Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Rychle, pohodlně a bezpečně bychom měli od roku 2016 jezdit z Prahy do Plzně a Chebu. Už dva roky probíhá modernizace úseku, kterému železničáři říkají - III. železniční koridor. Vede od česko-slovenské hranice až na státní hranici s Německem. První třicetikilometrový úsek z Plzně do Stříbra by měl být hotov do roku 2009. V roce 2011 bychom pak měli 120 kilometrovou rychlostí dojet až do Plané u Mariánských Lázní. Právě včera byla zahájena další etapa rekonstrukce mezi Stříbrem a Planou u Mariánských Lázní. Jiří Blažek se na některé podrobnosti zeptal generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jana Komárka.
SŽDC vybuduje za 4,2 miliardy korun nové koleje na 30 kilometrech mezi Stříbrem a Planou u Mariánských Lázní. Tři miliardy na ně vydá evropský operační program Doprava, 220 milionů Kč Státní fond dopravní infrastruktury a zbytek Evropská investiční banka.Stavba skončí v květnu 2011. Modernizace prvního úseku na trati Plzeň - Cheb do Stříbra bude hotová nejpozději v březnu příštího roku. Přijde na 5,2 miliardy Kč, o 900 milionů levnější je část Planá - Cheb, jejíž stavba začala loni a má skončit v červnu 2011. Celý koridor z Prahy do Chebu, o délce téměř 200 kilometrů, má stát 55 miliard Kč a má být hotový v roce 2016. Nejnáročnější bude budování dlouhých tunelů u Prahy.Na téměř stokilometrové trati z Plzně do Chebu, postavené v roce 1872, se po dostavbě koridoru sníží doba cesty rychlíkem ze současných 1,5 hodiny o 20 až 25 minut, jen na třicetikilometrovém úseku Stříbro - Planá to bude o sedm až osm minut. Maximální rychlost moderních vlaků bude 140 km/hod. Větší zrychlení není možné, protože nové koleje vedou většinou v dosavadních stopách. Vysoké rychlosti by umožnilo "pouze kompletní přetrasování trati", čímž by se stavba zpozdila o pět až šest let.Na jednokolejném úsek Stříbro - Planá vzniknou nové kolejové spodky i svršky, obnoveno bude všech sedm stanic, vzniknou čtyři podchody ve Svojšíně, Milíkově, Plané a Stříbře. Opraví se 44 mostů, nový bude ve Svojšíně, dále všechny tunely - Svojšín, Ošelín a Pavlovice.Nejdelší výluka na právě zahájené stavbě začala mezi Stříbrem a Svojšínem už 17. června a skončí letos 18. prosince. Veškerá doprava je nahrazena autobusy.
(ČRo - plzen.cz)
SŽDC vybuduje za 4,2 miliardy korun nové koleje na 30 kilometrech mezi Stříbrem a Planou u Mariánských Lázní. Tři miliardy na ně vydá evropský operační program Doprava, 220 milionů Kč Státní fond dopravní infrastruktury a zbytek Evropská investiční banka.Stavba skončí v květnu 2011. Modernizace prvního úseku na trati Plzeň - Cheb do Stříbra bude hotová nejpozději v březnu příštího roku. Přijde na 5,2 miliardy Kč, o 900 milionů levnější je část Planá - Cheb, jejíž stavba začala loni a má skončit v červnu 2011. Celý koridor z Prahy do Chebu, o délce téměř 200 kilometrů, má stát 55 miliard Kč a má být hotový v roce 2016. Nejnáročnější bude budování dlouhých tunelů u Prahy.Na téměř stokilometrové trati z Plzně do Chebu, postavené v roce 1872, se po dostavbě koridoru sníží doba cesty rychlíkem ze současných 1,5 hodiny o 20 až 25 minut, jen na třicetikilometrovém úseku Stříbro - Planá to bude o sedm až osm minut. Maximální rychlost moderních vlaků bude 140 km/hod. Větší zrychlení není možné, protože nové koleje vedou většinou v dosavadních stopách. Vysoké rychlosti by umožnilo "pouze kompletní přetrasování trati", čímž by se stavba zpozdila o pět až šest let.Na jednokolejném úsek Stříbro - Planá vzniknou nové kolejové spodky i svršky, obnoveno bude všech sedm stanic, vzniknou čtyři podchody ve Svojšíně, Milíkově, Plané a Stříbře. Opraví se 44 mostů, nový bude ve Svojšíně, dále všechny tunely - Svojšín, Ošelín a Pavlovice.Nejdelší výluka na právě zahájené stavbě začala mezi Stříbrem a Svojšínem už 17. června a skončí letos 18. prosince. Veškerá doprava je nahrazena autobusy.
(ČRo - plzen.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/274985/
Aktuálne z Báhoňa.
Len toť to ešte bolo krásne nové...
Len toť to ešte bolo krásne nové...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273558/
SplinterX
keď tak nástupištia vo Svätom Jure, Šenkviciach...sú kratšie ako v Pezinku...
Nastupistia maju rovnaku dlzku. Raca, Sv. Jur, Pezinok zast., Pezinok, Senkvice, Bahon a Cifer, vsetky zhodne po 250m. V Trnave ostali nastupistia povodne s dlzkou cca 400m. V takomto duchu su robene aj nastupista dalej smerom na Nove Mesto n/V. Presne v zmysle tratovakoveho scanu.
keď tak nástupištia vo Svätom Jure, Šenkviciach...sú kratšie ako v Pezinku...
Nastupistia maju rovnaku dlzku. Raca, Sv. Jur, Pezinok zast., Pezinok, Senkvice, Bahon a Cifer, vsetky zhodne po 250m. V Trnave ostali nastupistia povodne s dlzkou cca 400m. V takomto duchu su robene aj nastupista dalej smerom na Nove Mesto n/V. Presne v zmysle tratovakoveho scanu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273545/
tratovak: vďaka
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273514/
toto rieši predpis Ž11
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273513/
keď tak nástupištia vo Svätom Jure, Šenkviciach...sú kratšie ako v Pezinku...lebo tam je perspektíva, že jedného času tam budú stáť aj rýchliky (dosiaľ iba Os a Zr)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273511/
Robo, tak sú určite zvlásť určené dĺžky nástupíšť pre stanicu a zastávku. Na zastávkach rýchliky nestoja (výnimky sú Bratislava Vinohrady, Partizánske alebo u Vás doma v Turčianskych Tepliciach)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273509/
splinterX: Čisto laický názor, keďže nie som vo fachu. Zoberme to trošku z extrému. Máme zastávku na koridorovej trati, kde stoja iba Os. Nemôžeš chcieť, aby dĺžka nástupišťa, ktorá je akurát vhodná pre vlaky s 3-5 vozami, bola rovnako vhodná aj pre dlhé rýchliky. Logicky na to nie je dôvod. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273501/
keď sa už o tom bavíme: aká je norma pre dĺžku nástupísť pre koridorové trate?? Lebo napr. minule som išiel 11vozňovým R603 a ledva sme sa zmestili na nástupište v Pezinku (mimoriadne sme tam zastavili)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273496/
tiež si myslím, že je to elegantné riešenie, najmä keď z dovodu peronizácie sa rušia dopravné koľaje a stavajú sa nástupišťa s dĺžkou 400 m, ktorá sa v praxi využije každý deň 15 krát...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273493/
teraz sa mi marí, že výhybka pri nástupišti je aj vo Zvolene na nástupišti č. 1
ináč s predmestím v BA, kedy by mali začať práce?? ja som dakde pred polrokom čítal, že tento rok, mala by sa zmodernizovať aj výhybňa Vinohrady (od rače na 160km/h), pod výhybňou by mal byť podjazd (ako pokračovanie Peknej cesty), priecestie za polygrafickým učilišťom sa má zrušiť a odbočka k predmestiu by mali byť štíhle výhybky na 80km/h rovnako ako traťová rýchlosť cez tunel...
ináč s predmestím v BA, kedy by mali začať práce?? ja som dakde pred polrokom čítal, že tento rok, mala by sa zmodernizovať aj výhybňa Vinohrady (od rače na 160km/h), pod výhybňou by mal byť podjazd (ako pokračovanie Peknej cesty), priecestie za polygrafickým učilišťom sa má zrušiť a odbočka k predmestiu by mali byť štíhle výhybky na 80km/h rovnako ako traťová rýchlosť cez tunel...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273490/
Ďakujem za odpovede. Takže mali len potrebu nám to škrtnúť a opiť nás rohlíkom.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273488/
Ja teda rozhodne nie som expert, ale výhybka pri nástupišti je predsa aj v Blave na hl. st. - medzi 1. a 6. nástupišťom. A aj keď je v zákrute, tak je pri hrane nástupišťa...
A čosi sa mi marí, že aj projekt Fililálky ráta s výhybkami pri nástupištných hranách. Ono je to v podstate veľmi praktické riešenie, ako urobiť z jedného dlhého nástupišťa v podstate dve kratšie, najmä ak nie je priestor na ďalšie rozvetvenie koľají.
A čosi sa mi marí, že aj projekt Fililálky ráta s výhybkami pri nástupištných hranách. Ono je to v podstate veľmi praktické riešenie, ako urobiť z jedného dlhého nástupišťa v podstate dve kratšie, najmä ak nie je priestor na ďalšie rozvetvenie koľají.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273478/
Aby sme sa teda vrátili k téme, konkrétne k Vihorlatovej otázke.
Vzdialenosť nást. hrany od osi kolaje sa stanoví u SŽDC i ŽSR z podobného vzorca L=1650+S resp. 1725+s´pričom S i s´sa počítajú rovnako. Šírka najnepriaznivejšieho obrysu vozidla podľa Ž 11 vo výške 550 mm nad STKP je 1625 mm. Max. vzdialenosť hrany od osi može byť u ŽSR 1750 mm. Myslím si, že by sa teda mohli pri nástupišti použiť výhybky, pretože hoci tam budú prirážky na rozšírenie z polomeru oblúka v odbočnej vetve (bohužiaľ nemám potrebnú STN), určite budú menšie ako 100 (125) mm. A ak takéto riešenie vyhovuje u SŽDC, kde je nástupište paušálne o 75 mm bližšie ku koľaji ako na ŽSR, tak nevidím dovod, aby rovnaké riešenie nevyhovovalo na ŽSR. Ale keďže som v živote nič nenaprojektoval, musí sa projektant vyjadriť, čo ho viedlo k záveru, že by moholo dojsť ku kolízii vozidla s nástupišťom. Muselo mi proste niečo uniknúť...
Vzdialenosť nást. hrany od osi kolaje sa stanoví u SŽDC i ŽSR z podobného vzorca L=1650+S resp. 1725+s´pričom S i s´sa počítajú rovnako. Šírka najnepriaznivejšieho obrysu vozidla podľa Ž 11 vo výške 550 mm nad STKP je 1625 mm. Max. vzdialenosť hrany od osi može byť u ŽSR 1750 mm. Myslím si, že by sa teda mohli pri nástupišti použiť výhybky, pretože hoci tam budú prirážky na rozšírenie z polomeru oblúka v odbočnej vetve (bohužiaľ nemám potrebnú STN), určite budú menšie ako 100 (125) mm. A ak takéto riešenie vyhovuje u SŽDC, kde je nástupište paušálne o 75 mm bližšie ku koľaji ako na ŽSR, tak nevidím dovod, aby rovnaké riešenie nevyhovovalo na ŽSR. Ale keďže som v živote nič nenaprojektoval, musí sa projektant vyjadriť, čo ho viedlo k záveru, že by moholo dojsť ku kolízii vozidla s nástupišťom. Muselo mi proste niečo uniknúť...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273467/
Haldo, sorry, dnes som tu este nebol (aj ked neviem ci si myslel aj mna) 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273437/
-----------------------------------------------------------------------------------
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273433/
A nedala by sa uz konecne spravit krasna dlha ciara za poslednymi "ozaj k veci" prispevkami?
Sa cudujem, kde su teraz ti pilni, ktori v inych forach zdrbavaju aj za prispevky k veci.
Sa cudujem, kde su teraz ti pilni, ktori v inych forach zdrbavaju aj za prispevky k veci.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273410/
splinterX, tak to už je ale diagnóza... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273358/
myslíš??
a keď ma žiadne dievča nechce a prispievanie na vlaky.net a sledovanie Vašich reakcií na moje príspevky vo mne zanecháva hlbší emocionálny zážitok než trávenie času s mojou milovanou devou?? 
a keď ma žiadne dievča nechce a prispievanie na vlaky.net a sledovanie Vašich reakcií na moje príspevky vo mne zanecháva hlbší emocionálny zážitok než trávenie času s mojou milovanou devou??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273325/
Systém GSM-R umožňuje komplexní přenosové a datové služby v oblasti přenosů hlasu, krátkých textových zpráv a přenosu dat. Podle generálního ředitele Kapsch Karla Feixe bude možné pod jedním číslem komunikovat s vlakem na jakékoliv evropské trati pokryté GSM-R. „Síť navíc může přenášet například informace o stavu lokomotivy,„ dodal.
Základní služby poskytované systémem GSM-R tvoří standardy pro veřejné sítě. Na rozdíl od veřejných sítí, kde jsou pro všechny účastníky poskytovány služby stejné priority, je však systém GSM-R založen na předem definovaných prioritách jednotlivých skupin uživatelů. Česká republika je jedinou zemí z nových členů EU, která GSM-R buduje.
(Dopravní noviny)