Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Oproti prvému tendru je tento skutočne do detailu "vyšpecifikovaný", tak snáď by už nemali byť žiadne námietky a v júni 2009 bude azda podpísaná zmluva s dodávateľom stavebných prác. Len aby som to nezajkríkol...
Otváranie obálok je naplánované na 3. 6. 2009.
Predpokladaná výška nákladov na výstavbu: 310 091 098 EUR.
Dokočenie celej stavby: do 44 mesiacov od podpísanania zmluvy s dodávateľom.
V minulosti tu padla otázka ohľadom zabez. zariadenia:
Traťové zab. zariadenie bude definitívne v celom úseku obojsmerné automatické hradlo.
V úseku
ŽST Zlatovce – Výhybňa Nivy s oddielovými návestidlami AH Záriečie,
v úseku
Výh Nivy – ŽST Trenč. Bohuslavice s oddiel. návestidlami AH Melčice,
v úseku
ŽST Trenč. Bohuslavice – ŽST Nové Mesto nad Váhom bez oddielových návestidiel.
Staničné zabezpečovacie zariadenie bude 3. kategórie, typ elektronické stavadlo (spoločné pre Výh Nivy a ŽST Trenč. Bohuslavice).
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/49133-z-chocne-do-usti-nad-orlici-povede-trat-se-dvema-tunely/
koridor sa pomaly blizi...
A murko5678 to vystihol
po Skalité je stovka, potom len 70. Za Čadcou je kvôli jednej výhybke 40ka a vo Svrčinovci kvôli jednému priecestiu na 30 metroch 60ka. Páni na ŽSR čo vy na to?? To nemáte na jednu poriadnu výhybku a priecestie aby mohla byť plynulá stovka??
Při pohledu z vlaku však nevycházím z údivu. Kolem sebe jsem viděl, místo očekávaného pohledu na obce a přírodu, z velké části pouze protihlukové zábrany, tj. až dva metry vysoké stěny, většinou z plastu. Někde i na obou stranách tratě. Vím, že stavby tohoto typu jsou třeba, ale mám pocit, že s přibývajícími stavbami železničních koridorů relativně přibývá i těchto ohyzdných zábran. Nacházejí se nejen v místech, kde mají zdůvodnění, ale i tam, kde se nacházejí pole, louky, lesy a jiné nezastavěné plochy. Zde jsou stavěny asi proto - i když přihlédnu k možnému budoucímu stavebnímu plánu obce - aby se zajíci a jiná zvěř nebáli přijíždějícího vlaku. Četl jsem i stížnost obce Stránčice na stavbu těchto zábran. V té souvislosti se musím ptát, jak jsou tyto stavby odsouhlaseny s obcemi, kterých se týkají?
Stavby těchto zábran jsou zdůvodněny, jak jsem se dozvěděl, jakýmsi vládním nařízením nebo jinou zákonnou normou. Podle ní při dosažení určité intenzity hluku při jízdě vlaku musí být postavena protihluková zábrana, která hluk snižuje nebo eliminuje (předpokládám, že pro lidi, nikoliv pro zajíce). Hluk je však způsoben konkrétním projíždějícím vlakem, odvislým od trakce vlaku (elektrická, motorová), druhu vlaku (osobní, nákladní), délky a hmotnosti vlaku. Je to škála hodnot, která z nich je určující? Ostatně nemyslím, že by současná úroveň nákladní přepravy (a o tu z hlediska hluku se především jedná) dosahovala takových hodnot, kterým by bylo nutno čelit, až na výjimky, protihlukovými zábranami.
Zábrany mají, kromě vlastního charakteru, další parametry. Zabraňují výhledu cestujících a především - to je daleko závažnější faktor - podstatně znesnadňují při možné havárii přístup pomocných a záchranných sborů a rychlý únik cestujících z ohroženého místa.
Jezdil jsem po železnicích celé Evropy, především západní, a nepamatuji se, že bych někde viděl podobné hradby podél tratí. Snad jedinou výjimkou byla trať PařížLyon, kde se zábrany v omezené míře nacházely, ovšem to jen pro vlaky TGV jezdící rychlostí až 250 km/hod. Na trati Praha - Benešov u Pr. mohou jezdit tak maximálně poloviční rychlostí. Nevylučuji však, že za posledních 15 roků se i zde něco změnilo, ovšem jistě ne v míře srovnatelné se stavbou koridorů ČD.
Tyto stavby stojí nějaké peníze. Jsou to desítky milionů Kč, ne-li stamiliony. Jsou placeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury, který je součástí státního rozpočtu, a ten je tvořen z peněz daňových poplatníků. Jaká je účelnost těchto investičních akcí a nákladů na ně vynaložených?
Je to zřejmě Státní ústav dopravního projektování, a. s., který tyto projekty vypracovává. Jaká je jejich kontrola, kdo (zda vůbec někdo) tuto kontrolu provádí? Jedná se o stavební akce, které jsou poměrně snadno proveditelné, a tím velmi atraktivní pro stavební firmy. V té souvislosti není možno opominout i další možné záměry při jejich realizaci. Domnívám se, že je na exekutivních a politických činitelích, aby se tím odpovědně zabývali a posoudili účelnost těchto prací a na ně vynaložených nákladů při stavbě koridorů.
(Haló noviny)
Protihlukové stěny jsou přijímány různě - někde obyvatelstvo bojuje proti nim, jinde je zase vyžaduje. Coby cestující je vnímám negativně, také raději koukám do krajiny než do zdi.