Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
No, nevím jak je to u ŽSR, ale v případě SŽDC je tento omyl všeobecně rozšířený. V ČR žádný předpis neupravuje jízdu vlaku rychlostí větší, než 160 km/h. Pouze na základě určitých indicií se objevují informace, co by takový předpis, např. v oblasti bezpečnosti, stanovoval. Jinými slovy, pokud by se u SŽDC zaváděla na některých tratích rychlost až 200 km/h, tak by na nich mohly být úrovnové přejezdy, zastávky bez zábradlí atp...
kdyz jsem v sobotu 23.7. jel z Olomouce do Hanusovic pres Zabreh na Morave, tak jsem si vsimnul, ze v useku Moravicany - Mohelnice se zacalo pracovat na druhe tratove koleji. byl tam pracovni vlak firmy EŽ. jen tak dal.
cily pracovni ruch dale panuje na nadrazi v Grygove, kde prochazi rekonstrukci licha skupina koleji a zaroven se pracuje na 1. tratove koleji v useku Grygov - Brodek u Prerova.
Vlaky zrychlí i do Budějovic
http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=A050713_192057_ekonomika_maf
Rychleji začnou vlaky jezdit nejen z Prahy do Ostravy a Brna, ale i do Plzně a Českých Budějovic. Po několika letech odkladů by se mělo letos začít stavět. Vláda souhlasila s plánem fondu dopravy půjčit si na stavby dvou dalších důležitých železničních koridorů devět miliard korun.
Dostavba 3. a 4. železničního koridoru, které vedou z Prahy přes Plzeň na Norimberk, respektive přes Budějovice na Linec, se proti původním plánům o šest let oddálí. Vláda rozhodla, že oba koridory by tak měly být dokončeny až v roce 2016, protože stát nemá dost peněz. Náklady na modernizaci obou koridorů se ale zpožděním proti původním plánům zvýší zřejmě o pětinu na 118 miliard korun. V Česku jsou nyní v podstatě hotovy dva železniční koridory. Jejich modernizace stála od roku 1993 přes 65 miliard korun. Na trase prvního koridoru, který vede z Berlína přes Děčín, Prahu, Českou Třebovou a Brno do Břeclavi a dál do Vídně, zbývá dokončit úsek mezi Prahou a Úvaly. Druhý koridor byl ve své hlavní trase, která vede z Rakouska přes Břeclav, Přerov a Bohumín dál na Polsko, dokončen loni. (iHNed)
13.7.2005 ekonomika.iDNES.cz str. 0 / Ostatní zprávy
MF DNES Jan Cizner
Rychleji začnou vlaky jezdit nejen z Prahy do Ostravy a Brna, ale i do Plzně a Českých Budějovic. Po několika letech odkladů by se mělo letos začít stavět. Vláda souhlasila s plánem fondu dopravy půjčit si na stavby dvou dalších důležitých železničních koridorů devět miliard korun.
"Stát chce kombinovat všechny možné zdroje. Fond dopravy by na ně měl poskytovat ročně asi 9,5 miliardy. Podstatná část peněz by měla jít z evropských fondů," řekl ministr dopravy Milan Šimonovský.
V pořadí třetí a čtvrtý koridor jsou důležitými spojnicemi Česka a východní Evropy s Německem, Rakouskem a zbytkem západních zemí Evropské unie.
"Jsou součástí celoevropské sítě koridorů, díky kterým se zkrátí jízdní doby a vlaky se stanou daleko větší konkurencí autům," připomíná Pavel Tesař z Českých drah.
Oba koridory by měly být dokončeny v roce 2015 a 2016. Třetí koridor protne Česko ze západu na východ a spojí Norimberk s Plzní, Prahou a Ostravou, odkud vlaky zamíří do Varšavy.
Čtvrtý koridor vede ze severu na jih země a spojí Drážďany, Ústí nad Labem, Prahu a České Budějovice s Lincem. Pro České dráhy je významná hlavně část z Prahy do Budějovic, kam je cesta vlakem i autem poměrně dlouhá.
Cesta rychlíkem by mohla být z nynějších průměrných dvou a půl hodiny až o hodinu kratší. Na dokončení třetího a čtvrtého železničního koridoru po roce 2010 bude muset fond dopravy najít ještě sedmnáct miliard.
"Rozhodnutí vlády nám teď pomůže stavby rozjet, což je nesmírně důležité," vysvětluje šéf fondu dopravy Pavel Švagr. České dráhy už dnes jezdí po dvou téměř dokončených koridorech, a to po prvním z Ústí přes Prahu do Břeclavi a druhém z Ostravy do Břeclavi. Kromě zkrácení doby cestování stavbu dráhy počítají se zvyšováním komfortu cestování.
"Do konce roku získáme šestadvacet moderních vagonů od Siemensu a v prosinci by měl začít jezdit i rychlovlak Pendolino," říká Tesař.
Těch by nakonec mělo na koleje vyjet sedm – nejprve z Prahy do Děčína a Ústí, kam jezdí zatím zkušebně, a pak z Prahy do Ostravy a Brna.
Modernizované tratě umožňují jízdu o rychlosti až 160 km/hod. Kromě tratí se dráhy pustily i do modernizací nádra
?
. Alebo, mohli by sme sa poučiť z ich chýb
.
