Koridory a vysokorychlostní tratě

Trochu mi to českokrumlovské dění připomíná podobné počiny domorodců při trasování železničních tratí v dobách dřevních. Důsledky této aktivity se zachovaly do dnešní doby v podobě měst nesmyslně a dodatečně napojených na železnici, nadměrných vzdáleností stanic a zastávek od sídel, dnes zcela nepochopitelných oblouků v rovině atd.

Co nejvíc zajímá na budoucnosti obyvatele Českokrumlovska? Trasa mezinárodní železnice. Včera to potvrdilo veřejné projednávání územního plánu Jihočeského kraje v Českém Krumlově.
Plán předepíše podobu regionu na příští desítky let. Diskuse o ní se roztočila výhradně kolem mezinárodního železničního koridoru sever - jih, který protne kraj mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm. První vlaky by po dvoukolejné trati měly projet pravděpodobně po roce 2016.
Zcela stranou zájmu zůstaly takové věci jako rozšíření Lyžařského areálu v Kramolíně na Lipně, výstavba lanovek na Smrčině a Hraničníku nebo nové lyžařské areály ve vojenském prostoru na Špičáku či u Chlumu.
Lidé bombardovali odborníky na takzvaný Velký územní celek Jihočeského kraje dotazy, proč stále předkládají variantu mezinárodní železnice vedoucí přes Český Krumlov, když existuje jiná, blíž ke Kaplici.
„Chceme od vás vysvětlení, proč stále chcete vést těžkou dopravu přes náš katastr. Už při projednávání vyhledávací studie trasy v loňském roce jsme ji odmítli,“ ptal se Jan Srnec, obyvatel osady na okraji města.
Podle českokrumlovského zastupitele Milana Marka je město na seznamu UNESCO jen proto, že odmítalo velké dopravní trasy a zachovalo si historickou tvář. Železniční koridor by jeho obyvatelům přinesl nákladní vlaky.
Marko přišel dokonce s údaji, že za loňský rok naložila železnice v Českém Krumlově jen pět nákladních vagonů a že krumlovská trasa by byla dražší o třináct miliard korun oproti jiným návrhům.
Proti takovému řešení se podepsalo na petici určenou Jihočeskému krajskému úřadu přes patnáct set lidí, naproti tomu skoro stejný počet obyvatel na Kaplicku je zase pro trasu u nich.
Podle projektanta dopravy v územním plánu Lumíra Zenkla je stále ve hře šest z původně osmi možností trasy. Dělí se přitom na dvě hlavní větve - českokrumlovskou a kaplickou.
„Osobně mírně podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje,“ připustil šéf odboru územního plánování kraje Radek Boček.
Připomněl, že konečné slovo budou mít krajští zastupitelé, jejichž rozhodnutí ovlivní názor expertů, odborníků na životní prostředí, ale i obcí.
Tomu ale odpůrci českokrumlovské trasy nechtějí věřit a podezřívají krajské radní, že chtějí prosadit trasu Krumlovskem na konečné hlasování. Zástupci obcí lobbující pro trasu Kaplickem proto nenechávají nic náhodě a předali v polovině února petici jihočeskému hejtmanu Janu Zahradníkovi.
„Nastřádali jsme 1670 podpisů,“ spočetl starosta obce Přídolí Milan Bohdal. „Podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje“ řekl šéf odboru územního plánování Jihočeského kraje Radek Boček

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Taky jsem někde četl o těch rychlostech 200 Km/hod. Někde mezi Brnem a Břeclaví jenže pro rychlost 200 se musí zrušit železniční přejezdy a upravit zabezpečovací zařízení a to je dost drahá záležitost. Na takovém kousku bych řekl že se to ani nevyplatí.
foto: EC projíždí st.Šakvice rychlostí 160 Km/hod.

Ac je stale zima, zacal panovat cily stavebni ruch na spojnici 1. a 2. koridoru mezi Cervenkou a Zabrehem na Morave. V useku Cervenka - Moravicany je vybudovana odbocka. Spolu s vyse uvedenym usekem ceka na dokonceni usek Zabreh na Morave - Hostejn a modernizovat se bude Brodek u Prerova - vyhybna Dluhonice.

ad Qěcy:

Sem prostě větší soubor než 150 kB nenacpeš. Buď to musíš upravit nebo sem dát jen odkaz.

Nějak se mi ta příloha s mapou nepřipojila k předchozímu příspěvku. Zřejmě je příliš veliká. Jak bych sem napchal větší obrázek (888 kB, 2500 x 1715 pixelů)?

To bude ešte ťažšia robota, ako v hlavnom operačnom stredisku NATO ! Letecký dispečer je proti tomu nič.

Tak takhle by měla vypadat síť dálkovin v ČR, až budou dálkově řízeny všechny tratě. Dispečerská centra přímého ovládání koridorů budou jen v Praze a Přerově. V Přerově už do konce letošního roku.

ad tratovak:

Inu, znáš to: sousedi něco dostali a my ne, my to chceme taky!
Jinak jsi ještě nevzpomněl skutečnost, že ty tam jsou doby, kdy po oné trati jezdil jeden nákladní vlak za druhým, takže hlučnost byla určitě vyšší.

Po roce 2010 budou možná vlaky na některých úsecích české železniční sítě jezdit rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Správa železniční dopravní cesty o tom uvažuje v plánech na modernizaci třetího železničního koridoru.
Dosud zmodernizované koridory jsou určeny maximálně pro rychlost 160 km/h, řekla mluvčí SŽDC Anna Kodysová. Mělo by jít o úsek z Prahy do Berouna v případě, že trať povede kontroverzním tunelem, a o trať z Ejpovic do Plzně. Na úsecích pro 200kilometrovou rychlost nebudou žádná úrovňová křížení se silnicemi.

(Aktuálně.cz)

Ľuďom z Pardubíc a im podobným by som odkázal následujúce:
- keď ste sa sťahovali do svojich príbytkov, to ste nevedeli že tam je železnica?
- prečo vám protihluky chýbajú až teraz?
- presvedčte ma o tom, že kvalita vášho bývania sa vplyvommodernizácie zhoršila!
Tým nechcem tvrdiť, že protihluky sa stavať namajú, určite sú prínosom, ale fascinuje ma, keď niekomu roky jazdia pod oknami vlaky na rozheganej trati, kde to trieska jedna radosť, tak zrazu na kvalitnej koľaji je to horšie a to stíšenie mu vadí...

Lidé v Pardubicích, kteří žijí v sousedství železničního koridoru, se dělí na dvě skupiny. Jedna žije v relativním klidu, neboť její domy od trati odděluje protihluková stěna. Druhá má smůlu.
Hygienici navíc tvrdí, že České dráhy v centru Pardubic protihlukové stěny jen tak nedokončí. Zákon je k tomu totiž nenutí.
Máme pocit, že nám vlak projíždí ložnicí, říkají lidé
Na hluk železnice si stěžují hlavně obyvatelé pardubických ulic Hlaváčovy a Rokycanovy. „Je to tady příšerné. Jsme kousek od frekventované silnice, ale vlaky jsou ještě horší. Jezdí prakticky celou noc a někdy máme pocit, že nám projíždějí ložnicí. Chtěli bychom tady protihlukovou bariéru, jako mají jinde,“ stěžuje si Antonín Dvořák z činžovního domu v ulici Bratranců Veverkových, který stojí pár desítek metrů od železničního koridoru.
Naopak v pardubickém VI. městském obvodě protihlukové zábrany mají. Prakticky celý Svítkov je od železnice oddělen stěnou, která chrání zastavěné časti obce před rámusem. „Lidé jsou spokojení. Protihluková zábrana funguje opravdu dobře, ty, co bydlí blízko tratě, prý vlaky neruší,“ řekl starosta VI. městského obvodu Milan Hromádko.
Jak je možné, že někde dráhy protihlukové stěny postavily, a jinde ne? „Na stavby postavené do roku 2000 se vztahují jiné limity než na ty novější. To je příklad Svítkova, kde se železniční koridor stavěl po zmíněném datu, a proto investor měl povinnost vystavět stěny,“ vysvětlila Bronislava Pozděnová z Krajské hygienické stanice v Pardubicích.
Lidé z ulice Bratranců Veverkových jsou na tom hůř. Trať v jejich sousedství se opravovala už před rokem 2000, a proto podléhá méně přísným limitům.
„Úroveň bydlení se tu stále jen zhoršuje. Kousek od nás je klub Nora, ze kterého hlavně o víkendech vychází rozjařená mládež a dělá nepořádek. Z druhé strany k nám zase doléhá rámus od silnice a železnice. Myslím, že trochu klidu bychom si zasloužili,“ řekl Josef Novotný z ulice Bratranců Veverkových.
Lidé, kterým hluk vadí, se mohou pokusit přimět České dráhy k dostavbě stěn, má to však háček. Hygienici by museli naměřit vyšší hladinu hluku, než je v daném místě povolená. Hygienické limity v centru Pardubic jsou však stále nižší než ve Svítkově. Pravděpodobnost úspěchu takové stížnosti je proto malá.
„Pokud jsou lidé nespokojeni s mírou hluku ve svém okolí, mají právo se obrátit na provozovatele zařízení, které hluk způsobuje. Limity hlukové zátěže jsou jasně dané. Vlastník zdroje hluku, v tomto případě České dráhy, má ze zákona povinnost zabránit jeho nadměrnému šíření,“ uvedla Pozděnová.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)

dobuducna prosim odkaz:
http://www.sme.sk/clanok.asp?cl=2589904
(do tej fotky sa ti cely clanok nevopcha)

Čo sa stavalo skôr , trať alebo radová zástavba ?

Nick: dakujem, to je ono...

Co myslia pod pojmom "modernizacia" ? Ved tam sa nema robit kompletka ako z BA do ZA

Nick: myslim tento tvoj posledny link na "modernizaciu" useku Liptovsky Mikulas - Kosice, vsimol som si ho az dnes

Nick: nie je este niekde inde ten clanok, na etrend.sk to uz nieje a rad by som si to precital, co je to za "pravdu" ... ?

Želpage přináší pod tímto titulkem přehled výběrových řízení, která vyhlásila SŽDC, jenž ukazuje výhled dalších stavebních akcí nejen na koridorech:

Realizace:

Modernizace Praha-Libeň - Praha-Běchovice
Tato stavební akce zahrnuje stanice Praha-Libeň, Praha-Běchovice, zastávky Praha-Kyje a Praha-Dolní Počernice.
Traťový úsek bude nově trojkolejný. Rekonstrukce se týká 33 423 metrů kolejí, asi 70 výhybek, železničního spodku, 15 mostů, 5 nástupišť, trakčního vedení, osvětlovacích věží, staniční zab.zař., bude zřízen obousměrný automatický blok a kolem trati bude několik kilometrů protihlukových stěn.
Předpoklad realizace 15.8.2006 - 30.9.2009. Celkové náklady: 1 936 252 000 Kč

Optimalizace Strančice - Benešov u Prahy
Zahrnuje stanice Senohraby, Čerčany a Benešov u Prahy
Celkem bude rekonstruováno 52 886 metrů kolejí, 56 výhybek, železniční spodek, 46 mostů, 9 nástupišť, 3 přejezdy, trakční vedení, sdělovací a zabezpečovací zařízení a silnoproudé vedení.
Předpoklad realizace: 15.8.2006 - 28.2.2010. Celkové náklady: 3 792 584 000 Kč

Projektové dokumentace:

-Rekonstrukce žst. Přerov
-Mosty u Jablůnkova st.hr. - Bystřice nad Olší
-Bystřice nad Olší - Český Těšín
-Český Těšín - Dětmarovice
-Rekonstrukce uzlu Břeclav, 1.stavba
-Stříbro - Planá u Mariánských Lázní

Přípravné dokumentace:

- Elektrizace Otrokovice - Zlín střed - Vizovice

je zveřejněn v aktualitách na
http://www.zelpage.cz/

Současný stav přípravy stavby Modernizace traťového úseku Praha Běchovice – Úvaly je takový, že Rozhodnutí o umístění stavby ze dne 15. 7. 2005 (vydal Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební) z důvodu odvolání některých dotčených účastníků územního řízení v zákonné lhůtě nenabylo právní moci.
Jedná se o odvolání soukromých vlastníků nemovitostí v části Úval přilehlé k železniční trati směrem ku Praze Běchovicím. Dokumentace stavby předložená investorem Správou železniční dopravní cesty, s. o., tak musela být Magistrátem hl. m. Prahy dne 21. 10. 2005 opět postoupena k rozhodnutí o odvolání na Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor územně právní. Ministerstvem pro místní rozvoj byla lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání prodloužena do 3. 2. 2006.

K tomu ještě malou poznámku: Situace se opakuje již potřetí, první Rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno již 20. 7. 2001. Tentokrát investor respektoval v předložené dokumentaci všechny požadavky MÚ Úvaly, vycházející z požadavků občanů města z posledních let, přesto se opětovně prokázalo, že není vůle několika jedinců ve městě stavbu podpořit a zlepšit celkový stav v Úvalech. Odvolatelé tak nemají zájem zlepšit kulturu cestování pro své spoluobčany, hojně užívající železničního spojení především v Úvalech, ale také nemají zájem o odstranění rušivých prvků drážního provozu procházejícího středem obydlené lokality.

(zdroj: Železničář 5/2006)