Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Y-podvaly musia mat VZDY antikoroznu ochranu, nakolko su z materialu, ktoremu tu ochranu treba ako sol
no a v akom obdobi sa menila ta kolaj? lebo z fotiek to vyzera, ze november 07. ci to este doteraz nie je dokoncene?
tiez by ma zaujimalo, co znamena to prekrytie vnutra kolaje betonovymi dielcami. to je cesta pre zachranarov v pripade evakuacie???
Teraz strelim mozna wolovinu, ale na beton alebo na tieto podvaly usadene kol. pasy su mozno o nieco nizsie ako vrstva strku a v nej klasicky zvrsok a mozno to v tychto rurach potrebuju (TV)
mam tomu rozumiet tak, ze tie Y-cka su zaliate v betone a uz tam nesiel ziaden strk?
a preco zvolili Yckove podvaly?
niekde som cital, ze Yckove podvaly su do 120 a su dobre na regionalnych tratiach, nie?
nezda s ami, ze na koridore by sa objavili Ycka...
http://www.zeleznicne.info/gallery.php?modul=gallery&akce=obrazek_interni_ukaz&obrazek_id=561
http://www.zeleznicne.info/gallery.php?modul=gallery&akce=obrazek_interni_ukaz&obrazek_id=566
Ten obázok je inak z rekonštruvaného bratislavského tunela.
Příprava plánované výměny příhradového dvoukolejného železničního mostu přes řeku Sázavu za betonový i hloubení zcela nových tunelů pro přeložky kolejí mezi Benešovem a Voticemi se začne odehrávat až koncem nadcházejícího roku 2008, mezitím však musí stavbaři stihnout řadu dílčích rekonstrukcí tratě mezi Benešovem a Strančicemi.
Od druhého lednového týdne až do začátku března se vlaková doprava bude potýkat s omezením provozu ve stanici Benešov, Čerčany a Senohraby i na úsecích mezi nimi. Do začátku března také montéři vybaví a zapojí čerčanskou stanici elektrickým ovládáním výhybek i novými návěstidly. Poté se řízení jízdy vlaků se ujme v nové nádražní provozní budově takzvané elektronické stavědlo, s jehož pomocí bude výpravčí pružněji a bezpečněji reagovat na aktuální situaci.
Na přelomu února března stavbaři zprovozní trvalé propojení traťových kolejí u Pyšelky, které tak umožní od poloviny března do začátku května téměř šedesátidenní výluky úseků do Senohrab a později i výměnu mostu u čerčanského jezu.
Souběžně se nové koleje objeví v úseku mezi Čerčany a Bedrčí.
Do začátku července bude kompletní celý úsek mezi Senohraby a zastávkou Pyšely i mezi Čerčany a Benešovem, odkud v polovině července zmizí i provizorní výhybna Bedrč. Do té doby, od 15. května do 7. července, se uskuteční rekonstrukce části kolejiště u budovy v Senohrabech.
V Čerčanech potrvá instalace sedmi nových výhybek na jižní straně nádraží od 7. do 25. července a jejich vložení si vyžádá kromě výluky na hlavní trati také dvanáctidenní úplné přerušení provozu na lokálce do Týnce nad Sázavou.
Po prázdninách se hlavní těžiště stavebního ruchu negativně ovlivňujícího včasnost jízdy vlaků přesune mezi Senohraby a Strančice, kde u zastávky Mirošovice v září během čtrnácti dnů začne fungovat provizorní výhybna a zároveň dozor nad správným postavením všech výhybek i návěstidel v Senohrabech převezme elektronické stavědlo.
(Benešovský deník )