Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
VYSOKE TATRY - Na Slovensko z Viedne v pondelok a do svojho nového domova v Starom Smokovci v utorok dorazia nové vozne pozemnej lanovky. Kabíny ešte v ten deň osadia na koľajnice vedúce do vysokohorskej stanice Hrebienok. „Keďže lanovky budú dopravované kamiónmi, čas príchodu sa nedá celkom presne určiť," povedal Maroš Sýkora, hovorca spoločnosti J&T, ktorá zabezpečuje lanovkovú dopravu vo Vysokých Tatrách. Sýkora pri osadzovaní vozňov sľubuje netradičný vizuálny zážitok: „Vzhľadom na hmotnosť vagónov s nimi bude manipulovať žeriav s nosnosťou sto ton a lanovka visiaca vo vzduchu veru nie je každodenný pohľad."
Zdroj: Dennik Korzar, 2. 11. 2007
Jel jsem nedávno k rychlíku do Prahy. Vezl nás jeden „lokovagon„ motoráčku, takový jako je v populární sérii filmů Slunce, seno ,….
Je to mile familierní vláček. Všichni jsme v jednom prostoru, vidíme na sebe a s paní průvodčí tvoříme během jízdy jednu velkou rodinu. Dá se tam bez problému komunikovat, což jen přispívá k posílení občas ochablých mezilidských vztahů.
Po rozjezdu motoráčku se průvodčí hned zeptá, zda někdo vystupuje v následující stanici. Nikdo se nehlásí.
Projíždíme stanicí. Zahlédnu tam děvče, které tam stojí. Vlak však nezastavuje, asi ji možná znají. Ale pokud vím, železniční personál v této stanici již dávno není. Za stanicí však začíná vlak brzdit a chvilku trvá, než zastaví. Říkám si, co se stalo, je vítr, není zase nějaký strom přes koleje? Nebo jim tam někdo vběhl? Musím přece stihnout vlak do Prahy. Vzápětí přichází průvodčí a hlásí, že se vlak prokluzuje. Nechci nikomu ublížit a nejsem odborník, ale mlha není, nemrzne, neprší , nesněží. Technika však je často nevyzpytatelná.
Za chvilku se však objevuje strojvůdce a přebíhá na druhý konec vagonu. Obrátí chod mašinky a jedeme zpět do stanice malé obce, kde nastoupí zapomenutá osoba. Je to mladá dáma, patrně studentka. Sedá si ke mně a ptám se ji:„Co tomu říkáte, vždyť Vás tam nechali?„ Bere to však klidně, bez zlobení. Jako by to patřilo ke koloritu zdejší stanice.
Rychlík stihnu!
Mašinfíra přešel opět dopředu a rozjíždíme se konečně tím správným, původním směrem. Nějaké to zpoždění nabral už dříve, teď k tomu přidal pár minut navíc. Ale jede opravdu zčerstva, auta na silnici bezpečně předjíždíme.
Ptáme se, stihneme ten rychlík? „Zavolám tam„, odpovídá ochotná průvodčí. Za chvíli se vítězoslavně vrátí a oznamuje. „Budete tam ještě čekat. Rychlík má větší zpoždění než my.„ Měl a ještě do Prahy něco nabral na více jak půlhodinu.
Pan režisér Troška by měl radost, že se něco z jeho filmů dostalo do praxe. Kdo z vás nezná památnou větu mladé průvodčí : „Hoštice, ale nezastavujeme, máme zpoždění„. Tady stačí jen zaměnit místo. Nikdo se nezlobil, byla pohoda. Průvodčí měla radost, že rychlík měl větší zpoždění než oni, ona zapomenutá dívka byla ráda, že na ni úplně nezapomněli. Železnice je budoucnost, i když se to přes neustálá zpoždění a někdy i úroveň, nezdá. S auty se čím dále více nevejdeme a při nátuře mnoha našich spoluobčanů, nic nerespektovat, je na silnici stále více problémů. Pokud jedete sám, tak v autě jste nanejvýš s radiem, navigací či telefonem. Ve vlaku, jak vidíte, je i někdy veselo.
(Krkonošský deník)
Dosud měly dráhy pro stálé zákazníky vlastní tarif, který je zhruba o třicet procent nižší než základní jízdné. Paradoxně tak dráhy zdraží hlavně svým "nejvěrnějším" zákazníkům, kteří si za šest set korun na tři roky pořídili takzvanou In-kartu. Doposud měli slevu z normálního jízdného díky tomu třicet procent, nově budou mít jen pětadvacet procent.
Věrnostní kartu má v dnešní době asi 160 tisíc zákazníků. Pro srovnání, v roce 1995 mělo obdobu dnešní In-karty asi osm set lidí.
Bez slev nyní jezdí asi jen čtyři procenta zákazníků, zbytek uplatňuje nejrůznější zvýhodnění.
Největší změnou nových tarifů je výpočet jízdného podle skutečně ujetých kilometrů, a nikoli podle pásem, jak tomu bylo doposud. "Pro většinu našich zákazníků je to změna k lepšímu, určitá část cestujících si zachová status quo, část zaplatí mírně více," uvedla ředitelka odboru osobní dopravy Luďka Hnulíková.
Podle odhadů cestující zaplatí nově více především na středně dlouhých rychlíkových tratích, jako je třeba trasa Praha - Olomouc nebo Cheb - Ústí nad Labem.
Železnice zdražuje
Trasa z Prahy do Olomouce stojí nyní cestujícího se zákaznickou In-kartou rychlíkem 192 korun, v prosinci to bude 231 korun. O 13 korun více, tedy 170 korun, zaplatí lidé například na trase mezi Ústím nad Labem a Chebem.
Stejně zdraží dráhy předplacené kilometry, tedy Kilometrickou banku, a to o dvě stě korun, takže za ni od prosince zaplatí 1600 korun.
Zvýší se také přirážka za nákup lístku ve vlaku. Dnes si cestující při zakoupení jízdenky u průvodčího ve vlaku připlácí 20 korun, nově to bude o desetikorunu více.
Zdražování tím nemusí skončit. Zatímco prosincové změny tarifu prodraží jízdné jen určité skupině cestujících, Hnulíková nevyloučila, že v příštím roce zdraží jízdné plošně. Důvodem je zvýšení DPH, na něž oznámené změny nereagují. "Tyto tarify jsme tvořili v srpnu, kdy ještě nebylo jisté, zda vládní daňová reforma projde," řekla Hnulíková.
Kdo si polepší, jsou cestující ve vlacích vyšších kategorií InterCity a EuroCity. Dráhy totiž ruší příplatky u těchto vlaků. Například na trase z Prahy do Olomouce bude zákaznické jízdné o 21 korun nižší než dnešních 252 korun. Pokles ceny je však třikrát nižší než zrušený šedesátikorunový příplatek.
Luxus zaplatí stát
Příplatky na vlaky vyšších kategorií dráhy podle náměstka generálního ředitele Jiřího Koláře zrušily proto, že nejsou v Evropě běžné. Změna souvisí i se snahou drah převést náklady na tyto vlaky na ministerstvo dopravy
Železničáři ve svých nově zveřejněných tarifech odpouštějí zákazníkům příplatky za cestování v luxusnějších vlacích, ale zároveň chtějí po ministerstvu dopravy, aby tyto spoje hradilo jako veřejnou službu. Doposud je dráhy provozovaly na vlastní riziko.
Stát by ročně zaplatil za 48 vlaků zhruba 600 milionů korun, což je současná ztráta drah za jejich provozování. Rozhodnuto má být na přelomu prosince a ledna.
(iHNed.cz)
České dráhy si zabily hřebíček do rakve! Od 9. prosince totiž mění jízdné, a to tak, že znevýhodňují velkou část svých klientů. Nejspíš tak o ně brzy přijdou. Vlaky budou totiž ve srovnání s autobusy a dokonce i auty nevýhodné. Například jízda autem ve dvou bude nejen rychlejší a pohodlnější, ale především daleko levnější.
Jízda vlakem dávno není příjemná romantika! Obyčejné rychlíky i modernější soupravy mají běžně zpoždění, problémy se nevyhnou ani Pendolinu. Mnoho cestujících už dnes dává přednost autobusu nebo autu. A teď jejich počet zřejmě ještě vzroste! České dráhy se totiž rozhodly měnit ceny jízdenek. Novinkou je zrušení tarifních pásem, cena jízdného se bude určovat podle ujetých kilometrů. Více si zaplatíme hlavně za některé rychlíkové spoje. Cestující s obyčejnou jízdenkou na trase Praha - Brno si nově připraví o dvacet korun více! A to ještě není všechno. „Zatímco teď podraží jízdné pouze určité skupině cestujících, není vyloučeno, že v příštím roce zdraží jízdné plošně,„ popsala ředitelka odboru osobní dopravy Luďka Hnulíková. O dvě stovky více, tedy 1600 korun, bude stát i hojně využívaná kilometrická banka. Pokud si cestující navíc nestihne před odjezdem koupit lístek, opět si sáhne do kapsy hlouběji. „Za přirážku ve vlaku zaplatí třicet korun místo původních dvaceti,„ potvrdila Hnulíková. A co je nejhorší, České dráhy sice zruší šedesátikorunové příplatky u vlaků vyšší kategorie InterCity a EuroCity, velkou část cestujících tím ale nepotěší. Vlaky budou přeplněné a kvalita cestování klesne.
(Pražský Šíp)
Článok J. Morháčovej z Pravdy, 31.10.27 , pravda.sk :
Na vlaky ide miliarda, na penzie nie
(autor: Pravda)
31. októbra 2007 6:50
Lobovanie Jána Slotu a jeho SNS spôsobilo, že peniaze pre železnice dostali prednosť pred financiami na vianočné dôchodky. Železničná spoločnosť Slovensko totiž patrí do sféry vplyvu strany Jána Slotu.
"Peniaze pre Železničnú spoločnosť sme práve poslali, ide o prvú časť sľúbených peňazí, 245 miliónov korún, " uviedol pre Pravdu Miroslav Šmál, hovorca ministerstva financií. Ešte pred niekoľkými dňami rezort financií tvrdil, že všetky prísľuby nad rámec štátneho rozpočtu sa budú riešiť až na konci roka. Teda v čase, keď bude jasné, koľko miliárd navyše zostáva v štátnej kase.
"Peniaze by mali prísť budúci týždeň, je to prvá časť zo sľúbených 900 miliónov korún," vysvetlil Miloš Čikovský, hovorca Železničnej spoločnosti Slovensko.
Podľa Šmála peniaze pre železnice sa našli vo všeobecnej pokladničnej správe. Šmál odmietol uviesť, komu boli tieto peniaze pôvodne určené a ktorému rezortu ich ministerstvo financií zobralo. Podľa neho ministerstvo financií počíta s tým, že do konca roka doplatí aj zvyšok
"Vieme o tomto sľube a počítame s peniazmi na jeho splnenie. Zatiaľ je predčasné hovoriť, odkiaľ pôjde zvyšok peňazí," doplnil Šmál. Podľa neho je možné, že sa zvyšok sumy nájde ako rezerva v prijatom rozpočte, alebo sa železniciam ujde z lepšieho výberu daní. "V najhoršom prípade" však podľa neho nie je vylúčené, že železnice dostanú povolenie na úver.
Presne 900 miliónov korún nad rozpočet sľúbili železničiarom minulý rok na jeseň Jána Slota a premiér Robert Fico, aby podnik nerušil vlakové spoje. Vlani v novembri Železničná spoločnosť Slovensko pripravila dva scenáre rušenia vlakov, pretože štát na rok 2007 vyčlenil na chod železnice nedostatočný balík peňazí na dotácie. Štátna kasa počítala, že Železničná spoločnosť dostane 4,5 miliardy korún. Firma uvádzala, že na udržanie počtu vlakov treba dotáciu 5,5 miliardy korún.
Pesimistický scenár počítal s rušením piatich percent dopravy, optimistický s vyškrtnutím približne 200 vlakov. Nakoniec hrozbu škrtania spojov na železnici neriešili manažéri podniku, ale premiér Robert Fico so šéfom koaličnej SNS Jánom Slotom. Železničná spoločnosť sa totiž pri delení koaličného koláča vplyvu dostala do sféry záujmov Slotovej SNS. Tá dosadila manažment firmy. Politici si dohodli doplatok na vlaky na úrovni 400 miliónov. Ukázalo sa však, že politici nemali presné podklady a politická dohoda o doplatku vystačí akurát na zúženie počtu rušených spojov.
Premiér Fico deň nato verejne napomenul ministra dopravy Ľubomíra Vážneho a zakázal mu rušiť čo i jeden vlak. Poslanci však v štátnom rozpočte neschválili ani korunu navyše, pre Železničnú spoločnosť Slovensko malo ísť len 4,5 miliardy korún. Do zmluvy o výkonoch vo verejnom záujme, ktorou si vláda objednala rovnaké výkony ako v roku 2006, sa pripísalo, že k rozpočtu ,,môže byť doplatok 900 miliónov".
Firma sa však v obave, či bude dosť peňazí, pokúsila vo februári znova zrušiť 22 spojov. Premiér Fico zasiahol tretí raz a zakázal rušiť vlaky. Minister dopravy k tomu uviedol, že "človek mieni, premiér mení".
Až do roku 2002 štát platil za výkony vo verejnom záujme najviac tretinu potrebnej sumy ročne. Politici namiesto toho dávali firme súhlas s úvermi. Vláda Mikuláša Dzurindu sa snažila urobiť poriadok vo financovaní železničnej dopravy. Rozčlenila železnice na tri samostatné spoločnosti a začala z väčšej časti platiť zmluvy vo výkonoch vo verejnom záujme. Známym sa stal najmä vtedajší minister financií Ivan Mikloš, ktorý v roku 2005 povedal, že spoločnosť pre osobnú vlakovú dopravu musí ročne vystačiť s dotáciou 4,5 miliardy korún.
Už v tom istom roku sa to však neplnilo a štát si znova objednal viac výkonov, ako dokázal zaplatiť. Rušiť vlaky sa však nikto neodvážil, pretože škr
http://spravy.pravda.sk/zeleznicny-tunel-v-bratislave-spoji-europu-fz2-/sk_regiony.asp?k=96002&c=A071030_083241_sk_domace_p12
http://spravy.pravda.sk/zeleznicny-tunel-v-bratislave-spoji-europu-fz2-/sk_regiony.
asp?k=96002&c=A071030_083241_sk_domace_p12
Tým samozrejme nechcem ospravedlňovať ČD, pretože koncový (a hlavne občasný, ktorý nepozná miestne pomery) zákazník vždy očakáva kvalitu za svoje peniaze a nepočíta s meškaním, resp. dúfa, že na prípoje sa bude čakať....
Aj mňa niekedy dokáže dožrať ZSSK, ale nie v meškaní vlakov, ale skôr v neprípojovosti najmä v SO a NE. Meškania už spravidla dokážem predvídať :-) a zvykol som si na ne.
V den semináře jsem vstala dobře naladěna a opravdu jsem se těšila, jak si ten den užiji. Přišla jsem na nádraží, koupila si zpáteční jízdenku a čekala na příjezd motoráčku směrem na Otrokovice.
Najednou ohlásili desetiminutové zpoždění. V tu chvíli jsem byla v klidu, říkala jsem si, že osobní vlak, na který mám v Otrokovicích přestupovat, bude určitě čekat.
Po ohlášené době zpoždění vlak opravdu přijel a já si byla jistá, že tohle byl první a poslední šrám toho dne. To jsem ale nevěděla, že tomu tak ve skutečnosti nebude. Dojeli jsme do stanice Malenovice a pan průvodčí prochází vagon po vagonu a ohlašuje, že budeme mít zpoždění dalších deset minut. V duchu jsem si zanadávala, ale i přesto jsem věřila, že naděje umírá poslední a že můj přípoj stihnu. Ovšem chyba lávky. Přijeli jsme do Otrokovic a vlak, kterým jsem měla jet, byl pryč. Dalším nejbližším spojem byl rychlík do Přerova.
Tudíž jsem musela další půlhodinu počkat (nemluvím o tom, že čekárna v Otrokovicích není zrovna voňavá a bezdomovci, co v ní posedávají a pospávají, tomu opravdu hodně přidávají).
Časopis, který jsem si koupila pro zkrácení volné chvíle ve vlaku, jsem měla už přečtený i pozpátku. Nakonec jsem se ale dočkala a nasedla do rychlíku s pocitem malého vítězství. Už mi bylo jasné, že se na školení nedostavím včas a zpoždění jsem chtěla omluvit zpožděnkou - dokladem, který se vystavuje v případě zpoždění. Tak jsme vyrazili směrem k Přerovu a to jsem netušila, že mě čeká další zpoždění. To mě potkalo v Hulíně, kde jsme deset minut čekali na přípoj z Holešova.
V tu chvíli na mě šly mdloby, stále jsem v duchu počítala, že spoj z Přerova na Olomouc musím i přes desetiminutové zpoždění rychlíku stihnout.
Dojeli jsme do Přerova a já s vyplazeným jazykem přebíhala z jednoho nástupiště na druhé hledajíc vlak na Olomouc. Nakonec jsem s hrůzou zjistila, že vlak jede až za hodinu. Šla jsem si, zoufalá, sednout do čekárny a přemýšlela jsem, co dál. Má cenu pokračovat do Olomouce, nebo se vrátit domů? Den, na který jsem se tolik těšila, se proměnil v mou noční můru.
Nakonec jsem se rozhodla do Olomouce dojet. Přišla jsem až skoro ke konci semináře a ještě k tomu bez zpožděnky.
Když jsem na nádraží viděla tu frontu lidí, co na tento doklad čekali, nechtěla jsem ztratit těch pár minut, co zbývalo do konce školení. Nakonec vše dopadlo relativně dobře. Šla jsem si domluvit jiný termín semináře a pak jsem zavolala manželovi, který byl autem nedaleko Olomouce, aby pro mě přijel.
Cestu zpět vlakem jsem už nechtěla riskovat. Nikomu podobný zážitek s cestováním opravdu nepřeji. I když někomu se tohle jistě stává častěji.
(Zlínský deník)
To miluji, někdo udělá blbost, vyjede pozdě - a pak to ještě rozmázne v médiích.
Dostat se do řídicí kabiny rychlovlaku Pendolino je pro běžného člověka mnohem jednodušší, než by se na první pohled mohlo zdát. Server TÝDEN.CZ objevil videa, která dokládají, že se cestující běžně pohybují v kokpitu vlajkové lodi českých železnic. Předpisy to přitom zakazují.
Nová zjištění mohou pro České dráhy znamenat vážný problém: železničáři se ocitli pod palbou kritiky už kvůli tomu, že nechali usednout na místo řidiče pendolina slavného závodníka Emersona Fittipaldiho. Drážní inspekce hned začala vyšetřovat, zda vlak skutečně řídil. Podle drážních předpisů může do kabiny vstoupit "civilista" jen se zvláštním povolením.
První z videí zachycuje návštěvu pětičlenné rodiny v řídicí kabině, strojvedoucí dětem ochotně vysvětluje, jak vlak funguje. "Tady toho moc neuvidíš, jsi moc malej," říká malému chlapci řidič. "Já si stoupnu na špičky," odpovídá dítě. Otázkou je, za jakých okolností se rodina do řídicí kabiny dostala. Souhlas se vstupem do kokpitu může podle drážních předpisů udělit pouze vrchní přednosta Depa kolejových vozidel v Praze. A to ještě jen ve "zvláštních případech". Navíc musí návštěvu doprovázet pověřená osoba, která odpovídá za dodržení všech předpisů.
Dráhy: Vyšetříme to
Sám autor v diskuzi pod videem přiznává, že stačilo poprosit průvodčího. "Mám úplně stejnou zkušenost, seděl jsem se synem u strojvedoucího na SC135. Byli jsme tam víc než třicet minut a bývali bychom tam mohli sedět i mnohem déle. Opět stačilo se jen zeptat stevarda," přidává vlastní zkušenost další z diskutujících.
Vedení Českých drah - na základě dotazu serveru TÝDEN.CZ - se rozhodlo, že prověří, kdo a proč rodinu do kokpitu pustil. Potvrdil to tiskový mluvčí společnosti Radek Joklík. Vlastní vyšetřování hodlá spustit i Drážní inspekce. „Není vyloučeno, že zahájíme správní řízení," prohlásil mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar poté, co nahrávky zhlédl. Jeho slova následně potvrdil i náměstek generálního inspektora Jan Kučera. „Pokud bychom dodržovali striktně zákon, tak cestující do kabiny nesmí. Pokud ovšem měli povolení, tak je to v pořádku," dodal Kučera.
Pomlouvat povoleno
Ani jiné objevené video Českým drahám příliš radosti neudělá. Nejenže dokumentuje další z návštěv cestujících v kokpitu, ale navíc dokládá, jak strojvedoucí o supervlaku smýšlí. „Prý to pendolino moc dobře nesvítí a staré vlaky prý svítí líp," ptá se strojvedoucího cestující. „No bída, no," odpovídá železničář. „Je to jenom italský výrobek," dodává a vzbuzuje tím salvu smíchu. Když řidič srovnává kvalitu soupravy s francouzským rychlovlakem TGV, nebere si servítky. „Je to asi rozdíl jako mezi fiatem a mercedesem, co do kvality a všeho," říká.
České dráhy nechává hodnocení neloajálního strojvůdce v klidu. „Ze záznamu je zřejmé, že šlo o neformální konverzaci se strojvedoucím a nahrávka zjevně nebyla pořízena za účelem zveřejnění. Každý člověk, tedy i náš zaměstnanec, má právo na svůj soukromý názor," uvedl mluvčí drah Joklík.
Všechno začal Fittipaldi
Návštěva v řídicí kabině pendolina neláká jen běžné cestující. Nepohrdl jí ani dvojnásobný mistr světa vozů formule 1 Emerson Fittipaldi, který minulý čtvrtek usedl za jízdy dokonce i do křesla řidiče. Drážní inspekce obratem začala vyšetřovat, zda vlak plný cestujících neřídil a neohrozil tím jejich bezpečnost. Člověk, jenž chce řídit drážní vozidlo, byť pod dohledem druhé osoby, totiž musí mít podle náměstka Kučery potřebné kurzy a zkoušky.
zdroj: www.tyden.cz
Přestože mladík zemřel, jeho otec prostřednictvím Deníku děkuje všem cestujícím, kteří se podíleli na záchranných pracech. „I za dívčiny rodiče děkujeme lidem, kteří pomáhali oběma dětem a zavolali pomoc. Dívku vytáhli z auta a pravděpodobně jí tím zachránili život,“ uvedl Pavel Urban, jehož syn bohužel takové štěstí neměl.
Také lékaři bezprostředně po havárii ocenili aktivní přístup cestujících při záchraně. „V poslední době je to stále častější jev. V tomto případě bylo důležité také to, že lidé uvědomili i hasiče - potřebovali jsme, aby okamžitě vyprostili řidiče,“ uvedl ve čtvrtek Ivo Mareš, ředitel záchranné služby v Olomouci.
Přes rychlý zásah a převoz vrtulníkem do fakultní nemocnice mladý řidič následky zranění nepřežil.
Příčinu nehody zkoumá drážní inspekce. „Vyšetřování ještě formálně neskončilo, ale kontrolní měření potvrdilo, že výstražná signalizace včetně světel byla v době nehody v provozu,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar.
(Olomoucký deník)
Časy se mění a my pozorujeme, že osud vlaku vůbec není zpečetěný, jak se před lety zdálo. Je zas o něco rychlejší, o něco čistší a dokonce už není třeba vytírat si z očí saze - a to nejen kvůli tomu, že se málokteré okno dá otevřít. A je už i lepší než autobus. Ve vlaku je relativně tišeji a člověk nemusí stále jen sedět. Může totiž vstát (dokonce, když je vlak natřískaný, nemusí si vůbec sedat), může si postát u okna, může se poprocházet. To se sice za určitých okolností dá i v autobusu, ale jen za cenu vzbuzení mnohem větší pozornosti. Ve vlaku si je možné také zdřímnout, a to nemám na mysli jen možnost pobýt si v lůžkovém voze. Spát se dá i vsedě. Ale tady se už začínají prolínat výhody s nevýhodami. Pokud se totiž člověku podaří i opřít tak, že mu hlava neodpadne a neobije se o všechny přilehlé stěny, určitě se mu po chvíli otevřou ústa dřímotami, což mu na přitažlivosti nepřidá a přijdou se na něj podívat až z lokomotivy.
Navíc jedině ve vlaku mají šanci notoričtí seznamovači. Ano, vlak, to není jen dopravní prostředek, je to i pracoviště -a ne jen pro zúčastněný personál. Jsou tu totiž ještě akční hrdinové, kterým narostly podstatně delší prsty než jiným, anebo tu jsou bonviváni se schopnostmi, díky kterým už vůbec nejsou odkázaní na tunel.
Abych upřesnil: nikoliv kvůli komunikačním možnostem upřednostňuji vlak před autem či autobusem. Asi je to hlavně díky tomu, že si nemůžu dovolit osobního šoféra.
Milan Markovič
(Ústecký deník)
Železnice Slovenskej republiky pripravujú verejné obstarávanie na poistenie svojho majetku a poistenie zodpovednosti za škodu voči tretím osobám s predpokladanou hodnotou 124,5 mil. Sk bez dane z pridanej hodnoty.
Podľa pravidelného informatívneho oznámenia v európskom vestníku verejného obstarávania plánovaná zákazka by mala byť realizovaná počas takmer štyroch rokov po podpísaní zmluvy s vybraným uchádzačom. Obstarávateľ zatiaľ neinformoval o termíne vyhlásenia uvedenej súťaže.
ŽSR vykázali v 1. polroku tohto roku zisk vo výške 20,651 mld. Sk, čo je oproti plánu viac o 2,4 %. V rovnakom období minulého roku pritom spoločnosť evidovala stratu takmer 337,5 mil. Sk. Lepší výsledok hospodárenia súvisel najmä s plnením Plánu konsolidačnej funkcie spoločnosti zo strany štátu. Vysoký objem zisku spôsobilo najmä zaúčtovanie do výnosov prevzatie úverov do štátneho dlhu vo výške 20,409 mld. Sk na základe vládneho uznesenia z konca minulého roka.
Bez tohto vplyvu by výsledkom hospodárenia v 1. polroku bola strata 242,2 mil. Sk pri plánovanej strate 246,1 mil. Sk. Vlani v tom istom období spoločnosť, naopak, vykázala bez uvedeného vplyvu zisk takmer 285,6 mil. Sk. Ako ŽSR informovali, v 1. polroku dosiahli celkové výnosy vo výške 27,634 mld. Sk, čo bolo medziročne trojnásobne viac. Náklady predstavovali v uvedenom období 6,983 mld. Sk a boli medziročne nižšie o 23,1 %.
Zdroj: TASR
Letní prázdniny začaly ve vesnici u Svitav tragédií. Na kolejích za rodinnými domy zahynul dvouletý chlapec. Drážní inspekce proto vyzývá rodiče, učitele i starosty obcí, aby se přesvědčili, že v prostoru, kde se pohybují děti, není možné dostat se na železniční trať.
Právě v Hradci nad Svitavou vede frekventovaná železnice jen několik metrů od rodinných domů. Starostka Stanislava Vaněčková ale s rizikovým úsekem nemůže nic dělat, protože nepatří obci. Bezpečnost tratí má na starosti Správa železniční dopravní cesty. „Není v našich silách všechna nebezpečná místa ohradit, oplotit nebo obezdít. Navíc jde o velmi nákladné investice. V lokalitě Hradce nad Svitavou zatím neplánujeme výstavbu dalších protihlukových zdí. Trať z České Třebové do Brna je po modernizaci,“ vysvětluje Anna Kodysová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Děti si nedokáží představit, jaké nebezpečí jim na kolejích hrozí. Letos už zahynulo pod koly vlaku přes devadesát lidí
(Svitavský deník)
Chyba je asi někde jinde. V dobách mládí nás starších nás rodiče a jiní zodpovědní jedinci hlídali. V případě nezbytnosti jsme dostali pár facek. To je ovšem dnes prudce trestné týrání dětí a každý by nejraději budoval ochranná technická opatření na všech možných a nemožných místech, nutil kdekomu přilby, reflexní oděvy a výhledově snad i brnění. Jen ať se kšefty hýbou!
Ano, auta stojí, vlaky jedou... Jen ovšem nesmí svítit slunce, pršet, sněžit, nesmí být pod mrakem, léto, podzim, jaro, večer, dopoledne, úterý ani čtvrtek. Nesmíte jet moc ráno ani moc večer. Volit pouze jeden spoj a ne ty, které čekají na přípoj, který mnohdy ani nedorazí. Nesmí se vám uprostřed cesty rozbít mašina a pak čekat hodinu, než bůhví odkud dorazí zbrusu nová. Tu pak musí umět přivolaní technici správně připojit a nevolat dalšího specialistu.
Cestu vám také zaručeně zpříjemní přetopený vagon nebo naopak teplota pohybující se těsně nad bodem mrazu. A tak přemýšlíte, zda si nebudete raději vozit i náhradní oteplováky, kdyby se drahám zase nechtělo topit. Cestování vlakem je opravdu plné zážitků a slibuje nepřeberné množství dobrých rad pro další cesty.
LUCIE PROSKOVÁ
(Mostecký deník)
Lucko, co je moc, to je příliš....