Německo a jeho železnice
Když už tady máme témata týkající se (nejen) okolních železnic, z pohledu Čech zde chybí železnice německé; záměrně v titulku neuvádím DB, protože v oblasti společné hranice i v přeshraniční dopravě operují také dopravci jiní.
Ilustrační snímky:
03.07.2004 - Dresden Hbf: jednotka ICE-T 411.531-7 jako ICE 1650 Dresden Hbf - Frankfurt (Main) Hbf
02.07.2005 - Chemnitz Hbf: "Ludmilla" 232.357-5 odstavená ve šturcu
03.07.2004 - Zittau: Desiro LausitzBahn VT 612 jako spoj LB 84317 Cottbus - Zittau/LB 88158 Zittau - Cottbus
Užitečné odkazy:
DB - Deutsche Bahn/Německá železnice
Mapa německé železniční sítě
Německé dráhy (DB) nakoupí osm nových elektrických jednotek pro regionální dopravu z Drážďan do Lipska. Má se jednat o vlaky Talent 2 od Bombardieru, upřesnily DB v tiskové zprávě. Polovina z nich bude třívozová, druhá polovina pětivozová. V provozu by měly být nové soupravy od června 2011.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/69054-db-koupi-nove-vlaky-za-35-milionu-eur/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/69054-db-koupi-nove-vlaky-za-35-milionu-eur/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398522/
Německá nákladní přeprava musí počítat s největšími ztrátami od počátku existence Spolkové republiky Německo. Toto zjištění vychází z prognózy, kterou si objednalo spolkové Ministerstvo dopravy.
Podle této prognózy klesne výkonnost nákladní přepravy v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 o 12,7 procenta.
Největší ztrátu zaznamená železniční přeprava (18,4 procenta) a vnitrozemská říční přeprava (18,3 procenta). Hlavním důvodem je jejich závislost na metalurgickém průmyslu, kde má dojít k poklesu produkce o 36,7 procenta.
Silniční přeprava má vykázat ztrátu 10,8 procenta, což je nejnižší ztráta ze všech druhů dopravy.
(Železničář)
Podle této prognózy klesne výkonnost nákladní přepravy v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 o 12,7 procenta.
Největší ztrátu zaznamená železniční přeprava (18,4 procenta) a vnitrozemská říční přeprava (18,3 procenta). Hlavním důvodem je jejich závislost na metalurgickém průmyslu, kde má dojít k poklesu produkce o 36,7 procenta.
Silniční přeprava má vykázat ztrátu 10,8 procenta, což je nejnižší ztráta ze všech druhů dopravy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397109/
Na části takzvaného Železného Rýna, tedy železniční nákladní trati spojující Antverpy s Porúřím, byl na základě rozsudku soudu až do odvolání zastaven provoz. Jedná se o úsek mezi stanicemi Weert a Budel. Trať byla obnovena a uvedena do provozu v březnu 2007, nicméně nyní německý soud rozhodl, že se musí nejdříve prověřit, jaký vliv má obnovený provoz na chráněné okolí tratě, která je proto až do odvolání uzavřena.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397108/
Soukromí železniční dopravci požadují tvrdou regulaci na německé železniční síti. Tento závěr vychází z dopisu, který zástupci firem zaslali na spolkové Ministerstvo dopravy.
V dopise se uvádí, že pokud se má zvýšit přeprava po železnici, pak je nezbytné ceny tras tvrdě regulovat. Soukromí železniční dopravci totiž mají obavy z toho, co učiní Deutsche Bahn (DB) poté, co padlo rozhodnutí, že nevstoupí na burzu. Každý, kdo provozuje osobní nebo nákladní přepravu, musí platit poplatky, které stanovuje provozovatel, kterým je DB Netz. Čím je cena vyšší, tím více to zatěžuje soukromé dopravce, zatímco v rámci DB se náklady interně rozpočítají.
(Železničář)
V dopise se uvádí, že pokud se má zvýšit přeprava po železnici, pak je nezbytné ceny tras tvrdě regulovat. Soukromí železniční dopravci totiž mají obavy z toho, co učiní Deutsche Bahn (DB) poté, co padlo rozhodnutí, že nevstoupí na burzu. Každý, kdo provozuje osobní nebo nákladní přepravu, musí platit poplatky, které stanovuje provozovatel, kterým je DB Netz. Čím je cena vyšší, tím více to zatěžuje soukromé dopravce, zatímco v rámci DB se náklady interně rozpočítají.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397107/
Podle údajů železničních odborů je u firmy DB Schenker Rail, zabývající se nákladní dopravou, ohroženo až 7 tisíc pracovních míst. Odbory připomínají, že vedení německé dráhy DB AG nedávno slibovalo, že „nebudou rušeny tisíce pracovních míst a výpovědi z provozních důvodů do konce roku 2010 nepřicházejí v úvahu„. V DB Schenker Rail je zaměstnáno asi 24 tisíc zaměstnanců a z důvodu hospodářské krize se obrat za letošní 1. pololetí snížil o 26 procent.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396209/
Modernizací projdou soupravy berlínské městské rychlodráhy S-Bahn. Konkrétně jde o všechny zástupce řady 481. Důvodem tohoto rozhodnutí je zvýšení počtu míst pro jízdní kola. Cyklistů v městské rychlodráze německého hlavního města přibylo v poslední době natolik, že často dochází ke konfl iktům s ostatními cestujícími. Nové uspořádání vnitřních oddílů by mělo těmto situacím do budoucna zamezit.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393613/
V údolí řeky Rýna v úseku mezi švýcarskou Basilejí a německým Offenburgem se má modernizovat a zároveň rozšířit tamní dvojkolejná železniční trať. Zmíněná trasa je významnou mezinárodní spojnicí, proto se má počet kolejí nejen zdvojnásobit, ale současně se počítá s vybudováním železničních obchvatů kolem velkých měst. Jde například o Offenburg a Freiburg.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393612/
Logistická společnost Německé dráhy (Deutsche Bahn) DB Schenker Rail chce opustit hlavní město Berlín. Asi dvě stovky zaměstnanců této logistické společnosti mají odejít z centrály DB. Tento krok byl zdůvodněn tím, že Berlín leží mimo „hlavní proudy„ zboží. Pro DB Schenker má vzniknout nové hlavní sídlo buď ve Frankfurtu nad Mohanem, nebo v Duisburgu, kam by se měly následně sestěhovat i filiálky z Essenu a Mohuče. Konečné rozhodnutí by mělo padnout ještě letos v průběhu podzimu.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393611/
185.305 + 320 + 339 v Bf. PTA
© 185.320, 18/19.09.2009, foto-mobilom
© 185.320, 18/19.09.2009, foto-mobilom
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393584/
Německá policie v sobotu ráno nalezla jedenáct výbušných a zápalných náloží na železničním zařízení blízko nádraží města Saalfeld u Lipska. Železniční doprava byla v oblasti zcela zastavena, informuje server deníku Bild.
Německé dráhy zavedly v oblasti náhradní autobusovou dopravu.
V sobotu se v blízkém městě Pößneck uskuteční koncert a sraz přibližně 1500 pravicových extrémistů a členů Národnědemokratické strany Německa (NPD) a dalších přibližně 5000 sympatizantů.
Německá policie prozatím neuvedla, zda nálože na koleje umístili odpůrci této akce.
(Mediafax)
Německé dráhy zavedly v oblasti náhradní autobusovou dopravu.
V sobotu se v blízkém městě Pößneck uskuteční koncert a sraz přibližně 1500 pravicových extrémistů a členů Národnědemokratické strany Německa (NPD) a dalších přibližně 5000 sympatizantů.
Německá policie prozatím neuvedla, zda nálože na koleje umístili odpůrci této akce.
(Mediafax)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391889/
Po brutálním útoku na nádraží městského vlaku v Mnichově, který se odehrál v sobotu večer, zemřel 50letý cestující. K smrti ho ubili a ukopali údajně dva mladíci ve věku 17 a 18 let. Policie podezřelé krátce po činu zadržela, informovala agentura DPA. Muž cestoval městským vlakem a napomenul dva mladíky, kteří za jízdy ohrožovali některé pasažéry a chtěli po nich peníze. Poté, co všichni cestující vystoupili na mnichovském nádraží Solln, dvojice padesátníka napadla, srazila ho k zemi a ukopala k smrti...
(Haló noviny)
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391880/
Po 2. světové válce došlo spolu s rozdělením Německa na dva státy – SRN a NDR – i k rozpůlení železnice. Každá část pak prodělala v následujících desetiletích dosti odlišný vývoj.
S platností od 7. září 1949 vznikla v tzv. západním Německu společnost Deutsche Bundesbahn (DB), nástupkyně původní železniční společnosti Deutsche Reichsbahn (DR). Naopak v Německé demokratické republice i nadále označení Deutsche Reichsbahn používali, což působilo ve státě, který se hlásil k budování komunistické společnosti, jako kuriozita.
Tento stav platil až do 1. ledna 1994, kdy po sjednocení Německa vznikla akciová společnost Deutsche Bahn (DB AG).
Rychlejší vlaky, ale
Na konci roku 1949 DB zaměstnávala 539 tisíc zaměstnanců, tedy o pětinu víc než vyžadoval tehdejší provoz. V roce 1957 začíná DB provozovat dálkové rychlovlaky TransEuropExpress (TEE), které mají ukázat, kam směřuje budoucí dálková železniční osobní přeprava. V roce 1979 byl zaveden taktový systém vlaků Inter City (IC), který nahradil vlaky TEE a byl určen pro širší zákaznické spektrum, a následně v 80. letech začíná výstavba vysokorychlostních tratí. V 90. letech se začínají nasazovat první vysokorychlostní vlaky kategorie InterCityExpress (ICE).
V SRN byl volný trh, a proto i tvrdá konkurence silniční nákladní přepravy. V roce 1960 došlo k tomu, že silniční nákladní přeprava začala přepravovat více než železniční nákladní přeprava. Naopak v NDR bylo až do roku 1989 stanoveno, že přepravy nad 50 kilometrů musejí být uskutečňovány po železnici. V roce 1975 byla DR, na rozdíl od DB, dopravcem číslo jedna – v osobní přepravě dosáhla výkonu 57 procent a v nákladní přepravě dokonce 80 procent z celkové přepravy.
V NDR byla maximální rychlost vlaků 120 km/h, kdežto v SRN bylo již v roce 1965 dosaženo rychlosti 200 km/h a roku 1988 dosáhl vlak IC na nové trati Würzburg– Fulda světového rekordu pro kolejová vozidla 406,9 km/h.
Objezd Berlína kvůli zdi
V NDR nebyly železniční tratě téměř rušeny, ale na druhou stranu nebyla věnována velká pozornost jejich údržbě a rozvoji ani se nestavěly nové tratě. Největší novostavbou se stal 125 kilometrů dlouhý objezd Berlína, který byl dán do provozu v roce 1961. Sloužil k diskutabilnímu objíždění Západního Berlína po postavení neprostupné betonové zdi východoněmeckou komunistickou mocí.
V roce 1960 uvedla DB do provozu tisící elektrickou i motorovou lokomotivu, i když v té době bylo ještě v provozu 7 250 parních lokomotiv. Parní stroje tehdy zajišťovaly 56 procent všech výkonů. Poslední parní lokomotiva byla v západním Německu vyřazena z pravidelného provozu v roce 1977.
Smrtelné zadlužení
DB se však také stále více zadlužovala. V roce 1963 činil dluh 10 miliard západoněmeckých marek (DM), v roce 1973 to bylo již dvacet miliard marek, o pět let později dokonce již 30 miliard DM. Na konci roku 1993 – dva roky po premiéře vlaku ICE a tři roky po sjednocení Německa – se dostaly obě německé železnice do těžké pozice. DB dosáhla za dvanáct měsíců ztráty 9,4 miliardy DM a DR 6,1 miliardy DM.
Na základě těchto skutečností rozhodl německý spolkový sněm Bundestag o radikální změně a obě zadlužené železnice spojil do jedné firmy s názvem Deutsche Bahn AG. Ale to je již jiná historie.
MILNíKY V HISTORII NĚMECKÉ DRÁHY
1 - Dne 7. září 1949 vzniká na území americké, britské a francouzské okupační zóny Německa železniční společnost Deutsche Bundesbahn (DB) jako nástupnická organizace Deutsche Reichsbahn (DR).
2 - V roce 1957 začíná DB provozovat dálkové rychlovlaky TransEuropExpress.
3 - V průběhu roku 1977 byla vyřazena z pravidelného provozu poslední parní lokomotiva.
4 - Od roku 1979 jezdí vlaky InterCity a následně začíná výstavba vysokorychlostních tratí.
5 - Rozhodnutím Bundestagu existuje od roku 1994 společnost Deutsche Bahn AG jako nástupce Deutsche Bundesbahn a Deutsche Reichsbahn, která fungovala v bývalé NDR. Důvodem bylo mj. vysok
S platností od 7. září 1949 vznikla v tzv. západním Německu společnost Deutsche Bundesbahn (DB), nástupkyně původní železniční společnosti Deutsche Reichsbahn (DR). Naopak v Německé demokratické republice i nadále označení Deutsche Reichsbahn používali, což působilo ve státě, který se hlásil k budování komunistické společnosti, jako kuriozita.
Tento stav platil až do 1. ledna 1994, kdy po sjednocení Německa vznikla akciová společnost Deutsche Bahn (DB AG).
Rychlejší vlaky, ale
Na konci roku 1949 DB zaměstnávala 539 tisíc zaměstnanců, tedy o pětinu víc než vyžadoval tehdejší provoz. V roce 1957 začíná DB provozovat dálkové rychlovlaky TransEuropExpress (TEE), které mají ukázat, kam směřuje budoucí dálková železniční osobní přeprava. V roce 1979 byl zaveden taktový systém vlaků Inter City (IC), který nahradil vlaky TEE a byl určen pro širší zákaznické spektrum, a následně v 80. letech začíná výstavba vysokorychlostních tratí. V 90. letech se začínají nasazovat první vysokorychlostní vlaky kategorie InterCityExpress (ICE).
V SRN byl volný trh, a proto i tvrdá konkurence silniční nákladní přepravy. V roce 1960 došlo k tomu, že silniční nákladní přeprava začala přepravovat více než železniční nákladní přeprava. Naopak v NDR bylo až do roku 1989 stanoveno, že přepravy nad 50 kilometrů musejí být uskutečňovány po železnici. V roce 1975 byla DR, na rozdíl od DB, dopravcem číslo jedna – v osobní přepravě dosáhla výkonu 57 procent a v nákladní přepravě dokonce 80 procent z celkové přepravy.
V NDR byla maximální rychlost vlaků 120 km/h, kdežto v SRN bylo již v roce 1965 dosaženo rychlosti 200 km/h a roku 1988 dosáhl vlak IC na nové trati Würzburg– Fulda světového rekordu pro kolejová vozidla 406,9 km/h.
Objezd Berlína kvůli zdi
V NDR nebyly železniční tratě téměř rušeny, ale na druhou stranu nebyla věnována velká pozornost jejich údržbě a rozvoji ani se nestavěly nové tratě. Největší novostavbou se stal 125 kilometrů dlouhý objezd Berlína, který byl dán do provozu v roce 1961. Sloužil k diskutabilnímu objíždění Západního Berlína po postavení neprostupné betonové zdi východoněmeckou komunistickou mocí.
V roce 1960 uvedla DB do provozu tisící elektrickou i motorovou lokomotivu, i když v té době bylo ještě v provozu 7 250 parních lokomotiv. Parní stroje tehdy zajišťovaly 56 procent všech výkonů. Poslední parní lokomotiva byla v západním Německu vyřazena z pravidelného provozu v roce 1977.
Smrtelné zadlužení
DB se však také stále více zadlužovala. V roce 1963 činil dluh 10 miliard západoněmeckých marek (DM), v roce 1973 to bylo již dvacet miliard marek, o pět let později dokonce již 30 miliard DM. Na konci roku 1993 – dva roky po premiéře vlaku ICE a tři roky po sjednocení Německa – se dostaly obě německé železnice do těžké pozice. DB dosáhla za dvanáct měsíců ztráty 9,4 miliardy DM a DR 6,1 miliardy DM.
Na základě těchto skutečností rozhodl německý spolkový sněm Bundestag o radikální změně a obě zadlužené železnice spojil do jedné firmy s názvem Deutsche Bahn AG. Ale to je již jiná historie.
MILNíKY V HISTORII NĚMECKÉ DRÁHY
1 - Dne 7. září 1949 vzniká na území americké, britské a francouzské okupační zóny Německa železniční společnost Deutsche Bundesbahn (DB) jako nástupnická organizace Deutsche Reichsbahn (DR).
2 - V roce 1957 začíná DB provozovat dálkové rychlovlaky TransEuropExpress.
3 - V průběhu roku 1977 byla vyřazena z pravidelného provozu poslední parní lokomotiva.
4 - Od roku 1979 jezdí vlaky InterCity a následně začíná výstavba vysokorychlostních tratí.
5 - Rozhodnutím Bundestagu existuje od roku 1994 společnost Deutsche Bahn AG jako nástupce Deutsche Bundesbahn a Deutsche Reichsbahn, která fungovala v bývalé NDR. Důvodem bylo mj. vysok
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391687/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391505/
Páteř berlínské městské hromadné dopravy S-Bahn je ochromena. Městská železnice jezdí kvůli technickým problémům svých souprav ve velmi omezeném rozsahu, na klíčové trati procházející středem města ze západu na východ nejezdí S-Bahn vůbec. Jako náhradní doprava fungují regionální vlaky, které ale nemohou obsloužit všechny zastávky S-Bahn, dále posílené tramvaje, autobusy a metro.
Celá (už včerejěí) zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/66416-berlinsky-s-bahn-ochromily-technicke-potize/
Celá (už včerejěí) zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/66416-berlinsky-s-bahn-ochromily-technicke-potize/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391165/
Dozorčí rada Německých drah pověřila svého předsedu Wernera Müllera, aby ověřil možné nároky na odškodnění odvolaných členů představenstva. Novinám Welt am Sonntag to řekl předseda Transnetu Alexander Kirchner. Nástupcem za Norberta Hansena, který podle tiskové zprávy odešel z firmy kvůli zdravotním důvodům, se může stát personální ředitel společnosti Evonik Ulrich Weber. Současně s personálními probíhají v Německých drahách i významné strukturální změny.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389879/
Finanční obrat Německé dráhy, dosažený za 1. pololetí letošního roku ve výši 14,3 miliardy eur, zůstal o 2 miliardy eur za výsledkem stejného období v loňském roce. Zisk před zdaněním a úroky měl být nižší o 500 milionů eur. Týdeník Wirtschaftswoche uveřejnil koncem července tajný plán DB do roku 2013. Podle něj očekává koncern v obchodní oblasti DB Schenker Rail pokles obratu o 700 milionů eur na 4,3 miliardy eur a pokles zisku o 320 milionů eur na minus 100 milionů eur.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387870/
V rámci nového rozvojového programu spolkové vlády se do roku 2011 investice do německé železniční infrastruktury zvýší o téměř 520 milionů €. Předseda představenstva infrastrukturní divize Německé dráhy DB Netz Volker Kefer očekává, že díky takovému navýšení prostředků bude možné včas a v plánovaném rozsahu realizovat všechny klíčové projekty pro zvýšení kapacity a kvality železniční sítě v Německu.
Dodatečnými subvencemi spolkový rozpočet podpoří osmnáct infrastrukturních projektů, mimo jiné již zahájené rozšíření trati Norimberk – Erfurt – Halle/Lipsko. Peníze z rozvojového programu urychlí dokončování dalších fází výstavby trati Berlín – Chotěbuz. Zahájit díky nim bude možné i stavbu třetí části překladového terminálu Kolín nad Rýnem / Eifeltor, pro niž původně ve střednědobém horizontu ve státním rozpočtu žádné investiční prostředky vyčleněny nebyly.
Předpokládá se, že jak trať Berlín – Chotěbuz, tak i překladový terminál Hamburk/Billweder se díky vyšším dotacím podaří dokončit už do roku 2011. Pro úspěšný rozvoj železnice jako vážného konkurenta silniční dopravy bude nicméně i v dalších letech nutné pokračovat v obrovských investicích, uvedl Volker Kefer.
(Dopravní noviny)
Dodatečnými subvencemi spolkový rozpočet podpoří osmnáct infrastrukturních projektů, mimo jiné již zahájené rozšíření trati Norimberk – Erfurt – Halle/Lipsko. Peníze z rozvojového programu urychlí dokončování dalších fází výstavby trati Berlín – Chotěbuz. Zahájit díky nim bude možné i stavbu třetí části překladového terminálu Kolín nad Rýnem / Eifeltor, pro niž původně ve střednědobém horizontu ve státním rozpočtu žádné investiční prostředky vyčleněny nebyly.
Předpokládá se, že jak trať Berlín – Chotěbuz, tak i překladový terminál Hamburk/Billweder se díky vyšším dotacím podaří dokončit už do roku 2011. Pro úspěšný rozvoj železnice jako vážného konkurenta silniční dopravy bude nicméně i v dalších letech nutné pokračovat v obrovských investicích, uvedl Volker Kefer.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387756/
Plánované rozšíření frekventované trasy Rheintalbahn v západoněmeckém Porýní o třetí a čtvrtou kolej má vedle příznivců i řadu odpůrců. „Zvýšený železniční provoz povede ke značnému a trvalému překračování povolených hlukových limitů,„ přiblížil na zasedání regionální skupiny spolkového svazu logistiky BVL jednu z jejích výhrad starosta města Offenburg Dieter Eckert.
„Požadujeme proto, aby železnice pro nákladní provoz byla vedena tunely,„ řekl Dieter Eckert. Proti tomu ovšem hovoří zejména enormní náklady na výstavbu.
Rozšířená Porýnská železnice v úseku Mannheim – Karlsruhe – Basilej bude sloužit jako severní příjezdová trasa ke Svatogotthardskému tunelu ve směru do Itálie. Zastánci myšlenky rozšíření nákladního koridoru argumentují snahou o převedení části toku zboží ze silnice na železnici.
Ministr financí spolkové země Bádensko-Württembersko Willi Stächele v červenci poprvé připustil, že jeho země je připravena se na výstavbě Porýnské železnice i finančně podílet. K realizaci projektu se připravuje vrcholová schůzka představitelů spolkové vlády, zemské vlády a Německé dráhy.
(Dopravní noviny)
„Požadujeme proto, aby železnice pro nákladní provoz byla vedena tunely,„ řekl Dieter Eckert. Proti tomu ovšem hovoří zejména enormní náklady na výstavbu.
Rozšířená Porýnská železnice v úseku Mannheim – Karlsruhe – Basilej bude sloužit jako severní příjezdová trasa ke Svatogotthardskému tunelu ve směru do Itálie. Zastánci myšlenky rozšíření nákladního koridoru argumentují snahou o převedení části toku zboží ze silnice na železnici.
Ministr financí spolkové země Bádensko-Württembersko Willi Stächele v červenci poprvé připustil, že jeho země je připravena se na výstavbě Porýnské železnice i finančně podílet. K realizaci projektu se připravuje vrcholová schůzka představitelů spolkové vlády, zemské vlády a Německé dráhy.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387755/
Společnost Aliance pro železnici kritizovala, že německá dopravní politika se vyvíjí příliš ve prospěch asfaltu. V roce 2010 má dráha dostat 4,5 miliardy eur, zapotřebí je však prý 5 miliard. Všem oborům dopravy po vyčerpání konjunkturního balíku hrozí, že po roce 2011 dojde ke snížení o více než 15 procent. Ředitel Spolkového svazu spedice a logistiky Heiner Rogge řekl, že dopravní politika by měla mít větší význam a dostat se z role dojné krávy ministerstva financí.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385651/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/69007-vyluka-v-nemecku-zpomali-rychliky-do-mnichova-i-orient-express/