Koridory a vysokorychlostní tratě

Dovolim si este raz polozit moju otazku:

Ako sa dotkne rekonstrukcia koridorov bratislavskeho uzla? Budu sa rekonstruovat aj trate a stanice na uzemi BA? Kedy?

Nenachádza sa náhodou inkriminované priecestie hneď vedľa Pezinka zastávky na už ZREKONŠTRUOVANOM úseku? Žeby sa zasa niekto riadil heslom - načo stavať na jednom úseku raz keď môžeme dvakrát a stavebné firmy majú viac roboty a ?

tratovak:

No myslim si, ze sa uz nemusime opičiť po všetkom čo sa robi v čechách. Alebo, mohli by sme sa poučiť z ich chýb.

Zaujimavost z nasej tlace. Konecne zacinam verit, ze to s koridorom myslia vazne. (na priecestiach nemoze byt rychlost 160...)

Modernizácia úseku Bratislava-Trnava sa navýši o 228 mil. Sk
BRATISLAVA 22. júna (SITA) - Stavebná spoločnosť Doprastav, a.s. Bratislava bude v rámci modernizácie železničnej trate Bratislava Rača - Trnava, v úseku Svätý Jur - Pezinok, stavať mimoúrovňovú križovatku pri zastávke Pezinok v hodnote takmer 228 mil. Sk. Agentúre SITA to potvrdila hovorkyňa Železníc SR (ŽSR) Nela Blašková. Práce zahŕňajú napríklad výstavbu železničného mosta, úpravu trakčného vedenia, preložky miestnych a diaľkových káblov či rekonštrukciu osvetlenia preložky cesty.
Stavebné práce na modernizácii trate Bratislava - Trnava začalo konzorcium vedené spoločnosťou Doprastav v roku 2000. Finančné memorandum na modernizáciu tohto vyše 18-kilometrového úseku je v objeme 51,4 mil. eur, pričom 75 % z tejto sumy tvoria prostriedky z Kohézneho fondu. "Výstavba mimoúrovňovej križovatky bola zahrnutá v projekte modernizácie úseku, v Bruseli však naše požiadavky na jej financovanie z prostriedkov Európskej únie neschválili," vysvetlila Blašková. Preto museli ŽSR uzavrieť druhú zmluvu na tieto dodatočné práce, ktoré však budú financovať z vlastných zdrojov. Železnice uzavreli dodatkovú zmluvu s firmou Doprastav, ktorú vybrali v rokovacom konaní bez výzvy na súťaž. Takýto postup im podľa Blaškovej povoľuje zákon o verejnom obstarávaní, keďže Doprastav je pôvodným zmluvným partnerom na danom úseku.......................

Podle prastarého obyčeje je před zahájením ražby tunelů nutno osadit vysvěcenou sošku svaté Barbory, která je patronkou všech tunelářů. Sošku vysvětil pan Miroslav Cuth, karlínský farář.

            “Jsme v klíčovém bodě stavby Nového spojení, která probíhá velice slibným tempem od 12.července 2004. Celá stavba má pro železniční dopravu v Praze obrovský význam. Propojením hlavního nádraží a Masarykova nádraží na jedné straně s železničními stanicemi Libeň, Vysočany, Holešovice na straně druhé se konečně zrychlí pohyb vlaků na těchto tratích”, uvedl při slavnostním projevu Ing. Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty, s.o. (SŽDC).

            Nové spojení poskytne možnost propojit železniční koridory v hlavním městě, a to již dokončení I. tranzitní železniční koridor (TŽK) Děčín - Praha - Brno s připravovaným III. TŽK ve směru Praha - Plzeň a IV. TŽK Praha - České Budějovice. Význam bude mít toto dílo i pro příměstskou a městskou dopravu zapojením železnice do integrovaného pražského dopravního systému. Investorovi SŽDC se podařilo zahájit tuto téměř desetimiliardovou stavbu, obsahující 267 stavebních objektů a 44 provozních souborů, již v červenci loňského roku. Časově i technicky tak navazuje na nově vybudované přemostění Seifertovy ulice, které bylo a s ročním předstihem dáno do užívání v prosinci 2004, čímž se značně odlehčilo městské automobilové i pěší dopravě v tomto prostoru.

            Celý vývoj přípravy stavby Nového spojení probíhal několika etapami, kdy byla mnoha železničními odborníky při současných konzultacích s odpovědnými pracovníky hlavního města hledána nejvhodnější varianta této prostorové náročné a rozsáhlé stavby. Každý z návrhů byl poznamenán technickou a finanční situací své doby, až se dospělo k dnes realizovanému návrhu s tunelovou variantou, který je maximálně šetrný ke svému okolí. Po stránce železničního uspořádání je ekonomický a zároveň vychází z technického vybavení a možností dnešních zhotovitelů. Současná politická situace nezná překážky, které stály v cestě návrhům v 70. a 80. letech, kdy bylo nemyslitelné počítat s ražbou tunelů v utajovaném podzemí vrchu Vítkov.

            Oba dvoukolejné tunely jsou stěžejními objekty celé náročné stavby Nového spojení.

Soška sv. Barbory byla dne 26. května osazena na jižním Vítkovském tunelu u portálu v prostoru Sluncové; tento tunel razí Metrostav a.s. Ražby na souběžném severním tunelu zahájí firma SUBTERRA, a.s. zhruba o měsíc později. Odstup ražeb je z důvodu návaznosti na dokončení severní stavební jámy na východním hloubeném úseku. Tunely povedou souběžně v proměnné osové vzdálenosti od 30 do 60 metrů a podélně podejdou vrch Vítkov v hloubce přibližně 40 metrů pod Národním památníkem. Povedou od Sluncové k Vojenskému muzeu na západní straně vrchu, kde se pomocí již rozestavěné železniční čtyřkole