Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
link :
http://spravy.pravda.sk/zeleznicny-tunel-v-bratislave-spoji-europu-fz2-/sk_regiony.asp?k=96002&c=A071030_083241_sk_domace_p12
http://spravy.pravda.sk/zeleznicny-tunel-v-bratislave-spoji-europu-fz2-/sk_regiony.asp?k=96002&c=A071030_083241_sk_domace_p12
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211450/
poddunajského mosta v Bratislave, podľa článku v pravda.sk :
http://spravy.pravda.sk/zeleznicny-tunel-v-bratislave-spoji-europu-fz2-/sk_regiony.
asp?k=96002&c=A071030_083241_sk_domace_p12
http://spravy.pravda.sk/zeleznicny-tunel-v-bratislave-spoji-europu-fz2-/sk_regiony.
asp?k=96002&c=A071030_083241_sk_domace_p12
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211448/
...by jednoducho v tomto prípade využil rychlíkové spojenie a neprihliadal na to, že musí byť potrebné stráviť nejaký čas s bezdomovcami na stanici. Keď predsa idem na nejaké školenie, nespolieham sa na poslednú možnosť. Nič nepoviem v prípade, žeby naozaj iné spojenie pani nemala.
Tým samozrejme nechcem ospravedlňovať ČD, pretože koncový (a hlavne občasný, ktorý nepozná miestne pomery) zákazník vždy očakáva kvalitu za svoje peniaze a nepočíta s meškaním, resp. dúfa, že na prípoje sa bude čakať....
Aj mňa niekedy dokáže dožrať ZSSK, ale nie v meškaní vlakov, ale skôr v neprípojovosti najmä v SO a NE. Meškania už spravidla dokážem predvídať :-) a zvykol som si na ne.
Tým samozrejme nechcem ospravedlňovať ČD, pretože koncový (a hlavne občasný, ktorý nepozná miestne pomery) zákazník vždy očakáva kvalitu za svoje peniaze a nepočíta s meškaním, resp. dúfa, že na prípoje sa bude čakať....
Aj mňa niekedy dokáže dožrať ZSSK, ale nie v meškaní vlakov, ale skôr v neprípojovosti najmä v SO a NE. Meškania už spravidla dokážem predvídať :-) a zvykol som si na ne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211086/
Nastal den, kdy jsem měla jet na školení do vzdálené Olomouce. Celkem jsem se těšila, že si opět po delší době udělám výlet spojený se seminářem, který mě měl posílit v mých vědomostech, tolik potřebných k výkonu mého zaměstnání. Vyhledala jsem si tedy vlakové spojení. K mé smůle jsem musela jet z Otrokovic osobním vlakem, protože pokud bych zvolila rychlík, tak bych měla v Olomouci asi hodinu času, a představa, jak sedím v čekárně na nádraží, mě nikterak nenadchla. Zvolila jsem tedy osobní vlak, který mě měl sice pomaleji, ale jistě dopravit k cíli mé cesty.
V den semináře jsem vstala dobře naladěna a opravdu jsem se těšila, jak si ten den užiji. Přišla jsem na nádraží, koupila si zpáteční jízdenku a čekala na příjezd motoráčku směrem na Otrokovice.
Najednou ohlásili desetiminutové zpoždění. V tu chvíli jsem byla v klidu, říkala jsem si, že osobní vlak, na který mám v Otrokovicích přestupovat, bude určitě čekat.
Po ohlášené době zpoždění vlak opravdu přijel a já si byla jistá, že tohle byl první a poslední šrám toho dne. To jsem ale nevěděla, že tomu tak ve skutečnosti nebude. Dojeli jsme do stanice Malenovice a pan průvodčí prochází vagon po vagonu a ohlašuje, že budeme mít zpoždění dalších deset minut. V duchu jsem si zanadávala, ale i přesto jsem věřila, že naděje umírá poslední a že můj přípoj stihnu. Ovšem chyba lávky. Přijeli jsme do Otrokovic a vlak, kterým jsem měla jet, byl pryč. Dalším nejbližším spojem byl rychlík do Přerova.
Tudíž jsem musela další půlhodinu počkat (nemluvím o tom, že čekárna v Otrokovicích není zrovna voňavá a bezdomovci, co v ní posedávají a pospávají, tomu opravdu hodně přidávají).
Časopis, který jsem si koupila pro zkrácení volné chvíle ve vlaku, jsem měla už přečtený i pozpátku. Nakonec jsem se ale dočkala a nasedla do rychlíku s pocitem malého vítězství. Už mi bylo jasné, že se na školení nedostavím včas a zpoždění jsem chtěla omluvit zpožděnkou - dokladem, který se vystavuje v případě zpoždění. Tak jsme vyrazili směrem k Přerovu a to jsem netušila, že mě čeká další zpoždění. To mě potkalo v Hulíně, kde jsme deset minut čekali na přípoj z Holešova.
V tu chvíli na mě šly mdloby, stále jsem v duchu počítala, že spoj z Přerova na Olomouc musím i přes desetiminutové zpoždění rychlíku stihnout.
Dojeli jsme do Přerova a já s vyplazeným jazykem přebíhala z jednoho nástupiště na druhé hledajíc vlak na Olomouc. Nakonec jsem s hrůzou zjistila, že vlak jede až za hodinu. Šla jsem si, zoufalá, sednout do čekárny a přemýšlela jsem, co dál. Má cenu pokračovat do Olomouce, nebo se vrátit domů? Den, na který jsem se tolik těšila, se proměnil v mou noční můru.
Nakonec jsem se rozhodla do Olomouce dojet. Přišla jsem až skoro ke konci semináře a ještě k tomu bez zpožděnky.
Když jsem na nádraží viděla tu frontu lidí, co na tento doklad čekali, nechtěla jsem ztratit těch pár minut, co zbývalo do konce školení. Nakonec vše dopadlo relativně dobře. Šla jsem si domluvit jiný termín semináře a pak jsem zavolala manželovi, který byl autem nedaleko Olomouce, aby pro mě přijel.
Cestu zpět vlakem jsem už nechtěla riskovat. Nikomu podobný zážitek s cestováním opravdu nepřeji. I když někomu se tohle jistě stává častěji.
(Zlínský deník)
To miluji, někdo udělá blbost, vyjede pozdě - a pak to ještě rozmázne v médiích.
V den semináře jsem vstala dobře naladěna a opravdu jsem se těšila, jak si ten den užiji. Přišla jsem na nádraží, koupila si zpáteční jízdenku a čekala na příjezd motoráčku směrem na Otrokovice.
Najednou ohlásili desetiminutové zpoždění. V tu chvíli jsem byla v klidu, říkala jsem si, že osobní vlak, na který mám v Otrokovicích přestupovat, bude určitě čekat.
Po ohlášené době zpoždění vlak opravdu přijel a já si byla jistá, že tohle byl první a poslední šrám toho dne. To jsem ale nevěděla, že tomu tak ve skutečnosti nebude. Dojeli jsme do stanice Malenovice a pan průvodčí prochází vagon po vagonu a ohlašuje, že budeme mít zpoždění dalších deset minut. V duchu jsem si zanadávala, ale i přesto jsem věřila, že naděje umírá poslední a že můj přípoj stihnu. Ovšem chyba lávky. Přijeli jsme do Otrokovic a vlak, kterým jsem měla jet, byl pryč. Dalším nejbližším spojem byl rychlík do Přerova.
Tudíž jsem musela další půlhodinu počkat (nemluvím o tom, že čekárna v Otrokovicích není zrovna voňavá a bezdomovci, co v ní posedávají a pospávají, tomu opravdu hodně přidávají).
Časopis, který jsem si koupila pro zkrácení volné chvíle ve vlaku, jsem měla už přečtený i pozpátku. Nakonec jsem se ale dočkala a nasedla do rychlíku s pocitem malého vítězství. Už mi bylo jasné, že se na školení nedostavím včas a zpoždění jsem chtěla omluvit zpožděnkou - dokladem, který se vystavuje v případě zpoždění. Tak jsme vyrazili směrem k Přerovu a to jsem netušila, že mě čeká další zpoždění. To mě potkalo v Hulíně, kde jsme deset minut čekali na přípoj z Holešova.
V tu chvíli na mě šly mdloby, stále jsem v duchu počítala, že spoj z Přerova na Olomouc musím i přes desetiminutové zpoždění rychlíku stihnout.
Dojeli jsme do Přerova a já s vyplazeným jazykem přebíhala z jednoho nástupiště na druhé hledajíc vlak na Olomouc. Nakonec jsem s hrůzou zjistila, že vlak jede až za hodinu. Šla jsem si, zoufalá, sednout do čekárny a přemýšlela jsem, co dál. Má cenu pokračovat do Olomouce, nebo se vrátit domů? Den, na který jsem se tolik těšila, se proměnil v mou noční můru.
Nakonec jsem se rozhodla do Olomouce dojet. Přišla jsem až skoro ke konci semináře a ještě k tomu bez zpožděnky.
Když jsem na nádraží viděla tu frontu lidí, co na tento doklad čekali, nechtěla jsem ztratit těch pár minut, co zbývalo do konce školení. Nakonec vše dopadlo relativně dobře. Šla jsem si domluvit jiný termín semináře a pak jsem zavolala manželovi, který byl autem nedaleko Olomouce, aby pro mě přijel.
Cestu zpět vlakem jsem už nechtěla riskovat. Nikomu podobný zážitek s cestováním opravdu nepřeji. I když někomu se tohle jistě stává častěji.
(Zlínský deník)
To miluji, někdo udělá blbost, vyjede pozdě - a pak to ještě rozmázne v médiích.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211081/
Videodůkaz: strojvůdce pomlouvá pendolino
Dostat se do řídicí kabiny rychlovlaku Pendolino je pro běžného člověka mnohem jednodušší, než by se na první pohled mohlo zdát. Server TÝDEN.CZ objevil videa, která dokládají, že se cestující běžně pohybují v kokpitu vlajkové lodi českých železnic. Předpisy to přitom zakazují.
Nová zjištění mohou pro České dráhy znamenat vážný problém: železničáři se ocitli pod palbou kritiky už kvůli tomu, že nechali usednout na místo řidiče pendolina slavného závodníka Emersona Fittipaldiho. Drážní inspekce hned začala vyšetřovat, zda vlak skutečně řídil. Podle drážních předpisů může do kabiny vstoupit "civilista" jen se zvláštním povolením.
První z videí zachycuje návštěvu pětičlenné rodiny v řídicí kabině, strojvedoucí dětem ochotně vysvětluje, jak vlak funguje. "Tady toho moc neuvidíš, jsi moc malej," říká malému chlapci řidič. "Já si stoupnu na špičky," odpovídá dítě. Otázkou je, za jakých okolností se rodina do řídicí kabiny dostala. Souhlas se vstupem do kokpitu může podle drážních předpisů udělit pouze vrchní přednosta Depa kolejových vozidel v Praze. A to ještě jen ve "zvláštních případech". Navíc musí návštěvu doprovázet pověřená osoba, která odpovídá za dodržení všech předpisů.
Dráhy: Vyšetříme to
Sám autor v diskuzi pod videem přiznává, že stačilo poprosit průvodčího. "Mám úplně stejnou zkušenost, seděl jsem se synem u strojvedoucího na SC135. Byli jsme tam víc než třicet minut a bývali bychom tam mohli sedět i mnohem déle. Opět stačilo se jen zeptat stevarda," přidává vlastní zkušenost další z diskutujících.
Vedení Českých drah - na základě dotazu serveru TÝDEN.CZ - se rozhodlo, že prověří, kdo a proč rodinu do kokpitu pustil. Potvrdil to tiskový mluvčí společnosti Radek Joklík. Vlastní vyšetřování hodlá spustit i Drážní inspekce. „Není vyloučeno, že zahájíme správní řízení," prohlásil mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar poté, co nahrávky zhlédl. Jeho slova následně potvrdil i náměstek generálního inspektora Jan Kučera. „Pokud bychom dodržovali striktně zákon, tak cestující do kabiny nesmí. Pokud ovšem měli povolení, tak je to v pořádku," dodal Kučera.
Pomlouvat povoleno
Ani jiné objevené video Českým drahám příliš radosti neudělá. Nejenže dokumentuje další z návštěv cestujících v kokpitu, ale navíc dokládá, jak strojvedoucí o supervlaku smýšlí. „Prý to pendolino moc dobře nesvítí a staré vlaky prý svítí líp," ptá se strojvedoucího cestující. „No bída, no," odpovídá železničář. „Je to jenom italský výrobek," dodává a vzbuzuje tím salvu smíchu. Když řidič srovnává kvalitu soupravy s francouzským rychlovlakem TGV, nebere si servítky. „Je to asi rozdíl jako mezi fiatem a mercedesem, co do kvality a všeho," říká.
České dráhy nechává hodnocení neloajálního strojvůdce v klidu. „Ze záznamu je zřejmé, že šlo o neformální konverzaci se strojvedoucím a nahrávka zjevně nebyla pořízena za účelem zveřejnění. Každý člověk, tedy i náš zaměstnanec, má právo na svůj soukromý názor," uvedl mluvčí drah Joklík.
Všechno začal Fittipaldi
Návštěva v řídicí kabině pendolina neláká jen běžné cestující. Nepohrdl jí ani dvojnásobný mistr světa vozů formule 1 Emerson Fittipaldi, který minulý čtvrtek usedl za jízdy dokonce i do křesla řidiče. Drážní inspekce obratem začala vyšetřovat, zda vlak plný cestujících neřídil a neohrozil tím jejich bezpečnost. Člověk, jenž chce řídit drážní vozidlo, byť pod dohledem druhé osoby, totiž musí mít podle náměstka Kučery potřebné kurzy a zkoušky.
zdroj: www.tyden.cz
Dostat se do řídicí kabiny rychlovlaku Pendolino je pro běžného člověka mnohem jednodušší, než by se na první pohled mohlo zdát. Server TÝDEN.CZ objevil videa, která dokládají, že se cestující běžně pohybují v kokpitu vlajkové lodi českých železnic. Předpisy to přitom zakazují.
Nová zjištění mohou pro České dráhy znamenat vážný problém: železničáři se ocitli pod palbou kritiky už kvůli tomu, že nechali usednout na místo řidiče pendolina slavného závodníka Emersona Fittipaldiho. Drážní inspekce hned začala vyšetřovat, zda vlak skutečně řídil. Podle drážních předpisů může do kabiny vstoupit "civilista" jen se zvláštním povolením.
První z videí zachycuje návštěvu pětičlenné rodiny v řídicí kabině, strojvedoucí dětem ochotně vysvětluje, jak vlak funguje. "Tady toho moc neuvidíš, jsi moc malej," říká malému chlapci řidič. "Já si stoupnu na špičky," odpovídá dítě. Otázkou je, za jakých okolností se rodina do řídicí kabiny dostala. Souhlas se vstupem do kokpitu může podle drážních předpisů udělit pouze vrchní přednosta Depa kolejových vozidel v Praze. A to ještě jen ve "zvláštních případech". Navíc musí návštěvu doprovázet pověřená osoba, která odpovídá za dodržení všech předpisů.
Dráhy: Vyšetříme to
Sám autor v diskuzi pod videem přiznává, že stačilo poprosit průvodčího. "Mám úplně stejnou zkušenost, seděl jsem se synem u strojvedoucího na SC135. Byli jsme tam víc než třicet minut a bývali bychom tam mohli sedět i mnohem déle. Opět stačilo se jen zeptat stevarda," přidává vlastní zkušenost další z diskutujících.
Vedení Českých drah - na základě dotazu serveru TÝDEN.CZ - se rozhodlo, že prověří, kdo a proč rodinu do kokpitu pustil. Potvrdil to tiskový mluvčí společnosti Radek Joklík. Vlastní vyšetřování hodlá spustit i Drážní inspekce. „Není vyloučeno, že zahájíme správní řízení," prohlásil mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar poté, co nahrávky zhlédl. Jeho slova následně potvrdil i náměstek generálního inspektora Jan Kučera. „Pokud bychom dodržovali striktně zákon, tak cestující do kabiny nesmí. Pokud ovšem měli povolení, tak je to v pořádku," dodal Kučera.
Pomlouvat povoleno
Ani jiné objevené video Českým drahám příliš radosti neudělá. Nejenže dokumentuje další z návštěv cestujících v kokpitu, ale navíc dokládá, jak strojvedoucí o supervlaku smýšlí. „Prý to pendolino moc dobře nesvítí a staré vlaky prý svítí líp," ptá se strojvedoucího cestující. „No bída, no," odpovídá železničář. „Je to jenom italský výrobek," dodává a vzbuzuje tím salvu smíchu. Když řidič srovnává kvalitu soupravy s francouzským rychlovlakem TGV, nebere si servítky. „Je to asi rozdíl jako mezi fiatem a mercedesem, co do kvality a všeho," říká.
České dráhy nechává hodnocení neloajálního strojvůdce v klidu. „Ze záznamu je zřejmé, že šlo o neformální konverzaci se strojvedoucím a nahrávka zjevně nebyla pořízena za účelem zveřejnění. Každý člověk, tedy i náš zaměstnanec, má právo na svůj soukromý názor," uvedl mluvčí drah Joklík.
Všechno začal Fittipaldi
Návštěva v řídicí kabině pendolina neláká jen běžné cestující. Nepohrdl jí ani dvojnásobný mistr světa vozů formule 1 Emerson Fittipaldi, který minulý čtvrtek usedl za jízdy dokonce i do křesla řidiče. Drážní inspekce obratem začala vyšetřovat, zda vlak plný cestujících neřídil a neohrozil tím jejich bezpečnost. Člověk, jenž chce řídit drážní vozidlo, byť pod dohledem druhé osoby, totiž musí mít podle náměstka Kučery potřebné kurzy a zkoušky.
zdroj: www.tyden.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208028/
Devatenáctiletý řidič, který vjel autem ve čtvrtek odpoledne mezi Olomoucí a Horkou nad Moravou pod osobní vlak, v sobotu podlehl svým zraněním. Jeho šestnáctiletou spolujezdkyni lékaři včera propustili z nemocnice.
Přestože mladík zemřel, jeho otec prostřednictvím Deníku děkuje všem cestujícím, kteří se podíleli na záchranných pracech. „I za dívčiny rodiče děkujeme lidem, kteří pomáhali oběma dětem a zavolali pomoc. Dívku vytáhli z auta a pravděpodobně jí tím zachránili život,“ uvedl Pavel Urban, jehož syn bohužel takové štěstí neměl.
Také lékaři bezprostředně po havárii ocenili aktivní přístup cestujících při záchraně. „V poslední době je to stále častější jev. V tomto případě bylo důležité také to, že lidé uvědomili i hasiče - potřebovali jsme, aby okamžitě vyprostili řidiče,“ uvedl ve čtvrtek Ivo Mareš, ředitel záchranné služby v Olomouci.
Přes rychlý zásah a převoz vrtulníkem do fakultní nemocnice mladý řidič následky zranění nepřežil.
Příčinu nehody zkoumá drážní inspekce. „Vyšetřování ještě formálně neskončilo, ale kontrolní měření potvrdilo, že výstražná signalizace včetně světel byla v době nehody v provozu,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar.
(Olomoucký deník)
Přestože mladík zemřel, jeho otec prostřednictvím Deníku děkuje všem cestujícím, kteří se podíleli na záchranných pracech. „I za dívčiny rodiče děkujeme lidem, kteří pomáhali oběma dětem a zavolali pomoc. Dívku vytáhli z auta a pravděpodobně jí tím zachránili život,“ uvedl Pavel Urban, jehož syn bohužel takové štěstí neměl.
Také lékaři bezprostředně po havárii ocenili aktivní přístup cestujících při záchraně. „V poslední době je to stále častější jev. V tomto případě bylo důležité také to, že lidé uvědomili i hasiče - potřebovali jsme, aby okamžitě vyprostili řidiče,“ uvedl ve čtvrtek Ivo Mareš, ředitel záchranné služby v Olomouci.
Přes rychlý zásah a převoz vrtulníkem do fakultní nemocnice mladý řidič následky zranění nepřežil.
Příčinu nehody zkoumá drážní inspekce. „Vyšetřování ještě formálně neskončilo, ale kontrolní měření potvrdilo, že výstražná signalizace včetně světel byla v době nehody v provozu,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar.
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207689/
Není to tak dávno, co jsem po delším čase opět objevil kouzlo cestování vlakem. Kdysi byla taková jízda celkem běžnou věcí; výjimečné bylo spíše svezení autem. Jenže to bylo ještě za časů, kdy dálnice existovaly jen ve sci-firománech a zdá se mi, že i těch vlaků bylo víc než aut.
Časy se mění a my pozorujeme, že osud vlaku vůbec není zpečetěný, jak se před lety zdálo. Je zas o něco rychlejší, o něco čistší a dokonce už není třeba vytírat si z očí saze - a to nejen kvůli tomu, že se málokteré okno dá otevřít. A je už i lepší než autobus. Ve vlaku je relativně tišeji a člověk nemusí stále jen sedět. Může totiž vstát (dokonce, když je vlak natřískaný, nemusí si vůbec sedat), může si postát u okna, může se poprocházet. To se sice za určitých okolností dá i v autobusu, ale jen za cenu vzbuzení mnohem větší pozornosti. Ve vlaku si je možné také zdřímnout, a to nemám na mysli jen možnost pobýt si v lůžkovém voze. Spát se dá i vsedě. Ale tady se už začínají prolínat výhody s nevýhodami. Pokud se totiž člověku podaří i opřít tak, že mu hlava neodpadne a neobije se o všechny přilehlé stěny, určitě se mu po chvíli otevřou ústa dřímotami, což mu na přitažlivosti nepřidá a přijdou se na něj podívat až z lokomotivy.
Navíc jedině ve vlaku mají šanci notoričtí seznamovači. Ano, vlak, to není jen dopravní prostředek, je to i pracoviště -a ne jen pro zúčastněný personál. Jsou tu totiž ještě akční hrdinové, kterým narostly podstatně delší prsty než jiným, anebo tu jsou bonviváni se schopnostmi, díky kterým už vůbec nejsou odkázaní na tunel.
Abych upřesnil: nikoliv kvůli komunikačním možnostem upřednostňuji vlak před autem či autobusem. Asi je to hlavně díky tomu, že si nemůžu dovolit osobního šoféra.
Milan Markovič
(Ústecký deník)
Časy se mění a my pozorujeme, že osud vlaku vůbec není zpečetěný, jak se před lety zdálo. Je zas o něco rychlejší, o něco čistší a dokonce už není třeba vytírat si z očí saze - a to nejen kvůli tomu, že se málokteré okno dá otevřít. A je už i lepší než autobus. Ve vlaku je relativně tišeji a člověk nemusí stále jen sedět. Může totiž vstát (dokonce, když je vlak natřískaný, nemusí si vůbec sedat), může si postát u okna, může se poprocházet. To se sice za určitých okolností dá i v autobusu, ale jen za cenu vzbuzení mnohem větší pozornosti. Ve vlaku si je možné také zdřímnout, a to nemám na mysli jen možnost pobýt si v lůžkovém voze. Spát se dá i vsedě. Ale tady se už začínají prolínat výhody s nevýhodami. Pokud se totiž člověku podaří i opřít tak, že mu hlava neodpadne a neobije se o všechny přilehlé stěny, určitě se mu po chvíli otevřou ústa dřímotami, což mu na přitažlivosti nepřidá a přijdou se na něj podívat až z lokomotivy.
Navíc jedině ve vlaku mají šanci notoričtí seznamovači. Ano, vlak, to není jen dopravní prostředek, je to i pracoviště -a ne jen pro zúčastněný personál. Jsou tu totiž ještě akční hrdinové, kterým narostly podstatně delší prsty než jiným, anebo tu jsou bonviváni se schopnostmi, díky kterým už vůbec nejsou odkázaní na tunel.
Abych upřesnil: nikoliv kvůli komunikačním možnostem upřednostňuji vlak před autem či autobusem. Asi je to hlavně díky tomu, že si nemůžu dovolit osobního šoféra.
Milan Markovič
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207401/
Železnice sa chcú poistiť
Železnice Slovenskej republiky pripravujú verejné obstarávanie na poistenie svojho majetku a poistenie zodpovednosti za škodu voči tretím osobám s predpokladanou hodnotou 124,5 mil. Sk bez dane z pridanej hodnoty.
Podľa pravidelného informatívneho oznámenia v európskom vestníku verejného obstarávania plánovaná zákazka by mala byť realizovaná počas takmer štyroch rokov po podpísaní zmluvy s vybraným uchádzačom. Obstarávateľ zatiaľ neinformoval o termíne vyhlásenia uvedenej súťaže.
ŽSR vykázali v 1. polroku tohto roku zisk vo výške 20,651 mld. Sk, čo je oproti plánu viac o 2,4 %. V rovnakom období minulého roku pritom spoločnosť evidovala stratu takmer 337,5 mil. Sk. Lepší výsledok hospodárenia súvisel najmä s plnením Plánu konsolidačnej funkcie spoločnosti zo strany štátu. Vysoký objem zisku spôsobilo najmä zaúčtovanie do výnosov prevzatie úverov do štátneho dlhu vo výške 20,409 mld. Sk na základe vládneho uznesenia z konca minulého roka.
Bez tohto vplyvu by výsledkom hospodárenia v 1. polroku bola strata 242,2 mil. Sk pri plánovanej strate 246,1 mil. Sk. Vlani v tom istom období spoločnosť, naopak, vykázala bez uvedeného vplyvu zisk takmer 285,6 mil. Sk. Ako ŽSR informovali, v 1. polroku dosiahli celkové výnosy vo výške 27,634 mld. Sk, čo bolo medziročne trojnásobne viac. Náklady predstavovali v uvedenom období 6,983 mld. Sk a boli medziročne nižšie o 23,1 %.
Zdroj: TASR
Železnice Slovenskej republiky pripravujú verejné obstarávanie na poistenie svojho majetku a poistenie zodpovednosti za škodu voči tretím osobám s predpokladanou hodnotou 124,5 mil. Sk bez dane z pridanej hodnoty.
Podľa pravidelného informatívneho oznámenia v európskom vestníku verejného obstarávania plánovaná zákazka by mala byť realizovaná počas takmer štyroch rokov po podpísaní zmluvy s vybraným uchádzačom. Obstarávateľ zatiaľ neinformoval o termíne vyhlásenia uvedenej súťaže.
ŽSR vykázali v 1. polroku tohto roku zisk vo výške 20,651 mld. Sk, čo je oproti plánu viac o 2,4 %. V rovnakom období minulého roku pritom spoločnosť evidovala stratu takmer 337,5 mil. Sk. Lepší výsledok hospodárenia súvisel najmä s plnením Plánu konsolidačnej funkcie spoločnosti zo strany štátu. Vysoký objem zisku spôsobilo najmä zaúčtovanie do výnosov prevzatie úverov do štátneho dlhu vo výške 20,409 mld. Sk na základe vládneho uznesenia z konca minulého roka.
Bez tohto vplyvu by výsledkom hospodárenia v 1. polroku bola strata 242,2 mil. Sk pri plánovanej strate 246,1 mil. Sk. Vlani v tom istom období spoločnosť, naopak, vykázala bez uvedeného vplyvu zisk takmer 285,6 mil. Sk. Ako ŽSR informovali, v 1. polroku dosiahli celkové výnosy vo výške 27,634 mld. Sk, čo bolo medziročne trojnásobne viac. Náklady predstavovali v uvedenom období 6,983 mld. Sk a boli medziročne nižšie o 23,1 %.
Zdroj: TASR
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207364/
Na trati v Hradci nad Svitavou zahynul v létě dvouletý Honzík. Trať vede kolem domků. Bariéra tady ale nebude.
Letní prázdniny začaly ve vesnici u Svitav tragédií. Na kolejích za rodinnými domy zahynul dvouletý chlapec. Drážní inspekce proto vyzývá rodiče, učitele i starosty obcí, aby se přesvědčili, že v prostoru, kde se pohybují děti, není možné dostat se na železniční trať.
Právě v Hradci nad Svitavou vede frekventovaná železnice jen několik metrů od rodinných domů. Starostka Stanislava Vaněčková ale s rizikovým úsekem nemůže nic dělat, protože nepatří obci. Bezpečnost tratí má na starosti Správa železniční dopravní cesty. „Není v našich silách všechna nebezpečná místa ohradit, oplotit nebo obezdít. Navíc jde o velmi nákladné investice. V lokalitě Hradce nad Svitavou zatím neplánujeme výstavbu dalších protihlukových zdí. Trať z České Třebové do Brna je po modernizaci,“ vysvětluje Anna Kodysová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Děti si nedokáží představit, jaké nebezpečí jim na kolejích hrozí. Letos už zahynulo pod koly vlaku přes devadesát lidí
(Svitavský deník)
Chyba je asi někde jinde. V dobách mládí nás starších nás rodiče a jiní zodpovědní jedinci hlídali. V případě nezbytnosti jsme dostali pár facek. To je ovšem dnes prudce trestné týrání dětí a každý by nejraději budoval ochranná technická opatření na všech možných a nemožných místech, nutil kdekomu přilby, reflexní oděvy a výhledově snad i brnění. Jen ať se kšefty hýbou!
Letní prázdniny začaly ve vesnici u Svitav tragédií. Na kolejích za rodinnými domy zahynul dvouletý chlapec. Drážní inspekce proto vyzývá rodiče, učitele i starosty obcí, aby se přesvědčili, že v prostoru, kde se pohybují děti, není možné dostat se na železniční trať.
Právě v Hradci nad Svitavou vede frekventovaná železnice jen několik metrů od rodinných domů. Starostka Stanislava Vaněčková ale s rizikovým úsekem nemůže nic dělat, protože nepatří obci. Bezpečnost tratí má na starosti Správa železniční dopravní cesty. „Není v našich silách všechna nebezpečná místa ohradit, oplotit nebo obezdít. Navíc jde o velmi nákladné investice. V lokalitě Hradce nad Svitavou zatím neplánujeme výstavbu dalších protihlukových zdí. Trať z České Třebové do Brna je po modernizaci,“ vysvětluje Anna Kodysová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Děti si nedokáží představit, jaké nebezpečí jim na kolejích hrozí. Letos už zahynulo pod koly vlaku přes devadesát lidí
(Svitavský deník)
Chyba je asi někde jinde. V dobách mládí nás starších nás rodiče a jiní zodpovědní jedinci hlídali. V případě nezbytnosti jsme dostali pár facek. To je ovšem dnes prudce trestné týrání dětí a každý by nejraději budoval ochranná technická opatření na všech možných a nemožných místech, nutil kdekomu přilby, reflexní oděvy a výhledově snad i brnění. Jen ať se kšefty hýbou!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206411/
Opravdu vtipný reklamní slogan Českých drah, který se před čtyřmi lety objevil na billboardech stojících podél silnic po celé republice. Marně dnes přemýšlím nad tím, podle čeho se zrodila v hlavě iniciátora právě tato myšlenka.
Ano, auta stojí, vlaky jedou... Jen ovšem nesmí svítit slunce, pršet, sněžit, nesmí být pod mrakem, léto, podzim, jaro, večer, dopoledne, úterý ani čtvrtek. Nesmíte jet moc ráno ani moc večer. Volit pouze jeden spoj a ne ty, které čekají na přípoj, který mnohdy ani nedorazí. Nesmí se vám uprostřed cesty rozbít mašina a pak čekat hodinu, než bůhví odkud dorazí zbrusu nová. Tu pak musí umět přivolaní technici správně připojit a nevolat dalšího specialistu.
Cestu vám také zaručeně zpříjemní přetopený vagon nebo naopak teplota pohybující se těsně nad bodem mrazu. A tak přemýšlíte, zda si nebudete raději vozit i náhradní oteplováky, kdyby se drahám zase nechtělo topit. Cestování vlakem je opravdu plné zážitků a slibuje nepřeberné množství dobrých rad pro další cesty.
LUCIE PROSKOVÁ
(Mostecký deník)
Lucko, co je moc, to je příliš....
Ano, auta stojí, vlaky jedou... Jen ovšem nesmí svítit slunce, pršet, sněžit, nesmí být pod mrakem, léto, podzim, jaro, večer, dopoledne, úterý ani čtvrtek. Nesmíte jet moc ráno ani moc večer. Volit pouze jeden spoj a ne ty, které čekají na přípoj, který mnohdy ani nedorazí. Nesmí se vám uprostřed cesty rozbít mašina a pak čekat hodinu, než bůhví odkud dorazí zbrusu nová. Tu pak musí umět přivolaní technici správně připojit a nevolat dalšího specialistu.
Cestu vám také zaručeně zpříjemní přetopený vagon nebo naopak teplota pohybující se těsně nad bodem mrazu. A tak přemýšlíte, zda si nebudete raději vozit i náhradní oteplováky, kdyby se drahám zase nechtělo topit. Cestování vlakem je opravdu plné zážitků a slibuje nepřeberné množství dobrých rad pro další cesty.
LUCIE PROSKOVÁ
(Mostecký deník)
Lucko, co je moc, to je příliš....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206101/
Európsky parlament schválil tretí balík nariadení, ktoré zvyšujú práva cestujúcich
Za meškanie vlakov budú pokuty
Ak železničná spoločnosť spôsobí meškanie vlaku, bude musieť od roku 2010 vrátiť časť cestovného. Pri vnútroštátnych linkách to bude o dva roky neskôr.
BRATISLAVA. Európsky parlament schválil posledný septembrový týždeň tretí železničný balík, ktorý má liberalizovať železničnú dopravu v únii. Nové pravidlá majú zatraktívniť železničnú dopravu, ktorá prepravuje každý rok menej cestujúcich. Jej hlavným konkurentom sa totiž stala lacná letecká doprava, ktorú prevádzkujú nízkonákladové spoločnosti.
Najprv medzinárodné, potom národné
Nové pravidlá sú súčasťou rozsiahlych zmien, ktoré Európska únia odštartovala v roku 2001. Ak konečnú verziu tretieho železničného balíka schvália ministri dopravy členských krajín, za meškanie v medzinárodnej i vnútroštátnej doprave budú musieť železničiari platiť. Rovnako to platí aj pri leteckých spoločnostiach. Kompenzácie sa však budú týkať iba meškaní, ktoré spôsobia priamo železničné spoločnosti.
„Nás sa toto rozhodnutie nejako významne nedotkne, pretože meškania nad jednu až dve hodiny sú ojedinelé,“ povedal hovorca Železničnej spoločnosti Slovensko Miloš Čikovský. Podľa neho v zimnom grafikone meškali iba tri vlaky zo sto, v letnom to bolo päť až šesť vlakov zo sto. „V tom sú však zahrnuté aj krátke, napríklad päťminútové meškania,“ povedal Čikovský.
Nové pravidlá by mali v medzinárodnej doprave platiť od januára 2010. V prípade vnútroštátnej dopravy to bude od januára 2012.
„Rozhodnutie Európskeho parlamentu umožňuje odklad týchto termínov, ale my máme záujem o cestujúcich, preto predpokladám, že o odklad nepožiadame,“ povedal Čikovský. Členské štáty budú môcť na určitý čas vyňať z rozhodnutia parlamentu diaľkové vnútroštátne linky. Kompenzácie za meškanie sa tiež nemusia týkať mestských, prímestských a regionálnych železničných služieb.
Za meškanie je kompenzácia aj dnes
Pri meškaní vlakov by mali mať cestujúci nárok na vrátenie cestovného od 25 až do 75 percent.
„My už teraz vraciame cestujúcim v medzinárodnej doprave časť cestovného a k tomu sme sa prihlásili dobrovoľne,“ povedal Čikovský. Cestujúci má tak nárok na vrátenie 20 percent z cestovného, ak medzinárodný vlak mešká viac ako hodinu cez deň alebo dve hodiny v noci.
Podľa nového by mali byť „peňažné náhrady vyplatené do jedného mesiaca od podania žiadosti o vrátenie“, píše Európsky parlament vo svojej správe.
Poslanci Európskeho parlamentu tiež schválili, aby mali držitelia predplatných časových lístkov v prípade častých meškaní vlaku alebo pri zrušení spojov nárok na kompenzáciu vo forme bezplatných ciest, zliav alebo na predĺženie platnosti ich časového lístka.
Lepšie podmienky pre všetkých
Súčasťou nových opatrení sú aj lepšie podmienky pre ľudí so zníženou mobilitou alebo možnosť kúpiť si cestovný lístok priamo vo vlaku. Železnice budú musieť zaručiť prístup imobilným ľuďom na stanice a nástupiská. U nás tak urobia Železnice Slovenskej republiky ako vlastník infraštruktúry. V súčasnosti prebiehajú opravy viacerých staníc, aby spĺňali požadované kritériá.
„Stabilne máme pre imobilných cestujúcich vybavené iba IC vlaky,“ povedal Čikovský s tým, že pri nákupe nových vozňov už berú do úvahy aj požiadavky takýchto cestujúcich. Dnes si imobilný cestujúci musí špeciálny vozeň objednať a železničná spoločnosť mu dá vedieť, kedy môže cestovať.
Cestovné lístky si môže cestujúci kúpiť vo vlaku už dnes. Ale za príplatok. „Je to bežné vo všetkých železničných spoločnostiach,“ povedal Čikovský. Ďalšou možnosťou sú samovybavovacie automaty, na ktoré však musí mať cestujúci dostatok drobných mincí. Papierové peniaze totiž automaty neakceptujú.
„Rátame už s tým, že prejdeme na euro a potom nebude taký problém s mincami,“ uzatvoril Čikovský.
Železničné balíky EÚ
1. balík (2001) - stanovili sa rámcové podmienky na vstup dopravných podnikov na jednotliv
Za meškanie vlakov budú pokuty
Ak železničná spoločnosť spôsobí meškanie vlaku, bude musieť od roku 2010 vrátiť časť cestovného. Pri vnútroštátnych linkách to bude o dva roky neskôr.
BRATISLAVA. Európsky parlament schválil posledný septembrový týždeň tretí železničný balík, ktorý má liberalizovať železničnú dopravu v únii. Nové pravidlá majú zatraktívniť železničnú dopravu, ktorá prepravuje každý rok menej cestujúcich. Jej hlavným konkurentom sa totiž stala lacná letecká doprava, ktorú prevádzkujú nízkonákladové spoločnosti.
Najprv medzinárodné, potom národné
Nové pravidlá sú súčasťou rozsiahlych zmien, ktoré Európska únia odštartovala v roku 2001. Ak konečnú verziu tretieho železničného balíka schvália ministri dopravy členských krajín, za meškanie v medzinárodnej i vnútroštátnej doprave budú musieť železničiari platiť. Rovnako to platí aj pri leteckých spoločnostiach. Kompenzácie sa však budú týkať iba meškaní, ktoré spôsobia priamo železničné spoločnosti.
„Nás sa toto rozhodnutie nejako významne nedotkne, pretože meškania nad jednu až dve hodiny sú ojedinelé,“ povedal hovorca Železničnej spoločnosti Slovensko Miloš Čikovský. Podľa neho v zimnom grafikone meškali iba tri vlaky zo sto, v letnom to bolo päť až šesť vlakov zo sto. „V tom sú však zahrnuté aj krátke, napríklad päťminútové meškania,“ povedal Čikovský.
Nové pravidlá by mali v medzinárodnej doprave platiť od januára 2010. V prípade vnútroštátnej dopravy to bude od januára 2012.
„Rozhodnutie Európskeho parlamentu umožňuje odklad týchto termínov, ale my máme záujem o cestujúcich, preto predpokladám, že o odklad nepožiadame,“ povedal Čikovský. Členské štáty budú môcť na určitý čas vyňať z rozhodnutia parlamentu diaľkové vnútroštátne linky. Kompenzácie za meškanie sa tiež nemusia týkať mestských, prímestských a regionálnych železničných služieb.
Za meškanie je kompenzácia aj dnes
Pri meškaní vlakov by mali mať cestujúci nárok na vrátenie cestovného od 25 až do 75 percent.
„My už teraz vraciame cestujúcim v medzinárodnej doprave časť cestovného a k tomu sme sa prihlásili dobrovoľne,“ povedal Čikovský. Cestujúci má tak nárok na vrátenie 20 percent z cestovného, ak medzinárodný vlak mešká viac ako hodinu cez deň alebo dve hodiny v noci.
Podľa nového by mali byť „peňažné náhrady vyplatené do jedného mesiaca od podania žiadosti o vrátenie“, píše Európsky parlament vo svojej správe.
Poslanci Európskeho parlamentu tiež schválili, aby mali držitelia predplatných časových lístkov v prípade častých meškaní vlaku alebo pri zrušení spojov nárok na kompenzáciu vo forme bezplatných ciest, zliav alebo na predĺženie platnosti ich časového lístka.
Lepšie podmienky pre všetkých
Súčasťou nových opatrení sú aj lepšie podmienky pre ľudí so zníženou mobilitou alebo možnosť kúpiť si cestovný lístok priamo vo vlaku. Železnice budú musieť zaručiť prístup imobilným ľuďom na stanice a nástupiská. U nás tak urobia Železnice Slovenskej republiky ako vlastník infraštruktúry. V súčasnosti prebiehajú opravy viacerých staníc, aby spĺňali požadované kritériá.
„Stabilne máme pre imobilných cestujúcich vybavené iba IC vlaky,“ povedal Čikovský s tým, že pri nákupe nových vozňov už berú do úvahy aj požiadavky takýchto cestujúcich. Dnes si imobilný cestujúci musí špeciálny vozeň objednať a železničná spoločnosť mu dá vedieť, kedy môže cestovať.
Cestovné lístky si môže cestujúci kúpiť vo vlaku už dnes. Ale za príplatok. „Je to bežné vo všetkých železničných spoločnostiach,“ povedal Čikovský. Ďalšou možnosťou sú samovybavovacie automaty, na ktoré však musí mať cestujúci dostatok drobných mincí. Papierové peniaze totiž automaty neakceptujú.
„Rátame už s tým, že prejdeme na euro a potom nebude taký problém s mincami,“ uzatvoril Čikovský.
Železničné balíky EÚ
1. balík (2001) - stanovili sa rámcové podmienky na vstup dopravných podnikov na jednotliv
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205425/
Otestovali jsme, jestli je cestování vlakem mezi největšími městy skutečně výhodnější než cesta autem.
Přinášíme také užitečné rady, jak vyzrát na složitý tarifní systém.
Auta stojí, vlaky jedou. Bez stresu z dopravní zácpy. Statisticky několikrát bezpečněji. V klidu můžete pracovat na notebooku, vyřídit si telefony, číst si, jíst, pít nebo jen tak spát. Prostě všechno to, co si za volantem nemůžete dovolit. Tak nějak lákají České dráhy nové cestující z řad podnikatelů a manažerů.
Po více než roce jsme se znovu detailněji podívali, jak alternativa v podobě cestování vlakem vypadá ve skutečnosti. Shrnuli jsme přitom nejen bohaté zkušenosti obou autorů testu, ale zeptali se také konkrétních cestujících v několika náhodně vybraných spojích.
JAK NA NEPŘEHLEDNÉ TARIFY
Už několik let slibují České dráhy zjednodušení systému jízdného (hovořil o něm také jejich generální ředitel Josef Bazala v Profitu č. 3/2007). Bohužel, koupení jízdenky může být pro nezasvěceného zájemce stále zásadní překážkou.
Prostředí většiny nádražních hal zůstává fyzicky odpudivé. Zvláště podnikatelé s kufříky a v oblecích jsou magnetem pro nejrůznější pobudy a bezdomovce. Cestujícího, který se u okénka snaží plně věnovat spletitostem jízdních tarifů, tak chvilková nepozornost může přijít draho.
Čestnou výjimkou mezi testovanými stanicemi je Ostrava-Svinov, nejmodernější nádraží v republice. Zato jeho okolí patří k nejhorším: Nevyužijete-li okamžitě po výstupu taxíku, čekají vás několikaminutová cesta nevábným prostředím a schody k nejbližší tramvaji.
Proto hned na začátek máme pár cenných rad: Jedou-li na trati vlaky SuperCity, EuroCity nebo InterCity, dejte jim přednost. Jsou rychlejší a mnohem pohodlnější. Rozdíl je patrný hlavně mezi Prahou a Brnem, kde běžné rychlíky jezdí oklikou přes Havlíčkův Brod a cesta do Brna jim oproti zmíněným rychlovlakům trvá o hodinu déle. Na testované trati mezi Prahou a Plzní ale - na rozdíl od koridorů - žádné „lepší“ vlaky nejezdí.
Cestujete-li častěji na delší vzdálenosti (jednotlivá jízda delší než 100 kilometrů), vyplatí se koupit si Kilometrickou banku. Za 1400 korun získáte sešitek s předplacenými 2000 kilometry, z nějž se vám jednotlivé jízdy postupně odečítají. Velkou výhodou je, že nemusíte na každou jednotlivou jízdu kupovat lístek u pokladny, ale můžete nádražní halou jen proběhnout a rovnou nastoupit do vlaku. Druhou výhodou je pak cena: Cesta s Kilometrickou bankou vás přijde oproti běžné jízdence zhruba na polovinu.
Jízdenky na některé „lepší“ spoje si lze koupit také po internetu. Na webu www. cd.cz je sice nutná počáteční registrace, trvá ale jen pár minut a samozřejmě se stačí zaregistrovat pouze poprvé. Nemáte-li už slevový průkaz, můžete zadat například číslo občanského nebo řidičského průkazu. Jízdenku si pak vytisknete, zkontroluje ji až průvodčí ve vlaku. Jak jsme zjistili při testu, mnoho cestujících ale od internetového nákupu stále ještě odrazuje nutnost zadat při on-line placení číslo platební karty.
TAJNÝ TIP: e-LIŠKA
Pokud nemáte Kilometrickou banku ani on-line zakoupenou jízdenku, nejspíš vás cesta k pokladně nemine. V tom případě máte na výběr, zda chcete obyčejnou jednosměrnou jízdenku, nebo zpáteční. Druhá varianta je výrazně cenově výhodnější. Zpáteční cestu ale musíte uskutečnit nejpozději druhý den, takže jízdenka se hodí jen pro cesty „na otočku“. Pokud na zpáteční cestu využijete služeb Českých drah, ale až třeba za tři dny, máte smůlu.
Vlastníte-li některou ze slevových průkazek, momentálně zvaných In-karta, máte nárok na takzvané zákaznické jízdné (že by občasní cestující nebyli pro České dráhy zákazníky?). To se pohybuje přibližně na polovině až dvou třetinách běžného tarifu. „Zlatá Kilometrická banka,“ řekla k tomu mladá manažerka Karolína, cestující vlakem každé dva dny v týdnu. „U pokladny si jich během pár minut koupím hned několik do zásoby. Pak k pokladnám dlouho nemusím a ještě jezdím za polo
Přinášíme také užitečné rady, jak vyzrát na složitý tarifní systém.
Auta stojí, vlaky jedou. Bez stresu z dopravní zácpy. Statisticky několikrát bezpečněji. V klidu můžete pracovat na notebooku, vyřídit si telefony, číst si, jíst, pít nebo jen tak spát. Prostě všechno to, co si za volantem nemůžete dovolit. Tak nějak lákají České dráhy nové cestující z řad podnikatelů a manažerů.
Po více než roce jsme se znovu detailněji podívali, jak alternativa v podobě cestování vlakem vypadá ve skutečnosti. Shrnuli jsme přitom nejen bohaté zkušenosti obou autorů testu, ale zeptali se také konkrétních cestujících v několika náhodně vybraných spojích.
JAK NA NEPŘEHLEDNÉ TARIFY
Už několik let slibují České dráhy zjednodušení systému jízdného (hovořil o něm také jejich generální ředitel Josef Bazala v Profitu č. 3/2007). Bohužel, koupení jízdenky může být pro nezasvěceného zájemce stále zásadní překážkou.
Prostředí většiny nádražních hal zůstává fyzicky odpudivé. Zvláště podnikatelé s kufříky a v oblecích jsou magnetem pro nejrůznější pobudy a bezdomovce. Cestujícího, který se u okénka snaží plně věnovat spletitostem jízdních tarifů, tak chvilková nepozornost může přijít draho.
Čestnou výjimkou mezi testovanými stanicemi je Ostrava-Svinov, nejmodernější nádraží v republice. Zato jeho okolí patří k nejhorším: Nevyužijete-li okamžitě po výstupu taxíku, čekají vás několikaminutová cesta nevábným prostředím a schody k nejbližší tramvaji.
Proto hned na začátek máme pár cenných rad: Jedou-li na trati vlaky SuperCity, EuroCity nebo InterCity, dejte jim přednost. Jsou rychlejší a mnohem pohodlnější. Rozdíl je patrný hlavně mezi Prahou a Brnem, kde běžné rychlíky jezdí oklikou přes Havlíčkův Brod a cesta do Brna jim oproti zmíněným rychlovlakům trvá o hodinu déle. Na testované trati mezi Prahou a Plzní ale - na rozdíl od koridorů - žádné „lepší“ vlaky nejezdí.
Cestujete-li častěji na delší vzdálenosti (jednotlivá jízda delší než 100 kilometrů), vyplatí se koupit si Kilometrickou banku. Za 1400 korun získáte sešitek s předplacenými 2000 kilometry, z nějž se vám jednotlivé jízdy postupně odečítají. Velkou výhodou je, že nemusíte na každou jednotlivou jízdu kupovat lístek u pokladny, ale můžete nádražní halou jen proběhnout a rovnou nastoupit do vlaku. Druhou výhodou je pak cena: Cesta s Kilometrickou bankou vás přijde oproti běžné jízdence zhruba na polovinu.
Jízdenky na některé „lepší“ spoje si lze koupit také po internetu. Na webu www. cd.cz je sice nutná počáteční registrace, trvá ale jen pár minut a samozřejmě se stačí zaregistrovat pouze poprvé. Nemáte-li už slevový průkaz, můžete zadat například číslo občanského nebo řidičského průkazu. Jízdenku si pak vytisknete, zkontroluje ji až průvodčí ve vlaku. Jak jsme zjistili při testu, mnoho cestujících ale od internetového nákupu stále ještě odrazuje nutnost zadat při on-line placení číslo platební karty.
TAJNÝ TIP: e-LIŠKA
Pokud nemáte Kilometrickou banku ani on-line zakoupenou jízdenku, nejspíš vás cesta k pokladně nemine. V tom případě máte na výběr, zda chcete obyčejnou jednosměrnou jízdenku, nebo zpáteční. Druhá varianta je výrazně cenově výhodnější. Zpáteční cestu ale musíte uskutečnit nejpozději druhý den, takže jízdenka se hodí jen pro cesty „na otočku“. Pokud na zpáteční cestu využijete služeb Českých drah, ale až třeba za tři dny, máte smůlu.
Vlastníte-li některou ze slevových průkazek, momentálně zvaných In-karta, máte nárok na takzvané zákaznické jízdné (že by občasní cestující nebyli pro České dráhy zákazníky?). To se pohybuje přibližně na polovině až dvou třetinách běžného tarifu. „Zlatá Kilometrická banka,“ řekla k tomu mladá manažerka Karolína, cestující vlakem každé dva dny v týdnu. „U pokladny si jich během pár minut koupím hned několik do zásoby. Pak k pokladnám dlouho nemusím a ještě jezdím za polo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205336/
Polemika
V souvislosti s chystanou devadesátidenní výlukou na chebské trati, o které informovala MF DNES, bych rád upozornit na menší omyl občas prezentovaný v poslední době v médiích či mezi občany.
To, že jedna skupina dopraváků dnes říká, že se mělo investovat do modernizace domažlické trati a ne do chebské ještě neznamená, že modernizace chebské trati je zbytečná. Není tomu tak, protože takzvaný III. tranzitní koridor je v úseku Plzeň - Cheb v podstatě generální opravou trati s místními vylepšeními a krátkou dostavbou druhé koleje z Kozolup do Pňovan.
Naposledy se tato trať modernizovala v polovině šedesátých let minulého století v souvislosti s elektrifikací, od té doby se tato údajně nejzatíženější jednokolejka Evropy v podstatě jen opotřebovávala extrémně těžkým provozem uhelných vlaků.
Mnohé inženýrské stavby a zařízení jsou na této trati již na hranici fyzické životnosti, o morální ani nemluvě. A protože prosté záplatování je v důsledku ještě dražší než pořádná oprava (i záplatování se na jednokolejce neobejde bez nepopulárních výluk), je dobře, že se nákladná modernizace trati děje. Na několik desítek let cestující získají klid a jistotu spolehlivě fungující železniční dopravy.
Trasa mezinárodního tranzitního III. koridoru byla schválena a je stavebně připravována již od druhé poloviny devadesátých let. O stavbě nové trati pro rychlost 160-200 km/h na Německo přes Domažlice se tehdy pouze hovořilo v nejasných rysech budoucího rozvoje. Dnes ekonomický i stavební boom v Česku dává tomuto projektu reálnou šanci na uskutečnění, rovněž dosud málo aktivní německá strana začíná o projekt jevit zájem.
Každá velká modernizace trati si vždycky vyžádá dlouhodobé výluky - to je bohužel jedno z negativ železniční dopravy. Dnes je trochu módou na České dráhy kolikrát nadávat už jenom z principu. Zkusme si však představit život v kraji bez nich. Autobusových spojů v Plzeňském kraji jezdí málo, o víkendu prakticky vůbec (náš kraj je statisticky nejhorší v Česku, co se týče zajištění veřejné dopravy o víkendech). Která obec nemá vlakovou zastávku, tam se život v pátek odpoledne zastaví.
Jenom ta „hrozná“ železnice jezdí v dvouhodinovém taktu po celý týden a skoro všude, vlakové přípoje na sebe běžně čekají i několik desítek minut (autobusy nikoliv), přepraví vám běžně kola, nabízí na rozdíl od autobusů celou řadu slev (druhá stránka je, že se v nich civilista kolikrát nevyzná), člověk si ve vlaku může kdykoliv ulevit - na rozdíl od busu (druhá stránka je, že se na tom WC často setká se svinčíkem po předchozích, ale když je třeba tak...). A mohl bych pokračovat.
Fungující železnice je pro region především pozitivum, vždyť více než třetina občanů (důchodci, studenti, děti, invalidé) je odkázána na veřejnou dopravu. Kam nevede železnice, tam se také tak dobře nerozvíjí potřebný turistický ruch. Buďme tedy k nedostatkům naší železnice trochu shovívaví a všímejme si především pozitiv.
JIŘÍ ŠPLÍCHAL
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
V souvislosti s chystanou devadesátidenní výlukou na chebské trati, o které informovala MF DNES, bych rád upozornit na menší omyl občas prezentovaný v poslední době v médiích či mezi občany.
To, že jedna skupina dopraváků dnes říká, že se mělo investovat do modernizace domažlické trati a ne do chebské ještě neznamená, že modernizace chebské trati je zbytečná. Není tomu tak, protože takzvaný III. tranzitní koridor je v úseku Plzeň - Cheb v podstatě generální opravou trati s místními vylepšeními a krátkou dostavbou druhé koleje z Kozolup do Pňovan.
Naposledy se tato trať modernizovala v polovině šedesátých let minulého století v souvislosti s elektrifikací, od té doby se tato údajně nejzatíženější jednokolejka Evropy v podstatě jen opotřebovávala extrémně těžkým provozem uhelných vlaků.
Mnohé inženýrské stavby a zařízení jsou na této trati již na hranici fyzické životnosti, o morální ani nemluvě. A protože prosté záplatování je v důsledku ještě dražší než pořádná oprava (i záplatování se na jednokolejce neobejde bez nepopulárních výluk), je dobře, že se nákladná modernizace trati děje. Na několik desítek let cestující získají klid a jistotu spolehlivě fungující železniční dopravy.
Trasa mezinárodního tranzitního III. koridoru byla schválena a je stavebně připravována již od druhé poloviny devadesátých let. O stavbě nové trati pro rychlost 160-200 km/h na Německo přes Domažlice se tehdy pouze hovořilo v nejasných rysech budoucího rozvoje. Dnes ekonomický i stavební boom v Česku dává tomuto projektu reálnou šanci na uskutečnění, rovněž dosud málo aktivní německá strana začíná o projekt jevit zájem.
Každá velká modernizace trati si vždycky vyžádá dlouhodobé výluky - to je bohužel jedno z negativ železniční dopravy. Dnes je trochu módou na České dráhy kolikrát nadávat už jenom z principu. Zkusme si však představit život v kraji bez nich. Autobusových spojů v Plzeňském kraji jezdí málo, o víkendu prakticky vůbec (náš kraj je statisticky nejhorší v Česku, co se týče zajištění veřejné dopravy o víkendech). Která obec nemá vlakovou zastávku, tam se život v pátek odpoledne zastaví.
Jenom ta „hrozná“ železnice jezdí v dvouhodinovém taktu po celý týden a skoro všude, vlakové přípoje na sebe běžně čekají i několik desítek minut (autobusy nikoliv), přepraví vám běžně kola, nabízí na rozdíl od autobusů celou řadu slev (druhá stránka je, že se v nich civilista kolikrát nevyzná), člověk si ve vlaku může kdykoliv ulevit - na rozdíl od busu (druhá stránka je, že se na tom WC často setká se svinčíkem po předchozích, ale když je třeba tak...). A mohl bych pokračovat.
Fungující železnice je pro region především pozitivum, vždyť více než třetina občanů (důchodci, studenti, děti, invalidé) je odkázána na veřejnou dopravu. Kam nevede železnice, tam se také tak dobře nerozvíjí potřebný turistický ruch. Buďme tedy k nedostatkům naší železnice trochu shovívaví a všímejme si především pozitiv.
JIŘÍ ŠPLÍCHAL
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205321/
Článok J. Morháčovej z Pravdy, 31.10.27 , pravda.sk :
Na vlaky ide miliarda, na penzie nie
(autor: Pravda)
31. októbra 2007 6:50
Lobovanie Jána Slotu a jeho SNS spôsobilo, že peniaze pre železnice dostali prednosť pred financiami na vianočné dôchodky. Železničná spoločnosť Slovensko totiž patrí do sféry vplyvu strany Jána Slotu.
"Peniaze pre Železničnú spoločnosť sme práve poslali, ide o prvú časť sľúbených peňazí, 245 miliónov korún, " uviedol pre Pravdu Miroslav Šmál, hovorca ministerstva financií. Ešte pred niekoľkými dňami rezort financií tvrdil, že všetky prísľuby nad rámec štátneho rozpočtu sa budú riešiť až na konci roka. Teda v čase, keď bude jasné, koľko miliárd navyše zostáva v štátnej kase.
"Peniaze by mali prísť budúci týždeň, je to prvá časť zo sľúbených 900 miliónov korún," vysvetlil Miloš Čikovský, hovorca Železničnej spoločnosti Slovensko.
Podľa Šmála peniaze pre železnice sa našli vo všeobecnej pokladničnej správe. Šmál odmietol uviesť, komu boli tieto peniaze pôvodne určené a ktorému rezortu ich ministerstvo financií zobralo. Podľa neho ministerstvo financií počíta s tým, že do konca roka doplatí aj zvyšok
"Vieme o tomto sľube a počítame s peniazmi na jeho splnenie. Zatiaľ je predčasné hovoriť, odkiaľ pôjde zvyšok peňazí," doplnil Šmál. Podľa neho je možné, že sa zvyšok sumy nájde ako rezerva v prijatom rozpočte, alebo sa železniciam ujde z lepšieho výberu daní. "V najhoršom prípade" však podľa neho nie je vylúčené, že železnice dostanú povolenie na úver.
Presne 900 miliónov korún nad rozpočet sľúbili železničiarom minulý rok na jeseň Jána Slota a premiér Robert Fico, aby podnik nerušil vlakové spoje. Vlani v novembri Železničná spoločnosť Slovensko pripravila dva scenáre rušenia vlakov, pretože štát na rok 2007 vyčlenil na chod železnice nedostatočný balík peňazí na dotácie. Štátna kasa počítala, že Železničná spoločnosť dostane 4,5 miliardy korún. Firma uvádzala, že na udržanie počtu vlakov treba dotáciu 5,5 miliardy korún.
Pesimistický scenár počítal s rušením piatich percent dopravy, optimistický s vyškrtnutím približne 200 vlakov. Nakoniec hrozbu škrtania spojov na železnici neriešili manažéri podniku, ale premiér Robert Fico so šéfom koaličnej SNS Jánom Slotom. Železničná spoločnosť sa totiž pri delení koaličného koláča vplyvu dostala do sféry záujmov Slotovej SNS. Tá dosadila manažment firmy. Politici si dohodli doplatok na vlaky na úrovni 400 miliónov. Ukázalo sa však, že politici nemali presné podklady a politická dohoda o doplatku vystačí akurát na zúženie počtu rušených spojov.
Premiér Fico deň nato verejne napomenul ministra dopravy Ľubomíra Vážneho a zakázal mu rušiť čo i jeden vlak. Poslanci však v štátnom rozpočte neschválili ani korunu navyše, pre Železničnú spoločnosť Slovensko malo ísť len 4,5 miliardy korún. Do zmluvy o výkonoch vo verejnom záujme, ktorou si vláda objednala rovnaké výkony ako v roku 2006, sa pripísalo, že k rozpočtu ,,môže byť doplatok 900 miliónov".
Firma sa však v obave, či bude dosť peňazí, pokúsila vo februári znova zrušiť 22 spojov. Premiér Fico zasiahol tretí raz a zakázal rušiť vlaky. Minister dopravy k tomu uviedol, že "človek mieni, premiér mení".
Až do roku 2002 štát platil za výkony vo verejnom záujme najviac tretinu potrebnej sumy ročne. Politici namiesto toho dávali firme súhlas s úvermi. Vláda Mikuláša Dzurindu sa snažila urobiť poriadok vo financovaní železničnej dopravy. Rozčlenila železnice na tri samostatné spoločnosti a začala z väčšej časti platiť zmluvy vo výkonoch vo verejnom záujme. Známym sa stal najmä vtedajší minister financií Ivan Mikloš, ktorý v roku 2005 povedal, že spoločnosť pre osobnú vlakovú dopravu musí ročne vystačiť s dotáciou 4,5 miliardy korún.
Už v tom istom roku sa to však neplnilo a štát si znova objednal viac výkonov, ako dokázal zaplatiť. Rušiť vlaky sa však nikto neodvážil, pretože škr