Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Pokial viem, tak PPS Vrbovce a Horne Srnie nie su otvorene pre nakladnu dopravu, a naproti tomu trate cez Horni Lidec a Cadcu su dvojkolajne a maju tiez vacsiu priepustnost ako dve predosle trate. To bude asi dovod ich vyberu dopravcami.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244844/
V podstate by stacila iba jedna trat,nie?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244718/
mam taku otazku na nakladiaky na koridoroch,ale suvisi to aj normalnymi tratami. Podla coho vybera dopravca kade pojde vlak?NApr. zapad- vychod -trate idu cez Ostravu ,H.Lidec, Vlarsky P.,a aj cez Myjavu.V podstate by stacila iba jedna trat,nie?ALe vlaky (dialkove ) chodia aj cez Ostravu aj cez H.Lidec,a dost vela ich chodi,ci cez ostravu chodia len do polska?Dik 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244713/
tratovak
Tie fotky su z brunovec a ja si nepamatam ze by som to tam videl, asi som slepy 
, ved podla toho datumu som v ten den urcite bol na stanici
Tie fotky su z brunovec a ja si nepamatam ze by som to tam videl, asi som slepy , ved podla toho datumu som v ten den urcite bol na stanici
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244434/
Z bystřického nádraží bude v budoucnu definitivně pouhá zastávka.
Plánované zdvoukolejnění železniční tratě mezi Benešovem a Voticemi udělá za několik let z bystřické stanice pouhou zastávku.
Její posunutí blíže k centru města, požadované radnicí při připomínkování územního rozhodnutí, označili projektanti z technických důvodů za nereálné.
„V blízkosti nadjezdu silnice do Nesvačil chybí návazná infrastruktura, takže by takový projekt drážní úřad nepovolil. A stavba nástupiště v oblouku, kde bude kvůli zvýšení maximální rychlosti převýšení až šedesát milimetrů, není kvůli platným normám možná, takže nová nástupiště v Bystřici budou zhruba v místě těch současných,„ vysvětlil Miloš Krameš z projektové společnosti Sudop, jež plány výstavby koridoru s maximální rychlostí až 160 km/h pro Správu železniční dopravní cesty zpracovává.
K novému modernímu nástupišti ve směru do Tábora bude příchod současným podjezdem silnice k Semovicím.
Širší viadukt
„V rámci rekonstrukce stanice, ve které zůstanou jen hlavní průběžné koleje, se zrekonstruuje a rozšíří viadukt, kam se vejde i chodník pro cestující i ostatní občany města,„ upřesnil projektant.
Bystřice v připomínkách dále chtěla na jižní straně města obnovit původní most přes koleje, po kterém do poloviny 80. let vedla hlavní silnice Praha-Tábor. Most byl po zprovoznění přeložky silnice I/3 v roce 1986 kvůli elektrifikaci zbourán. „Přístup k pozemkům a nemovitostem mezi tratí a hlavní silnicí bude po obslužné komunikaci okolo skládky komunálního odpadu,„ poznamenal Krameš.
Postaví i tunely
Mezi Bystřicí a výhybnou Tomice, z níž se stane rovněž jen zastávka, se budoucí koridor zařízne do dvou pahorků.
„Na přeložce bude třísetosmdesátimetrový tunel a investor ještě uvažuje o jednom, který vyřeší napřímení tratě. Vytěženým materiálem se zasype a zarovná současný zářez,„ dodal projektant s tím, že kamenný most polní cesty vedoucí od silnice I/3 k Podhrázskému rybníku, jenž dráze nepatří, po zprovoznění bystřického a tomického tunelu zůstane na místě.
Na zastávce Tomice, z níž zmizí výhybky, bude bezbariérový přístup na nástupiště směr Benešov podjezdem po původní komunikaci Praha -Tábor.
V sousedních Olbramovicích, kam povede zmodernizovaná dvojkolejná trať částečně po přeložce a kilometrovým raženým tunelem u Zahradnice, vyrostou dvě nástupiště s podchodem a výtahy. K vlakům směr Benešov bude přístup přímo od silnice i podchodem. Ve Voticích, kam trať povede dvěma tunely, vzniknou také dvě nástupiště, ale s rampou. Bližší k budově bude přístupné i úrovňově.
„Při ražbě olbramovického tunelu dojde k narušení zdroje pitné vody pro obec, ale už letos na jaře se má začít s budováním nového,„ připomenul Miloš Krameš s tím, že oficiální začátek stavby dvoukolejky je červenec 2009 a dokončení říjen 2012.
„Investor se ale snaží zahájení stavby urychlit a zahájit ji už letos na podzim. Nyní se připravují smlouvy pro výkup trvale zabraných pozemků,„ konstatoval projektant Sudopu, jenž je pověřený přípravou podkladů pro stavební povolení.
(Táborský deník)
Plánované zdvoukolejnění železniční tratě mezi Benešovem a Voticemi udělá za několik let z bystřické stanice pouhou zastávku.
Její posunutí blíže k centru města, požadované radnicí při připomínkování územního rozhodnutí, označili projektanti z technických důvodů za nereálné.
„V blízkosti nadjezdu silnice do Nesvačil chybí návazná infrastruktura, takže by takový projekt drážní úřad nepovolil. A stavba nástupiště v oblouku, kde bude kvůli zvýšení maximální rychlosti převýšení až šedesát milimetrů, není kvůli platným normám možná, takže nová nástupiště v Bystřici budou zhruba v místě těch současných,„ vysvětlil Miloš Krameš z projektové společnosti Sudop, jež plány výstavby koridoru s maximální rychlostí až 160 km/h pro Správu železniční dopravní cesty zpracovává.
K novému modernímu nástupišti ve směru do Tábora bude příchod současným podjezdem silnice k Semovicím.
Širší viadukt
„V rámci rekonstrukce stanice, ve které zůstanou jen hlavní průběžné koleje, se zrekonstruuje a rozšíří viadukt, kam se vejde i chodník pro cestující i ostatní občany města,„ upřesnil projektant.
Bystřice v připomínkách dále chtěla na jižní straně města obnovit původní most přes koleje, po kterém do poloviny 80. let vedla hlavní silnice Praha-Tábor. Most byl po zprovoznění přeložky silnice I/3 v roce 1986 kvůli elektrifikaci zbourán. „Přístup k pozemkům a nemovitostem mezi tratí a hlavní silnicí bude po obslužné komunikaci okolo skládky komunálního odpadu,„ poznamenal Krameš.
Postaví i tunely
Mezi Bystřicí a výhybnou Tomice, z níž se stane rovněž jen zastávka, se budoucí koridor zařízne do dvou pahorků.
„Na přeložce bude třísetosmdesátimetrový tunel a investor ještě uvažuje o jednom, který vyřeší napřímení tratě. Vytěženým materiálem se zasype a zarovná současný zářez,„ dodal projektant s tím, že kamenný most polní cesty vedoucí od silnice I/3 k Podhrázskému rybníku, jenž dráze nepatří, po zprovoznění bystřického a tomického tunelu zůstane na místě.
Na zastávce Tomice, z níž zmizí výhybky, bude bezbariérový přístup na nástupiště směr Benešov podjezdem po původní komunikaci Praha -Tábor.
V sousedních Olbramovicích, kam povede zmodernizovaná dvojkolejná trať částečně po přeložce a kilometrovým raženým tunelem u Zahradnice, vyrostou dvě nástupiště s podchodem a výtahy. K vlakům směr Benešov bude přístup přímo od silnice i podchodem. Ve Voticích, kam trať povede dvěma tunely, vzniknou také dvě nástupiště, ale s rampou. Bližší k budově bude přístupné i úrovňově.
„Při ražbě olbramovického tunelu dojde k narušení zdroje pitné vody pro obec, ale už letos na jaře se má začít s budováním nového,„ připomenul Miloš Krameš s tím, že oficiální začátek stavby dvoukolejky je červenec 2009 a dokončení říjen 2012.
„Investor se ale snaží zahájení stavby urychlit a zahájit ji už letos na podzim. Nyní se připravují smlouvy pro výkup trvale zabraných pozemků,„ konstatoval projektant Sudopu, jenž je pověřený přípravou podkladů pro stavební povolení.
(Táborský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244410/
Takže švajčiarska brúsna súprava... fajne. Som zvedavý, či to niečo s tými zvarmi dokáže urobiť. Lebo keď brúsil DPB v Blave koľajnice, tak to síce išlo tichšie, ale so zvarmi to neurobilo absolútne nič-aj keď je zasa pravda, že v danom prípade nešlo o bezstykovú koľaj... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244301/
matus, tie nápisy sú vo francuštine, lebo v onej časti švajčiarska sa francuzsky hovorí 
Máš pravdu, je to
http://www.tratovestroje.wbs.cz/brusiace_vlaky.html
Máš pravdu, je to
http://www.tratovestroje.wbs.cz/brusiace_vlaky.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244291/
vie niekto, kedy sa má začať rekonštruovať stanica Bratislava Predmestie?? nech sa mám začať na čo pozerať..vďaka
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244286/
v Brunovciach sa momentalne nachadza neaka technika ktoru som este nevidel , podla oznacenia je francuzska , pripada mi to ako brusicka kolaji, takze sa nam bude vozit po koridore ked nam ho zbrusia francuzi 
, podla oznacenia je francuzska , pripada mi to ako brusicka kolaji, takze sa nam bude vozit po koridore ked nam ho zbrusia francuzi
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244276/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243540/
to tratovak:
aj to tak normalne aj u nas na slovensku??
aj to tak normalne aj u nas na slovensku??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243527/
Normálne to je tak, že investor nekvalitnú prácu neprevezme. A ak sú nejake závady a nedorobky nebraniace prevádzke može sa prevádzka pustiť s tým, že sa uvedie termín ich odstránenia. Možno je to prípad tých zvarov. Možno tam tam dali termín odstrnenia do brúsenia brúsiacim vlakom... Možno si to investor pri preberaní nevšimol a bude to predmetom reklamácie. Neviem, nebol som, nevidel som.
P.S. tá fotka je zo SŽDC
P.S. tá fotka je zo SŽDC
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243504/
tratovak: Ja sa len čudujem, ako takúto amatérčinu môže niekto zo ŽSR prevziať. Ja by som to dodávateľovi otrieskal o hlavu... nech to robí nanovo, na vlastné náklady. Aj ten úsek pri NMnV a vo VK. Vraj bezstyková koľaj... Koľajnice na koridor vozíme z Rakúska a nejaký dement ich tu potom diletantsky zvarí... Niečo by s tým bolo treba robiť-asi najmä dôsledná kontrola a potom reklamovať a reklamovať. Keby im tie zvary dali prerábať, tak by si to tá firma hneď spočítala a nabudúce tam dala ľudí, ktorí zvárať vedia. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243348/
síce to nie je fotka z koridoru, ale bavili sme sa tu o zvaroch. Aj takýto výsledok sa dostaví, keď sa do roboty dá majster capko...
To má človek chuť zabíjať...
To má človek chuť zabíjať...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243248/
Město má v plánu letos dořešit koridor Českých drah. „Čekáme na vyjádření Českých drah o definitivně vybrané variantě, která se bude realizovat,„ říká starosta Brandýsa Petr Tomášek. V současnosti existují tři varianty řešení, zpracované pražskou firmou Sudop, na posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Rozhodnutí padne pravděpodobně v druhé polovině roku. „Koridor je plně financován státem,„ potvrzuje Tomášek. Investorem v tomto případě je Správa železniční dopravní cesty. S Českými drahami Brandýští spolupracují. „A budeme i nadále, hlavně ve chvíli, kdy se bude projektovat konkrétní trasa a my budeme účastníky stavebního řízení,„ konstatuje starosta. Pro město je definitivní trasa důležitá, souvisí s ní změna územního plánu, závisí na tom například i umístění budoucí čistírny odpadních vod.
(Orlický deník)
No, zdá se, že šotouši si Bezpráví ještě pár let užijí. Pokud se ovšem svršek a drátování kolem Brandýsa n.O. do doby koridorizace nerozpadne.
(Orlický deník)
No, zdá se, že šotouši si Bezpráví ještě pár let užijí. Pokud se ovšem svršek a drátování kolem Brandýsa n.O. do doby koridorizace nerozpadne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241895/
V listopadu loňského roku byla slavnostně zahájena stavba dalšího úseku III. železničního koridoru Optimalizace trati Planá uMariánských Lázní (mimo)Cheb (mimo) a zahájeny přípravné práce. Investorem stavby je SŽDC, s. o., Stavební správa Plzeň.
V letošním roce, tj. 136 let od vybudování železniční trati PlzeňCheb, tak začnou hlavní stavební práce na tomto úseku, které uvedou železniční trať a související stavby do technického stavu odpovídajícího evropským parametrům a standardům plynoucím z mezinárodních dohod, k jejichž plnění se Česká republika zavázala. Plánované dokončení stavby je v prosinci 2010.
Stavba začíná v km 413,497 u vjezdu do žst. Planá u Mariánských Lázní a končí v km 453,335 u vjezdového návěstidla do žst. Cheb. Samostatnou lokalitou je rekonstrukce trakční transformovny Jindřichov, umístěné ve společném areálu s rozvodnou ČEZ.
Z důvodu obtížných směrových poměrů a nepříznivé konfigurace terénu nedochází ke zdvojkolejnění trati, zůstává pouze stávající dvojkolejný úsek mezi žst. Cheb a žst. Lipová.
Nová trať převážně sleduje stávající stopu, dochází pouze k optimalizaci polohy hlavních kolejí, tj. směrovým posunům max. o cca 20 m. Přesto po rekonstrukci trati dojde k reálnému zvýšení rychlosti jízdy. Současná maximální traťová rychlost se pohybuje od 90 km/h po 100 km/h, projektovaná rychlost bude od 100km/h do 120 km/h, pro naklápěcí soupravy od 110km/h do 150 km/h.
Rekonstruováno bude 6 železničních stanic: Chodová Planá, Mariánské Lázně, Valy u Mariánských Lázní, Lázně Kynžvart, Dolní Žandov a Lipová u Chebu a dvě zastávky - Stebnice a Všeboř. Dosavadní železniční stanice Salajna bude přestavěna na zastávku.
K dosažení větší bezpečnosti a komfortu cestujících budou žst. Chodová Planá, Valy u Mariánských Lázní, Lázně Kynžvart a Dolní Žandov vybaveny podchody pro cestující s bezbariérovými přístupy na nová mimoúrovňová zastřešená nástupiště. Nástupiště ve všech stanicích budou opatřena vstupními rampami, v žst. Mariánské Lázně výtahy. Tak bude zajištěn bezbariérový přístup pro cestující. Nástupiště budou mít také bezpečnostní prvky pro bezpečné užívání pro osoby se sníženou schopností orientace včetně zvukových naváděcích majáčků.
Zajímavostí je technická památka - nástupištní přístřešky v žst. Mariánské Lázně, které budou rozebrány, rekonstruovány a namontovány zpět.
V místě dotyku se zámeckým parkem v Chodové Plané bude vystavěna nová opěrná zeď.
Na trati je 13 železničních přejezdů, všechny budou rekonstruovány a osazeny moderní elektronickou zabezpečovací technikou; jeden přejezd přes polní cestu v úseku Planá-Chodová Planá bude zrušen a nahrazen novou lávkou pro pěší.
Křížení s komunikacemi je z důvodu bezpečnosti nově řešeno tak, aby došlo k zachování, popřípadě zlepšení rozhledových poměrů; křížení se silnicí I/21 bude dokonce zcela pozměněno a posunuto cca o 20 m. K dosažení maximální bezpečnosti na přejezdech byl způsob zabezpečení všech přejezdů konzultován s Policií ČR.
Rekonstruovat se bude celkem 37 mostů a 48 propustků včetně mostu přes Jesenickou přehradu.
Pro minimalizování hlukové zátěže v okolí trati bude na základě provedené protihlukové studie postaveno cca 10 km protihlukových stěn, osaměle stojící objekty budou chráněny pomocí individuálních protihlukových opatření (předpokládá se u cca 100 objektů).
Železniční trať kříží několik významných krajinných prvků. Ve dvou úsecích dlouhých cca 6 a 3 km sousedí s CHKO Slavkovský les a prochází ochrannými pásmy zdrojů přírodních minerálních vod I., II. a III. stupně. Nutností během výstavby tedy bude vmaximální míře předcházet zvýšení ekologické zátěže a negativnímu ohrožení životního prostředí. V místech s výskytem ohrožených druhů budou živočichové zachyceni a přemístěni, popřípadě „odplašeni„.
V letošním roce dojde ke kompletní rekonstrukci úseku LipováCheb, včetně žst. Lipová u Chebu. Hlavní nepřetržité výluky budou zahájeny v květnu a ukončeny v říjnu. První tři měsíc
V letošním roce, tj. 136 let od vybudování železniční trati PlzeňCheb, tak začnou hlavní stavební práce na tomto úseku, které uvedou železniční trať a související stavby do technického stavu odpovídajícího evropským parametrům a standardům plynoucím z mezinárodních dohod, k jejichž plnění se Česká republika zavázala. Plánované dokončení stavby je v prosinci 2010.
Stavba začíná v km 413,497 u vjezdu do žst. Planá u Mariánských Lázní a končí v km 453,335 u vjezdového návěstidla do žst. Cheb. Samostatnou lokalitou je rekonstrukce trakční transformovny Jindřichov, umístěné ve společném areálu s rozvodnou ČEZ.
Z důvodu obtížných směrových poměrů a nepříznivé konfigurace terénu nedochází ke zdvojkolejnění trati, zůstává pouze stávající dvojkolejný úsek mezi žst. Cheb a žst. Lipová.
Nová trať převážně sleduje stávající stopu, dochází pouze k optimalizaci polohy hlavních kolejí, tj. směrovým posunům max. o cca 20 m. Přesto po rekonstrukci trati dojde k reálnému zvýšení rychlosti jízdy. Současná maximální traťová rychlost se pohybuje od 90 km/h po 100 km/h, projektovaná rychlost bude od 100km/h do 120 km/h, pro naklápěcí soupravy od 110km/h do 150 km/h.
Rekonstruováno bude 6 železničních stanic: Chodová Planá, Mariánské Lázně, Valy u Mariánských Lázní, Lázně Kynžvart, Dolní Žandov a Lipová u Chebu a dvě zastávky - Stebnice a Všeboř. Dosavadní železniční stanice Salajna bude přestavěna na zastávku.
K dosažení větší bezpečnosti a komfortu cestujících budou žst. Chodová Planá, Valy u Mariánských Lázní, Lázně Kynžvart a Dolní Žandov vybaveny podchody pro cestující s bezbariérovými přístupy na nová mimoúrovňová zastřešená nástupiště. Nástupiště ve všech stanicích budou opatřena vstupními rampami, v žst. Mariánské Lázně výtahy. Tak bude zajištěn bezbariérový přístup pro cestující. Nástupiště budou mít také bezpečnostní prvky pro bezpečné užívání pro osoby se sníženou schopností orientace včetně zvukových naváděcích majáčků.
Zajímavostí je technická památka - nástupištní přístřešky v žst. Mariánské Lázně, které budou rozebrány, rekonstruovány a namontovány zpět.
V místě dotyku se zámeckým parkem v Chodové Plané bude vystavěna nová opěrná zeď.
Na trati je 13 železničních přejezdů, všechny budou rekonstruovány a osazeny moderní elektronickou zabezpečovací technikou; jeden přejezd přes polní cestu v úseku Planá-Chodová Planá bude zrušen a nahrazen novou lávkou pro pěší.
Křížení s komunikacemi je z důvodu bezpečnosti nově řešeno tak, aby došlo k zachování, popřípadě zlepšení rozhledových poměrů; křížení se silnicí I/21 bude dokonce zcela pozměněno a posunuto cca o 20 m. K dosažení maximální bezpečnosti na přejezdech byl způsob zabezpečení všech přejezdů konzultován s Policií ČR.
Rekonstruovat se bude celkem 37 mostů a 48 propustků včetně mostu přes Jesenickou přehradu.
Pro minimalizování hlukové zátěže v okolí trati bude na základě provedené protihlukové studie postaveno cca 10 km protihlukových stěn, osaměle stojící objekty budou chráněny pomocí individuálních protihlukových opatření (předpokládá se u cca 100 objektů).
Železniční trať kříží několik významných krajinných prvků. Ve dvou úsecích dlouhých cca 6 a 3 km sousedí s CHKO Slavkovský les a prochází ochrannými pásmy zdrojů přírodních minerálních vod I., II. a III. stupně. Nutností během výstavby tedy bude vmaximální míře předcházet zvýšení ekologické zátěže a negativnímu ohrožení životního prostředí. V místech s výskytem ohrožených druhů budou živočichové zachyceni a přemístěni, popřípadě „odplašeni„.
V letošním roce dojde ke kompletní rekonstrukci úseku LipováCheb, včetně žst. Lipová u Chebu. Hlavní nepřetržité výluky budou zahájeny v květnu a ukončeny v říjnu. První tři měsíc
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241731/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241443/
Aj mňa to zaujíma, ale logická odpoveď podľa mňa neexistuje. Koľko vlakov, ktoré budú reálne jazdiť raz za 300 rokov 160km/h budú mať pobyt na zastávkach? Aj keď beriem, že výnimka potvrdzuje pravidlo.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241171/
Miro79: Nepoviem ti to s istotou, ale co som stiho zaregistrovat, tak sa tu basnilo o jazde na dva oddiely a tam sa ta 1000m-ka nechavala koli pomalym vlakom, aby potom nikto nezabudol, co chcel. Na vystrahu mozes max 120 a tam ta zabrzdna staci. Toto by som si ale vedel predstavit pri AB, ale zeby sa AH umiestnovali po kilometri ako oddielove nav. AB, tak to tazko. No a ziadnu "predzvest" pre tie tabule neexistuju, tak asi preto az tych 1500. Takze by aj mna zaujimala pravda pravduca.
horko ťažko som zbadal tabulu a kým som prišiel k zastávke, tak som aj zabudol, čo som chcel
horko ťažko som zbadal tabulu a kým som prišiel k zastávke, tak som aj zabudol, čo som chcel
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241154/
http://www.zeleznicne.info/view.php?nazevclanku=zst-devinske-jazero-a-jej-premeny&cisloclanku=2008020019
Ozaj, čo všetko sa pri takýchto "modernizáciách" rekonštruuje? Mimoúrovňové priecestia sa síce nestavajú, ani nové ZZ, no nový zvršok a spodok by snáď stačili na to, aby tá trať bola stavebne na 160 km/h, ako V. koridor? Alebo sa mýlim?