Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Ja si myslim, ze koridorova rekonstrukcia z Kosic do Ciernej je naozaj len v myslienkach a nebude na velku skodu, ak len v myslienkach aj ostane. Chcem tym povedat, ze su asi dolezitejsie trate suce na modernizaciu a ponechamim spominanej trate v povodnom stave nesposobi izolovany ostrov trakcnej sustavy, pokym ukrajinci naozaj nezmenia system.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232578/
zolika007: ja som počul, že sa tam má normálny rozchod prerobiť na 25kV a ŠRT nechať tak...ale ktovie, čo z toho nakoniec bude...Ukrajinci vraj plánujú rekonštrukciu trate a zmenu na 25kV od Čopu až po Ľvov. Ďalej na východ je AC..a je pravda, že NR a ŠRT majú spoločné meniarne, najmä od Bánoviec nad Ondavou po V. Kapušany...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232547/
Spýtam sa iba preto, lebo dostávam informácie, že chcú ponechať trakčné vedenie 3 KV= na úseku Krásna nad Hornádom - Čierna nad Tisou. Údajne sa to neoplatí, keďže je pár spoločných meniarní s ŠRT, a trakčný systém na ŠRT sa meniť nebude.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232533/
ad matus7532: 
Uz ti začína zo skúšok z IG j...t? A kto ťa trápi? Kuzma, Baliak alebo Turček?
Náhodou IG je super... základ pre geotechniku... a pokiaľ sa chystáš po škole venovať projektovaniu tratí, resp. koridorov (v Remingu, Prodexe al. SUDOP-e) odporúčam ti, dobre si to naštuduj...!!!
Lebo komunikovať s niektorými projektantmi z týchto vyššie zmienených firiem je niekedy dosť zúfalé. Tak keď tam budeš a prídeme spolu do kontaktu, tak nech mi konečne nekladie niekto blbé otázky, poprípade nech nemusím zaplakať nad týmy projektami.... 
Uz ti začína zo skúšok z IG j...t? A kto ťa trápi? Kuzma, Baliak alebo Turček? Náhodou IG je super... základ pre geotechniku... a pokiaľ sa chystáš po škole venovať projektovaniu tratí, resp. koridorov (v Remingu, Prodexe al. SUDOP-e) odporúčam ti, dobre si to naštuduj...!!!
Lebo komunikovať s niektorými projektantmi z týchto vyššie zmienených firiem je niekedy dosť zúfalé. Tak keď tam budeš a prídeme spolu do kontaktu, tak nech mi konečne nekladie niekto blbé otázky, poprípade nech nemusím zaplakať nad týmy projektami....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232523/
zolika007: na malo by až po ČnT, ale neviem pre koho...asi skončia v KE
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232509/
Trať bude rekonštruovaná iba do Košíc, a nie do Čiernej nad Tisou?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232507/
Nepripravuje sa náhodou dáka reportáž Ako bolo na počiatku (roku 2008)?? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232434/
teraz som si vsimol ze to je naozaj nakladny vlak(na lepsej foto), ja som si myslel ze to je pracovny vlak - betonarka , ale je to naozaj nakladny vlak, ten co je na dalsej 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232319/
matus7532: Nalavo od stavadla smerom na NM nejde nejaky vlak? A ten vlak akoby prichadzajuci do Brunoviec sa mi zdal ako nejaky naklad.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232300/
První opravdový kontakt s obávanou optimalizací železniční trati měli minulý týden občané Dobré.
Dlužno dodat, že se jednalo o kontakt vpravdě absurdní a navíc málokdo z Doberských věděl, že jde o důsledek příprav na optimalizaci železničního koridoru. Pracovník pražské firmy Geotec GS, která se specializuje mimo jiné na geologický průzkum, měl při provádění kontrolního vrtu pro společnost ČD a.s. po čertech smůlu. V úterý dopoledne se mu totiž podařilo přeseknout kabely, vedoucí od zdejšího nádraží k návěstidlům u přejezdu v Dobré Na Špici. Závory ochrnuly a některým z Doberských se dostalo pořádné dávky vzrušení, o kterou nejspíš ani nestáli. Firmě, která průzkum prováděla, tento renonc nejspíš větší potíže nepřinesl, především zásluhou mohutného pojištění proti škodám až do výše pěti milionů korun.
„Jezdím tudy už dvacet let, tak mě před přejezdem ani nenapadlo sledovat, jestli náhodou nejede vlak, když byly šraňky nahoře. Když jsem na kolejích asi deset metrů od sebe uviděl lokomotivu, pořádně ve mně hrklo,„ líčil později v nedaleké hospodě jeden z řidičů, kteří v době poruchy projížděli pochroumaný železniční přejezd. Na své si však kvůli průzkumníku-smolaři přišli také lidé, bydlící v Dobré v blízkosti kolejí. Bezpečnostní regule nařizují, aby vlaky dlouho dopředu troubily v případě, že projíždějí skrze poškozená návěstidla, což také mašinfírové po celou dobu poruchy beze zbytku naplňovali. Troubili ve dne v noci, až se v okolních domech třásla okna.
„ČD, a.s. začaly hned pracovat na odstranění závady, což se povedlo za necelých třicet hodin. Z důvodu přeseknutého kabelu byl přejezd vypnutý z činnosti, proto bylo nutné, aby po dobu závady jezdily vlaky tímto úsekem pomalu, maximální rychlostí deset kilometrů v hodině a zároveň houkaly. Jedná se o standardní postup, kterým se předchází střetům,„ řekla v pátek Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. Ta zároveň potvrdila i informaci, že práce firmy Geotec GS pro ČD souvisely s plánovanou optimalizací trati.
Jak to tak vypadá, reálná optimalizace, proti které občané prakticky všude, kudy dotčený koridor probíhá, protestují a sepisují petice, je za dveřmi. Podle vyjádření ředitele olomoucké pobočky Správy železniční dopravní cesty Jiřího Mlynáře v listopadu minulého roku není zbytí a optimalizovat se bude. Lidem tak nezbývá než doufat, že se realizace nemalého projektu neponese v podobném duchu, jako zmíněná první vlaštovka s přeseknutými kabely.
(Listy moravskoslezské)
Dlužno dodat, že se jednalo o kontakt vpravdě absurdní a navíc málokdo z Doberských věděl, že jde o důsledek příprav na optimalizaci železničního koridoru. Pracovník pražské firmy Geotec GS, která se specializuje mimo jiné na geologický průzkum, měl při provádění kontrolního vrtu pro společnost ČD a.s. po čertech smůlu. V úterý dopoledne se mu totiž podařilo přeseknout kabely, vedoucí od zdejšího nádraží k návěstidlům u přejezdu v Dobré Na Špici. Závory ochrnuly a některým z Doberských se dostalo pořádné dávky vzrušení, o kterou nejspíš ani nestáli. Firmě, která průzkum prováděla, tento renonc nejspíš větší potíže nepřinesl, především zásluhou mohutného pojištění proti škodám až do výše pěti milionů korun.
„Jezdím tudy už dvacet let, tak mě před přejezdem ani nenapadlo sledovat, jestli náhodou nejede vlak, když byly šraňky nahoře. Když jsem na kolejích asi deset metrů od sebe uviděl lokomotivu, pořádně ve mně hrklo,„ líčil později v nedaleké hospodě jeden z řidičů, kteří v době poruchy projížděli pochroumaný železniční přejezd. Na své si však kvůli průzkumníku-smolaři přišli také lidé, bydlící v Dobré v blízkosti kolejí. Bezpečnostní regule nařizují, aby vlaky dlouho dopředu troubily v případě, že projíždějí skrze poškozená návěstidla, což také mašinfírové po celou dobu poruchy beze zbytku naplňovali. Troubili ve dne v noci, až se v okolních domech třásla okna.
„ČD, a.s. začaly hned pracovat na odstranění závady, což se povedlo za necelých třicet hodin. Z důvodu přeseknutého kabelu byl přejezd vypnutý z činnosti, proto bylo nutné, aby po dobu závady jezdily vlaky tímto úsekem pomalu, maximální rychlostí deset kilometrů v hodině a zároveň houkaly. Jedná se o standardní postup, kterým se předchází střetům,„ řekla v pátek Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. Ta zároveň potvrdila i informaci, že práce firmy Geotec GS pro ČD souvisely s plánovanou optimalizací trati.
Jak to tak vypadá, reálná optimalizace, proti které občané prakticky všude, kudy dotčený koridor probíhá, protestují a sepisují petice, je za dveřmi. Podle vyjádření ředitele olomoucké pobočky Správy železniční dopravní cesty Jiřího Mlynáře v listopadu minulého roku není zbytí a optimalizovat se bude. Lidem tak nezbývá než doufat, že se realizace nemalého projektu neponese v podobném duchu, jako zmíněná první vlaštovka s přeseknutými kabely.
(Listy moravskoslezské)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232258/
tu sa nasla aj jedna taka mensia skladka betonovych podvalov ktorá príde zahrnut 
, hlavne ze v narodnom plane zaoberajúcom sa stavebnými surovinami sa pise ze podvaly sa maju rozdrviť na recyklovane kamenivo
PS: uz mi tich skusok z Inžinierskej geológie zacina j...t
, hlavne ze v narodnom plane zaoberajúcom sa stavebnými surovinami sa pise ze podvaly sa maju rozdrviť na recyklovane kamenivoPS: uz mi tich skusok z Inžinierskej geológie zacina j...t
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231997/
haldo11
wtf? aky osobák a aky nakladak? ved tam nic neslo, to na 2. zabere je pracovní vlak, pojazdná betonárka a ona tam stoji
tu je aj neaky nakladny vlak co mi vbehol do záberu, ani tieto stromy tam uz niesu
to je ekológia všetko naširoko vyrubat a vsade naviesť odpad
wtf? aky osobák a aky nakladak? ved tam nic neslo, to na 2. zabere je pracovní vlak, pojazdná betonárka a ona tam stoji
tu je aj neaky nakladny vlak co mi vbehol do záberu, ani tieto stromy tam uz niesu
to je ekológia všetko naširoko vyrubat a vsade naviesť odpad
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231993/
matus...: O 30s skorej stlacit spust a si pod tym Os vlakom do NmNV, o 2s neskor a mame na zabere krasny naklad 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231772/
ja som sa smykol tiez na tich schodoch ale este v stredu rano, ked tak pekne mrzlo, odvtedy sa radsej drzim zabradlia
Nove fotky bohuzial nemám, tieto su najnovšie co som našiel (nemozem najst CD s novsimi), tieto su z jari 2007
tie stromy nalavo od stanicnej budovy, na 3. fotke, uz su vyrubane
Nove fotky bohuzial nemám, tieto su najnovšie co som našiel (nemozem najst CD s novsimi), tieto su z jari 2007
tie stromy nalavo od stanicnej budovy, na 3. fotke, uz su vyrubane
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231756/
matus7532 ja som sa vcera ponahlal zo skoly na 604Dargov a jak som sa tam fajnovo zj**al...... Este teraz ma secko boli----- 
ale zas utekal som. Ale inac moc sa to ani nesmyka.........
mas tie brunovce odfotene????
Inac velmi by som sa potesil planom stanic na usek od NMnV.......
ale zas utekal som. Ale inac moc sa to ani nesmyka.........mas tie brunovce odfotene????
Inac velmi by som sa potesil planom stanic na usek od NMnV.......
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231740/
ved 6.12. 2007 sa skoncilo (oficialne) , po tom datume sa robi iba v PN a NM
V Piestanoch sa naklanali stlpy na 1. nastupisti, len sa znovu nezacalo robit a uz od vianoc ja nastupiste rozbite, iba strk miesto dlazby.
Upozornenie: Ked pojdete po schodoch na nastupisti 2 tak chodte po kraji a drzte sa zabradlia, smyka sa
. 
Presvetlená strecha nad podchodom je dost nekvalitná a zateka rovno do stredu schodov!!!
V Piestanoch sa naklanali stlpy na 1. nastupisti, len sa znovu nezacalo robit a uz od vianoc ja nastupiste rozbite, iba strk miesto dlazby.
Upozornenie: Ked pojdete po schodoch na nastupisti 2 tak chodte po kraji a drzte sa zabradlia, smyka sa
. Presvetlená strecha nad podchodom je dost nekvalitná a zateka rovno do stredu schodov!!!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231737/
Nejako ticho je tu... Nebude reportáž "Stav koridorov pred Vianocami"... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231300/
Téměř současně s nejvýchodnější částí III. tranzitního železničního koridoru byla zahájena optimalizace prvního úseku i na jeho západním konci z Plané u Mariánských Lázní do Chebu. Optimalizace zmíněného úseku byla zahájena na slavnostním setkání v Lázních Kynžvart 28. listopadu.
Po svém dokončení bude tento koridor důležitou spojnicí západní a východní Evropy, řekl ing. Jan Komárek, generální ředitel SŽDC, s. o.
Investorem optimalizace, jejíž celková cena dosáhne téměř 3,76 mld. Kč, je Správa železniční dopravní cesty, státní organice. Finance poskytl Státní fond dopravní infrastruktury ČR. Na tento projekt bude předložena Evropské komisi žádost o spolufinancování z Fondu soudržnosti EU, vzhledem k tomu, že jde o projekt podporující modernizaci transevropské dopravní sítě v rámci prioritOperačního programu Doprava na léta 2007 až 2013.
Zhotovitelem stavby je Sdružení Planá SSV, jehož členy jsou firmy Stavby silnic a železnic, a. s. (vedoucí účastník sdružení), Skanska DS, a. s., a Viamont DSP, a.s.
Tento úsek transevropské dopravní sítě jako její prioritní projekt č. 22 pomůže zrychlit železniční spojení mezi Českou republikou a Německem. Jsem rád, že se právě společnost SSŽ může podílet na výstavbě tak důležité dopravní cesty, uvedl generální ředitel SSŽ Martin Borovka. Stavba bude dokončena na konci roku 2010.
Optimalizovaný úsek trati z Plané u Mariánských Lázní do Chebu je dlouhý necelých 40 km a po dokončení budou zde moci klasické soupravy jezdit rychlostí až 120 km/h a soupravy s naklápěcími skříněmi až 150km rychlostí. Součástí této stavby jsou i rekonstrukce železničních stanic Chodová Planá, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart, Dolní Žandov a Lipová u Chebu a dále výhybny Valy u Mariánských Lázní. Z výhybny Salajna se stane železniční zastávka. Modernizovat se budou i ostatní zastávky - Stebnice a Všeboř. Získají nová moderní ostrovní nástupiště v železničních stanicích nebo nástupiště s přístřešky na zastávkách, samozřejmě s bezbariérovým přístupem. V optimalizovaném úseku bude upraven železniční spodek a svršek, rekonstruovány mostní konstrukce, propustky, opěrné a zárubní zdi a přejezdy. Modernizovat se bude i sdělovací a zabezpečovací zařízení.
V celém úseku také vyroste nové trakční vedení, pro jehož napájení bude rekonstruována rozvodna v Jindřichově. Ve všech stanicích budou adaptovány výpravní budovy a vybudovány nové technologické objekty pro zabezpečovací, sdělovací a silnoproudou technologii. Snížení hlukového zatížení v okolí železnice zajistí celkem 9320 m protihlukových stěn. V místech, kde charakter stávající zástavby nebo konfigurace terénu neumožňuje vybudovat protihlukové stěny, budou v jednotlivých obytných objektech upravena nebo vyměněna okna a balkónové dveře.
Krátce za stanicí Planá u Mariánských Lázní trať vede památkově chráněným zámeckým parkem v Chodové Plané. Pro zvýšení rychlosti na trati zde je nutné zvětšit poloměr oblouku trati, a proto bude vybudována nová opěrná zeď na současném náspovém tělese. V železniční stanici Mariánské Lázně byla ještě před zahájením této stavby rekonstruována historická výpravní budova. Během optimalizace zde bude proto pouze zrekonstruováno 266 m dlouhé nástupiště u výpravní budovy a ostrovní 400 m dlouhé ostrovní nástupiště. Opraveno bude zastřešení nástupišť i podchod na nástupiště. Pro bezbariérový přístup získá stanice výtahy. Ve směru na Cheb bude postavena nová technologická budova. I zde je nezbytné vybudovat protihlukové stěny, s ohledem na lázeňský charakter města jsou projektovány členitější a barevnější než v jiných úsecích.
(Železničář)
Po svém dokončení bude tento koridor důležitou spojnicí západní a východní Evropy, řekl ing. Jan Komárek, generální ředitel SŽDC, s. o.
Investorem optimalizace, jejíž celková cena dosáhne téměř 3,76 mld. Kč, je Správa železniční dopravní cesty, státní organice. Finance poskytl Státní fond dopravní infrastruktury ČR. Na tento projekt bude předložena Evropské komisi žádost o spolufinancování z Fondu soudržnosti EU, vzhledem k tomu, že jde o projekt podporující modernizaci transevropské dopravní sítě v rámci prioritOperačního programu Doprava na léta 2007 až 2013.
Zhotovitelem stavby je Sdružení Planá SSV, jehož členy jsou firmy Stavby silnic a železnic, a. s. (vedoucí účastník sdružení), Skanska DS, a. s., a Viamont DSP, a.s.
Tento úsek transevropské dopravní sítě jako její prioritní projekt č. 22 pomůže zrychlit železniční spojení mezi Českou republikou a Německem. Jsem rád, že se právě společnost SSŽ může podílet na výstavbě tak důležité dopravní cesty, uvedl generální ředitel SSŽ Martin Borovka. Stavba bude dokončena na konci roku 2010.
Optimalizovaný úsek trati z Plané u Mariánských Lázní do Chebu je dlouhý necelých 40 km a po dokončení budou zde moci klasické soupravy jezdit rychlostí až 120 km/h a soupravy s naklápěcími skříněmi až 150km rychlostí. Součástí této stavby jsou i rekonstrukce železničních stanic Chodová Planá, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart, Dolní Žandov a Lipová u Chebu a dále výhybny Valy u Mariánských Lázní. Z výhybny Salajna se stane železniční zastávka. Modernizovat se budou i ostatní zastávky - Stebnice a Všeboř. Získají nová moderní ostrovní nástupiště v železničních stanicích nebo nástupiště s přístřešky na zastávkách, samozřejmě s bezbariérovým přístupem. V optimalizovaném úseku bude upraven železniční spodek a svršek, rekonstruovány mostní konstrukce, propustky, opěrné a zárubní zdi a přejezdy. Modernizovat se bude i sdělovací a zabezpečovací zařízení.
V celém úseku také vyroste nové trakční vedení, pro jehož napájení bude rekonstruována rozvodna v Jindřichově. Ve všech stanicích budou adaptovány výpravní budovy a vybudovány nové technologické objekty pro zabezpečovací, sdělovací a silnoproudou technologii. Snížení hlukového zatížení v okolí železnice zajistí celkem 9320 m protihlukových stěn. V místech, kde charakter stávající zástavby nebo konfigurace terénu neumožňuje vybudovat protihlukové stěny, budou v jednotlivých obytných objektech upravena nebo vyměněna okna a balkónové dveře.
Krátce za stanicí Planá u Mariánských Lázní trať vede památkově chráněným zámeckým parkem v Chodové Plané. Pro zvýšení rychlosti na trati zde je nutné zvětšit poloměr oblouku trati, a proto bude vybudována nová opěrná zeď na současném náspovém tělese. V železniční stanici Mariánské Lázně byla ještě před zahájením této stavby rekonstruována historická výpravní budova. Během optimalizace zde bude proto pouze zrekonstruováno 266 m dlouhé nástupiště u výpravní budovy a ostrovní 400 m dlouhé ostrovní nástupiště. Opraveno bude zastřešení nástupišť i podchod na nástupiště. Pro bezbariérový přístup získá stanice výtahy. Ve směru na Cheb bude postavena nová technologická budova. I zde je nezbytné vybudovat protihlukové stěny, s ohledem na lázeňský charakter města jsou projektovány členitější a barevnější než v jiných úsecích.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/231035/
V Mnichovicích mohli mít podjezd, zůstane jim nebezpečný přejezd
Hlavní inženýr projektu optimalizace železniční tratě Strančice - Benešov Emil Špaček doufá, že veřejnost modernizaci ocení. Rekonstrukce kolejí i budov se přehoupla do druhé poloviny a ne všechno se podaří zrealizovat podle představ projektantů.
Mnichovice
„Například jsme chtěli zrušit nebezpečný přejezd u mnichovické zastávky a nahradit ho mimoúrovňovým s přeložkou komunikace Mnichovice -Boškov severněji. S územním plánem, schváleným minulým městským zastupitelstvem, ten současný nesouhlasí, takže přejezd zřejmě zůstane, tak jak je. Podchod pod tratí se sice zrekonstruuje, ale lidé stejně budou podlézat závory,„ poznamenal Emil Špaček k budoucnosti Mnichovic.
Mirošovice
V sousedních Mirošovicích, kde v době nepřetržitých výluk bude fungovat provizorní výhybna, se spolu s moderními pohodlnějšími nástupišti objeví příští rok podchod.
„Most přes brněnskou dálnici ze sedmdesátých let se podrobí sanaci a dílčím opravám, kvůli nimž bude dočasně mimo provoz jedna traťová kolej a částečná uzavírka jízdních pruhů dálnice. Na základě požadavků mirošovického obecního úřadu vzniknou na mostě prosklené protihlukové stěny,„ upřesnil projektant plán na rok 2009.
Senohraby
Kompletního dokončení kolejiště v Senohrabech včetně ostrovního nástupiště s výtahem se cestující dočkají letos v září. „Na rozdíl od sousedních Strančic jsme tady zvolili podchod, i s rizikem jeho hloubení ve skále. Lidé by při vybudování lávky museli překonávat téměř dvounásobnou výškovou úroveň, takže přístup k vlakům bude pro ně komfortnější,„ popsal záměr Špaček.
Na dohled od Ladou proslavené zříceniny „Hláska„ nad řekou se podrobí sanaci skály u tratě. „Mosty v tomto úseku zůstávají a rovněž přejezd u Čtyřkol, kde pro jiné řešení křížení tratě a silnice není místo. Zastávka bude zmodernizovaná,„ dodal projektant.
Čerčany
Nové propojení traťových kolejí u Pyšel, jež stavbaři zprovozní na přelomu února a března kvůli nepřetržitým výlukám v úseku do Senohrab, zůstane po skončení rekonstrukce jako součást čerčanské železniční stanice, která se příští rok úplně změní. Cestující budou přicházet k vlakům podchodem ke dvěma ostrovním nástupištím. Pro směr do Hvězdonic vyroste na místě zbourané nádražní restaurace boční peron.
„Cestujícím bude pro odbavení nadále sloužit současná budova, technologická novostavba v sousedství je určená pro dopravní kancelář a provozní zaměstnance,„ konstatoval Emil Špaček.
Zásadní změnou bude příští rok postupná demontáž železné konstrukce mostu přes Sázavu a jeho nahrazení spřaženou ocelobetonovou konstrukcí za zhruba 150 milionů korun, kde budou koleje spolu se štěrkovým ložem uložené v jakési vaně. Práce potrvají 220 dní. Stávající lávka pro pěší při výměně východní poloviny mostu přechodně zmizí a poté ji nahradí nižší spojnice obou břehů Sázavy.
Mrač
Výměny železné mostovky za betonové nosníky se dočká překlenutí přes Benešovský potok. Na most stavbaři osadí průhledné protihlukové stěny.
„Tím se podstatně sníží hlučnost vlakové dopravy v lokalitě určené k rekreaci,„ potvrdil projektant z pražské projektové organizace Sudop.
Pro cestující v Mrači naplánovali inženýři vyšší nástupiště i přístupové rampy a nejen jim, ale i všem obyvatelům obce poslouží nový podchod pod tratí.
Benešov
Benešovské vlakové nádraží letos čekají už jen dodělávky v technologii výpravní budovy a instalace výtahů. K problému ne zcela dostatečné okamžité kapacity schodišť při příjezdu hodně obsazených vlaků Emil Špaček podotkl: „Pro vlaky se silnou frekvencí ve směru od Prahy je určené třetí nástupiště, což při provozu v době pokračujících výluk nejde dodržet. I když plně obsazený pantograf přijede tam, kam má, stejně většina cestujících používá jižní schodiště a málokdo použije severní. Je to dané excentrickou polohou podchodu na severní straně nástupišť.
Hlavní inženýr projektu optimalizace železniční tratě Strančice - Benešov Emil Špaček doufá, že veřejnost modernizaci ocení. Rekonstrukce kolejí i budov se přehoupla do druhé poloviny a ne všechno se podaří zrealizovat podle představ projektantů.
Mnichovice
„Například jsme chtěli zrušit nebezpečný přejezd u mnichovické zastávky a nahradit ho mimoúrovňovým s přeložkou komunikace Mnichovice -Boškov severněji. S územním plánem, schváleným minulým městským zastupitelstvem, ten současný nesouhlasí, takže přejezd zřejmě zůstane, tak jak je. Podchod pod tratí se sice zrekonstruuje, ale lidé stejně budou podlézat závory,„ poznamenal Emil Špaček k budoucnosti Mnichovic.
Mirošovice
V sousedních Mirošovicích, kde v době nepřetržitých výluk bude fungovat provizorní výhybna, se spolu s moderními pohodlnějšími nástupišti objeví příští rok podchod.
„Most přes brněnskou dálnici ze sedmdesátých let se podrobí sanaci a dílčím opravám, kvůli nimž bude dočasně mimo provoz jedna traťová kolej a částečná uzavírka jízdních pruhů dálnice. Na základě požadavků mirošovického obecního úřadu vzniknou na mostě prosklené protihlukové stěny,„ upřesnil projektant plán na rok 2009.
Senohraby
Kompletního dokončení kolejiště v Senohrabech včetně ostrovního nástupiště s výtahem se cestující dočkají letos v září. „Na rozdíl od sousedních Strančic jsme tady zvolili podchod, i s rizikem jeho hloubení ve skále. Lidé by při vybudování lávky museli překonávat téměř dvounásobnou výškovou úroveň, takže přístup k vlakům bude pro ně komfortnější,„ popsal záměr Špaček.
Na dohled od Ladou proslavené zříceniny „Hláska„ nad řekou se podrobí sanaci skály u tratě. „Mosty v tomto úseku zůstávají a rovněž přejezd u Čtyřkol, kde pro jiné řešení křížení tratě a silnice není místo. Zastávka bude zmodernizovaná,„ dodal projektant.
Čerčany
Nové propojení traťových kolejí u Pyšel, jež stavbaři zprovozní na přelomu února a března kvůli nepřetržitým výlukám v úseku do Senohrab, zůstane po skončení rekonstrukce jako součást čerčanské železniční stanice, která se příští rok úplně změní. Cestující budou přicházet k vlakům podchodem ke dvěma ostrovním nástupištím. Pro směr do Hvězdonic vyroste na místě zbourané nádražní restaurace boční peron.
„Cestujícím bude pro odbavení nadále sloužit současná budova, technologická novostavba v sousedství je určená pro dopravní kancelář a provozní zaměstnance,„ konstatoval Emil Špaček.
Zásadní změnou bude příští rok postupná demontáž železné konstrukce mostu přes Sázavu a jeho nahrazení spřaženou ocelobetonovou konstrukcí za zhruba 150 milionů korun, kde budou koleje spolu se štěrkovým ložem uložené v jakési vaně. Práce potrvají 220 dní. Stávající lávka pro pěší při výměně východní poloviny mostu přechodně zmizí a poté ji nahradí nižší spojnice obou břehů Sázavy.
Mrač
Výměny železné mostovky za betonové nosníky se dočká překlenutí přes Benešovský potok. Na most stavbaři osadí průhledné protihlukové stěny.
„Tím se podstatně sníží hlučnost vlakové dopravy v lokalitě určené k rekreaci,„ potvrdil projektant z pražské projektové organizace Sudop.
Pro cestující v Mrači naplánovali inženýři vyšší nástupiště i přístupové rampy a nejen jim, ale i všem obyvatelům obce poslouží nový podchod pod tratí.
Benešov
Benešovské vlakové nádraží letos čekají už jen dodělávky v technologii výpravní budovy a instalace výtahů. K problému ne zcela dostatečné okamžité kapacity schodišť při příjezdu hodně obsazených vlaků Emil Špaček podotkl: „Pro vlaky se silnou frekvencí ve směru od Prahy je určené třetí nástupiště, což při provozu v době pokračujících výluk nejde dodržet. I když plně obsazený pantograf přijede tam, kam má, stejně většina cestujících používá jižní schodiště a málokdo použije severní. Je to dané excentrickou polohou podchodu na severní straně nástupišť.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/230883/
