Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Nejvýraznější změny pocítí cestující právě mezi Plzní a Chebem. „Vzniká zde takzvaný třetí tranzitní koridor,“ řekl Jiří Lískovec ze Správy železniční dopravní cesty Plzeň.
První část této stavby, třiatřicetikilometrový úsek Plzeň - Stříbro, kvůli kterému se cestující musí smířit s řadou výluk, bude hotova na konci příštího roku. „Hlavní výhodou bude změna rychlosti projíždějících vlaků. Klasické soupravy zde pojedou i rychlostí 110 kilometrů, pendolino a vozy s naklápěcími skříněmi budou moci zrychlit až na 150,“ vysvětlil Lískovec.
Stavbaři by pak měli pokračovat opravou trasy z Plané do Chebu. Akce spolyká přes čtyři miliardy korun. „I tudy se bude jezdit vyšší rychlostí,“ řekl technický náměstek ředitele stavební správy SŽDC Plzeň Jan Veselovský. „Stavba by měla začít ještě letos,“ upřesnil.
Podle plánu by měla oprava této části tratě skončit v listopadu roku 2011. Už v příštím roce má začít modernizace železnice vedoucí z Františkových Lázní do Aše za 160 milionů korun. Konec stavby je naplánovaný na rok 2009.
„Stejně jako s touto tratí se počítá i s železnicí vedoucí z Karlových Varů do Potůčků. V podstatě jde o to, že tyto tratě budou bez obsluhy. Tedy bez výpravčích, signalistů a podobně. Budou zde tedy jezdit stejné vlaky na stejné železnici, ale vše bude zjednodušeně řečeno dálkově řídit jeden člověk a počítač. V případě železnice do Aše se bude vše řídit z Chebu a v případě tratě do Potůčků půjde o Vary nebo Nejdek,“ pokračoval Veselovský.
Cestující se mohou těšit i na to, že se do cíle své cesty dostanou rychleji. „Přes železniční přejezdy se nyní jezdí kvůli bezpečnosti deset nebo dvacet kilometrů v hodině a po změnách se lidé dostanou do cíle asi o čtvrt hodiny dříve. Každopádně je bez diskuzí, že se zvýší bezpečnost na železnici,“ řekl.
Plány ze srpna letošního roku počítají i s téměř 55 miliony korun na opravu tunelu v Nových Hamrech. Začít stavět by se mělo v květnu příštího roku a konec stavby je naplánovaný za půl roku. „Tunel musí splňovat bezpečnostní normy a navíc do něj zatéká, což se musí odstranit,“ dodal Veselovský.
Měnit se nebudou jen tratě, ale i nádraží. V plánu je to v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Sokolově, Chodově a mimo jiných v Chebu. Zde by se autobusové a vlakové nádraží mělo změnit na moderní dopravní terminál, který nabídne cestujícím komfortnější služby. Město totiž plánuje rekonstrukci nádraží za zhruba 100milionů. „Revitalizace bude zahrnovat plochu dnešního autobusového nádraží, ale také přilehlých ulic. Pracuje se na studii terminálu,“ řekl místostarosta Chebu Michal Pospíšil.
Stavba by měla skončit v roce 2016 a Cheb předpokládá, že na terminál získá 85 procent z EU a 10 procent z rozpočtu Karlovarského kraje. Do roku 2013 poskytne Unie na obnovu železniční sítě v celém Česku 2,6 miliardy euro (přes 72 miliard korun).
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=1605
Jano: Keď hovoríš 120, to je v pohode, zo 160 na 120 vzdialenosť musí vyhovovať, rušňovodič sa to dozvie pomocou LVZ. To je fakt dobré kvôli pomalším vozidlám, len neviem, či by tá vzdialenosť stačila z 200 na 120.
Ak sa zubacka technologicky neupravi, nebude to prilis dlha a pomala jazda z novej Strby na S. Pleso? Teda ak budu po zubatej trati aj nadalej jazdit jednotky s cisto ozubnicovym pohonom. Je mozne jazdit na ozubnicovy pohon aj vyssou rychlostou ako terajsich 30? Nebude sa tam pocitat s cisto adheznym usekom a teda s novymi jednotkami s adheznym aj ozubnicovym pohonom? Ved novy usek by mal na ozubnicu velmi slabe stupanie.
Spomina sa na trati iba nova zastavka, ale inde sa zase spomina stanica Strba. Tak ako to bude? Kde bude prestup na zubacku? V stanici alebo len nejakej zastavke?
V kazdom pripade zaujimavy a dost velkorysy projekt.
V NM sa buduje prve nastupiste- betonuju sa hrany nastupista, pod parne kolaje je nachystana zemna plan ( pod geotextilie), podjazd ma vybetonaovany strop...len kedy ho dostavaju, lebo byva problem sa dostat autom do centra NM