Koridory a vysokorychlostní tratě

Do Břeclavi vedou dva železniční koridory - frekventované vlakové trati, po kterých mohou mezinárodní rychlíky uhánět až na výjimky rychlostí přesahující sto kilometrů v hodině.
Na „křižovatce“ v Břeclavi ovšem musejí zatím zpomalovat. Právě proto čeká železniční průtah městem kompletní přestavba.
„Břeclav je hraniční přechodová stanice do Rakouska a na Slovensko. Oba koridory, které Břeclaví procházejí, mají zásadní význam pro železniční spojení pěti středoevropských metropolí - Berlína, Prahy, Bratislavy, Vídně a Varšavy,“ popsal generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek význam břeclavského železničního uzlu. Po dostavbě se zrychlí průjezd vlaků směrem na Vídeň jak od Přerova, tak od Brna.
Oprava čeká dvacet kilometrů břeclavské železnice Opravy se dočká celkem dvacet kilometrů tratí, železnice tak definitivně propojí trati, které prošly rekonstrukcí před pár roky.
První z nich je koridor z Berlína přes Děčín, Prahu, Pardubice a Brno. Trať je zmodernizovaná téměř v celé délce, stavba trvala od roku 1993 a skončila až o jedenáct let později. Zbývá dokončit jen úsek u Brandýsa nad Orlicí, kde neskončil spor o napřímení trati. Do opravy koridoru stát investoval 36 miliard korun.
Za podobnou cenu stavební firmy opravily i koridor ze severu Moravy přes Přerov. Ten bez své odbočky na Olomouc a Českou Třebovou měří 210 kilometrů a dělníci na něm pracovali osm let. Dokončili jej také v roce 2004.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Napíšem moju otázku z diskusie k článku o TBS ešte raz aj sem:

kolajar:
Keď už si spomínal tie výhybky na 140 do odbočky, aké výhybky sú naprojektované za NMnV k nástupištiam? Lebo na doteraz modernizovaných staniciach je k nástupišťu 80-ka, a koľajové spojky sú na 100-ku, čo je dosť nepraktické, keďže koľajová spojka sa využíva určite menej, než výhybka k nástupišťu-každý vlak musí od vchodového návestidla spomaliť na 80 (pritom ak by išiel po priamej koľaji, v niektorých staniciach mohol na úrovni zhlavia ísť aj 100-110). Preto sa trošku čudujem, že sa to nedalo naopak: 100-ková štíhla výhybka k nástupišťu (aspoň v rýchlikových staniciach, kde priamu koľaj využijú max. 2-3 IC vlaky za deň a ostatné idú k nástupišťu) a 80-ková na koľajové spojky.
Je to naozaj škoda, že sa to takto spravilo. Aj pri súčasnej 120 sme totiž už mohli pocítiť skrátenie jazdných dôb a aj v budúcnosti pri 160-ke toto spomaľovanie pred stanicami "urobí" zbytočne pár minút navyše.

Čo sa týka rýchlostí nad 160, trakčné vedenie je pokiaľ viem konštruované na rýchlosť 200 km/h (plus nejaká malá rezerva), takže s tým by problém nemal byť. A myslím si, že naklápacie súpravy by boli zbytočnou investíciou na náš koridor, pretože s klasickými tlakotesnými súpravami a výkonným HDV je možné perspektívne miestami povoliť aj 180-200. Treba si uvedomiť, že ak bude v oblúkoch 160, tak zrýchlenie na 180 zasa nie je také ekonomicky neefektívne.

Kedy budú u nás v depe? Ak sú platné od 9.12.2007, ale nafasované ich nemáme, tak sa ich máme držať, alebo nie?

Na srtránke ŽSR už sú TTP aj s opravamy platnými od 9.12.2007!Od Rače až po Brunovce okrem Trnavy všetky stanice:120km/h!

Rekonstrukcí břeclavského železničního uzlu vznikne významný dopravní terminál, který spojí dva modernizované železniční koridory. Dopravní uzel má vedle moderního vlakového nádraží zahrnovat i autobusové nádraží, velké logistické centrum a překladiště pro železniční i kamionovou dopravu.
Základní údaje o 1. a 2. železničním koridoru, které se v břeclavském uzlu spojí:


1. železniční koridor

trasa: Děčín - Praha - Pardubice - Česká Třebová - Brno - Břeclav (trasa Berlín-Vídeň/Bratislava)
celková délka: 460 km
z toho zmodernizováno: 375,3 km
zahájení prací: srpen 1993
dokončen: říjen 2004 (původně plánované dokončení v roce 2000)
- poslední významnou akcí bylo dokončení zabezpečovacího zařízení mezi Zábořím nad Labem a Přeloučí
- chybí úsek u Brandýsa nad Orlicí, kde se vede spor o napřímení trati
náklady: 36,5 miliardy korun (původně plánované náklady 24,4 miliardy)
ostatní: nezahrnuje modernizace železničních uzlů Děčín, Ústí nad Labem, Praha, Kolín, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Brno a Břeclav.

2. železniční koridor

trasa: Petrovice u Karviné - Přerov - Břeclav (trasa Katovice-Vídeň), odbočka Přerov - Olomouc - Česká Třebová
celková délka: 323 km; z toho hlavní větev 210 km
z toho modernizováno: 296,7 km
zahájení prací: 1997 (původně plánováno 1996)
dokončení: červenec 2004 (hlavní větev), odbočka Přerov - Česká Třebová má být dokončena v roce 2008 (původně plánováno 2005)
- poslední stavbou hlavní větve byl úsek Hranice na Moravě-Studénka
celkové plánované náklady: 36,5 miliardy korun (původně plánované náklady 24,5 miliardy)
ostatní: nezahrnuje modernizace železničních uzlů Přerov, Ostrava, Bohumín a Olomouc.

(Autor: ČTK)

Tak ako sa jazdí po koridore? Šenkvice, V. Kostoľany, Piešťany, atď.? Nové Mesto ako vyzerá? Stavať sa tento rok bude do kedy? Kým nenasneží, alebo ako?
A plán výstavby na budúci rok? Kedy sa začne za NMnV?

Zišlo by sa zasa nejaké aktuálne foto alebo reportáž, pls.

Ešteže sa tento úsek modernizoval pred ani nie 10 rokmi

asi ako Brunovce, v ktorich sa zacina s pripravnymi pracami, vraj sa ma od januara zacat robit stanica. Uz sa tesim...

No a co by všelicí tratovakové pořád dělali.

Ešteže sa tento úsek modernizoval pred ani nie 10 rokmi

De_De: vďaka za info...toto AH sa tam zjavilo v podstate nečakane..nedávno som tade išiel vlakom a na predzvesť AH na konci šenkvického viaduktu som čumel ako puk

v každom prípade plus pri zvýšenej priepustnosti

Skanska zahájila modernizaci tratě z Českých Budějovic do Horního Dvořiště za 1,2 miliardy

Téměř 1,2 miliardy korun spolkne modernizace železniční tratě v úseku z Českých Budějovic na hranice s Rakouskem do Horního Dvořiště, kterou tento měsíc zahajuje Sdružení Jižní koridor.
V něm jsou zastoupeny společnosti Skanska DS, a. s., a Viamont DSP, a. s. Stavba, která má být dokončena v polovině roku 2009 a je součástí mezinárodního IV. železničního koridoru, však příliš nenadchla představitele Jihočeského kraje.
Problém je v tom, že koridor, který měl spojit Prahu s Lincem, byl původně plánován celý jako dvoukolejný. Pro jihočeského hejtmana Jana Zahradníka (ODS) je právě z tohoto důvodu postup ministerstva dopravy i rakouských partnerů zklamáním.
„Bohužel od samého počátku prosazovali selektivní zdvojkolejnění, lépe řečeno jednokolejní trať s několika dvojkolejnými úseky. A ne na rychlost 160 kilometrů v hodině, ale nižší. S tím kraj nesouhlasil. Své výhrady jsme opírali o to, že projekt číslo 22, jak byl Evropským parlamentem železniční koridor na trase Praha–České Budějovice–Linec označován a také schválen, počítal s dvoukolejnou tratí a rychlostí vlaků 160 kilometrů v hodině,„ řekl Právu hejtman.
Dodal, že nyní ale byla prezentována studie, která z ekonomického hlediska minimálně do roku 2025 považuje za vhodnější variantu prosazující zmíněné selektivní zdvojkolejnění s menší kapacitou tratě.
Vládní usnesení o výstavbě III. a IV. koridoru definuje mimo jiné také objem potřebných finančních prostředků pro kompletní zdvojkolejnění úseku z Horního Dvořiště do Českých Budějovic – až dvacet miliard korun.
„Na tento úsek koridoru žádáme o příspěvek z evropských fondů. Abychom jej obdrželi, musíme dokládat efektivitu investice. Ta pro dvoukolejnou variantu za 20 miliard korun nevyšla, takže bychom evropské peníze nedostali. Navíc na rakouské straně je trať jednokolejná,„ reagovala na dotaz Práva Anna Kodysová, vedoucí kanceláře generálního ředitele státní organizace Správy železniční dopravní cesty, která je investorem celé akce.
Naopak jihočeský hejtman Zahradník se ze stejných důvodů obává možných problémů při financování, protože podle něho jde o výraznou změnu projektu, což by Evropská unie nemusela akceptovat.
„Doufám, že ministerstvo dopravy i rakouská strana si toto nebezpečí uvědomují a mají vše promyšlené, aby se tato zásadní změna projektu nedotkla jeho financování a případně neohrozila jeho celkovou realizaci,„ zdůraznil hejtman.

(Regionální mutace| Právo - Jižní Čechy)

splinťo:ano a vola sa AH Vinosady.

chcem sa opýtať: už je aktivované AH medzi Pezinkom a Šenkvicami??

díky. mne to nechcelo vyhladať cez vyhladavač a písalo mi to že odkaz na tab.trat. pomerov neexistuje.
ešte raz diky

www.zsr.sk klikni na "železničná dopravná cesta" a vyber marketing. Potom trate a "trate a TTP"

miro79
kde si na stránkach ŽSR našiel tabulku tratových pomerov?
ja ju tam namožem nájsť.
pomôž! dik

Miro79 nepoznal som staru situaciu tak som nevedel. Dakujem

A tie piestany to fakt teda dokaslali

Rača - nič sa nezmenilo, Jur aj bol na 120, Pezinok sa zvýšil na 120 dávno, Šenkvice sa majú zvýšiť, čaká sa na opravu TTP, Cífer bol na 120, Trnava miesto 100 je 120 a miesto 70 je 100 už dávno, Brestovany sa zvýšia na 120, čaká sa na TTP, Leopoldov to isté, Kostolany boli na 120, Piešťany z 80 na 120. Možno to dokopy spraví 3 minúty, ale v časoch sa s tým neráta, je to dobré akurát pre nás a hlavne to, že netreba brzdiť a zas ťahať. Tie najväčšie zvýšenia sú dobré akurát pre IC vlaky, obyčajný rýchlik to, čo získa prejazdom staníc na 120, tak stratí pri brzdení do staníc, kde má pobyt, keďže už na rovnej kolaji perón neni. Hlavne Piešťany sú úžasné, predtým som pribrzdil na 80 pred oblúkom, teraz musím už pred vchodovým návestidlom, ktoré ešte naviac vytiahli riadny kusisko ďalej od stanice. Taký osobák keď doteraz nevedel moc krátiť, tak teraz už nebude vôbec. Možno niečo na zastávkach.

Miro79

zle som sa opytal ale ciastocne si mi odpovedal. A sak cez ktore stanice sa zvysila prejazdova rychlost??? sak nejaku minutku to spravi....ci ne???

a myslim to v porovnani s casmi pred 10rokmi

Prakticky k zrýchleniu nedôjde, akurát v úseku BA-N.Mesto sa vrátia pôvodné jazdné doby, ktoré platili pred nejakými 7 rokmi. Na druhú stranu sa zas poriadne natiahnu doby medzi Trenčínom a Mestom, takže celkovo jazdná doba ŽA-BA bude asi o 15-20 minút kratšia. Neni to ale zvýšením rýchlosti, lebo tá sa zvýšila akurát cez pár staníc, na trati nikde, ale len ukončením stavby. Stále ešte chýba 15 minút do úplne pôvodných časov.