Koridory a vysokorychlostní tratě

Tak som si dnes presiel celu koridorovu trat 120 a konstatujem, ze usek Raca - Piestany je na prvy pohlad kompletne hotovy vratane zab. zariadenia (AH aj vyhybne aktivne). V useku Piestany - N. Mesto su vyhybne este neaktivne, usek Brunovce - N. Mesto jednokolajne (jazdi sa po prvej), v Brunovciach je nastupiste pri prvej kolaji, stanicne kolaje vytrhane asi uz vsetky, v prevadzke je este spojka na bratislavskom zhlavi. V Novom Meste sa odchadza na Brunovce na privolavacku, pouziva sa stale provizorna hrana pri 2. stanicnej kolaji. 4. kolaj stale "slepa". Kolajovo to vyzera byt hotove. Od Noveho Mesta na Zilinu zatial ani naznak prac. Nepacila sa mi zarastena zamkova dlazba na niektorych starsich zastavkac (hlavne H. Streda) a "otrhane" tie cierne stity niektorych navestidiel. Celkovo mam pocit, ze vyhybne a AH su na trati natolko nahusto, ze trat je rozdelena zhruba na oddiely dlzky zhruba rovnajucej sa zabrzdnej vzdialenosti na 160 km/h. Casto za stanicou/vyhybnou hned nasleduju predzvestne upozornovadla oddiel. navestidla a za oddielovym navestidlom predzv. upozornovadla vch. navestidla. Za hanbu doteraz zrekonstruovanej castou koridoru povazujem Trnavu. Kusisko pred zhlavim vchodove navestidlo kazdemu zastavujucemu vlaku os. dopravy navesti 40-ku. Potom nova 40-kova vyhybka posle vlak na staru kolaj k staremu peronu, ci skor len vydlazdenemu terenu pri kolaji. Analogicky pri odchode z tejto 3 roky rekonstruovanej stanice.

ENrico: Ako sa to vezme, normovo/predpisovo vzaté, áno ... Autoblok na svoju činnosť vyžaduje líniový prenos návestí, kým ETCS L1/L2 poskytujú v zásade bodový prenos návestí ... existuje čosi ako euroslučka no neviem či by sa do toho za cenu ďalších nákladov išlo, takisto ako do dvoch druhov prenosu návesti, obzvlášť, keď v ETCS existuje čosi ako RADIOBLOK ...

K tomu autobloku:
No nechcem tu nikoho spochybňovať... Ja vychádzam len zo zadania pre dodávateľa stavebných prác, ktoré bolo oficiálne publikované. Ak je v zadaní čierne na bielom napísané, že tam má byť autoblok...

Mmch. autoblok a ETCS L2 sa navzájom vylučujú??? Lebo to tak z predchádzajúcich príspevkov vyznelo...

kolajar: co som ja pocul a zaroven videl, tak v plane je L2 z BA do ZA a z Kutov do Sturova L1 tak ako aj na ostatnu cast V.koridoru a na VI.

Where´s the truth?

kolajar

si si tým istý? Enrico to tu už písal dávnejšie

od nového mesta nad váhom - - traťové zabezpečovacie zariadenie – 3. kategórie typu trojznakový elektronický obojsmerný centralizovaný automatický blok

Niekto sa pýtal, resp. má pochybnosti, aké zab. zar. bude za Novým Mestom nad Váhom.
Určite tam nebude autoblok. Na milión percent. Bude tam elektronické stavadlo a traťové zab. zar. automatické hradlo.
Akurát sa ešte nedávno polemizovalo (a polemizuje), či sa úroveň z Level 1 nezmení na Level 2.

no a teraz nieco zo slovenskeho koridoru pridam...


Takze 11.6.2008 na 99% bude sa jazdit opat 160km/h za ucelom TBS v useku
RACA- PIESTANY ....radenie HV350+ cesky vozen ale iny ako minuly rok. Bude sa merat GPK.

Takze reportazi chtivy a fotochtivy nech sa paci.

V jedno velké staveniště se proměnilo nádraží v Moravičanech. Práce ve stanici, kde stavbaři budují mimo jiné i podchod a ostrovní nástupiště, začaly už v březnu a jsou součástí kompletní obnovy trati mezi Červenkou a Zábřehem.
Obnova celého úseku dlouhého 24,4 kilometru si vyžádá čtyři a půl miliardy korun, z toho tři čtvrtiny hradí Evropská unie. Stavba Červenka - Zábřeh začala v září 2005 a je poslední z pěti staveb na třetím železničním koridoru mezi Přerovem a Českou Třebovou. Práce včetně úklidu staveniště skončí 31. října, a vlaky pak budou jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Dnes jezdí rychlostí 110 až 120 kilometrů a v místech, kde se zrovna pracuje, musejí zpomalit až na padesátku.

(Přerovský deník)

Stavba jihočeské části IV.železničního koridoru má za sebou první velký úkol.. Modernizace železniční trati z Tábora směrem na jih do Doubí je u konce,v plném provozu ale bude až v polovině června. Teď se hlavní pozornost stavbařů přesune na táborské nádraží. Navíc bude na přelomu května a června čtyři týdny uzavřena nejfrekventovanější městská křižovatka Černé mosty.
Cestující musí počítat s tím,že je silně omezí stavba železniční cesty, která bude mít parametry 21.století. Lidé cestující z táborského nádraží musí používat náhradní autobusy. Správa železniční dopravní cesty napojuje rekonstruovanou koridorovou trať do stanice Tábor a zprovozňuje nové zabezpečovací zařízení. Přestavba táborského nádraží je poslední etapou při modernizaci úseku Doubí uTábora -Tábor. Úsek až po táborské nádraží byl uveden do provozu v minulých dnech. Jeho součástí je také nově vybudovaná zastávka Tábor -Čápův Dvůr,která se slavnostně otevře 15.června.
Kvůli rekonstrukci bude uzavřen podchod pod nástupišti,k vlakům se tak lidé dostanou po náhradních přechodech. Během opravy se ale podchod prodlouží a bude sloužit jako spojnice mezi Blanickým předměstím a centrem města. Vznikne nové 350 metrů dlouhé nástupiště,čtyři nové výtahy pro bezbariérový přístup,vodicí pruhy a akustické majáčky pro nevidomé a slabozraké,lávka pro pěší, protihlukové stěny a především nový most přes nádraží za 140 milionů korun,který zaplatí stát.. Budovaný úsek má rozpočet 2,8 miliardy korun. Zhruba třetinu poskytl Evropský fond pro dopravu.
Jihočeský úsek je součástí IV..koridoru,který začíná v Děčíně,,pokračuje přes Prahu,Veselí n. L.a Č. Budějovice a končí v Horním Dvořišti. Hotový bu-de v polovině příštího roku. Pokud se podaří přesvědčit i ostatní státy,stavba koridoru bude pokračovat až do slovinského přístavu Koper.

(Haló noviny)

Miro79: OK. Tak ak Ťa môžem poprosiť, keď budeš mať v budúcnosti aktuálnejšie info, než je v reportáži, tak ich daj sem do diskusie a ja sľubujem, že tu už potom nebudem rozoberať staré veci.

Tie reportáže sú síce pekné, ale dosť neaktuálne. V čase ich zverejnenia tu, je situácia v skutočnosti už ďaleko viac vpredu.

Vihorlat, Miro79: Díky za info.

Mmch. neviem, čo sa čudujete, že sa tu o tom rozpisujeme, keď tu o aktivácii SIMIS-u na celom úseku nikto nič nenapísal. Odkiaľ to majú vedieť "obyčajní smrteľníci", keď v poslednej reportáži, ak si dobre pamätám, sa písalo, že niektoré AH ešte nefungujú, a o ich aktivácii sem nikto žiadne info nedal.

My s Mirom sa už pár dní jeden druhého pýtame o čom tu točíte, ale stále som to aspoň ja nepochopil.
Takže ešte raz, SIMIS už fachčí durch od Jura až po Piešťany včítane traťového zab.zar., všetky traťové úseky sú vybavené AH od Siemensu či už z alebo bez oddielového návestidla AH. Takže dlhá stanica so Simisom je Jur až Piešťany, je to jasné?

Miro: ty myslíš pod SIMISom len to čo je v staniciach. Lenže SIMIS v sebe integruje aj traťovku, teda medzi dvomi stanicami, ktoré majú SIMIS je zároveň aj traťové zabzar priamo implementované v SIMISe. Teda vznikne "dlhá" stanica so "staničným" zabzarom...

Ja neviem, čo tu rozpisujete, keď SIMIS už fachčí durch od Jura až po Piešťany. Autoblok v Novom Meste n.V. neviem, ale v stanici autoblok som ešte nevidel.

haldo: vdaka...myslel som na to, ale ja som stále volám AH a stále som v pomyslení, že hradlo je jeden pomyselný bod na trati...

nevie niekto presne aké zabzar bude za NMnV?? Vraj sa uvažuje o autobloku alebo sú to "kecy"??

splinterX: Radsej hovor "oddielove navestidlo AH", lebo to co si ty povedal, aj ked to mozno znie blbo, je nie celkom pravda, bez toho oddieloveho navestidla to trochen nedava zmysel

čo sa týka traťových SIMISov, tak medzi Pezinkom a Senkvicami je určite. Funguje tam AH, ktoré sa tam zjavilo v podstate nečakane na konci minulého roka a je tam už so símensáckymi skrinkami. Ked tak traťový SIMIS je aj na úseku Pezinok - výh. Svätý Jur (tá je ovládaná z Pezinka). Podobne je to aj s Brestovanmi. AH Prílohy, samotná výhybňa a AH Richtárske sú ovládané z Leopoldova...

Dne 23. dubna se v Benátkách uskutečnila závěrečná konference projektu Adriatic-Baltic Landbridge, který byl realizován v rámci iniciativy společenství Interreg IIIB CADSES.
Závěrečná konference byla výsledkem dvouleté aktivní spolupráce 23 partnerů ze 6 členských zemí EU (Německo, Polsko, ČR, Slovinsko, Rakousko, Itálie) pod vedením italského kraje Veneto. Cílem projektu bylo zlepšení celkového stavu dopravy mezi Baltem a Jadranem. O průběhu realizace jsme vás informovali vminulých číslech Železničáře.

Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_20proj.htm

Že přímé kolejové spojení Prahy s Českými Budějovicemi, tvořící součást IV. železničního koridoru Děčín-Horní Dvořiště, existuje již více než 130 roků, není zrovna objevná informace. Že trať, spojující hlavní město s jihočeskou metropolí, prošla ne vždy přímočarým vývojem, o tom nám mnohé mohou vyprávět historikové. A že v současné době prožívá nevídanou renezanci, o tom se může přesvědčit na vlastní oči každý, kdo se tudy v těchto dnech vlakem projede.

Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_20kori.htm