Německo a jeho železnice

Včera mnichovské státní zastupitelství poprvé oficiálně potvrdilo, že přes tajná konta Siemensu proteklo více peněz než původně předpokládaných 20 milionů eur.
Kvůli podezření ze zpronevěry firemních peněz je přitom vyšetřováno již 12 obviněných, mimo jiné dva bývalí členové představenstva Siemensu. Pět obviněných již bylo vzato do vyšetřovací vazby, mezi nimi i šéf jedné z dceřiných společností. Následně byl jeden z pěti zatčených propuštěn.
Policie minulý týden provedla dokonce domovní prohlídku v kanceláři nejvyššího šéfa Siemensu Klause Kleinfelda, ačkoliv nepatří mezi obviněné, ale mezi svědky.

Za necelých 20 let mohlo zmizet až 100 milionů eur

Podle informací, s nimiž přišel list Süddeutsche Zeitung, existují indicie, že od 90. let nateklo do černých fondů přes zahraniční konta v Innsbrucku a Salcburku více než 100 milionů eur. Pravděpodobně se z nich platily také úplatky při různých veřejných zakázkách, je možné, že i před olympijskými hrami v Aténách.
Informace o utajovaných kontech a fondech přitom již před delší dobou prozradila jedna z bank, do které prostředky směřovaly. Veřejnost se o aféře dozvěděla až minulý týden, kdy 270 policejních úředníků, státních zástupců a daňových kontrolorů provedlo razii v mnichovské centrále Siemensu a dalších 30 pobočkách společnosti v Německu a Rakousku.

Vyšetřuje se jen zpronevěra

Mnichovské státní zastupitelství prozatím vyšetřuje nikoliv úplatkářství v obchodním styku či praní špinavých peněz, nýbrž zpronevěru. Zároveň se pokouší rozkrýt, kam peníze tekly. Podle dosavadních informací směřovaly až do Karibiku.
Společnost Siemens zahájila vlastní interní vyšetřování, které ještě probíhá. Podle jejích vyjádření není žádný důvod, aby se do něj zapojovaly německé úřady, protože ještě probíhá trestní řízení ve Švýcarsku.
Siemens patří mezi největší globální elektrotechnické a elektronické koncerny. Po celém světě zaměstnává téměř 461 000 lidí a vloni dosáhl tržeb 75,445 miliardy eur a čistého zisku 3,058 miliardy eur. V České republice Siemens zaměstnává více než 14 000 zaměstnanců a vloni dosáhl obratu téměř 54 miliard Kč.

(MF Dnes)

Jestlipak šlo také o mašinky?

Berlín, Praha - Tuto středu se německé politické špičky po dlouhotrvajících sporech dohodly na částečné privatizaci německých drah Deutsche Bahn (DB). Ty by měly být prodány bez železniční sítě a nádražních budov, a to nejpozději do roku 2009, kdy končí volební období současné vlády. Německá média toto rozhodnutí označila za výrazný průlom po dlouhotrvajících diskusích.
Kancléřka Angela Merkelová již v úterý slíbila výrazně pokročit v přípravách prodeje akcií DB na frankfurtské burze, přes kterou má najít nového majitele až 49,9 procenta akcií společnosti. Dráhy jsou přitom v současnosti posledním významným státním podnikem v Německu.
34 tisíc kilometrů dlouhá železniční síť, nádražní budovy, zdroje energie, telekomunikace a další infrastruktura zůstanou i nadále ve státních rukou. Přístup na železnici má konkurentům německých drah zajišťovat pro tento účel zvlášť zřízený úřad. Právě železniční síť byla dlouholetým sporným bodem při diskusích o budoucnosti železnic a bránila jejich privatizaci. DB totiž na rozdíl od státu usilovala o ponechání železniční sítě v jejím majetku. S tím státní úřady nesouhlasily a železnice byla z majetku DB vyňata, ačkoliv ji bude i nadále provozovat a vykazovat ve vlastním účetnictví. Doposud není ani rozhodnuto o tom, co se stane se zbylým dluhem 12-15 miliard eur, kterým je právě železniční síť zatížena. Jedna varianta počítá s tím, že by byl dluh převeden na DB, a druhá s tím, že by připadl státu.
Ten hodlá prostředky z prodeje DB investovat zpět do železniční infrastruktury. Určitou část výnosu chce i šéf DB Hartmut Mehdorn, který by ji rád využil k expanzi do východní Evropy, kde plánuje investovat až 12,5 miliardy eur do možného převzetí železnic v Estonsku, Litvě a ve Slovinsku. Za další případné cíle akvizic šéf firmy označil i dopravní služby ve městech jako Praha, Stockholm a Lyon. V budoucnu firma plánuje zlepšit železniční přístup k Severnímu a Baltskému moři a expandovat na poli přepravy zboží mezi Čínou a Evropou. „Spolu s ruským železničním přepravcem pracujeme na transsibiřském spojení mezi Asií a Evropou,“ uvedl Mehdorn.
Deutsche Bahn je jedním z největších podniků v Německu, loni měl obrat kolem 25 miliard eur.

(MF Dnes)

Otazkou je, ci chcu nejako spolupracovat pouzitim vozidiel a personalu ČD alebo len svojimi (co asi skor). V takom pripade vsak ide o vztah DB a SZDC bez zainteresovania ČD.

bomby z 2. sv. vojny, podobne ako nedávno v Salzburgu. Počas deaktivácie bude zastavená všetka doprava v okolí nálezu ! http://zelpage.cz/comment.php?id=3313&w=n&PHPSESSID=b8989a58f3db941bcaf90aa17ef06a3f

do příměstské dopravy v Praze, Stockholmu a Lyonu

České dráhy nemají žádné informace o investičních záměrech DB v oblasti příměstské dopravy v Praze; tiskem zveřejněný zájem je důkazem atraktivity systému příměstského provozu ČD v pražské aglomeraci
V dnešním vydání německého deníku Sueddeutsche Zeitung vyšel článek, který zmiňuje rozvojové plány a investiční záměry Německých drah (DB) v období následujících pěti let. V článku se mimo jiné uvádí, že DB by měly zájem v následujících 5 letech investovat 7,5 – 12,5 miliard EUR do příměstské dopravy v Praze, Stockholmu a Lyonu.
České dráhy nemají o takovýchto záměrech jakékoli informace, neprobíhají ani jednání o investici DB do příměstské dopravy Českých drah. Současně by takovéto rozhodnutí či případná investice byly primárně tématem pro vlastníka akciové společnosti České dráhy – nikoli management.

Celá tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=39923

Němci hledají zase nový životní prostor? To už tu bylo!

Suprava na fotke k clanku akoby z oka vypadla predmetnemu ICE 3.
Este stastie, ze tam nedali fotku Stephensonovej Rocket.

začala horieť polovica súpravy. Trochu sa ľudia potlačili a išlo sa ďalej ! http://dnes.atlas.sk/zo-sveta/45755/v-dosledku-poziaru-bol-na-trati-pri-frankfurte-nad-mohanom-zastaveny-rychlik

Tragickou nehodu německého magnetického vlaku Transrapid na zkušební dráze poblíž dolnosaské obce Lathen před dvěma týdny způsobila lidská nepozornost při řízení a kontrole jízdy rychlovlaku.
Podle prokuratury nesou společnou vinu za vykolejení a ztrátu 23 lidských životů pracovníci kontrolního centra i strojvůdce.
„Řidič vlaku, který při nehodě zahynul, neměl zakrytý výhled a na testovací dráze stojící opravárenský vůz musel vidět,“ potvrdil Jörg Schröder z osnabrücké prokuratury. O opravárenském voze věděli i dva dispečeři z centra. Usvědčuje je záznam, na němž jeden z nich na otázku kolegy „Co se stalo?“ říká: „Zapomněli jsme odtáhnout servisní vůz.“
Prokuratura oba kontrolory obvinila z neúmyslného zabití a z neúmyslného ublížení na zdraví.

(Právo)

http://www.sme.sk/clanok_tlac.asp?cl=2923293

zamestnanci štrajkovali. Obávajú sa privatizácie ! http://www.24hod.sk/clanok-19993-Zelezniciari-strajkovali-proti-privatizacii-Deutsche-Bahn.html

363.177: Vidno, že okrídlená otázka "Kde soudruzi z NDR udělali chybu?" je skutočne nadčasová.

Asi si nespočítali dennú kapacitu cestujúcich, reštaurácií, bufetov, obslužného personálu. Ale , hovorilo sa, že Nemci sú povestní precíznosťou a dôslednosťou !

Stavba století, jak je často nazýván projekt City-Tunnel Leipzig, se zřejmě stane tučným soustem pro německou justici. Výstavba více než pětikilometrového podzemního železničního tunelu, který má spojit Hlavní a Bavorské nádraží v saské metropoli Lipsku, se totiž může prodražit o desítky miliónů euro.
Jak potvrdil saský ministr průmyslu Thomas Jurk (SPD), jeho úřad již podal státnímu zastupitelství podnět k prošetření celého projektu. „Chceme tak zabránit možným finančním ztrátám,“ uvedl Jurk před zemským parlamentem. Stavba dvou podzemních tubusů v hloubce 22 metrů, měla přijít na 572 miliónů euro. Nyní ale hrozí, že Sasko bude muset zaplatit o 73 miliónů více. Tunel, který má být dokončen v roce 2009 je přitom pro dopravně přetížené Lipsko životní nezbytností.

(Právo)

Německá společnost Vogtlandbahn slaví v říjnu 10 let od svého založení a zahájení provozu (13. října 1996 vyjely zelenobílé vlaky poprvé, a to na trati Zwickau – Plauen – Bad Brambach). Při této příležitosti proběhne v sobotu 14. října od 9.30 do 16 hodin den otevřených dveří v dílnách Neumark. K vidění budou různé historické i moderní lokomotivy a vozy, v kolejišti dílen bude pojíždět RegioSprinter s volným vstupem do kabiny strojvedoucího. Dopravu z nádraží Neumark do dílen zajistí bezplatně autobus, který bude navazovat na všechny vlaky linky VB 2 Zwickau – Plauen – Cheb.

(stránky Klubu dráhařů)

http://www.eurailpress.com/ - Vo stvrtok pojde do Bundestagu navrh rozpoctu s investiciami do zeleznice 8,8 Mld. EUR (narast voci r. 2006: 284 Mil. EUR) a na cesty 4,54 Mld. EUR (2006: 4,87 Mld. EUR).
[preklad bez zaruky]

Haushalt 2007: Mehr für Schiene, weniger für Straße
11.09.2006 - Im Bundeshaushalt 2007 sind für Investitionen in die Verkehrsinfrastruktur insgesamt 8,8 Mrd. EUR vorgesehen. Dies sieht der Entwurf vor, der am Donnerstag im Bundestag beraten wurde. Die Ansätze würden damit gegenüber dem Bundeshaushalt 2006 um 284 Mio. EUR gekürzt. Für die Straße sind 4,54 Mrd. EUR (Haushalt 2006: 4,87 Mrd. EUR) vorgesehen, die Schiene erhält 3,47 (3,45) Mrd. EUR, in die Binnenwasserstraßen fließen 648 (635) Mio. EUR.

Júsuf Muhammad Hadždíb si přetištění karikatur dánských autorů v německých médiích vysvětlil jako útok západního světa na islám - v EU moze hovorit a pisat (v urcitych medziach aj zosmiesnovat) akekolvek symboly ktorejkolvek cirkvi.
Komu sa to nepaci, nech sa vrati do svojho hniezda totality, z ktoreho prisiel a neotravuje vzduch demokratickych krajin.

nie je všetko alles ordnung, najmä vtedy, keď treba ušetriť nejaké € ! http://zelpage.cz/comment.php?id=3074&w=n&PHPSESSID=15707e35520f1973e7e62182215b4949

Podle šéfa německých kriminalistů nešlo o diletanty * Objeveny plány bomb

BERLÍN - Zveřejnění karikatur proroka Mohammeda v německém tisku bylo patrně motivem vlakových atentátníků, kteří 31. července umístili dvě bomby do regionálních vlaků směřujících do německých měst Dortmund a Koblenz.
„V Kielu zatčený Júsuf Muhammad Hadždíb si přetištění karikatur dánských autorů v německých médiích vysvětlil jako útok západního světa na islám,“ řekl časopisu Focus šéf Německého kriminálního úřadu (BKA) Jörg Ziercke.
Za další možný motiv Ziercke označil smrt teroristy Abú Musaba Zarkávího v Iráku v červnu. „Oba hlavní podezřelí si mysleli, že mezinárodní terorismus ztratil jednu ze svých nejdůležitějších hlav,“ upozornil s odkazem na výpověď v Libanonu zatčeného Džiháda Hamáda, který podle vyšetřování společně s Júsufem Muhammadem umístil kufry s patnáctikilogramovými bombami do vlaků.
Ziercke potvrdil, že vyšetřovatelé našli návod, který z 90 procent odpovídá zhotovené bombě. „V jediném bodě se lišila od nákresu a tady se dopustili technické chyby,“ řekl dále Ziercke. Právě technický omyl způsobil, že bomby nevybuchly - roznětky byly příliš slabé, aby aktivovaly nálože.
Šéf BKA odmítl spekulace, že šlo o diletanty: „Nejednali spontánně. Studovali týdny, pokud ne už od ledna, v době bouřlivých reakcí islámského světa na zveřejnění karikatur, jízdní řády Německých železnic, počínali si konspirativně a snažili se likvidovat stopy.“
Ziercke rovněž uvedl, že oba zatčení Libanonci se seznámili se „základem ideologie“ už dříve, své smýšlení však zradikalizovali až v Německu „propagandou al-Kajdá šířenou po internetu“.

Tisk: chtěli udeřit už při fotbalovém MS

Bombové útoky na vlaky chtěli původně uskutečnit už během mistrovství světa ve fotbale na přelomu června a července. Jak dále napsal deník Westdeutsche Allgemeine Zeitung, odklad svého činu zdůvodnili tím, že se obávali důsledků svého činu v době, kdy ve vlacích a na nádražích bylo mnohem víc lidí než obvykle. Jeden z vlaků, na které měli spadeno, totiž směřoval do Dortmundu, v němž se konaly některé zápasy fotbalového šampionátu.
„Vyšetřování potvrzuje dojem, že v případě pachatelů jde o novou generaci teroristů,“ cituje list policejní zdroje.
To znamená, že na rozdíl od teroristů z 11. září 2001 neabsolvovali výcvik v islamistických táborech na Blízkém východě či Afghánistánu. „Takzvaní teroristé nové generace se jen nakrátko sdružují do malých buněk, aby provedli zcela autonomní akce,“ napsal dále list.

(Právo)

28.8.2006 Týden str. 34 Reportáž
Petr Podaný

Tři měsíce je v provozu nové Berlínské hlavní nádraží. K jeho zvláštnostem patří absence štamgastů železničních stanic: bezdomovců. Pro ně, děti ulice a feťáky zůstává „hlavákem“ staré Nádraží Zoo. „Nový nádraží je moc nóbl; a navíc by nás hnali,“ říká Uwe.
Uvnitř někomu připomíná letištní terminál, jiný se cítí jako v obřím nákupním centru, jímž, bůhví proč, vedou koleje. „Když jsem na cestě do Lipska vstoupila poprvé do nádražní haly, úplně mě zaskočil ten obří prostor a jako ovce jsem se postavila do dlouhé fronty u informačního okénka. Ani jsem se nesnažila sama najít cestu k nástupišti pomocí šipek,“ směje se rodilá Berlíňanka Antje Glassová.

Jako by psychologové Německých drah (Deutsche Bahn, DB) s takovými reakcemi počítali: na první informační stánky (Service Point) narazí cestující už několik metrů od vstupů do hlavní haly. Holt německá důkladnost, povzdechne si český turista odchovaný hlavní stanicí v Praze (viz Vítejte v Hadrářově! na str. 38), kde informátoři hrávají s cestujícími hru na schovávanou. Obdiv však může polevit ve chvíli, kdy se člověk rozhodne využít služeb úschovny zavazadel. Kvůli přísným kontrolám a prosvěcování kufrů a tašek (vládní čtvrť je pár kroků odsud), se tady při zvýšeném provozu tvoří značné fronty. Osmašedesátiletá paní Glassová, rodilá Berlíňanka, se nezařadila mezi asi dva miliony zvědavců, kteří hauptbahnhof ztékali už v prvních dnech po otevření 26. května. Sláva to byla převeliká, přestože velkolepou show narušil mladík, který v amoku pobodal osmadvacet lidí. Přítomná kancléřka Merkelová se v nadšené atmosféře dala slyšet, že to má z kancléřství jen pár kroků, takže proč by sem občas nezaskočila na svačinku (zatím ji takto na peronu nikdo nespatřil). Zapomenuty jsou výtky škarohlídů, podle nichž si často kritizovanou lokalitu nádraží kousek od Říšského sněmu vybrala západoněmecká vrchnost, aby se dostala po práci rychle domů. To bylo ještě v době, kdy část politiků ze starých spolkových zemí a obhájců Bonnu jako trvalého sídla spolkového parlamentu i po sjednocení Německa spekulovala, že by do Berlína jen dojížděla - vlakem - za prací.


To jsme ale pašáci!


Co bylo v uplynulých deseti letech ohledně stavby hlavního nádraží nářků! Hrob miliard (dosud v přepočtu 20 miliard korun)! Zbytečné velikášství! Stojí v zemi nikoho! Chudák dosavadní Nádraží Zoo! Část Berlíňanů dráždil už jen fakt, že by nová železniční stanice měla mít v názvu „hlavní“. Na jejím místě kdysi stával Lehrter Bahnhof, jehož zbytky se musely zbořit, takže by se slušelo, aby nový projekt převzal název svého předchůdce, zažitý místními. Radnice a Deutsche Bahn musely nakonec tlaku veřejnosti ustoupit, ovšem lišácky. Oficiálně se nádraží jmenuje Berlin Hauptbahnhof - Lehrter Bahnhof, ale druhá část názvu se v nápisech a každodenním používání spíše vypouští. Jednou se jí DB pravděpodobně zbaví docela.

„Brblání, remcání, rýpání... To už asi u nových projektů patří k folkloru Berlíňanů,“ neberou si servítky jejich kritici z provincie. Když už je ale dílo hotovo, obyvatel metropole na Sprévě názorově otočí. Z kritizované megalomanie se stane předmět hrdosti. „Když dnes přijede k Berlíňanům na návštěvu tetička z venkova, jako první se jí chlubí nádražím,“ tvrdí spokojeně mluvčí DB Michael Baufeld.

Ohromená příbuzná si může vyslechnout nadšený výklad o nejmodernějším nádraží světa, nejdražší a největší železniční křižovatce v Evropě, jíž den co den projede 1100 vlakových souprav včetně městské nadzemní brány S-Bahn. Jen podzemím vede osm kolejišť a tunelem patnáct metrů pod úrovní okolních ulic přijíždějí i soupravy z Prahy. Berlín má novou atrakci, jež na čas zastínila i moderní architekturu Postupimského náměstí a skleněnou kopuli Říšského sněmu.


Roztoužení televizáci


Sotvakdo z cestujících tuší, že pýcha DB nem