiřina

Po letech snažení se obyvatelé městské části Jiřina v Čelákovicích a zaměstnanci firmy KOVOHUTĚ konečně dočkali. Od 10. prosince 2006, zavedením nového jízdního řádu Českých drah, byla poblíž železničního mostu přes Labe uvedena do zkušebního provozu zbrusu nová železniční zastávka Čelákovice-Jiřina.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_4celak.htm

Chystá se nová zastávka

Své železné dráhy, která ho spojila s Čelákovicemi a tamní Rakouskou severozápadní dráhou, se Brandýs nad Labem dočkal v roce 1883. V období před první světovou válkou byly na brandýské místní dráze exkluzivně zaváděny přímé vlaky do Vídně pro vskutku vznešené cestující – následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, arcivévodu (a budoucího císaře) Karla Františka Josefa a jeho choť Zitu.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_4zasta.htm

Vlaky a autobusy v kraji denně využívají desetitisíce lidí. Mnohým ale jízdní řády nevyhovují

Zlínský kraj - Veřejnou dopravu v kraji používá podle společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje 90 tisíc cestujících denně. 15 tisícům z nich ale nevyhovuje.
Přitom například v příhraničí Královéhradeckého kraje spojů přibývá. Tamní protějšek zlínského krajského koordinátora, společnost OREDO, řeší dopravní problémy zapadlých obcí jednotným dopravním systémem. Ten však Zlínskému kraji dosud chybí.

Vzor z Hradce Králové?

OREDO mimo jiné zavedlo jednotné jízdné pro vlaky i autobusy nebo přestupné vícedenní jízdenky, které si lidé mohou mezi sebou půjčovat. Lidi přepravují mikrobusy, které jsou vytížené, mají nižší náklady a mohou tedy jezdit častěji. Na méně vytížených linkách je možné si mobilem na dispěčinku hodinu napřed objednat speciální spoj.
Autobusy navazují na pravidelné „páteřní“ vlaky a spoje se tak nekryjí. I do zapadlých obcí, kam dříve jezdilo pět autobusů, tak dnes jezdí až sedmnáct spojů denně. Dopravní obslužnost i v zapadlých obcích příhraničí Královéhradeckého kraje vzrostla až o 80 %, aniž to pokladnu kraje stálo peníze navíc. Nezdražilo ani jízdné.
Společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje se studiem integrovaných dopravních systémů u nás i v zahraničí zabývá. „Úvahy o použití jeho konkrétní podoby ve Zlínském kraji jsou ale zatím předčasné,“ tvrdí jednatel společnosti Miroslav Řihák. Připouští však, že systém OREDO patří k těm zdařilým. Zrušení vlakového spoje, který vyjížděl v 13.20 z Kroměříže do Zborovic bylo podle autorů petice, manželů Jany a Zbyňka Štrychových, poslední kapkou. Dopravní obslužnost v obci a okolí považují za chaotickou a nesystémovou.
„Spoje se tu ruší pořád. Bydlím tu asi šest let a vychází to tak na jeden ročně,“ tvrdí Zbyněk Štrych. „Nejvíc mě rozčiluje, že vlaky jezdí souběžně s autobusy. Proč?“ diví se Štrych, jehož dcera dojíždí do jedné z kroměřížských škol. „Nejraději bych koupil mikrobus a ty lidi z okolí svážel sám. Zaručeně bych neprodělal,“ je přesvědčen.
České dráhy dotyčný „školní“ vlak přesunuly kvůli změně jízdního řádu na trati Hulín - Kojetín. Vlaky tam totiž musejí navazovat na rychlíky na koridorech. Objednávku spojů podle mluvčího Českých drah Aleše Ondrůje řeší kraj ve spolupráci s obcemi. „Není možné zavděčit se všem,“ tvrdí Ondrůj.
Starosta Zborovic, sám příznivec cestování vlakem, se hájí tím, že rušení spoje projednávalo zastupitelstvo, lidé ale na jednání nepřišli.
V daný čas teď není podle Řiháka motorový vůz na trati Kroměříž -Zborovice k dispozici. Spojení je proto třeba pokrýt autobusy. Ty teď ale v danou dobu jezdí jen přes Zdounky, kde musí děti čtvrt hodiny čekat na přípoj. Další přímý vlak jede až ve tři hodiny odpoledne. Rodiče proto podle Štrychových většinu dětí raději přihlásili do družin, kde počkají na další vlak.

Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Vlaky a autobusy v kraji denně využívají desetitisíce lidí. Mnohým ale jízdní řády nevyhovují

Veřejnou dopravu v kraji používá podle společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje 90 tisíc cestujících denně. 15 tisícům z nich ale nevyhovuje.
Přitom například v příhraničí Královéhradeckého kraje spojů přibývá. Tamní protějšek zlínského krajského koordinátora, společnost OREDO, řeší dopravní problémy zapadlých obcí jednotným dopravním systémem. Ten však Zlínskému kraji dosud chybí.

Vzor z Hradce Králové?

OREDO mimo jiné zavedlo jednotné jízdné pro vlaky i autobusy nebo přestupné vícedenní jízdenky, které si lidé mohou mezi sebou půjčovat. Lidi přepravují mikrobusy, které jsou vytížené, mají nižší náklady a mohou tedy jezdit častěji. Na méně vytížených linkách je možné si mobilem na dispěčinku hodinu napřed objednat speciální spoj.
Autobusy navazují na pravidelné „páteřní“ vlaky a spoje se tak nekryjí. I do zapadlých obcí, kam dříve jezdilo pět autobusů, tak dnes jezdí až sedmnáct spojů denně. Dopravní obslužnost i v zapadlých obcích příhraničí Královéhradeckého kraje vzrostla až o 80 %, aniž to pokladnu kraje stálo peníze navíc. Nezdražilo ani jízdné.
Společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje se studiem integrovaných dopravních systémů u nás i v zahraničí zabývá. „Úvahy o použití jeho konkrétní podoby ve Zlínském kraji jsou ale zatím předčasné,“ tvrdí jednatel společnosti Miroslav Řihák. Připouští však, že systém OREDO patří k těm zdařilým. Zrušení vlakového spoje, který vyjížděl v 13.20 z Kroměříže do Zborovic bylo podle autorů petice, manželů Jany a Zbyňka Štrychových, poslední kapkou. Dopravní obslužnost v obci a okolí považují za chaotickou a nesystémovou.
„Spoje se tu ruší pořád. Bydlím tu asi šest let a vychází to tak na jeden ročně,“ tvrdí Zbyněk Štrych. „Nejvíc mě rozčiluje, že vlaky jezdí souběžně s autobusy. Proč?“ diví se Štrych, jehož dcera dojíždí do jedné z kroměřížských škol. „Nejraději bych koupil mikrobus a ty lidi z okolí svážel sám. Zaručeně bych neprodělal,“ je přesvědčen.
České dráhy dotyčný „školní“ vlak přesunuly kvůli změně jízdního řádu na trati Hulín - Kojetín. Vlaky tam totiž musejí navazovat na rychlíky na koridorech. Objednávku spojů podle mluvčího Českých drah Aleše Ondrůje řeší kraj ve spolupráci s obcemi. „Není možné zavděčit se všem,“ tvrdí Ondrůj.
Starosta Zborovic, sám příznivec cestování vlakem, se hájí tím, že rušení spoje projednávalo zastupitelstvo, lidé ale na jednání nepřišli.
V daný čas teď není podle Řiháka motorový vůz na trati Kroměříž -Zborovice k dispozici. Spojení je proto třeba pokrýt autobusy. Ty teď ale v danou dobu jezdí jen přes Zdounky, kde musí děti čtvrt hodiny čekat na přípoj. Další přímý vlak jede až ve tři hodiny odpoledne. Rodiče proto podle Štrychových většinu dětí raději přihlásili do družin, kde počkají na další vlak.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Protestní petici proti zrušení „školního“ vlakového spoje mezi Kroměříží a Zborovicemi podepsalo více než sto lidí. Spoj nedávno zrušily České dráhy. V šestnáctisethlavých Zborovicích to zvedlo vlnu nevole.
S podobnými problémy se však opakovaně potýkají i jiná zapadlá městečka a vesnice ve Zlínském kraji. V září loňského roku si například z podobných důvodů stěžovala v MF DNES starostka a dnes i senátorka Jana Juřenčáková na dopravní obslužnost okolí Rokytnice. Stížnost na nedostatek autobusů vloni sepsali také obyvatelé několika vesnic kolem Kroměříže.
Veřejnou dopravu v kraji používá podle společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje 90 tisíc cestujících denně. 15 tisícům z nich ale nevyhovuje.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Rozsáhlejší stavební práce v rámci programu Regiotram Nisa začnou již v roce 2008 na železniční trati z Liberce do Hrádku nad Nisou. Trať bude nejen zmodernizována, ale moderně a bezbariérově budou upraveny i stanice a zastávky. Aby se železnice přiblížila cestujícím, zpracovatelé projektu také navrhli některé dnešní zastávky přesunout a u málo využívaných se dokonce uvažovalo o zrušení, aby jízda vlaků byla rychlejší. Naopak bylo navrženo zřízení zcela nových zastávek.
Zastávka Chrastava-Andělská Hora, ve stejnojmenné části města Chrastava, se nachází na okraji části obce a většina ze 150 obyvatel, kteří odtud denně jezdí do Liberce, musí docházet na vlak z větší dálky. Proto Správa dopravní cesty (SDC) ČD, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a Liberecký kraj ve spolupráci s městem Chrastavou nabídly možnost vybudovat novou zastávku ve středu obce namísto té dnešní, která se nachází na okraji obce. Po diskuzi s místním zastupitelstvem však bylo rozhodnuto zastávku ponechat v dnešním místě.
Pro bytovou kolonii u bývalé elektrárny v Andělské Hoře slouží zastávka Machnín hrad, která se nachází již na území města Liberce. V zastávce dnes nastupuje a vystupuje denně poměrně málo cestujících, a proto zde staví jen některé vlaky. Návrh na zrušení zastávky nakonec nebyl do přípravy staveb zařazen, neboť pro obyvatele kolonie je to dnes jediné spojení veřejnou dopravou do školy a za prací.
Oproti tomu v Machníně mají cestující do centra Liberce na výběr liberecký městský autobus, linkový autobus od Chrastavy a také vlak. Cestu vlakem do Liberce volí ze všech možností jen kolem padesáti klientů denně. Zastávka se totiž nachází před obcí Machnín, daleko od obydlí i většiny podniků, a musí se k ní dojít pod silnici pěšky. Pro malý zájem cestujících tu některé vlaky nestaví.
V Machníně se řešitelům projektu moderní železnice podařilo najít řešení, které dá cestujícím možnost volby mezi rychlou jízdou železnicí na liberecké nádraží a pomalejšími autobusovými linkami, integrovanými do dopravního systému. Železniční zastávka bude v dnešním místě zrušena a vybuduje se nová u přejezdu přes Tolstého ulici. Poblíž nové železniční zastávky bude stavět i autobus a v místě dnešní zastávky se budou vlaky jen křižovat.
V případě Machnína se tak podařilo nalézt řešení, které vrátí místním i dojíždějícím možnost používat vlaky při denních cestách za prací do centra města. Spojení bude časté, rychlé a na společný jízdní doklad s městskou hromadnou dopravou, a tak se očekává, že si železnice najde mnoho nových uživatelů.
Směrem do centra Liberce procházejí tratě od německé Žitavy, ale také od Frýdlantu kolem nově budované průmyslové zóny Liberec­Sever v Růžodole. Proto se v tomto místě připravuje výstavba zcela nové železniční zastávky Liberec-Růžodol, která umožní cestovat vlakem přímo do podniků v nové průmyslové zóně a přestupovat mezi vlaky a městskými autobusy na blízkou frekventovanou zastávku Růžodol I.
Dvě nové zastávky na území krajského města Liberce tak významně přispějí k propojení regionální a městské dopravy a pomohou splnit cíl programu Regiotram Nisa: přiblížit služby na železnici potřebám cestujících.

(Železničář 3/2007)

žiadajú vládu o pomoc a vyhlásenie kalamitnej situácie v lesoch ! Najväčšia kalamita v histórii tohto podniku !http://dnes.atlas.sk/zo-sveta/63761/cesko-bojuje-s-najvacsou-prirodnou-kalamitou-v-historii-sposobenou-orkanom

riadil ver. dopravný prostriedok !16.1.2007 - 23:00 - Opilý řidič autobusu uvízl na kolejích

Ilustrační obrázekKutná Hora - Autobus městské hromadné dopravy uvízl včera ráno v kolejišti nedaleko vlakové zastávky Kutná Hora - Sedlec. Řidič byl podle policie opilý a nezvládl couvání. Autobus byl v době nehody prázdný. Policisté u řidiče dechovou zkouškou naměřili 2,19 promile alkoholu. Odběr krve odmítl. Je podezřelý z obecného ohrožení a ohrožení pod vlivem návykové látky. Provoz na trati byl obnoven asi za 1 hodinu.

zdroj: Mladá fronta DNES

Přímé autobusové spoje do Brna pro obyvatele Boskovic totiž skončí

S bouřlivě nesouhlasným postojem obyvatel Boskovic - druhého největšího města na Blanensku - se setkala příprava zapojení tohoto města a jeho regionu do Integrovaného dopravního systému (IDS) Jihomoravského kraje.
Podle místostarostky Jaromíry Vítkové (KDU-ČSL) jsou protesty občanů bouřlivé, protože nový systém má pro ně od března znamenat konec přímého autobusového spojení s Brnem. Autobusy totiž pojedou pouze do Černé Hory, kde budou muset cestující vystoupit a počkat na přípoje od Olešnice či z jiných směrů. Těmi pak pojedou do Brna, ale ve městě je samozřejmě čeká další přestupování v Králově Poli, tentokrát na prostředky městské hromadné dopravy.

Nejede ani přímý vlak

Podle Vítkové je to konec současného relativního komfortu přímých spojů, které zatím nemají protiváhu ani ve vlakovém spojení, na které IDS klade největší důraz. Z Boskovic totiž žádný přímý spoj nevede, je třeba cestovat jednokolejnou přípojkou do přestupního uzlu ve Skalici nad Svitavou a teprve odtud se lidé dostanou do Brna. Vítková vyjádřila naději, že se městu podaří vyjednat se společností Kordis, která Integrovaný dopravní systém spravuje, alespoň několik přímých spojů Boskovice-Brno. Radnice si leccos slibuje od jednání s krajským radním pro dopravu Jaroslavem Pospíšilem (ODS), které plánuje.

Rozhodnutí o busech je prý definitivní

Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by administrátoři integrovaného systému dopravy počítali s nějakou výjimkou pro Boskovice, připojované jako jedno z posledních měst.
Ředitel Kordisu Jaromír Holec takovou možnost vylučuje, rozhodnutí o autobusech z Boskovic do Brna je podle něho definitivní. „Za hlavní spojnici Brna a Boskovic považujeme železnici, například v ranní špičce bude lidem ze severní části kraje každou hodinu jezdit do Brna rychlík či spěšný vlak a Kordis s ministerstvem dopravy dojednal, že i v rychlících budou průvodčí uznávat jízdenky intergrované dopravy,“ řekl Holec, podle něhož je cestování po kolejích při využití spěšného vlaku asi o čtvrt hodiny rychlejší než po přetížené silnici č. 43.
Místostarostka se však domnívá, že to bude znamenat výrazný úbytek cestujících v prostředcích hromadné dopravy. „Lidé se budou stále víc domlouvat a jezdit společně automobily,“ řekla Vítková.
Zdá se, že situaci může zásadně změnit až plánované vybudování elektrifikované vlakové spojky Boskovice-Doubravice nad Svitavou-Lhota Rapotina, která se však nezačne budovat dříve než po roce 2010.
Podle záměru Správy železniční dopravní cesty, jejíž představitelé jednali v prvním lednovém týdnu na boskovické radnici spolu s náměstkem ministra dopravy Vojtěchem Kocourkem, má být postavena za zhruba sto miliónů korun. Zatím je to však pouze studie.

(Právo)