Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Přinášíme také užitečné rady, jak vyzrát na složitý tarifní systém.
Auta stojí, vlaky jedou. Bez stresu z dopravní zácpy. Statisticky několikrát bezpečněji. V klidu můžete pracovat na notebooku, vyřídit si telefony, číst si, jíst, pít nebo jen tak spát. Prostě všechno to, co si za volantem nemůžete dovolit. Tak nějak lákají České dráhy nové cestující z řad podnikatelů a manažerů.
Po více než roce jsme se znovu detailněji podívali, jak alternativa v podobě cestování vlakem vypadá ve skutečnosti. Shrnuli jsme přitom nejen bohaté zkušenosti obou autorů testu, ale zeptali se také konkrétních cestujících v několika náhodně vybraných spojích.
JAK NA NEPŘEHLEDNÉ TARIFY
Už několik let slibují České dráhy zjednodušení systému jízdného (hovořil o něm také jejich generální ředitel Josef Bazala v Profitu č. 3/2007). Bohužel, koupení jízdenky může být pro nezasvěceného zájemce stále zásadní překážkou.
Prostředí většiny nádražních hal zůstává fyzicky odpudivé. Zvláště podnikatelé s kufříky a v oblecích jsou magnetem pro nejrůznější pobudy a bezdomovce. Cestujícího, který se u okénka snaží plně věnovat spletitostem jízdních tarifů, tak chvilková nepozornost může přijít draho.
Čestnou výjimkou mezi testovanými stanicemi je Ostrava-Svinov, nejmodernější nádraží v republice. Zato jeho okolí patří k nejhorším: Nevyužijete-li okamžitě po výstupu taxíku, čekají vás několikaminutová cesta nevábným prostředím a schody k nejbližší tramvaji.
Proto hned na začátek máme pár cenných rad: Jedou-li na trati vlaky SuperCity, EuroCity nebo InterCity, dejte jim přednost. Jsou rychlejší a mnohem pohodlnější. Rozdíl je patrný hlavně mezi Prahou a Brnem, kde běžné rychlíky jezdí oklikou přes Havlíčkův Brod a cesta do Brna jim oproti zmíněným rychlovlakům trvá o hodinu déle. Na testované trati mezi Prahou a Plzní ale - na rozdíl od koridorů - žádné „lepší“ vlaky nejezdí.
Cestujete-li častěji na delší vzdálenosti (jednotlivá jízda delší než 100 kilometrů), vyplatí se koupit si Kilometrickou banku. Za 1400 korun získáte sešitek s předplacenými 2000 kilometry, z nějž se vám jednotlivé jízdy postupně odečítají. Velkou výhodou je, že nemusíte na každou jednotlivou jízdu kupovat lístek u pokladny, ale můžete nádražní halou jen proběhnout a rovnou nastoupit do vlaku. Druhou výhodou je pak cena: Cesta s Kilometrickou bankou vás přijde oproti běžné jízdence zhruba na polovinu.
Jízdenky na některé „lepší“ spoje si lze koupit také po internetu. Na webu www. cd.cz je sice nutná počáteční registrace, trvá ale jen pár minut a samozřejmě se stačí zaregistrovat pouze poprvé. Nemáte-li už slevový průkaz, můžete zadat například číslo občanského nebo řidičského průkazu. Jízdenku si pak vytisknete, zkontroluje ji až průvodčí ve vlaku. Jak jsme zjistili při testu, mnoho cestujících ale od internetového nákupu stále ještě odrazuje nutnost zadat při on-line placení číslo platební karty.
TAJNÝ TIP: e-LIŠKA
Pokud nemáte Kilometrickou banku ani on-line zakoupenou jízdenku, nejspíš vás cesta k pokladně nemine. V tom případě máte na výběr, zda chcete obyčejnou jednosměrnou jízdenku, nebo zpáteční. Druhá varianta je výrazně cenově výhodnější. Zpáteční cestu ale musíte uskutečnit nejpozději druhý den, takže jízdenka se hodí jen pro cesty „na otočku“. Pokud na zpáteční cestu využijete služeb Českých drah, ale až třeba za tři dny, máte smůlu.
Vlastníte-li některou ze slevových průkazek, momentálně zvaných In-karta, máte nárok na takzvané zákaznické jízdné (že by občasní cestující nebyli pro České dráhy zákazníky?). To se pohybuje přibližně na polovině až dvou třetinách běžného tarifu. „Zlatá Kilometrická banka,“ řekla k tomu mladá manažerka Karolína, cestující vlakem každé dva dny v týdnu. „U pokladny si jich během pár minut koupím hned několik do zásoby. Pak k pokladnám dlouho nemusím a ještě jezdím za polo
V souvislosti s chystanou devadesátidenní výlukou na chebské trati, o které informovala MF DNES, bych rád upozornit na menší omyl občas prezentovaný v poslední době v médiích či mezi občany.
To, že jedna skupina dopraváků dnes říká, že se mělo investovat do modernizace domažlické trati a ne do chebské ještě neznamená, že modernizace chebské trati je zbytečná. Není tomu tak, protože takzvaný III. tranzitní koridor je v úseku Plzeň - Cheb v podstatě generální opravou trati s místními vylepšeními a krátkou dostavbou druhé koleje z Kozolup do Pňovan.
Naposledy se tato trať modernizovala v polovině šedesátých let minulého století v souvislosti s elektrifikací, od té doby se tato údajně nejzatíženější jednokolejka Evropy v podstatě jen opotřebovávala extrémně těžkým provozem uhelných vlaků.
Mnohé inženýrské stavby a zařízení jsou na této trati již na hranici fyzické životnosti, o morální ani nemluvě. A protože prosté záplatování je v důsledku ještě dražší než pořádná oprava (i záplatování se na jednokolejce neobejde bez nepopulárních výluk), je dobře, že se nákladná modernizace trati děje. Na několik desítek let cestující získají klid a jistotu spolehlivě fungující železniční dopravy.
Trasa mezinárodního tranzitního III. koridoru byla schválena a je stavebně připravována již od druhé poloviny devadesátých let. O stavbě nové trati pro rychlost 160-200 km/h na Německo přes Domažlice se tehdy pouze hovořilo v nejasných rysech budoucího rozvoje. Dnes ekonomický i stavební boom v Česku dává tomuto projektu reálnou šanci na uskutečnění, rovněž dosud málo aktivní německá strana začíná o projekt jevit zájem.
Každá velká modernizace trati si vždycky vyžádá dlouhodobé výluky - to je bohužel jedno z negativ železniční dopravy. Dnes je trochu módou na České dráhy kolikrát nadávat už jenom z principu. Zkusme si však představit život v kraji bez nich. Autobusových spojů v Plzeňském kraji jezdí málo, o víkendu prakticky vůbec (náš kraj je statisticky nejhorší v Česku, co se týče zajištění veřejné dopravy o víkendech). Která obec nemá vlakovou zastávku, tam se život v pátek odpoledne zastaví.
Jenom ta „hrozná“ železnice jezdí v dvouhodinovém taktu po celý týden a skoro všude, vlakové přípoje na sebe běžně čekají i několik desítek minut (autobusy nikoliv), přepraví vám běžně kola, nabízí na rozdíl od autobusů celou řadu slev (druhá stránka je, že se v nich civilista kolikrát nevyzná), člověk si ve vlaku může kdykoliv ulevit - na rozdíl od busu (druhá stránka je, že se na tom WC často setká se svinčíkem po předchozích, ale když je třeba tak...). A mohl bych pokračovat.
Fungující železnice je pro region především pozitivum, vždyť více než třetina občanů (důchodci, studenti, děti, invalidé) je odkázána na veřejnou dopravu. Kam nevede železnice, tam se také tak dobře nerozvíjí potřebný turistický ruch. Buďme tedy k nedostatkům naší železnice trochu shovívaví a všímejme si především pozitiv.
JIŘÍ ŠPLÍCHAL
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
http://www.denik.cz/z_domova/rychlik_pardubicko20071006.html
První den se umělci ve Vídni představili na speciálním představení pro krajany v Komenského škole, kde nechyběli například Petr Salava, Stanislav Hložek, Lešek Semelka, Karel Štědrý, ale například i Jiřina Bohdalová. V sobotu 22. září se sehrálo přátelské utkání mezi FC Amfora a týmem Häupl International, kde jsou soustředěni sportovní novináři, zástupci vídeňské radnice a také několik členů legendárního vídeňského fotbalového klubu Rapid Wien. FC Amfora vyhrála po velkém zápase 4 : 3 a čeští borci byli za vítězství odměněni pěkným pohárem.
(Železničář)
Už jste někdy jeli s vlakem pozpátku? Taková příležitost se naštěstí nestává každý den, ale kdo měl „štěstí“ mohl se takto kousek svézt v úterý 25. září, a to z Tábora směrem na České Budějovic.
Vlakem pozpátku
Do redakce Táborského Deníku dorazila kopie stížnosti adresovaná českobudějovickým občanem Františkem Růžičkou na krajské zastupitelství.
Dokument míří proti neznámému pachateli, který ve výše zmíněný den nechal odjet na trať z Tábora směrem na České Budějovice rychlík s pravidelným odjezdem z Tábora v 15.59 hodin, přestože muselo být známé, že na trati probíhají stavební práce.
Strojvedoucí po několika stovkách metrů zjistil, že má v cestě překážku. Naštěstí jel nízkou rychlostí, ale nakonec musel vcouvat zpět do stanice Tábor.
Druhá část oznámení je zaměřena rovněž proti neznámému pachateli, který ve výše uvedenou dobu ponechal těžký mechanismus v prostoru trati tak, že nebyl možný průjezd žádného vlaku.
„Ve stanici Tábor museli cestující čekat bez dostačujících informací ve vlaku až téměř do 19 hodin, kdy byl vlak s téměř tříhodinovým zpožděním vypraven směrem na České Budějovice. Za dobu čekání do stanice Tábor dorazily i další vlakové soupravy rychlíků a dalších vlaků, které nemohly ve své jízdě pokračovat. Lze usuzovat, že do stanice Tábor se nedostaly ani soupravy jedoucí od Českých Budějovic,“ uvádí Růžička.
Vlak couval na nádraží zpět z Ústeckého předměstí. Událost se obešla bez škod na majetku a bez zraněni.
„V průjezdném profilu vznikla překážka, neboť došlo k poruše vrtného zařízení jedné z firem, která se účastní na stavbě koridoru. Bezpečnostní hlídka stavby dobře zareagovala, vlak včas zastavila, ale jelikož překážka nešla odstranit ihned, lidově řečeno nešlo s tím hnout, tak došlo k tomu, čemu došlo,“ vysvětlil vrchní přednosta z táborské železniční stanice Milan Vodák .
Obnova provozu
Železničáři předpokládali, že obnova provozu nepotrvá dlouho, takže ani neplánovali náhradní dopravu.
„Byly nám slibovány od stavbařů daleko kratší časy odstranění poruchy, takže jsme ani autobusy neobjednávali. Bohužel jim to tak rychle nešlo. Celé zpoždění zaplatí firmy, které se účastní na stavbě čtvrtého koridoru, protože to byla jejich závada. Bohužel to ale odnesli cestující,“ dodal včera Vodák.
Ředitel stavby koridoru Lumír Pyzsko odmítl událost znovu komentovat s tím, že vyjádření poskytl Správě dopravní cesty v Českých Budějovicích. Jak chyby vysvětlil, se redakci Deníku včera nepodařilo zjistit.
Vzhledem k tomu, že oznámení bylo podáno na krajské státní zastupitelství, které jej ale podle slov státní zástupkyně Aleny Píchové předalo okresu, bude se kuriózním případem teď zřejmě zabývat policie. Její prošetření by mělo zjistit, zda například nedošlo k trestnému činu obecného ohrožení.
(Táborský deník)
Už jsme jeli vlakem pozpátku, taková příležitost se někde stává každý den. (Třeba v úvrati Pradubice hl.n. - Rosice n.L. - i když dnes je to častěji řešeno přípřeží za vlak do/z Hradce Králové.)
Predpokladaná hodnota pripravovanej investície dosahuje 278,15 mil. Sk bez DPH, financovaná bude aj z európskych prostriedkov
[3.10.2007, SITA]
BRATISLAVA 3. októbra (SITA) - Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) pripravujú modernizáciu trakčného vedenia dvoch koľají na traťovom úseku Kuzmice - Kalša - Slanec v dĺžke 10,3 kilometra z dôvodu jeho fyzického a morálneho opotrebovania. Nahradí ho nové trakčné vedenie na prevádzkovú rýchlosť do 160 kilometrov za hodinu. Ako ďalej vyplynulo z informatívneho oznámenia v Úradnom vestníku Európskej únie, ŽSR plánujú vyhlásiť v polovici októbra tohto roka príslušné verejné obstarávanie s predpokladanou hodnotou zákazky 278,15 mil. Sk bez dane z pridanej hodnoty.
Nové trakčné vedenie na uvedenom traťovom úseku musí podľa obstarávateľa spĺňať požiadavky smernice pre modernizáciu a optimalizáciu železničnej siete ŽSR. Súčasťou zákazky, rozdelenej na dve stavebné časti, bude aj modernizácia rozvodne 110 kV v Kuzmiciach. Technológia tejto rozvodne, ktorá je v prevádzke od roku 1963, je totiž takisto opotrebovaná a jej prevádzku nie je možné zabezpečiť bežnou údržbou. Modernizácia trakčného vedenia a rozvodne by mala byť hotová do 25. augusta 2008. Stavebné práce budú financované aj z prostriedkov štrukturálnych fondov Európskej únie v rámci skráteného plánovacieho obdobia 2004 až 2006 podľa Operačného programu Základná infraštruktúra a priority Dopravná infraštruktúra.
http://servis.etrend.sk/113346/spravy-sita/zsr-planuju-dalsiu-modernizaciu-zeleznicneho-koridoru
http://www.novinky.cz/koktejl/nejkratsi-ceska-zeleznicni-trat-meri-ctyri-metry_123786_b62mo.html
Zde je článek o vozidlech na železnici, který 21.9. vyšel na iDnes.cz
http://zpravy.idnes.cz/ceske-drahy-provozuji-az-padesat-let-stare-vlaky-f6t-/domaci.asp?c=A070918_143720_domaci_adb
Milovníci železnice si přišli na své o víkendu v Bohumíně. Obdivovali zejména unikátní parní babičky, které se proháněly místní železnicí. Rodinky s dětmi se tak mimořádně mohly projet Velkým Výčepem, parní lokomotivou z počátku minulého století. A také dalším ojedinělým skvostem - Rosničkou z Národního technického muzea v Praze. Děti nejčastěji obdivovaly historickou parní mašinu TI 12 z Chabowky, kterou vystavovali polští železničáři.
(Blesk)
Chvilku jsem přemýšlel, cože za mašinku to je - můžete hádat také a domýšlet se, jak asi tento skvost vznikl.
http://michalkamensky.blog.sme.sk/c/113893/O-sukromnom-dopravcovi-na-prazskom-letisku.html
Ale vlastne o inom som chcel v súvislosti s dopravou v médiách - neviem, či sa to už v predchádzajúcej diskusii neobjavilo, ale opakovanie snáď nezaškodí. Český rozhlas sa chystá do dopravného spravodajstva zaradiť aj informovanie o situácii vo verejnej doprave na území Prahy. Ktovie, či sa dočkáme podobných informácii v rozhlase aj na Slovensku a či k nim pribudnú aj správy o situácii na železnici...
http://brozik.blog.sme.sk/c/113539/Konecne-dopravny-servis-aj-pre-ludi.html (ilustračný obrázok síce z Prahy zjavne nepochádza, ale zosmiešňujúcich komentárov na adresu autora sa v tomto prípade snáď môžeme zdržať...)
Za meškanie vlakov budú pokuty
Ak železničná spoločnosť spôsobí meškanie vlaku, bude musieť od roku 2010 vrátiť časť cestovného. Pri vnútroštátnych linkách to bude o dva roky neskôr.
BRATISLAVA. Európsky parlament schválil posledný septembrový týždeň tretí železničný balík, ktorý má liberalizovať železničnú dopravu v únii. Nové pravidlá majú zatraktívniť železničnú dopravu, ktorá prepravuje každý rok menej cestujúcich. Jej hlavným konkurentom sa totiž stala lacná letecká doprava, ktorú prevádzkujú nízkonákladové spoločnosti.
Najprv medzinárodné, potom národné
Nové pravidlá sú súčasťou rozsiahlych zmien, ktoré Európska únia odštartovala v roku 2001. Ak konečnú verziu tretieho železničného balíka schvália ministri dopravy členských krajín, za meškanie v medzinárodnej i vnútroštátnej doprave budú musieť železničiari platiť. Rovnako to platí aj pri leteckých spoločnostiach. Kompenzácie sa však budú týkať iba meškaní, ktoré spôsobia priamo železničné spoločnosti.
„Nás sa toto rozhodnutie nejako významne nedotkne, pretože meškania nad jednu až dve hodiny sú ojedinelé,“ povedal hovorca Železničnej spoločnosti Slovensko Miloš Čikovský. Podľa neho v zimnom grafikone meškali iba tri vlaky zo sto, v letnom to bolo päť až šesť vlakov zo sto. „V tom sú však zahrnuté aj krátke, napríklad päťminútové meškania,“ povedal Čikovský.
Nové pravidlá by mali v medzinárodnej doprave platiť od januára 2010. V prípade vnútroštátnej dopravy to bude od januára 2012.
„Rozhodnutie Európskeho parlamentu umožňuje odklad týchto termínov, ale my máme záujem o cestujúcich, preto predpokladám, že o odklad nepožiadame,“ povedal Čikovský. Členské štáty budú môcť na určitý čas vyňať z rozhodnutia parlamentu diaľkové vnútroštátne linky. Kompenzácie za meškanie sa tiež nemusia týkať mestských, prímestských a regionálnych železničných služieb.
Za meškanie je kompenzácia aj dnes
Pri meškaní vlakov by mali mať cestujúci nárok na vrátenie cestovného od 25 až do 75 percent.
„My už teraz vraciame cestujúcim v medzinárodnej doprave časť cestovného a k tomu sme sa prihlásili dobrovoľne,“ povedal Čikovský. Cestujúci má tak nárok na vrátenie 20 percent z cestovného, ak medzinárodný vlak mešká viac ako hodinu cez deň alebo dve hodiny v noci.
Podľa nového by mali byť „peňažné náhrady vyplatené do jedného mesiaca od podania žiadosti o vrátenie“, píše Európsky parlament vo svojej správe.
Poslanci Európskeho parlamentu tiež schválili, aby mali držitelia predplatných časových lístkov v prípade častých meškaní vlaku alebo pri zrušení spojov nárok na kompenzáciu vo forme bezplatných ciest, zliav alebo na predĺženie platnosti ich časového lístka.
Lepšie podmienky pre všetkých
Súčasťou nových opatrení sú aj lepšie podmienky pre ľudí so zníženou mobilitou alebo možnosť kúpiť si cestovný lístok priamo vo vlaku. Železnice budú musieť zaručiť prístup imobilným ľuďom na stanice a nástupiská. U nás tak urobia Železnice Slovenskej republiky ako vlastník infraštruktúry. V súčasnosti prebiehajú opravy viacerých staníc, aby spĺňali požadované kritériá.
„Stabilne máme pre imobilných cestujúcich vybavené iba IC vlaky,“ povedal Čikovský s tým, že pri nákupe nových vozňov už berú do úvahy aj požiadavky takýchto cestujúcich. Dnes si imobilný cestujúci musí špeciálny vozeň objednať a železničná spoločnosť mu dá vedieť, kedy môže cestovať.
Cestovné lístky si môže cestujúci kúpiť vo vlaku už dnes. Ale za príplatok. „Je to bežné vo všetkých železničných spoločnostiach,“ povedal Čikovský. Ďalšou možnosťou sú samovybavovacie automaty, na ktoré však musí mať cestujúci dostatok drobných mincí. Papierové peniaze totiž automaty neakceptujú.
„Rátame už s tým, že prejdeme na euro a potom nebude taký problém s mincami,“ uzatvoril Čikovský.
Železničné balíky EÚ
1. balík (2001) - stanovili sa rámcové podmienky na vstup dopravných podnikov na jednotliv