Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217818/
reg. žel. os. dopravu bez peňazí :
http://dennik.pravda.sk/sk_dennik.asp?r=Cregionya&c=regionya_15_4
http://dennik.pravda.sk/sk_dennik.asp?r=Cregionya&c=regionya_15_4
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217740/
Moje těžce nemocná maminka Albína Ježová, která je odkázána na invalidní vozík a chodítko, miluje z celého srdce vlaky a železnici.
Nejvíce jí pak upoutávají parní lokomotivy na různých nostalgických jízdách.
I přestože je každý výlet pro maminku namáhavý a bolestivý, je pro ni vždy nezapomenutelným zážitkem.
Svoji lásku k dráze vyjadřuje třeba i příspěvkem na opravu některé z historických lokomotiv.
Letos oslavila maminka již sedmdesáté narozeniny, a proto jí chci jménem všech známých a přátel dodatečně poblahopřát. Současně chci poděkovat akciové společnosti České dráhy za vstřícnost a za to, že nám vždy zaměstnanci ochotně pomohli při přepravě. Protože maminka nemůže bohužel sama psát, chce touto cestou poděkovat za pochopení jak u personálu Českých drah, tak i všech cestujících při svých cestách po železnici.
O autorovi| František Jež, Žďár nad Sázavou
(Železničář)
Nejvíce jí pak upoutávají parní lokomotivy na různých nostalgických jízdách.
I přestože je každý výlet pro maminku namáhavý a bolestivý, je pro ni vždy nezapomenutelným zážitkem.
Svoji lásku k dráze vyjadřuje třeba i příspěvkem na opravu některé z historických lokomotiv.
Letos oslavila maminka již sedmdesáté narozeniny, a proto jí chci jménem všech známých a přátel dodatečně poblahopřát. Současně chci poděkovat akciové společnosti České dráhy za vstřícnost a za to, že nám vždy zaměstnanci ochotně pomohli při přepravě. Protože maminka nemůže bohužel sama psát, chce touto cestou poděkovat za pochopení jak u personálu Českých drah, tak i všech cestujících při svých cestách po železnici.
O autorovi| František Jež, Žďár nad Sázavou
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217420/
České dráhy podaly žalobu k Městskému soudu v Praze o uveřejnění odpovědi se stanoviskem ČD, a. s., na reportáž TV Nova o problémech rychlovlaků Pendolino, která byla podle ČD, a. s., lživá. Dále bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r. o., která je provozovatelem TV Nova.
TV Nova odvysílala dne 31. října 2007 v Televizních novinách v 19.30 reportáž o tom, že si rychlovlaky Pendolino na řadě míst nerozumí se zabezpečovacím zařízením a jsou s nimi spojeny další problémy. Problematiku redaktor Hynek v uvedené reportáži zkreslil, výpovědi zástupce ČD vytrhl z kontextu a zamlčel důležitá fakta. Tato reportáž je podle Českých drah nepravdivá a záměrně zmanipulovaná.
České dráhy jsou přesvědčeny, že TV Nova porušila ustanovení § 31 odst. 2 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který ukládá provozovateli chovat se zpravodajsky neutrálně. Proto České dráhy dne 2. listopadu 2007 odeslaly TV Nova žádost o odvysílání odpovědi na reportáž Jiřího Hynka (ve smyslu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání) v tomto přesném znění:
Dne 30. října tohoto roku zveřejnila TV Nova reportáž nazvanou „Další problémy s Pendolinem„. České dráhy, a. s., k této reportáži sdělují následující. Informace, které uvedla TV Nova v reportáži Jiřího Hynka, že Pendolino má další problémy se zabezpečovacím zařízením, jsou nepravdivé. Redaktor měl dostatek informací o tom, že čidlo, o kterém se v reportáži mluvilo, se používá především pro sledování případného zadření ložisek u nákladních vlaků, pro Pendolino nemá význam. To má vlastní počítačovou diagnostiku a případný problém by okamžitě zjistil jeho strojvedoucí. Tento fakt redaktor veřejnosti zatajil a sestavil informace tak, že mají vlaky problémy. Žádné problémy v tomto směru neexistují, nejrychlejší vlaky ČD jsou zcela bezpečné a plně schválené Drážním úřadem. Naprosto neopodstatněně mohl Jiří Hynek vyděsit tisíce cestujících, což považujeme za neomluvitelné. TV Nova nijak nereagovala a zmíněnou odpověď v zákonné lhůtě neodvysílala. ČD, a. s., proto podávají žalobu, ve které se chtějí domoci svého práva a požadují odvysílání odpovědi se stanoviskem ČD, a. s., TV Nova. Podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, pokud vysílání obsahuje skutková tvrzení, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, a nebo jména či dobré pověsti právnické osoby, je možné se domáhat zveřejnění odpovědi nejprve přímým požadavkem a v případě, že tomuto není vyhověno, lze se zveřejnění domáhat soudní cestou.
Současně České dráhy odeslaly podnět k prošetření Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Dále ČD podávají trestní oznámení na neznámého pachatele. České dráhy se domnívají, že by v jednání neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r. o., a dalších osob, podílejících se na přípravě, tvorbě a vysílání reportáže, bylo možné spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže dle § 149 trestního zákona, když jeho jednání lze shrnout tak, že dne 30. 10. 2007 v 19.30 hodin rozšiřoval o oznamovateli zjevně nepravdivé údaje, které mohly poškodit dobrou pověst a ohrozit chod a rozvoj podniku oznamovatele.
O autorovi| Ondřej Kubala, tiskový mluvčí Českých drah, a. s.
(Železničář)
TV Nova odvysílala dne 31. října 2007 v Televizních novinách v 19.30 reportáž o tom, že si rychlovlaky Pendolino na řadě míst nerozumí se zabezpečovacím zařízením a jsou s nimi spojeny další problémy. Problematiku redaktor Hynek v uvedené reportáži zkreslil, výpovědi zástupce ČD vytrhl z kontextu a zamlčel důležitá fakta. Tato reportáž je podle Českých drah nepravdivá a záměrně zmanipulovaná.
České dráhy jsou přesvědčeny, že TV Nova porušila ustanovení § 31 odst. 2 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který ukládá provozovateli chovat se zpravodajsky neutrálně. Proto České dráhy dne 2. listopadu 2007 odeslaly TV Nova žádost o odvysílání odpovědi na reportáž Jiřího Hynka (ve smyslu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání) v tomto přesném znění:
Dne 30. října tohoto roku zveřejnila TV Nova reportáž nazvanou „Další problémy s Pendolinem„. České dráhy, a. s., k této reportáži sdělují následující. Informace, které uvedla TV Nova v reportáži Jiřího Hynka, že Pendolino má další problémy se zabezpečovacím zařízením, jsou nepravdivé. Redaktor měl dostatek informací o tom, že čidlo, o kterém se v reportáži mluvilo, se používá především pro sledování případného zadření ložisek u nákladních vlaků, pro Pendolino nemá význam. To má vlastní počítačovou diagnostiku a případný problém by okamžitě zjistil jeho strojvedoucí. Tento fakt redaktor veřejnosti zatajil a sestavil informace tak, že mají vlaky problémy. Žádné problémy v tomto směru neexistují, nejrychlejší vlaky ČD jsou zcela bezpečné a plně schválené Drážním úřadem. Naprosto neopodstatněně mohl Jiří Hynek vyděsit tisíce cestujících, což považujeme za neomluvitelné. TV Nova nijak nereagovala a zmíněnou odpověď v zákonné lhůtě neodvysílala. ČD, a. s., proto podávají žalobu, ve které se chtějí domoci svého práva a požadují odvysílání odpovědi se stanoviskem ČD, a. s., TV Nova. Podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, pokud vysílání obsahuje skutková tvrzení, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, a nebo jména či dobré pověsti právnické osoby, je možné se domáhat zveřejnění odpovědi nejprve přímým požadavkem a v případě, že tomuto není vyhověno, lze se zveřejnění domáhat soudní cestou.
Současně České dráhy odeslaly podnět k prošetření Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Dále ČD podávají trestní oznámení na neznámého pachatele. České dráhy se domnívají, že by v jednání neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r. o., a dalších osob, podílejících se na přípravě, tvorbě a vysílání reportáže, bylo možné spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže dle § 149 trestního zákona, když jeho jednání lze shrnout tak, že dne 30. 10. 2007 v 19.30 hodin rozšiřoval o oznamovateli zjevně nepravdivé údaje, které mohly poškodit dobrou pověst a ohrozit chod a rozvoj podniku oznamovatele.
O autorovi| Ondřej Kubala, tiskový mluvčí Českých drah, a. s.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217415/
Stal jsem se pravidelným zákazníkem Českých drah. Musím dodat – bohužel.
Jezdit vlakem na vandr, nebo za hranice všedních dnů je asi příjemné, vidíme to na rozesmátých tvářích cestujících z reklamních plakátů. Jezdit ale s Českými drahami do zaměstnání, to moc veselé není. Alespoň ne na trati Jablonec n. N. - Liberec a Liberec - Česká Lípa.
V obou směrech byly nedávno výluky, které přinesly mnohá zpoždění. Od Tanvaldu přijíždí ranní vlak do Jablonce pozdě téměř každý den. Udivuje mě, že jako důvod je uváděno například spadané listí na koleje. Často však znovu čekáme v Jablonci, přestože trať je volná. Ještě, že ochotný průvodčí obvykle zavolá a rychlík v Liberci počká. Myslím, že nebylo dobré oživovat přímé spojení s Harrachovem, jestliže k němu nemáme vhodné dopravní jednotky. Jízdní řády se jen tváří, jak jsou báječné. Spoj, který má přijíždět do Liberce v 7.57 to v nejlepším případě stihne do 8.05 a rychlík na Lípu odjíždí v 8.10. Je to adrenalin, který denně nemusím.. Což takhle upravit jízdní řády tak, aby byly splnitelné i pro současné zastaralé vozy a techniku kolem nich?
Zdá se mi, že i při křižování by se mohlo trochu víc přemýšlet. Nebylo by to zase tak těžké. Nákladní vlaky, které dříve dopravu komplikovaly, dnes na tratích téměř nevidíme. A ještě něco k výlukám. S nastupující zimou jsou opravdu nepříjemné. Na jaře nebo v létě by dlouhé čekání bylo jistě příjemnější. Na cestách se rozhodně neohřejeme, zvlášť ne na trati z Liberce do Ústí, pokud nenastoupíme do prvního vagónu. Pokud čekáme na zpožděný vlak, je už delší dobu uzavřena i čekárna v Liberci.
Ani se nechce věřit, že se tady chystá mistrovství světa v lyžování. Dodávám, že vlakem nás příliš mnoho necestuje. I já, kdybych měl nějaké autobusové spojení, bych se dráze obloukem vyhnul. Nezbývá mi než doufat, že ony reklamy vyvěšené na nádražích a ve všech vlacích budou stále méně klamavé.
Mgr. Miroslav Matěcha
(Liberecký deník)
Jezdit vlakem na vandr, nebo za hranice všedních dnů je asi příjemné, vidíme to na rozesmátých tvářích cestujících z reklamních plakátů. Jezdit ale s Českými drahami do zaměstnání, to moc veselé není. Alespoň ne na trati Jablonec n. N. - Liberec a Liberec - Česká Lípa.
V obou směrech byly nedávno výluky, které přinesly mnohá zpoždění. Od Tanvaldu přijíždí ranní vlak do Jablonce pozdě téměř každý den. Udivuje mě, že jako důvod je uváděno například spadané listí na koleje. Často však znovu čekáme v Jablonci, přestože trať je volná. Ještě, že ochotný průvodčí obvykle zavolá a rychlík v Liberci počká. Myslím, že nebylo dobré oživovat přímé spojení s Harrachovem, jestliže k němu nemáme vhodné dopravní jednotky. Jízdní řády se jen tváří, jak jsou báječné. Spoj, který má přijíždět do Liberce v 7.57 to v nejlepším případě stihne do 8.05 a rychlík na Lípu odjíždí v 8.10. Je to adrenalin, který denně nemusím.. Což takhle upravit jízdní řády tak, aby byly splnitelné i pro současné zastaralé vozy a techniku kolem nich?
Zdá se mi, že i při křižování by se mohlo trochu víc přemýšlet. Nebylo by to zase tak těžké. Nákladní vlaky, které dříve dopravu komplikovaly, dnes na tratích téměř nevidíme. A ještě něco k výlukám. S nastupující zimou jsou opravdu nepříjemné. Na jaře nebo v létě by dlouhé čekání bylo jistě příjemnější. Na cestách se rozhodně neohřejeme, zvlášť ne na trati z Liberce do Ústí, pokud nenastoupíme do prvního vagónu. Pokud čekáme na zpožděný vlak, je už delší dobu uzavřena i čekárna v Liberci.
Ani se nechce věřit, že se tady chystá mistrovství světa v lyžování. Dodávám, že vlakem nás příliš mnoho necestuje. I já, kdybych měl nějaké autobusové spojení, bych se dráze obloukem vyhnul. Nezbývá mi než doufat, že ony reklamy vyvěšené na nádražích a ve všech vlacích budou stále méně klamavé.
Mgr. Miroslav Matěcha
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217143/
Často se říká, že vlaky jsou ekologicky nejšetrnějším způsobem dopravy. A že by je proto stát měl všemožně podporovat. Něco na takovém tvrzení možná bude. Ovšem Francie či Německo dnešních dnů, kde stávka železničářů velkému množství lidí už řadu dní pije krev, ukazuje, že železnice je sice možná zelená, ale určitě ještě víc rudá.
A především velmi snadno zranitelná. Ostatně ani u nás nelze přehlédnout, že s tímto dopravním prostředkem něco není v pořádku. Nejen proto, že stávka tu také neustále visí ve vzduchu, ale i proto, že jízdenky se zdražují, aniž by by tomu odpovídala kvalita poskytovaných služeb.
Příčina tkví v kořenech železnice. Tratě se nezřídka vytyčovaly na feudálních panstvích a skrz vojensky funkční městské hradby. Strategický význam jediného rychlého dopravního prostředku se promítl v mocné účasti státu, vytváření svérázných zaměstnaneckých privilegií a v konečném důsledku také silných odborových organizací.
Strategický význam pominul, to ostatní zůstalo - a představuje značné břemeno, jak dokazují aktuální spory o odbourávání privilegií. Centralizovaná státní či polostátní železnice v moderní společnosti proto tak trochu připomíná žábu na prameni, který vyschl.
Ani okázalé supervlaky, ani moderní počítačová technika nezastřou, že jde o těžkopádný kolos. Především ale je to dopravní prostředek, jemuž je neradno se vydávat na milost a nemilost. Nejen stávky ukazují, že pro železniční giganty je cestující vlastně vedlejší, protože za hlavní důvod své existence považují její další pokračování. Cestující se hodí nanejvýš jako rukojmí, když je potřeba přitlačit na státní aparát.
To samozřejmě neznamená, že ve společnosti bojující s ekologickými a energetickými krizemi nemají moderní kolejové dopravní prostředky místo. Musí to ale být privatizované samostatné menší dráhy, pokud možno s automatizovaným provozem a lehkými rychlými vozy. K dokonalým službám je může přimět jen plnohodnotná konkurence s ostatní dopravou.
Je ovšem otázka, jestli se kolejiště z feudálních dob navržená pro parní monstra a za staletí obrostlá mocnými vrstvami odborářů mohou v něco takového přerodit. Nejen stávky za sociální privilegia, ale i prastarý podvozek s novým kabátem, který na našich tratích jezdí pod hrdým názvem Regionova, ukazují, jak si železnice takový přerod představují.
Ekologická kolejová doprava nadřazená všem ostatním tedy je snad svůdnou myšlenkou, ale realitu nikdo nedomyslel - což nikoliv náhodou vyvolává asociace se sociálními utopiemi komunistů.
Rozhodně je ale scestná představa zelených, že by něco takového dokázal zařídit stát. Ten si neví rady ani s železnicí zděděnou ze starých časů.
Cestující České dráhy vlastně nezajímají. Hodí se jim nanejvýš jako rukojmí, když je potřeba přitlačit na státní aparát.
(Hospodářské noviny)
A především velmi snadno zranitelná. Ostatně ani u nás nelze přehlédnout, že s tímto dopravním prostředkem něco není v pořádku. Nejen proto, že stávka tu také neustále visí ve vzduchu, ale i proto, že jízdenky se zdražují, aniž by by tomu odpovídala kvalita poskytovaných služeb.
Příčina tkví v kořenech železnice. Tratě se nezřídka vytyčovaly na feudálních panstvích a skrz vojensky funkční městské hradby. Strategický význam jediného rychlého dopravního prostředku se promítl v mocné účasti státu, vytváření svérázných zaměstnaneckých privilegií a v konečném důsledku také silných odborových organizací.
Strategický význam pominul, to ostatní zůstalo - a představuje značné břemeno, jak dokazují aktuální spory o odbourávání privilegií. Centralizovaná státní či polostátní železnice v moderní společnosti proto tak trochu připomíná žábu na prameni, který vyschl.
Ani okázalé supervlaky, ani moderní počítačová technika nezastřou, že jde o těžkopádný kolos. Především ale je to dopravní prostředek, jemuž je neradno se vydávat na milost a nemilost. Nejen stávky ukazují, že pro železniční giganty je cestující vlastně vedlejší, protože za hlavní důvod své existence považují její další pokračování. Cestující se hodí nanejvýš jako rukojmí, když je potřeba přitlačit na státní aparát.
To samozřejmě neznamená, že ve společnosti bojující s ekologickými a energetickými krizemi nemají moderní kolejové dopravní prostředky místo. Musí to ale být privatizované samostatné menší dráhy, pokud možno s automatizovaným provozem a lehkými rychlými vozy. K dokonalým službám je může přimět jen plnohodnotná konkurence s ostatní dopravou.
Je ovšem otázka, jestli se kolejiště z feudálních dob navržená pro parní monstra a za staletí obrostlá mocnými vrstvami odborářů mohou v něco takového přerodit. Nejen stávky za sociální privilegia, ale i prastarý podvozek s novým kabátem, který na našich tratích jezdí pod hrdým názvem Regionova, ukazují, jak si železnice takový přerod představují.
Ekologická kolejová doprava nadřazená všem ostatním tedy je snad svůdnou myšlenkou, ale realitu nikdo nedomyslel - což nikoliv náhodou vyvolává asociace se sociálními utopiemi komunistů.
Rozhodně je ale scestná představa zelených, že by něco takového dokázal zařídit stát. Ten si neví rady ani s železnicí zděděnou ze starých časů.
Cestující České dráhy vlastně nezajímají. Hodí se jim nanejvýš jako rukojmí, když je potřeba přitlačit na státní aparát.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216852/
Do práce jeďte raději autem. Takový vzkaz poslalo ministerstvo dopravy cestujícím, kteří si stěžují na časté zpoždění vlaků. Odpověď je to dvojznačná. České dráhy buď za nic nemohou a problém si má dotyčný vyřešit sám, nebo jsou služby drah nekvalitní a ministerstvo rovnou radí: nespoléhejte na ně.
Rostislav Štěnička denně dojíždí do práce z Malešova na Kutnohorsku do Prahy. Rychlík, který používá, bývá pravidelně opožděn. "Vlak Cassovia R 422 má zpoždění každý den a to v intervalu 15 - 45 minut. Nemám jinou možnost, než jezdit právě tímto vlakem. Nevím, jak dlouho bude můj zaměstnavatel tolerovat mé pozdní příchody," stěžoval si proto Štěnička v dopise adresovaném ministerstvu dopravy.
To se ale se stížností vyrovnalo vskutku svérázně. Postoupilo ji Českým drahám, pana Štěničku však bez odpovědi nenechalo. "Doporučujeme Vám prověřit u Vašeho zaměstnavatele možnost využití pružné pracovní doby, která by byla ideálním řešením při Vašem dojíždění," odepsali panu Štěničkovi z ministerského Odboru drah, železniční a kombinované dopravy."Pokud z Malešova dojíždí do Prahy více občanů, doporučujeme využívat společně individuální dopravu osobním autem," stojí dále v odpovědi. Zlepšení lze podle ministerstva čekat po roce 2010, kdy se na daném úseku ukončí některé stavební úpravy.
Když je to taková díra...
Miroslav Stehlík ze zmíněného odboru iDNES.cz potvrdil, že stěžovatel by se skutečně měl domluvit s dalšími dojíždějícími a společně s nimi jezdit autem. "Když je tam vesnice, odkud dojíždí do práce deset lidí, je veřejná doprava nerentabilní a nevyplatí se. Ani pro autobusy," řekl Stehlík.
Později volí expresivnější výraz. "Když je to taková díra, je nejednodušší a nejlevnější řešení individuální doprava," řekl úředník.
Panu Štěničkovi však do práce vlak jezdí, spoj má vyhlédnutý. Problém je ve zpoždění. Podle Stehlíka však nejsou na vině České dráhy. "Jsou to mezinárodní vlaky, mají zpoždění ze zahraničí, České dráhy s tím nic neudělají," dodal.
Podle Štěničky se však zpoždění často vyskytuje i u vlaků vnitrostátních. "Mají zpoždění i vlaky, co jezdí třeba od Brna," řekl Štěnička iDNES.cz.
Přitom ještě celkem nedávno byl spokojený, desetiminutové zpoždění totiž toleruje. "Jezdím vlakem od minulého února, liboval jsem si, jak je to přesné. Asi po třech měsících se to začalo zhoršovat," líčí Štenička. Dnes se prý často stává, že musí čekat půl hodiny či hodinu.
ČD: Na vině je přestavba železničního uzlu
České dráhy mají pro zpoždění na daném úseku vysvětlení. Podle nich je železniční uzel Kolín v kompletní přestavbě, kterou provádí stát. "Při přestupu na vlaky, které jedou přes noc ze Slovenska, je bohužel velmi nešťastné, že tyto spoje musí projet na své trase kvůli stavbám několik úzkých míst, kde může dojít k jejich zdržení," řekl iDNES.cz mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. "Velmi se za nepříjemnosti, které kvůli tomu musí zákazníci někdy absolvovat, omlouváme," doplnil.
Odpovědí ministerstva se však zabývat nechce. "Formulace ministerstva jsou formulace ministerstva, nepřísluší nám je komentovat," řekl Kubala iDNES.cz.
Rostislav Štěnička denně dojíždí do práce z Malešova na Kutnohorsku do Prahy. Rychlík, který používá, bývá pravidelně opožděn. "Vlak Cassovia R 422 má zpoždění každý den a to v intervalu 15 - 45 minut. Nemám jinou možnost, než jezdit právě tímto vlakem. Nevím, jak dlouho bude můj zaměstnavatel tolerovat mé pozdní příchody," stěžoval si proto Štěnička v dopise adresovaném ministerstvu dopravy.
To se ale se stížností vyrovnalo vskutku svérázně. Postoupilo ji Českým drahám, pana Štěničku však bez odpovědi nenechalo. "Doporučujeme Vám prověřit u Vašeho zaměstnavatele možnost využití pružné pracovní doby, která by byla ideálním řešením při Vašem dojíždění," odepsali panu Štěničkovi z ministerského Odboru drah, železniční a kombinované dopravy."Pokud z Malešova dojíždí do Prahy více občanů, doporučujeme využívat společně individuální dopravu osobním autem," stojí dále v odpovědi. Zlepšení lze podle ministerstva čekat po roce 2010, kdy se na daném úseku ukončí některé stavební úpravy.
Když je to taková díra...
Miroslav Stehlík ze zmíněného odboru iDNES.cz potvrdil, že stěžovatel by se skutečně měl domluvit s dalšími dojíždějícími a společně s nimi jezdit autem. "Když je tam vesnice, odkud dojíždí do práce deset lidí, je veřejná doprava nerentabilní a nevyplatí se. Ani pro autobusy," řekl Stehlík.
Později volí expresivnější výraz. "Když je to taková díra, je nejednodušší a nejlevnější řešení individuální doprava," řekl úředník.
Panu Štěničkovi však do práce vlak jezdí, spoj má vyhlédnutý. Problém je ve zpoždění. Podle Stehlíka však nejsou na vině České dráhy. "Jsou to mezinárodní vlaky, mají zpoždění ze zahraničí, České dráhy s tím nic neudělají," dodal.
Podle Štěničky se však zpoždění často vyskytuje i u vlaků vnitrostátních. "Mají zpoždění i vlaky, co jezdí třeba od Brna," řekl Štěnička iDNES.cz.
Přitom ještě celkem nedávno byl spokojený, desetiminutové zpoždění totiž toleruje. "Jezdím vlakem od minulého února, liboval jsem si, jak je to přesné. Asi po třech měsících se to začalo zhoršovat," líčí Štenička. Dnes se prý často stává, že musí čekat půl hodiny či hodinu.
ČD: Na vině je přestavba železničního uzlu
České dráhy mají pro zpoždění na daném úseku vysvětlení. Podle nich je železniční uzel Kolín v kompletní přestavbě, kterou provádí stát. "Při přestupu na vlaky, které jedou přes noc ze Slovenska, je bohužel velmi nešťastné, že tyto spoje musí projet na své trase kvůli stavbám několik úzkých míst, kde může dojít k jejich zdržení," řekl iDNES.cz mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. "Velmi se za nepříjemnosti, které kvůli tomu musí zákazníci někdy absolvovat, omlouváme," doplnil.
Odpovědí ministerstva se však zabývat nechce. "Formulace ministerstva jsou formulace ministerstva, nepřísluší nám je komentovat," řekl Kubala iDNES.cz.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216697/
Prezentace prodejců aut na golfových turnajích, inzerce nových modelů aut v golfových časopisech je logickým vyústěním toho, že golfisté se za svým oblíbeným sportem dopravují především autem. To ale není zas tak úplně pravda. Colf je kamarádem i se železnicí.
Z historického pohledu prudký rozvoj železnice na počátku 20. století golfovému rozvoji vydatně pomohl. Dokladem toho je výstavba hřišť ve viktoriánských dobách na Britských ostrovech, kolébce golfu. Nejdůležitější „golfové" tratě směřovaly ze St. Andrews do Blackheath, ze Sheringhamu, kde koleje vedly jen několik desítek centimetrů od greenu 17. jamky, do Aberdovey v západním Walesu a z Cantonu v Yorkshiru do Lythamu v Lancashiru. Vznik světoznámého skotského golfového resortu Turnberry také inspirovala železnice. Při výstavbě trati směrem na jih na Ayshirské pobřeží bylo třeba vybudovat další infrastrukturu, mimo jiné i komfortní hotel. Velice záhy se Turnberry se dvěma vynikajícími hřišti Ailsa a Aaran stalo vyhledávanou Mekkou bohatých.
Do naší Ušnice se zase dlouho nejezdilo auty. Hole měli členové v klubovně, takže se dopravovali pouze s batohy nebo taškami.
Těm mladším sloužila za hlavní dopravní prostředek jízdní kola, starším železnice.
Vlakem se vyjíždělo z Prahy-Bráníku do zastávky Klínec nebo Bojov. Potom se kráčelo lesní a pak polní cestou.
Možná to zní někomu překvapivě, ale i dnes najdeme řadu příkladů blízkosti či propojení golfu a železnice.
Golfové vlaky
Nezapomenutelným zážitkem pro nejnáročnější golfové cestovatele jsou luxusní vlaky, které vám přiblíží nejkrásnější místa JAR a hlavně vás dovezou k nejlepším hřištím (např. Royal Swazi Club, Champagne Sports Resort, Cary Player Country Club či Durban Country Club). Vychutnáváte si nejlepší golf na jižní polokouli a v noci se přesouváte v soukromí pohodlného vlakového apartmá na další hřiště.
Také v České republice již vyjely první golfové vlaky. V roce 2006 vypravily České dráhy zvláštní golfový vlak pro Poštovní spořitelnu z Prahy přes Karlovy Vary do Cihelen na hřiště Astoria Colf Club, kam se dá dojet po kolejích doslova až na hřiště.
V květnu letošního roku připravila společnost IC hotels ve spolupráci s Českými drahami speciální golfový vlak, který byl vypraven přímo od hotelu Step na severní Moravu do Čeladné a následující den hráli účastníci golfového vlaku ještě na hřišti ve Slavkově u Brna. Hráči a jejich doprovod si cestu užíval v salonních kupé.
Hřiště na trati nebo trať na hřišti?
V pražské Hostivaři musí být hráč na jamce se jménem „Pendolino" velmi opatrný, neboť tady platí přísný zákaz odpalování, pokud jede vlak. Sedmnáctka v Plzni-Dýšině je lemována po levé straně železniční tratí Plzeň - Praha. Na hřiště CC Harrachov se dá dojet s ČD na jediné ozubnicové trati v republice. Západočeské Cihelny jsme již výše zmínili. Ty se mohou pochlubit funkční zastávkou a hráči během hry 2x přecházejí zdejší regionální trať z Karlových Varů do Mariánských Lázní. Jistě bychom po republice našli ještě řadu příkladů, kde mají k sobě golf a železnice víc než blízko.
České dráhy a golf
Na golf se asi nebudeme masově přepravovat vlakem, přesto má tato doprava ve formě speciálních golfových vlaků zejména v nabídce incentivních akcí zcela jistě budoucnost. Proto je pochopitelné, že České dráhy věnují golfu zaslouženou pozornost. Letos figurovaly jako generální partner prvního ročníku nové série turnajů a doprovodných programů TIME TO GOLF 2007. První turnaj ČESKÉ DRÁHY CUP hostily Cihelny 26. 5., další se pak odehrál 29. 6. na Nové Americe, 8. září následovala Kunětická Hora a závěr 12. - 14.10. opět patřil Cihelnám.
Mezi hráči byl i generální ředitel ČD Josef Bazala. Ondřej Hejma se pro moderování převtělil do výpravčího a nádražácká uniforma mu moc slušela.
(COT business)
Z historického pohledu prudký rozvoj železnice na počátku 20. století golfovému rozvoji vydatně pomohl. Dokladem toho je výstavba hřišť ve viktoriánských dobách na Britských ostrovech, kolébce golfu. Nejdůležitější „golfové" tratě směřovaly ze St. Andrews do Blackheath, ze Sheringhamu, kde koleje vedly jen několik desítek centimetrů od greenu 17. jamky, do Aberdovey v západním Walesu a z Cantonu v Yorkshiru do Lythamu v Lancashiru. Vznik světoznámého skotského golfového resortu Turnberry také inspirovala železnice. Při výstavbě trati směrem na jih na Ayshirské pobřeží bylo třeba vybudovat další infrastrukturu, mimo jiné i komfortní hotel. Velice záhy se Turnberry se dvěma vynikajícími hřišti Ailsa a Aaran stalo vyhledávanou Mekkou bohatých.
Do naší Ušnice se zase dlouho nejezdilo auty. Hole měli členové v klubovně, takže se dopravovali pouze s batohy nebo taškami.
Těm mladším sloužila za hlavní dopravní prostředek jízdní kola, starším železnice.
Vlakem se vyjíždělo z Prahy-Bráníku do zastávky Klínec nebo Bojov. Potom se kráčelo lesní a pak polní cestou.
Možná to zní někomu překvapivě, ale i dnes najdeme řadu příkladů blízkosti či propojení golfu a železnice.
Golfové vlaky
Nezapomenutelným zážitkem pro nejnáročnější golfové cestovatele jsou luxusní vlaky, které vám přiblíží nejkrásnější místa JAR a hlavně vás dovezou k nejlepším hřištím (např. Royal Swazi Club, Champagne Sports Resort, Cary Player Country Club či Durban Country Club). Vychutnáváte si nejlepší golf na jižní polokouli a v noci se přesouváte v soukromí pohodlného vlakového apartmá na další hřiště.
Také v České republice již vyjely první golfové vlaky. V roce 2006 vypravily České dráhy zvláštní golfový vlak pro Poštovní spořitelnu z Prahy přes Karlovy Vary do Cihelen na hřiště Astoria Colf Club, kam se dá dojet po kolejích doslova až na hřiště.
V květnu letošního roku připravila společnost IC hotels ve spolupráci s Českými drahami speciální golfový vlak, který byl vypraven přímo od hotelu Step na severní Moravu do Čeladné a následující den hráli účastníci golfového vlaku ještě na hřišti ve Slavkově u Brna. Hráči a jejich doprovod si cestu užíval v salonních kupé.
Hřiště na trati nebo trať na hřišti?
V pražské Hostivaři musí být hráč na jamce se jménem „Pendolino" velmi opatrný, neboť tady platí přísný zákaz odpalování, pokud jede vlak. Sedmnáctka v Plzni-Dýšině je lemována po levé straně železniční tratí Plzeň - Praha. Na hřiště CC Harrachov se dá dojet s ČD na jediné ozubnicové trati v republice. Západočeské Cihelny jsme již výše zmínili. Ty se mohou pochlubit funkční zastávkou a hráči během hry 2x přecházejí zdejší regionální trať z Karlových Varů do Mariánských Lázní. Jistě bychom po republice našli ještě řadu příkladů, kde mají k sobě golf a železnice víc než blízko.
České dráhy a golf
Na golf se asi nebudeme masově přepravovat vlakem, přesto má tato doprava ve formě speciálních golfových vlaků zejména v nabídce incentivních akcí zcela jistě budoucnost. Proto je pochopitelné, že České dráhy věnují golfu zaslouženou pozornost. Letos figurovaly jako generální partner prvního ročníku nové série turnajů a doprovodných programů TIME TO GOLF 2007. První turnaj ČESKÉ DRÁHY CUP hostily Cihelny 26. 5., další se pak odehrál 29. 6. na Nové Americe, 8. září následovala Kunětická Hora a závěr 12. - 14.10. opět patřil Cihelnám.
Mezi hráči byl i generální ředitel ČD Josef Bazala. Ondřej Hejma se pro moderování převtělil do výpravčího a nádražácká uniforma mu moc slušela.
(COT business)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216540/
Podoba vlaku nebo letadla a zvolená trasa dost určuje chování lidí, aniž si to uvědomí. Připomněla mi to cesta do Ostravy, kdy jsem prvně seděl v pendolinu a sledoval dění na okolních sedadlech. Hned jak jsme opustili holešovické nádraží, na stolcích se objevily mobilní telefony a počítače a jednotlivé kóje se v mžiku proměnily v pojízdné kanceláře. „Tož, už jsem na cestě domů, naplánujte tu poradu na třetí odpoledne, dám si předtím oběd.„ „Ahoj, tak ta Ženeva vyšla, počkejte mě na nádraží.„ „Přednášel jsem plnému auditoriu lidí, představ si, miláčku.„ Svět kolem mě se změnil na informační službu. Lidé se chovali nenuceně a profesionálně.
Vzpomněl jsem si nejprve na ojedinělou cestu z Prahy do Košic, kdy jsem sám letěl přednášet regionálním slovenským novinářům a malinký letoun byl do posledního místečka plný byznysmenů, důležitých i rádobydůležitých lidí. Trčel jsem tam a pozoroval, s jakou chutí využívají každou volnou chvilku k nějaké činnosti.
Kdybych na sebe tehdy neobrátil talíř se špagetami a nemusel se schovávat do kabátu, odvázal bych se taky.
V pendolinu se mi nic podobného nestalo, a tak jsem se přizpůsobil rytmu vlaku a chování lidí okolo. Začal jsem si vzpomínat na nevyřízené telefony, na všechny žádosti a nezodpovězené otázky a postupně jsem telefonoval, posílal esemesky, odepisoval, rozhodoval, konzultoval. Během dvou hodin se moje hlava i seznam nevyřešených úkolů scvrkl na pár nepodstatných položek. Cesta vlakem byla darem z nebes.
Uvědomil jsem si, že každý, na něhož se valí víc věcí, než je schopen v dané chvíli vyřešit, by si měl jednou za čtrnáct dnů sednout do podobně krásného pohodlného vlaku a úřadovat.
Vlak má zvláštní schopnost navozovat klid, protože při každé rychlosti zůstáváte nohama na zemi, jedete z jednoho bodu do druhého. Až příště pojedu do Ostravy či Brna, jedině vlakem.
(Boleslavský deník)
Vzpomněl jsem si nejprve na ojedinělou cestu z Prahy do Košic, kdy jsem sám letěl přednášet regionálním slovenským novinářům a malinký letoun byl do posledního místečka plný byznysmenů, důležitých i rádobydůležitých lidí. Trčel jsem tam a pozoroval, s jakou chutí využívají každou volnou chvilku k nějaké činnosti.
Kdybych na sebe tehdy neobrátil talíř se špagetami a nemusel se schovávat do kabátu, odvázal bych se taky.
V pendolinu se mi nic podobného nestalo, a tak jsem se přizpůsobil rytmu vlaku a chování lidí okolo. Začal jsem si vzpomínat na nevyřízené telefony, na všechny žádosti a nezodpovězené otázky a postupně jsem telefonoval, posílal esemesky, odepisoval, rozhodoval, konzultoval. Během dvou hodin se moje hlava i seznam nevyřešených úkolů scvrkl na pár nepodstatných položek. Cesta vlakem byla darem z nebes.
Uvědomil jsem si, že každý, na něhož se valí víc věcí, než je schopen v dané chvíli vyřešit, by si měl jednou za čtrnáct dnů sednout do podobně krásného pohodlného vlaku a úřadovat.
Vlak má zvláštní schopnost navozovat klid, protože při každé rychlosti zůstáváte nohama na zemi, jedete z jednoho bodu do druhého. Až příště pojedu do Ostravy či Brna, jedině vlakem.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216538/
Příklady, jak známo, táhnou a nyní se to potvrzuje i na železnici. Inspirováni Němci a Francouzi se rozhodli zastavit vlaky i odboráři v Rusku. Když ovšem dva dělají totéž, nebývá to totéž. V Rusku jsou na železnici odborové organizace dvě. Jedné se nezamlouvá, že firma na úkor zaměstnanců financuje fotbalové kluby a přispívá na charitu, podle druhé, oficiální, není ke stávce žádný důvod. Ruští železničáři zamýšlejí protestovat těsně před volbami, a to se určitě nebude vrchnosti líbit. Jenomže, jak je vidět ve Francii, moc výhodné není stávkovat proti vládě ani po volbách. Prezident Sarkozy má na své straně veřejné mínění a pokud by železničářům ustoupil, mělo by mu to za zlé sedm Francouzů z deseti. Malá je proto šance, že budou francouzští železničáři ušetřeni reformy, která je má připravit o privilegium předčasného odchodu do důchodu. Větší šanci uspět mají možná železničáři v Německu, konkrétně strojvůdci, ke kterým by se mohli kvůli nesouhlasu s chystanou částečnou privatizací železnic přidat další dva odborové svazy. Jak to ticho na kolejích nakonec dopadne? Poučení nejspíše bude znít takto - čím chudší železničář, tím menší naděje, že si pomůže stávkou. Naopak čím bohatší zaměstnanec, tím větší má šanci vylepšit si stávkou plat. V Rusku, pokud tam ke zvažovaným protestům vůbec dojde, budou nakonec železničáři rádi, když na ně Putin nepošle policii a armádu. Ve Francii budou nakonec vděčni, pokud jim prezident pomůže vycouvat ze slepé uličky bez výraznější ztráty tváře. V Německu se ale rýsuje drama. Dosáhnout na vyšší mzdy je reálné a současně se nikdo netváří být v časové tísni. To věští obrovské škody.
(ČRo 1 - Radiožurnál)
(ČRo 1 - Radiožurnál)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215985/
Sprievodcovia lístky nekontrolujú, oni sa tak iba tvária:-)
viac na:
http://luciahegenbartova.blog.sme.sk/c/120793/Sprievodcovia-listky-nekontroluju-oni-sa-tak-iba-tvaria.html
viac na:
http://luciahegenbartova.blog.sme.sk/c/120793/Sprievodcovia-listky-nekontroluju-oni-sa-tak-iba-tvaria.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215851/
České dráhy podaly žalobu k Městskému soudu v Praze o uveřejnění odpovědi se stanoviskem ČD,a.s. na reportáž TV Nova o problémech rychlovlaků Pendolino, která byla podle ČD, a.s. lživá. Dále bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r.o., která je provozovatelem TV Nova.
TV Nova odvysílala dne 31. října 2007 v Televizních novinách v 19.30 reportáž o tom, že si rychlovlaky Pendolino na řadě míst nerozumí se zabezpečovacím zařízením a jsou s nimi spojeny další problémy. Problematiku redaktor Hynek v uvedené reportáži zkreslil, výpovědi zástupce ČD vytrhl z kontextu a zamlčel důležitá fakta. Tato reportáž je podle Českých drah nepravdivá a záměrně zmanipulovaná.
České dráhy jsou přesvědčeny, že TV Nova porušila ustanovení § 31 odst. 2 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který ukládá provozovateli chovat se zpravodajsky neutrálně. Proto České dráhy dne 2. listopadu 2007 odeslaly TV Nova žádost o odvysílání odpovědi na reportáž Jiřího Hynka (ve smyslu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání) v tomto přesném znění:
„Dne 30. října tohoto roku zveřejnila TV Nova reportáž nazvanou „Další problémy s Pendolinem“. České dráhy, a. s. k této reportáži sdělují následující. Informace, které uvedla TV Nova v reportáži Jiřího Hynka, že Pendolino má další problémy se zabezpečovacím zařízení, jsou nepravdivé. Redaktor měl dostatek informací o tom, že čidlo, o kterém se v reportáži mluvilo, se používá především pro sledování případného zadření ložisek u nákladních vlaků, pro Pendolino nemá význam. To má vlastní počítačovou diagnostiku a případný problém by okamžitě zjistil jeho strojvedoucí. Tento fakt redaktor veřejnosti zatajil a sestavil informace tak, že mají vlaky problémy. Žádné problémy v tomto směru neexistují, nejrychlejší vlaky ČD jsou zcela bezpečné a plně schválené Drážním úřadem. Naprosto neopodstatněně mohl Jiří Hynek vyděsit tisíce cestujících, což považujeme za neomluvitelné.“
TV Nova nijak nereagovala a zmíněnou odpověď v zákonné lhůtě neodvysílala. ČD, a.s. proto podávají žalobu, ve které se chtějí domoci svého práva a požadují odvysílání odpovědi se stanoviskem ČD, a.s. TV Nova. Podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, pokud vysílání obsahuje skutková tvrzení, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, a nebo jména či dobré pověsti právnické osoby, je možné se domáhat zveřejnění odpovědi nejprve přímým požadavkem a v případě, že tomuto není vyhověno, lze se zveřejnění domáhat soudní cestou.
Současně České dráhy odeslaly podnět k prošetření Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Dále ČD podávají trestní oznámení na neznámého pachatele. České dráhy se domnívají, že by v jednání neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r.o. a dalších osob podílejících se na přípravě, tvorbě a vysílání reportáže, bylo možné spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže dle § 149 trestního zákona, když jeho jednání lze shrnout tak, že dne 30.10.2007 v 19.30 hodin rozšiřoval o oznamovateli zjevně nepravdivé údaje, které mohly poškodit dobrou pověst a ohrozit chod a rozvoj podniku oznamovatele.
(tisková zpráva ČD)
TV Nova odvysílala dne 31. října 2007 v Televizních novinách v 19.30 reportáž o tom, že si rychlovlaky Pendolino na řadě míst nerozumí se zabezpečovacím zařízením a jsou s nimi spojeny další problémy. Problematiku redaktor Hynek v uvedené reportáži zkreslil, výpovědi zástupce ČD vytrhl z kontextu a zamlčel důležitá fakta. Tato reportáž je podle Českých drah nepravdivá a záměrně zmanipulovaná.
České dráhy jsou přesvědčeny, že TV Nova porušila ustanovení § 31 odst. 2 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který ukládá provozovateli chovat se zpravodajsky neutrálně. Proto České dráhy dne 2. listopadu 2007 odeslaly TV Nova žádost o odvysílání odpovědi na reportáž Jiřího Hynka (ve smyslu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání) v tomto přesném znění:
„Dne 30. října tohoto roku zveřejnila TV Nova reportáž nazvanou „Další problémy s Pendolinem“. České dráhy, a. s. k této reportáži sdělují následující. Informace, které uvedla TV Nova v reportáži Jiřího Hynka, že Pendolino má další problémy se zabezpečovacím zařízení, jsou nepravdivé. Redaktor měl dostatek informací o tom, že čidlo, o kterém se v reportáži mluvilo, se používá především pro sledování případného zadření ložisek u nákladních vlaků, pro Pendolino nemá význam. To má vlastní počítačovou diagnostiku a případný problém by okamžitě zjistil jeho strojvedoucí. Tento fakt redaktor veřejnosti zatajil a sestavil informace tak, že mají vlaky problémy. Žádné problémy v tomto směru neexistují, nejrychlejší vlaky ČD jsou zcela bezpečné a plně schválené Drážním úřadem. Naprosto neopodstatněně mohl Jiří Hynek vyděsit tisíce cestujících, což považujeme za neomluvitelné.“
TV Nova nijak nereagovala a zmíněnou odpověď v zákonné lhůtě neodvysílala. ČD, a.s. proto podávají žalobu, ve které se chtějí domoci svého práva a požadují odvysílání odpovědi se stanoviskem ČD, a.s. TV Nova. Podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, pokud vysílání obsahuje skutková tvrzení, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, a nebo jména či dobré pověsti právnické osoby, je možné se domáhat zveřejnění odpovědi nejprve přímým požadavkem a v případě, že tomuto není vyhověno, lze se zveřejnění domáhat soudní cestou.
Současně České dráhy odeslaly podnět k prošetření Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Dále ČD podávají trestní oznámení na neznámého pachatele. České dráhy se domnívají, že by v jednání neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r.o. a dalších osob podílejících se na přípravě, tvorbě a vysílání reportáže, bylo možné spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže dle § 149 trestního zákona, když jeho jednání lze shrnout tak, že dne 30.10.2007 v 19.30 hodin rozšiřoval o oznamovateli zjevně nepravdivé údaje, které mohly poškodit dobrou pověst a ohrozit chod a rozvoj podniku oznamovatele.
(tisková zpráva ČD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215690/
Běžně trvá cesta osobním vlakem ze Sychrova do Liberce pětačtyřicet minut. Včera ji ale Jana Milučká ze Sychrova absolvovala za nekonečné tři a půl hodiny. Přes koleje totiž ležely popadané stromy. Pokácel je mokrý sníh.
„Bylo to šílené,„ říká žena, která bydlí i s rodinou na Sychrově a do Liberce dojíždí denně do práce. „Myslím, že kdyby dráhy kvůli šetření nepropustily tolik dělníků, kteří jindy prořezávali stromy kolem trati, neměly by dnes takové problémy,„ míní.
Podle jízdního řádu odjíždí ranní vlak ze Sychrova v 6.50, v Liberci je v 7.35. „Normálně to v pohodě stíhám do práce a syn do školy. Včera jsme ale dorazili kolem půl jedenácté. Synovi se to líbilo, ale mně už méně, protože jsme přišla pozdě do práce,„ říká Milučká.
Včerejšek ale podle ní byl jen pokračováním vývoje předchozího. „V úterý jsme jeli domů dvě a půl hodiny, takže místo v půl osmé jsme byli doma v půl desáté. Vlak měl už na odjezdu sedmdesát minut zpoždění, protože na trati do Turnova spadla větev přímo na kabinu mašiny vedle strojvedoucího. Ten se nejspíš podruhé narodil,„ popsala.
Středeční cesta byla neméně dramatická. „Dojeli jsme mezi Hodkovice a Rychnov a přes cestu ležel spadlý velký strom,„ líčí. „Tři hodiny jsme stáli a čekali, až to rozřežou a odvalí z kolejí. Ve vlaku se nedalo zatopit, protože zplodiny od topení se dostávaly do vlaku a lidi dusily. Ven se jít nedalo. Stáli jsme na srázu někde nad řekou. Tak jsme čekali amrzli.„Cestující vysvobodili ze zajetí hasiči s pilami. „Přišli pěšky po kolejích. Jinak by se tam totiž ani nedostali,„ popsala Milučká. „Když jsme konečně vyjeli, viděli jsme další rozřezané stromy u Jeřmanic.„
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
„Bylo to šílené,„ říká žena, která bydlí i s rodinou na Sychrově a do Liberce dojíždí denně do práce. „Myslím, že kdyby dráhy kvůli šetření nepropustily tolik dělníků, kteří jindy prořezávali stromy kolem trati, neměly by dnes takové problémy,„ míní.
Podle jízdního řádu odjíždí ranní vlak ze Sychrova v 6.50, v Liberci je v 7.35. „Normálně to v pohodě stíhám do práce a syn do školy. Včera jsme ale dorazili kolem půl jedenácté. Synovi se to líbilo, ale mně už méně, protože jsme přišla pozdě do práce,„ říká Milučká.
Včerejšek ale podle ní byl jen pokračováním vývoje předchozího. „V úterý jsme jeli domů dvě a půl hodiny, takže místo v půl osmé jsme byli doma v půl desáté. Vlak měl už na odjezdu sedmdesát minut zpoždění, protože na trati do Turnova spadla větev přímo na kabinu mašiny vedle strojvedoucího. Ten se nejspíš podruhé narodil,„ popsala.
Středeční cesta byla neméně dramatická. „Dojeli jsme mezi Hodkovice a Rychnov a přes cestu ležel spadlý velký strom,„ líčí. „Tři hodiny jsme stáli a čekali, až to rozřežou a odvalí z kolejí. Ve vlaku se nedalo zatopit, protože zplodiny od topení se dostávaly do vlaku a lidi dusily. Ven se jít nedalo. Stáli jsme na srázu někde nad řekou. Tak jsme čekali amrzli.„Cestující vysvobodili ze zajetí hasiči s pilami. „Přišli pěšky po kolejích. Jinak by se tam totiž ani nedostali,„ popsala Milučká. „Když jsme konečně vyjeli, viděli jsme další rozřezané stromy u Jeřmanic.„
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215420/
Poznámka čerpá inspiraci z oblasti každodenní mezilidské komunikace. Zážitek z ostravského nádraží přivedl autorku k úvahám o tom, odkud berou podvodníci svoji drzost a suverenitu.
To, co vám budu vyprávět, se stalo minulý týden na hlavním nádraží v Ostravě. Čekám jsem ve frontě na jízdenky a začínám být trochu nervózní, do odjezdu vlaku zbývá pár minut. Naštěstí už jsem na řadě, přede mnou je poslední zákazník. Najednou se vedle mě objeví mladý muž a suverénně prohlásí: "Nezlobte se, ale budu vás muset předběhnout, víte, za chvilku mi jede vlak a čeká na mě malé dítě." Mladík evidentně lže, a taky z něho pořádně táhne. Nejvíc mě ale provokuje jeho suverenita. Suverenita toho, kdo ví, že nakonec všechny obalamutí a dosáhne svého. Chvíli se dohadujeme, až nakonec řeknu: "Nezlobte se, ale já vás prostě před sebe nepustím." - "To je mi ale jedno," oznámí mladík a nacpe se k okénku, které se právě uvolnilo. Nejsem typ ženy, která je schopná přetlačovat se u přepážky s přiopilým mužem, ale napadne mě, že celá věc by se dala vyřešit i jinak. "Slečno, neobsluhujte ho! On se předběhl!" volám na slečnu za přepážkou, která si našeho dohadování už dávno musela všimnout. A opravdu. Slečna se na mladíka podívá a řekne: "Vážený pane, stoupněte si do fronty, a až na vás přijde řada, ráda vás obsloužím." Mladík protestuje, nadává, ale nakonec mu nezbude než postavit se do fronty.A to je konec pohádky. Ve skutečnosti to bylo tak, že slečna za přepážkou sice slyšela moje zavolání a vrhla po mně nejistý pohled, ale pak se obrátila k mladíkovi a bez mrknutí oka ho obsloužila. A mladík se ke mně otočil a prohlásil: "Té jsi úplně ukradená, ty krávo!" A v jeho hlase znovu zazněl ten známý, suverénní tón. Nejen proto, že právě dosáhl svého, ale i proto, že jeho znalost lidí se ukázala být lepší než ta moje. Protože tenhle podvodník je očividně zvyklý vítězit stejným způsobem pravidelně a na mnoha frontách. Jeho hlavní zbraní je lhostejnost většiny z nás.
(ČRo - ostrava.cz)
To, co vám budu vyprávět, se stalo minulý týden na hlavním nádraží v Ostravě. Čekám jsem ve frontě na jízdenky a začínám být trochu nervózní, do odjezdu vlaku zbývá pár minut. Naštěstí už jsem na řadě, přede mnou je poslední zákazník. Najednou se vedle mě objeví mladý muž a suverénně prohlásí: "Nezlobte se, ale budu vás muset předběhnout, víte, za chvilku mi jede vlak a čeká na mě malé dítě." Mladík evidentně lže, a taky z něho pořádně táhne. Nejvíc mě ale provokuje jeho suverenita. Suverenita toho, kdo ví, že nakonec všechny obalamutí a dosáhne svého. Chvíli se dohadujeme, až nakonec řeknu: "Nezlobte se, ale já vás prostě před sebe nepustím." - "To je mi ale jedno," oznámí mladík a nacpe se k okénku, které se právě uvolnilo. Nejsem typ ženy, která je schopná přetlačovat se u přepážky s přiopilým mužem, ale napadne mě, že celá věc by se dala vyřešit i jinak. "Slečno, neobsluhujte ho! On se předběhl!" volám na slečnu za přepážkou, která si našeho dohadování už dávno musela všimnout. A opravdu. Slečna se na mladíka podívá a řekne: "Vážený pane, stoupněte si do fronty, a až na vás přijde řada, ráda vás obsloužím." Mladík protestuje, nadává, ale nakonec mu nezbude než postavit se do fronty.A to je konec pohádky. Ve skutečnosti to bylo tak, že slečna za přepážkou sice slyšela moje zavolání a vrhla po mně nejistý pohled, ale pak se obrátila k mladíkovi a bez mrknutí oka ho obsloužila. A mladík se ke mně otočil a prohlásil: "Té jsi úplně ukradená, ty krávo!" A v jeho hlase znovu zazněl ten známý, suverénní tón. Nejen proto, že právě dosáhl svého, ale i proto, že jeho znalost lidí se ukázala být lepší než ta moje. Protože tenhle podvodník je očividně zvyklý vítězit stejným způsobem pravidelně a na mnoha frontách. Jeho hlavní zbraní je lhostejnost většiny z nás.
(ČRo - ostrava.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215399/
České dráhy (ČD) podaly žalobu ohledně uveřejnění odpovědi s jejich stanoviskem na reportáž TV Nova, která jednala o problémech rychlovlaků Pendolino. Reportáž byla podle ČD lživá. Podaly také trestní oznámení na neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, která je provozovatelem televize. Nova se k žalobě nevyjádřila.
Reportáž odvysílala Nova 31. října ve večerních Televizních novinách. Podle ní si rychlovlaky Pendolino na řadě míst nerozumí se zabezpečovacím zařízením a jsou s nimi spojeny další problémy. "Problematiku redaktor Jiří Hynek v uvedené reportáži zkreslil, výpovědi zástupce ČD vytrhl z kontextu a zamlčel důležitá fakta. Tato reportáž je podle Českých drah nepravdivá a záměrně zmanipulovaná," stojí v tiskové zprávě ČD.
Podle podniku Nova porušila zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který ukládá provozovateli chovat se zpravodajsky neutrálně. České dráhy pak 2. listopadu odeslaly TV Nova žádost o odvysílání odpovědi na reportáž.
Podle ČD zatajila televize informace
ČD v dopise uvedla, že redaktor měl dostatek informací o tom, že čidlo, o kterém se v reportáži mluvilo, se používá především pro sledování případného zadření ložisek u nákladních vlaků, pro Pendolino nemá význam. "To má vlastní počítačovou diagnostiku a případný problém by okamžitě zjistil jeho strojvedoucí. Tento fakt redaktor veřejnosti zatajil a sestavil informace tak, že mají vlaky problémy," napsal podnik.
Žalobou chtějí tak ČD dosáhnout toho, aby Nova jejich odpověď odvysílala.
ČD tvrdí, že je Nova poškodila
Podnik také podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření z nekalé soutěže. "České dráhy se domnívají, že by v jednání neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r.o. a dalších osob podílejících se na přípravě, tvorbě a vysílání reportáže, bylo možné spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže," napsaly ČD s tím, že "(pachatel) rozšiřoval o oznamovateli zjevně nepravdivé údaje, které mohly poškodit dobrou pověst a ohrozit chod a rozvoj podniku oznamovatele".
(Novinky)
Reportáž odvysílala Nova 31. října ve večerních Televizních novinách. Podle ní si rychlovlaky Pendolino na řadě míst nerozumí se zabezpečovacím zařízením a jsou s nimi spojeny další problémy. "Problematiku redaktor Jiří Hynek v uvedené reportáži zkreslil, výpovědi zástupce ČD vytrhl z kontextu a zamlčel důležitá fakta. Tato reportáž je podle Českých drah nepravdivá a záměrně zmanipulovaná," stojí v tiskové zprávě ČD.
Podle podniku Nova porušila zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který ukládá provozovateli chovat se zpravodajsky neutrálně. České dráhy pak 2. listopadu odeslaly TV Nova žádost o odvysílání odpovědi na reportáž.
Podle ČD zatajila televize informace
ČD v dopise uvedla, že redaktor měl dostatek informací o tom, že čidlo, o kterém se v reportáži mluvilo, se používá především pro sledování případného zadření ložisek u nákladních vlaků, pro Pendolino nemá význam. "To má vlastní počítačovou diagnostiku a případný problém by okamžitě zjistil jeho strojvedoucí. Tento fakt redaktor veřejnosti zatajil a sestavil informace tak, že mají vlaky problémy," napsal podnik.
Žalobou chtějí tak ČD dosáhnout toho, aby Nova jejich odpověď odvysílala.
ČD tvrdí, že je Nova poškodila
Podnik také podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření z nekalé soutěže. "České dráhy se domnívají, že by v jednání neznámého pachatele z okruhu společnosti CET 21, spol. s r.o. a dalších osob podílejících se na přípravě, tvorbě a vysílání reportáže, bylo možné spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže," napsaly ČD s tím, že "(pachatel) rozšiřoval o oznamovateli zjevně nepravdivé údaje, které mohly poškodit dobrou pověst a ohrozit chod a rozvoj podniku oznamovatele".
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215201/
To bylo radosti mezi odpůrci odborového bosse Jaromíra Duška, když si ho železniční odboráři zapíchli, jak je v Čechách staronovou tradicí, v jeho nepřítomnosti. Důležité ale je, co bude dál.
Odboroví pohrobci a otcovrazi totiž k překvapení všech zatím neoznámili, a jak se zdá, ze strachu z nebožtíka, jehož skonem si nejsou zcela jisti, ani neoznámí, kdo bude novým bossem. Členská základna prostých železničních odborářů, vedení drah ani vláda tedy nevědí, kdo jim bude napříště vládnout a kdo bude jejich mocný soupeř. Bylo by divné vystoupit na střechu centrály na nádraží Praha-Holešovice a zvolat: „Boss je mrtvý, ať žije...„ A tak Dušek, zapíchlý-nezapíchlý, mrtvý-nemrtvý, dál obchází kanceláře vlivných, lobbuje sám za sebe a tváří se, že se vrátí. Vedle toho si užívá jako správný obarvený playboy klidného babího léta se svou přítelkyní, tu na golfových turnajích, tu na tenise nebo ve své vodní elektrárně.
Čert vem Duška, ale českou potměšilou radost z bossova pádu-nepádu a pocit náhlého klidu by rychle měla vystřídat obava z budoucnosti. Jakým směrem se vydá největší odborová centrála a kdo jí bude vládnout? Bude to otcovský typ dohlížející na oprávněné požadavky železničních zaměstnanců? Bude to další křikloun, demagog a kariérista, který se po zádech řadových odborářů vznese do nadoblačných výšin moci? Odtud se míří do levicových poslaneckých lavic nebo rovnou na lukrativní místa v administrativě EU.
Dušek takovou nabídku svého času také měl, ale nepřijal ji. Ať už to bylo pro sichr, nebo skutečně uvěřil své bohorovné velikosti, měl v dané situaci možná smolíka. Bonita jména a vliv v Česku s pádem z výšin rychle klesá k nule. Pokud se Duškovi nepodaří zázračný comeback, může s ním být brzy amen. Zřejmě proto vsadili odboroví tichošlápci na vyčkávání, oddalování, mlžení, mlčení a nakonec na zapomnění. Tím ovšem neřeší, kdo nahradí Duška. Ten sice lety zpanštěl a zpychl, ale tu a tam – díky svému podnikavému duchu – přece jen vnímal nutnost změn v Českých drahách. Očekávat, že nový odborový boss, vzešlý ze zatuchlých kanceláří Odborového svazu železničářů, bude mít vedle neovladatelné vůdcovské ambice také širokou podporu obrovské členské základny a navíc oproti Duškovi i manažerské schopnosti, by byla naivita hraničící s blbostí. Oborový odborník schopný ochránit zájmy železničářů, který však v řídicích strukturách Českých drah zároveň nezapomene na cestující a zákazníky, je holý nesmysl. Co tedy může očekávat náš cestující? Tradičně prdlačky!
(Euro)
Odboroví pohrobci a otcovrazi totiž k překvapení všech zatím neoznámili, a jak se zdá, ze strachu z nebožtíka, jehož skonem si nejsou zcela jisti, ani neoznámí, kdo bude novým bossem. Členská základna prostých železničních odborářů, vedení drah ani vláda tedy nevědí, kdo jim bude napříště vládnout a kdo bude jejich mocný soupeř. Bylo by divné vystoupit na střechu centrály na nádraží Praha-Holešovice a zvolat: „Boss je mrtvý, ať žije...„ A tak Dušek, zapíchlý-nezapíchlý, mrtvý-nemrtvý, dál obchází kanceláře vlivných, lobbuje sám za sebe a tváří se, že se vrátí. Vedle toho si užívá jako správný obarvený playboy klidného babího léta se svou přítelkyní, tu na golfových turnajích, tu na tenise nebo ve své vodní elektrárně.
Čert vem Duška, ale českou potměšilou radost z bossova pádu-nepádu a pocit náhlého klidu by rychle měla vystřídat obava z budoucnosti. Jakým směrem se vydá největší odborová centrála a kdo jí bude vládnout? Bude to otcovský typ dohlížející na oprávněné požadavky železničních zaměstnanců? Bude to další křikloun, demagog a kariérista, který se po zádech řadových odborářů vznese do nadoblačných výšin moci? Odtud se míří do levicových poslaneckých lavic nebo rovnou na lukrativní místa v administrativě EU.
Dušek takovou nabídku svého času také měl, ale nepřijal ji. Ať už to bylo pro sichr, nebo skutečně uvěřil své bohorovné velikosti, měl v dané situaci možná smolíka. Bonita jména a vliv v Česku s pádem z výšin rychle klesá k nule. Pokud se Duškovi nepodaří zázračný comeback, může s ním být brzy amen. Zřejmě proto vsadili odboroví tichošlápci na vyčkávání, oddalování, mlžení, mlčení a nakonec na zapomnění. Tím ovšem neřeší, kdo nahradí Duška. Ten sice lety zpanštěl a zpychl, ale tu a tam – díky svému podnikavému duchu – přece jen vnímal nutnost změn v Českých drahách. Očekávat, že nový odborový boss, vzešlý ze zatuchlých kanceláří Odborového svazu železničářů, bude mít vedle neovladatelné vůdcovské ambice také širokou podporu obrovské členské základny a navíc oproti Duškovi i manažerské schopnosti, by byla naivita hraničící s blbostí. Oborový odborník schopný ochránit zájmy železničářů, který však v řídicích strukturách Českých drah zároveň nezapomene na cestující a zákazníky, je holý nesmysl. Co tedy může očekávat náš cestující? Tradičně prdlačky!
(Euro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214643/
Českého reprezentanta ve vlaku rozhodila skupinka mladých fanynek
Zamával ze dveří fotografům, složil své dva metry vysoké tělo na sedačku vedle manželky Hedviky a podíval se z okna. Takhle český fotbalista JAN KOLLER (34) včera v půl třetí odpoledne vyrazil pendolinem na autogramiádu do Olomouce. Během cesty pak rozdával podpisy a zahrál si na průvodčího.
»Dino« se totiž stal reklamní tváří pendolina. „A hned si přál výlet s manželkou do Olomouce,„ prozradil Jiří Ješeta z odboru komunikace Českých drah. Koller se skutečně těšil. „Je to pro mě něco nového. Jen doufám, že neuvízneme někde na Moravě,„ smál se.
K obavám měl důvod, počasí cestování nepřálo. „Odjezd pendolina bude mít krátké zpoždění, čekáme totiž na spoj z Berlína. Na cestě byla sněhová kalamita,„ hlásil výpravčí na nádraží v pražských Holešovicích.
Nakonec ale vlak do Olomouce dorazil bez potíží. Přesto se Koller po cestě pořádně zapotil. Zahrál si totiž na průvodčího a rozdal hromadu podpisů. Hlavně skupinka mladých rozdováděných fanynek mu dala pořádně zabrat. „Uff, to jsem se pořádně zpotil,„ ulevil si, když měl chvíli klid. „Z těch mladejch holek ses zpotil?„ dobírala si ho manželka Hedvika.
A to ještě nebyl zdaleka konec. Další podpisu chtiví fanoušci na obra »Dina« čekali v Olomouci, kam »Kollerovo« pendolino dorazilo ve tři čtvrtě na šest večer.
(Blesk)
Zamával ze dveří fotografům, složil své dva metry vysoké tělo na sedačku vedle manželky Hedviky a podíval se z okna. Takhle český fotbalista JAN KOLLER (34) včera v půl třetí odpoledne vyrazil pendolinem na autogramiádu do Olomouce. Během cesty pak rozdával podpisy a zahrál si na průvodčího.
»Dino« se totiž stal reklamní tváří pendolina. „A hned si přál výlet s manželkou do Olomouce,„ prozradil Jiří Ješeta z odboru komunikace Českých drah. Koller se skutečně těšil. „Je to pro mě něco nového. Jen doufám, že neuvízneme někde na Moravě,„ smál se.
K obavám měl důvod, počasí cestování nepřálo. „Odjezd pendolina bude mít krátké zpoždění, čekáme totiž na spoj z Berlína. Na cestě byla sněhová kalamita,„ hlásil výpravčí na nádraží v pražských Holešovicích.
Nakonec ale vlak do Olomouce dorazil bez potíží. Přesto se Koller po cestě pořádně zapotil. Zahrál si totiž na průvodčího a rozdal hromadu podpisů. Hlavně skupinka mladých rozdováděných fanynek mu dala pořádně zabrat. „Uff, to jsem se pořádně zpotil,„ ulevil si, když měl chvíli klid. „Z těch mladejch holek ses zpotil?„ dobírala si ho manželka Hedvika.
A to ještě nebyl zdaleka konec. Další podpisu chtiví fanoušci na obra »Dina« čekali v Olomouci, kam »Kollerovo« pendolino dorazilo ve tři čtvrtě na šest večer.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214628/
Na odbor 17 Českých drah došel dopis, který rádi otiskujeme: Nepíši stížnost, ale pochvalu strojvedoucímu na lokálce. Dne 12. 10. 2007 jsem cestovala s kamarádkou a každá jsme měly dítě v kočárku. Jely jsme z Pohořelic do Vranovic vlakem ve 12.57 hod. Tento strojvedoucí i bez naší žádosti o pomoc nám oběma velice ochotně přišel pomoci s kočárky v Pohořelicích i ve Vranovicích. Také nám nabídl výhodnější skupinovou jízdenku, a aniž bychom si pro ni musely jít dopředu ke kabině strojvedoucího, sám nám ji ochotně přinesl. S takovýmto příkladným chováním jsem se již dlouho nesetkala. Zasloužil by pochvalu.
S pozdravem Miroslava H.
V DKV Brno jsme se dověděli, že příkladný přístup k cestujícím měl strojvedoucí Lubomír Strouhal z PJ Břeclav.
(Železničář)
S pozdravem Miroslava H.
V DKV Brno jsme se dověděli, že příkladný přístup k cestujícím měl strojvedoucí Lubomír Strouhal z PJ Břeclav.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213658/
Bylo tomu celkem nedávno, co mi osud přichystal úžasný zážitek. Bylo mi dopřáno možnosti využít služeb společnosti se zkratkou ČD. Už mnohokráte jsem slyšela že tato zkratka znamená „Času Dost„. Nevěřila jsem. Věřím.
Opravdu jsem si na vlastní kůži zažila, že to tak vskutku je. Prosím pěkně, pomineme-li fakt, že do města, kam jsem měla namířeno je poměrně špatné spojení, protože každý rok se v prosinci jeden až dva vlaky vyškrtnou jako nadbytečné, a čekala mne tedy dvouhodinová cesta, musela jsem si ještě přidat hodinu čekání v útulné nádražní hale. Není nadto, když si můžete dlohoudoběji prohlížet tváře bezdomovců, žvýkačky přilepené na podlaze a ztrápené obličeje ostatních cestujících. Nicméně, zhruba třičtvrtě hodiny před stanoveným odjezdem vlaku se vedle mého spoje objevilo číslíčko oznamující 20minutové zpoždění. No, nevadí, došla jsem si do automatu pro kávu (druhou). No, kávu, víme, jak to chutná, že... A jak přibývalo hodin, přibývalo i minut zpoždění – 25, 30, 35, 40... Došla jsem si na informace zjistit, jak bude dál navazovat spojení.
Prací znavená a otrávená prostorově výraznější dáma s černavým knírkem mi neochotně sdělila, že ten přípoj pochopitelně nestihnu a posečkám si na dalším nádraží zhruba hodinku, abych pak mohla pokračovat 20 minut vlakem dál a že v cíli bych měla být cca o půldruhé hodiny později, než jsem počítala.
Když přibylo dalších pět minut na stavu zpoždění, zakoupila jsem další kelímek kávy (čtvrtý) a místo ke zpožděnému rychlíku jsem zamířila do osobního vlaku. Na čase příjezdu už se nedalo nic změnit (jak jsem se alespoň domnívala), tak to bylo jedno. Nevím, kolik činilo zpoždění tohoto vlaku, jelikož jsem jej přestala sledovat, ale navazující vlak v přestupní stanici jsem stihla tak těsně, že mne málem přivřely dveře.
Dokud jsem ještě byla na původním nádraží, utěšovala jsem se myšlenkou, že v tuhle dobu alespoň nepojede tolik lidí. Omyl. Je úplně jedno, zdali jedete v deset ráno, v poledne, ve tři nebo v šest.
Balancovala jsem na špičkách, tašku mezi nohama, jednou rukou lehce opřená o stěnu mezi dvěma pubertálními výrostky, kteří se mou situací zjevně bavili.
A jaký byl výsledek, když jsem přijela do druhé přestupní stanice?
Očekávala mne prázdná kolej a na tabuli vlak, který jel za 50 minut! Venku se ochladilo a už tak malá čekárna se počala jeviti jako ještě menší a menší, jak přicházeli další a další lidé. Nutno podotknout, že vesměs pochmurnou náladu zlepšovaly kousavé poznámky studentů, jež už jsou na takovéto situace zvyklí a spíš než k vzteku, přijdou jim k smíchu. Jak jsem jim záviděla.
Ale musím uznat, že s jejich přístupem se nakonec cítíte mnohem líp, než když se rozčilujete. Padly další dva kelímky kávy a třetí (v pořadí již sedmý od počátku této výpravy) pro jistotu „na cestu„, když konečně přistavili vlak a já si šla sednout. Sedím, čekám a... nic. Kouknu na hodinky a tentokrát (již také s úsměvem) odhaluji 15minutové zpoždění. Poslední překvapení, které mne toho dne čekalo, byla výluka na posledních šesti (!) kilometrech cesty. Nikdy bych nevěřila, že je možné doslova a do písmene narvat dva přeplněné vagóny do jednoho malého, polorozpadlého linkového autobusu náhradní přepravy. Povedlo se. Avšak nevím, je-li možné to považovat za úspěch. Abych to shrnula, od mého příchodu jsem se společností ČD strávila období od 14:45 do 20:00 hodin, kdy jsem byla davem vytlačena na předposlední zastávce, vypila jsem odhadem sedm kelímků kávy z automatu a trošku poškádlila svou nervovou soustavu. Když jsem pak na stěně vlakové zastávky uviděla modrý plakát s usmívajícími se lidmi, na němž bylo velkým písmem napsáno: CESTUJTE S NÁMI POHODLNĚ A SPOLEHLIVĚ. JSME TU PRO VÁS, už jsem se neudržela a na celé kolo se nahlas rozesmála...
O autorovi| Čtenářka
(Pardubický deník)
Strašné, už do vlaku ČD nikdy nevlezu...
Opravdu jsem si na vlastní kůži zažila, že to tak vskutku je. Prosím pěkně, pomineme-li fakt, že do města, kam jsem měla namířeno je poměrně špatné spojení, protože každý rok se v prosinci jeden až dva vlaky vyškrtnou jako nadbytečné, a čekala mne tedy dvouhodinová cesta, musela jsem si ještě přidat hodinu čekání v útulné nádražní hale. Není nadto, když si můžete dlohoudoběji prohlížet tváře bezdomovců, žvýkačky přilepené na podlaze a ztrápené obličeje ostatních cestujících. Nicméně, zhruba třičtvrtě hodiny před stanoveným odjezdem vlaku se vedle mého spoje objevilo číslíčko oznamující 20minutové zpoždění. No, nevadí, došla jsem si do automatu pro kávu (druhou). No, kávu, víme, jak to chutná, že... A jak přibývalo hodin, přibývalo i minut zpoždění – 25, 30, 35, 40... Došla jsem si na informace zjistit, jak bude dál navazovat spojení.
Prací znavená a otrávená prostorově výraznější dáma s černavým knírkem mi neochotně sdělila, že ten přípoj pochopitelně nestihnu a posečkám si na dalším nádraží zhruba hodinku, abych pak mohla pokračovat 20 minut vlakem dál a že v cíli bych měla být cca o půldruhé hodiny později, než jsem počítala.
Když přibylo dalších pět minut na stavu zpoždění, zakoupila jsem další kelímek kávy (čtvrtý) a místo ke zpožděnému rychlíku jsem zamířila do osobního vlaku. Na čase příjezdu už se nedalo nic změnit (jak jsem se alespoň domnívala), tak to bylo jedno. Nevím, kolik činilo zpoždění tohoto vlaku, jelikož jsem jej přestala sledovat, ale navazující vlak v přestupní stanici jsem stihla tak těsně, že mne málem přivřely dveře.
Dokud jsem ještě byla na původním nádraží, utěšovala jsem se myšlenkou, že v tuhle dobu alespoň nepojede tolik lidí. Omyl. Je úplně jedno, zdali jedete v deset ráno, v poledne, ve tři nebo v šest.
Balancovala jsem na špičkách, tašku mezi nohama, jednou rukou lehce opřená o stěnu mezi dvěma pubertálními výrostky, kteří se mou situací zjevně bavili.
A jaký byl výsledek, když jsem přijela do druhé přestupní stanice?
Očekávala mne prázdná kolej a na tabuli vlak, který jel za 50 minut! Venku se ochladilo a už tak malá čekárna se počala jeviti jako ještě menší a menší, jak přicházeli další a další lidé. Nutno podotknout, že vesměs pochmurnou náladu zlepšovaly kousavé poznámky studentů, jež už jsou na takovéto situace zvyklí a spíš než k vzteku, přijdou jim k smíchu. Jak jsem jim záviděla.
Ale musím uznat, že s jejich přístupem se nakonec cítíte mnohem líp, než když se rozčilujete. Padly další dva kelímky kávy a třetí (v pořadí již sedmý od počátku této výpravy) pro jistotu „na cestu„, když konečně přistavili vlak a já si šla sednout. Sedím, čekám a... nic. Kouknu na hodinky a tentokrát (již také s úsměvem) odhaluji 15minutové zpoždění. Poslední překvapení, které mne toho dne čekalo, byla výluka na posledních šesti (!) kilometrech cesty. Nikdy bych nevěřila, že je možné doslova a do písmene narvat dva přeplněné vagóny do jednoho malého, polorozpadlého linkového autobusu náhradní přepravy. Povedlo se. Avšak nevím, je-li možné to považovat za úspěch. Abych to shrnula, od mého příchodu jsem se společností ČD strávila období od 14:45 do 20:00 hodin, kdy jsem byla davem vytlačena na předposlední zastávce, vypila jsem odhadem sedm kelímků kávy z automatu a trošku poškádlila svou nervovou soustavu. Když jsem pak na stěně vlakové zastávky uviděla modrý plakát s usmívajícími se lidmi, na němž bylo velkým písmem napsáno: CESTUJTE S NÁMI POHODLNĚ A SPOLEHLIVĚ. JSME TU PRO VÁS, už jsem se neudržela a na celé kolo se nahlas rozesmála...
O autorovi| Čtenářka
(Pardubický deník)
Strašné, už do vlaku ČD nikdy nevlezu...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213610/
Mnohem víc mi vadí neustálá špína. Ve vlacích, hlavně však na nádražích. Chápu, že se asi dráhy snaží, ale pořád je to málo. Je fajn, že železnice přizpůsobuje lidem jízdní řády. Měla by jim však přizpůsobit i vlaky, čekárny, toalety a nádraží. Jistě, někteří cestující se chovají... řekněme hrozně. Přesto, těch ostatních je mnohem víc a těm nějaký rychlík navíc nestačí.
O autorovi| Roman Kratochvíl, vedoucí redakce
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Kdyby pan Kratochvíl jezdil častěji, možná by to viděl jinak...