Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Český Těšín - Pokud by se vyplnily optimistické odhady vládních úředníků, mohly by v roce 2010 jezdit kamiony, směřující jablunkovským průsmykem na Slovensko, po nových silnicích.
Ministr dopravy Milan Šimonovský totiž v listopadu slíbil, že pokud si jihokorejská automobilka Hyundai vybere pro výstavbu své automobilky Nošovice, vyčlení vláda peníze přednostně na úpravy dopravní infrastruktury v Moravskoslezském kraji.
Vedle vylepšení silnice R48 z FrýdkuMístku do Českého Těšína a modernizace II. železničního koridoru, je středem zájmu silnice I/11, která spojuje Opavu, Český Těšín a Jablunkov a končí na státní hranici se Slovenskem.
(...)
V současnosti se pro stavbu silnice vypracovávají podklady EIA, úzkou spolupráci museli stavebníci navázat také s Českými drahami. Průtah Hrádku je dalším úzkým místem plánované trasy. „Bez spolupráce s vedením Českých drah by se obě komunikace do prostoru, který máme v Hrádku k dispozici, prostě nevešly,“ řekl Laštůvka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Ministr dopravy Milan Šimonovský totiž v listopadu slíbil, že pokud si jihokorejská automobilka Hyundai vybere pro výstavbu své automobilky Nošovice, vyčlení vláda peníze přednostně na úpravy dopravní infrastruktury v Moravskoslezském kraji.
Vedle vylepšení silnice R48 z FrýdkuMístku do Českého Těšína a modernizace II. železničního koridoru, je středem zájmu silnice I/11, která spojuje Opavu, Český Těšín a Jablunkov a končí na státní hranici se Slovenskem.
(...)
V současnosti se pro stavbu silnice vypracovávají podklady EIA, úzkou spolupráci museli stavebníci navázat také s Českými drahami. Průtah Hrádku je dalším úzkým místem plánované trasy. „Bez spolupráce s vedením Českých drah by se obě komunikace do prostoru, který máme v Hrádku k dispozici, prostě nevešly,“ řekl Laštůvka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62947/
O tomto záměru se rokuje už poměrně dlouhou dobu - viz např.:
http://www.cd.cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2000/48korid.htm
http://www.cd.cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2002/9KORIDOR.htm
http://www.simonovsky.cz/pages/tiskove_zpravy/koridor/1809a.html
Zdá se ale, že teprve v této době předvolební se stává aktuálním tématem pro občany dotčeného území - a pro média (jak ukazují některé už níže citované informace).
http://www.cd.cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2000/48korid.htm
http://www.cd.cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2002/9KORIDOR.htm
http://www.simonovsky.cz/pages/tiskove_zpravy/koridor/1809a.html
Zdá se ale, že teprve v této době předvolební se stává aktuálním tématem pro občany dotčeného území - a pro média (jak ukazují některé už níže citované informace).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62516/
ad barguzin:
V případě tohoto úseku 4. koridoru jde o součást uvažovaného "Eurokoridoru sever - jih", takže má dojít k výstavbě nové tratě mezi Budějovicemi a Lincem. V současné době se provádějí teprve vyhledávací studie nové trasy.
Nejde tedy o to, co tady jezdí teď, ale co tímto úsekem bude moci jezdit v budoucnu. Mělo by jít o hlavní železniční (ale souběžně i silniční) trasu spojující Skandinávii s Itálií.
(více třeba v publikaci "Železnice - regiony - Evropa")
V případě tohoto úseku 4. koridoru jde o součást uvažovaného "Eurokoridoru sever - jih", takže má dojít k výstavbě nové tratě mezi Budějovicemi a Lincem. V současné době se provádějí teprve vyhledávací studie nové trasy.
Nejde tedy o to, co tady jezdí teď, ale co tímto úsekem bude moci jezdit v budoucnu. Mělo by jít o hlavní železniční (ale souběžně i silniční) trasu spojující Skandinávii s Itálií.
(více třeba v publikaci "Železnice - regiony - Evropa")
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62492/
Chcel by som sa spýtať či náhodou niekto nevie o stavbe koridoru medzi Bytčou a Horným Hričovom, nakoľko keď tadiaľ prechádzam zdá sa mi ako keby popri stavbe diaľnice tam boli vybetónovane pätky pre trolejové stĺpy a vyrovnávali oblúky pre trať.
Ináč so začatím modernizácie žst. Leopoldov začala aj vozba odklonových nákladnych vlakov po tratiach 140, 143.
Ináč so začatím modernizácie žst. Leopoldov začala aj vozba odklonových nákladnych vlakov po tratiach 140, 143.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62491/
Zbyňek:4.koridor je predsa na trati CB-H.Dvorište, nebolo by časovo náročnejšie budovať trať cez Krumlov, aké je trasovanie týchto variantov?, súčasné trasovanie ČB-HD teda nie je definitívne? Aké dopr. toky v nákladnej doprave sú na trati CB - Volary?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62477/
, jak po atomke...
Od prvej zmeny GVD sa pocitalo s uplnou uzavierkou useku Leopoldov - Hlohovec... Avsak mesto Hlohovec sa rozhodlo pokracovat v oprave povrchu cestneho mosta uz od zajtrajsieho dna. Preto sa rozhodlo, ze vlaky budu zachadzat az do zastavky Leopoldov - zastavka, aby koli ciastocnej uzavierke jedneho pruhu hlohovskej "brany do sveta" severozapadnym smerom nedochadzalo k meskaniam, kedze NAD vyuziva tento most. Podla vsetkeho mi teda vyplyva z toho vsetkeho, ze by mohli byt velmi zaujimavo riesene R-ka a Zr-ka = z oboch stran diesel-acik.
... nechajme sa prekvapkat ...
Tak som si doteraz kladol otazku, ze preco ZSR nepristupilo aj k oprave zel. prejjazdu v HC, ktory je v katastrofalnom stave. Pri prerusenej doprave Leo-HC by to bolo len +, avsak po tejto sprave uz netreba nad tym ani rozmyslat...
... nechajme sa prekvapkat ...
Tak som si doteraz kladol otazku, ze preco ZSR nepristupilo aj k oprave zel. prejjazdu v HC, ktory je v katastrofalnom stave. Pri prerusenej doprave Leo-HC by to bolo len +, avsak po tejto sprave uz netreba nad tym ani rozmyslat...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62365/
O konečné podobě trasy IV. železničního koridoru v jižní části kraje rozhodnou definitivně krajští zastupitelé při schvalování konceptu územního plánu velkého územního celku.
V rozhovoru s Právem to řekl po posledním jednání rady kraje v reakci na petici obyvatel některých obcí na Českokrumlovsku 1. náměstek hejtmana Robin Schinko (ODS).
Petice nesouhlasí s trasou koridoru v tzv. českokrumlovské variantě. A podepsali se pod ní především obyvatelé Chlumce, Dolního Třebonína, Zlaté koruny, Přísečné, Přídolí a Rožmitálu na Šumavě, kteří našli podporu i u svých obecních samospráv. „Upozorňujeme znovu na fakt, že přes velmi četná nesouhlasná stanoviska občanů, představitelů dotčených obcí Českokrumlovska i příslušných institucí z oblasti životního prostředí, usiluje Jihočeský krajský úřad i nadále o realizaci konceptu Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje upřednostňujícího tzv. českokrumlovskou variantu,“ sdělil Právu mluvčí petičního výboru Josef Havlík.
Připomněl, že i odbor životního prostředí a zemědělství českokrumlovského městského úřadu konstatoval, že tato varianta se jeví jako jedna z nejméně vhodných, neboť dvakrát křižuje navrhovanou evropsky významnou lokalitu Blanský les-kaňon Vltavy.
Rovněž další průběh zmíněné trasy směrem ke státní hranici zásadním způsobem naruší podle signatářů petice krajinný ráz, neboť tato část krajiny - kaňonovité údolí řeky Vltavy se zalesněnými svahy, jeho východní hřbet, údolí Rožmitálského potoka se zalesněnými svahy a pohledově atraktivním umístěním sídla Rožmitál na Šumavě - je dosud téměř nedotčena lidskou činností.
Českokrumlovskou variantu rovněž odmítá také českobudějovické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a naopak doporučuje kaplickou.
„Rozhodně není nic rozhodnuto. To představitelům petičního výboru, když mu petici předávali, řekl i hejtman Jan Zahradník. Připomněl, že rozhodnutí leží na zastupitelích a těžiště rozhodně není ve vyhledávací studii a rovněž velká EIA se spíše kloní ke kaplické variantě,“ konstatoval Schinko
(Právo)
V rozhovoru s Právem to řekl po posledním jednání rady kraje v reakci na petici obyvatel některých obcí na Českokrumlovsku 1. náměstek hejtmana Robin Schinko (ODS).
Petice nesouhlasí s trasou koridoru v tzv. českokrumlovské variantě. A podepsali se pod ní především obyvatelé Chlumce, Dolního Třebonína, Zlaté koruny, Přísečné, Přídolí a Rožmitálu na Šumavě, kteří našli podporu i u svých obecních samospráv. „Upozorňujeme znovu na fakt, že přes velmi četná nesouhlasná stanoviska občanů, představitelů dotčených obcí Českokrumlovska i příslušných institucí z oblasti životního prostředí, usiluje Jihočeský krajský úřad i nadále o realizaci konceptu Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje upřednostňujícího tzv. českokrumlovskou variantu,“ sdělil Právu mluvčí petičního výboru Josef Havlík.
Připomněl, že i odbor životního prostředí a zemědělství českokrumlovského městského úřadu konstatoval, že tato varianta se jeví jako jedna z nejméně vhodných, neboť dvakrát křižuje navrhovanou evropsky významnou lokalitu Blanský les-kaňon Vltavy.
Rovněž další průběh zmíněné trasy směrem ke státní hranici zásadním způsobem naruší podle signatářů petice krajinný ráz, neboť tato část krajiny - kaňonovité údolí řeky Vltavy se zalesněnými svahy, jeho východní hřbet, údolí Rožmitálského potoka se zalesněnými svahy a pohledově atraktivním umístěním sídla Rožmitál na Šumavě - je dosud téměř nedotčena lidskou činností.
Českokrumlovskou variantu rovněž odmítá také českobudějovické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a naopak doporučuje kaplickou.
„Rozhodně není nic rozhodnuto. To představitelům petičního výboru, když mu petici předávali, řekl i hejtman Jan Zahradník. Připomněl, že rozhodnutí leží na zastupitelích a těžiště rozhodně není ve vyhledávací studii a rovněž velká EIA se spíše kloní ke kaplické variantě,“ konstatoval Schinko
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61674/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61620/
Trochu mi to českokrumlovské dění připomíná podobné počiny domorodců při trasování železničních tratí v dobách dřevních. Důsledky této aktivity se zachovaly do dnešní doby v podobě měst nesmyslně a dodatečně napojených na železnici, nadměrných vzdáleností stanic a zastávek od sídel, dnes zcela nepochopitelných oblouků v rovině atd. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61456/
Co nejvíc zajímá na budoucnosti obyvatele Českokrumlovska? Trasa mezinárodní železnice. Včera to potvrdilo veřejné projednávání územního plánu Jihočeského kraje v Českém Krumlově.
Plán předepíše podobu regionu na příští desítky let. Diskuse o ní se roztočila výhradně kolem mezinárodního železničního koridoru sever - jih, který protne kraj mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm. První vlaky by po dvoukolejné trati měly projet pravděpodobně po roce 2016.
Zcela stranou zájmu zůstaly takové věci jako rozšíření Lyžařského areálu v Kramolíně na Lipně, výstavba lanovek na Smrčině a Hraničníku nebo nové lyžařské areály ve vojenském prostoru na Špičáku či u Chlumu.
Lidé bombardovali odborníky na takzvaný Velký územní celek Jihočeského kraje dotazy, proč stále předkládají variantu mezinárodní železnice vedoucí přes Český Krumlov, když existuje jiná, blíž ke Kaplici.
„Chceme od vás vysvětlení, proč stále chcete vést těžkou dopravu přes náš katastr. Už při projednávání vyhledávací studie trasy v loňském roce jsme ji odmítli,“ ptal se Jan Srnec, obyvatel osady na okraji města.
Podle českokrumlovského zastupitele Milana Marka je město na seznamu UNESCO jen proto, že odmítalo velké dopravní trasy a zachovalo si historickou tvář. Železniční koridor by jeho obyvatelům přinesl nákladní vlaky.
Marko přišel dokonce s údaji, že za loňský rok naložila železnice v Českém Krumlově jen pět nákladních vagonů a že krumlovská trasa by byla dražší o třináct miliard korun oproti jiným návrhům.
Proti takovému řešení se podepsalo na petici určenou Jihočeskému krajskému úřadu přes patnáct set lidí, naproti tomu skoro stejný počet obyvatel na Kaplicku je zase pro trasu u nich.
Podle projektanta dopravy v územním plánu Lumíra Zenkla je stále ve hře šest z původně osmi možností trasy. Dělí se přitom na dvě hlavní větve - českokrumlovskou a kaplickou.
„Osobně mírně podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje,“ připustil šéf odboru územního plánování kraje Radek Boček.
Připomněl, že konečné slovo budou mít krajští zastupitelé, jejichž rozhodnutí ovlivní názor expertů, odborníků na životní prostředí, ale i obcí.
Tomu ale odpůrci českokrumlovské trasy nechtějí věřit a podezřívají krajské radní, že chtějí prosadit trasu Krumlovskem na konečné hlasování. Zástupci obcí lobbující pro trasu Kaplickem proto nenechávají nic náhodě a předali v polovině února petici jihočeskému hejtmanu Janu Zahradníkovi.
„Nastřádali jsme 1670 podpisů,“ spočetl starosta obce Přídolí Milan Bohdal. „Podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje“ řekl šéf odboru územního plánování Jihočeského kraje Radek Boček
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Plán předepíše podobu regionu na příští desítky let. Diskuse o ní se roztočila výhradně kolem mezinárodního železničního koridoru sever - jih, který protne kraj mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm. První vlaky by po dvoukolejné trati měly projet pravděpodobně po roce 2016.
Zcela stranou zájmu zůstaly takové věci jako rozšíření Lyžařského areálu v Kramolíně na Lipně, výstavba lanovek na Smrčině a Hraničníku nebo nové lyžařské areály ve vojenském prostoru na Špičáku či u Chlumu.
Lidé bombardovali odborníky na takzvaný Velký územní celek Jihočeského kraje dotazy, proč stále předkládají variantu mezinárodní železnice vedoucí přes Český Krumlov, když existuje jiná, blíž ke Kaplici.
„Chceme od vás vysvětlení, proč stále chcete vést těžkou dopravu přes náš katastr. Už při projednávání vyhledávací studie trasy v loňském roce jsme ji odmítli,“ ptal se Jan Srnec, obyvatel osady na okraji města.
Podle českokrumlovského zastupitele Milana Marka je město na seznamu UNESCO jen proto, že odmítalo velké dopravní trasy a zachovalo si historickou tvář. Železniční koridor by jeho obyvatelům přinesl nákladní vlaky.
Marko přišel dokonce s údaji, že za loňský rok naložila železnice v Českém Krumlově jen pět nákladních vagonů a že krumlovská trasa by byla dražší o třináct miliard korun oproti jiným návrhům.
Proti takovému řešení se podepsalo na petici určenou Jihočeskému krajskému úřadu přes patnáct set lidí, naproti tomu skoro stejný počet obyvatel na Kaplicku je zase pro trasu u nich.
Podle projektanta dopravy v územním plánu Lumíra Zenkla je stále ve hře šest z původně osmi možností trasy. Dělí se přitom na dvě hlavní větve - českokrumlovskou a kaplickou.
„Osobně mírně podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje,“ připustil šéf odboru územního plánování kraje Radek Boček.
Připomněl, že konečné slovo budou mít krajští zastupitelé, jejichž rozhodnutí ovlivní názor expertů, odborníků na životní prostředí, ale i obcí.
Tomu ale odpůrci českokrumlovské trasy nechtějí věřit a podezřívají krajské radní, že chtějí prosadit trasu Krumlovskem na konečné hlasování. Zástupci obcí lobbující pro trasu Kaplickem proto nenechávají nic náhodě a předali v polovině února petici jihočeskému hejtmanu Janu Zahradníkovi.
„Nastřádali jsme 1670 podpisů,“ spočetl starosta obce Přídolí Milan Bohdal. „Podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje“ řekl šéf odboru územního plánování Jihočeského kraje Radek Boček
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61453/
Taky jsem někde četl o těch rychlostech 200 Km/hod. Někde mezi Brnem a Břeclaví jenže pro rychlost 200 se musí zrušit železniční přejezdy a upravit zabezpečovací zařízení a to je dost drahá záležitost. Na takovém kousku bych řekl že se to ani nevyplatí.
foto: EC projíždí st.Šakvice rychlostí 160 Km/hod.
foto: EC projíždí st.Šakvice rychlostí 160 Km/hod.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61232/
Ac je stale zima, zacal panovat cily stavebni ruch na spojnici 1. a 2. koridoru mezi Cervenkou a Zabrehem na Morave. V useku Cervenka - Moravicany je vybudovana odbocka. Spolu s vyse uvedenym usekem ceka na dokonceni usek Zabreh na Morave - Hostejn a modernizovat se bude Brodek u Prerova - vyhybna Dluhonice.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61192/
Tak takhle http://www.k-report.net/diskuze/messages/28/Dalkoviny-72503.zip
by měla vypadat síť dálkovin v ČR, až budou dálkově řízeny všechny tratě. Dispečerská centra přímého ovládání koridorů budou jen v Praze a Přerově. V Přerově už do konce letošního roku.
Snad jsem ten odkaz dal dobře.