Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
(Železničář)
* Některé slovenské vlaky byly pronajaty soukromým firmám. Mezi jejich názvy, které zaznívají z nádražního rozhlasu, se tak nejnověji objevuje jméno zásilkové služby Quelle.
* Stávka na maďarské železnici skončila v pondělí 7. dubna v 10 hodin.
(Železničář)
Z Karlových Varů jsem odjel večer koncem března vlakem R 421 Excelsior do Ústí nad Labem. Ačkoli jsme do Ústí přijeli včas, vlak z nějakého důvodu odjel s desetiminutovým zpožděním. V čekárně v Ústí jsem byl kromě jednoho dřímajícího bezdomovce sám, takže čekání na přípoj bylo bezproblémové.
Přípojný vlak EN 352 Johannes Kepler byl ten večer ohlášen na informační tabuli nejprve včas, později s 5minutovým zpožděním, poté 10minutovým, nakonec 15minutovým a ve skutečnosti dojel s 20minutovým zpožděním. Od doby pravidelného příjezdu jsem pro jistotu čekal venku na nástupišti, za sněžení a v mrazivém větru, abych v případě omylu na informační tabuli vlak náhodou nepromeškal.
Noční rychlík Praha - Basilej byl poměrně dost obsazen, takže moje naděje být v kupé sám se zakrátko ukázala jako lichá. Při nástupu v Ústí nad Labem mě paní vlakvedoucí se zájmem, možná i pobaveně sledovala, jak do příkrých a úzkých schůdků vozu zápasím s těžkými kufry, aniž by samozřejmě nabídla pomoc (ale od ženy bych ji ani nepřijal).
Poté, co se mi podařilo dostat do vozu, okamžitě požadovala jízdenku. Děl jsem, že mám před sebou celonoční jízdu, jízdenku uloženou v jednom ze zavazadel, takže bych se rád nejprve usadil ve svém kupé a následovně se rád prokáži jízdenkou. Namísto aby mi poradila či ukázala, kde je moje kupé, byla neodbytná; jízdenku že potřebuje okamžitě, za chvíli jí končí služba, takže musím předložit jízdenku teď hned.
Jelikož jsem byl jediný cestující přistupující v Ústí do daného vozu, neustále stála nade mnou a opakovaně vyžadovala jízdenku. Nechtěje vyvolat rozepři, odložil jsem v chodbičce zavazadla a předložil jízdenku vydanou DB. Na to paní vlakvedoucí pravila: „Jó, vy máte tuhle? Tak tu musí zkontrolovat moje německá kolegyně.„
S podobným přístupem k zákazníkovi - cestujícímu jsem se za svá léta cestování přes půl světa ještě nesetkal. Chápu, že kontrola jízdenek je jedna ze stěžejních náplní práce vlakového doprovodu, avšak jak známo, čeho je moc, toho je příliš.
Můj spolucestující, který byl již v kupé, měl povícero zavazadel, takže já musel svá zanechat v postranní chodbičce vozu. Cesta přes bývalé Východní Německo se zdála být nekonečná. Kdo při tvorbě grafi konu ČD souhlasil se změnou trasování vlaku 352/353 přes Ústí nad Labem, Drážďany a Lipsko, namísto bývalého přes Cheb a Norimberk, zřejmě tuto novou trasu sám nikdy neochutnal. (Pozn. red.: Důvodem této změny byla stavba III. koridoru v úseku Plzeň - Cheb včetně náhradní autobusové dopravy v některých úsecích - to ovšem cestující nemusí vědět).
Celou noc sněžilo. Když jsem se cestou čas od času probudil, pořád jako bychom někde stáli; v Drážďanech, Lipsku, Fuldě a nevím kde ještě. Nakonec jsme se s původním zpožděním, které jsme si přivezli z Ústí, dostali do Frankfurtu. Ačkoli jako zastánce železniční dopravy zpravidla volím cestu vlakem, po dané zkušenosti si nejsem jist, zda-li bych tuto trasu ještě někdy použil.
Abych mohl letět přes vodu první třídou, nechal jsem si ve Frankfurtu změnit původní směrování jízdenky. Na změněné trase bylo přistaveno nejnovější letadlo, které mělo namísto obvyklých dvou tříd, dokonce tři; první (de luxe), druhou (business) a třetí (tourist). První třídu jsem měl sám pro sebe! Lepší cestu, z hlediska pohodlí, obsluhy, jídla, nápojů a zábavy na palubě, jsem již dlouho neměl...
O autorovi| Srdečně zdraví Láďa S., Washington, D. C.
(Železničář)
Vývoj výkonů železniční dopravy loni koreloval s hospodářským a demografickým vývojem v jednotlivých částech světa. Indické dráhy (IR) a Čínské dráhy (CR) se s meziročním nárůstem počtu přepravených osob o 12,9, respektive 8,5 procenta přiblížily výkonové hranici 700 miliard osobokilometrů. Objem dopravy obou společností se během posledních méně než dvanácti let zdvojnásobil.
Evropa a Japonsko loni zaznamenaly mírnější nárůst mezi 1,5 a 2,0 procenta, rovněž v souladu s vývojem jejich hospodářství. Loňský rok byl výjimečně dobrý jen pro Velkou Británii, kde železniční osobní doprava vzrostla o více než deset procent jak v ukazateli počtu cestujících, tak i osobokilometrů. Naopak Ruské dráhy (RŽD) loni po rekordním roku 2006 s nárůstem o čtyři procenta vykázaly pokles počtu cestujících o 2,4 procenta.
Nákladní doprava v USA loni po předloňském nárůstu o tři procenta (železnice třídy 1 AAR) stagnovala, a meziročně se její objem dokonce o jedno procento snížil. CR (Čína), RŽD (Rusko) a IR (Indie) s růstem kolem sedmi procent pokračovaly i v nákladní dopravě v expanzi. Evropské dráhy vykázaly slušný nárůst o jedno procento, ale výsledku roku 2006 (čtyři procenta) se nepřiblížily. Významný byl ovšem nárůst mezinárodní nákladní dopravy - o 3,5 procenta.
(Dopravní noviny)
A když už jsem u toho jazyka: když je slovensky električka, jak se pak říká tramvaji koňské, parní ev. lanové?
Máš pravdu, električkové nemáme, chválabohu. Ale sa musím pochváliť, máme žeriavové a výťahové, na lodnom výťahu. A ten rozchod a tie koľajnice sú mohutnejšie, ako železničný normálny rozchod !
Skončila jsem sama v noci na malém nádraží
„Na jízdu vlakem z Brna do Olomouce asi před třemi lety nikdy nezapomenu . Rychlík měl zpoždění, d nes už nevím přesně kolik minut, ale stačilo to na to, že jediný a poslední spoj z Přerova do Olomouce nečekal a ujel. Ocitla jsem se na příšerném přerovském nádraží krátce po půlnoci, sama, čekárna byla v rekonstrukci… Jako studentka jsem měla jen pár stovek v kapse. Strašně jsem se bála a nevěděla, co si počít… Naštěstí jsem na nádraží potkala známého z kolejí, který zavolal svému kamarádovi z Olomouce, a ten pro nás dojel autem.„
Vlak měl zpoždění 300 minut!
„Pracoval jsem jako průvodce v cestovní kanceláři. V ten smolný den jsem musel být v Praze na Zličíně u autobusu s turisty do Itálie v 15 hodin. Žiji na Vysočině, a tak jsem si cestu vlakem naplánoval tak, že bych po příjezdu do Prahy měl rezervu asi hodinu, což jsem považoval za dostatečné. Na nádraží mě však čekal šok, vlak do Prahy měl zpoždění 300 minut! Propadl jsem panice… Mám čekat na další zpožděný rychlík, který měl přijet zhruba za hodinu? Nebo rychle sehnat někoho známého, který by mě do Prahy odvezl? Než jsem stačil vymyslet nejrychlejší variantu, přijel úplně jiný rychlík, který tu ani neměl stavět. Nepřejte si ale zažít ty nervy… K autobusu s netrpělivými turisty jsem dorazil o čtvrt hodiny později…„
Místo vlakem jsme museli po svých
„Často cestuji vlakem z kolejí k rodičům a dost dobře si vzpomínám na jeden mrazivý únorový večer. Asi třicet kilometrů před cílovou stanicí spadla trolej tak, že nebylo možné pokračovat dál. Všichni cestující museli vystoupit a podél kolejí jít asi půl kilometru ve sněhu a ve velkém mrazu do nejbližší cílové stanice. Tam jsme pak v malé čekárně, kam se vešlo asi jen dvacet lidí, čekali hodinu na další rychlík…„
Uplatněte svá práva
Také cestujete často vlakem a máte podobné zkušenosti? Víte, na co máte nárok při zpoždění spoje nebo když vlak nedojede do cílové stanice vůbec?
Zeptali jsme se Mgr. Radka Joklíka, manažera komunikace, České dráhy, a. s.
1. Když má vlak ve vnitrostátní dopravě zpoždění… * Pokud cestující vůbec nenastoupí do zpožděného vlaku, vrátí mu ČD bez sankcí celou částku, kterou za jízdné zaplatil. Výše citovaná vyhláška nám toto nařizuje až u zpoždění nad 60 minut. ČD však vrací v takovém případě vše a beze srážek i při minutovém
zpoždění. To platí i pro výluky na trati.
* U vlaků Super City (SC) vyměníme cestujícímu jízdenku nebo místenku bezplatně, i když se například zpozdil a vina není na straně ČD.
* U vlaků SC vracíme při zpoždění nad 60 minut 200 Kč ze zaplacené ceny jízdného SC Net nebo cenu zaplacené místenky.
2. Když nevydržíte s nervy a vystoupíte ze zpožděného vlaku...
* Pokud cestující vystoupí ze zpožděného vlaku a vzdá se další jízdy, vrátíme mu cenu jízdného za tu část cesty, kterou nevykonal.
3. Když vám kvůli zpoždění ujede další spoj...
* Pokud kvůli zpoždění ujede cestujícímu přípoj, odvezeme ho na naše náklady zpět do výchozí stanice a vrátíme mu celé jízdné (případně ho svezeme po delší trase, jinou cestou tak, aby dosáhl zamýšleného cíle). Pokud však dojede zpožděným vlakem až do cílové stanice, jízdné nevracíme.
PRO INFO:
Cestující může uplatnit práva z přepravní smlouvy (obecně se řeší podle vyhl. MDS č. 175/2000 Sb.
o přepravním řádu ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě). ČD, a. s., ani jiný silniční nebo železniční dopravce, nemůže tyto podmínky překračovat. Veškeré informace jsou na www.cd.cz v záložce cestování vlakem - čím se řídíme, kde najdete smluvní přepravní podmínky (str. 57, Kapitola III).
(Překvapení)
http://www.mestskadoprava.net/index.php?mod=staticpages_view&page_id=84
Kinematovlak je již pátým rokem pevnou součástí doprovodného programu Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně a přiváží filmy k dětem, které se do samotného festivalového Zlína nedostanou. Během měsíců dubna a května tak budou moci v Kinematovlaku shlédnout více než 450 oblíbených pohádek a večerníčků ze zlatého fondu české filmové a televizní tvorby pro děti.
Celá tisková zpráva je na stránce ČD.
České dráhy si neodpustily aprílový žertík. Na konci hlavní části je uvedeno:
Kompletní program projekcí a trasu Kinematovlaku zájemci najdou na stránkách http://www.zlinfest.cz/ a http://www.cd.cz/.
Jenže na obou těchto stránkách je tak akorát kompletní kulové...
--------------------
Velký strach teď mají lidé v Meziměstí na východě Čech. Tamější železnice je podle nich totiž v katastrofálním stavu.
Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc po kolejích dvakrát ročně jezdí vlak s radioaktivním odpadem. České dráhy se ale brání, koleje prý splňují všechny parametry.
Filip PULTAR, redaktor
--------------------
Po této trati z Polska směrem na Náchod projely za poslední rok dva takovéto přísně střežené vlaky s jaderným palivem. Otázkou zůstává, jestli někdo kontroloval také stav železnice, po které jely.
osoba
--------------------
Tady chybějí všechny čtyři šrouby, a když započítáme, že tady není ani ta příchytka, tak vlastně pět šroubů.
Filip PULTAR, redaktor
--------------------
Místní lidé se bojí, že shnilé pražce a chybějící kovové součástky kolejí by mohly v tom nejhorším případě dokonce vykolejit soupravu.
osoba
--------------------
Je to ve voblouku, začne brzdit, no, tak tam určitě vznikají dosti veliký tlaky, a pokud by jako větší procento těch šroubů ještě takhle mělo odejít, tak já myslím, že to vypadne určitě.
Filip PULTAR, redaktor
--------------------
Při průjezdu každého vlaku se koleje propadají téměř až o deset centimetrů. To, že by to bylo něco nenormálního, ovšem pracovníci drah rezolutně odmítají.
osoba
--------------------
Když tam dva pražce ze třech budou chybět, tak v podstatě i tak je to ještě furt předimenzovaný.
Filip PULTAR, redaktor
--------------------
Železnici prý navíc několikrát do roka kontroluje speciální vlaková souprava.
osoba
--------------------
Dvakrát za rok jezdí měřící vůz, který to měří i pod zatížením, my to hlídáme na milimetry.
Anna KODYSOVÁ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Tam je systém několika prohlídek měsíčních, ročních a podobně a ta trať je skutečně bezpečná.
Filip PULTAR, redaktor
--------------------
Lidé v Meziměstí ale podle svých slov tomu, že je železnice bezpečná, neuvěří, dokud budou pod kolejemi shnilé pražce a vyviklané šrouby.
(TV Nova)
DUMBROVSKÝ to rozmázne a náš -vv- nás neinformuje.
Pokud se vám bude chtít, můžete přijet do Trenčianských Teplic raritou! A sice elektrifikovanou úzkorozchodnou železnicí, která byla zprovozněná bezmála před sto lety – 27. července 1909. Elektríčka, jak ji místní familiérně nazývají, byla první veřejně provozovanou elektrifikovanou železniční tratí na území Slovenska. Je dlouhá pět a půl kilometru, vede z Trenčianských Teplic do Trenčianské Teplé a udělá po cestě čtyři zastávky.
http://www.novinky.cz/clanek/135871-trencianske-teplice-zariva-perla-karpat.html
FOTO - karel.f
Vlaky.net: narodeniny vo vlaku
Vlakoví fanúšikovia žijú svoje hobby aj na webe. Vlaky.net, najčítanejší server o železnici, oslávi onedlho štyri roky existencie.
„Niekto má rád autá, my máme radi vlaky. O autách tu stránky boli, o vlakoch chýbali,“ vysvetľuje Ivan Wlachovský, šéfredaktor Vlaky.net, dôvod, prečo vznikol web pre fanúšikov železníc. Wlachovský nepatrí k pôvodným zakladateľom, Vlaky.net však objavil krátko po jeho vzniku v roku 2004 a odvtedy stránke venuje dve hodiny denne.
Pionierska kronika
„Každá stránka, ktorá vzniká o železnici, začína čiernou kronikou. Sú to totiž informácie, ktoré sa dajú veľmi ľahko zistiť,“ hovorí. Na rovnakom princípe spočiatku fungoval aj Vlaky.net. „Po čase sme sa dohodli, že budeme uverejňovať skôr odborno-technické správy a zaujímavosti.“
Dnes sa Vlaky.net profilujú ako spravodajský web o železnici, vďaka množstvu fotografií vlakov ich mnohí začali považovať aj za fotografický portál.
Web spravuje osem administrátorov. Tí na stránku prispievajú a zároveň pridávajú články od autorov z radov čitateľov. „Píšu nám deti aj seniori. Dostávame laické články o výletoch vlakom ale aj vysokoodborné príspevky. Všetko to treba upraviť,“ hovorí jeden z administrátorov Marián Šimo. „Niekedy sú to články ako z pionierskych táborov, ale snažíme sa, aby títo ľudia písali ďalej a nezanevreli na to,“ dodáva.
Zberači bodov
Vlaky.net svojich užívateľov bodujú. Za každé kliknutie na stránke dostane registrovaný užívateľ jeden bod. Diskusný príspevok ohodnocujú Vlaky.net piatimi bodmi. „Motivuje to užívateľov, aby čítali a prispievali,“ hovorí Wlachovský. A Šimo dodáva: „Ľudom sa to páči. Sú aj takí, ktorí sú na stránke len pre body.“
Občas sa vyskytnú aj prípady, keď to užívatelia preženú a umelým klikaním nazbierajú v krátkej dobe obrovské množstvo bodov. Jeden z takýchto „zberačov“ naklikal 200-tisíc bodov. Administrátori mu ich zmazali. „Neskôr sme zistili, že ide o invalidného dôchodcu, ktorý celé dni sedel za počítačom a klikal,“ hovorí Šimo. Dnes je jedným z administrátorov.
Polovojenská anonymita
Na Vlaky.net je registrovaných viac ako šesťtisíc užívateľov. Denne web navštívi sedemtisíc ľudí. Vlaky.net majú však svojich čitateľov aj z Nemecka, Poľska alebo Maďarska.
Podľa Wlachovského približne každý desiaty návštevník pracuje na železnici. Títo ľudia na Vlaky.net oceňujú anonymitu. „Železnica je polovojenská organizácia. Tu sa jednoducho najprv plnia rozkazy a potom debatuje. Vlaky.net sú ale diskusný klub. Chodí tu veľa vysokopostavených ľudí zo železníc, ktorí využívajú anonymitu a medzi sebou sa hádajú o tom, čo v práci nemôžu. Smejem sa na tom,“ hovorí Wlachovský, ktorý sám pracuje pre železnice.
Narodeniny vo vlaku
Vlaky.net neobsahujú žiadne platené reklamy. Na prevádzku si zarábajú predajom vlastných DVD filmov o železnici a tričiek. „Robíme to zadarmo. Zarábame akurát na prevádzku servera a narodeninové jazdy,“ hovorí Wlachovský.
Vlaky.net na svoje narodeniny organizujú pre užívateľov stránky jazdu historickým vlakom. Najbližšie plánujú 3. mája osláviť štvrté narodeniny servera. Historický motoráčik pôjde z Košíc do Slavošoviec. „Bude aj guláš,“ dodáva Šimo.
Miro Šifra © 2008 Petit Press [26. 3. 2008 0:01:00]
http://pocitace.sme.sk/c/3793392/Vlakynet-narodeniny-vo-vlaku.html
Viac info na tomto linku:
http://spravy.pravda.sk/na-stanici-vinohrady-ciha-smrtka-do4-/sk_domace.asp?c=A080414_083616_sk_domace_p12