Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
To tu už bolo, či nie?
, to teda je, kurna nebol Filcko na dovolenke v Bolivii? 
Slovenská vláda se ve svém programovém prohlášení zaváže, že neprodá státní podíly v energetických firmách a nákladním železničním dopravci ZSSK Cargo Slovakia. Na setkání s novináři to ve středu prohlásil premiér Robert Fico. „Privatizace by neměla sloužit zahraničním investorům,“ prohlásil Fico. Vyslovil se proti tomu, aby stát prodal nejcennější majetek.
Mezi strategické podniky patří kromě plynáren SPP také například regionální distributoři elektrické energie. Předchozí vláda prodala menšinové podíly v těchto firmách investorům, kteří současně získali manažerskou kontrolu nad firmami. Fico zopakoval, že jeho vláda zvažuje zvýšení vlivu státu v těchto společnostech.
Premiér nevyloučil, že stát by mohl prodat podíly například v teplárnách či autobusových dopravcích. Tuto privatizaci už minulá vláda nestihla dokončit. Také sousední Polsko nyní připravuje zestátnění klíčových podniků, které jsou důležité pro národní bezpečnost. Podle prezidenta Lecha Kaczyňského by stát měl posílit svou roli v energetických a jiných strategických firmách odkoupením podílů od ostatních akcionářů.
(Právo)
A je po ftákách...
Mezi strategické podniky patří kromě plynáren SPP také například regionální distributoři elektrické energie. Předchozí vláda prodala menšinové podíly v těchto firmách investorům, kteří současně získali manažerskou kontrolu nad firmami. Fico zopakoval, že jeho vláda zvažuje zvýšení vlivu státu v těchto společnostech.
Premiér nevyloučil, že stát by mohl prodat podíly například v teplárnách či autobusových dopravcích. Tuto privatizaci už minulá vláda nestihla dokončit. Také sousední Polsko nyní připravuje zestátnění klíčových podniků, které jsou důležité pro národní bezpečnost. Podle prezidenta Lecha Kaczyňského by stát měl posílit svou roli v energetických a jiných strategických firmách odkoupením podílů od ostatních akcionářů.
(Právo)
A je po ftákách...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88522/
Tak nevím. Že by lidstvo slutečně degenerovalo a ztratilo pud sebezáchovy a ochrany svých mláďat? 
Ne tak dávné jsou doby, kdy na (nejen) našich kolejích jezdily vagóny dokonce s otevřenými plošinami, hlavně na lokálkách. O otevřených tramvajových vozech nemluvě. A žádný medialiazaci zasluhující problém z toho nikdy nevznikl. Lidé dospělí ani jejich dítka zkrátka nějak z vozů nevypadávali.
Možná by bylo dobře, kdyby ČD mezi zastávkami zamykaly zvenčí vozy na visací zámky.
Ne tak dávné jsou doby, kdy na (nejen) našich kolejích jezdily vagóny dokonce s otevřenými plošinami, hlavně na lokálkách. O otevřených tramvajových vozech nemluvě. A žádný medialiazaci zasluhující problém z toho nikdy nevznikl. Lidé dospělí ani jejich dítka zkrátka nějak z vozů nevypadávali.
Možná by bylo dobře, kdyby ČD mezi zastávkami zamykaly zvenčí vozy na visací zámky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88074/
Dřív byli na jednu vlakovou soupravu dva průvodčí. Pohlídat zavření všech dveří nebyl problém. Také cestující byli více všímaví a poslednímu vystupujícímu nebylo zatěžko dveře zavřít. Dneska je to každému jedno. Jak cestujícím, tak někdy i průvodčím, kteří beztak v zastávce nejsou schopni oběhnout celý vlak, je-li delší souprava.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava Z VAŠICH DOPISŮ)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava Z VAŠICH DOPISŮ)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88071/
Střední Morava - Bezpečnost cestujících na regionálních tratích železnice ohrožuje nejen chování jiných pasažérů nebo samotného personálu Českých drah, který někdy nedbá na otevřené dveře za jízdy, ale také technický stav vlaků.
V některých vagonech dveře ani při nejlepší vůli zavřít nelze.
Takovým vlakem před dvěma týdny cestoval na trati z Olomouce do Senice na Hané například Radoslav Řezníček z Prostějova.
„Po nastoupení zadními dveřmi jsem si všiml, že nejsou zavřené dveře na opačné straně. Tak jsem je zavřel, až západka zaklesla do rámu dveří. Cestou do další stanice se dveře na obou stranách otevřely. V následující stanici jsem je opětovně zavřel, což po mě znovu kontroloval průvodčí. Pak se ale znovu samovolně otevřely. Než jsem vystoupil, opakovala se situace šestkrát,“ popsal Prostějovan, který na poruchu upozornil vedení drah i Drážní úřad. „U stejného typu vozů jsem se s tím nesetkal poprvé. Vůz v takovémtechnickém stavu není způsobilý pro bezpečnou přepravu osob,“ míní cestující.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj tuto situaci ale považuje za ojedinělou. „Na tratích po celé zemi jezdí denně tisíce vlaků a v takovém provozu se může stát, že se na některém z nich objeví závada. To je ale spíše výjimečné,“ tvrdí Ondrůj.
Reportéři MF DNES minulý týden na zkoušku cestovali vlakem na jiné regionální trati z Olomouce do Opavy a zjistili, že i tam byly dveře osobního vlaku během jízdy několikrát dokořán. Otevírali je sami cestující, ale i průvodčí. České dráhy i v tomto případě odmítají, že by vozový park byl ve špatném stavu, a vyšetřují, zda za to nesou zodpovědnost konkrétní zaměstnanci drah.
„Není běžné, že by vlaky jezdily s otevřenými dveřmi, a pokud se to stane, pak to není proto, že by České dráhy nasazovaly vlaky ve špatném stavu. Staré vlakové soupravy, které by nesplňovaly požadované technické nároky, na naší železnici nejezdí,“ řekl Aleš Ondrůj.
Mluvčí tvrdí, že od pádu socialismu nakupují České dráhy jen takové vozy, které mají centrální zavírání dveří a stovku starších typů vozů již podnik nechal zmodernizovat tak, aby se dveře zavíraly automaticky. Například šumperská Pars Nova nyní montuje podobný systém i do motorového vlaku řady 854 ze 60. let minulého století.
Faktem však je, že u zhruba třiceti až čtyřiceti procent vozů z dob socialismu podobné zařízení stále chybí. „České dráhy mají vozový park, jaký mají, ale dělají maximum možného pro jeho další modernizaci. Všichni ti, kdo mají dnes doma stodvacítku, by jistě rádi měli mercedes, ale nikoli vlastní vinou mají Češi stále stodvacítky a České dráhy vozy, jaké mají,“ omlouvá dráhy Aleš Ondrůj.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
V některých vagonech dveře ani při nejlepší vůli zavřít nelze.
Takovým vlakem před dvěma týdny cestoval na trati z Olomouce do Senice na Hané například Radoslav Řezníček z Prostějova.
„Po nastoupení zadními dveřmi jsem si všiml, že nejsou zavřené dveře na opačné straně. Tak jsem je zavřel, až západka zaklesla do rámu dveří. Cestou do další stanice se dveře na obou stranách otevřely. V následující stanici jsem je opětovně zavřel, což po mě znovu kontroloval průvodčí. Pak se ale znovu samovolně otevřely. Než jsem vystoupil, opakovala se situace šestkrát,“ popsal Prostějovan, který na poruchu upozornil vedení drah i Drážní úřad. „U stejného typu vozů jsem se s tím nesetkal poprvé. Vůz v takovémtechnickém stavu není způsobilý pro bezpečnou přepravu osob,“ míní cestující.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj tuto situaci ale považuje za ojedinělou. „Na tratích po celé zemi jezdí denně tisíce vlaků a v takovém provozu se může stát, že se na některém z nich objeví závada. To je ale spíše výjimečné,“ tvrdí Ondrůj.
Reportéři MF DNES minulý týden na zkoušku cestovali vlakem na jiné regionální trati z Olomouce do Opavy a zjistili, že i tam byly dveře osobního vlaku během jízdy několikrát dokořán. Otevírali je sami cestující, ale i průvodčí. České dráhy i v tomto případě odmítají, že by vozový park byl ve špatném stavu, a vyšetřují, zda za to nesou zodpovědnost konkrétní zaměstnanci drah.
„Není běžné, že by vlaky jezdily s otevřenými dveřmi, a pokud se to stane, pak to není proto, že by České dráhy nasazovaly vlaky ve špatném stavu. Staré vlakové soupravy, které by nesplňovaly požadované technické nároky, na naší železnici nejezdí,“ řekl Aleš Ondrůj.
Mluvčí tvrdí, že od pádu socialismu nakupují České dráhy jen takové vozy, které mají centrální zavírání dveří a stovku starších typů vozů již podnik nechal zmodernizovat tak, aby se dveře zavíraly automaticky. Například šumperská Pars Nova nyní montuje podobný systém i do motorového vlaku řady 854 ze 60. let minulého století.
Faktem však je, že u zhruba třiceti až čtyřiceti procent vozů z dob socialismu podobné zařízení stále chybí. „České dráhy mají vozový park, jaký mají, ale dělají maximum možného pro jeho další modernizaci. Všichni ti, kdo mají dnes doma stodvacítku, by jistě rádi měli mercedes, ale nikoli vlastní vinou mají Češi stále stodvacítky a České dráhy vozy, jaké mají,“ omlouvá dráhy Aleš Ondrůj.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88070/
V Andách na vlaku do oblakov
[21.7.2006, TREND / jh]
V Argentíne uvedú v januári 2007 do prevádzky znovu jednu z obľúbených turistických atrakcií – Tren a las Nubes, čiže Vlak do oblakov.
Vyvezie cestujúcich až do výšky 4 220 metrov nad morom, pričom prekoná vyše 29 mostov, 13 viaduktov a 21 tunelov. Cesta bude trvať 14 až 16 hodín.
Trať sa nachádza v provincii Salta, a kým začne na nej po skončení opravy znovu premávať vlak, vozí turistov autobus La Veloz.
Je v ňom miesto pre 40 ľudí a jazdí po Andách po podobne zaujímavej trase, ako vedie železnica.
Každé sedadlo má k dispozícii kyslíkovú masku a okrem sprievodkyne je cestujúcim k dispozícii aj lekár. Cesta autobusom trvá 11 hodín a lístok stojí asi 40 eur.
http://www.etrend.sk/71989/relax/cestovanierubrika/vlak-do-oblakov
[21.7.2006, TREND / jh]
V Argentíne uvedú v januári 2007 do prevádzky znovu jednu z obľúbených turistických atrakcií – Tren a las Nubes, čiže Vlak do oblakov.
Vyvezie cestujúcich až do výšky 4 220 metrov nad morom, pričom prekoná vyše 29 mostov, 13 viaduktov a 21 tunelov. Cesta bude trvať 14 až 16 hodín.
Trať sa nachádza v provincii Salta, a kým začne na nej po skončení opravy znovu premávať vlak, vozí turistov autobus La Veloz.
Je v ňom miesto pre 40 ľudí a jazdí po Andách po podobne zaujímavej trase, ako vedie železnica.
Každé sedadlo má k dispozícii kyslíkovú masku a okrem sprievodkyne je cestujúcim k dispozícii aj lekár. Cesta autobusom trvá 11 hodín a lístok stojí asi 40 eur.
http://www.etrend.sk/71989/relax/cestovanierubrika/vlak-do-oblakov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/87341/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/87213/
V najbližšom čase bude musieť nový minister dopravy rozlúsknuť dva tvrdé privatizačné oriešky - letiská a Cargo.
Pokracovanie: http://www.slovakradio.sk/inetportal/index.php?page=showSprava&id=32496&lang=1
.
Pokracovanie: http://www.slovakradio.sk/inetportal/index.php?page=showSprava&id=32496&lang=1
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86660/
18.7.2006 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Hradecký
DAVID PŮLPÁN
Mladějov - Tisíce výletníků, kteří si každoročně dopřejí jízdu úzkokolejnou železnicí v Mladějově na Svitavsku, budou moci do dvou let jezdit vlakem taženým historickou lokomotivou až na konečnou v Hřebči. Pardubický kraj totiž rozhodl, že dá na obnovu posledního čtyřkilometrového úseku lesní železnice ze zastávky Nová Ves do Hřebče půl milionu korun.
„Je to unikátní technická památka, jedno z turistických lákadel v kraji. Proto jsme na obnovu železničního svršku uvolnili půl milionu korun, což je největší grant, který jsme letos poskytli na budování infrastruktury v cestovním ruchu,“ uvedl pardubický krajský radní Miloslav Macela.
Do Hřebče se zatím nejezdí, nebylo to bezpečné
Ještě před pár lety jezdil vláček s výletníky po lesní železnici z Mladějova až do jedenáct kilometrů vzdálené Hřebče. Jenže trať mezi Novou Vsí a Hřebčí je v havarijním stavu a jízda po ní nebyla příliš bezpečná. Vlak dokonce občas vykolejil a cestující pak pomáhali personálu zvednout vagony zpátky na koleje.
„Původně jsme chtěli trať jenom opravit, ale kvůli bezpečnosti turistů budeme muset koupit nové kolejnice a trať v podstatě vybudovat znovu. Na to ale půl milionu korun nestačí,“ uvedl majitel železnice a vedoucí Průmyslového muzea Mladějov Bedřich Doležal.
Ten předpokládá, že až do Hřebče budou výletníci po úzkorozchodné trati jezdit v roce 2008. „Pak zahájíme rekonstrukci vstupní štoly lupkového dolu v Hřebči, kde chceme v budoucnu otevřít hornické muzeum, abychom lidem ukázali, jak se dříve dolovalo,“ uvedl Doležal.
U muzea v Mladějově, kde si návštěvníci mohou prohlédnout technické unikáty z 19. a počátku 20. století, se nyní buduje nové nástupiště úzkokolejky.
Lokomotivy o rozchodu 600 mm mají jen v Mladějově
Úzkokolejná dráha od svého vzniku v roce 1920 sloužila k odvozu materiálu z dolů a pecí na Hřebči k třídírně, nakládací rampě a k elektrárně v Mladějově. Dnes mohou turisté z otevřených vagonů sledovat tamní krásnou přírodu. Lokomotivy, které vlaky táhnou, už jinde neuvidí. V tamním depu provozovatelé shromáždili všechny malé lokomotivy o rozchodu 600 milimetrů z dolů v celé republice.
Průmyslové muzeum v Mladějově je v letní sezoně pro veřejnost otevřeno od úterý do pátku od 8 do 14, o sobotách do 18 hodin. Železnicí se mohou lidé svézt každou sobotu. 5. srpna se v Mladějově uskuteční dobová válečná akce Mladějov -Blosdorf 1915, na kterou pravidelně jezdí několik tisíc lidí. Více informací najdou zájemci na webu www.mladejov.cz.
DAVID PŮLPÁN
Mladějov - Tisíce výletníků, kteří si každoročně dopřejí jízdu úzkokolejnou železnicí v Mladějově na Svitavsku, budou moci do dvou let jezdit vlakem taženým historickou lokomotivou až na konečnou v Hřebči. Pardubický kraj totiž rozhodl, že dá na obnovu posledního čtyřkilometrového úseku lesní železnice ze zastávky Nová Ves do Hřebče půl milionu korun.
„Je to unikátní technická památka, jedno z turistických lákadel v kraji. Proto jsme na obnovu železničního svršku uvolnili půl milionu korun, což je největší grant, který jsme letos poskytli na budování infrastruktury v cestovním ruchu,“ uvedl pardubický krajský radní Miloslav Macela.
Do Hřebče se zatím nejezdí, nebylo to bezpečné
Ještě před pár lety jezdil vláček s výletníky po lesní železnici z Mladějova až do jedenáct kilometrů vzdálené Hřebče. Jenže trať mezi Novou Vsí a Hřebčí je v havarijním stavu a jízda po ní nebyla příliš bezpečná. Vlak dokonce občas vykolejil a cestující pak pomáhali personálu zvednout vagony zpátky na koleje.
„Původně jsme chtěli trať jenom opravit, ale kvůli bezpečnosti turistů budeme muset koupit nové kolejnice a trať v podstatě vybudovat znovu. Na to ale půl milionu korun nestačí,“ uvedl majitel železnice a vedoucí Průmyslového muzea Mladějov Bedřich Doležal.
Ten předpokládá, že až do Hřebče budou výletníci po úzkorozchodné trati jezdit v roce 2008. „Pak zahájíme rekonstrukci vstupní štoly lupkového dolu v Hřebči, kde chceme v budoucnu otevřít hornické muzeum, abychom lidem ukázali, jak se dříve dolovalo,“ uvedl Doležal.
U muzea v Mladějově, kde si návštěvníci mohou prohlédnout technické unikáty z 19. a počátku 20. století, se nyní buduje nové nástupiště úzkokolejky.
Lokomotivy o rozchodu 600 mm mají jen v Mladějově
Úzkokolejná dráha od svého vzniku v roce 1920 sloužila k odvozu materiálu z dolů a pecí na Hřebči k třídírně, nakládací rampě a k elektrárně v Mladějově. Dnes mohou turisté z otevřených vagonů sledovat tamní krásnou přírodu. Lokomotivy, které vlaky táhnou, už jinde neuvidí. V tamním depu provozovatelé shromáždili všechny malé lokomotivy o rozchodu 600 milimetrů z dolů v celé republice.
Průmyslové muzeum v Mladějově je v letní sezoně pro veřejnost otevřeno od úterý do pátku od 8 do 14, o sobotách do 18 hodin. Železnicí se mohou lidé svézt každou sobotu. 5. srpna se v Mladějově uskuteční dobová válečná akce Mladějov -Blosdorf 1915, na kterou pravidelně jezdí několik tisíc lidí. Více informací najdou zájemci na webu www.mladejov.cz.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86610/
18.7.2006 Mladá fronta DNES str. 4 Kolínsko
(tes)
Pohled jednatele klubu
Kolín - Vlastní železniční pražec si mohou nechat položit všichni zájemci na bývalou řepařskou železniční dráhu vedoucí z Kolína-Sendražic směr Býchory. „Symbolickou koupí pražce lidé přispějí na obnovu této historické trati,“ říká Tomáš Vanča, jednatel Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky.
* Jak tento nápad vznikl?
Naše sdružení chce obnovit provoz staré železniční úzkorozchodné dráhy a toto je způsob, jak získat peníze od co největšího počtu lidí.
* Kolik jeden pražec stojí a kolik už se jich prodalo?
Práce na rekonstrukci železnice začaly v listopadu minulého roku a od této doby si mohou také zájemci pražec koupit. Buď přes naše internetové stránky www.zeleznicka.bloudil.cz, nebo na adrese našeho klubu. Jeden železniční pražec stojí 600 korun a jeho majitel na něm bude mít ceduli se svým jménem nebo jménem toho, komu ho chce věnovat.
* Kolik bude obnova staré železniční dráhy stát?
Po této železnici se od roku 1874 asi 60 let převážela řepa do kolínského cukrovaru. My jsme se rozhodli trať obnovit jako výletní cestu. Náklady na rekonstrukci dráhy jsou 18 milionů korun. Podařilo se nám na projekt obnovy Kolínské řepařské drážky získat peníze ze strukturálních fondů SROP Evropské unie, od Městského úřadu Kolín a přes organizaci Partnerství pro Kolínsko také od automobilky TPCA. Asi 20 procent nákladů musí naše sdružení zaplatit ze svého, a proto budeme rádi, když nám pomohou i další lidé.
* Kdy by měla být železnice zprovozněna?
Dráha by měla měřit celkem 4,5 kilometru a její stavba je rozdělena na čtyři etapy. První část drážky o délce 1,8 kilometru by měla být dokončena v červnu 2007.
(tes)
Pohled jednatele klubu
Kolín - Vlastní železniční pražec si mohou nechat položit všichni zájemci na bývalou řepařskou železniční dráhu vedoucí z Kolína-Sendražic směr Býchory. „Symbolickou koupí pražce lidé přispějí na obnovu této historické trati,“ říká Tomáš Vanča, jednatel Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky.
* Jak tento nápad vznikl?
Naše sdružení chce obnovit provoz staré železniční úzkorozchodné dráhy a toto je způsob, jak získat peníze od co největšího počtu lidí.
* Kolik jeden pražec stojí a kolik už se jich prodalo?
Práce na rekonstrukci železnice začaly v listopadu minulého roku a od této doby si mohou také zájemci pražec koupit. Buď přes naše internetové stránky www.zeleznicka.bloudil.cz, nebo na adrese našeho klubu. Jeden železniční pražec stojí 600 korun a jeho majitel na něm bude mít ceduli se svým jménem nebo jménem toho, komu ho chce věnovat.
* Kolik bude obnova staré železniční dráhy stát?
Po této železnici se od roku 1874 asi 60 let převážela řepa do kolínského cukrovaru. My jsme se rozhodli trať obnovit jako výletní cestu. Náklady na rekonstrukci dráhy jsou 18 milionů korun. Podařilo se nám na projekt obnovy Kolínské řepařské drážky získat peníze ze strukturálních fondů SROP Evropské unie, od Městského úřadu Kolín a přes organizaci Partnerství pro Kolínsko také od automobilky TPCA. Asi 20 procent nákladů musí naše sdružení zaplatit ze svého, a proto budeme rádi, když nám pomohou i další lidé.
* Kdy by měla být železnice zprovozněna?
Dráha by měla měřit celkem 4,5 kilometru a její stavba je rozdělena na čtyři etapy. První část drážky o délce 1,8 kilometru by měla být dokončena v červnu 2007.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86609/
Zase jeden postesk nasr..ého substráta:
http://lidovky.zpravy.cz/cesta-vlakem-uz-neni-pro-romantiky-dtk-/ln_noviny.asp?c=A060715_000074_ln_noviny_sko&klic=214198&mes=060715_0
http://lidovky.zpravy.cz/cesta-vlakem-uz-neni-pro-romantiky-dtk-/ln_noviny.asp?c=A060715_000074_ln_noviny_sko&klic=214198&mes=060715_0
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86427/
Komedie pro sedm herců, ve které hrají jen Anna Šišková a Ady Hajdu. Taková je hra Odjezdy vlaků. Autorem textu je Petr Zelenka (Knoflíkáři), který tuto inscenaci také sám režíroval. Postavy jsou lidé unavení životem, zmatení a s nejistou budoucností.
Pracují jako dispečeři, hlásí odjezdy vlaků, nebo dabují filmy. Dohromady se potkávají v jedné divadelní hře „Číňani“, kde vystupují. Drama, které bylo původně určené pro sedm lidí, mají dnes odehrát jen ve dvou. Jak tenhle pokus dopadne? O tom se můžete přesvědčit dnes ve Švandově divadle, Štefánikova 57, Praha 5. Představení začíná v 19 hodin.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Pracují jako dispečeři, hlásí odjezdy vlaků, nebo dabují filmy. Dohromady se potkávají v jedné divadelní hře „Číňani“, kde vystupují. Drama, které bylo původně určené pro sedm lidí, mají dnes odehrát jen ve dvou. Jak tenhle pokus dopadne? O tom se můžete přesvědčit dnes ve Švandově divadle, Štefánikova 57, Praha 5. Představení začíná v 19 hodin.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/85755/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/84034/
L. Vazny
Vedenie rezortu prevzal po najdlhšie slúžiacom ministrovi dopravy v ponovembrovej ére. Na rozdiel od predchodcu verí, že štát nemusí byť zlý vlastník a manažér. Minister dopravy, pôšt a telekomunikácií SR Ľubomír Vážny.Maďarsko ohlásilo privatizáciu nákladnej železničnej dopravy. Čo budete v tomto smere presadzovať pre slovenské Cargo vy?Pokúsime sa nákladnú železničnú dopravu reštrukturalizovať a zefektívniť podnikanie firmy. Využijeme pritom regulačné a legislatívne možnosti a, samozrejme, pokúsime sa oživiť firmu aj zvnútra. Ak sa nám to do pol až tri štvrte roka nepodarí, pristúpime aj my k predaju minoritného podielu s cieľom zabezpečiť to, čo nám najviac chýba.
A to je?Logistika a know-how. To majú z nášho okolia lepšie ako my Rakúšania a Nemci. Radi by sme spolupracovali s týmito dvoma krajinami. Ani efektivita nie je silnou stránkou Carga.Rakúske nákladné železnice prepravia ročne sto miliónov ton nákladu s 3 600 zamestnancami. Naše Cargo prepraví 48 miliónov ton, čo je menej ako polovica, s dvanásťtisíc zamestnancami. Niečo tu treba urobiť. Aj keď zohľadním technické vybavenie našich železníc a s tým spojenú náročnosť na obsluhu, treba s tým evidentne niečo robiť. Budete v Cargu prepúšťať?Nepovedal som, že budeme prepúšťať. Budeme sa snažiť nájsť viac výkonov. Ale určite treba robiť niečo aj s personálnou politikou Bude záujem aj o minoritný podiel?Myslím si, že o minoritný podiel záujem zatiaľ je. Neobávate sa presmerovania nákladnej železničnej dopravy na maďarský koridor, keď budú naši susedia skôr privatizovať?Môže to byť určitý problém. Ale až taký veľký nebude. Závisí to aj od našej dopravnej cesty. Aké výkony za aké ceny budeme poskytovať. Ak bude slovenské Cargo ako štátny subjekt pôsobiť plnohodnotne konkurenčne proti maďarskej súkromnej spoločnosti, neobávam sa, že by sa mohli znížiť výkony u nás. Keď štát postaví Cargo na nohy, neprichádza privatizácia do úvahy?Prioritou je, aby ostalo Cargo štátne. Ako chcete Cargo reštrukturalizovať a zefektívniť?Prvý krok je výmena manažmentu. A to chceme urobiť veľmi rýchlo, za desať dní až dva týždne. A, samozrejme, prestavenie tých podmienok, ktoré v súčasnosti Cargo takpovediac dehonestujú alebo bránia mu v dobrom pôsobení na trhu. Napríklad?Musíme vyriešiť otázku poplatkov za dopravnú cestu. Chcete pre Cargo nižšie poplatky?Nie. Chceme rovnaké poplatky, ako majú susedné krajiny. Niektoré poplatky znížime. Treba to však robiť veľmi citlivo. Lebo keď stlačíme niektoré poplatky, na druhej strane nám vyskočia v ŽSR potreby. O koľko by sa suma poplatkov mohla znížiť?Zatiaľ sme sa rozprávali o 1,4 miliardy korún. Lenže treba rozmýšľať aj o tom, kde tých 1,4 miliardy korún zoberieme v ŽSR. Aké ďalšie kroky majú viesť k zefektívneniu firmy?Musíme zaviesť menej nevýhodných špedícií, to je to, na čo Cargo trpí. Veľakrát si Cargo objednáva drahé služby u konkurencie. To sú absolútne anomálie. Treba to rýchlo odrezať. Nehovorím, že to spraví z Carga úplne ziskový podnik, ale určite ho zreštrukturalizujeme. Nebudeme podporovať vnútorné sebazničenie Carga. Koho všetkého sa dotknú personálne zmeny?V prvom rade vrcholového manažmentu. Ďalšie personálne zmeny už budú vecou nového manažmentu. Ako chcete zhodnotiť, či štát zvládol úlohu reštrukturalizácie vo firme?Cez stabilizáciu výkonov firmy. Ak sa podarí naplniť nastavené kritériá, spravíme zodpovedný personálny audit a zbavíme sa všetkých príživníkov, tak to pôjde. Ale teraz sa to do bodky nedá naplánovať. Možno po polroku zistíme, že to tou slovenskou mentalitou nejde a budeme potrebovať rakúsku alebo nemeckú pomoc, ktorá tam niektoré veci zariadi. EÚ sa snaží presunúť tovar z ciest na železnicu. Ako sa to dá dosiahnuť?Netreba te