Naše téma: Budou strojvedoucí na železnici zbyteční?

5.2.2018 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Nedávno média opět oživila tématiku nahrazení strojvedoucího automatickým systémem. Myšlenka to není nová, ale její realizace zatím příliš nepokročila. Poslední zprávy však už hovoří o běžném nasazení autonomních vlaků v blízké budoucnosti. Je tedy na čase, abychom se nad touto problematikou zamysleli i my a zvážili, jaké výhody a nevýhody odstranění „fíry“ ze stanoviště přinese.

Na úvod zdůrazňuji, že toto zamyšlení (a totéž by mělo platit i pro diskusi k němu) se z pochopitelných důvodů netýká uzavřených traťových systémů, jako jsou například podzemní dráha či maglev, popřípadě jiné nekonvenční dráhy, svou podstatou k automatizaci provozu předurčené. A samozřejmě ani autonomní automobilové dopravy, i když o té v jisté souvislosti zmínka přece jen padne. Měli bychom se soustředit právě jen na problém nastíněný v titulku a rozvedený v úvodním odstavci, tedy na přechod od vlaků přímo řízených člověkem k vlakům autonomním. Čili k pokračování toho, co v našich podmínkách známe pod (z hlediska přetrvávající role lidského faktoru poněkud zavádějícím) pojmem automatické vedení vlaku (AVV), v jeho víceméně logické vyústění.

Řada 471/971 byla jako první dodána z výroby se systémem AVV
(30.9.2000, Praha-Radotín) © Václav Vyskočil

Velkým zastáncem toho postupu je Ing. Zdeněk Chrdle, dlouholetý generální ředitel AŽD Praha. A stojí také u zrodu projektu, který jeho firma představí jako první v Evropě. Vlaky bez strojvůdců mají poprvé na trať vyjet v roce 2020, jak se píše v úvodu jednoho z jeho rozhovorů pro média. Z něj se dovíme také to, že autonomní vlak by se měl poprvé objevit na trati Čížkovice - Obrnice, jedné ze dvou, které jeho firma koupila od SŽDC. Nastane tak paradox, že lokálka zralá na zavření bude jednou z nejmodernějších v zemi ve smyslu regionální dráhy. I třeba přejezdy tam budou bez kabelů a závory budou ovládány vzduchem. To zase klade nároky na kybernetickou bezpečnost a obranu proti hackerům … Bude-li řešení AŽD navazovat na systém AVV rozvíjený SŽDC, není zřejmé.

Magnetické informační body AVV na síti SŽDC přibývají (16.05.2015, Čermná n.O.)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Z jiného úhlu vidí potřebu autonomních vlaků Německá dráha. Deutsche Bahn trápí stávky strojvedoucí. Ty se staly impulsem pro testování samořídících vlaků, psalo se u nás v listopadu 2015. Od té doby možná horké hlavy ve vedení DB vychladly (nebo jejich nositelé byli vyměněni), ale myšlenka zůstává. Ostatně v Německu sama o sobě není nová, už v roce 2000 u nás vyšel článek o dosavadních krocích k její realizaci, který stojí za přečtení. V době relativně nedávné se pak objevila zpráva, že německý národní dopravce by byl při troše dobré vůle a zvýšeného úsilí schopen vypravovat vlaky bez strojvedoucího kolem roku 2023. A údajně počítá s jejich nasazením i na mezistátních spojích, takže by mohly jezdit také na území České republiky, aspoň podle stratéga DB.

V lecčems automat strojvedoucího nahradit nedokáže (22.9.2007, Zittau)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Rychlejší start mezistátních autonomních vlaků se však chystá na opačném konci Německa: Výrobce železničních vozidel Alstom začne letos testovat samořiditelný nákladní vlak v běžném provozu. Firma se už dohodla s nizozemským správcem železnice ProRail a společností Rotterdam Rail Feeding na zahájení zkušebního provozu na trati mezi Rotterdamem a Německem, mohli jsme se dočíst 24.1.2018. Firma Alstom však v tomto případě nevystupuje jako dodavatel drážních vozidel, ale zabezpečovací techniky, jíž ostatně dotčenou Betuweroute vybavila už při její stavbě. Alstom chce testy dokázat, že vlak a zabezpečovací zařízení spolu umí komunikovat bez nutnosti práce strojvedoucího. K testům si vybral jednu z nejvytíženějších tratí v Evropě, která vede do rotterdamského přístavu.

Betuweroute má kapacitu 10 vlaků za hodinu v každém směru (21.7.2017, Giessendam)
© frank_e186

V automatizaci železniční dopravy však nejdál pokročili protinožci, a to dne 2.10.2017 (aspoň podle data tiskové zprávy): Těžební společnost Rio Tinto Iron Ore v západní Austrálii začala provozovat plně autonomní vlak. Ten už dokončil svou první „misi“, když úspěšně urazil trasu dlouhou téměř 100 kilometrů, psalo se u nás. Australská železnorudná divize kontroverzně vnímané nadnárodní firmy tak pokročila ve svém programu Důl budoucnosti, v jehož rámci provozuje mimo jiné flotilu autonomních obřích nákladních automobilů, které už převezly miliardu tun materiálu. Do rozvoje automatizované železniční dopravy hodlá investovat nemalé prostředky, jak začátkem loňského prosince výkonný šéf firmy sdělil médiím. Nejde však jen o techniku, autonomní vlaky čekají na souhlas úřadů.

První plně autonomní vlak na běžné trati urazil téměř 100 km v Západní Austrálii
(2.10.2017, Pilbara) © Rio Tinto Limited

Předchozí text si pochopitelně ani zdaleka neklade za cíl pojednat dané téma vyčerpávajícím způsobem, má jen poskytnout (spolu s níže odkázanými zdroji informací) východisko ke v této naší rubrice obvyklé výměně názorů. Ta se může soustředit třeba (a zajisté nikoliv výhradně) do těchto okruhů otázek:

Vnímáte nahrazení strojvedoucího automatickým systémem jako logický a nezbytný krok v dalším vývoji železniční dopravy?

Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody autonomních vlaků, a to nejen v oblasti samotného provozu, ale i v případných dalších?

Myslíte, že se vytěsnění lidského činitele z řízení hnacích vozidel dočkáme také na tratích SŽDC a ŽSR; jestliže ano, pak kdy?