Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/95602/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/95566/
http://ekonomika.idnes.cz/zahranicni-turisty-ceka-na-ceskych-nadrazich-sok-f6x-/ekonomika.asp?c=A060821_182931_ekonomika_maf
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/94920/
OLOMOUC (rys) - Pred soudem brzy skonci Frantiska Chrastecka (37), matka petileteho Matyska, ktery 12. cervna vypadl z vlaku pri ceste ze Zabrehu do Olomouce. "Podal jsem zalobu pro ublizeni na zdravi z nedbalosti," potvrdil statni zastupce Martin Schmidt. Chrastecke je kladeno za vinu, ze nechala chlapce bez dozoru pobihat po vlaku. Hoch si pri tom otevrel dvere, z jedouciho vlaku vypadl a zabil se. Chrastecke hrozi pet let.
BLESK - sobota 19.8.2006, Cechy/Morava - strana 6
BLESK - sobota 19.8.2006, Cechy/Morava - strana 6
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/94324/
Jako stužka se nedozírným prostorem Sibiře vinou koleje transsibiřské magistrály, nejdelší železniční tratě na světě postavené na přelomu 19. a 20. století. Stavělo se z obou konců, přes obrovské sibiřské řeky, v tajze na věčně zamrzlé půdě i v bažinách. Koleje ze špatné oceli se kroutily a zvedaly, mosty odnášely povodně, na dělníky útočili banditi, propukaly epidemie moru a cholery. Posledním úsekem, kterým bylo propojení Atlantiku s Tichým oceánem dokončeno, byl úsek kolem Bajkalu......
pokračovanie:
http://hanzlova.blog.sme.sk/c/58364/Transsibirskou-magistralou.html
pokračovanie:
http://hanzlova.blog.sme.sk/c/58364/Transsibirskou-magistralou.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93843/
16.8.2006 Olomoucký deník str. 4 Náš kraj
(gor)
Ptení - Těžké kamiony, které přivážejí dřevo do pily ve Ptení na Prostějovsku a odvážejí z firmy hotové výrobky, by měly postupně mizet ze silnic. Často přetížená vozidla poškozují silnice, hlukem obtěžují okolí a ohrožují bezpečnost chodců i cyklistů.
Dřevařská společnost chce podstatnou část dopravy přesunout na železnici. „Plánujeme, že budeme drahou přepravovat až dvě třetiny kulatiny i hotového řeziva,“ uvedl ředitel pily Jan Vařeka.
Problémem je, že ptenská pila funguje od roku 1984 a kapacita železnice i vlečky do závodu zůstala v tehdejším rozsahu. „Před dvaceti lety závod ročně pořezal 170 tisíc kubíků kulatiny. My letos plánujeme zpracování 600 tisíc kubíků,“ uvedl Vařeka.
V praxi to znamená, že ani maximální počet přistavených vagonů nebude dřevařům stačit. „Denně nám budou chybět vozy pro odvoz osmi stovek kubíků dřeva. Situaci navíc komplikuje přístavba vagonů pro export, které musí dráha vozit do pily prázdné,“ řekl ředitel pily.
V pondělí přijel do Ptení šéf Českých drah Josef Bazala. „S vedením pily diskutoval o možnostech, které mohou dráhy společnosti nabídnout,“ uvedl mluvčí ČD Aleš Ondrůj. O budoucnosti železnice ve Ptení teď bude jednat společná komise. Podle prvních odhadů bude zřejmě zapotřebí zásadně přestavět ptenské nádraží a změnit síť kolejí uvnitř pily.
„Předpokládám, že hrubou představu o možném řešení budeme mít v polovině října. Půjde o investici za desítky milionů korun, které by měly společně hradit dráhy i pila,“ míní ředitel Vařeka.
(gor)
Ptení - Těžké kamiony, které přivážejí dřevo do pily ve Ptení na Prostějovsku a odvážejí z firmy hotové výrobky, by měly postupně mizet ze silnic. Často přetížená vozidla poškozují silnice, hlukem obtěžují okolí a ohrožují bezpečnost chodců i cyklistů.
Dřevařská společnost chce podstatnou část dopravy přesunout na železnici. „Plánujeme, že budeme drahou přepravovat až dvě třetiny kulatiny i hotového řeziva,“ uvedl ředitel pily Jan Vařeka.
Problémem je, že ptenská pila funguje od roku 1984 a kapacita železnice i vlečky do závodu zůstala v tehdejším rozsahu. „Před dvaceti lety závod ročně pořezal 170 tisíc kubíků kulatiny. My letos plánujeme zpracování 600 tisíc kubíků,“ uvedl Vařeka.
V praxi to znamená, že ani maximální počet přistavených vagonů nebude dřevařům stačit. „Denně nám budou chybět vozy pro odvoz osmi stovek kubíků dřeva. Situaci navíc komplikuje přístavba vagonů pro export, které musí dráha vozit do pily prázdné,“ řekl ředitel pily.
V pondělí přijel do Ptení šéf Českých drah Josef Bazala. „S vedením pily diskutoval o možnostech, které mohou dráhy společnosti nabídnout,“ uvedl mluvčí ČD Aleš Ondrůj. O budoucnosti železnice ve Ptení teď bude jednat společná komise. Podle prvních odhadů bude zřejmě zapotřebí zásadně přestavět ptenské nádraží a změnit síť kolejí uvnitř pily.
„Předpokládám, že hrubou představu o možném řešení budeme mít v polovině října. Půjde o investici za desítky milionů korun, které by měly společně hradit dráhy i pila,“ míní ředitel Vařeka.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93475/
V této diskusi se občas objevují upozornění na všeliké nepřesnosti, ba přímo blbosti, které se v médiích píší o železnici. Nemysly či zavádějící formulace se ovšem nevyhýbají ani jiným oborům:
Růst průmyslu meziročně zpomalil na 10,5 procenta
Praha - Průmyslová výroba v červnu meziročně vzrostla o 10,5 procenta po revidovaném květnovém růstu o 12,4 procenta. Proti předchozímu měsíci se průmyslová výroba snížila o 0,4 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
(Aktuálně.cz)
Co si z toho čtenář vybere?
Růst průmyslu meziročně zpomalil na 10,5 procenta
Praha - Průmyslová výroba v červnu meziročně vzrostla o 10,5 procenta po revidovaném květnovém růstu o 12,4 procenta. Proti předchozímu měsíci se průmyslová výroba snížila o 0,4 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
(Aktuálně.cz)
Co si z toho čtenář vybere?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92899/
http://cestovani.idnes.cz/dovolena-ve-vlaku-10-nej-vyletu-po-cesku-dyt-/tiskni.asp?c=A060810_145505_igcechy_tom&r=igcechy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92186/
08. augusta 2006
ZSSK Cargo za polrok so ziskom 350,9 mil. Sk
Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, a.s. (ZSSK Cargo) hospodárila v prvom polroku tohto roka so ziskom 350,9 mil. Sk. "Keďže plánovala stratu 355 mil. Sk, hospodársky výsledok je o 706 mil. Sk ...
BRATISLAVA 8. augusta (WEBNOVINY) - Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, a.s. (ZSSK Cargo) hospodárila v prvom polroku tohto roka so ziskom 350,9 mil. Sk. "Keďže plánovala stratu 355 mil. Sk, hospodársky výsledok je o 706 mil. Sk lepší, ako predpokladal plán," uviedol pre agentúru SITA hovorca spoločnosti Ladislav Jandošek. V sledovanom období vykázala spoločnosť náklady vo výške 9,64 mld. Sk, čo znamená prekročenie plánu o 31 mil. Sk. Výnosy dosiahla ZSSK Cargo v objeme 9,991 mld. Sk, čo je oproti plánu na uvedené obdobie viac o 737,9 mil. Sk. "Vyššie výnosy dosiahla najmä vďaka vyšším tržbám z prepravy o 330 mil. Sk, odpredaju majetku o 169 mil. Sk a finančným výnosom o 91 mil. Sk," vysvetlil Jandošek.
Od januára do konca júna 2006 prepravila ZSSK Cargo celkovo 23,788 mil. ton tovarov, čo je v porovnaní s plánom viac o 865 tisíc ton. "Spoločnosť tak splnila plán na 103,8 %," dodal Jandošek. Pod vyšší objem prepráv sa podľa neho podpísalo plnenie a prekročenie plánu prepravy v segmente vývozu o 7 % a v segmente tranzitu o 13 %. "Počas prvých šiestich mesiacoch tohto roka plnila a prekračovala ZSSK Cargo plán prepravy u všetkých komodít s výnimkou nešpecifikovaných, ropných výrobkov a intermodálnej prepravy," povedal hovorca s tým, že nárast oproti vlaňajšku zaznamenala preprava kovov, rudy a stavebnín. V porovnaní s rovnakým obdobím vlaňajška bol však celkový objem prepravy tovarov nižší o 314 tis. ton. Ako ďalej dodal Jandošek, tržby z prepravy vzrástli medziročne o 330 mil. Sk.
Stúpajúcu tendenciu mala preprava aj v mesiaci júl. ZSSK Cargo podľa predbežných výsledkov prepravila za sedem mesiacov tohto roka 28,126 mil. ton tovarov. To znamená, že sa dostala nad úroveň minuloročného objemu prepráv o viac ako 420 tisíc ton. Pritom za prvé dva mesiace vykazovala stratu v porovnaní s rokom 2005 až 883 tisíc ton tovarov.
ZSSK Cargo vznikla 1. januára minulého roka rozdelením Železničnej spoločnosti, a.s. na dve samostatné spoločnosti, pričom prevzala jej aktivity v oblasti nákladnej železničnej prepravy. Ku koncu minulého roka spoločnosť zamestnávala 11 856 zamestnancov, ich počet sa od začiatku roka znížil o 389. Priemerná mesačná mzda dosiahla 18 305 Sk, v tomto roku je plánovaná na 19 404 Sk.
SITA
http://www.24hod.sk/clanok-17737-ZSSK-Cargo-za-polrok-so-ziskom-350%2C9-mil--Sk.html
ZSSK Cargo za polrok so ziskom 350,9 mil. Sk
Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, a.s. (ZSSK Cargo) hospodárila v prvom polroku tohto roka so ziskom 350,9 mil. Sk. "Keďže plánovala stratu 355 mil. Sk, hospodársky výsledok je o 706 mil. Sk ...
BRATISLAVA 8. augusta (WEBNOVINY) - Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, a.s. (ZSSK Cargo) hospodárila v prvom polroku tohto roka so ziskom 350,9 mil. Sk. "Keďže plánovala stratu 355 mil. Sk, hospodársky výsledok je o 706 mil. Sk lepší, ako predpokladal plán," uviedol pre agentúru SITA hovorca spoločnosti Ladislav Jandošek. V sledovanom období vykázala spoločnosť náklady vo výške 9,64 mld. Sk, čo znamená prekročenie plánu o 31 mil. Sk. Výnosy dosiahla ZSSK Cargo v objeme 9,991 mld. Sk, čo je oproti plánu na uvedené obdobie viac o 737,9 mil. Sk. "Vyššie výnosy dosiahla najmä vďaka vyšším tržbám z prepravy o 330 mil. Sk, odpredaju majetku o 169 mil. Sk a finančným výnosom o 91 mil. Sk," vysvetlil Jandošek.
Od januára do konca júna 2006 prepravila ZSSK Cargo celkovo 23,788 mil. ton tovarov, čo je v porovnaní s plánom viac o 865 tisíc ton. "Spoločnosť tak splnila plán na 103,8 %," dodal Jandošek. Pod vyšší objem prepráv sa podľa neho podpísalo plnenie a prekročenie plánu prepravy v segmente vývozu o 7 % a v segmente tranzitu o 13 %. "Počas prvých šiestich mesiacoch tohto roka plnila a prekračovala ZSSK Cargo plán prepravy u všetkých komodít s výnimkou nešpecifikovaných, ropných výrobkov a intermodálnej prepravy," povedal hovorca s tým, že nárast oproti vlaňajšku zaznamenala preprava kovov, rudy a stavebnín. V porovnaní s rovnakým obdobím vlaňajška bol však celkový objem prepravy tovarov nižší o 314 tis. ton. Ako ďalej dodal Jandošek, tržby z prepravy vzrástli medziročne o 330 mil. Sk.
Stúpajúcu tendenciu mala preprava aj v mesiaci júl. ZSSK Cargo podľa predbežných výsledkov prepravila za sedem mesiacov tohto roka 28,126 mil. ton tovarov. To znamená, že sa dostala nad úroveň minuloročného objemu prepráv o viac ako 420 tisíc ton. Pritom za prvé dva mesiace vykazovala stratu v porovnaní s rokom 2005 až 883 tisíc ton tovarov.
ZSSK Cargo vznikla 1. januára minulého roka rozdelením Železničnej spoločnosti, a.s. na dve samostatné spoločnosti, pričom prevzala jej aktivity v oblasti nákladnej železničnej prepravy. Ku koncu minulého roka spoločnosť zamestnávala 11 856 zamestnancov, ich počet sa od začiatku roka znížil o 389. Priemerná mesačná mzda dosiahla 18 305 Sk, v tomto roku je plánovaná na 19 404 Sk.
SITA
http://www.24hod.sk/clanok-17737-ZSSK-Cargo-za-polrok-so-ziskom-350%2C9-mil--Sk.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91916/
09. augusta 2006
ŽSR vykázali za prvý polrok stratu 337,5 mil. Sk
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) vykázali za prvý polrok tohto roka stratu 337,5 mil. Sk, čo je v porovnaní s plánom na dané obdobie lepší hospodársky výsledok o 473,2 mil. Sk. Podľa plánu ...
BRATISLAVA 9. augusta (WEBNOVINY) - Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) vykázali za prvý polrok tohto roka stratu 337,5 mil. Sk, čo je v porovnaní s plánom na dané obdobie lepší hospodársky výsledok o 473,2 mil. Sk. Podľa plánu totiž železnice predpokladali stratu 810,7 mil. Sk. Ako ďalej vyplýva z údajov, ktoré agentúre SITA poskytla hovorkyňa ŽSR Nela Blašková, v medziročnom porovnaní sa však hospodárenie železníc zhoršilo, pretože za prvých šesť mesiacov vlaňajška dosiahli ŽSR zisk 35,3 mil. Sk.
Celkové výnosy ŽSR sa od januára do konca júna tohto roka dostali na 8,745 mld. Sk. V porovnaní s plánom tak železnice evidovali výnosy nižšie o 99,1 mil. Sk, v porovnaní s rovnakým obdobím vlaňajška tiež klesli, a to o 290,1 mil. Sk. Celkové náklady medziročne za prvý polrok tohto roka vzrástli o 82,7 mil. Sk na 9,083 mld. Sk. V porovnaní s plánom na tohtoročný prvý polrok však boli celkové náklady nižšie o 572,3 mil. Sk.
Záväzky ŽSR dosiahli k 30. júnu tohto roka výšku 33,467 mld. Sk. Najväčší podiel na tomto čísle mali bankové úvery a výpomoci v objeme 23,299 mld. Sk, z toho so štátnou zárukou boli v čiastke presahujúcej 21 mld. Sk. Krátkodobé záväzky evidovali železnice v hodnote 8,562 mld. Sk. Na druhej strane celkový stav pohľadávok predstavoval ku koncu sledovaného obdobia 1,141 mld. Sk, krátkodobé pohľadávky z toho tvorili 1,11 mld.
Medzi najvýznamnejšie investičné aktivity ŽSR patrí v súčasnosti modernizácia slovenskej časti V. železničného eurokoridoru. Celkové náklady na modernizáciu slovenskej vetvy eurokoridoru odhadujú ŽSR na zhruba 2 mld. eur. Slovenská vetva koridoru je dlhá 536,2 kilometra a zahŕňa železničnú trať z Bratislavy cez Žilinu a Košice až po Čiernu nad Tisou a končí pri štátnej hranici s Ukrajinou.
(1 EUR = 37,565 SKK)
SITA
http://www.24hod.sk/clanok-17793-ZSR-vykazali-za-prvy-polrok-stratu-337%2C5-mil--Sk.html
ŽSR vykázali za prvý polrok stratu 337,5 mil. Sk
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) vykázali za prvý polrok tohto roka stratu 337,5 mil. Sk, čo je v porovnaní s plánom na dané obdobie lepší hospodársky výsledok o 473,2 mil. Sk. Podľa plánu ...
BRATISLAVA 9. augusta (WEBNOVINY) - Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) vykázali za prvý polrok tohto roka stratu 337,5 mil. Sk, čo je v porovnaní s plánom na dané obdobie lepší hospodársky výsledok o 473,2 mil. Sk. Podľa plánu totiž železnice predpokladali stratu 810,7 mil. Sk. Ako ďalej vyplýva z údajov, ktoré agentúre SITA poskytla hovorkyňa ŽSR Nela Blašková, v medziročnom porovnaní sa však hospodárenie železníc zhoršilo, pretože za prvých šesť mesiacov vlaňajška dosiahli ŽSR zisk 35,3 mil. Sk.
Celkové výnosy ŽSR sa od januára do konca júna tohto roka dostali na 8,745 mld. Sk. V porovnaní s plánom tak železnice evidovali výnosy nižšie o 99,1 mil. Sk, v porovnaní s rovnakým obdobím vlaňajška tiež klesli, a to o 290,1 mil. Sk. Celkové náklady medziročne za prvý polrok tohto roka vzrástli o 82,7 mil. Sk na 9,083 mld. Sk. V porovnaní s plánom na tohtoročný prvý polrok však boli celkové náklady nižšie o 572,3 mil. Sk.
Záväzky ŽSR dosiahli k 30. júnu tohto roka výšku 33,467 mld. Sk. Najväčší podiel na tomto čísle mali bankové úvery a výpomoci v objeme 23,299 mld. Sk, z toho so štátnou zárukou boli v čiastke presahujúcej 21 mld. Sk. Krátkodobé záväzky evidovali železnice v hodnote 8,562 mld. Sk. Na druhej strane celkový stav pohľadávok predstavoval ku koncu sledovaného obdobia 1,141 mld. Sk, krátkodobé pohľadávky z toho tvorili 1,11 mld.
Medzi najvýznamnejšie investičné aktivity ŽSR patrí v súčasnosti modernizácia slovenskej časti V. železničného eurokoridoru. Celkové náklady na modernizáciu slovenskej vetvy eurokoridoru odhadujú ŽSR na zhruba 2 mld. eur. Slovenská vetva koridoru je dlhá 536,2 kilometra a zahŕňa železničnú trať z Bratislavy cez Žilinu a Košice až po Čiernu nad Tisou a končí pri štátnej hranici s Ukrajinou.
(1 EUR = 37,565 SKK)
SITA
http://www.24hod.sk/clanok-17793-ZSR-vykazali-za-prvy-polrok-stratu-337%2C5-mil--Sk.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91915/
Richard Gere zopakoval obavy zo železničného spojenia Peking-Lhasa
08.08.2006
FRANKFURT NAD MOHANOM - Predseda Medzinárodnej kampane za Tibet, renomovaný americký herec a praktizujúci budhista Richard Gere zopakoval v príspevku pre nemecké periodikum Frankfurter Rundschau svoje vážne obavy zo železničného spojenia Peking-Lhasa. Podľa jeho názoru ide o najväčšie ohrozenie náboženskej, kultúrnej a jazykovej identity Tibetu.
Už začiatkom mesiaca sa Richard Gere v podobnom duchu vyjadril na stránkach iného nemeckého periodika Tagesspiegel. Najvyššie položená železnica na svete, ktorú otvorili začiatkom júla, prispeje k ďalšej militarizácii regiónu, urýchli aj tak rozsiahle využívanie tibetského prírodného bohatstva a posilní imigráciu Číňanov do Tibetu, v dôsledku čoho sa Tibeťania posunú ďalej na okraj spoločnosti, tvrdí partner Julie Robertsovej z medzičasom kultového filmu Pretty Woman.
Podľa herca panuje v Tibete atmosféra stupňujúcich sa politických represií. Richard Gere vyzval preto prezidenta Čínskej ľudovej republiky Chu Ťin-tchaa, aby vstúpil do dialógu s najvyšším tibetským duchovným predstaviteľom dalajlámom.
Železničné spojenie medzi Pekingom a Lhasou začali budovať ešte v 70. rokoch. Technická náročnosť stavby spôsobila, že práce prerušili a divoká príroda Tibetskej náhornej plošiny zostala niekoľko desaťročí nedotknutá. V stavbe pokračovala čínska strana až v roku 2001.
Najvyšší bod železničnej trate je v nadmorskej výške 5072 metrov. Je to o 255 metrov viac ako v prípade peruánskej železnice v Andách. Stanica Tanggula vo výške 5068 metrov je najvyššie umiestnenou železničnou stanicou na svete. Až 960 kilometrov koľajníc sa však nachádza v nadmorskej výške viac ako 4000 metrov.
Zdroj: TASR
Článok nájdete na: http://www.bleskovky.sk/cl//121802/Richard-Gere-zopakoval-obavy-zo-zeleznicneho-spojenia-Peking-Lhasa
08.08.2006
FRANKFURT NAD MOHANOM - Predseda Medzinárodnej kampane za Tibet, renomovaný americký herec a praktizujúci budhista Richard Gere zopakoval v príspevku pre nemecké periodikum Frankfurter Rundschau svoje vážne obavy zo železničného spojenia Peking-Lhasa. Podľa jeho názoru ide o najväčšie ohrozenie náboženskej, kultúrnej a jazykovej identity Tibetu.
Už začiatkom mesiaca sa Richard Gere v podobnom duchu vyjadril na stránkach iného nemeckého periodika Tagesspiegel. Najvyššie položená železnica na svete, ktorú otvorili začiatkom júla, prispeje k ďalšej militarizácii regiónu, urýchli aj tak rozsiahle využívanie tibetského prírodného bohatstva a posilní imigráciu Číňanov do Tibetu, v dôsledku čoho sa Tibeťania posunú ďalej na okraj spoločnosti, tvrdí partner Julie Robertsovej z medzičasom kultového filmu Pretty Woman.
Podľa herca panuje v Tibete atmosféra stupňujúcich sa politických represií. Richard Gere vyzval preto prezidenta Čínskej ľudovej republiky Chu Ťin-tchaa, aby vstúpil do dialógu s najvyšším tibetským duchovným predstaviteľom dalajlámom.
Železničné spojenie medzi Pekingom a Lhasou začali budovať ešte v 70. rokoch. Technická náročnosť stavby spôsobila, že práce prerušili a divoká príroda Tibetskej náhornej plošiny zostala niekoľko desaťročí nedotknutá. V stavbe pokračovala čínska strana až v roku 2001.
Najvyšší bod železničnej trate je v nadmorskej výške 5072 metrov. Je to o 255 metrov viac ako v prípade peruánskej železnice v Andách. Stanica Tanggula vo výške 5068 metrov je najvyššie umiestnenou železničnou stanicou na svete. Až 960 kilometrov koľajníc sa však nachádza v nadmorskej výške viac ako 4000 metrov.
Zdroj: TASR
Článok nájdete na: http://www.bleskovky.sk/cl//121802/Richard-Gere-zopakoval-obavy-zo-zeleznicneho-spojenia-Peking-Lhasa
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91751/
19.7.2006 Trucker str. 13 Info aktuality z domova i ze světa
LACNEJŠIA DOPRAVA ŽELEZNICOU
Podľa riaditeľa spoločnosti DHL Express Slovakia avizovaný pokles ceny za použitie železničnej dopravnej cesty a súbežné zvýšenie diaľničných poplatkov nebudú viesť k preferovaniu železničnej dopravy, ale k výraznému rastu cien kamiónových prepravných služieb.
Niekoľkonásobný nárast diaľničných poplatkov pre nákladné automobily by mal nastať od dňa, keď Slovensko spustí elektronické mýto. Pritom zníženie poplatku za využívanie železničných tratí možno tiež očakávať v budúcom roku.
Železnica je síce ekologickejšia, ale rozhodne nie je taká fl exibilná ako kamiónová doprava. Prepravné časy sú niekoľkonásobne dlhšie, čo je neprijateľné, keď logistika veľkých výrobných koncernov pracuje v reláciách just-in-time. Preto výraznejší tok tovarov medzi železnicou a cestou nenastane. Zvýšené náklady dopravných firiem sa premietnu do rastu cien ich služieb. Pritom mnohí kamiónoví dopravcovia už dnes fungujú iba s minimálnym ziskom.
Vyššie poplatky za dopravu tovarov po cestách súvisia aj s cieľom vlády SR urýchliť diaľničnú výstavbu a súčasne nezvýšiť štátny dlh. Bude to mať však negatívny dosah nielen na podnikateľské subjekty, ale v konečnom dôsledku aj na makrosféru. Presun tovarových tokov z cesty na železnicu musí byť navyše koordinovaný s Európskou úniou. Samostatné akcie jednotlivých krajín, najmä menších, nemajú veľkú nádej na úspech a na dosiahnutie zamýšľaného cieľa.
LACNEJŠIA DOPRAVA ŽELEZNICOU
Podľa riaditeľa spoločnosti DHL Express Slovakia avizovaný pokles ceny za použitie železničnej dopravnej cesty a súbežné zvýšenie diaľničných poplatkov nebudú viesť k preferovaniu železničnej dopravy, ale k výraznému rastu cien kamiónových prepravných služieb.
Niekoľkonásobný nárast diaľničných poplatkov pre nákladné automobily by mal nastať od dňa, keď Slovensko spustí elektronické mýto. Pritom zníženie poplatku za využívanie železničných tratí možno tiež očakávať v budúcom roku.
Železnica je síce ekologickejšia, ale rozhodne nie je taká fl exibilná ako kamiónová doprava. Prepravné časy sú niekoľkonásobne dlhšie, čo je neprijateľné, keď logistika veľkých výrobných koncernov pracuje v reláciách just-in-time. Preto výraznejší tok tovarov medzi železnicou a cestou nenastane. Zvýšené náklady dopravných firiem sa premietnu do rastu cien ich služieb. Pritom mnohí kamiónoví dopravcovia už dnes fungujú iba s minimálnym ziskom.
Vyššie poplatky za dopravu tovarov po cestách súvisia aj s cieľom vlády SR urýchliť diaľničnú výstavbu a súčasne nezvýšiť štátny dlh. Bude to mať však negatívny dosah nielen na podnikateľské subjekty, ale v konečnom dôsledku aj na makrosféru. Presun tovarových tokov z cesty na železnicu musí byť navyše koordinovaný s Európskou úniou. Samostatné akcie jednotlivých krajín, najmä menších, nemajú veľkú nádej na úspech a na dosiahnutie zamýšľaného cieľa.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91353/
PRAHA - V nočních vlacích vás oberou, ani nemrknete. České dráhy své pasažéry před zloději nijak zvlášť nechrání. Zamknout se v kupé během noční jízdy nepomůže a průvodčí i policie bývá daleko. Na jaký bezpečnostní standard mají vlastně cestující nárok?
S hororovým zážitkem se na přelomu léta vrátil z dovolené sedmadvacetiletý Pražák Tomáš Bernát. Jel nočním vlakem a zjistil, že při setkání se zlodějem vlastně nemá moc šancí. "Zamknul jsem se v kupé, krosnu jsem připoutal nahoře řemeny, popruh foťáku jsem si omotal kolem ruky," popisuje Bernát. "A pak jsem se o půl čtvrté ráno probudil, už za Olomoucí, a v kupé někdo seděl se mnou. Jen jsem otevřel oči, tak vyběhl ven – a já zjistil, že mi ten popruh od foťáku už drží jen na jedné přezce," vypráví Bernát. Kdyby se probudil o pár vteřin později, přišel by o foťák, mobil, peníze i doklady. Zámek ho neochránil.
Podle tiskového mluvčího Českých drah Aleše Ondrůje ale není možné na zámky v kupé pro sezení spoléhat jako na zábranu před zloději. Musejí jít snadno otevřít tzv. čtyřhranným klíčem. "Jde o bezpečnost: každý oddíl musí jít snadno otevřít v případě jakékoli mimořádné situace," říká Ondrůj. Bernát z toho ovšem moc radost neměl. "U nočních spojů lze doporučit cestování v lůžkových nebo lehátkových vozech, ty jsou zabezpečené víc: řetízky a zámky FAB," radí Ondrůj.
Noční můra ale Bernátovi probuzením neskončila: když vykouknul na chodbičku, neviděl nikde žádného průvodčího, jen "svého" zloděje a tři další chlápky kolem něj. "Nemohli se dostat dál, dveře do dalšího vagónu byly zamčené.
Ale byli agresivní, pokřikovali na mě, kdyby chtěli, tak mě okradli," líčí Bernát. Vlak uháněl nocí a on se docela bál. "Šrotovalo mi v hlavě, co mám dělat. Jít hledat průvodčího a nechat věci v kupé se mi teda nechtělo. Pak jsem mobilem zavolal 158," popisuje Bernát.
Tam mu sdělili, že počkají na další stanici – v Zábřehu. "Nikde jsem je neviděl. Zato ti zloději vyskočili hned, jak vlak zpomaloval. Když jsem o tom v Praze říkal průvodčímu, říkal, že jsou bezmocní," uzavírá Bernát.
Vadí mu, že ve vlaku není možné cestovat bezpečněji. "Jako soukromý podnik nemáme možnost nasazovat represivní složky. Ale spolupracujeme s policií," říká k tomu Ondrůj. Jak to vypadá? "Dáváme tipy na rizikové spoje policii, oni sami se pak rozhodnou o vyslání doprovodu," doplňuje Ondrůj.
Kolik vlaků policie takto doprovází, to ale neví. Domnívá se ale, že se situace trvale zlepšuje. "Dochází k poklesu trestné činnosti. Máme čísla ze severu Moravy: letos je zatím 150 případů, loni to bylo za celý rok 700 případů," říká Ondrůj, podle kterého už se dnes žádný ze spojů nedá pokládat za "vlak hrůzy", kde by se okrádalo pravidelně.
(Mojenoviny)
S hororovým zážitkem se na přelomu léta vrátil z dovolené sedmadvacetiletý Pražák Tomáš Bernát. Jel nočním vlakem a zjistil, že při setkání se zlodějem vlastně nemá moc šancí. "Zamknul jsem se v kupé, krosnu jsem připoutal nahoře řemeny, popruh foťáku jsem si omotal kolem ruky," popisuje Bernát. "A pak jsem se o půl čtvrté ráno probudil, už za Olomoucí, a v kupé někdo seděl se mnou. Jen jsem otevřel oči, tak vyběhl ven – a já zjistil, že mi ten popruh od foťáku už drží jen na jedné přezce," vypráví Bernát. Kdyby se probudil o pár vteřin později, přišel by o foťák, mobil, peníze i doklady. Zámek ho neochránil.
Podle tiskového mluvčího Českých drah Aleše Ondrůje ale není možné na zámky v kupé pro sezení spoléhat jako na zábranu před zloději. Musejí jít snadno otevřít tzv. čtyřhranným klíčem. "Jde o bezpečnost: každý oddíl musí jít snadno otevřít v případě jakékoli mimořádné situace," říká Ondrůj. Bernát z toho ovšem moc radost neměl. "U nočních spojů lze doporučit cestování v lůžkových nebo lehátkových vozech, ty jsou zabezpečené víc: řetízky a zámky FAB," radí Ondrůj.
Noční můra ale Bernátovi probuzením neskončila: když vykouknul na chodbičku, neviděl nikde žádného průvodčího, jen "svého" zloděje a tři další chlápky kolem něj. "Nemohli se dostat dál, dveře do dalšího vagónu byly zamčené.
Ale byli agresivní, pokřikovali na mě, kdyby chtěli, tak mě okradli," líčí Bernát. Vlak uháněl nocí a on se docela bál. "Šrotovalo mi v hlavě, co mám dělat. Jít hledat průvodčího a nechat věci v kupé se mi teda nechtělo. Pak jsem mobilem zavolal 158," popisuje Bernát.
Tam mu sdělili, že počkají na další stanici – v Zábřehu. "Nikde jsem je neviděl. Zato ti zloději vyskočili hned, jak vlak zpomaloval. Když jsem o tom v Praze říkal průvodčímu, říkal, že jsou bezmocní," uzavírá Bernát.
Vadí mu, že ve vlaku není možné cestovat bezpečněji. "Jako soukromý podnik nemáme možnost nasazovat represivní složky. Ale spolupracujeme s policií," říká k tomu Ondrůj. Jak to vypadá? "Dáváme tipy na rizikové spoje policii, oni sami se pak rozhodnou o vyslání doprovodu," doplňuje Ondrůj.
Kolik vlaků policie takto doprovází, to ale neví. Domnívá se ale, že se situace trvale zlepšuje. "Dochází k poklesu trestné činnosti. Máme čísla ze severu Moravy: letos je zatím 150 případů, loni to bylo za celý rok 700 případů," říká Ondrůj, podle kterého už se dnes žádný ze spojů nedá pokládat za "vlak hrůzy", kde by se okrádalo pravidelně.
(Mojenoviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91289/
ZSSK Slovensko za polrok oproti plánu znížila stratu
Prvý polrok tohto roka ukončila spoločnosť so stratou 263 mil. Sk
[4.8.2006, SITA]
BRATISLAVA 4. augusta (SITA) - Železničná spoločnosť Slovensko, a.s. Bratislava (ZSSK Slovensko) ukončila prvý polrok so stratou 263 mil. Sk. Plán na toto obdobie pritom predpokladal stratu 649 mil. Sk. Za prvých šesť mesiacov tohto roka pritom ZSSK Slovensko zúčtovala náklady za vyše 4 mld. Sk, čo je v porovnaní s plánom menej o 537 mil. Sk.
Výnosy dosiahli výšku 3,812 mld. Sk, čo predstavuje v porovnaní s plánom pokles o 151 mil. Sk. "Hlavnou príčinou neplnenia výnosov je strata v tržbách z osobnej dopravy vo výške 106 mil. Sk," skonštatoval pre agentúru SITA hovorca spoločnosti Miloš
V počte prepravených cestujúcich ZSSK Slovensko splnila plán len na 90,6 % a oproti rovnakému obdobiu minulého roku poklesol počet cestujúcich o 3 %. Celkový počet prepravených osôb v rámci vnútroštátnej aj medzinárodnej prepravy pritom dosiahol za prvý polrok minulého roka 24,434 mil. osôb. Plán tržieb z osobnej prepravy bol splnený na 91,7%, pričom oproti tomu istému obdobiu minulého roku tržby vzrástli o 7,2 %. Za prvý polrok 2005 pritom tieto tržby predstavovali 1,01 mld. Sk.
Ako ďalej informoval Čikovský, bankové úvery a finančné výpomoci spoločnosti dosiahli v danom období výšku 5,2 mld. Sk, čo je v porovnaní so začiatkom tohto roku nárast o 660 mil. Sk. Úvery a finančné výpomoci sa použili na financovanie modernizácie vozňového parku.
ZSSK Slovensko začala svoju činnosť ako samostatný podnik od začiatku minulého roka, keď sa bývalá Železničná spoločnosť, a.s. rozdelila na dva subjekty. ZSSK Slovensko prebrala aktivity v osobnej železničnej doprave a Železničná spoločnosť Cargo Slovakia v nákladnej železničnej doprave. Evidenčný počet zamestnancov ZSSK Slovensko bol k 31. decembru minulého roka 4 775 osôb. Priemerná mesačná mzda vo firme predstavovala 19 749 Sk.
http://www.etrend.sk/73739/spravy-sita/zssk-slovensko-za-polrok-oproti-planu-znizila-stratu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90826/
Ad tomi a demo:
(ohľadne tej Ficovej podporyy verejnej doprave)
ja by som to bral ako pozitívum až vtedy, keby sa na polozrušených lokálkach rozšírila ponuka spojov napr. aj vo večerných a nočných hodinách, aspoň v piatky a nedele. Aspoň vo víkendových dňoch by sa mohli zasa zrušiť cca 8-hodinové pauzy medzi raňajšími a odpoludňajšími vlakmi. Určite by sa našiel nejký cestovaniachtový substrát... To, čo Prokopovičova ruka (teda hlavne jeho ústa plné neodborných rečí o verejnej doprave) zničila, môže Fico aspoň čiastočne napraviť...
(ohľadne tej Ficovej podporyy verejnej doprave)
ja by som to bral ako pozitívum až vtedy, keby sa na polozrušených lokálkach rozšírila ponuka spojov napr. aj vo večerných a nočných hodinách, aspoň v piatky a nedele. Aspoň vo víkendových dňoch by sa mohli zasa zrušiť cca 8-hodinové pauzy medzi raňajšími a odpoludňajšími vlakmi. Určite by sa našiel nejký cestovaniachtový substrát... To, čo Prokopovičova ruka (teda hlavne jeho ústa plné neodborných rečí o verejnej doprave) zničila, môže Fico aspoň čiastočne napraviť...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90700/
V červnu zemřel po pádu z vlaku pětiletý Matěj Chrástecký. Dráhy tehdy tvrdily, že jsou dveře za jízdy blokované a nelze je otevřít. Ukázalo se, že to nebyla pravda. Čtenář iDNES.cz nyní natočil video, které podle něj dokládá, že ani blokovací zařízení nemusí nehodě zabránit.
Jiří M. ze Zlína cestuje pravidelně po trati z Přerova do Otrokovic, kde vlaky jezdí až stošedesátikilometrovou rychlostí. V neděli 23. července nastoupil do vagonu s oddílem pro matky s dětmi v rychlíku Šohaj z Prahy do Břeclavi.
Několik minut po odjezdu ze stanice prý zavadil o madlo dveří, u kterých stál, a ty se automaticky otevřely. Klika v těchto vlacích funguje podobně jako tlačítko v některých jiných - stačí ji mírně vychýlit a dveře se otevřou samy.
Při rychlosti nad pět kilometrů v hodině by tomu mělo zabránit blokování. To se však podle čtenáře nestalo."Měl jsem štěstí, vlak ještě nenabral vysokou rychlost a držel jsem se. Souhrou okolností jela v té době vozem v doprovodu starší dámy také asi desítka malých dětí v prvních dvou kupé," sdělil iDNES.cz Jiří M. Redakce zná celé jeho jméno.
Dveře vyzkoušel otevřít ještě jednou, aby se přesvědčil o nefunkčnosti blokovacího zařízení a natočil video mobilem.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj připouští, že otevření dveří může zavinit porucha. Zmiňovaný vůz byl ale podle něj v pořádku. "Před necelým měsícem byl na technické kontrole, jejíž součástí bylo i zjištění funkčnosti blokování dveří," řekl iDNES.cz.
Ondrůj také upozornil, že se dá systém blokování vyřadit z provozu. Pokud by to udělal cestující, dopustil by se trestného činu obecné ohrožení. Jiří M. něco takového rezolutně odmítá: "Nejsem obeznámen s tím, jak bych ho mohl vyřadit z provozu a neumím si představit, proč bych tak učinil."
Podle Ondrůje tak přinejmenším porušil bezpečnost železničního provozu. "Jakákoli manipulace s dveřmi během jízdy je přísně zakázána," upozornil mluvčí ČD. Verzi o "zavadění o madlo" nevěří. "Pokud otevřel dveře, musel se o to snažit."
Pokud už opravdu k otevření dveří došlo, měl podle Ondrůje kontaktovat vlakový personál a upozornit ho na závadu. "Personál má instrukce, jak postupovat. Platí jasná pravidla, jak dveře zabezpečit v případě jakéhokoli problému," uvedl mluvčí."Vyjádření mluvčího jen dokresluje poměry na české železnici," zlobí se Jiří M. "Pokud i běžný cestující může prokázat, že má možnost otevřít dveře za jízdy, pak mluvčí ve své odpovědi naznačuje: systém blokování vyřadil tento cestující z provozu."
Na stránce
http://zpravy.idnes.cz/na-blokovani-dveri-se-v-rychlicich-neda-spolehnout-fwi-/domaci.asp?c=A060727_181111_domaci_mia
je i ono video a fotografie
Jsem zvědavý, jak dlouho bude trvat, než při experimentech podle vzoru MF Dnes někdo opravdu vypadne (nebo se zabije při honbě za politikem na dálnici či jiných radovánkách tímto deníkem inspirovaných).
Jiří M. ze Zlína cestuje pravidelně po trati z Přerova do Otrokovic, kde vlaky jezdí až stošedesátikilometrovou rychlostí. V neděli 23. července nastoupil do vagonu s oddílem pro matky s dětmi v rychlíku Šohaj z Prahy do Břeclavi.
Několik minut po odjezdu ze stanice prý zavadil o madlo dveří, u kterých stál, a ty se automaticky otevřely. Klika v těchto vlacích funguje podobně jako tlačítko v některých jiných - stačí ji mírně vychýlit a dveře se otevřou samy.
Při rychlosti nad pět kilometrů v hodině by tomu mělo zabránit blokování. To se však podle čtenáře nestalo."Měl jsem štěstí, vlak ještě nenabral vysokou rychlost a držel jsem se. Souhrou okolností jela v té době vozem v doprovodu starší dámy také asi desítka malých dětí v prvních dvou kupé," sdělil iDNES.cz Jiří M. Redakce zná celé jeho jméno.
Dveře vyzkoušel otevřít ještě jednou, aby se přesvědčil o nefunkčnosti blokovacího zařízení a natočil video mobilem.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj připouští, že otevření dveří může zavinit porucha. Zmiňovaný vůz byl ale podle něj v pořádku. "Před necelým měsícem byl na technické kontrole, jejíž součástí bylo i zjištění funkčnosti blokování dveří," řekl iDNES.cz.
Ondrůj také upozornil, že se dá systém blokování vyřadit z provozu. Pokud by to udělal cestující, dopustil by se trestného činu obecné ohrožení. Jiří M. něco takového rezolutně odmítá: "Nejsem obeznámen s tím, jak bych ho mohl vyřadit z provozu a neumím si představit, proč bych tak učinil."
Podle Ondrůje tak přinejmenším porušil bezpečnost železničního provozu. "Jakákoli manipulace s dveřmi během jízdy je přísně zakázána," upozornil mluvčí ČD. Verzi o "zavadění o madlo" nevěří. "Pokud otevřel dveře, musel se o to snažit."
Pokud už opravdu k otevření dveří došlo, měl podle Ondrůje kontaktovat vlakový personál a upozornit ho na závadu. "Personál má instrukce, jak postupovat. Platí jasná pravidla, jak dveře zabezpečit v případě jakéhokoli problému," uvedl mluvčí."Vyjádření mluvčího jen dokresluje poměry na české železnici," zlobí se Jiří M. "Pokud i běžný cestující může prokázat, že má možnost otevřít dveře za jízdy, pak mluvčí ve své odpovědi naznačuje: systém blokování vyřadil tento cestující z provozu."
Na stránce
http://zpravy.idnes.cz/na-blokovani-dveri-se-v-rychlicich-neda-spolehnout-fwi-/domaci.asp?c=A060727_181111_domaci_mia
je i ono video a fotografie
Jsem zvědavý, jak dlouho bude trvat, než při experimentech podle vzoru MF Dnes někdo opravdu vypadne (nebo se zabije při honbě za politikem na dálnici či jiných radovánkách tímto deníkem inspirovaných).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90695/
čtk
INTERNET
PRAHA Internetový portál Atlas. cz se dohodl na spolupráci včetně exkluzivního mediálního zastupování s jízdními řády IDOS a od srpna se bude návštěvnost obou serverů sčítat. Uvedl to ředitel Atlasu David Duroň. Atlas. cz by se tak v souboji tuzemských internetových portálů mohl z třetí pozice výrazně přiblížit stránkám Centrum.cz.
Jízdní řády měly v červenci návštěvnost přes 1,2 milionu uživatelů a Atlas evidoval více než 1,4 milionu různých návštěvníků.
Návštěvnost Atlasu i Centra by měla v srpnu přesahovat dva miliony uživatelů měsíčně. Největší Seznam.cz má zhruba o 1,5 milionu návštěvníků více a jeho většinový vlastník Ivo Lukačovič se nechal slyšet, že za konkurenta považuje spíše nadnárodní Google než lokální hráče.