Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Moderní železniční koridor z Prahy přes Plzeň do Chebu a na hranice s Německem bude hotový na přelomu let 2015 a 2016 včetně tunelů za Prahou a u Plzně. Včera to v Plzni prohlásil ministr dopravy Milan Šimonovský.
Šimonovský přijel na západ Čech slavnostně zahájit optimalizaci prvního úseku III. koridoru mezi Plzní a Stříbrem. Ten by měl být hotový na začátku roku 2009 a spolkne 5,2 miliardy korun. Úprava celého koridoru si vyžádá 76 miliard.
„Úsek Plzeň-Stříbro zahajuje modernizaci celého železničního ramene, které je součástí prioritního celoevropského projektu na zrychlení spojení z Atén přes Sofii, Budapešť, Vídeň, Prahu a Norimberk,“ řekl Šimonovský.
Akce za 2,5 miliardy
V rámci první akce za 5,2 miliardy je prodloužení dvoukolejné tratě o 21 kilometrů z Plzně do Pňovan u Stříbra, přestavba pňovanské zastávky, rekonstrukce 32 mostů, výstavba jednoho nového, úprava podchodů, propustků, nástupišť a zabezpečení.
„Současná rychlost je 90 km/h, po optimalizaci se zvýší na 140 km/h pro vlaky s naklápěcí technikou a 110 km/h pro klasické soupravy,“ popsal ředitel Správy železniční a dopravní cesty. Na úseku Plzeň-Praha slibuje Šimonovský podmínky až pro rychlost 300 km/h. „Je to kompromis. Samozřejmě bychom chtěli zvýšit rychlost až k hranicím, ale to by bylo výrazně dražší,“ dodal Komárek.
Stát chce celý koridor financovat ze tří zdrojů - třetinu, asi 26 miliard, plánuje získat z evropských fondů, 32 miliard dodá Státní fond dopravní infrastruktury z daňových zdrojů a zbytek pokryjí úvěry a dluhopisy.
„Na první část jsme z evropského kohezního fondu dostali 2,4 miliardy,“ dodal Šimonovský. Jen letošní práce si vyžádají téměř 800 miliónů.
(Právo)
Plzeň - V centru Plzně nasednete do pohodlného vlaku a o hodinu později z něj vystoupíte na hlavním pražském nádraží. A stejně rychle jako autem se dostanete vlakem z Plzně do Chebu. Nereálná představa? Za devět let má být takové cestování skutečností. Práce na stavbě třetího želeničního koridu Praha - Plzeň - Cheb právě začínají, celá stavba spolkne 76 miliard korun.
Jako první podstoupí omlazovací kůru trať Plzeň - Cheb. Dnes oficiálně začnou práce na první etapě od plzeňského Jižního předměstí do Stříbra. Rekonstrukce třicetikilometrového úseku vyjde na 4,2 miliardy korun, vlaky by po něm měly poprvé projet až 140kilometrovou rychlostí v prvním čtvrtletí roku 2009. „Součástí stavby je zdvojkolejnění trati mezi stanicemi Kozolupy a Pňovany. Dál na Cheb zůstane trať jednokolejná, při rekonstrukci bude vybavena novým zabezpečovacím zařízením, které umožní průjezd více vlakům,“ vysvětlil včera Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty.
Výstavbu železničního koridoru z Prahy do Chebu zařadila Evropská komise mezi třicet prioritních projektů evropského významu, a proto se na něm i finančně podílí. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského podpoří Evropská unie rekonstrukci trati z Plzně do Stříbra částkou 2,4 miliardy korun. Kromě pokládky nových kolejí musí stavebníci opravit téměř všechny mosty na trati.
Šéf Oblastního ředitelství drah v Plzni Václav Chaloupka včera dodal, že se budou snažit i při rekonstrukci tratí o co nejkratší výluky. „Ve čtvrtek začíná pětatřicetidenní výluka kvůli novému mostu ve Stříbře. Práce mezi Plzní aKozolupy začaly už 27. března, cestující to většinou nepocítí, protože je to v úseku dvojkolejné trati. Až dospějeme do Kozolup, místo vlaků budou jezdit autobusy,“ prozradil Chaloupka.
Rekonstrukce tratí se projeví i ve stanicích. Všechna nástupiště budou bezbariérová, v zastávkách a na nádražích přibudou nové přístřešky pro cestující, podél trati vyroste deset kilometrů protihlukových stěn.
Hejtman kraje Petr Zimmermann doufá, že na vybudování koridoru v regionu plynule naváží i německé železnice. „Doufám, že nenastane stejná situace, jako je s dálnicí. Obchvat Plzně už bude dokončen, v Německu se nyní složitě dostavuje její propojení na hlavní trasy v SRN,“ posteskl si plzeňský hejtman Zimmermann.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Do roku 2015 má být hotov celý třetí tranzitní železniční koridor z Prahy přes Plzeň do Chebu a dál na státní hranici s Německem. Náklady na celý úsek jsou spočítány na 76 miliard korun, je to dvakrát více, než na dosavadní koridory. V úseku Praha - Plzeň se počítá s výstavbou trati pro rychlost až tři sta kilometrů v hodině.
Její součástí bude i dvacet kilometrů dlouhý tunel z Prahy-Smíchova do Berouna. Rozhoduje se, zda tunel bude jedno nebo dvojkolejný. Já si myslím, že by v něm měly být dvě koleje, protože tahle trať bude hodně využívána.
O autorovi| Milan Šimonovský, ministr dopravy
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/63.gif)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/63.gif)
Samozrejme, ze sa s tym "pocita", ale sucastou terajsej modernizacie to nie je. Do projektov sa nedavali ani len kable, ktore by mali ist k balizam a uz vobec nie ostatne veci, ktore k tomu patria. ETCS (neviem ktorej urovne) ma ist z inych penazi ako modernizacia.
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/14.gif)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/67.gif)
Ozaj, a nevies, na aku rychlost bude riesena posledna vyhybka na HC? (terajsia vyh. c.2), dik
K Leopoldovu: Tvoja úvaha pod bodom 2 je správna. A čo sa schém týka - sú to len schémy bez mierky a pomerového vzťahu - ver, že budú v poriadku, pozri i časť projektu (bratislavské zhlavie), ktorý Ti dáva za pravdu a pritom schému prekresľovať netreba.
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/56.gif)
1.: na prvej fotke som vyznacil doterajsiu situaciu prechodovych kolaji a preto som si myslel, ze ostrovne nastupiste bude v parnej kolajovej skupine postavene tak, ako som ho vyznacil, pricom kolaj c.7 (6-parna kol. skup.) by bola podla umiestnenia stlpov bran TV v mieste nastupista natiahnuta smerom k nakladnej casti v parnej kolajovej skupine...
2.: na druhej fotke som po kolizii, ktoru som nacrtol v prispevku nizsie (s prechodovou kolajou a nastupistom), nakreslil druhu variantu, ktora ma ale vobec nenapadala, pretoze by vznikla jedna dolezita zmena. Sucasnu 2.prechodovu kolaj (2.TK), ktora bola v lajickom svete piata, som prehodil na prvu prechodovu. Tym padom mi ale vychadza aj to, ze to bude musiet byt z 1.TK-e, co prakticky znamena, ze by sa mali cele zaustenia do stanice posunut o jednu kolaj dalej (nielen zaustenie zo Serede, pricom by vzniklo ziaduce vyrovnanie bez nasilneho zostihlovania).
tratovak : cele som si to pre istotu porovnaval s tvojim planikom. Mas to nakreslene v podstate dobre, ale podla toho, co mi vyslo mojimi uvahami, by si mal zacat s prekreslovanim zaustenia na oboch zhlaviach
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/14.gif)
Viem, mozno sa mylim, ale takto to podla vsetkeho bude musiet vyzerat:
- vytazna kolaj 4b na bratislavskom zhlavi by sa teda mala stat zaustujucou 2.TK
- vytazna kolaj 4a na zilinskom zhlavi, na ktoru je napojena aj "vlecka kovosrot" by mala byt zaustujucou 2.TK
Asi je to tazke na predstavu bez planu, ale kludne pouzite tratovak -ove plany, ak tam ma (nevsimol som si) aj oznacenia kolaji, bude to uz velmi lahke
Zatial tolko...
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/56.gif)
A nieje to za vlasy potiahnute? Ked sa uz modernizuje, tak hadam setrit na podvaloch vyhybiek je prinajmensom blbost. Ja neviem, ale drevene podvaly mi pripadaju krehkejsie a posobia zastaralym efektom ...
Dalej ma udivuje jedna skutocnost, pokial si dobre vsimam, tak prve ostrovne nastupiste bude postavene k prechodovej kolaji a spominane tu bolo, ze tak, ako nebudu urovnove krizovania, nebude moct byt nastupiste k prechodovym kolajam ...
posielam dokazovy matros...
Dokumentáciu na úsek Liptovský Mikuláš - Poprad Tatry vypracuje firma Reming Consult a konečná hodnota zákazky dosahuje 629,8 mil. Sk. Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) uzavreli s firmou zmluvu 9. mája tohto roka, pričom existuje predpoklad subdodávok v rámci zmluvy v podiele 22,6 %. Tá istá firma vypracuje dokumentáciu aj pre úsek Krompachy - Kysak. Z celkovej konečnej hodnoty zákazky takmer 358 mil. Sk existuje predpoklad subdodávky v čiastke 83,4 mil. Sk bez dane z pridanej hodnoty. S firmou Sudop Trade uzavreli ŽSR zmluvu taktiež 9. mája 2006 na dokumentáciu pre železničný úsek Kysak - Košice v celkovej konečnej hodnote zákazky 180,9 mil. Sk, pričom subdodávky by mohli byť v sume 89,6 mil. Sk. Na posledný úsek Poprad Tatry - Krompachy by mala dokumentáciu zhotoviť firma Prodex. Konečná hodnota zákazky predstavuje necelých 642 mil. Sk, predpoklad subdodávok je 36,46 %.
Uvedené úseky, ktorých celková dĺžka je 101 kilometrov, sú súčasťou V. eurokoridoru prechádzajúceho cez územie Slovenska. Podľa vyjadrení ŽSR z februára tohto roka, začiatok modernizačných prác odhadujú na rok 2010. Vypracovanie dokumentácie sa bude financovať z prostriedkov štátneho rozpočtu a štrukturálnych fondov Európskej únie.
zdroj:
http://www.webnoviny.sk/
article.php/5e2690e64bc4da2ddfe8fbad16af564e/0/0//29429