Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Jsem militantní nekuřák, ale co se děje kolem kouření u nás, to je neskutečné. Prevence a tvrdé postihy by měly být především používány u mladistvých a u prodeje mladým. Zákonodárci by se měli zamyslet například nad zákazem kouření na zastávkách MHD, než vymyslí další zmetek. Ještě štěstí, že nedopalky cigaret nemají stejnou konzistenci jako psí exkrementy.
Týden se městská policie snažila dodržování zákazu vymáhat a tím to skončilo.
Teď si někdo vymyslí zákaz kouření ve vlacích! Jak to dopadne? Místo vyhrazeného vagonu se bude kouřit v celém vlaku. Už vidím, jak nějaká průvodčí zápolí s partou kuřáků a vykazuje je z vlaku nebo z nich páčí pokutu.
A hospody? V prvním kole bych nechal hospodské, aby si na dveře vedle informací o stravenkách nalepili třeba červené kolečko pro kuřáky a modrý čtverec pro nekuřáky nebo oba, když mají víc místností.
(Metro)
Já jsem naopak pacifistický kuřák, ale úplně za pravdu pachateli názoru dát nemohu. Já na rozdíl od něj vlakem jezdím a vím, že se na železnici nic průlomového ve věci kouření nestalo. Jinak ovšem má pravdu.
Týden se městská policie snažila dodržování zákazu vymáhat a tím to skončilo.
Teď si někdo vymyslí zákaz kouření ve vlacích! Jak to dopadne? Místo vyhrazeného vagonu se bude kouřit v celém vlaku. Už vidím, jak nějaká průvodčí zápolí s partou kuřáků a vykazuje je z vlaku nebo z nich páčí pokutu.
A hospody? V prvním kole bych nechal hospodské, aby si na dveře vedle informací o stravenkách nalepili třeba červené kolečko pro kuřáky a modrý čtverec pro nekuřáky nebo oba, když mají víc místností.
(Metro)
Já jsem naopak pacifistický kuřák, ale úplně za pravdu pachateli názoru dát nemohu. Já na rozdíl od něj vlakem jezdím a vím, že se na železnici nic průlomového ve věci kouření nestalo. Jinak ovšem má pravdu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/236247/
* Na česko-polsko-německé železnici Liberec-Zittau-Varnsdorf by měla brzy vzniknout nová zastávka. Za její zřízení na polském území se staví obyvatelé obce Pojarów a vedení radnice v blízké Bogatyni. V současnosti představuje polský úsek kritické místo celé tratě, kde je z důvodu kritického stavu železničního svršku omezena traťová rychlost na 30 km/hod. Vybudování zastávky by mohlo motivovat polské dráhy k opravě celého úseku.
* V dohledné době by lidé, využívající v Praze k dopravě vlak, mohli uhradit jízdné zasláním textové zprávy. ČD totiž zvažují, že by se připojily k projektu, který Dopravní podnik hl. m. Prahy spustil v polovině listopadu loňského roku. Rozhodnutí by mělo padnout do dubna.
* Tisíce lidí, které denně projdou hlavním nádražím ve Stockholmu, přivedly jednoho švédského projektanta na originální myšlenku. Teplotu, kterou produkují lidská těla, hodlá zachycovat větracím zařízením a ohřívat jím celou nedalekou administrativní budovu.
* Stavba současného hlavního nádraží v Brně by měla záhy získat podobu odpočinkové a nákupní zóny. O proměnu se zaslouží firma Brno New Station development, která se stala patrnerem Českých drah v projektu Živá nádraží. Ke změnám má dojít bez ohledu na to, zda v budoucnu dojde k odsunu nádraží či nikoli.
(Železničář)
* V dohledné době by lidé, využívající v Praze k dopravě vlak, mohli uhradit jízdné zasláním textové zprávy. ČD totiž zvažují, že by se připojily k projektu, který Dopravní podnik hl. m. Prahy spustil v polovině listopadu loňského roku. Rozhodnutí by mělo padnout do dubna.
* Tisíce lidí, které denně projdou hlavním nádražím ve Stockholmu, přivedly jednoho švédského projektanta na originální myšlenku. Teplotu, kterou produkují lidská těla, hodlá zachycovat větracím zařízením a ohřívat jím celou nedalekou administrativní budovu.
* Stavba současného hlavního nádraží v Brně by měla záhy získat podobu odpočinkové a nákupní zóny. O proměnu se zaslouží firma Brno New Station development, která se stala patrnerem Českých drah v projektu Živá nádraží. Ke změnám má dojít bez ohledu na to, zda v budoucnu dojde k odsunu nádraží či nikoli.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235943/
* Na svém zasedání ve středu 9. ledna 2008 vláda ČR odsouhlasila záměr ministerstva dopravy na odčlenění železniční osobní dopravy do samostatné dceřiné společnosti ČD. V pořadí již třetí etapa restrukturalizace Českých drah by se měla uskutečnit do roku 2010.
* V saských Drážďanech obdivují místní obyvatelé i návštěvníci staronový klenot - rekonstruované hlavní nádraží, považované od svého vzniku na konci 19. století za nejzajímavější příklad nádražní architektury své doby. K projektu přestavby si DB vybrala sira Normana Fostera, známého tvůrce stadionu ve Wembley či viaduktu ve francouzském Millau.
* Firma Eurostar, provozující rychlovlaky mezi kontinentální Evropou a Velkou Británií, slaví úspěšný rok. Historicky nejvyšší počet 8,26 milionu cestujících za rok 2007 představuje téměř pětiprocentní růst. Za tímto výsledkem stojí především zrychlení dopravy na britském úseku tratě a aktivování nové konečné, rekonstruovaného londýnského nádraží St. Pancras.
* Protesty obyvatel zábřežské ulice UDráhy vzbudila informace o připravované stavbě protihlukové stěny. V souvislosti s chystanou elektrizací tratě Zábřeh na Moravě-Šumperk se zřízení dva a půl až tři metry vysoké zdi již dostalo do stavebních plánů.
* Liberecký hejtman Petr Skokan se v odpovědi na otevřený dopis starostů a obcí měst, ležících podél železnice z Liberce do polské Jelení Hory, ztotožnil s jejich požadavkem. Ten spočívá v revitalizaci nyní nepoužívaného úseku Harrachov-Sklarska Porba. Záměrem starostů je uvést trať do provozu do doby konání Mistrovství světa v klasickém lyžování v únoru 2009.
* Jihočeští krajští zastupitelé posuzují možnosti již několikrát diskutovaného prodloužení regionální dráhy Rybník-Lipno nad Vltavou. Studie předpokládá protažení trasy železnice v první etapě do Frymburka, ve druhé do Černé v Pošumaví. Je zajímavá i technickým řešením: předpokládá totiž uplatnění systému vlakotramvaje.
* Deset měsíců trvající spor mezi německými strojvůdci a jejich zaměstnavatelem, společností DB, v minulých dnech skončil dohodou. Ta by měla strojvůdcům přinést osmiprocentní nárůst mezd a kratší pracovní dobu.
* Především pro zaměstnance kvasinské automobilky je určena nová zastávka na trati 022 Častolovice-Solnice, uvedená do provozu 18. ledna 2008. Pod názvem Solnice zastávka je již uvedena v platném jízdním řádu.
(Železničář)
* V saských Drážďanech obdivují místní obyvatelé i návštěvníci staronový klenot - rekonstruované hlavní nádraží, považované od svého vzniku na konci 19. století za nejzajímavější příklad nádražní architektury své doby. K projektu přestavby si DB vybrala sira Normana Fostera, známého tvůrce stadionu ve Wembley či viaduktu ve francouzském Millau.
* Firma Eurostar, provozující rychlovlaky mezi kontinentální Evropou a Velkou Británií, slaví úspěšný rok. Historicky nejvyšší počet 8,26 milionu cestujících za rok 2007 představuje téměř pětiprocentní růst. Za tímto výsledkem stojí především zrychlení dopravy na britském úseku tratě a aktivování nové konečné, rekonstruovaného londýnského nádraží St. Pancras.
* Protesty obyvatel zábřežské ulice UDráhy vzbudila informace o připravované stavbě protihlukové stěny. V souvislosti s chystanou elektrizací tratě Zábřeh na Moravě-Šumperk se zřízení dva a půl až tři metry vysoké zdi již dostalo do stavebních plánů.
* Liberecký hejtman Petr Skokan se v odpovědi na otevřený dopis starostů a obcí měst, ležících podél železnice z Liberce do polské Jelení Hory, ztotožnil s jejich požadavkem. Ten spočívá v revitalizaci nyní nepoužívaného úseku Harrachov-Sklarska Porba. Záměrem starostů je uvést trať do provozu do doby konání Mistrovství světa v klasickém lyžování v únoru 2009.
* Jihočeští krajští zastupitelé posuzují možnosti již několikrát diskutovaného prodloužení regionální dráhy Rybník-Lipno nad Vltavou. Studie předpokládá protažení trasy železnice v první etapě do Frymburka, ve druhé do Černé v Pošumaví. Je zajímavá i technickým řešením: předpokládá totiž uplatnění systému vlakotramvaje.
* Deset měsíců trvající spor mezi německými strojvůdci a jejich zaměstnavatelem, společností DB, v minulých dnech skončil dohodou. Ta by měla strojvůdcům přinést osmiprocentní nárůst mezd a kratší pracovní dobu.
* Především pro zaměstnance kvasinské automobilky je určena nová zastávka na trati 022 Častolovice-Solnice, uvedená do provozu 18. ledna 2008. Pod názvem Solnice zastávka je již uvedena v platném jízdním řádu.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235942/
Za poděkování - a to, jak zdůrazňuje, minimálně slovně - ostraze železniční stanice Beroun se přimlouvá čtenář Vít Hynek z Nového Strašecí. Cestoval dne 30. listopadu loňského roku z Plzně do Prahy rychlíkem 759 a jízdu jemu i spolucestujícím ztrpčoval opilý mladík. Nepomohly domluvy průvodčí a záležitost vyřešil až zásah ochranky v Berouně, po němž mohl rychlík s menším zpožděním pokračovat v cestě. Doufám, že mé prosbě vyhovíte a ocenění zařídíte, končí svůj dopis pan Vít Hynek.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235924/
jmjbasket, no dennik "Korzar" ma tuto informaciu od prislusnika mestkej policie ktory povedal, ze nevidel vystrazne znamenie, je zaujimave, ze osobne auto ktore ostalo stat pred priecestim - stalo niekolko metrov od pana z policie - vystrazny stav na SZZ respektovalo. Vodic dodavky totiz nevidel ani prichadzajuci vlak, sam vies, ze pri tom priecesti je rozhlad na jeho pravu aj lavu stranu ako na letisku.
V TV Joj je dokonca zaber na SZZ kde je vidiet a pocut, ze je v cinnosti.
V TV Joj je dokonca zaber na SZZ kde je vidiet a pocut, ze je v cinnosti.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235606/
Na jedné straně železničáři, na druhé krajští politici. Na jižní Moravě se odehrává bitva, která může změnit budoucnost železniční dopravy v republice. Bitva o dotace na regionální vlaky.
České dráhy stále těží ze svého monopolního postavení. A patřičně toho využívají. Přijdou s nataženou rukou, pošlou dopis, v němž pohrozí zastavením provozu na několika tratích, pak se za něj omluví jako za unáhlený. Svou půlmiliardovou dotaci ale chtějí dál.
Že dráhy požadovaly nárůst dotací podstatně větší než navýšený počet najetých kilometrů? To je v podstatě logické. Proč to nezkusit, že? A že na to krajští činovníci nechtějí přistoupit, je logické právě tak. A logický je i výsledek: Dráhy ustoupí, protože peníze od kraje prostě potřebují.
Podobný ústupek dělají už roky i představitelé kraje. Letos jsou ale zjevně nabroušeni víc, než bývá obvyklé, takže ten ústupek nebude tak velký.
Pokud se dráhy dosud stále spoléhaly na svou neotřesitelnou pozici, měly by pochopit, že jim ta výhoda pozvolna končí. S tím, že letos začne provoz na kolejích řídit státní společnost Správa železniční dopravní cesty, se totiž stanou „pouze„ jedním z dopravců. Jednoznačně největším, jasně dominujícím, ale jen jedním z nich. Tím, který má samozřejmě výhodu, že dostal do vínku nejen mnoho nádražních budov, ale i většinu lokomotiv a vagonů, co jich v republice bylo.
Trumfy má v ruce kraj. Trumfy za půl miliardy. On totiž pro příští rok už nemusí jednat jen s Českými drahami. Po letošních zkušenostech může vyhlásit výběrové řízení, stejně jako to roky dělá třeba pro autobusy. Možná by se přihlásily jen České dráhy, ale možná také ne. Možná se najde někdo, kdo by byl, třeba jen na některé trati, ochoten dopravu provozovat na své konto. Třeba Radim Jančura, který si se svou Student Agency stále brousí zuby na rychlé vlaky spojující Ostravu s Prahou, přijde na to, že výnosné by bylo provozovat pravidelnou (a dotovanou) dopravu po kolejích mezi Tišnovem a Brnem. Možná si obce po vzoru železnice v údolí Desné na Šumpersku spočítají, že se jim vyplatí koupit si vlastní motoráček a provozovat ho na trati z Židlochovic až do Brna. Možná se probudí také železniční společnosti v sousedních státech a vlaky z Rakouska a ze Slovenska budou jezdit i u sousedů. A levněji než České dráhy.
Možná se nikdo jiný nepřihlásí pro příští rok, možná přijde až pro rok 2010. Někdo, kdo nemá obrovské generální ředitelství, někdo, kdo dokáže jezdit efektivněji. Někdo, kdo to bude dělat láskyplně třeba jako železničáři na Jindřichohradecké úzkokolejce, kterou právě České dráhy rušily jako neefektivní a nyní skvěle funguje.
Teď jde jen o to do toho kyselého jablka kousnout a dát najevo, že je takový dopravce vítaný a že by o něj byl v okolí Brna zájem. Obava, že by se České dráhy urazily a do výběrového řízení pak už nešly, je lichá. Mohou žít z pronájmů domů a provozování i menšího počtu vlaků. Ale na pokrytí jejich „režijních nákladů„, do nichž spadá i armáda úředníků, je každá koruna z každé dotace dobrá.
(Lidové noviny)
České dráhy stále těží ze svého monopolního postavení. A patřičně toho využívají. Přijdou s nataženou rukou, pošlou dopis, v němž pohrozí zastavením provozu na několika tratích, pak se za něj omluví jako za unáhlený. Svou půlmiliardovou dotaci ale chtějí dál.
Že dráhy požadovaly nárůst dotací podstatně větší než navýšený počet najetých kilometrů? To je v podstatě logické. Proč to nezkusit, že? A že na to krajští činovníci nechtějí přistoupit, je logické právě tak. A logický je i výsledek: Dráhy ustoupí, protože peníze od kraje prostě potřebují.
Podobný ústupek dělají už roky i představitelé kraje. Letos jsou ale zjevně nabroušeni víc, než bývá obvyklé, takže ten ústupek nebude tak velký.
Pokud se dráhy dosud stále spoléhaly na svou neotřesitelnou pozici, měly by pochopit, že jim ta výhoda pozvolna končí. S tím, že letos začne provoz na kolejích řídit státní společnost Správa železniční dopravní cesty, se totiž stanou „pouze„ jedním z dopravců. Jednoznačně největším, jasně dominujícím, ale jen jedním z nich. Tím, který má samozřejmě výhodu, že dostal do vínku nejen mnoho nádražních budov, ale i většinu lokomotiv a vagonů, co jich v republice bylo.
Trumfy má v ruce kraj. Trumfy za půl miliardy. On totiž pro příští rok už nemusí jednat jen s Českými drahami. Po letošních zkušenostech může vyhlásit výběrové řízení, stejně jako to roky dělá třeba pro autobusy. Možná by se přihlásily jen České dráhy, ale možná také ne. Možná se najde někdo, kdo by byl, třeba jen na některé trati, ochoten dopravu provozovat na své konto. Třeba Radim Jančura, který si se svou Student Agency stále brousí zuby na rychlé vlaky spojující Ostravu s Prahou, přijde na to, že výnosné by bylo provozovat pravidelnou (a dotovanou) dopravu po kolejích mezi Tišnovem a Brnem. Možná si obce po vzoru železnice v údolí Desné na Šumpersku spočítají, že se jim vyplatí koupit si vlastní motoráček a provozovat ho na trati z Židlochovic až do Brna. Možná se probudí také železniční společnosti v sousedních státech a vlaky z Rakouska a ze Slovenska budou jezdit i u sousedů. A levněji než České dráhy.
Možná se nikdo jiný nepřihlásí pro příští rok, možná přijde až pro rok 2010. Někdo, kdo nemá obrovské generální ředitelství, někdo, kdo dokáže jezdit efektivněji. Někdo, kdo to bude dělat láskyplně třeba jako železničáři na Jindřichohradecké úzkokolejce, kterou právě České dráhy rušily jako neefektivní a nyní skvěle funguje.
Teď jde jen o to do toho kyselého jablka kousnout a dát najevo, že je takový dopravce vítaný a že by o něj byl v okolí Brna zájem. Obava, že by se České dráhy urazily a do výběrového řízení pak už nešly, je lichá. Mohou žít z pronájmů domů a provozování i menšího počtu vlaků. Ale na pokrytí jejich „režijních nákladů„, do nichž spadá i armáda úředníků, je každá koruna z každé dotace dobrá.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235567/
I přes negativní mediální obraz podpora Českých drah filmu "Na vlastní nebezpečí" drahám pomůže v šíření dobrého jména společnosti, říká mluvčí drah Ondřej Kubala.
Jaké máte dosavadní ohlasy na spojení jména Českých drah s filmem Na vlastní nebezpečí?
Včera byla teprve premiéra, na hodnocení je ještě brzy, rozhodně mediální ohlasy byly velké.
Podle vašeho dřívějšího prohlášení má podpora filmu Filipa Renče drahami „šířit dobré jméno„ společnosti. Zatím se ale tato aktivita v médiích skloňuje spíše v negativním kontextu. Domníváte se, že podpora filmu Českým drahám skutečně pomůže?
Pro nás je to PR aktivita, jako řada dalších. Celkově jsou výsledky z PR spolupráce s filmy jako Ještě žiju s věšákem plácačkou čepicí, Poslední vlak... jednoznačným přínosem pro vytváření pozitivního obrazu ČD. Myslíme, že ani tento případ nebude výjimkou.
Problém není v samotném filmu, ale v médiích akcentovaný údajný vliv pana Dalíka, na spolupráci ČD s Filipem Renčem. Negativní obraz tak vytváří neopodstatněně média, nikoliv spolupráce na filmu. Nikdy se média neozvala, když jsme informovali např. o spolupráci s tvůrci filmu Poslední vlak. Jen proto, že tehdy žádné jméno Dalík nepadlo.
Jaká je vaše reakce na námitku, že peníze na to použité mohou chybět jinde, viz prohlášení šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, že ČD by měly poděkovat daňovým poplatníkům. Již jste uvedli, že peníze „na film„ čerpáte z vlastních aktivit, nemohou ale chybět jinde?
Jsme akciová společnost na dopravním trhu, která musí bojovat o zákazníky. Marketing je přeci naprosto běžná součást každé činnosti každé firmy, České dráhy nejsou žádnou výjimkou. Vždyť to je přeci naprosto normální.
(iHNed.cz)
Jaké máte dosavadní ohlasy na spojení jména Českých drah s filmem Na vlastní nebezpečí?
Včera byla teprve premiéra, na hodnocení je ještě brzy, rozhodně mediální ohlasy byly velké.
Podle vašeho dřívějšího prohlášení má podpora filmu Filipa Renče drahami „šířit dobré jméno„ společnosti. Zatím se ale tato aktivita v médiích skloňuje spíše v negativním kontextu. Domníváte se, že podpora filmu Českým drahám skutečně pomůže?
Pro nás je to PR aktivita, jako řada dalších. Celkově jsou výsledky z PR spolupráce s filmy jako Ještě žiju s věšákem plácačkou čepicí, Poslední vlak... jednoznačným přínosem pro vytváření pozitivního obrazu ČD. Myslíme, že ani tento případ nebude výjimkou.
Problém není v samotném filmu, ale v médiích akcentovaný údajný vliv pana Dalíka, na spolupráci ČD s Filipem Renčem. Negativní obraz tak vytváří neopodstatněně média, nikoliv spolupráce na filmu. Nikdy se média neozvala, když jsme informovali např. o spolupráci s tvůrci filmu Poslední vlak. Jen proto, že tehdy žádné jméno Dalík nepadlo.
Jaká je vaše reakce na námitku, že peníze na to použité mohou chybět jinde, viz prohlášení šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, že ČD by měly poděkovat daňovým poplatníkům. Již jste uvedli, že peníze „na film„ čerpáte z vlastních aktivit, nemohou ale chybět jinde?
Jsme akciová společnost na dopravním trhu, která musí bojovat o zákazníky. Marketing je přeci naprosto běžná součást každé činnosti každé firmy, České dráhy nejsou žádnou výjimkou. Vždyť to je přeci naprosto normální.
(iHNed.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235565/
Pokrok nezastavíme, a to je dobře. Jenže občas myšlenky předbíhají dobu, což se, dle mého názoru, děje právě u Českých drah.
Pokrokově jsem si nešel vystát frontu u přepážky, abych si zakoupil jízdenku na vlak, plánuje dopředu svůj chtíč o přesun po kolejích. Pokusil jsem se raději pokrokově jízdenku získat přes internet.
Nejdříve si musím ujasnit, zda cestuji jednotlivě, v tom případě dráhy zajímá, zda jsem In-zákazník nebo chci využít Rail Plus. V případě skupiny je nezbytné znát počet držitelů In-karty/Rail Plus nebo to, jestli jdu do In-gold All inclusive.
Mohu využít také prolongace pochopitelně. Třešinkou na dortu je pak akviziční sleva Eliška. Tato meziregionální kontingentní nabídka se jeví jako výhodná mezikrajová jízdenka, avšak pouze pro držitele platných čipových In-karet/Rail Plus. Ale ty lze zakoupit pouze přes eShop ČD. Díky nabídce Šťastná eLiška ušetřím ještě víc, ale pouze v doprodeji nevyužitého kontingentu jízdenek. Jó, o takové banalitě, jako je zpáteční sleva, tak o té jsem se nedozvěděl vůbec nic. Jen vím, že existuje.
Pravděpodobně se na ředitelství ČD vyvíjí nový a moderní název, aby ji pak pokud možno nikdo nemohl využít.
(Metropolitní expres)
Miluji, když někdo roztrubuje do celého světa svou... hm, nižší schopnost.
http://www.cd.cz/files/zpatecni_jizdne-9f8356bcd9d42926eb85f34222e06021.pdf
Pokrokově jsem si nešel vystát frontu u přepážky, abych si zakoupil jízdenku na vlak, plánuje dopředu svůj chtíč o přesun po kolejích. Pokusil jsem se raději pokrokově jízdenku získat přes internet.
Nejdříve si musím ujasnit, zda cestuji jednotlivě, v tom případě dráhy zajímá, zda jsem In-zákazník nebo chci využít Rail Plus. V případě skupiny je nezbytné znát počet držitelů In-karty/Rail Plus nebo to, jestli jdu do In-gold All inclusive.
Mohu využít také prolongace pochopitelně. Třešinkou na dortu je pak akviziční sleva Eliška. Tato meziregionální kontingentní nabídka se jeví jako výhodná mezikrajová jízdenka, avšak pouze pro držitele platných čipových In-karet/Rail Plus. Ale ty lze zakoupit pouze přes eShop ČD. Díky nabídce Šťastná eLiška ušetřím ještě víc, ale pouze v doprodeji nevyužitého kontingentu jízdenek. Jó, o takové banalitě, jako je zpáteční sleva, tak o té jsem se nedozvěděl vůbec nic. Jen vím, že existuje.
Pravděpodobně se na ředitelství ČD vyvíjí nový a moderní název, aby ji pak pokud možno nikdo nemohl využít.
(Metropolitní expres)
Miluji, když někdo roztrubuje do celého světa svou... hm, nižší schopnost.
http://www.cd.cz/files/zpatecni_jizdne-9f8356bcd9d42926eb85f34222e06021.pdf
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235145/
Hranice padly, koleje v Polsku zůstaly staré a rezavé
Devadesát kilometrů vlakem z Jeseníku do Opole v Polsku? Ve všední den se tam lidé po kolejích nesvezou. Ledaže by chtěli cestovat devět a půl hodiny oklikou přes vnitrozemí.
Ačkoli z celé státní hranice zmizely koncem roku 2007 hraniční přechody a s nimi kontrola dokladů, na některých místech v pohraničí vstup do Schengenského prostoru nic nezměnil. A železniční trať z Jeseníku do Polska k nim patří.
Opole přitom není žádné zapadlé městečko. Sídlo jednoho z polských vojvodství, která jsou obdobou krajů v Česku, má sto třicet tisíc obyvatel a to je víc, než kolik žije v krajské Olomouci. Ta je navíc ještě o deset kilometrů dál než Opole a cesta tam vede přes hradbu Hrubého Jeseníku.
Dvacet kilometrů za hodinu, jinak to nejde
Přes hranice se přesto ve všední den nedá cestovat jinak než autem. Dva přímé vlaky v obou směrech denně jezdí o víkendech a v době letních prázdnin, ale i těm trvá trasa dlouhá devadesát kilometrů téměř tři hodiny.
V některých úsecích v Polsku totiž nejedou vlaky rychleji než dvacet kilometrů za hodinu a o tak pomalý spoj nemají cestující zájem. "Problém je katastrofální stav polských železnic. Polské železnice ale nehodlají kolej v pohraničí opravit," uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Politici z Olomouckého kraje a Opolského vojvodství však uvádějí, že mají o železniční propojení obou regionů mimořádný zájem. Chtějí proto společně využít peníze z operačního programu Evropské unie Interreg.
Ten by měl do česko-polského pohraničí přinést až 220 milionů eur a na společnou hranici Olomouckého kraje a Opolského vojvodství by mohlo připadnout 200 milionů korun."Je zřejmé, že čím víc se blížíte k hranici, která byla dříve jakýmsi koncem světa, pozorujete narůstající zaostalost obcí. To se musí změnit," slibuje vicemaršálek Opolského vojvodství Józef Kotyś.
Turisté z Polska vlakem nejezdí
Jedny z hlavních projektů pro čerpání dotací z Evropské unie souvisejí právě s dopravou a cestovním ruchem."Pokud cestujete vlakem z Opole na Ramzovou několik hodin a není to dáno velkou vzdáleností, ale různým zdržením, například při výměně lokomotiv, těžko můžeme čekat turisty z Polska," uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák.
Díky lázním a dobrým podmínkám pro lyžaře i letní turistiku na horách patří Jeseníky k nejzajímavějším turistickým oblastem v České republice. A čtyřicetimilionové Polsko v sousedství je potenciál pro rozvoj turistického průmyslu. Vlakem však Poláci nepřijíždějí."Zimní dovolená je u nás skvělá. Na Pradědu se lyžuje ještě v době, kdy už v Krkonoších dávno trhají fialky," říká Jiří Koranda z jesenického informačního centra. "Turistů, kteří k nám jezdí z Polska vlakem, je však skutečně minimum."
Podporu železniční dopravy na úkor automobilové doporučují také ochránci přírody."Cestování vlakem samozřejmě preferujeme. V současné situaci vidíme jako řešení alespoň vybudování záchytných parkovišť v podhůří Jeseníků a následnou cestu do lyžařských středisek prostřednictvím hromadné dopravy," uvedl Martin Míček z poradny hnutí Brontosaurus v Jeseníku.
(Aktuálně.cz)
Devadesát kilometrů vlakem z Jeseníku do Opole v Polsku? Ve všední den se tam lidé po kolejích nesvezou. Ledaže by chtěli cestovat devět a půl hodiny oklikou přes vnitrozemí.
Ačkoli z celé státní hranice zmizely koncem roku 2007 hraniční přechody a s nimi kontrola dokladů, na některých místech v pohraničí vstup do Schengenského prostoru nic nezměnil. A železniční trať z Jeseníku do Polska k nim patří.
Opole přitom není žádné zapadlé městečko. Sídlo jednoho z polských vojvodství, která jsou obdobou krajů v Česku, má sto třicet tisíc obyvatel a to je víc, než kolik žije v krajské Olomouci. Ta je navíc ještě o deset kilometrů dál než Opole a cesta tam vede přes hradbu Hrubého Jeseníku.
Dvacet kilometrů za hodinu, jinak to nejde
Přes hranice se přesto ve všední den nedá cestovat jinak než autem. Dva přímé vlaky v obou směrech denně jezdí o víkendech a v době letních prázdnin, ale i těm trvá trasa dlouhá devadesát kilometrů téměř tři hodiny.
V některých úsecích v Polsku totiž nejedou vlaky rychleji než dvacet kilometrů za hodinu a o tak pomalý spoj nemají cestující zájem. "Problém je katastrofální stav polských železnic. Polské železnice ale nehodlají kolej v pohraničí opravit," uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Politici z Olomouckého kraje a Opolského vojvodství však uvádějí, že mají o železniční propojení obou regionů mimořádný zájem. Chtějí proto společně využít peníze z operačního programu Evropské unie Interreg.
Ten by měl do česko-polského pohraničí přinést až 220 milionů eur a na společnou hranici Olomouckého kraje a Opolského vojvodství by mohlo připadnout 200 milionů korun."Je zřejmé, že čím víc se blížíte k hranici, která byla dříve jakýmsi koncem světa, pozorujete narůstající zaostalost obcí. To se musí změnit," slibuje vicemaršálek Opolského vojvodství Józef Kotyś.
Turisté z Polska vlakem nejezdí
Jedny z hlavních projektů pro čerpání dotací z Evropské unie souvisejí právě s dopravou a cestovním ruchem."Pokud cestujete vlakem z Opole na Ramzovou několik hodin a není to dáno velkou vzdáleností, ale různým zdržením, například při výměně lokomotiv, těžko můžeme čekat turisty z Polska," uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák.
Díky lázním a dobrým podmínkám pro lyžaře i letní turistiku na horách patří Jeseníky k nejzajímavějším turistickým oblastem v České republice. A čtyřicetimilionové Polsko v sousedství je potenciál pro rozvoj turistického průmyslu. Vlakem však Poláci nepřijíždějí."Zimní dovolená je u nás skvělá. Na Pradědu se lyžuje ještě v době, kdy už v Krkonoších dávno trhají fialky," říká Jiří Koranda z jesenického informačního centra. "Turistů, kteří k nám jezdí z Polska vlakem, je však skutečně minimum."
Podporu železniční dopravy na úkor automobilové doporučují také ochránci přírody."Cestování vlakem samozřejmě preferujeme. V současné situaci vidíme jako řešení alespoň vybudování záchytných parkovišť v podhůří Jeseníků a následnou cestu do lyžařských středisek prostřednictvím hromadné dopravy," uvedl Martin Míček z poradny hnutí Brontosaurus v Jeseníku.
(Aktuálně.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235131/
O vcerajsej nehode na priecesti medzi manipulakom a dodavkov v Kezmarku pojednava tento clanok v dnesnom vydani denniku Korzar...
Viac na tomto linku:
http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=24.1.2008/3241T
Viac na tomto linku:
http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=24.1.2008/3241T
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235093/
Štěstí v neštěstí, tak by svůj čerstvý zážitek mohla nazvat cestující, která jela včera dopoledne z Prahy do Kutné Hory.
Cestuje z pražského Smíchova do Kutné Hory pravidelně. Po změně jízdních řádů však musí přesedat na hlavním nádraží. „Teď, jak se opravuje hlavní nádraží, tak se dá chodit jen jedním podchodem a je tam nějaký zmatek,„ poznamenala pětapadesátiletá Stanislava Tůmová. Díky „informačnímu šumu„ na světelných tabulích jí o chvilku ujel spoj do Kutné Hory. „Nasedla sem tedy na další s přestupem v Kolíně,„ pokračovala. Až v kupé však zjistila, že se jedná o vlak Inter City. „S další paní jsme se dohadovaly, jestli se stále ještě platí příplatek a kolik vlastně je,„ přiblížila další dění. Už uvažovaly o tom, že vystoupí ve Vršovicích a nebo zkusí přemluvit průvodčí s tím, že jedou vlastně jen jednu stanici. Když však průvodčí přišla a kontrolovala jízdenky, tak se o příplatku ani nezmínila. „To nás obě mile překvapilo,„ dodala cestující, které se díky náhodnému spoji podařilo stihnout schůzku v Kutné Hoře přesně na minutu. A tak České dráhy vlastně v nemilé chvíli opravdu mile překvapily.
(Kutnohorský deník)
Cestuje z pražského Smíchova do Kutné Hory pravidelně. Po změně jízdních řádů však musí přesedat na hlavním nádraží. „Teď, jak se opravuje hlavní nádraží, tak se dá chodit jen jedním podchodem a je tam nějaký zmatek,„ poznamenala pětapadesátiletá Stanislava Tůmová. Díky „informačnímu šumu„ na světelných tabulích jí o chvilku ujel spoj do Kutné Hory. „Nasedla sem tedy na další s přestupem v Kolíně,„ pokračovala. Až v kupé však zjistila, že se jedná o vlak Inter City. „S další paní jsme se dohadovaly, jestli se stále ještě platí příplatek a kolik vlastně je,„ přiblížila další dění. Už uvažovaly o tom, že vystoupí ve Vršovicích a nebo zkusí přemluvit průvodčí s tím, že jedou vlastně jen jednu stanici. Když však průvodčí přišla a kontrolovala jízdenky, tak se o příplatku ani nezmínila. „To nás obě mile překvapilo,„ dodala cestující, které se díky náhodnému spoji podařilo stihnout schůzku v Kutné Hoře přesně na minutu. A tak České dráhy vlastně v nemilé chvíli opravdu mile překvapily.
(Kutnohorský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233571/
Bludný Holanďan je mytická loď, o níž Richard Wagner napsal operu. Nikdo neví, kde se loď vynoří a koho postraší. Podobně jako vlak s označením EC 130/70, který má podle jízdních řádů vozit cestující z Bratislavy do Prahy každý večer v 18.40. Dokonce na něj v Praze prodávají místenky a zpáteční lístky včetně první třídy.
»Ne, takový vlak tu není,« tvrdí pokladní na bratislavském nádraží ve středu večer. »Jen ten expres do Bohumína.«
Rychlý pohled na tabuli. Souhlasí pouze čas. A krátká úvaha: Je lepší se dostat na Moravu, tam snad jedou vlaky na Prahu častěji než z Bratislavy. »Zkuste se zeptat průvodčího,« zní rada z okénka.
Tři Češi se tedy vydávají hledat vlak, na který dva z nich mají místenku a jeden jízdenku první třídy. Průvodčí, odbarvená blondýna s růžovozlatými nehty, má mastnou pusu. »Áno, první vagon za lokomotivou v Břeclavi přepojí a jede do Prahy, ostatní do Bohumína,« zní líná odpověď.
Oba místenkáři kontrolují lístky. Číslo vlaku nesouhlasí, číslo vagonu ano - ale jen druhá třída. Majitel lístku na první třídu si nestěžuje. Jistota, že se ještě ten večer dostane domů, mírně vzrostla. České i slovenské dráhy by měly podnikat v adrenalinových sportech. Vědí, jak cestující udržet v napětí.
Tři unavení muži po celodenních jednáních se pohodlně usazují. Nejistota se ale vznáší ve vzduchu i poté, co se vlak rozjede. Internetový jízdní řád IDOS naděje na dojezd domů zvyšuje. Podle něho přes Břeclav jede EC z Vídně.
Po hodině jízdy čeština a muž v modrém obíhající kupé. »Na Prahu? Výborně,« říká. Stále není nic jisté, vagon jezdí sem a tam.
Až nápis »Brno« za okny naznačuje, že Bludný Holanďan alias EC 130/70 jede správným směrem. V kupé se rozhostí klid. Záchodky bez tekoucí vody z ranního EC vlaku do Bratislavy jsou po tomto zážitku zapomenuty.
(Hospodářské noviny)
»Ne, takový vlak tu není,« tvrdí pokladní na bratislavském nádraží ve středu večer. »Jen ten expres do Bohumína.«
Rychlý pohled na tabuli. Souhlasí pouze čas. A krátká úvaha: Je lepší se dostat na Moravu, tam snad jedou vlaky na Prahu častěji než z Bratislavy. »Zkuste se zeptat průvodčího,« zní rada z okénka.
Tři Češi se tedy vydávají hledat vlak, na který dva z nich mají místenku a jeden jízdenku první třídy. Průvodčí, odbarvená blondýna s růžovozlatými nehty, má mastnou pusu. »Áno, první vagon za lokomotivou v Břeclavi přepojí a jede do Prahy, ostatní do Bohumína,« zní líná odpověď.
Oba místenkáři kontrolují lístky. Číslo vlaku nesouhlasí, číslo vagonu ano - ale jen druhá třída. Majitel lístku na první třídu si nestěžuje. Jistota, že se ještě ten večer dostane domů, mírně vzrostla. České i slovenské dráhy by měly podnikat v adrenalinových sportech. Vědí, jak cestující udržet v napětí.
Tři unavení muži po celodenních jednáních se pohodlně usazují. Nejistota se ale vznáší ve vzduchu i poté, co se vlak rozjede. Internetový jízdní řád IDOS naděje na dojezd domů zvyšuje. Podle něho přes Břeclav jede EC z Vídně.
Po hodině jízdy čeština a muž v modrém obíhající kupé. »Na Prahu? Výborně,« říká. Stále není nic jisté, vagon jezdí sem a tam.
Až nápis »Brno« za okny naznačuje, že Bludný Holanďan alias EC 130/70 jede správným směrem. V kupé se rozhostí klid. Záchodky bez tekoucí vody z ranního EC vlaku do Bratislavy jsou po tomto zážitku zapomenuty.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233566/
Nevím, jakými vlaky jezdí pan Dvořák. Českými vlaky najedu ročně tisíce kilometrů, a i když mají dráhy mnoho jiných vad, nikdy jsem si nevšimnul, že by se cestující báli vytahovat počítač. Nepopírám ovšem, že takové výjimečné trati můžou existovat. Jen jsem trochu získal dojem, že celá krátká poznámka měla být blýsknutím ve stylu "taky jsem tím úžasným vlakem v Británii jel". Je však třeba si uvědomit, kolik takové jízdé ve VB stojí, a proč přes všechen ten skvělý komfort Britové radši létají ekologicky hrubě nešetrnými letadly. Možná, až budeme mít ve vlacích internet a letušky, budou stát tolik, že u nás budou jezdit autem už snad všichni.
V příspěvcích šlo však především o připojení k internetu. Vysvětlí mi ti, kteří požadují zavedení WiFi, proč výzkumné týmy opakovaně varují před dlouhodobému vystavení lidí účinkům mikrovlnnch technologií a doporučují, aby se WiFi používalo co nejméně, resp. aby byly před ním upřednostněny klasické zásuvky? Budu propříště jezdit každou chvíli v prostorách zamořených vlnami, o jejichž bezpečnosti pro lidské zdraví stále panují silné pochybnosti? A nakonec, já osobně bez internetu vydržím i déle, než je čas potřebný k ujetí většiny významnějších tras v ČR.
Pozn. JČ: Jízdenka Glasgow - Newcastle-upon-Tyne, 250 km, dvě a půl hodiny jízdy, stála 9,35 liber, tj. 345 Kč. Podobně jako u leteckých společností je jízdenku nutno koupit předem.
(blisty.cz)
V příspěvcích šlo však především o připojení k internetu. Vysvětlí mi ti, kteří požadují zavedení WiFi, proč výzkumné týmy opakovaně varují před dlouhodobému vystavení lidí účinkům mikrovlnnch technologií a doporučují, aby se WiFi používalo co nejméně, resp. aby byly před ním upřednostněny klasické zásuvky? Budu propříště jezdit každou chvíli v prostorách zamořených vlnami, o jejichž bezpečnosti pro lidské zdraví stále panují silné pochybnosti? A nakonec, já osobně bez internetu vydržím i déle, než je čas potřebný k ujetí většiny významnějších tras v ČR.
Pozn. JČ: Jízdenka Glasgow - Newcastle-upon-Tyne, 250 km, dvě a půl hodiny jízdy, stála 9,35 liber, tj. 345 Kč. Podobně jako u leteckých společností je jízdenku nutno koupit předem.
(blisty.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233552/
Musím konstatovat, že Vámi vyslovené přání o instalaci el. zásuvek a WiFi do vlaků v ČR, zůstane asi dlouhou dobu jen přáním. Nemyslím, že by to nebylo možné provést technicky, spíše bych viděl neochotu k tomuto kroku. Navíc v některých vlacích v Čechách bych měl strach vůbec ukázat, že s sebou mám laptop, píše Aleš Dvořák. Taky by se mi mohlo stát, že v cílové stanici vystoupím již bez něj... Jinak ale máte pravdu, pobřežní trať z Edinburghu do Newcastlu je opravdu nádherná, velmi rád jsem tuto cestu do Skotska používal.
(blisty.cz)
(blisty.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233550/
Cestou do České republiky, malebnou krajinou (trať skoro po celou dobu po mořském pobřeží, nad skotskými útesy) ve vlaku z Edinburghu do seveoanglického Newcastlu, odkud odlétám do Prahy využívám počítačového připojení wi-fi zadarmo, které ve svých vlacích poskytuje železniční společnost National Express všem svým zákazníkům. (U každého sedadla ve vlaku jsou také elektrické zásuvky, aby se cestujícím laptop nevybil.) Wifi připojení zadarmo poskytují cestujícím nyní také v Británii také četné autobusové společnosti. Kdy to zavedou i České dráhy, případně Student Agency, na českých linkách? Ve vlacích Pendolino v ČR jsou elektrické zásuvky pouze v první třídě.
Jan Čulík
Student Agency už zkušebně wifi v autobusech nabízí, poznamenává Martin Marek.
(blisty.cz)
Jan Čulík
Student Agency už zkušebně wifi v autobusech nabízí, poznamenává Martin Marek.
(blisty.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233139/
Hvězda seriálu Ordinace v růžové zahradě, herečka Jitka Čvančarová (29) si najala nejdražšího právníka v republice Tomáše Sokola (56)! Důvod? Čvančarová má pocit, že ji zneužily České dráhy! „Zažalovala jsem časopis Expres, kde si se mnou vymysleli rozhovor. Například tam psali, jak se na mne do divadla moc rád chodí dívat můj otec. Jenže táta už je více než čtyři roky po smrti, což je pro mě hodně citlivá záležitost,„ smutně přiznala krásná herečka.
Kvůli novinám!
„Ovšem České dráhy tím neskončily. Daly mou fotku na své obrovské billboardy. Navíc to byla fotka z muzikálu Nena, kde jsem hrála prostitutku. A podle toho vypadala i ta fotka. To už mi došla trpělivost, takže jsem si najala právníka Tomáše Sokola,„ zlobí se Čvančarová.
Sokol je přitom jedním z nejdražších právníků v zemi. Účtuje si více než pět tisíc korun za hodinu práce. Kde na to herečka bere? „Nikdo jiný nemá takovou úspěšnost v ochraně práv osobnosti. A v případě úspěchu platí právníka žalovaná strana. Já se navíc budu kvůli takovýmhle věcem bít, i kdyby mě to mělo stát majlant,„ tvrdí herečka.
Možná je drahý právník také důvod, proč se Čvančarová nyní rozhodla prodat svou tvář reklamě. Spolu se Sašou Rašilovem se totiž stala tváří obuvní značky Baťa. Honorář se prý pohybuje v řádech stovek tisíc korun. Tím ale prý přidělali trochu vrásek na čele Tomáši Krejčířovi a Lindě Rybové, které tím pádem z pozice tváří firmy vyšoupli! „S botami i s celou spoluprácí jsem byl velmi spokojený, klidně bych to prodloužil, ale nakonec jsme to po vzájemné dohodě ukončili. Boty si tam ale budu kupovat i dál,„ říká Krejčíř, který však musí uznat, že vnadná herečka má o něco větší šanci, že zákazníky do obchodu přiláká. Navíc, když ji bude na plakátech doprovázet nápis - Vášeň, o kterou se nedělím.
(Aha!)
Kvůli novinám!
„Ovšem České dráhy tím neskončily. Daly mou fotku na své obrovské billboardy. Navíc to byla fotka z muzikálu Nena, kde jsem hrála prostitutku. A podle toho vypadala i ta fotka. To už mi došla trpělivost, takže jsem si najala právníka Tomáše Sokola,„ zlobí se Čvančarová.
Sokol je přitom jedním z nejdražších právníků v zemi. Účtuje si více než pět tisíc korun za hodinu práce. Kde na to herečka bere? „Nikdo jiný nemá takovou úspěšnost v ochraně práv osobnosti. A v případě úspěchu platí právníka žalovaná strana. Já se navíc budu kvůli takovýmhle věcem bít, i kdyby mě to mělo stát majlant,„ tvrdí herečka.
Možná je drahý právník také důvod, proč se Čvančarová nyní rozhodla prodat svou tvář reklamě. Spolu se Sašou Rašilovem se totiž stala tváří obuvní značky Baťa. Honorář se prý pohybuje v řádech stovek tisíc korun. Tím ale prý přidělali trochu vrásek na čele Tomáši Krejčířovi a Lindě Rybové, které tím pádem z pozice tváří firmy vyšoupli! „S botami i s celou spoluprácí jsem byl velmi spokojený, klidně bych to prodloužil, ale nakonec jsme to po vzájemné dohodě ukončili. Boty si tam ale budu kupovat i dál,„ říká Krejčíř, který však musí uznat, že vnadná herečka má o něco větší šanci, že zákazníky do obchodu přiláká. Navíc, když ji bude na plakátech doprovázet nápis - Vášeň, o kterou se nedělím.
(Aha!)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233138/
Od kedy je Cargo ____prepravca____???? v clanku to je 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232966/
Aj ked je o Cargu samostatna tema, pojednavam tu ohladom zeleznic v mediach...
Dnesny clanok na portali pravda.sk je na tomto linku:
http://www.tvojepeniaze.sk/aj-cargo-si-trufa-stat-rozvijat-bez-partnera-fmz-/sk_pludia.asp?c=A080116_164055_sk_pludia_p01
Dnesny clanok na portali pravda.sk je na tomto linku:
http://www.tvojepeniaze.sk/aj-cargo-si-trufa-stat-rozvijat-bez-partnera-fmz-/sk_pludia.asp?c=A080116_164055_sk_pludia_p01
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232960/
Tak vám řeknu, ti železničáři lidem teda dávají zabrat. Hlavně nám, kteří vlakem jezdíme spíše nepravidelně. Letos se mi už dvakrát po sobě přihodilo, že motorák přezdívaný také jako Karlovská střela, jel na minutu přesně. Tohle přece nejde! Léta nás železnice vychovávaly k přesvědčení, že jízdní řád je jenom jakási orientační tabulka a teď najednou takový podraz. Naposledy jsem si v bláhové jistotě, že vlak pojede minimálně o pět minut později, zasprintoval minulý týden.
Mám strach, že pokud to České dráhy začnou brát s přesností vážně, přijdeme o jednu z posledních možností, jak v šedi běžných dnů zažívat nečekaná dobrodružství. A navíc přátelé: mechanická přesnost ubíjí ducha.
Vzpomínám si, jak jistého prosincového dne přišel do vagonu ve vsetínské stanici průvodčí a stroze oznámil: tento vlak nepojede, počkejte si na další.
Dámy se tedy v klidu rozptýlily po obchodech, muži zase navštívili nádražní restauraci a jen ti věčně nespokojení bručouni odešli zbaběle na autobus. Kamvěčně spěchají?
Železnice by měly brát ohledy na své zákazníky a k puntičkářskému dodržování jízdního řádu přecházet jen pozvolna. Různých šokových terapií jsme si jenom od začátku roku zažili dost.
Stačí se projít mezi regály s potravinami a leckomu se protočí panenky.
(Valašský deník)
Mám strach, že pokud to České dráhy začnou brát s přesností vážně, přijdeme o jednu z posledních možností, jak v šedi běžných dnů zažívat nečekaná dobrodružství. A navíc přátelé: mechanická přesnost ubíjí ducha.
Vzpomínám si, jak jistého prosincového dne přišel do vagonu ve vsetínské stanici průvodčí a stroze oznámil: tento vlak nepojede, počkejte si na další.
Dámy se tedy v klidu rozptýlily po obchodech, muži zase navštívili nádražní restauraci a jen ti věčně nespokojení bručouni odešli zbaběle na autobus. Kamvěčně spěchají?
Železnice by měly brát ohledy na své zákazníky a k puntičkářskému dodržování jízdního řádu přecházet jen pozvolna. Různých šokových terapií jsme si jenom od začátku roku zažili dost.
Stačí se projít mezi regály s potravinami a leckomu se protočí panenky.
(Valašský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232628/
* Co je v současnosti nutné na drahách ještě změnit, aby fungovaly jako normální komerční dopravce?
Z. T.: České dráhy jsou na rozdíl od komerčních dopravců společností ve státním vlastnictví a mají dominantní podíl na trhu železničních dopravních služeb v Česku. Oba tyto faktory přispívají k tomu, že kvalita služeb drah by mohla být zvýšena. Měl by k tomu přispět větší tlak od objednavatelů služeb, případně částečná privatizace.
* Pomůže firmě nástup nového šéfa Petra Žaludy, který přichází zvenčí a není tak ovlivněn svým dřívějším působením u drah?
M. K.: Když přijdou do manažerských funkcí lidé mimo okruh železničářů, je možné, že se zvýší šance na zavedení ekonomických a marketingových metod do řízení Českých drah. Na druhou stranu však může být problémem neznalost prostředí a vnitřní opozice vůči takto vybraným manažerům.
* Jedním z problémů, který bude muset být řešen, je zastaralý vozový park. Měl by na jeho obnovu drahám přispívat stát?
M. K.: Není důvod, proč by měl stát drahám takto pomáhat, vždyť jsou pouze jedním z dopravců. Ale pravda je, že z vlastních zdrojů na to peníze nemají a mít nebudou. Mohou si maximálně půjčit s tím, že za splátky by se stát následně zaručil.
* V současnosti řeší dráhy také problémy s financováním regionální dopravy, s řadou krajů ještě neuzavřely smlouvu na letošní rok. Jsou požadavky drah na zvýšení příspěvků oprávněné?
Z. T.: To není možné říci bez podrobného vyúčtování nákladů na zajištění dopravy, které právě kraje po drahách požadují. Teprve pak je možné debatovat nad tím, zda mají dostávat více peněz.
* Kraje přitom mohou uzavřít smlouvu i s jinými dopravci, ale děje se tak velmi zřídka. Proč?
Z. T.: České dráhy využívají řady výhod, které jim přináší dominantní postavení na domácím železničním trhu. Mezi ně patří třeba velký vozový park. To jim dává velkou výhodu oproti konkurentům a umožňuje v případě potřeby nasadit cenu, na kterou se nemá konkurence šanci dostat.
* Je tedy vůbec reálné, že by třeba během deseti let vyrostl drahám konkurent, který by převzal významnější část trhu?
Z. T.: Vznik silného konkurenta není v dohledné době příliš reálný. Železniční trhy jsou v Evropě stále silně národní a i přes snahy Evropské unie si tradiční železniční společnosti drží svoji historicky vybudovanou pozici. A její oslabování probíhá zatím velmi pomalu.
* V poslední době se i v Česku stále častěji mluví o výstavbě vysokorychlostních tratí, po nichž mohou vlaky jezdit až třísetkilometrovou rychlostí. Má takový projekt vůbec pro Česko význam?
M. K.: Výstavba vysokorychlostních tratí je mimořádně drahá a vyžaduje mohutnou podporu ze státních či evropských fondů. Vzhledem k velikosti a poloze České republiky a současnému mohutnému rozvoji letecké dopravy by ve zdejších podmínkách šlo spíše o velmi drahou hračku než o přínosný projekt.
* Bylo by správné zavést kompenzace pro cestující v případě velkých zpoždění, tak jak s tím počítá návrh Evropského parlamentu?
Z. T.: Pro zákazníky by to byla určitě dobrá zpráva. Ale pro České dráhy špatná.
(Mladá fronta DNES)