Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
* Podpořit společenskou odpovědnost velkých firem, propagovat ekologické výhody cestování vlakem a doporučovat vlaky zejména obchodním cestujícím. To si v připravované reklamní kampani předsevzalo konsorcium Rail Team, sdružující velké evropské dopravce, mezi jinými Deutsche Bahn, Eurostar a francouzskou firmu SNCF.
* Již letos na jaře chce Ústecký kraj vypsat výběrové řízení na nového vlakového dopravce v šesti oblastech kraje. Tuto koncepci, podle které by vítěz provozoval regionální dopravu až patnáct let, schválilo ve středu 6. února 2008 zastupitelstvo Ústeckého kraje.
(Železničář)
* Novou generaci vysokorychlostních vlaků, které mají být pokračovatelem úspěšných souprav TGV, představila v úterý 5. února francouzská společnost Alstom. Slavnosti se osobně zúčastnil i prezident Nicolas Sarkozy, který jako ministr financí dopomohl v roce 2004 firmě vybřednout z finančních problémů. Prototyp nového vlaku, pojmenovaný AGV, vykazuje komerční rychlost 360 km/hod.
* V pravé poledne ve čtvrtek 7. února 2008 se vMaďarsku opět rozjely vlaky. Skončila stávka železničářů, kteří se tímto způsobem domáhali vyšší mzdy a podílu z prodeje nákladní divize MÁV Cargo.
* Šumperskou vagonku Pars nova, známou mimo jiné dodávkami jednotek Regionova Českým drahám, kupují plzeňské strojírny ŠKODA Holding. O nákupu firmy, zaměstnávající 840 lidí, musí ještě rozhodnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
* Vzkříšení osobní dopravy po železnici z Aše do Selbu se stalo součástí předvolebního boje v Bavorsku. Záměr podporují sociální demokraté, naopak křesťanští demokraté a bavorské ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologií se k projektu nepřiklánějí.
(Železničář)
Celý popis nehody je (mimo jiné) na Novinkách.cz.
A proč to sem dávám? Jako zajímavost. Podle TV Nova totiž patřila fabia (která mohla nehodu zavinit) Českým drahám a jejich mluvčí se v té souvislosti také objevil.
na to, že si z Komárna, by si mohol mať lepšie info.
Prieceste, kde sa v roku 1987 stalo nešťastie, sa nachádza v km 8,887. Priecestie v km 10,200 bolo zrušené, pretože sa nachádza na súkromnej ceste, prehradenej závorou, takže sa k nemu ani nedá bežne dostať. Majiteľ prístupovej cesty nebol ochotný sa podieľať na údržbe zab. zar. a keďže železnica priecestie nepotrebuje a on ho tiež nechce, bolo zrušené.
Vlak přijel včas a rychle přemýšlím, z kterého nástupiště bude odjezd. Jdu na první, ale přistavený vlak bez cedulky cílové stanice je prázdný, tak ten to asi nebude. Na třetím nástupišti je rychlík do Pardubic, tak to také ne. Ani na čtvrtém nic pro mě, takže na pátém nástupišti je to pravé. Jenže v 66 letech už nejsem žádný běžec, vlak mi ujel. Další jede za hodinu. Ato je dle ČD ten pravý přestupový, s tím ujetým jsem dle ČD ani jet neměl. Přestupový je proto, že mě chrání před zpožděním a navíc mám dost času se seznámit s tím, ze kterého nástupiště kam co jede a včas nastoupit do správného vlaku.
Tuto ochranu jsem dostatečně pocítil i při zpáteční cestě. Z Chrastavy ve 14.13, v Liberci ve 14.27. Do Jablonce to jede dle jízdního řádu ve 14.28. Snad to stihnu, když tak těch pár vteřin vlak počká, říkám si. Když do Harrachova dojede o minutu později, nic se neděje. Jenže ouha, není to vlak přestupový, takže mi ujel. Na druhém nástupišti, odkud vlaky na Jablonec jezdí, jsem už zahlédl koncová světla. Další vlak jede v 15.08. Dvacet minut před odjezdem nastupuji do připraveného vlaku na druhém nástupišti. V 15.10 se jdu zeptat, proč vlak nejede. Je mi sděleno, že vlak jede, ale že už odjel, a to z prvního nástupiště. Dvacet let jezdím, sice ne pravidelně, ale v poslední době, kdy se úřady z Jablonce pomalu stěhují do Liberce, dost často. Ještě nikdy jsem nejel z prvního nástupiště. Další vlak jede v 15.57, a to ten, ve kterém jsem seděl. Z obavy, že se do Jablonce už nedostanu, jsem se rozhodl jet rychlíkem, který stále čekal na třetím nástupišti, do Rychnova a odtud autobusem MHD do Jablonce (dokonce bych ani nemusel čekat obvyklých dvacet minut). Byl jsem ujištěn, že rychlík vyjede včas, že dveře se zavírají, takže autobus v Rychnově stihnu. Paní v pokladně mi spočítala doplatek dvě koruny a na můj dotaz či stížnost, odpověděla, že jsem první, kdo si stěžuje a že si mám vždy zkontrolovat správné nástupiště na světelné tabuli v hale.
Pochopil jsem prozíravost ČD, proč mám na přestup hodinu času. Je však pravdou, že se mnou obíhali nástupiště i další jedinci, ale ti si nestěžovali, asi šli pěšky. Vždyť do Jablonce se to dá ujít za tři hodiny a mně vlakem to trvalo dvě hodiny. Nevím, jak dlouho trvala cesta z Jablonce do Chrastavy v 19. století, ale s ČD tam a zpět v 21. století trvala téměř čtyři hodiny na 46 kilometrů. Jsou lidé, kteří za adrenalinovým sportem jezdí půlku světa, a přitom ho mají přímo u nosu. Stačí jet vlakem a přestupovat v Liberci.
(Jablonecký deník)
Co se dá všechno zplodit na téma "jak si neumím přečíst směrovku na nástupišti či vlaku!"
Zopár perličiek v tej reportáži naozaj je. Už sa teším na tú 360-tku.
http://www.joj.sk/tv-archiv/noviny/10-02-2008-19-30-vlak-v-cesku-rychlost-360kmh.html
Nejsem žádný odborník na média, ale pouhý fanda železnice, začíná svůj obsažný příspěvek pan Jan Vagala z Náchoda. Vadí mu oficiální zdůvodňování některých kritik, směřovaných na služby železnice. Pozastavuje se například nad tím, že přeplněné rychlíky směr Olomouc a Ostrava jsou ospravedlňovány krátkými nástupišti ve stanicích, což brání posílení souprav.
Kdo odpovídá za nepořádek?
Za velkou ostudu nejen železniční organizace, ale celé ČR označil pan Vladimír Dvořák z Tábora nepořádek kolem tratí, který, jak píše, na něho působí negativně. Zvláště nápadné je to v Praze a jejím okolí, míní pisatel. Podivuje se také, že nevábný vzhled nepůsobí na samotné zaměstnance obdobně jako na něho a chce vědět, kdo má vzhled bezprostředního okolí tratí na starosti.
Musím poděkovat
Spolu s novým jízdním řádem 2007/2008 zavedly České dráhy rychlík R 619 z Chomutova do Prahy. Za něj bych chtěl drahám strašně moc poděkovat, protože pokud jsem dříve chtěl být v 8.00 hodin v Praze v práci, musel jsem z Bíliny, kde bydlím, vyjíždět již ve 4.50 hod. Nyní mi stačí nasednout na tento vlak až v 5.34 hod. Ještě jednou díky a v žádném případě vlak nerušte a ani neměňte jeho jízdní řád! S díky váš věrný klient.
Michal Tétauer, Bílina Zajímavá reportáž o Íránu
Takové reportáže mám velmi rád a děkuji Vám za jejich zpřístupnění. Těmito slovy reagoval čtenář ing. Pavel Zahajský na otištění materiálu Romana Šulce „Cestování vlakem po Íránu„, který vyšel jako plakátová příloha prvního čísla letošního magazínu ČD pro Vás. Chválí i zveřejněné fotografie, na kterých jej, jak uvádí, překvapila ta čistota na nádražích a stav té infrastruktury vůbec.
* Evropská komise oznámila ve středu 30. ledna 2008, že nemá námitky proti tomu, aby český stát poskytl garanci Českým drahám na úvěr u sdružení EUROFIMA. ČD, a. s., si na nákup nových vozů pro osobní dopravu půjčí 30 milionů (v přepočtu asi 780 milionů korun). * Na svém zasedání ve čtvrtek 31. ledna 2008 postoupili poslanci parlamentu do dalšího čtení novelu zákona o akciové společnosti České dráhy. Podstata navrhované změny spočívá především v přesunu zajišťování provozu celostátních i regionálních tratí z ČD, a. s., na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC).
* Celkem 29 832 cestujících za měsíc napočítali před osmnácti léty u mimořádných vlaků, směřujících do Vídně. Lidé tehdy v prosinci 1989 využili jednostranného rakouského zrušení vízové povinnosti a také skutečnosti, že jízdné v těchto vlacích bylo vybíráno jen za tratě ČSD. Do Vídně se už jelo zdarma.
(Železničář)
ak myslíš tú trať 169, tak v diskusii k tomu článku je tento link:
http://www.trat169.ic.cz/
Zahynulo 9 cestujúcich, ktorí zhoreli následkom požiaru od vykurovacej nafty od prív. vozňov.
http://www.sme.sk/c/3719503/student-naprogramoval-kopiu-zeleznicnej-trate.html
Študent naprogramoval kópiu železničnej trate
Košice 8. februára (ČTK) - Riadiť vlak z Košíc do Maďarska z kabíny rušňa si budú môcť vyskúšať aj záujemcovia bez rušňovodičských skúseností.
Umožní im to počítačový program s kópiou skutočnej trate a simuláciou práce rušňovodiča, ktorý za dva roky vypracoval študent košickej dopravnej priemyslovky Miroslav Kertes. Program nadchol učiteľov a škola ho chce využívať na výučbu rušňovodičov.
"Trať je detailnou kópiu asi 30-kilometrovej trasy medzi Košicami a maďarskou obcou Hidasnémeti," povedal ČTK Kertes. Dokonalosť virtuálnej železnice Kertes dosiahol kamerou, ktorú umiestnil na idúci rušeň. Zosnímaný obraz potom preniesol do počítačového programu, simulácia trate je tak presným obrazom skutočnej železnice.
Na počítačovej trati nechýbajú výhybky, rozvetvené koľajisko košickej stanice, dopravné značenia či okolitá krajina a budovy. Vlaky, ktoré na trati premávajú, sú tiež vernými modelmi skutočných rušňov a vagónov. Celý program je voľne dostupný na internete.
Hoci je trať virtuálna, rušňovodič musí podľa Kertesa na trati dodržiavať všetky dopravné predpisy a stanovený grafikon. V prípade meškania program automaticky zadrží aj ďalšie vlaky. Naučiť sa ovládať vlak však podľa Kertesa nie je jednoduché, prvé jazdy preto často končia mimo trate.
Kertes je hrdý aj na ovládanie vlakov. Do simulácie totiž preniesol kópie riadiacich pultov, na počítači ich rušňovodič ovláda pomocou klávesnice a myši.
Práve reálne podmienky železničnej dopravy a ovládania rušňov zaujali učiteľov priemyslovky, ktorú Kertes navštevuje. "Rušňovodiči sa zatiaľ na Slovensku učia len priamo v praxi, toto by mohol byť nástroj na ich lacnejšie vzdelávanie," uviedol riaditeľ Strednej priemyselnej školy dopravnej v Košiciach Mikuláš Kissi.
Škola by teraz chcela získať peniaze na model ovládacieho panelu rušňa, ktorý by prepojila so simuláciou trate. Vznikol by tak trenažér, ktorý by mohol podľa Kissa slúžiť aj na pravidelné preskúšavanie rušňovodičov.
Kertes, ktorý sa chce po maturite v tomto roku stať rušňovodičom, vo výstavbe svojej virtuálnej železnice pokračuje. Najbližšie by chcel pridať úsek medzi Košicami a Prešovom.
igr fil boa
8. 2. 2008 19:57:54 | Copyright © ČTK 2008
Nehoda sa stala ráno okolo siedmej hodiny, poľský kamión išiel z Kremnice smerom na Martin. "(Vodič) nezvládol riadenie a narazil do železničného signalizačného zariadenia," uviedla televízia. Z kamióna sa pri havárii vylialo asi sto litrov nafty, ktorú museli odstraňovať hasiči, podľa nich však ekologické škody nehrozia.
Polícia ČTK potvrdila, že pri nehode sa nikto nezranil. Kvôli oprave signalizačného zariadenia na priecestí budú môcť vlaky premávajúce medzi Banskou Bystricou a Kremnicou jazdiť v úseku maximálne desaťkilometrovou rýchlosťou.
=Ešteže také vlaky nemáme, ktoré by kvôli jednému priecestiu jazdili 10km.rýchlosťou z B.Bystrice až po Kremnicu.=