Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
V neděli 9. prosince byl uveden v platnost nový jízdní řád, který zároveň sliboval mnoho významných změn, jako například S-Bahn v Praze, zavedení kategorie EuroNight či zrychlení mezinárodní přepravy kvůli zapojení ČR do schengenského prostoru. Propagační letáky ČD už notnou dobu ukazují své úspěchy v modernizaci železniční dopravy jako ve výstavbě koridorů, nákupu nových souprav (Pendolino, City Elephant) či v rekonstrukci starých souprav – na první pohled by se mohlo zdát, že hospodaření ČD je doslova prosperita sama.
Jenže hned první den nového jízdního řádu přinesl pouze plno hořkosti a nadávek na adresu drah od rozmrzelých cestujících.
V tento den jsem jel (jako ostatně poměrně pravidelně) vlakem EC 109 Comenius z Prahy do Krakowa – a musím podotknout, že navzdory všem proklamovaným prvkům modernity na kolejích ČD jsem měl pocit, že jsem se vrátil do doby, kdy byl člověk rád, že vůbec dojel a nemohl si stěžovat vůbec nijak. Podle mluvčího ČD Ondřeje Kubaly šlo o největší výpadek proudu a zabezpečovacího zařízení v historii ČD v důsledku zkratu na Vítkově.
Budiž, nehoda se stane. Čemu ale naprosto nerozumím, je způsob komunikace pracovníků ČD s cestujícími – tedy s klienty. Když jsem přišel na hlavní nádraží, nějaké EC do Žiliny mělo na odjezdové tabuli 110 minut zpoždění a bylo tam tak pět dalších vlaků s vypsaným zpožděním od 40 do 80 minut – a tak i mně, laickému cestujícímu, bylo jasné, že musí jít o nějaký masivní výpadek. Jenže jediné, co se cestující dozvěděli, bylo, že zpoždění je „z důvodu provozu„.
Při čekání na můj vlak jsem si však připadal ani ne tak jako vážený cestující, jako spíše vařená žába. Je obecně známou skutečností, že pokud se voda, v níž sedí žába, ohřívá postupně, tato se nakonec nechá uvařit – a podobně to bylo v tomto případě. Už v době, kdy na odjezdové tabuli svítila obrovská zpoždění předchozích vlaků a do odjezdu EC Comenius zbývalo zhruba čtvrt hodiny, objevilo se na tomto „výpisu tragédií„, že můj vlak má zpoždění 10 minut. Budiž, řekl jsem si, že to beztak trochu stoupne, sotva to zůstane na deseti minutách. Mezitím ale (i přes deklarovaný výpadek proudu a zabezpečovacího zařízení) z nádraží odjížděly vlaky, dokonce i tažené elektrickou lokomotivou.
No, nebudu laskavého čtenáře napínat, zpoždění mého vlaku se nakonec vyšplhalo na úchvatných 180 minut, přičemž zhruba po hodině zpoždění vypsali nástupiště, takže lidé místo v hale mrzli na nástupišti – v očekávání na vlak, který měl už-už přijet. Poslední hodnota na tabuli stejně ukazovala „jenom„ 140 minut, více už bylo ČD asi stydno ukazovat. Během tohoto zdlouhavého čekání jsem se snažil se dozvědět cosi o svých právech coby klienta a zjistil jsem, že si nemám na co stěžovat a mám být rád, že budu do Krakowa jednoho dne vůbec přepraven, přičemž mi byla milostivě nabídnuta možnost vrátit lístky a jet třeba další den. Na můj argument, že třeba potřebuji být ještě v neděli večer v Krakowě, mi bylo řečeno, že mám s nějakou nehodou počítat a nemám jezdit vlakem, když to nedělám.
No dobře, řekl jsem si – jak má ale nebohý laický cestující počítat s nehodou, s jakou neumějí počítat ani samy dráhy? Pominu-li fakt, že podle přepravního řádu neexistuje žádná finanční kompenzace cestujícímu za tříhodinové zpoždění, je přeci jen věcí určité úcty k zákazníkovi alespoň říct cestujícímu „podívejte se, máme poruchu, jejíž odstranění bude trvat 3-4 hodiny, zaručujeme vám, že dříve než za tři hodiny to opraveno nebude a pokud nebudete chtít jít pryč z nádraží, můžeme vám v našich prostorách nabídnout občerstvení a možnost promítání filmu (libovolné jméno díla)„ – nepřijde mi, že by pro dráhy, coby instituci s rozpočtem v řádu miliard korun, mělo být cosi takového nepřekonatelným finančním problémem. Tím spíš, jedná-li se pouze o mimořádnou událost.
Nemohu se tak zbavit dojmu, že na českých kolejích je potřeba konkurence doslova jako sůl a že by se měly ČD privatizovat. To nejlépe mezi několik vzájemně si konkurujících provozo
Jenže hned první den nového jízdního řádu přinesl pouze plno hořkosti a nadávek na adresu drah od rozmrzelých cestujících.
V tento den jsem jel (jako ostatně poměrně pravidelně) vlakem EC 109 Comenius z Prahy do Krakowa – a musím podotknout, že navzdory všem proklamovaným prvkům modernity na kolejích ČD jsem měl pocit, že jsem se vrátil do doby, kdy byl člověk rád, že vůbec dojel a nemohl si stěžovat vůbec nijak. Podle mluvčího ČD Ondřeje Kubaly šlo o největší výpadek proudu a zabezpečovacího zařízení v historii ČD v důsledku zkratu na Vítkově.
Budiž, nehoda se stane. Čemu ale naprosto nerozumím, je způsob komunikace pracovníků ČD s cestujícími – tedy s klienty. Když jsem přišel na hlavní nádraží, nějaké EC do Žiliny mělo na odjezdové tabuli 110 minut zpoždění a bylo tam tak pět dalších vlaků s vypsaným zpožděním od 40 do 80 minut – a tak i mně, laickému cestujícímu, bylo jasné, že musí jít o nějaký masivní výpadek. Jenže jediné, co se cestující dozvěděli, bylo, že zpoždění je „z důvodu provozu„.
Při čekání na můj vlak jsem si však připadal ani ne tak jako vážený cestující, jako spíše vařená žába. Je obecně známou skutečností, že pokud se voda, v níž sedí žába, ohřívá postupně, tato se nakonec nechá uvařit – a podobně to bylo v tomto případě. Už v době, kdy na odjezdové tabuli svítila obrovská zpoždění předchozích vlaků a do odjezdu EC Comenius zbývalo zhruba čtvrt hodiny, objevilo se na tomto „výpisu tragédií„, že můj vlak má zpoždění 10 minut. Budiž, řekl jsem si, že to beztak trochu stoupne, sotva to zůstane na deseti minutách. Mezitím ale (i přes deklarovaný výpadek proudu a zabezpečovacího zařízení) z nádraží odjížděly vlaky, dokonce i tažené elektrickou lokomotivou.
No, nebudu laskavého čtenáře napínat, zpoždění mého vlaku se nakonec vyšplhalo na úchvatných 180 minut, přičemž zhruba po hodině zpoždění vypsali nástupiště, takže lidé místo v hale mrzli na nástupišti – v očekávání na vlak, který měl už-už přijet. Poslední hodnota na tabuli stejně ukazovala „jenom„ 140 minut, více už bylo ČD asi stydno ukazovat. Během tohoto zdlouhavého čekání jsem se snažil se dozvědět cosi o svých právech coby klienta a zjistil jsem, že si nemám na co stěžovat a mám být rád, že budu do Krakowa jednoho dne vůbec přepraven, přičemž mi byla milostivě nabídnuta možnost vrátit lístky a jet třeba další den. Na můj argument, že třeba potřebuji být ještě v neděli večer v Krakowě, mi bylo řečeno, že mám s nějakou nehodou počítat a nemám jezdit vlakem, když to nedělám.
No dobře, řekl jsem si – jak má ale nebohý laický cestující počítat s nehodou, s jakou neumějí počítat ani samy dráhy? Pominu-li fakt, že podle přepravního řádu neexistuje žádná finanční kompenzace cestujícímu za tříhodinové zpoždění, je přeci jen věcí určité úcty k zákazníkovi alespoň říct cestujícímu „podívejte se, máme poruchu, jejíž odstranění bude trvat 3-4 hodiny, zaručujeme vám, že dříve než za tři hodiny to opraveno nebude a pokud nebudete chtít jít pryč z nádraží, můžeme vám v našich prostorách nabídnout občerstvení a možnost promítání filmu (libovolné jméno díla)„ – nepřijde mi, že by pro dráhy, coby instituci s rozpočtem v řádu miliard korun, mělo být cosi takového nepřekonatelným finančním problémem. Tím spíš, jedná-li se pouze o mimořádnou událost.
Nemohu se tak zbavit dojmu, že na českých kolejích je potřeba konkurence doslova jako sůl a že by se měly ČD privatizovat. To nejlépe mezi několik vzájemně si konkurujících provozo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222643/
Vlaky jezdily nad municí
BŘECLAV (miv) – Železničáři a pracovníci stavební firmy, která provádí přestavbu nádraží v Nřeclavi na moderní křižovatku dvou železničních koridorů, se nestačí divit, po čem vlastně vlaky jezdily. V rozmezí čtrnácti dnů musel na nádraží dvakrát policejní pyrotechnik, aby zlikvidoval válečné dědictví. Poslední případ ohlásili policii v pátek dopoledne a když specialista na místo dorazil, čekaly na něj dva dělostřelecké granáty ráže 76 milimetrů, pocházející z válečných událostí na konci druhé světové války. Granáty se ukázaly na světle při výkopech u kolejí třetího nástupiště. Nedaleko uvedeného nástupiště přesně čtrnáct dní před nálezem granátu našli pracovníci další munici.
BŘECLAV (miv) – Železničáři a pracovníci stavební firmy, která provádí přestavbu nádraží v Nřeclavi na moderní křižovatku dvou železničních koridorů, se nestačí divit, po čem vlastně vlaky jezdily. V rozmezí čtrnácti dnů musel na nádraží dvakrát policejní pyrotechnik, aby zlikvidoval válečné dědictví. Poslední případ ohlásili policii v pátek dopoledne a když specialista na místo dorazil, čekaly na něj dva dělostřelecké granáty ráže 76 milimetrů, pocházející z válečných událostí na konci druhé světové války. Granáty se ukázaly na světle při výkopech u kolejí třetího nástupiště. Nedaleko uvedeného nástupiště přesně čtrnáct dní před nálezem granátu našli pracovníci další munici.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222522/
Redakci Havířovského deníku se přihlásil cestující, který popsal okamžiky při vykolejení osobního vlaku z minulého týdne a kritizoval práci železničářů.
K nehodě došlo ve čtvrtek po osmnácté hodině. Vlak jedoucí z Ostravy do Havířova skončil svou jízdu kousek za stanicí Ostrava-Kunčice. „Odhaduji, že to bylo asi kilometr nebo dva za stanicí. Seděl jsem v předposledním vagonu. Najednou jsme ucítili silný náraz do podlahy vagonu, který mě vyhodil ze sedadla. Upadl jsem a mírně si narazil kolena. Cítil jsem, že vlak jede mimo koleje po pražcích. Podařilo se mi vstát, a protože vlak pokračoval v jízdě, zatáhl jsem za záchrannou brzdu. Pak vlak okamžitě zastavil,„ popisoval Jaroslav Helbich.
Ve vagonu se objevil zvířený prach a někteří cestující se domnívali, že i kouř. Proto se snažili dostat ven. Dveře vagonu však byly zablokované. „Ve vlaku zůstalo svítit světlo a nám nezbylo nic jiného, než čekat, co se bude dít. Po chvíli proběhl průvodčí, ale nic neřekl. Po čtvrthodině jsem se vydal dopředu k motorovému vozu, kde jsem viděl několik pobíhajících železničářů, z nichž nikdo nevěděl, co se stalo. Teprve po hodině nám řekli, že pro nás přijede další vlak. Otevřeli jedny dveře, kterými jsme všichni vystoupili. Podle mého názoru nebyla vlaková četa na takovou událost připravena. Nedokážu si představit, jaké následky by měl například požár vlaku,„ dodal Helbich.
O nehodě vlakové soupravy informoval druhý den mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar s tím, že za záchrannou brzdu zatáhl bývalý strojvedoucí, který shodou okolností ve vlaku cestoval. „Předposlední z pěti vozů pantografické jednotky vykolejil na výhybce při odjezdu vlaku ze stanice. Nebýt pohotové reakce ředitele Územního inspektorátu Drážní inspekce v Ostravě Petra Maikranze, který se nehody zúčastnil jako cestující ve čtvrtém voze, mohly být následky nehody pravděpodobně mnohem vyšší než 700 tisíc korun. Strojvedoucí totiž vůbec netušil, že zadní část vlaku vykolejila, a dověděl se o tom až od Petra Maikranze, který jako bývalý strojvedoucí okamžitě rozeznal vzniklou situaci a pohotově zatáhl za záchrannou brzdu. Při nehodě nebyl nikdo zraněn. I když je na stanovení příčiny nehody ještě brzy, předpokládá se, že k ní došlo vinou technické závady na jednom z vykolejených vozů. Definitivně to ale bude možné potvrdit až po provedení komisionální prohlídky,„ uvedl mluvčí Neusar.
(Týdeník Havířovsko)
K nehodě došlo ve čtvrtek po osmnácté hodině. Vlak jedoucí z Ostravy do Havířova skončil svou jízdu kousek za stanicí Ostrava-Kunčice. „Odhaduji, že to bylo asi kilometr nebo dva za stanicí. Seděl jsem v předposledním vagonu. Najednou jsme ucítili silný náraz do podlahy vagonu, který mě vyhodil ze sedadla. Upadl jsem a mírně si narazil kolena. Cítil jsem, že vlak jede mimo koleje po pražcích. Podařilo se mi vstát, a protože vlak pokračoval v jízdě, zatáhl jsem za záchrannou brzdu. Pak vlak okamžitě zastavil,„ popisoval Jaroslav Helbich.
Ve vagonu se objevil zvířený prach a někteří cestující se domnívali, že i kouř. Proto se snažili dostat ven. Dveře vagonu však byly zablokované. „Ve vlaku zůstalo svítit světlo a nám nezbylo nic jiného, než čekat, co se bude dít. Po chvíli proběhl průvodčí, ale nic neřekl. Po čtvrthodině jsem se vydal dopředu k motorovému vozu, kde jsem viděl několik pobíhajících železničářů, z nichž nikdo nevěděl, co se stalo. Teprve po hodině nám řekli, že pro nás přijede další vlak. Otevřeli jedny dveře, kterými jsme všichni vystoupili. Podle mého názoru nebyla vlaková četa na takovou událost připravena. Nedokážu si představit, jaké následky by měl například požár vlaku,„ dodal Helbich.
O nehodě vlakové soupravy informoval druhý den mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar s tím, že za záchrannou brzdu zatáhl bývalý strojvedoucí, který shodou okolností ve vlaku cestoval. „Předposlední z pěti vozů pantografické jednotky vykolejil na výhybce při odjezdu vlaku ze stanice. Nebýt pohotové reakce ředitele Územního inspektorátu Drážní inspekce v Ostravě Petra Maikranze, který se nehody zúčastnil jako cestující ve čtvrtém voze, mohly být následky nehody pravděpodobně mnohem vyšší než 700 tisíc korun. Strojvedoucí totiž vůbec netušil, že zadní část vlaku vykolejila, a dověděl se o tom až od Petra Maikranze, který jako bývalý strojvedoucí okamžitě rozeznal vzniklou situaci a pohotově zatáhl za záchrannou brzdu. Při nehodě nebyl nikdo zraněn. I když je na stanovení příčiny nehody ještě brzy, předpokládá se, že k ní došlo vinou technické závady na jednom z vykolejených vozů. Definitivně to ale bude možné potvrdit až po provedení komisionální prohlídky,„ uvedl mluvčí Neusar.
(Týdeník Havířovsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222444/
České dráhy nezůstávají pozadu a také zdražují jízdné. Jeli jsme z Čáslavi do Ústí nad Labem a nestačili jsme se divit. Protože náš spoj v Kolíně nenavazoval, museli jsme strávit skoro hodinu na kolínském nádraží. Nejsem zrovna citlivka, ale žaludek jsem měla až v krku. Nádražní čekárna s oprýskanými sedačkami a zašlou špínou od podlahy až ke stropu a zápach. Přesunuli jsme se do restaurace, ale raději ani nevzpomínat.
Výpary z jídla se mísily s kouřem z herny, špinavé zmačkané ubrusy a opět špína a zápach. To v hale to bylo trochu lepší, ale zase průvan. Těšili jsme se do vlaku, který zde bývá již přistaven. Ale ouha! Sice vlak opouštěly právě uklízečky, které vysypaly koše a vytřely podlahu bez jakéhokoli desinfekčního přípravku, takže zase špína a zápach. Počmárané koženky sedadel nelze přidat na vrub ČD, ale špinavá neprůhledná okna ano. Nechápeme také, proč měl vlak 25 minut zpoždění při výjezdu z výchozí stanice i když byl zcela připraven k odjezdu.
Zpět z Ústí nad Labem to nebylo o nic lepší. Souprava byla asi ve špatném technickém stavu a my se museli držet, abychom nepadali ze sedadel. Zejména na trase kolem Mělníka si to vlak frčel více jak stokilometrovou rychlostí, vagon nadskakoval nahoru a dolů, kýval se ze strany na stranu a my s ním. Vrcholem bylo i samovolné otevírání a zavírání okna až do poloviny s mohutným bouchnutím při každém výkyvu. Nevím, jestli ta souprava byla půjčená ze šrotiště, ale byl to děs, jízda jako na lochnesce, až nás jímal strach z vykolejení. Těšili jsme se na každou další stanici, kdy se zmírněním rychlosti se i náš vagon trochu uklidnil. Už se nedivím poruchám kolejnic, výhybek či samotných vagonů. A tak se ptám, myslíte, že to bude za dražší jízdné lepší? Navíc co udělá zrychlení dopravy bez údržby kolejového svršku? Nebude bezpečnější autobusová doprava?
O autorovi| Věra Vejnarová Čáslav
(Kutnohorský deník)
Ačkoliv České dráhy zdražují, jejich služby zůstávají stále stejné
Nechci se ČD zastávat, ale proč by ony měly být výjimkou. Vždyť je to všude: od pošty přes lékařskou ordinaci až třeba po čistírnu.
Výpary z jídla se mísily s kouřem z herny, špinavé zmačkané ubrusy a opět špína a zápach. To v hale to bylo trochu lepší, ale zase průvan. Těšili jsme se do vlaku, který zde bývá již přistaven. Ale ouha! Sice vlak opouštěly právě uklízečky, které vysypaly koše a vytřely podlahu bez jakéhokoli desinfekčního přípravku, takže zase špína a zápach. Počmárané koženky sedadel nelze přidat na vrub ČD, ale špinavá neprůhledná okna ano. Nechápeme také, proč měl vlak 25 minut zpoždění při výjezdu z výchozí stanice i když byl zcela připraven k odjezdu.
Zpět z Ústí nad Labem to nebylo o nic lepší. Souprava byla asi ve špatném technickém stavu a my se museli držet, abychom nepadali ze sedadel. Zejména na trase kolem Mělníka si to vlak frčel více jak stokilometrovou rychlostí, vagon nadskakoval nahoru a dolů, kýval se ze strany na stranu a my s ním. Vrcholem bylo i samovolné otevírání a zavírání okna až do poloviny s mohutným bouchnutím při každém výkyvu. Nevím, jestli ta souprava byla půjčená ze šrotiště, ale byl to děs, jízda jako na lochnesce, až nás jímal strach z vykolejení. Těšili jsme se na každou další stanici, kdy se zmírněním rychlosti se i náš vagon trochu uklidnil. Už se nedivím poruchám kolejnic, výhybek či samotných vagonů. A tak se ptám, myslíte, že to bude za dražší jízdné lepší? Navíc co udělá zrychlení dopravy bez údržby kolejového svršku? Nebude bezpečnější autobusová doprava?
O autorovi| Věra Vejnarová Čáslav
(Kutnohorský deník)
Ačkoliv České dráhy zdražují, jejich služby zůstávají stále stejné
Nechci se ČD zastávat, ale proč by ony měly být výjimkou. Vždyť je to všude: od pošty přes lékařskou ordinaci až třeba po čistírnu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222382/
Na ČT24 dnes v seriáli Před 25 lety bola "repríza" relácie Aktuality z decembra 1982, ktorá sa venovala pokusu istého "mladého cestovateľa v cylindri" obísť vlakom a autobusom celú ČSR (Českú socialistickú republiku ) ako aj problémom s meškaním vlakov a inými evergrenmi verejnej dopravy. Za pozornosť stojí aj osoba moderátora Jiřího Hrabovského, o.i. byvšieho hovorníka mladoboleslavskej škodovky.
http://www.ct24.cz/vysilani/?id=163992&datum=2007-12-10&porad=
http://www.ct24.cz/vysilani/?id=163992&datum=2007-12-10&porad=
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222184/
TV JOJ zavádza a klame divákov! A mieša hrušky s jablkami.
Pozrite si v archíve dnešné Noviny TV JOJ v čase 4:15 - 5:46. Zase jeden vysokoodborný príspevok o rušení výpravcov na železnici. Bohužiaľ im pri tom nechtiac asistuje aj Jirko Kubáček. Jeho slová si proste vyložili po svojom a informáciu o rušení výpravcov na dispečerizovanej trati P.Biskupice - Komárno preniesli aj na koridor, kde žiadne rušenie výpravcov nehrozí, keďže tam diaľkové ovládanie staníc, tak ako je to v ČR, zatiaľ neexistuje.
BTW: Od štvrtka už naostro funguje aj stanica P.Biskupice. Ovládaná je ale miestne, nie z DS.
Pozrite si v archíve dnešné Noviny TV JOJ v čase 4:15 - 5:46. Zase jeden vysokoodborný príspevok o rušení výpravcov na železnici. Bohužiaľ im pri tom nechtiac asistuje aj Jirko Kubáček. Jeho slová si proste vyložili po svojom a informáciu o rušení výpravcov na dispečerizovanej trati P.Biskupice - Komárno preniesli aj na koridor, kde žiadne rušenie výpravcov nehrozí, keďže tam diaľkové ovládanie staníc, tak ako je to v ČR, zatiaľ neexistuje.
BTW: Od štvrtka už naostro funguje aj stanica P.Biskupice. Ovládaná je ale miestne, nie z DS.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/221645/
montoya: Tuším, že pri vozňoch percentá nepresiahli 50 a pri HDV 60, ale však kľudne môžeme pozrieť záznam.