Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
V Andách na vlaku do oblakov
[21.7.2006, TREND / jh]
V Argentíne uvedú v januári 2007 do prevádzky znovu jednu z obľúbených turistických atrakcií – Tren a las Nubes, čiže Vlak do oblakov.
Vyvezie cestujúcich až do výšky 4 220 metrov nad morom, pričom prekoná vyše 29 mostov, 13 viaduktov a 21 tunelov. Cesta bude trvať 14 až 16 hodín.
Trať sa nachádza v provincii Salta, a kým začne na nej po skončení opravy znovu premávať vlak, vozí turistov autobus La Veloz.
Je v ňom miesto pre 40 ľudí a jazdí po Andách po podobne zaujímavej trase, ako vedie železnica.
Každé sedadlo má k dispozícii kyslíkovú masku a okrem sprievodkyne je cestujúcim k dispozícii aj lekár. Cesta autobusom trvá 11 hodín a lístok stojí asi 40 eur.
http://www.etrend.sk/71989/relax/cestovanierubrika/vlak-do-oblakov
[21.7.2006, TREND / jh]
V Argentíne uvedú v januári 2007 do prevádzky znovu jednu z obľúbených turistických atrakcií – Tren a las Nubes, čiže Vlak do oblakov.
Vyvezie cestujúcich až do výšky 4 220 metrov nad morom, pričom prekoná vyše 29 mostov, 13 viaduktov a 21 tunelov. Cesta bude trvať 14 až 16 hodín.
Trať sa nachádza v provincii Salta, a kým začne na nej po skončení opravy znovu premávať vlak, vozí turistov autobus La Veloz.
Je v ňom miesto pre 40 ľudí a jazdí po Andách po podobne zaujímavej trase, ako vedie železnica.
Každé sedadlo má k dispozícii kyslíkovú masku a okrem sprievodkyne je cestujúcim k dispozícii aj lekár. Cesta autobusom trvá 11 hodín a lístok stojí asi 40 eur.
http://www.etrend.sk/71989/relax/cestovanierubrika/vlak-do-oblakov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/87341/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/87213/
V najbližšom čase bude musieť nový minister dopravy rozlúsknuť dva tvrdé privatizačné oriešky - letiská a Cargo.
Pokracovanie: http://www.slovakradio.sk/inetportal/index.php?page=showSprava&id=32496&lang=1
.
Pokracovanie: http://www.slovakradio.sk/inetportal/index.php?page=showSprava&id=32496&lang=1
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86660/
18.7.2006 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Hradecký
DAVID PŮLPÁN
Mladějov - Tisíce výletníků, kteří si každoročně dopřejí jízdu úzkokolejnou železnicí v Mladějově na Svitavsku, budou moci do dvou let jezdit vlakem taženým historickou lokomotivou až na konečnou v Hřebči. Pardubický kraj totiž rozhodl, že dá na obnovu posledního čtyřkilometrového úseku lesní železnice ze zastávky Nová Ves do Hřebče půl milionu korun.
„Je to unikátní technická památka, jedno z turistických lákadel v kraji. Proto jsme na obnovu železničního svršku uvolnili půl milionu korun, což je největší grant, který jsme letos poskytli na budování infrastruktury v cestovním ruchu,“ uvedl pardubický krajský radní Miloslav Macela.
Do Hřebče se zatím nejezdí, nebylo to bezpečné
Ještě před pár lety jezdil vláček s výletníky po lesní železnici z Mladějova až do jedenáct kilometrů vzdálené Hřebče. Jenže trať mezi Novou Vsí a Hřebčí je v havarijním stavu a jízda po ní nebyla příliš bezpečná. Vlak dokonce občas vykolejil a cestující pak pomáhali personálu zvednout vagony zpátky na koleje.
„Původně jsme chtěli trať jenom opravit, ale kvůli bezpečnosti turistů budeme muset koupit nové kolejnice a trať v podstatě vybudovat znovu. Na to ale půl milionu korun nestačí,“ uvedl majitel železnice a vedoucí Průmyslového muzea Mladějov Bedřich Doležal.
Ten předpokládá, že až do Hřebče budou výletníci po úzkorozchodné trati jezdit v roce 2008. „Pak zahájíme rekonstrukci vstupní štoly lupkového dolu v Hřebči, kde chceme v budoucnu otevřít hornické muzeum, abychom lidem ukázali, jak se dříve dolovalo,“ uvedl Doležal.
U muzea v Mladějově, kde si návštěvníci mohou prohlédnout technické unikáty z 19. a počátku 20. století, se nyní buduje nové nástupiště úzkokolejky.
Lokomotivy o rozchodu 600 mm mají jen v Mladějově
Úzkokolejná dráha od svého vzniku v roce 1920 sloužila k odvozu materiálu z dolů a pecí na Hřebči k třídírně, nakládací rampě a k elektrárně v Mladějově. Dnes mohou turisté z otevřených vagonů sledovat tamní krásnou přírodu. Lokomotivy, které vlaky táhnou, už jinde neuvidí. V tamním depu provozovatelé shromáždili všechny malé lokomotivy o rozchodu 600 milimetrů z dolů v celé republice.
Průmyslové muzeum v Mladějově je v letní sezoně pro veřejnost otevřeno od úterý do pátku od 8 do 14, o sobotách do 18 hodin. Železnicí se mohou lidé svézt každou sobotu. 5. srpna se v Mladějově uskuteční dobová válečná akce Mladějov -Blosdorf 1915, na kterou pravidelně jezdí několik tisíc lidí. Více informací najdou zájemci na webu www.mladejov.cz.
DAVID PŮLPÁN
Mladějov - Tisíce výletníků, kteří si každoročně dopřejí jízdu úzkokolejnou železnicí v Mladějově na Svitavsku, budou moci do dvou let jezdit vlakem taženým historickou lokomotivou až na konečnou v Hřebči. Pardubický kraj totiž rozhodl, že dá na obnovu posledního čtyřkilometrového úseku lesní železnice ze zastávky Nová Ves do Hřebče půl milionu korun.
„Je to unikátní technická památka, jedno z turistických lákadel v kraji. Proto jsme na obnovu železničního svršku uvolnili půl milionu korun, což je největší grant, který jsme letos poskytli na budování infrastruktury v cestovním ruchu,“ uvedl pardubický krajský radní Miloslav Macela.
Do Hřebče se zatím nejezdí, nebylo to bezpečné
Ještě před pár lety jezdil vláček s výletníky po lesní železnici z Mladějova až do jedenáct kilometrů vzdálené Hřebče. Jenže trať mezi Novou Vsí a Hřebčí je v havarijním stavu a jízda po ní nebyla příliš bezpečná. Vlak dokonce občas vykolejil a cestující pak pomáhali personálu zvednout vagony zpátky na koleje.
„Původně jsme chtěli trať jenom opravit, ale kvůli bezpečnosti turistů budeme muset koupit nové kolejnice a trať v podstatě vybudovat znovu. Na to ale půl milionu korun nestačí,“ uvedl majitel železnice a vedoucí Průmyslového muzea Mladějov Bedřich Doležal.
Ten předpokládá, že až do Hřebče budou výletníci po úzkorozchodné trati jezdit v roce 2008. „Pak zahájíme rekonstrukci vstupní štoly lupkového dolu v Hřebči, kde chceme v budoucnu otevřít hornické muzeum, abychom lidem ukázali, jak se dříve dolovalo,“ uvedl Doležal.
U muzea v Mladějově, kde si návštěvníci mohou prohlédnout technické unikáty z 19. a počátku 20. století, se nyní buduje nové nástupiště úzkokolejky.
Lokomotivy o rozchodu 600 mm mají jen v Mladějově
Úzkokolejná dráha od svého vzniku v roce 1920 sloužila k odvozu materiálu z dolů a pecí na Hřebči k třídírně, nakládací rampě a k elektrárně v Mladějově. Dnes mohou turisté z otevřených vagonů sledovat tamní krásnou přírodu. Lokomotivy, které vlaky táhnou, už jinde neuvidí. V tamním depu provozovatelé shromáždili všechny malé lokomotivy o rozchodu 600 milimetrů z dolů v celé republice.
Průmyslové muzeum v Mladějově je v letní sezoně pro veřejnost otevřeno od úterý do pátku od 8 do 14, o sobotách do 18 hodin. Železnicí se mohou lidé svézt každou sobotu. 5. srpna se v Mladějově uskuteční dobová válečná akce Mladějov -Blosdorf 1915, na kterou pravidelně jezdí několik tisíc lidí. Více informací najdou zájemci na webu www.mladejov.cz.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86610/
18.7.2006 Mladá fronta DNES str. 4 Kolínsko
(tes)
Pohled jednatele klubu
Kolín - Vlastní železniční pražec si mohou nechat položit všichni zájemci na bývalou řepařskou železniční dráhu vedoucí z Kolína-Sendražic směr Býchory. „Symbolickou koupí pražce lidé přispějí na obnovu této historické trati,“ říká Tomáš Vanča, jednatel Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky.
* Jak tento nápad vznikl?
Naše sdružení chce obnovit provoz staré železniční úzkorozchodné dráhy a toto je způsob, jak získat peníze od co největšího počtu lidí.
* Kolik jeden pražec stojí a kolik už se jich prodalo?
Práce na rekonstrukci železnice začaly v listopadu minulého roku a od této doby si mohou také zájemci pražec koupit. Buď přes naše internetové stránky www.zeleznicka.bloudil.cz, nebo na adrese našeho klubu. Jeden železniční pražec stojí 600 korun a jeho majitel na něm bude mít ceduli se svým jménem nebo jménem toho, komu ho chce věnovat.
* Kolik bude obnova staré železniční dráhy stát?
Po této železnici se od roku 1874 asi 60 let převážela řepa do kolínského cukrovaru. My jsme se rozhodli trať obnovit jako výletní cestu. Náklady na rekonstrukci dráhy jsou 18 milionů korun. Podařilo se nám na projekt obnovy Kolínské řepařské drážky získat peníze ze strukturálních fondů SROP Evropské unie, od Městského úřadu Kolín a přes organizaci Partnerství pro Kolínsko také od automobilky TPCA. Asi 20 procent nákladů musí naše sdružení zaplatit ze svého, a proto budeme rádi, když nám pomohou i další lidé.
* Kdy by měla být železnice zprovozněna?
Dráha by měla měřit celkem 4,5 kilometru a její stavba je rozdělena na čtyři etapy. První část drážky o délce 1,8 kilometru by měla být dokončena v červnu 2007.
(tes)
Pohled jednatele klubu
Kolín - Vlastní železniční pražec si mohou nechat položit všichni zájemci na bývalou řepařskou železniční dráhu vedoucí z Kolína-Sendražic směr Býchory. „Symbolickou koupí pražce lidé přispějí na obnovu této historické trati,“ říká Tomáš Vanča, jednatel Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky.
* Jak tento nápad vznikl?
Naše sdružení chce obnovit provoz staré železniční úzkorozchodné dráhy a toto je způsob, jak získat peníze od co největšího počtu lidí.
* Kolik jeden pražec stojí a kolik už se jich prodalo?
Práce na rekonstrukci železnice začaly v listopadu minulého roku a od této doby si mohou také zájemci pražec koupit. Buď přes naše internetové stránky www.zeleznicka.bloudil.cz, nebo na adrese našeho klubu. Jeden železniční pražec stojí 600 korun a jeho majitel na něm bude mít ceduli se svým jménem nebo jménem toho, komu ho chce věnovat.
* Kolik bude obnova staré železniční dráhy stát?
Po této železnici se od roku 1874 asi 60 let převážela řepa do kolínského cukrovaru. My jsme se rozhodli trať obnovit jako výletní cestu. Náklady na rekonstrukci dráhy jsou 18 milionů korun. Podařilo se nám na projekt obnovy Kolínské řepařské drážky získat peníze ze strukturálních fondů SROP Evropské unie, od Městského úřadu Kolín a přes organizaci Partnerství pro Kolínsko také od automobilky TPCA. Asi 20 procent nákladů musí naše sdružení zaplatit ze svého, a proto budeme rádi, když nám pomohou i další lidé.
* Kdy by měla být železnice zprovozněna?
Dráha by měla měřit celkem 4,5 kilometru a její stavba je rozdělena na čtyři etapy. První část drážky o délce 1,8 kilometru by měla být dokončena v červnu 2007.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86609/
Zase jeden postesk nasr..ého substráta:
http://lidovky.zpravy.cz/cesta-vlakem-uz-neni-pro-romantiky-dtk-/ln_noviny.asp?c=A060715_000074_ln_noviny_sko&klic=214198&mes=060715_0
http://lidovky.zpravy.cz/cesta-vlakem-uz-neni-pro-romantiky-dtk-/ln_noviny.asp?c=A060715_000074_ln_noviny_sko&klic=214198&mes=060715_0
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86427/
Komedie pro sedm herců, ve které hrají jen Anna Šišková a Ady Hajdu. Taková je hra Odjezdy vlaků. Autorem textu je Petr Zelenka (Knoflíkáři), který tuto inscenaci také sám režíroval. Postavy jsou lidé unavení životem, zmatení a s nejistou budoucností.
Pracují jako dispečeři, hlásí odjezdy vlaků, nebo dabují filmy. Dohromady se potkávají v jedné divadelní hře „Číňani“, kde vystupují. Drama, které bylo původně určené pro sedm lidí, mají dnes odehrát jen ve dvou. Jak tenhle pokus dopadne? O tom se můžete přesvědčit dnes ve Švandově divadle, Štefánikova 57, Praha 5. Představení začíná v 19 hodin.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Pracují jako dispečeři, hlásí odjezdy vlaků, nebo dabují filmy. Dohromady se potkávají v jedné divadelní hře „Číňani“, kde vystupují. Drama, které bylo původně určené pro sedm lidí, mají dnes odehrát jen ve dvou. Jak tenhle pokus dopadne? O tom se můžete přesvědčit dnes ve Švandově divadle, Štefánikova 57, Praha 5. Představení začíná v 19 hodin.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/85755/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/84034/
Maďari predajú nákladnú železničnú dopravu
Po predaji spoločnosti MAV Cargo chce maďarská vláda použiť prostriedky získané predajom na konsolidáciu kapitálovej pozície železníc
[5.7.2006, SITA]
BRATISLAVA 5. júla (SITA) - Maďarská vláda sa rozhodla predať nákladnú divíziu štátnej železničnej spoločnosti MAV. Po predaji divízie MAV Cargo chce maďarská vláda použiť prostriedky získané predajom na konsolidáciu kapitálovej pozície železníc. Informoval o tom v stredu maďarský minister hospodárstva a dopravy János Kóka.
Podľa Kóku štát prevezme na seba tú časť štátom zaručených úverov, ktoré nie je firma schopná splatiť. Tieto by mali podľa neho predstavovať sumu približne 130 až 150 mld. maďarských forintov (HUF). Úvery sú so splatnosťou do konca budúceho roka.
http://www.etrend.sk/71421/spravy-sita/madari-predaju-nakladnu-zeleznicnu-dopravu
Po predaji spoločnosti MAV Cargo chce maďarská vláda použiť prostriedky získané predajom na konsolidáciu kapitálovej pozície železníc
[5.7.2006, SITA]
BRATISLAVA 5. júla (SITA) - Maďarská vláda sa rozhodla predať nákladnú divíziu štátnej železničnej spoločnosti MAV. Po predaji divízie MAV Cargo chce maďarská vláda použiť prostriedky získané predajom na konsolidáciu kapitálovej pozície železníc. Informoval o tom v stredu maďarský minister hospodárstva a dopravy János Kóka.
Podľa Kóku štát prevezme na seba tú časť štátom zaručených úverov, ktoré nie je firma schopná splatiť. Tieto by mali podľa neho predstavovať sumu približne 130 až 150 mld. maďarských forintov (HUF). Úvery sú so splatnosťou do konca budúceho roka.
http://www.etrend.sk/71421/spravy-sita/madari-predaju-nakladnu-zeleznicnu-dopravu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/83979/
Správa GZ 860.046/002-E1/06 hovorí o priveľmi premrštených číslach v plánoch a prognózach RCA v rokoch 2000 až 2004, tie očakávali rast obratu firmu z 10 na 11 mld Euro stagnujúci až vyrovnaný hospodársky výsledok.
Reálne výsledky firmy za spomínané obdobie však boli stagnujúci obrat a hospodársky výsledok klesol zo 150 na 40 mil. Euro!
Účtovny dvor*) vyčítal RCA neobjektívne nakupovanie vozňového a lokomotívneho parku. Straty pri prepravách Ro-La cez Brennerský priesmyk kde síce operátor Ökombi dosiahol zisk ale RCA stratu.
Doporučenie RH*) je - ak RCA nedosiahne zisk, mali by dopravu Ro-La zastaviť. Najväčšiu kritiku zožali od RH*) v prepravách expresných a kusových zásielok, RCA neuvádzalo za sledované obdobie stratu ale "nepokrytie nákladov" z prepravy. Výška straty bola tzv. obchodné tajomstvo a neuvádzalo sa ani vo výročnej správe.
Straty BEX Logistik v expresnej preprave boli v skutočnosti vo výške 92.7 mil Euro!
Po banke Bawag, ktoru vlastnia odbory je toto druhá z veľkých firiem ktorú si RH*) zobral na mušku. Správa je volne dostupná na stránkach http://www.rechnungshof.at/.
Strucný výťah z 12-tich strán.
*)Rechnungshof, Účtovný dvor Rakúskej republiky, obdoba Slovenského NKÚ.
So súhlasom Rechnungshof Oesterreich.
Reálne výsledky firmy za spomínané obdobie však boli stagnujúci obrat a hospodársky výsledok klesol zo 150 na 40 mil. Euro!
Účtovny dvor*) vyčítal RCA neobjektívne nakupovanie vozňového a lokomotívneho parku. Straty pri prepravách Ro-La cez Brennerský priesmyk kde síce operátor Ökombi dosiahol zisk ale RCA stratu.
Doporučenie RH*) je - ak RCA nedosiahne zisk, mali by dopravu Ro-La zastaviť. Najväčšiu kritiku zožali od RH*) v prepravách expresných a kusových zásielok, RCA neuvádzalo za sledované obdobie stratu ale "nepokrytie nákladov" z prepravy. Výška straty bola tzv. obchodné tajomstvo a neuvádzalo sa ani vo výročnej správe.
Straty BEX Logistik v expresnej preprave boli v skutočnosti vo výške 92.7 mil Euro!
Po banke Bawag, ktoru vlastnia odbory je toto druhá z veľkých firiem ktorú si RH*) zobral na mušku. Správa je volne dostupná na stránkach http://www.rechnungshof.at/.
Strucný výťah z 12-tich strán.
*)Rechnungshof, Účtovný dvor Rakúskej republiky, obdoba Slovenského NKÚ.
So súhlasom Rechnungshof Oesterreich.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/83692/
Na internete môžete nájsť aj informáciu, že v Nafte boli jeho kolegom Vladimír Poór, a v Biotike Ján Gabriel, čo však nemusí absolútne nič znamenať!?
V každom prípade, myslím si že netreba byť zbytočne predpojatý, rozhodne schopnosti a možnosti ministra nezávisia len – pri všetkej úcte, o vzdelaní. Tak nesúďme bez dôkazov, veď v kresle ešte ani len nie je.
Akokoľvek, novému pánovi ministrovi úprimne želám veľa úspechov! Uvidíme, či skutočne budú...
V každom prípade, myslím si že netreba byť zbytočne predpojatý, rozhodne schopnosti a možnosti ministra nezávisia len – pri všetkej úcte, o vzdelaní. Tak nesúďme bez dôkazov, veď v kresle ešte ani len nie je.
Akokoľvek, novému pánovi ministrovi úprimne želám veľa úspechov! Uvidíme, či skutočne budú...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/83612/
Ľubomír Vážny – dezignovaný minister dopravy, pôšt a telekomunikácii SR
narodený 15. 7. 1957, Žilina
absolvent Stavebnej fakulty SVŠT Bratislava, odbor pozemné staviteľstvo, titul Ing,
1981 – 1985 - technik v stavebnej výrobe, stavbyvedúci a samostatný vývojový pracovník v štátnom podniku Pozemné stavby
1985 – 1994 - technický námestník, riaditeľ organizácie Stavoinvesta IIO, Banská Bystrica
1994 – 2002 - riaditeľ a konateľ spoločnosti Stavoinvesta , s. r. o., Banská Bystrica
1996 – 1997 - člen Predstavenstva Nafta, a.s., Gbely
1997 – 2002 - člen a podpredseda Predstavenstva Biotika, a. s., Slov. Ľupča a predseda Dozornej rady Biotika, a. s., Slov, Ľupča
od 2002 - poslanec NR SR, podpredseda Výboru NR SR pre hospodárstvo, privatizáciu a podnikanie
Zámery v železničnej doprave
Vážny je kritikom súčasného managemetu najmä ŽSSK a ŽS CARGO. Hovorí o jeho okamžitom odvolaní a následnom nastolení režimu krízového mangementu a financovania, potrebného pre ďalšiu existenciu a rozvoj spoločností. V minulosti vyslovoval nespokojnosť aj s formou rozdelenia štátneho prepravcu. Predstava strany SMER dokonca nevylučuje ani preformovanie všetkých štátnych železničných firiem na úplne iný, holdingový model.
Súhlasí s čiastočnou privatizáviou nákladnej dopravy, mohlo by ísť však o predaj maximálne 49 percent akcií, z dôvodu nestratenia kontroly a možnosti presadzovanie hlavných zámerov. Ako nových spolumajiteľov si vie najlepšie predstaviť spoločnosti RCA alebo RAILION, z finančných a strategických dôvodov. Podiel nákladnej železničnej prepravy na celkovom objeme nesmie byť podľa Ľubomíra Vážneho na konci volebného obdobia menší ako 20 percent.
Dezignovaný minister chce podporiť decentralizáciu kompetencií v regionálnej železničnej doprave na župy, avšak len s dostatočným finančným krytím s dostatkom peňazí aj na rozvoj. Po ozdravení štátnych železničných firiem chce nielen trh regionálnej dopravy čo najviac liberalizovať a podporiť vstup ďalších železničných dopravcov. Dopravná obslužnosť bude zabezpečená prostrednictvom verejných súťaží na dopravcov. Predvolebný program SMER-u uvažuje aj o rozšírení rozsahu štátom garantovaných zliav, netradične - len v železničnej doprave pre jej väčšiu atraktívnosť.
Ostatné zámery
Rýchlym zavedením elektronického mýta pre nákladnu dopravu a vážením kamiónov chce Vážny prispieť k väčšiemu zreálneniu nákladov za používanie cestnej infraštruktúry a zabráneniu neprimeraného znehodnocovania a zaťaženia ciest. SMER zároveň sľubuje do roku 2010 120 km nových diaľníc a rýchle prepojenie Trnavy a Banskej Bystrice, do roku 2012 diaľnicu Bratislava – Košice. Ďalším zámerom je zníženie cien ich výstavby. Podporená by mala byť aj informatizácia, internetizácia a vyššia počítačová gramotnosť spoločnosti.
narodený 15. 7. 1957, Žilina
absolvent Stavebnej fakulty SVŠT Bratislava, odbor pozemné staviteľstvo, titul Ing,
1981 – 1985 - technik v stavebnej výrobe, stavbyvedúci a samostatný vývojový pracovník v štátnom podniku Pozemné stavby
1985 – 1994 - technický námestník, riaditeľ organizácie Stavoinvesta IIO, Banská Bystrica
1994 – 2002 - riaditeľ a konateľ spoločnosti Stavoinvesta , s. r. o., Banská Bystrica
1996 – 1997 - člen Predstavenstva Nafta, a.s., Gbely
1997 – 2002 - člen a podpredseda Predstavenstva Biotika, a. s., Slov. Ľupča a predseda Dozornej rady Biotika, a. s., Slov, Ľupča
od 2002 - poslanec NR SR, podpredseda Výboru NR SR pre hospodárstvo, privatizáciu a podnikanie
Zámery v železničnej doprave
Vážny je kritikom súčasného managemetu najmä ŽSSK a ŽS CARGO. Hovorí o jeho okamžitom odvolaní a následnom nastolení režimu krízového mangementu a financovania, potrebného pre ďalšiu existenciu a rozvoj spoločností. V minulosti vyslovoval nespokojnosť aj s formou rozdelenia štátneho prepravcu. Predstava strany SMER dokonca nevylučuje ani preformovanie všetkých štátnych železničných firiem na úplne iný, holdingový model.
Súhlasí s čiastočnou privatizáviou nákladnej dopravy, mohlo by ísť však o predaj maximálne 49 percent akcií, z dôvodu nestratenia kontroly a možnosti presadzovanie hlavných zámerov. Ako nových spolumajiteľov si vie najlepšie predstaviť spoločnosti RCA alebo RAILION, z finančných a strategických dôvodov. Podiel nákladnej železničnej prepravy na celkovom objeme nesmie byť podľa Ľubomíra Vážneho na konci volebného obdobia menší ako 20 percent.
Dezignovaný minister chce podporiť decentralizáciu kompetencií v regionálnej železničnej doprave na župy, avšak len s dostatočným finančným krytím s dostatkom peňazí aj na rozvoj. Po ozdravení štátnych železničných firiem chce nielen trh regionálnej dopravy čo najviac liberalizovať a podporiť vstup ďalších železničných dopravcov. Dopravná obslužnosť bude zabezpečená prostrednictvom verejných súťaží na dopravcov. Predvolebný program SMER-u uvažuje aj o rozšírení rozsahu štátom garantovaných zliav, netradične - len v železničnej doprave pre jej väčšiu atraktívnosť.
Ostatné zámery
Rýchlym zavedením elektronického mýta pre nákladnu dopravu a vážením kamiónov chce Vážny prispieť k väčšiemu zreálneniu nákladov za používanie cestnej infraštruktúry a zabráneniu neprimeraného znehodnocovania a zaťaženia ciest. SMER zároveň sľubuje do roku 2010 120 km nových diaľníc a rýchle prepojenie Trnavy a Banskej Bystrice, do roku 2012 diaľnicu Bratislava – Košice. Ďalším zámerom je zníženie cien ich výstavby. Podporená by mala byť aj informatizácia, internetizácia a vyššia počítačová gramotnosť spoločnosti.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/83585/
J0HnZ:
Myslim, ze sme slapli z jedneho ho*na (doteraz smetiar) do dalsieho (odteraz murar)
. Len som zvedavy, kedy niekto vyvedie MDPT na rovnu a neosr*nu zem. 
Ak chce robit nove mury stanic, nech sa paci, schatralych stanic je vela
, len nech sa nerype v zeleznicnej prevadzke. 
Myslim, ze sme slapli z jedneho ho*na (doteraz smetiar) do dalsieho (odteraz murar)
. Len som zvedavy, kedy niekto vyvedie MDPT na rovnu a neosr*nu zem. Ak chce robit nove mury stanic, nech sa paci, schatralych stanic je vela
, len nech sa nerype v zeleznicnej prevadzke.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/83525/
V některých vagonech dveře ani při nejlepší vůli zavřít nelze.
Takovým vlakem před dvěma týdny cestoval na trati z Olomouce do Senice na Hané například Radoslav Řezníček z Prostějova.
„Po nastoupení zadními dveřmi jsem si všiml, že nejsou zavřené dveře na opačné straně. Tak jsem je zavřel, až západka zaklesla do rámu dveří. Cestou do další stanice se dveře na obou stranách otevřely. V následující stanici jsem je opětovně zavřel, což po mě znovu kontroloval průvodčí. Pak se ale znovu samovolně otevřely. Než jsem vystoupil, opakovala se situace šestkrát,“ popsal Prostějovan, který na poruchu upozornil vedení drah i Drážní úřad. „U stejného typu vozů jsem se s tím nesetkal poprvé. Vůz v takovémtechnickém stavu není způsobilý pro bezpečnou přepravu osob,“ míní cestující.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj tuto situaci ale považuje za ojedinělou. „Na tratích po celé zemi jezdí denně tisíce vlaků a v takovém provozu se může stát, že se na některém z nich objeví závada. To je ale spíše výjimečné,“ tvrdí Ondrůj.
Reportéři MF DNES minulý týden na zkoušku cestovali vlakem na jiné regionální trati z Olomouce do Opavy a zjistili, že i tam byly dveře osobního vlaku během jízdy několikrát dokořán. Otevírali je sami cestující, ale i průvodčí. České dráhy i v tomto případě odmítají, že by vozový park byl ve špatném stavu, a vyšetřují, zda za to nesou zodpovědnost konkrétní zaměstnanci drah.
„Není běžné, že by vlaky jezdily s otevřenými dveřmi, a pokud se to stane, pak to není proto, že by České dráhy nasazovaly vlaky ve špatném stavu. Staré vlakové soupravy, které by nesplňovaly požadované technické nároky, na naší železnici nejezdí,“ řekl Aleš Ondrůj.
Mluvčí tvrdí, že od pádu socialismu nakupují České dráhy jen takové vozy, které mají centrální zavírání dveří a stovku starších typů vozů již podnik nechal zmodernizovat tak, aby se dveře zavíraly automaticky. Například šumperská Pars Nova nyní montuje podobný systém i do motorového vlaku řady 854 ze 60. let minulého století.
Faktem však je, že u zhruba třiceti až čtyřiceti procent vozů z dob socialismu podobné zařízení stále chybí. „České dráhy mají vozový park, jaký mají, ale dělají maximum možného pro jeho další modernizaci. Všichni ti, kdo mají dnes doma stodvacítku, by jistě rádi měli mercedes, ale nikoli vlastní vinou mají Češi stále stodvacítky a České dráhy vozy, jaké mají,“ omlouvá dráhy Aleš Ondrůj.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)